Renesance renesance roïmberského letohrádku Kratochvíle

Renesance renesance roïmberského letohrádku Kratochvíle Zuzana Vaverková A NOTACE: Text rekapituluje v chodiska, metody a pracovní postup pfii opravách, restaurování, instalaci a vytváfiení prohlídkové trasy renesanãního letohrádku Kratochvíle v letech 2005 2011. Renesanãní letohrádek typu Kratochvíle má na sever od Alp jen minimum obdob, pfiesto zpûsob jeho prezentace nechával po dlouhou dobu jeho renesanãní tváfi stranou zájmu náv tûvníkû. 1 Vroce 2004 byla na zámku Kratochvíle ukonãena expozice animovaného filmu, která vznikla ve spolupráci s tehdej ím Krátk m filmem Praha a b val m Krajsk m stfiediskem památkové péãe a ochrany pfiírody v âesk ch Budûjovicích. Expozice kvalitních a ãasto i velice populárních artefaktû byla v renesanãním letohrádku otevfiena v roce 1981. PfiestoÏe toto vyuïití generovalo vysokou náv tûvnost, bylo od zaãátku patrné, Ïe dan zpûsob muzeální instalace není Èastn. Pfiedimenzované sklenûné vitríny zahlcovaly prostory této unikátní památky a neumoïàovaly vnímat její umûleckou i kulturnûhistorickou jedineãnost. Zájem vefiejnosti o Kratochvíli nicménû otevfiel moïnosti k zahájení komplexní stavební rekonstrukce celého areálu vãetnû postupného restaurování unikátní malífiské a tukové v zdoby. V echny tyto úpravy, které zapoãaly restaurováním zámecké kaple a ohradních zdí a obnovením funkce vodního pfiíkopu, jenï byl po tfiech stech letech znovu napu tûn, smûfiovaly k navrácení zámku a celého jeho okolí do podoby, jakou mûl v dobû krátce po svém vzniku, kdy pfiedstavoval ojedinûl komplex renesanãní architektury v âechách. Po ukonãení provozu expozice animovaného filmu se hledala i nová podoba vily. Zámûrem projektu, kter byl vefiejnosti prezentován jako renesance renesance, byla rehabilitace vily jako renesanãního lusthausu dvou posledních roïmbersk ch vladafiû a v zachovan ch dotycích téï jejich eggenbersk ch následovníkû. Tvorba expozice byla rozvrïena do pûti let, bûhem nichï se aniï by byl objekt pro vefiejnost plnû uzavfien kaïdoroãnû otevírala ãást nové prohlídkové trasy. Náv tûvníci mohli navíc pfiihlíïet prûbûhu specializovan ch oprav, na nûï pruïnû reagoval i zpûsob prûvodcovského v kladu. Restaurátorsk m a instalaãním pracím vïdy pfiedcházela rozsáhlá stavební pfiíprava interiérû. 2 Velmi dobfie 1 se osvûdãila úzká spolupráce stavebního, restaurátorského a instalaãního t mu, která byla nutn m pfiedpokladem jednotného pfiístupu k celkové koncepci. 3 Pfiedev ím bylo zapotfiebí odstranit celou fiadu novodob ch a k památce velmi necitliv ch zásahû souvisejících s expozicí animovaného filmu. Osvûtlení historick ch interiérû a dobovû odpovídající úpravy podlah bylo nutno fie it s respektem k pûvodní historické funkci jednotliv ch prostor a jejich komunikaãních vazeb na konci 16. století. Pomohly je odhalit novû objevené archivnû dochované roïmberské a eggenberské inventáfie. 4 Zbytky je- 1 âásti tohoto textu byly variantnû publikovány: VAVER- KOVÁ, Zuzana. Renesanãní interiéry letohrádku Kratochvíle. In PÁNEK, Jaroslav; FUâÍKOVÁ, Eli ka; GAÎI, Martin; LAVIâKA, Roman; PAVELEC, Petr; IMUNEK, Robert (red.). RoÏmberkové: Rod ãesk ch velmoïû a jeho cesta Obr. 1. