230-25/2013 Doložení přiměřenosti výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů, akcií, emitovaných společností Severomoravská plynárenská, a.s., v souladu s ustanovením 183i a násl. obchodního zákoníku. NSG Morison znalecký ústav s.r.o. Společnost zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 164462, IČ 246 64 651 DIČ CZ 699 000 888 Jakubská 2, 110 00 Praha 1, Česká republika T +420 224 800 930 F +420 224 810 360 E info@nsgmorison.cz www.nsgmorison.cz
Společnost: Téma: Doložení přiměřenosti výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů, akcií, emitovaných společností, v souladu s ustanovením 183i a násl. obchodního zákoníku. Číslo posudku: 230-25/2013 Ocenění provedeno ke dni: 31. 1. 2013 Objednatel: Zpracovatel: RWE Gas International N.V. 5211AK s-hertogenbosch, Willemsplein 4, Nizozemí IČ: 34168241 NSG Morison znalecký ústav s.r.o. Jakubská 647/2, Praha 1 IČ: 246 64 651 Tel.: + 420 224 800 930 nsgmorison@nsgmorison.cz www.nsgmorison.cz Počet výtisků: 5x Počet stránek: 76 stránek včetně příloh V Praze dne 17. dubna 2013 strana 2
Obsah 1 Úvod...6 1.1 Účel ocenění...6 1.2 Obecné předpoklady a omezující podmínky ocenění...6 1.3 Podkladové materiály...6 2 Základní informace o společnosti...9 2.1 Identifikace společnosti...9 2.2 Vlastnická struktura a majetkové účasti... 10 2.3 Historický vývoj a předmět činnosti... 10 3 Strategická analýza... 12 3.1 Tržní analýza... 12 3.1.1 Makroekonomické prostředí... 12 3.1.1.1 Vývoj vnějšího okolí... 12 3.1.1.2 Hrubý domácí produkt... 14 3.1.1.3 Ceny zboží a služeb... 16 3.1.1.4 Trh práce... 17 3.1.1.5 Úrokové sazby... 18 3.1.1.6 Měnový kurz... 18 3.1.1.7 Daně... 19 3.1.1.8 Přehled hlavních parametrů... 19 3.2 Analýza odvětví... 19 3.2.1 Vymezení trhu... 19 3.2.2 Charakteristika trhu... 20 3.2.2.1 Charakteristiky vývoje energetického hospodářství v ČR po roce 1990... 20 3.2.2.2 Liberalizace trhu s energiemi... 22 3.2.2.3 Plynárenství... 23 3.2.2.3.1 Charakteristika plynárenství v ČR... 23 3.2.2.3.2 Liberalizace trhu se zemním plynem v ČR... 23 3.2.2.3.3 Spotřeba zemního plynu v ČR... 24 3.2.2.3.4 Struktura ceny plynu... 26 3.2.2.3.5 Budoucí cenový vývoj plynu v ČR... 27 3.2.2.4 Trh s elektřinou... 27 3.2.2.4.1 Závislost ČR na dovozech... 27 3.2.2.4.2 Celková spotřeba elektrické energie v ČR... 27 3.2.2.4.3 Ceny elektřiny v ČR... 28 3.2.2.4.4 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v ČR... 30 strana 3
3.2.2.4.5 Budoucí vývoj na trhu s elektřinou v Evropě... 31 3.2.3 Závěr... 31 3.3 Analýza společnosti... 32 3.3.1 Podnikatelská činnost... 32 3.3.1.1 Zemní plyn... 32 3.3.1.2 Elektřina... 34 3.3.2 Zaměstnanci... 36 3.3.3 Dodavatelsko-odběratelské vztahy... 36 3.3.4 Investice... 37 3.3.5 Postavení na trhu a konkurence... 37 3.3.6 Závěr... 40 4 Finanční analýza... 42 4.1 Analýza výkazu zisků a ztrát 2008 2012... 42 4.2 Majetková a finanční struktura... 43 4.3 Analýza poměrových ukazatelů... 44 4.4 Analýzy aktuálních výsledků k 31. 1. 2013... 46 4.5 Závěr... 47 5 Finanční plán... 48 5.1 Východiska finančního plánu... 48 5.2 Projekce... 49 5.2.1 Tržby z prodeje ZP a EE... 49 5.2.2 Náklady spojené s nákupem ZP a EE a hrubá marže... 51 5.2.3 Náklady na zaměstnance... 52 5.2.4 Ostatní provozní náklady/výnosy... 52 5.2.5 Provozní zisk a EBITDA marže... 53 5.2.6 Investice a odpisy... 53 5.2.7 Plán pracovního kapitálu... 54 5.2.8 Ostatní vybrané položky... 55 6 Ocenění... 56 6.1 Předmět ocenění... 56 6.2 Pojmy a terminologie... 56 6.3 Metodologie... 57 6.3.1 Výnosový přístup... 57 6.3.2 Metody tržní komparace... 57 6.3.3 Majetkové metody... 58 6.4 Výběr metody ocenění... 58 6.5 Výnosový přístup ocenění... 59 6.5.1 Technika propočtu... 59 strana 4
6.5.1.1 Způsob výpočtu volných peněžních toků... 59 6.5.1.2 Diskontní míra... 60 6.5.1.3 Pokračující hodnota... 61 6.5.2 Model DCF a stanovení výnosové hodnoty společnosti... 62 6.5.2.1 Kalkulace volných peněžních toků pro období 1. fáze... 62 6.5.2.2 Určení diskontní míry... 64 6.5.2.3 Kalkulace pokračující hodnoty... 66 6.5.2.4 Provozní hodnota společnosti... 67 6.5.2.5 Neprovozní majetek... 67 6.5.2.6 Stanovení výnosové hodnoty společnosti... 68 6.6 Vývoj cen akcií na veřejném trhu... 68 6.7 Rekapitulace a stanovení hodnoty akcie... 70 7 Závěr... 71 8 Znalecká doložka... 72 9 Přílohy... 73 strana 5
1 Úvod 1.1 Účel ocenění Tento znalecký posudek byl vypracován za účelem doložení přiměřenosti výše protiplnění pro menšinové akcionáře při výkupu účastnických cenných papírů, akcií, emitovaných společností, IČ: 601 08 789, se sídlem Pražská třída 702/17, Kukleny, 500 04 Hradec Králové (dále také VČP ), v souladu s ustanovením 183i a násl. obchodního zákoníku. 1.2 Obecné předpoklady a omezující podmínky ocenění Tento znalecký posudek byl vypracován v souladu s následujícími obecnými předpoklady a omezujícími podmínkami: Při ocenění jsme vycházeli z informací a finančních dat poskytnutých managementem společnosti VČP, které jsme považovali za věrohodné, pravdivé a správné. Rovněž se předpokládá, že vlastnická práva k oceňovanému majetku k datu ocenění náleží společnosti VČP. Z tohoto titulu nepřebíráme žádnou odpovědnost. Informace z ostatních zdrojů, které jsou použity ve znaleckém posudku, jsou považovány za věrohodné, avšak nebyly ověřovány ve všech případech. Pokud nebylo uvedeno jinak, při ocenění byly použity informační zdroje vymezené v rámci podkladových materiálů a textové části znaleckého posudku. Znalecký posudek byl zpracován na základě podmínek, které byly známy v době jeho provádění, za případné změny v tržních podmínkách po předání znaleckého posudku nebude převzata žádná odpovědnost. Při ocenění byly respektovány právní předpisy platné v době zpracování. Výsledky ocenění jsou platné pouze ve vztahu k vymezenému účelu a k uvedenému datu ocenění. Při hodnocení společnosti a kalkulaci hodnoty akcií VČP výnosovou metodou byly dostupné poslední známé informace o majetkově finanční struktuře k datu ocenění 31. 1. 2013 (předběžná neauditovaná data). Zpracovatel nemá žádné současné ani budoucí zájmy na majetku, který je předmětem ocenění. Výše odměny za zpracování znaleckého posudku nezávisí na výsledné hodnotě oceňovaného majetku a závěrech uvedených ve znaleckém posudku. 1.3 Podkladové materiály Pro potřeby zpracování ocenění byly použity veřejné informace a dokumentace získaná od zástupců společnosti VČP. Jedná se zejména o následující materiály: Profilové informace Identifikace podnikatelské činnosti Vlastnická struktura k 31. 1. 2013 strana 6
