TESTY OSOBNOSTÍ Ing. Jitka Meňházová Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021 za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky 1
Temperament Temperament (lat. přiměřená směs) znamená souhrn charakteristických nebo vrozených rysů osobnosti, které se trvale projevují způsobem reagování, jednání a prožívání. Temperament je spjat se vzrušivostí tj. mírou odpovědi určitého člověka na různé podněty - a zahrnuje i tendenci měnit nálady. Název vyjadřuje starou představu, že každou osobu lze charakterizovat jako určitou směs čtyř základních tělesných šťáv čili humorů.
Lidé se navzájem liší nejen obsahem svého duševního života (tj. vnímáním, pamatováním, myšlením, zájmy), ale i formou - reakcemi na podněty. Temperament tedy určuje dynamiku celého prožívání a chování osobnosti
Dynamika prožívání Dynamika prožívání je tempo průběhu a střídání psychických procesů, stavů, činností a jednání a jejich intenzitou. Prožívání se liší: rychlostí a intenzitou reakcí člověka na různé podněty, délkou trvání reakcí projevem prožívaného navenek
Typologie osobnosti Hippokratova typologie temperamentu Hippokrates (asi 460-370 př. n. l.) byl lékař starověkého Řecka pokládaný za otce lékařství. Jeho spisy Corpus Hippocraticum se staly základem středověkého lékařství. Přisuzuje se mu autorství lékařské přísahy tzv. Hippokratova přísaha. Hippokrates vycházel z představy o čtyřech tělesných šťávách (humorech), jejichž poměr určuje reakce na okolí. Rozdělil temperament na 4 typy, které byly rozvíjeny pozdějšími badateli (Galénos, Jung, Eysenck, Pavlov, Kretschmer, Scheldon, )
sangvinik (krev) flegmatik (sliz; hlen) melancholik (černá žluč) cholerik (žluč)
sangvinik (krev) - vyznačuje se především přiměřenou reaktivitou; na slabé podněty reaguje slabě, na silné silně; dominuje u něho reakce typu slaměný oheň tj. rychlé doznívání zážitku a rychlé změny zaměření; je přizpůsobivý, emočně vyrovnaný, ale poněkud nestálý a lehkovážný, vesele laděný, optimistický, jeho prožitky jsou spíše mělké a stejně tak i jeho city - emočně stabilní extrovert
flegmatik (sliz; hlen) - je emočně celkem vyrovnaný, navenek se jeví jako lhostejný, vzrušují ho jen velmi silné podněty, vykazuje stálost a vcelku spokojenost, klid až a chladnokrevnost či apatii; hlubší vztahy má jen k vybraným osobám; je spíše pasivní a bez velkých životních ambicí a požadavků, nemá rád změny a pohybově je spíše úsporný - emočně stabilní introvert
melancholik (černá žluč) - vyznačuje se hlubokými prožitky a spíše smutným laděním, pesimismem a strachem z budoucnosti; život je pro něj často obtížný, usiluje o klid a nesnáší vypjaté situace, vzruchy, hlučnost, jeho city jsou trvalé, ale jejich intenzita se neprojevuje navenek, žije spíše vnitřně; obtížně navazuje kontakty, vztahy, které naváže, jsou trvalé a hluboké - emočně labilní introvert.
cholerik (žluč) - je silně vzrušivý, má sklon k výbuchům hněvu a k agresi, těžko se ovládá a reaguje často impulzivně, nerozvážně, má sklon prorážet hlavou zeď, je netrpělivý, panovačný, vyžaduje často od jiných ústupky, je egocentrický, soužití s ním je obtížné; emočně je labilní, city jsou u něho vyvolány snadno, navenek reaguje rychle, silně, často bez zábran - emočně labilní extrovert. (Existují samozřejmě i směsice, tzn. že jste například flegmatik a některé situace z vás třeba dočasně udělají cholerika atd.)