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), pohled do vstupního sálu s vitrínami Krátkého filmu. (Foto archiv NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích) dûjinami. âeské Budûjovice : Národní památkov ústav, 2011, s. 588 597. ISBN 978-80-85033-31-1; VAVERKOVÁ, Zuzana. Renesance renesance zámku Kratochvíle. TamtéÏ, s. 658 662. Pfiítomn text klade vût í dûraz na konkrétní postupy obnovy objektu. 2 Vedle investiãního oddûlení NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích (Eva Jaro ová) na práce pfii kontrolních dnech dohlíïeli odborní pracovníci NPÚ ÚP v Praze (PhDr. Alena Horynová, Ing. arch. Ondfiej efcû, Mgr. Jan Holeãek). 3 Garantem expozice byla Mgr. Zuzana Vaverková a spolupracovníky Mgr. Mája Havlová, PhDr. Ludmila Ourodová, Mgr. Petr Pavelec a Mgr. Katefiina Cichrová. 4 STEJSKAL, Ale. Re er e inventáfiû letohrádku Kratochvíle v pfiedbûlohorském období. Rkp. âeské Budûjovice, 2004. Rukopis je uloïen v archivu NPÚ ÚOP âeské Budûjovice. 418

2 3 Obr. 2. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), pohled do loveckého sálu s vitrínami expozice krátkého filmu. (Foto Hugo Moc, 2004) Obr. 3. Jindfiich de Veerle, Veduta mûsta Netolic a okolí, 1686. Detail letohrádku Kratochvíle s renesanãní podstfie ní fiímsou a stfiechou. (Foto Hugo Moc, 2011) Obr. 4. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), dvefie mezi zlat m a vladafiov m pokojem s Eggenbergsk mi erbovními symboly. (Foto Hugo Moc, 2010) diné renesanãní dochované dlaïby ze zlatého a patrnû také horního sálu byly jiï v 19. století Schwarzenbergy vsazeny do ostûní rondelu zbrojnice a nûkter ch prostor spodní ãásti Adolfovy vû- Ïe pfii pfiestavbû zámku Hluboká. Do zlatého sálu byla proto zhotovena kopie této renesanãní dlaïby, v dal ích prostorách vily byla poloïena stará pûdová cihlová dlaïba, v privátních interiérech byla provedena rekonstrukce dfievûn ch kazetov ch podlah podle historick ch analogií dochovan ch na jin ch renesanãních objektech. 5 Velmi nároãnou souãástí tvorby interiérû bylo fie ení osvûtlení, které muselo splàovat kritérium bezpeãnosti podle souãasn ch norem, nesmûlo vyïadovat destruktivní zásahy do historick ch omítek a zároveà mûlo vytvofiit zdání optimální dobové atmosféry. Ve vile byly postupnû osazeny více neï ãtyfii desítky osvûtlovacích tûles, zhotoven ch v iroké materiálové kále podle dochovan ch nebo doloïen ch dobov ch analogií. V roba nov ch svûtel respektovala nejen dobové tvarosloví, n brï i odpovídající historické technologie. Iluzi Ïivého plamene pomáhají vytváfiet Ïárovky s kmitav m doutnav m v bojem, které reagují i na slabé proudûní vzduchu. Vût ina elektroinstalace byla vzhledem k nástûnné v zdobû vedena novû rekonstruovan mi podlahami. SoubûÏnû se stavebními pracemi probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce na rehabilitaci freskové i tukové v malby, 6 kterou vytvofiili v letech 1586 1590 italsk tukatér Antonio Melana a malífi Georg Widmann z Braunschweigu se sv mi spolupracovníky. Restaurátorské práce byly zahájeny v roce 2005 v nejreprezentativnûj ích prostorách vily, a to ve zlatém sále, malém zlatém pokoji a následující komofie, dnes zvané pokoj vladafie. 