Struktura hlavních výnosů v letech 2008 až 2012, vývoj prodejů a počtu zákazníků Organizační struktura a vývoj počtu zaměstnanců v letech 2008 až 2012 a stav zaměstnanců k 31. 1. 2013 Přehled investic v letech 2008 až 2012 Přehled významných dodavatelů k 31. 12. 2012 a k 31. 1.2013 Postavení společnosti na trhu Účetní a finanční informace Výroční zprávy společnosti VČP v letech 2008 až 2011 Účetní závěrky společnosti VČP v letech 2008 až 2011 (IFRS) Předběžné neauditované výkazy společnosti VČP k 31. 12. 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS) Obratová předvaha k 31. 12. 2012 a k 31. 1. 2013 Výkazy společnosti VČP v interním systému RACE za období 2010 až 2012 a k 31. 1. 2013 (IFRS) Základní principy převodových můstků - převodník statutárního výkazu a výkazu RACE Přehled neprovozního majetku k 31. 1. 2013 Specifikace finančních pohledávek, závazků k 31. 1. 2013 Střednědobý finanční plán v interním systému RACE za období 2013 až 2015 Ostatní informace: www.justice.cz elektronické výpisy z obchodního rejstříku, sbírka listin www.mfcr.cz Makroekonomická predikce MF ČR, leden 2013 www.csob.cz internetové stránky Československá obchodní banka, a. s. www.csas.cz internetové stránky České spořitelny www.czso.cz Český statistický úřad http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ - EUROSTAT www.patria.cz internetové stránky společnosti Patria Online, a.s. www.cnb.cz internetové stránky České národní banky www.mpo.cz internetové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu www.pse.cz Burza cenných papírů Praha, a.s. www.rmsystem.cz RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. www.eru.cz Energetický regulační úřad www.ote-cr.cz internetové stránky společnosti OTE, a.s. strana 7
www.cgoa.cz Český plynárenský svaz www.federalreserve.gov statistika FEDu www.damodaran.com databáze prof. Damodarana www.rwe.cz internetové stránky skupiny RWE Ostatní informační zdroje uvedené v textu. strana 8
2 Základní informace o společnosti 2.1 Identifikace společnosti Obchodní firma: IČ: 601 08 789 Sídlo: Pražská třída 702/17, Kukleny, 500 04 Hradec Králové Právní forma: akciová společnost Datum zápisu: 1. ledna 1994 Základní kapitál: 960.602.000,- Kč Akcie: 326.606 ks akcie na jméno v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1.000,- Kč 633.996 ks akcie na majitele v zaknihované podobě ve jmenovité hodnotě 1.000,- Kč Předmět podnikání: obchod s plynem projektová činnost v investiční výstavbě pronájem průmyslového zboží pronájem motorových vozidel a stavebních mechanismů poskytování software automatizované zpracování dat koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej poradenství v oblasti měření a regulace poradenství v oblasti plynárenství organizační zajištění školení ubytování v ubytovacích zařízení (do třídy +) silniční motorová doprava (veřejná osobní hromadná nepravidelná vnitrostátní a mezinárodní, veřejná nákladní vnitrostátní) montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení montáž, opravy a revize vyhrazených plynových zařízení, plnění tlakových nádob na plyny provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování pronájem a leasing zařízení na výrobu tepla, chladu a elektrické energie služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob obchod s elektřinou strana 9
Statutární orgán - představenstvo: Předseda: Místopředseda: Člen: Ing. Jindřich Broukal Ing. Lukáš Roubíček, Ph.D. Ing. David Konvalina Dozorčí rada: Předseda: Místopředseda: Člen: Člen: Člen: Člen: Martin Friedrich Herrmann JUDr. Josef Benda Ing. Tomáš Varcop Ing. Iva Kočí Ing. Michal Červinka Ing. Alena Rozsypalová 2.2 Vlastnická struktura a majetkové účasti Majoritním vlastníkem společnosti je RWE Gas International B.V. Přehled o vlastnické struktuře k datu ocenění 31. 1. 2013 ilustruje níže přiložená tabulka. Akcionář Akcie na majitele ISIN CZ0005092551 Akcie na jméno ISIN CZ0005123174 Celkem % RWE Gas International B.V. 625.189 322.659 947.848 98,67 Ostatní 8.807 3.947 12.754 1,33 Celkem 633.996 326.606 960.602 100 % V souvislosti s odprodejem podílu v dceřiné společnosti VČP Net, s.r.o. neeviduje Východočeská plynárenská, a.s. k datu ocenění 31. 1. 2013 žádné další vlastnické podíly. 2.3 Historický vývoj a předmět činnosti Společnost vznikla 1. ledna 1994 zápisem do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové a je společně s dalšími distribučními společnostmi RWE Energie, a.s. (vznikla v důsledku fúze sloučením společnosti Středočeská plynárenská, a.s. a Západočeská plynárenská, a.s. jakožto zanikající společnosti a společnosti Severočeská plynárenská, a.s. jakožto nástupnické společnosti, fúze zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 6. 2009), Severomoravská plynárenská, a.s. a Jihomoravská plynárenská, a.s. součástí skupiny RWE. Dne 1. ledna 2007 došlo k oddělení distribuce zemního plynu. Regionální distribuční společnosti se staly obchodníky se zemním plynem a distribuce zemního plynu přešla na dceřiné společnosti VČP Net, s.r.o., JMP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o. a společnosti SČP Net, s.r.o., STP Net, s.r.o., ZČP Net, s.r.o. (nyní RWE GasNet, s.r.o., která vznikla v důsledku fúze sloučením společnosti STP Net, strana 10
s.r.o. a ZČP Net, s.r.o. jakožto zanikající společnosti a společnosti SČP Net,s r.o. jakožto nástupnické společnosti, fúze zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 10. 2009). Společnost VČP a VČP Net, s.r.o. (provozovatel distribuční soustavy) tvořily konsolidační celek, který vznikl v důsledku právního oddělení činností spojených s obchodem se zemním plynem od distribuce zemního plynu (tzv. unbundling ) v souvislosti s požadavky Evropské unie a novely energetického zákona. V lednu 2013 pak došlo k odprodeji dceřiné společnosti VČP Net, s.r.o. Hlavním předmětem činnosti společnosti VČP je nákup a prodej zemního plynu, od roku 2010 pak společnost rovněž obchoduje s elektřinou. strana 11