Typologie Carla Gustava Junga - C.G.Jung položil základy dělení temperamentu v závislosti na přístupu k okolnímu světu. introvert člověk žijící především svým vnitřním životem, avšak velmi vnímavý ke svému okolí, přemýšlivý, empatický pozorovatel, rozvážný ve svém jednání a opatrný ve svých citech, sklony k mlčenlivosti v případě neexistence relevantního tématu, preferuje nepřímou komunikaci (e-maily, dopisy, SMS) před hovorem. Ve společnosti preferuje menší skupinky (méně než 5-10 osob) introvertních lidí. V případě nutnosti je po určitou dobu schopen se chovat extrovertně.
extrovert člověk žijící navenek povrchní a spontánní snadno komunikuje a dokáže zahajovat a udržovat i hovor o ničem, jedná rozhodně a rychle až zbrkle, po citové stránce je velmi otevřený ale jeho city jsou taktéž povrchní a je méně vnímavý ke svému okolí. Ke spokojenosti potřebuje být v centru dění, nejlépe i pozornosti, tudíž se rád objevuje na akcích s větším množstvím lidí. Často rozšířeným mýtem je tvrzení, že introvertní osobnost je nevšímavá vůči svému okolí a naopak extravertní velmi všímavá. Ve skutečnosti je to však obráceně extrovertní osobnost je sice schopna vjemy ze svého okolí vnímat ve velkém množství, ale méně intenzivně Důvodem vytrvalého přežívání tohoto mýtu je skutečnost, že introvertní osobnost si sice všímá mnohem více detailů, ale nechává si je pro sebe. Zároveň však vysoká kvalita vjemů způsobuje problémy s přetížením vnitřního myšlenkového procesu a pocity zmatenosti, vyčerpání. Míra introverze též často roste s narůstajícím intelektem. Poměr introvertů a extrovertů v populaci je přibližně 1:3
Typologie vycházející z MBTI V návaznosti na Jungovu teorii vznikl během II. světové války osobnostní dotazník MBTI (Meyrs-Briggs Type Indicator). Jeho autorkami jsou Američanky Katharine Cook Briggs a její dcera Isabel Briggs Meyers. Na bázi MBTI David Kiersey zkonstruoval typologii osobností dle dominantních vlastností, temperamentů. Temperament zde souvisí s ústřední, dominantní potřebou člověka: Hráči hledající rozruch (méně než 40 % v populaci) Strážci hledající bezpečí (méně než 40 % v populaci) Racionálové hledající znalosti (více než 10 % v populaci) Idealisté hledající identitu (více než 10 % v populaci) [1]
TEST RISKTEST RISK POPIS / CHARAKTERISTIKA TYPŮ OSOBNOSTÍ R Vůdčí, dominantní typ I Inspirativní vlivná osobnost S Stálý a spolehlivý typ K Zásadová a svědomitá osobnost
TEST SEBEPOZNÁNÍ a SEBEOCENĚNÍ Indikátor typu Myersové a Briggsové (MBTI), je založený na Jungově teorii osobnosti. Je to celosvětově využívaný model pro porozumění osobnosti a pochopení rozdílů mezi lidmi. Podstata teorie vychází ze zkoumání rozdílů mezi lidmi v tom, jak lidé přijímají informace a jak se rozhodují. Jedná se o rozdíly ve fungování psychických funkcí zpracování informací.
Zdroje osobnostních rozdílů Nikdo nepochybuje o tom, že osobnost je do určité míry determinována dědičností a do určité míry výchovou. Existují ale i další faktory, které osobnost do určité míry ovlivňují. Dědičnost -je určitý potenciál, který rozvinou výchova a prostředí. Míra působení dědičnosti je pro různé charakteristiky osobnosti velmi variabilní. Dědičnost určuje rozpětí možností vývojových charakteristik a v tomto rámci pak sehraje rozhodující úlohu vliv prostředí. Soudí se, že genetika je odpovědná za 60 70 %, výchova 30 40 % osobnostních rozdílů. Kultura - jsou odlišné způsoby, jimiž různé společnosti a populace organizují svůj život. Definuje naučená očekávání a role, které je nutno pro život v určité společnosti plnit. Rodina - v rozvoji osobnosti hraje dominantní roli, především rodiče a sourozenci, ale i širší rodinný okruh. Dalšími faktory jsou: socioekonomický statut rodiny, její velikost, úroveň vzdělání, náboženské vyznání apod. Skupinová příslušnost - lidé jsou v průběhu života členy mnoha skupin, počínaje rodinou a dětskými seskupeními, např. ve škole, ve sportovních družstvech až po pracoviště, kluby, atd. V těchto skupinách hraje jedinec různé role a získává zkušenosti, jež jej ve vývoji ovlivňují. Životní zkušenosti - jedinečné události, které se člověku přihodí. Např. rozvoj sebeúcty závisí na řadě osobních zkušeností jako např. dosažení cílů, ambice, překonat sám sebe. Situace - různé situace vyžadují různé reakce a chování osobnosti, liší se např. v míře omezování jedince. S mnoha omezeními se setkáme při zkoušce ve škole, na přijímacím pohovoru, málo omezení má setkání s přáteli, procházka v přírodě.