7 Jejich mimofiádn v znam je dán jiï dobovû uïívan mi pfiívlastky zlat. Nástûnná malba v tûchto místnostech byla za pinûná, zprá kovatûlá a zlacené tuky kompletnû zabíleny. Na základû restaurátorsk ch prûzkumû 8 byla obnovena polychromie a zlacení tukové v zdoby v obou men ích pokojích vãetnû retu í malífisky proveden ch tapetov ch vzorû na stûnách a groteskov ch motivû v klenebních v seãích. Velká pozornost byla vûnována restaurování obrazov ch polí v lunetách a pûti 9 obrazov m polím na klenbû zlatého pokoje, pfiedstavujícím postavy starozákonní legendy o Samsonovi a Dalile. Obrazy na klenbû, jejichï pfiedlohou byly mûdirytiny uznávaného rytce rudolfínské doby Rafaela Sadelera, stejnû jako postavy dvou antick ch bohyà jsou dílem Widmannov m, obrazy v lunetách byly malovány jeho spolupracovníkem podle ilustrací Johanna Bocksbergra a Josta Ammana k Frankfurtské bibli. 5 Napfiíklad SHZ âesk Krumlov, SZ Telã a SZ Velké Losiny. 6 Restaurátorsk t m pracoval pod vedením Zuzany Wichterlové, DiS. Tento t m provádûl od dubna 2002 postup- 4 nû restaurování omítek vily, které navázalo na pfiedchozí restaurátorské práce z let 1961 1979 a ãásteãnû je doplnilo a korigovalo. 7 Práce realizoval kolektiv restaurátorû pod vedením ak. mal. Jifiího âecha. 8 Restaurátorská zpráva k restaurování nástûnn ch maleb a tukû v loïnici Viléma z RoÏmberka, fiíjen prosinec 2005, restaurátofii: Hana Bûlinová, DiS., Jifií Bláha, DiS., Katefiina Krhánková, DiS., Michal rûtek, Mgr. Jana Waissarová, Martin Zme kal, um. pozl. Rukopis uloïen v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, inv. ã. 3365A, 3258. 9 Restaurátorská zpráva a dokumentace k restaurování maleb a tukû v tzv. zlatém pokoji, ãervenec-prosinec 2006, restaurátofii: Jifií Bláha, DiS., ak. mal. Jifií âech, Katefiina Kahánková, DiS., Michal rûtek, Mgr. Jana Waissarová. Rukopis uloïen v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích, inv. ã. 3444. 419

6 5 Obr. 5. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), prûhled z takzvaného zlatého do vladafiova pokoje. Stav po restaurování a instalaci. (Foto Hugo Moc, 2010) Obr. 6. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), pohled do takzvaného zlatého pokoje s vestavûnou skfiíní. Stav pfied restaurováním a instalací. (Foto Zuzana Vaverková, 2005) Obr. 7. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), pohled do takzvaného zlatého pokoje s vestavûnou skfiíní. Stav po restaurování a instalaci. (Foto Hugo Moc, 2010) 7 Zcela neoãekávan m pfiekvapením bylo zji tûní, Ïe tvarovû celkem nezajímavá, jednodu e kazetovaná kfiídla vestavûné skfiínû v zlatém pokoji skr vají pod nûkolika vrstvami olejového nátûru témûfi ze tfií ãtvrtin dochovanou originální malífiskou v zdobu. Malba je provedena na kfiídov podklad mastnou temperou nebo olejem. 