3 Strategická analýza V rámci tohoto oddílu byly získány a vyhodnoceny informace, které charakterizují podnikatelské prostředí, ve kterém oceňovaný subjekt působí. 3.1 Tržní analýza 3.1.1 Makroekonomické prostředí V této části posudku je popsána makroekonomická situace České republiky a jejího okolí včetně predikce budoucího vývoje a očekávání, které determinují rámcové podmínky fungování společností na trhu. V souvislosti s aktuální ekonomickou situací a nejistotou spojenou s procesem postupného zotavování světového hospodářství z globální ekonomické recese si uvědomujeme složitost tvorby aktuálních prognóz vývoje ekonomiky a jejích jednotlivých segmentů v následujících nejbližších letech. Ve střednědobém a dlouhodobém období však očekáváme návrat k dlouhodobým trendům. Z výše uvedeného důvodu jsme se rozhodli pro popis makroekonomiky ČR využít predikce hned několika renomovaných institucí, abychom mohli lépe naznačit trendy vývoje ekonomiky. Pro tyto účely byly využity makroekonomická data a predikce, které zpracovává Česká národní banka (ČNB), Český statistický úřad (CZSO), EUROSTAT, Ministerstvo financí České republiky (MF ČR) a Česká spořitelna, a.s. (ČS), Raiffeisenbank a.s. (RB), Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB) a UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (UCB). Historická data byla přejata ze statistik CZSO, EUROSTAT a ČNB. 3.1.1.1 Vývoj vnějšího okolí Vzhledem k tomu, že se Česká republika řadí mezi malé otevřené ekonomiky, je její hospodářský vývoj z velké části závislý na vývoji vnějšího okolí. V tomto ohledu je pro nás rozhodující oblast eurozóny, hlavně pak Německa, kam směřuje významná část našeho exportu. Ekonomika eurozóny v roce 2010 vzrostla o 2,0 %, což značí postupné mírné oživení po předchozím výrazném propadu v roce 2009. V roce 2011 vzrostlo HDP v eurozóně o 1,4 %, oproti roku 2010 tedy došlo k mírnému zhoršení. Odhady pro rok 2012 poukazují na další pokles reálného produktu eurozóny a jeho meziroční pokles o -0,4 %. Za slabou výkonností eurozóny v první polovině roku 2012 stál zejména pokles spotřeby domácností a klesající investice. Ačkoli se významný pokles spotřeby domácností v třetím čtvrtletí roku 2012 zastavil, dále negativně působily dopady úsporných politik zaměřených na konsolidaci veřejných financí a tím spojený nárůst sklonu k úsporám. Pozitivně k výkonnosti ekonomiky přispíval pouze čistý export, nicméně jeho vliv nebyl schopen vykompenzovat negativní účinky ze strany spotřeby a investic. Hospodářský vývoj je velmi nerovnoměrný a v současnosti zatížen většími nejistotami. Tahounem růstu stále zůstává Německo, avšak zatímco ekonomika Německa v roce 2011 vzrostla o 3,0 %, v roce 2012 se odhaduje, že její růst zpomalil na 0,9 %. S rostoucím německým exportem rostla v roce 2012 i spotřeba domácností. Vývoj Německa do budoucna je však ohrožen zejména z hlediska dynamiky exportu, který je z 60 % orientován na státy EU zatížené slabou výkonností, navíc k poklesu růstu Německa dochází již ve 4. čtvrtletí 2012 v důsledku poklesu exportu (mezičtvrtletně o -0,6 %). Ostatní velcí hráči v eurozóně v roce 2012 spíše stagnovali. V recesi dále setrvávají státy souhrnně označované jako státy jižního křídla eurozóny. Jedná se zejména o státy, kde se finanční krize projevila nejvýrazněji a kde odhalila i vážnější strana 12
strukturální problémy jejich hospodářství. Tyto státy musí bojovat s vysokými deficity, rostoucím zadlužením, vysokou nezaměstnaností a poklesem důvěry zahraničních investorů. Pozitivní obrat zaznamenala britská ekonomika, která ve 3. čtvrtletí 2012 vystoupila z recese, k čemuž však jednoznačně přispěl impulz v podobě Olympijských her. V roce 2013 je MF ČR očekáváno setrvání poklesu makroekonomické výkonnosti v eurozóně o - 0,2 %. Pro rok 2014 je pak v eurozóně jako celku očekáváno mírné zlepšení podmínek a růst na úrovni 0,5 %. V nejbližších měsících se však dá očekávat zpřesnění predikcí pod tlakem dokumentované zhoršené výkonnosti Německa ve 4. čtvrtletí 2012. Probíhající fiskální restrikce většiny států podvazuje možný výraznější růst ekonomik států eurozóny, i proto jsou aktuální prognózy oživení ekonomik eurozóny velmi opatrné. I v budoucnu se však očekává nerovnoměrný vývoj jednotlivých států. Zejména státy jižní Evropy (Řecko, Portugalsko, Itálie a Španělsko) stále představují vysoké riziko pro růst a stabilitu celé eurozóny a také České republiky. Poslední měsíce roku 2012 byly ve znamení hledání konsensu ohledně záchranného programu pro Řecko a s tím související výměny řeckých státních dluhopisů, pokročilo se v dosažení dohody o vytvoření Jednotného dohledového mechanismu nad bankami a v centru dění byla i pokračující restrukturalizace španělských bank. Ačkoli se ECB podařilo během roku 2012 několik manévrů vedoucích k uklidnění finančních trhů, reálné ekonomiky stále stagnovaly či klesaly. Pro budoucí vývoj lze dokumentovat několik hrozeb, které mohou negativně ovlivnit makroekonomickou situaci v eurozóně. Jsou jimi pokračující fiskální restrikce, nejistota ohledně dluhové krize, která se projevuje u spotřeby domácností a investiční aktivity firem a k utažení podmínek financování, avšak nejhorší dopady dluhové krize byly již dokumentovány v letech 2010 a 2011. V prosinci 2012 dochází ke změně ratingu společnosti S & P přiděleného Řecku, který byl po úspěšném odkupu státních dluhopisů zvýšen na úroveň B, přičemž byl ratingu stanoven i stabilní výhled. Tato změna dokládá pomalý obrat vývoje a optimističtější výhledy ohledně řešení dluhové krize po tom, co počátkem roku 2012 (13. ledna 2012) došlo ke snížení ratingového hodnocení agenturou S & P u několika zemí. Došlo ke snížení ratingu Itálie, Kypru, Portugalska a Španělska o dva stupně. O jeden stupeň byl zhoršen rating u Rakouska, Francie, Malty, Slovenska a Slovinska. Dalšího zhoršení ratingu se dočkalo Španělsko, kde mu snížili hodnocení všechny tři renomované agentury a to dokonce ze strany agentury Fitch až o 3 stupně. Nejistoty panující v roce 2012 kolem vysokých cen surovin pravděpodobně nebudou setrvávat i v roce 2013. V roce 2013 je očekáván pokles průměrných denních cen ropy na 105 USD/barel především v důsledku zpomalení růstu globální poptávky po ropě, daného zpomalením globální ekonomiky, růstu produkčních kapacit (zejména USA) a možného uvolňování strategických rezerv. Proti výraznějšímu poklesu cen by pak měly působit zvyšující se mezní náklady na produkci a potřeba narovnání rozpočtů ropných ekonomik na Blízkém východě. Výrazný růst cen obilovin na přelomu 2. a 3. čtvrtletí 2012 zapříčiněný nepříznivým počasím byl po zbytek roku korigován směrem dolů. V 1. polovině roku 2013 je očekávána stagnace či mírný pokles cen obilovin v souvislosti s aktualizací stavu globálních zásob. strana 13