Čtyři základní osobnostní dimenze jsou: Vztah k okolí (orientace dovnitř nebo ven) Způsob vnímání (shromažďování dat a informací) Způsob rozhodování (zpracování dat a informací) Způsob konání (zaměření na ukončenost, stabilitu nebo otevřenost, pohyb)
Vztah k okolí: Kam zaměřujeme svou pozornost? Kde získáváme energii? Extrovert (E) Společenský, má mnoho přátel Nejdříve mluví, pak myslí Preferuje přímou komunikaci Raději pracuje s ostatními Introvert (I) Má rád klid, ticho, soukromí Potřebuje si věci připravit, promyslet Může mít problémy s komunikací Raději pracuje sám
Způsob vnímání: Jak získáváme informace? Smyslový typ (S) Praktik, realista Zaměřený na fakta, čísla, přítomnost Spoléhá na zkušenost Raději věci dělá, než o nich přemýšlí Chce jasné instrukce Intuitivní typ (N) Vizionář Zaměřený na ideje, možnosti, budoucnost Řídí se intuicí Hledá příčiny a vztahy Rád řeší nové úkoly, nesnáší rutinu
) Způsob rozhodování: Na základě čeho se rozhodujeme? Myšlení (T) Neosobní, zaměřený na výkon, chladný Rozhoduje se na základě faktů, logiky Neprojevuje emoce Nevadí mu jít do konfliktu, jde o věc Cítění (F) Osobní, se zájmem o druhé, empatický Rozhoduje se na základě pocitů, emocí Citlivý vůči vztahům a atmosféře Vyhýbá se konfliktům
Jedním z cílů metody MBTI je pomoci umět si tyto situace uvědomovat. Vědomým přijetím a cíleným rozvojem vlastní osobnosti lze dosáhnout rovnováhy a porozumění. Principy MBTI Základem teorie MBTI je tvrzení, že každá osobnost odpovídá jednomu z 16 typů. Kategorie jsou založeny na 4 rysech osobnosti, z nichž každý rys se skládá ze 2 opačných pohledů - preferencí. Jednotlivé typy nehodnotí, ale popisuje. Popisuje preferované chování a uvažování jednotlivých typů.
Osm preferencí : Extroverze (Extroversion) vs. Introverze (Introversion) Toto rozdělení odráží způsob vnímání jednotlivce. Extroverti reagují bezprostředně a objektivně na okolní podněty, introverti se více zaměřují vnitřně a subjektivně. Naše česká kultura preferuje zejména extroverty, kterých je cca 75 %) Smysly (Sensing) vs. Intuice (intuition) Citliví lidé více spoléhají na to, co mohou vnímat a více se orientují na to, co je skutečné. Intuitivně založení lidé spoléhají více na neobjektivní a nevědomé procesy. Myšlení (Thinking) vs. Cítění / Pocity (Feeling) Přemýšliví lidé využívají logické a rozumové procesy k dedukcím a jednání. Pocitově založení lidé dělají rozhodnutí založené na subjektivních procesech včetně emocionálních reakcí na události. Usuzování (Judging) vs. Vnímání (Perceiving) Tyto preference byly vyvinuty, aby ukázaly, zda převládají racionální nebo iracionální úsudky při jednání člověka se svým okolím, myšlení a pocity nebo vnímání a intuice.
Výhody vyplývající z pochopení Osobnostní typologie: 1. Lépe pochopíte své vlastní preference. Získáte cenné informace o svých silných stránkách a také podněty pro úvahy, na co si dávat pozor v různých situacích, co jsou možná slabá místa vašeho osobnostního typu. 2. Budete schopni lépe přizpůsobit svůj komunikační styl různým osobnostním typům. Významné je to zejména pro prodejní rozhovory a prezentace, při vedení zaměstnanců nebo při prodeji" nápadů manažerskému týmu. 3. Můžete lépe komunikovat s klíčovými zákazníky, zaměstnanci nebo i s vaším manažerem. Když se naučíte jazyk" různých osobnostních typů, můžete přizpůsobit svůj styl kladení otázek a poskytování informací kognitivnímu stylu osoby, s níž hovoříte. 4. O konfliktech a odlišnostech v pracovních stylech můžete diskutovat společným jazykem, kterému bude rozumět celý tým. To umožňuje týmu efektivně řešit konflikty a navzájem využívat své silné stránky.
A TEĎ TESTY