10 Lícová strana dvefií je dûlena jednoduch m li tov m kazetováním do ãtyfi polí, ve kter ch se stfiídají motivy modr ch ptáãkû papou kû, sedících na vrcholu esovitû prohnuté haluze s listy a ovocem (jablka, hru ky, pomeranã, ananas). Kazety jsou orámovány irok mi okrov mi pásy s mramorováním, v rozích pfieru en mi kulovit mi modr mi terãi iluzivnû vystínovan mi do podoby koule. Souãasnû byl na levé ãásti vestavûné skfiínû rovnûï pod monochromními olejov mi a vápenn mi nátûry objeven velmi zajímav v jev: pod rozhrnut m zelen m závûsem je znázornûna opice vcházející do místnosti, se sklenicí vína na hlavû. Na pravé stranû vestavûné skfiínû byly zji tûny stopy iluzivního vzoru zavû en ch textilních tapet, shodného s v malbou místnosti. Tato ãást skfiínû patfií evidentnû k pûvodnímu roïmberskému inventáfii. Napovídá tomu jak souvislost v zdoby ãásti skfiínû a stûny, tak i man ristické ztvárnûní opice. Jde o tematiku v jevu v renesanci a man rismu oblíbenou, ãasto s mravoliãn m podtextem, kdy v zobrazen ch alegorick ch scénách zvífiata vystupují a jednají jako lidé. 11 V tvarné provedení v jevu má evidentnû jin rukopis a barevnost a nemá Ïádnou souvztaïnost s dekorativním ztvárnûním kfiídel skfiínû. Pfii prûzkumu vysazen ch a odloïen ch dvefiních kfiídel v pûdním prostoru vily, která tam byla umístûna patrnû pfii úpravû interiérû pro expozici loutkového filmu, byl uãinûn dal í objev, kter potvrdil pfiedpokládan ãasov horizont prvního nálezu na dvefiích skfiínû. 12 Pod nûkolika vrstvami 10 Restaurátorská zpráva a dokumentace k malované vestavûné skfiíni ve zlatém pokoji a k malovan m dvefiím mezi zlat m sálem a zlat m pokojem RZ 4300. Rukopis uloïen v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. 11 Napfi. alegorie lechtické spoleãnosti u Nicolase Verendaela, Hostina opic a koãek, ãi nástûnná freska v Zajeãím sále SZ Buãovice Zajíci vzdávají hold svému králi (okolo roku 1581). 420

8 9 10 11 Obr. 8. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), jeden ze tukov ch reliéfû Antonia Melany na klenbû zlatého sálu. Stav pfied restaurováním, ve spodní ãásti neumûlé druhotné doplàky. (Foto Zuzana Vaverková, 2005) Obr. 9. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), jeden ze tukov ch reliéfû Antonia Melany na klenbû zlatého sálu. Stav po restaurování a rekonstrukci spodní ãásti dle grafické pfiedlohy. (Foto Zuzana Vaverková, 2010) Obr. 10. Grafická pfiedloha Jobsta Ammana k Liviov m Dûjinám íma, jiï Jobst Amann uïil pro v zdobu zlatého sálu. (Foto archiv NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích) Obr. 11. Státní zámek Kratochvíle (okres Prachatice), fragment kachlov ch kamen nalezen v zásypu podlahy zlatého sálu (Foto Zuzana Vaverková, 2005) vápenného a vrchního syntetického nátûru byla nalezena pûvodní malba s eggenberskou erbovní symbolikou. Na jedné, lépe dochované stranû kfiídla jsou centrálním motivem ve dvou v plních kotva a tfii havrani nesoucí korunku. Na druhé stranû dvefií se v dûsledku rozsáhlého po kození vlhkostí podafiilo zachovat a zakonzervovat pouze neidentifikovan fragment ve spodní v plni. Rámování