Americká ekonomika vykazuje od roku 2010 již relativně výrazný růst, který je založený na rostoucí spotřebě domácností, která je podporována zlepšováním situace na trhu práce, ale zejména státními výdaji. V USA pokračuje oživení, nicméně vzhledem k rozsahu fiskálních problémů USA se předpokládá aplikace nepříjemných, pro růst omezujících opatření a zpomalení výkonu ekonomiky USA. V Číně v souvislosti s globálním zpomalením pokleslo tempo růstu, výkon ekonomiky se však drží plánu a posilující domácí spotřeba zřejmě otevírá éru slabšího leč stabilního růstu HDP. 3.1.1.2 Hrubý domácí produkt Česká republika se po celý rok 2012 potýkala s mělkou recesí. Oživení české ekonomiky, které započalo v druhé polovině roku 2009 a pokračovalo v roce 2010, v roce 2011 zpomalilo a bylo tedy pouze přechodného charakteru. Již počátkem roku 2013 je však očekáváno mírné zlepšení růstu ekonomiky, který bude tažen především přebytkem výkonové bilance, tedy kladně ovlivněn exportem. Negativně naopak dle očekávání bude působit pokles domácích výdajů, který nejspíše zcela pohltí kladný příspěvek exportu a celkově ekonomika zaznamená nepatrný růst či stagnaci HDP. V roce 2010 česká ekonomika zaznamenala reálný růst ve výši 2,49 %. V roce 2011 ekonomický výkon stále nedosáhl úrovně před recesí a tempo růstu mírně zpomalilo na 1,89 %. V roce 2012 se projevily zejména negativní dopady fiskální konsolidace a omezení státních výdajů a to na snížení výdajů na spotřebu domácností a investiční výdaje firem. Výkon české ekonomiky za rok 2012 dle předběžných odhadů meziročně poklesl o -1,1 %. Protikrizová opatření vlády zaměřená především na udržení deficitu státního rozpočtu a udržitelnosti veřejných financí živená zejména obavami z negativního vývoje jižního křídla eurozóny, nejsou cílena na stimulaci hospodářského růstu. Dle predikcí lze mírné zlepšení podmínek a vystoupení české republiky z mělké recese očekávat již počátkem roku 2013, kdy je odhadován růst HDP na úrovni 0,1 %. Výraznější zlepšení výkonnosti je pak očekáváno v roce 2014, kdy by růst HDP měl být na úrovni 1,4 %. Vývoj ekonomiky již není pod tak významnou hrozbou evropské dluhové krize. Naopak je silně brzděn poklesem spotřeby domácností. Růst HDP ohrožují zejména viditelně slabší růstové vyhlídky eurozóny a tedy potenciální nebezpečí nižšího růstu exportu. V roce 2015 je očekáván růst HDP na úrovni 2,4 % a v roce 2016 pak 2,6 %. V dlouhodobém horizontu lze očekávat mírný stabilní růst české ekonomiky v důsledku postupné konvergence HDP na obyvatele k úrovni západní Evropy (HDP na obyvatele v ČR se v roce 2011 podle předběžných údajů pohybuje přibližně na úrovni 80 % úrovně eurozóny), kde však také dochází k poklesům růstu v důsledku hospodářské krize, nicméně rychlost konvergence se dá jen těžko odhadovat. Důležitým aspektem pro budoucí vývoj ekonomiky ČR bude to, jak bude česká ekonomika schopna čelit krizi. strana 14
Na straně poptávky v roce 2011 a 2012 byla změna zásob nejvýznamnějším faktorem snižujícím dynamiku růstu HDP, a to na rozdíl od roku 2010, kdy obnova zásob podnikatelským sektorem přispěla nejvýraznější měrou k celkovému růstu HDP. Míra investic do fixního kapitálu zaznamenala v rámci krize rovněž výrazný propad. V roce 2011 došlo k poklesu tvorby hrubého fixního kapitálu o -0,7 %, v roce 2012 pokles pokračoval a to tempem na úrovni -0,8 % ročně. V roce 2013 je pak očekávána spíše stagnace vývoje investic na úrovni meziročního růstu 0,1 %. Z hlediska struktury investic se očekává významnější pokles zejména ve stavebnictví. Od roku 2014 je očekáváno pomalé zotavování ekonomiky, při kterém lze očekávat i vyšší dynamiku investiční aktivity firem, která je během krize silně omezena. V roce 2014 se předpokládá růst investic na úrovni 3,2 %, v roce 2015 3,5 % a v roce 2016 je pak očekáván růst na úrovni 3,2 %. Tato tempa odpovídají pozvolnému zotavování českého hospodářství z krize. Lze tedy očekávat vyšší dynamiku interních zdrojů financování investičních projektů, stejně tak jako oživení poptávky firem po úvěrech. Reálný pokles spotřeby domácností, jako očekávaný dopad krize, se začal projevovat s určitým zpožděním až v druhé polovině roku 2009. V roce 2010 spotřeba domácností vzrostla jen velmi mírně o 1 %. V roce 2011 poklesl růst spotřeby domácností na 0,7 %. Spotřeba je tlačena směrem dolů i v roce 2012 zejména kvůli negativnímu vývoji reálného disponibilního důchodu, ale také pozorovanému zvýšení míry úspor. V roce 2012 dochází k meziročnímu poklesu spotřeby domácností o -3 % a určitý vliv na spotřebu je připisován i zvýšení redukované sazby DPH z 10 % na 14 %. V roce 2013 je očekáván další pokles spotřeby, nicméně nepředpokládá se již tak strana 15
razantní tempo meziroční změny, která by měla být na úrovni -0,7 %. Tendence více spořit je do budoucna očekávána zejména u domácností s relativně vyššími příjmy. Patrná je i velmi nízká tendence domácností financovat svou spotřebu skrz spotřebitelské úvěry, opatrnost je patrná i ze strany bank. S pozvolným oživováním ekonomiky by se v letech 2014 2016 měly dostavit kladné přírůstky spotřeby domácností a to na úrovních 0,9 %, 2,1 % a 2,5 %. Tempa růstů však nedosáhnou takové dynamiky, která byla patrná před finanční krizí v roce 2007 (4,2 %). Vládní výdaje v roce 2010 v důsledku restriktivních opatření reálně vzrostly jen o 0,5 % a nehrály tedy již významnější úlohu v podpoře hospodářského růstu. V roce 2011 došlo k jejich meziročnímu poklesu o cca -2,5 %. V souladu s přijatými stabilizačními opatřeními se i nadále dá očekávat úsporné chování vládních institucí, jak z hlediska snížení počtu zaměstnanců, tak i ostatních výdajů. V roce 2012 vládní výdaje na spotřebu klesly o -0,9 % a s plánovanou strategií fiskální konsolidace se předpokládá další pokles vládních výdajů v roce 2013 o -1 % a 2014-0,9 %. V letech 2015 2016 lze v souladu s postupným oživením ekonomiky odhadovat růst vládních výdajů na úrovni 0,7 % resp. 0,3 %. Čistý export je jediná složka agregované poptávky, jejíž vývoj v posledním období pozitivně ovlivňuje HDP a udržuje jej alespoň na úrovni stagnace. Zahraniční obchod České republiky má na vývoj HDP dlouhodobě pozitivní vliv. V roce 2011 přispěla hodnota čistého exportu k celkovému růstu HDP cca 2,0 p.b. V roce 2012 meziročně vzrostl export zboží a služeb o 4,5 %, což znamenalo zpomalení tempa růstu z úrovně 9,4 % v roce 2011. V roce 2012 příspěvek čistého exportu k růstu HDP 1,4 p.b. nedokázal vykompenzovat negativní vliv poklesu všech položek domácích