dvefií zdobené v rozích obdobn mi motivy iluzivních terãû dávají oba tyto nálezy do pfiímé ãasové souvislosti a pravdûpodobnû pocházejí z rané eggenberské drïby Kratochvíle. Restaurované dvefie byly umístûny do kamenného ostûní mezi zlat m a vladafiov m pokojem, které pfiesnû odpovídá jejich rozmûru a evidentnû souvisí svou heraldickou v zdobou s dal ími dochovan mi dvefimi z eggenberského období mezi zlat m pokojem a zlat m sálem. V roïmbersk ch a postroïmbersk ch inventáfiích 13 jsou dochovány záznamy, Ïe tyto tfii nejhonosnûj í místnosti záfiící zlatem doplàovalo i dal í, neménû skvostné vybavení a doplàky. Inventáfie uvádûjí v tûchto místnostech zlacené zámky a panty na dvefiích a ve zlatém pokoji, zfiejmû na místû dne ní malované skfiínû, almaru zlacenou, ve zdi zamknutou. Tento stav je zaznamenán je - tû v roce 1608, kdy Kratochvíle byla jiï nûkolik let v majetku císafiské koruny, i kdyï nebyla samotn m císafiem Rudolfem II. nikdy nav tívena. V roce 1611 v ak byla Kratochvíle pfiepadena pasovsk mi Ïoldáky, ktefií pod zá titou pasovského arcibiskupa Leopolda Habsburského devastovali jiïní âechy. Dobové prameny uvádûjí, Ïe vytrhali zlacené zámky i panty, pobofiili kachlová kamna, vytloukli okenní tabulky, ukradli zámek vstupních dvefií a zpûsobili dal í kody celkem za 180 kop mí eàsk ch. Se zámky a panty padla za obûè zfiejmû také dvefiní kfiídla. S tímto stavem se patrnû museli vyrovnávat je tû po letech noví majitelé Kratochvíle vévodové z Eggenberku, ktefií získali v roce 1623 zámeãek spolu s ãeskokrumlovsk m pan- 12 Restaurátorská zpráva a dokumentace k malované vestavûné skfiíni ve Zlatém pokoji a k malovan m dvefiím mezi Zlat m sálem a Zlat m pokojem RZ 4300. Rukopis uloïen v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. 13 Inventáfie z roku 1601 a 1608 viz archivní re er e STEJSKAL, Ale, cit. v pozn. 3. 421

stvím jako váleãné od kodnûní od císafie Ferdinanda II. 14 V souvislosti s restaurátorsk mi pracemi na mobiliáfii byla restaurována také jediná dochovaná dvefiní kfiídla z doby roïmberské, nesoucí na v plních roïmberské a pern tejnské erbovní symboly. Na místo chybûjícího zámku byl osazen po restaurování jeden ze vzácnû dochovan ch renesanãních závorov ch zámkû, zdoben leptan m krytem, kter byl v minul ch letech nalezen v zásypu. PÛvodní umístûní roïmbersk ch dvefií neznáme (byly rovnûï odloïeny na pûdu), vzhledem ke své historické hodnotû jsou dnes na místû nedochovan ch pûvodních dvefií ve vstupu z dolního sálu do dvofianské svûtnice. Nejv znamnûj í promûnu po restaurování zaznamenal zlat sál. 15 Díky systematické badatelské pfiípravû restaurátorského t mu se podafiilo dohledat v knihovnû Kunsthistorisches Museum ve Vídni grafické pfiedlohy 16 Jobsta Ammana k Liviov m Dûjinám íma, které Antonio Melana pfievedl do tukov ch reliéfû klenby zlatého sálu. Nález tûchto pfiedloh znamenal velk prûlom do kritického postoje k minul m, byè jiï dnes historick m pokusûm o doplnûní chybûjících ãástí tukov ch polí s figurálními v jevy. Jejich umûlecká hodnota byla vïdy velmi diskutabilní. Na základû