výdajů. Kladné příspěvky exportu k růstu HDP jsou spojeny zejména s rezistencí Německa vůči krizi, kam většina vývozu směřuje. Obavy ohledně zpomalení růstu nejvýznamnějšího zahraničního partnera negativně ovlivňují predikci pro následující období. Příspěvky čistého exportu v roce 2013 jsou odhadovány na úrovni 0,7 p.b., v roce 2014 0,3 p.b. a v letech 2015 2016 na úrovni 0,4 p.b. resp. 0,5 p.b. 3.1.1.3 Ceny zboží a služeb Průměrná míra inflace v roce 2012 dosáhla úrovně 3,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen byl pak na úrovni 2,4 %, přičemž nejvíce k tomuto meziročnímu přírůstku přispívala administrativní opatření vlády ve výši 2,2 p.b. Administrativní opatření spočívala v růstu snížené sazby DPH a určité deregulaci cen. Rok 2013 by se i přes zvýšení obou sazeb DPH měl vyznačovat mírnou inflací, na jejíž dynamiku nebudou významněji působit ceny ropy ani vývoj směnných kurzů. Hlavními protiinflačními faktory budou slabá domácí poptávka, pozice české ekonomiky v záporné produkční mezeře a situace na trhu práce. Průměrná míra inflace v roce 2013 by měla strana 16
být na úrovni 2,1 %. V roce 2014 se již nepředpokládá vliv administrativních faktorů na růst cen a inflace by se měla pohybovat na úrovni 1,8 %. V dlouhodobém horizontu očekáváme oscilaci inflace kolem cílové hodnoty ČNB, tj. 2 % +/-1 p.b. 3.1.1.4 Trh práce Trh práce a s ním spojená míra nezaměstnanosti reaguje na celkový ekonomický vývoj s určitým zpožděním. Údaje za první tři čtvrtletí roku 2012 a dostupná data za 4. čtvrtletí ukazují značný vliv hospodářské recese na trh práce, který doposud do značné míry odolával jejím důsledkům. V roce 2012 dosáhla míra nezaměstnanosti 6,9 %, což představuje mírné zhoršení podmínek na trhu práce oproti roku 2011, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala na úrovni 6,7 %. Ačkoli nezaměstnanost na sezónně očištěných datech roste, lze pozorovat paradoxní jev, kdy roste i míra zaměstnanosti. Její růst je však zejména na úkor snížení fondu pracovní doby, produktivity a také reálnému snížení mezd. Dochází i k poklesu počtu hlášených nezaměstnaných, který se v roce 2012 pohybuje na předkrizové úrovni roku 2007. Příčinou nárůstu registrované nezaměstnanosti je však prudký pokles tvorby nových pracovních míst a patrně i omezené kapacitní možnosti úřadů práce v oblasti péče o nezaměstnané. Míra nezaměstnanosti by se i v roce 2013 mohla zvýšit na 7,3 %, v důsledku slabého hospodářského růstu by k mírnému zvýšení mohlo dojít i v roce 2014, kdy by míra nezaměstnanosti mohla dosáhnout 7,4 %. Růst objemu mezd dosáhl v roce 2012 1,7 %. Predikce na rok 2013 je ovlivněna zejména zhoršením hospodářského výhledu a očekává se, že mzdy v roce 2013 porostou při stagnaci zaměstnanosti pouze o 1,9 %. Zpomalení růstu objemu mezd i průměrné mzdy v zásadě odpovídalo situaci delší ekonomické recese a přesunu preferencí zaměstnavatelů a zaměstnanců k udržení zaměstnanosti. strana 17
3.1.1.5 Úrokové sazby Ačkoli v období od vypuknutí finanční krize, kdy byly významně utaženy úvěrové kanály podnikům i domácnostem, docházelo postupně k zvolnění podmínek, z říjnového šetření ohledně úvěrových podmínek provedeného ČNB vyplývá zpřísnění úvěrových standardů u úvěrů nefinančním podnikům a úvěrů na bydlení. Stále však platí, že banky mají tendenci půjčovat spíše na kratší období, požadují vyšší zajištění a vyšší rizikovou prémii. Zátěžové testy českého bankovního sektoru dlouhodoběji potvrzují dostatečnou odolnost bank vůči případným negativním šokům. Mezibankovní úroková sazba 3M PRIBOR se v roce 2012 pohybovala na průměrné úrovni 1,0 %. S ohledem na očekávanou trajektorii sazeb ČNB lze předpokládat, že v roce 2013 dosáhne 3M PRIBOR průměrné hodnoty 0,5 %. V roce 2014 je pak očekáváno pouze mírné zvýšení sazby na 0,6 %. Průměrné úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům se v roce 2011 pohybovaly okolo 3,9 % a v 1. a 2. čtvrtletí 2012 stagnovaly na této úrovni, mírný pokles úrokových sazeb je pak patrný v 3. čtvrtletí a to na úroveň 3,7 %. Průměrné sazby z vkladů domácností se v roce 2012 pohybovaly okolo 1,2 %. V průběhu roku je patrný spíše mírně klesající trend těchto sazeb. Dlouhodobé úrokové sazby v roce 2012 klesaly a dosahovaly nových historických minim. Průměrný výnos do splatnosti desetiletých státních dluhopisů byl na úrovni 2,8 %. V roce 2013 se očekává další pokles na úroveň 2,2 % a dále setrvání na těchto nízkých hodnotách. 3.1.1.6 Měnový kurz Česká koruna mezi léty 2011 a 2012 vůči euru oslabila o 2,2 % a to na průměrnou hodnotu 25,14 CZK/EUR. Mírná apreciace byla patrná zejména v druhé polovině roku 2012. Průměrný kurz by měl v roce 2013 dosáhnout 24,9 CZK/EUR, dále by pak měla koruna apreciovat v průměru o 0,5 % ročně. V posledním čtvrtletí 2016, tedy na horizontu výhledu, by měl kurz v průměru dosáhnout 24,5 CZK/EUR. strana 18
3.1.1.7 Daně Pro účely tržní analýzy budeme vycházet z předpokladu stabilní daňové sazby pro daň z příjmu právnických osob na úrovni 19 %. Od 1. ledna 2012 nabyla účinnost novela zákona o DPH, která zvýšila sníženou sazbu DPH z 10 na 14 %. Od 1. ledna 2013 dochází k navýšení sazeb o 1 p.b. na 15 a 21 %. 3.1.1.8 Přehled hlavních parametrů Následující tabulka zobrazuje hlavní makroekonomické ukazatele, které určují rámcové ekonomické prostředí českých společností. Historické údaje za roky 2007 2012 jsou převzaté ze statistik Českého statistického úřadu a České národní banky. V rámci predikce budoucího vývoje budeme vycházet z údajů Ministerstva financí ČR a České národní banky, vybrané ukazatele pak z predikcí bankovních institucí Raiffeisenbank a České spořitelny (číselná data viz tabulka). Reálný meziroční růst v %, Zdroj predikce: 2007 2008 2009 2010 2011 2012O 2013P pokud není uvedeno jinak HDP (nominální), mld. Kč MF CR 3 663 3 848 3 759 3 800 3 841 3 840 3 863 3 939 4 086 4 238 HDP (reálný) MF CR 5,7 3,1-4,5 2,5 1,9-1,1 0,1 1,4 2,4 2,6 Spotřeba domácností MF CR 4,1 3,0 0,2 1,0 0,7-3,0-0,7 0,9 2,1 2,5 Investice MF CR 13,2 4,1-11,0 1,0-0,7-0,8 0,1 1,3 2,6 3,1 Průmyslová výroba RB 14,1-0,3-15,9 9,8 7,2-0,8 0,2 3,2 - - Maloobchodní tržby ČS 10,0 2,7-4,7 1,3 1,8-1,1 0,8 2,6 3,8 - Mzdy, nominální ČNB 7,2 7,8 3,3 2,2 2,4 2,6 2,4 2,9 - - Mzdy, reálné ČNB 4,3 1,4 2,3 0,7 0,5-0,8 0,1 1,2 - - Míra nezaměstnanosti, průměr, % MF CR 6,6 5,4 8,0 9,0 8,6 6,9 7,3 7,4 7,1 6,5 Inflace (CPI), průměr, % MF CR 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,3 2,1 1,8 2,0 1,1 Inflace (PPI), průměr, % ČNB 4,1 4,5-3,1 1,2 5,6 2,1 1,5 1,8 - - Obchodní bilance, b.c., mld. Kč MF CR 47 26 87 54 94 151 171 - - - CZK/EUR, průměr MF CR 27,8 24,9 26,4 25,3 24,6 25,1 24,9 24,8 24,7 24,5 CZK/USD, průměr MF CR 20,3 17,0 19,1 19,1 17,7 19,6 19,2 19,1 19,0 18,9 3M PRIBOR, průměr, % ČNB 3,1 4,0 2,2 1,3 1,2 1,0 0,4 0,5 - - Pozn.: Historické údaje za roky 2007-2012 vycházejí z údajů CZSO a ČNB z aktualizace dat k lednu 2013. Predikce je převzata z dat MF ČR a ČNB, RB a ČS. 2014P 2015P 2016P 3.2 Analýza odvětví V následující části byla zařazena základní odvětvová analýza. 3.2.1 Vymezení trhu Zařazení do odvětví strana 19