jednoznaãné identifikace pfiedloh byly zhotoveny grafické návrhy chybûjících ãástí, odstranûny degradující doplàky a rekonstruovány pûvodní reliéfy. Rehabilitace povrchové úpravy zlacení tukû v plném rozsahu pûvodního stavebníkova zámûru, doplnûné barevn mi akcenty ãerven ch roïmbersk ch rûïí, s centrálním zlacen m roïmbersk m jezdcem obklopen m polychromovan mi erby ãtyfi Vilémov ch manïelek vrátilo zlatému sálu jeho ohromující dojem, kter jej ãiní na na em území jedineãn m. Díky vysoce profesionálnímu pfiístupu restaurátorského t mu se téï podafiilo úspû nû vyfie it nûkteré z letit ch problémû, ohroïujících zachování autentick ch prvkû v zdoby. Ve dvofianské jídelnû se podafiilo pomocí speciálních spirálov ch kotev staticky zajistit a stabilizovat velké ãásti v zdoby, jejichï stav hrozil celoplo n m odpadnutím. T kalo se to i dominantního motivu v zdoby malby slona. V dvofianské svûtnici a v dolní síni bylo na základû v sledkû chemického rozboru a nov ch moïností pokroãilé sanaãní technologie odstranûno rûïové, esteticky degradující zabarvení stûn zpûsobené plísnûmi, na coï nebylo moïné pfii pfiedchozím restaurování maleb v sedmdesát ch letech minulého století je tû najít Ïádnou metodu. 17 Posledním nov m nálezem, kter bohuïel nelze rehabilitovat, ale je velmi cenn pro pfiiblíïení pfiedstavy o interiérovém vybavení zlatého sálu, byl nález fragmentû bohatû polychromovan ch renesanãních kamen v jednom ze zásypû. (Obr. 11) Jejich odborn prûzkum potvrdil, Ïe se jednalo o mimofiádnû exkluzivní kamna, barevností a kvalitou stfiepu ukazující na italsk import. Stfiepy byly porovnány se souborem kachlû se zlat mi lvy, nalezen ch pfied ãasem v prostoru b valé vápenice na zámku v âeském Krumlovû, 18 o nichï se pfiedpokládá, Ïe je nechal Vilém z RoÏmberka postavit u pfiíleïitosti svatby se svou tfietí manïelkou, Annou Marií Bádenskou. Anal za stfiepû potvrdila jejich shodnost. Îe se jedná o kamna ze zlatého sálu, je moïné soudit díky inventáfii z roku 1608, ve kterém jsou zainventována a také barevnû popsána v echna kachlová kamna, která se ve vile nacházela. Kromû dvou pfiípadû mûla v echna kamna ve vile zelenou barvu. V jimku tvofiila kamna Ïelezné barvy v pfiedpokoji a kamna malovaná rozliãn mi barvami ve zlatém sále. Tato kamna stála ve zlatém sále je tû v roce 1626. 19 V sledky restaurátorsk ch promûn interiérû byly natolik pfiekvapivé a povzbuzující, Ïe dovolily uvaïovat o nároãnûj ích zpûsobech instalace zamûfiené na co moïná nej ir í interpretaci dobového prostfiedí a kaïdodenního Ïivota renesanãní spoleãnosti. Interiérovou instalací na Kratochvíli jsme se snaïili bohatství vybádan ch teoretick ch a ikonografick ch informací pfievést do obrazu kaïdodenní reality na reprezentativním venkovském sídle. Prohlídková trasa i doprovodn prûvodcovsk v klad pfiedstavuje Viléma z RoÏmberka jako iniciátora umûlecky ojedinûlého stavebního projektu, ve kterém dokázal zhmotnit sen, kter se patrnû zrodil jiï pfii jeho mladick ch cestách po Itálii. Do umûlecké v zdoby vily se v raznû promítl vladafiûv poslední sàatek s Polyxenou z Pern tejna. Osobní invenci stavebníka cítíme zejména z umûlecky v jimeãné v zdoby reprezentaãních sálû prvního patra. Zlat sál je proto upraven v souladu se sv m pûvodním urãením jako renesanãní tabulnice. Instalace vychází z dobov ch popisû hostin 20 abohat ch ikonografick ch materiálû. 