Dle Administrativního registru ekonomických subjektů (ARES) Ministerstva financí ČR patří společnost, v rámci klasifikace ekonomických činnosti CZ-NACE do oddílů: CZ NACE Popis 35230 Obchod s plynem prostřednictvím sítí 28220 Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 35110 Výroba elektřiny 43220 Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace 45200 Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů 620 Činnosti v oblasti informačních technologií 74300 Překladatelské a tlumočnické činnosti 77390 Pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a výrobků j. n. Zdroj: http://www.mfcr.cz/ares Hlavním předmětem činnosti společnosti je nákup a prodej zemního plynu a elektřiny všem kategoriím zákazníků od domácností přes drobné podnikatele a živnostníky až po největší průmyslové podniky. Teritoriální vymezení Skupina RWE patří k největším evropským plynárenským a elektrárenským společnostem. Pokud jde o oceňovanou společnost VČP, působí zejména v regionu východních Čech v krajích Pardubickém a Královéhradeckém, dále v oblasti Havlíčkova Brodu v kraji Vysočina a oblasti Semily v kraji Libereckém. S ohledem na liberalizaci trhu všichni zákazníci mají možnost volby svého dodavatele, za relevantní trh považujeme Českou republiku. 3.2.2 Charakteristika trhu 3.2.2.1 Charakteristiky vývoje energetického hospodářství v ČR po roce 1990 Energetické hospodářství (dále také EH ) ČR prošlo po roce 1990 zásadními změnami. Došlo k přechodu od řízeného EH směrem k tržnímu hospodářství. Dále byl nově vytvořen legislativní a institucionální rámec. Energetické hospodářství se v průběhu své reformy výrazně změnilo, přičemž můžeme říci, že utváření jeho nové podoby stále trvá. K hlavním změnám v charakteru energetického hospodářství patří: v období centrálního plánování nebylo EH dostatečně kvantitativně rozvinuté, v období tržního hospodářství se dostaly do popředí principy konkurenčního trhu a s tím také dostatečná kvantitativní vybavenost trhu; po roce 1990 došlo ke snížení celkové energetické spotřeby; došlo k významné zdrojové diverzifikaci s významnějším podílem ekologičtějších zdrojů s vyšší energetickou účinností; v rámci dovozů se zvýšila teritoriální diverzifikace; došlo zároveň k výrazné změně v kvalitě energetických zdrojů, čímž došlo ke snížení energetické náročnosti tvorby DPH, s tím je spojeno také zlepšení ekologických parametrů EH a pokles emisí; strana 20
PJ ZNALECKÝ POSUDEK postupně došlo k nápravě cen paliv a energie, což se projevilo zejména růstem cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti; v současné době je sektor z velké části privatizován; EH se otevřelo zahraničí, do ČR začaly proudit zahraniční investice v energetických sektorech, stále silněji se projevují procesy globalizace. V letech 1990 2001 došlo ke snížení spotřeby energie o 18,4 %, spotřeba byla diverzifikována ve prospěch zdrojů energeticky a ekologicky příznivějších. Snížení výše spotřeby souviselo zejména s kompletní změnou struktury tvorby HDP související s ekonomickou transformací. ČR se přibližovala energetickému profilu zemí EU. Na straně poptávky se prosadily komparativní výhody pro konkrétní užití. Domácnosti a entity malé a střední velikosti začaly odebírat zejména zemní plyn. Elektrárny a velké teplárny odebírají zejména hnědé uhlí. Do popředí se dostává opět dřevo a biomasa a obnovitelné zdroje energie. V roce 2000 česká ekonomika opět vykazuje růst a to vede k nárůstu poptávky po energii. V rámci samotné struktury spotřeby se trvale snižovala váha tuhých paliv (pokles z 64 % na 50,6%), narůstal podíl kapalných paliv (17,1 % na 20,2 %), a to zejména z titulu nárůstu počtu automobilů, dále rostla spotřeba zemního plynu z 11 % na 19,5 %. V ČR v letech 1990 1995 klesla spotřeba energie o 15,7 % při 1% poklesu HDP (ve stálých cenách) a v letech 1995 2001 klesla spotřeba energie o 1 % při růstu HDP o 9 %, což značí nárůst kvalitativních parametrů v energetických zdrojích. Nejnáročnějším odvětvím z hlediska energetické náročnosti je v ČR doprava a spoje, což je způsobeno zejména stářím vozového parku a přesunem nákladní železniční dopravy na silnice. Dalším odvětvím náročným na energie je průmysl, kde ovšem dlouhodobě dochází spíše ke zlepšení. Odvětví jako je zemědělství a stavebnictví se nachází uprostřed stupnice energetické náročnosti. Nejméně náročná odvětví jsou obchod a služby. Následující graf zobrazuje vývoj výše a struktury spotřeby energetických zdrojů v letech 1990-2001, resp. před spuštěním jaderné elektrárny Temelín. Vývoj výše a struktury spotřeby zdrojů energie (TSPEZ) v PJ: Vývoj výše a struktury TSPEZ (PJ) 1000 800 600 400 200 0-200 Hnědé uhlí Černé uhlí + koks Ropa + ropné produkty Zemní plyn 1990 1995 2001 Jaderná energie Elektřina (saldo dovozvývoz) Obnovitelné zdroje Zdroj: ČSÚ, energetické bilance ČR, MPO strana 21
TJ/rok ZNALECKÝ POSUDEK V letech 2002-2003, poté co došlo ke spuštění jaderné elektrárny Temelín, se struktura spotřeby energetických zdrojů změnila. Trh s tepelnou energií se v ČR trvale snižoval. Důvodem poklesu poptávky byla zejména rostoucí cena tepla, což vedlo spotřebitele k efektivnějšímu využití zdroje. V ČR probíhá zásobování teplem zejména přes tzv. SCZT, resp. systém centrálního zásobování teplem, který má výhody zejména v potenciálu efektivnějšího využití energetického zdroje a také v příznivém dopadu na životní prostředí. Přestože tyto centrální zdroje jsou zpravidla silným místním monopolem, odběratelé mají možnost využití konkurenčních dodavatelů tzv. decentralizované výroby tepla. Výroba tepla v teplárnách a výtopnách v ČR je charakteristická velkými výrobními jednotkami a vysokým podílem napojení obyvatelstva na dálkové vytápění (řádově vyšší než v zemích EU). Energetická účinnost je ovšem v řadě případů nízká a vzhledem k poklesu dodávek tepla je řada systémů naddimenzovaná. Výroba tepla z tepláren má rostoucí tendenci, objem dodávek tepla z výtopen klesající. Vývoj dodávek tepla do sítí CZT Vývoj dodávek tepla 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Celkem dle met.iea Tuhá paliva Plyn Zdroj: ČSÚ, KONEKO 3.2.2.2 Liberalizace trhu s energiemi Dříve byli dodavatelé energie nejen obchodníky s energií, ale vlastnili také distribuční síť. Proces liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem v České republice byl zahájen energetickým zákonem schváleným parlamentem na podzim roku 2000. S otevřením trhu byl zaveden zejména nezávislý Energetický regulační úřad a zákazníci nově získali možnost výběru dodavatele. Liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem probíhala postupně: Elektřina 1. ledna 2002 - zákazníci s roční spotřebou nad 40 GWh si mohli začít vybírat dodavatele elektřiny cca 60 společností 1. ledna 2003 - zákazníci s roční spotřebou nad 9 GWh cca 300 firem střední velikosti 1. ledna 2004 - všichni zákazníci s průběhovým měřením spotřeby mimo domácností menší firmy, které byly technicky vybaveny a měly potřebná měřicí zařízení strana 22
Plyn 1. ledna 2005 - všichni koneční zákazníci mimo domácností 1. ledna 2006 - všichni koneční zákazníci včetně domácností 1. ledna 2005 - největší tuzemští odběratelé plynu zákazníci s roční spotřebou více než 15 miliónů kubických metrů plynu, elektrárny fungující na plyn a producenti vyrábějící elektřinu a teplo kombinovaným způsobem 1. ledna 2006 všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností 1. ledna 2007 - všichni koneční zákazníci včetně domácností 3.2.2.3 Plynárenství 3.2.2.3.1 Charakteristika plynárenství v ČR Zemní plyn po roce 1990 byl palivem s nejvýznamnější dynamikou spotřeby a to zejména díky státem podporované plošné plynofikaci. Až po roce 1996 začala spotřeba stagnovat. Podpora plynu přispěla k ekologičtějšímu EH ČR. Nejvýznamnějším spotřebitelem plynu jsou odvětví průmyslu, domácnosti, dále transformační procesy (teplárny a výtopny) a obchod a služby. Nízkou spotřebu mají výrobci elektřiny, zemědělství, doprava. Plynárenství je trhem, na rozdíl od elektroenergetiky a teplárenství, téměř stoprocentně závislým na cizích zdrojích. ČR je téměř stoprocentně závislá na importu zemního plynu. Exportní ceny plynu a vývoj kurzu pak rozhodujícím způsobem ovlivňují konečné ceny zemního plynu pro spotřebitele (jejich výši a kolísání). Vlastní zdroje zemního plynu v ČR tvoří méně než 1 % domácí spotřeby. Hlavní zdroje se nachází zejména na jižní Moravě a dále tzv. degazační plyn z černouhelných dolů na severní Moravě. Nezbytností je plyn zabezpečit formou dovozu, dovozy jsou realizovány zejména z Ruska a menší měrou z Norska. S producenty zemního plynu v těchto zemích byly ve druhé polovině minulého desetiletí podepsány dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu. ČR má dimenzovanou a moderní síť plynovodů. Je důležitou spojnicí mezi východní Evropou, Ruskem a západní Evropou (Německo, Francie), přes území ČR vede Tranzitní plynovod spojující ruská těžební pole s odběrateli na západě. Plynárenská soustava ČR je tak podstatnou měrou založena na tranzitu. Tranzitní soustava je zároveň z části využívána pro domácí přepravu. Spotřeba zemního plynu v průběhu roku fluktuuje a dochází ke zvyšování rozdílu mezi letní a zimní spotřebou. Důležitým požadavkem je nutnost pokrývat špičky ve spotřebě, a to jak denní, tak hodinové, proto se využívá podzemních zásobníků plynu pro uskladnění nadbytečného plynu. V zimních měsících je pak potřebný plyn z těchto zásobníků vytěžen a dodán do sítě. 3.2.2.3.2 Liberalizace trhu se zemním plynem v ČR Od roku 2005 do 2007 v ČR probíhala liberalizace trhu se zemním plynem. Otevření trhu zákazníkovi přineslo především právo na výběr dodavatele zemního plynu, ale také zásadní změny fungování a budoucího uspořádání celého plynárenského sektoru. Přestože došlo k formálnímu otevření, nebyl trh na konkurenci připraven. Ani dodavatelé plynu, ani ze strany zákazníků, kteří neměli představu, co mají od nových dodavatelů očekávat. strana 23
Konkurence se rozvinula teprve postupně. Na trh začali vstupovat noví dodavatele plynu, kteří se věnovali zpočátku zákazníkům s vyšší roční spotřebou. Přelom přinesl rok 2009, na trhu se začali objevovat noví obchodníci, kteří se soustředili na zákazníky z řad domácností a malých podnikatelů. Možnosti změny dodavatele tak začali využívat desítky tisíc zákazníků. Dodavatele plynu v roce 2009 změnilo celkem 33.327 zákazníků, což představuje ve srovnání s rokem předchozím téměř šestinásobný nárůst. Další změnu pro trh s plynem znamenal rok 2010. Vzrostl podíl alternativních dodavatelů a docházelo k hromadným přechodům zákazníků (zejména domácnosti) k novým obchodníkům, a to zejména z důvodu nabídky nižších cen. Dodavatelé začali získávat plyn jednak vzájemným přeprodejem na českém trhu, ale především nákupem plynu ze zahraničí. Růst dovozu plynu byl reakcí na snahu energetického regulačního úřadu podnítit konkurenci na trhu s plynem v ČR. V tomto roce, v souvislosti s přebytkem plynu poklesla cena na tzv. spotových trzích, a to až o 40 % ve srovnání s tradičním nákupem plynu prostřednictvím dlouhodobých kontraktů. Importovaný plyn byl mnohem levnější, a tak umožnil novým obchodníkům nabízet zákazníkům plyn výrazně pod cenou nabízenou tradičními obchodníky. Konkurence sílila, tomu nasvědčuje i to, že v roce 2010 počet zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu, vzrostl na 84.424, což představuje ve srovnání s rokem 2009 nárůst o více než 150 %. V roce 2011 bylo evidováno celkem 361.941 změn dodavatele plynu. V dalších letech se již neočekávají takto výrazné meziroční nárůsty změn dodavatele. Trh je velice nasycen, a noví obchodníci budou mít větší problémy získat zákazníky, než tomu bylo v letech minulých. Z důvodu konsolidace trhu s plynem je očekáváno, že již nebudou přibývat noví dodavatelé, ale spíše bude docházet k mírnému snižování jejich počtu. Na trhu s plynem je tedy do budoucna očekáváno ustálení jak na straně odběratelů, tak na straně dodavatelů. Tento vývoj v letech 2009 až 2011, kdy na trhu s plynem došlo k masivním změnám a zákazníci měnili své dodavatele, koresponduje rovněž se změnami v počtu zákazníků společnosti VČP. Počet odběratelů společnosti VČP mezi koncem roku 2009 a 2012 poklesl o 92.715. V roce 2013 je předpokládán další pokles ovšem již mírnější než doposud a také v dalších letech je předpokládáno postupné zmírňování dynamiky poklesu. 3.2.2.3.3 Spotřeba zemního plynu v ČR Zemní plyn v ČR nezaujímá v rámci EH tak významnou pozici jako v jiných zemích EU. Česká energetika staví na využívání vlastních zdrojů uhlí, které se na spotřebě podílí cca z 50 %. Energetika zemí EU se naopak dnes zaměřuje na ekologicky příznivé primární zdroje a obnovitelné zdroje právě na úkor uhlí. strana 24