21 Také stárnoucí Petr Vok z RoÏmberka Kratochvíli vyuïíval k pfiíleïitostn m festivitám, svatbám sv ch dvofianû a k pofiádání loveck ch zábav, které v ak jiï patrnû nemûly spoleãenskou prestiï Vilémovy doby. Nicménû pobyt ãásti roïmberského dvora na zdravém povûtfií Kratochvíle se v dobû morové nákazy protáhl na cel rok. Dobové reálie dotváfiející prostfiedí pokojû, které podle inventáfiû ob val, náv tûvníkûm pfiibliïují intelektuální zájmy a irok kulturní rozhled posledního RoÏmberka. V jeho pracovnû jsou umístûny repliky dobov ch vûdeck ch pfiístrojû, knihy a mapy. Vila obklopená vodním pfiíkopem, renesanãnû inspirovanou bylinnou zahradou a malovan mi ohradními zdmi by mûla navozovat intenzivní dojem toho, ãemu se v pfiedmoderní kultufie fiíkalo locus amoenus, líbezné místo, v nûmï okfiívají smysly i du e. Pokud právû takto na své souãasné náv tûvníky pûsobí, bylo mnohaleté úsilí pracovního t mu, jenï se podílel na opravách a instalaci zámku, zavr eno úspûchem. 14 Inventáfi panství Jeho Mi/losti/kníÏecí/netolického a lhenického, 30 dne Juni Léta 1626, kde jsou ve velkém poãtu uvedeny nové dvefie viz archivní re er e STEJSKAL, Ale, cit. v pozn. 3. 15 Restaurátorská zpráva k restaurování tukové v zdoby ve Zlatém sále zámku Kratochvíle, 2006 2009, RZ 4303, restaurátorské a stavební práce provádûli: MgA. Jan Brabec, Mgr. Jana Waissarová, Jifií Bláha, DiS., MgA. Josef Faltus, MgS. Jifií Kobr, Katefiina Kahánková, DiS., Michal rûtek, MgA. Benedikt Tolar, Vanesa Trostová; pozlacovaãské práce Martin Zme kal, Jan Stanûk, Jan Îampach. Rukopis uloïen v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. 16 Pfiedlohy pouïité pfii rekonstrukcích byly pfiejaty ze sborníku: STRAUSS, Walter L.; SPIKE, John T.; de RAMAIX, Isabelle; CAMPBELL HUTCHISON, Jane; ZUCKER, Mark J. The illustrated Bartsch : German masters of the sixteenth century ; pt. 1. Jost Amman, intaglio prints and woodcuts IX, XX, XXI. New York : Abaris Books, 1985. ISBN 9780898351194. 17 Restaurátorská zpráva k restaurování nástûnn ch maleb v tzv. Lovecké jídelnû, RZ 4300, restaurátofii: Jifií Bláha, DiS., Katefiina Kahánková, DiS., Zuzana Wichterlová, DiS., ak. mal Jifií âech. Rukopis uloïen v archivu NPÚ ÚOP v âesk ch Budûjovicích. 18 Dnes jsou uloïené ve sbírkách Regionálního muzea v âeském Krumlovû. 19 Inventáfi panství Jeho Mi/losti/kníÏecí/netolického a lhenického, 30 dne Juni Léta 1626 viz archivní re er- e STEJSKAL, Ale, cit. v pozn. 3. 20 BlíÏe napfiíklad HRDLIâKA, Josef. Hodovní stûl a dvorská spoleãnost. Strava na ranû novovûk ch aristokratick ch dvorech v ãesk ch zemích (1550 1650). âeské Budûjovice : Historick ústav Jihoãeské univerzity, 2000. ISBN 80-7040-462-0. 21 Napfiíklad obraz Lucase van Valckenborcha Hostina, reprodukovan v knize cit. v pozn. 1, s. 595. 422