100 000,00 Skutečná spotřeba plynu v ČR (GWh) 95 000,00 90 000,00 85 000,00 80 000,00 2008 2009 2010 2011 2012 Skutečná spotřeba (GWh) Skutečná spotřeba zemního plynu v roce 2012 dosáhla 86.324 GWh (8.158 mil. m 3 ), jedná se o změnu 0,9 % ve srovnání s rokem 2011. Maximální denní spotřeba v roce 2012 byla 61.645 mil. m 3 a minimální 6.995 mil. m 3. 2008 2009 2010 2011 2012 Vývoz z ČR (GWh) -- -- -- 1 772 116 685 Dovoz do ČR (GWh) 91 762 91 761 90 111 98 757 194 012 Dovoz zemního plynu do ČR byl v roce 2012 uskutečňován z Ruska, Norska a EU ve výši 18.339,6 mil. m3 (194.012,4 GWh). Dovoz byl doplněn dodávkami z vnitrostátních zdrojů, které zahrnují povrchovou degazaci a vlastní těžbu zemního plynu. Celkové tuzemské dodávky činily 155,8 mil. m3 (1.691,9 GWh). V roce 2012 proběhla těžba ze zásobníků plynu v celkové výši 2.246,6 mil. m3 (23.829 GWh). 250 000,00 Dovoz plynu do ČR (GWh) 200 000,00 150 000,00 100 000,00 Dovoz 50 000,00 0,00 2008 2009 2010 2011 2012 Vývoz zemního plynu z ČR byl uskutečněn do Polska, Německa, Slovenska a Rakouska ve výši 11.024 mil. m3 (116.685 GWh). Navýšení dovozu a vývozu plynu přes přepravní soustavu bylo způsobeno přechodem některých starých tranzitních smluv na systém ENTRY/EXIT. strana 25
Predikovaný vývoj spotřeby plynu v ČR: Dle prezentačního materiálu zpracovaného OTE, a.s. dojde dle referenčního scénáře a rozvojové varianty výrobní základny elektrizační soustavy označené 2012-Z (základní) k nárůstu celkové roční spotřeby plynu v letech 2011 až 2040 o 37%, resp. na úroveň 118 TWh. Celková spotřeba plynu pak bude záviset zejména na množství a charakteru provozu elektráren, zejména nově instalovaných PPC elektráren a způsobu náhrady hnědého uhlí u tepláren a závodních elektráren. Do budoucna bude celková spotřeba plynu v ČR narůstat, přičemž se bude jednat zejména o nárůst v segmentu VO (velkoodběratelé). 3.2.2.3.4 Struktura ceny plynu Následující obrázek znázorňuje procentní skladbu ceny dodávky zemního plynu pro chráněného zákazníka. Je zde patrný podíl regulovaných (přeprava a distribuce) a neregulovaných cen (uskladnění), především již zmíněný dominantní podíl ceny komodity. Složení ceny plynu Přeprava; 0,77% Distribuce; 18,11% Uskladnění; 5,63% Plyn-komodita ; 75,49% Zdroj: ERÚ Ceny komodity mohou být v současnosti upravovány i v průběhu roku a v závislosti na změnách cen komodity s ohledem na vývoj cen topných olejů a měnových kurzů. strana 26
3.2.2.3.5 Budoucí cenový vývoj plynu v ČR Podle ceníku dodavatelů na rok 2013 je patrné, že účty za plyn v roce 2013 vzrostou. Zejména kvůli zvýšení DPH a distribučních poplatků si domácnosti letos připlatí průměrně 3 % 3,2 % oproti loňsku. Dodavatelé zvolili často odlišnou cenovou politiku, a proto se cenový rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším dodavatelem pohybuje podle spotřeby kolem 25 %. Většina domácností kupuje plyn od velkých společností, které jsou zároveň distributory, tedy správci rozvodné sítě v regionu. Podle skupiny RWE se cena zemního plynu (samotné komodity) k 1. 1. 2013 zvyšovat nebude. Stejně jako všichni ostatní obchodníci bude do ceníků promítnuto navýšení regulované ceny za distribuci. Celková cena za odběr zemního plynu v důsledku toho nepatrně vzroste. 3.2.2.4 Trh s elektřinou 3.2.2.4.1 Závislost ČR na dovozech Problematika závislosti na dovážených zdrojích energie spočívá zejména v závislosti na rizikových regionech a v hrozbě případné katastrofy (povodně, havárie, terorismus, ). ČR je závislá na dovozu kapalných paliv a plynných paliv a jaderného paliva, zároveň exportuje elektřinu, černé uhlí, koks a produkty zpracování ropy, a to vzhledem k velikosti svého energetického hospodářství, poměrně významně. Celkem dovoz a vývoz elektřiny v ČR dle ERÚ vypadá následovně: 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Dovoz a vývoz elektřiny v ČR (GWh) 2009 2010 2011 2012 dovoz elektřiny celkem vývoz elektřiny celkem 3.2.2.4.2 Celková spotřeba elektrické energie v ČR Na českém trhu v současné době působí tři větší a zaběhnutí distributoři elektrické energie ČEZ, a.s., E.ON Česká republika, a.s., a Pražská energetika, a.s., mezi dalšími jsou pak společnosti jako např. Europe Easy Energy a.s., Amper Market, a.s., ARMEX ENERGY, a.s., BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o., Central Energy, s.r.o. apod. Distributora resp. dodavatele elektrické energie si může zákazník sám vybrat. Z hlediska spotřeby podle ERÚ nejvíce energie spotřebují domácnosti a pak podnikatelské subjekty. Vývoj spotřeby v jednotlivých letech vypadá následovně: strana 27
Spotřeba energie v ČR (GWh) 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2009 2010 2011 2012 domacnosti podnikatele Z grafu je patrná stabilní úroveň spotřeby elektřiny v posledních 4 letech. Na druhé straně množství vyrobené elektřiny v posledních 4 letech rostlo. Největší podíl na výrobě elektřiny mají jaderné a parní zdroje, pak následují plynové a paroplynové a zatím nejméně používané větrné a fotovoltaické zdroje. Výroba netto představuje množství vyrobené elektřiny po odečtení spotřebované energie potřebné na její další výrobu a její vývoj vypadá následovně: Výroba elektřiny netto celkem v ČR (GWh) 82 000 81 000 80 000 79 000 78 000 77 000 76 000 75 000 74 000 73 000 2009 2010 2011 2012 výroba elektřiny netto celkem Je zřejmé, že výroba energie v posledních dvou letech v podstatě stagnovala. 3.2.2.4.3 Ceny elektřiny v ČR Z aktuálních dostupných informací vyplývá, že cena elektrické energie je tvořena dvěma složkami a to regulovanou a neregulovanou. Regulovaná složka ceny elektřiny je tvořena náklady na dopravu, na skladování a na distribuci. Regulace je prováděna Energetickým regulačním úřadem a tato složka jde přímo na účet distributora např. ČEZ, E. ON, PRE, tj. majitele přenosové soustavy, jež přivádí proud z elektrárny ke svému zákazníkovi. U regulované ceny se jedná o pravidelnou měsíční platbu za příkon, platbu strana 28