NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY O ZAMĚSTNANOSTI. ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2014

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.11.2013 COM(2013) 801 final NÁVRH SPOLEČNÉ ZPRÁVY O ZAMĚSTNANOSTI ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2014 CS CS

1. TRENDY A VÝZVY NA TRHU PRÁCE A VE SPOLEČNOSTI V EVROPSKÉ UNII 1 Nezaměstnanost v EU-28 dosáhla nebývalé úrovně. Zatímco mezi lety 2003 a 2008 klesla míra nezaměstnanosti o více než 2 procentní body, kvůli finanční a hospodářské krizi se situace vážně zhoršila (obrázek 1). V období mezi rokem 2008 (roční údaj) a druhým čtvrtletím roku 2013 se (sezónně upravená) míra nezaměstnanosti v EU-28 zvýšila ze 7,1 % na 10,9 %. Vývoj v čase je přitom pro různé skupiny na trhu práce víceméně podobný, až na několik výjimek. Za prvé se zdá, že nezaměstnanost mladých lidí obecně více reaguje na hospodářský cyklus. Za druhé po vypuknutí krize narostla rychleji nezaměstnanost mužů než žen, a to především proto, že nejvíce byla zasažena odvětví, která ovládají muži. Je to patrné z toho, že mezi lety 2008 a 2009 se více zvýšila celková nezaměstnanost než nezaměstnanost žen. Pokud jde o strukturální rozdíly, mnohem vyšší míru nezaměstnanosti lze pozorovat u mladých lidí, pracovníků s nízkou kvalifikací a státních příslušníků třetích zemí 2. Obrázek 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v EU-28 od roku 2003 celkem, mladí lidé, starší pracovníci a pracovníci s nízkou kvalifikací 25 20 15 10 5 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem (15-74) Mladí lidé (15-24) Starší pracovníci (55-64) Lidé s nízkou kvalifikací (ISCED 0-2) Ženy Pozn.: Údaje za rok 2013 se týkají druhého čtvrtletí; údaje za období 2003 až 2012 jsou roční údaje. Zdroj: Eurostat. Nezaměstnanost přestala růst v polovině roku 2013. Od začátku roku 2013 zůstává míra nezaměstnanosti poměrně stabilní. V září 2013 činil celkový počet nezaměstnaných téměř 26,9 milionu osob (sezónně upraveno). Tomuto počtu odpovídá míra nezaměstnanosti ve výši 11 %, jež se již šestý měsíc po sobě nezměnila. Pokud jde o budoucí vývoj, je stále příliš brzy 1 Tento oddíl se částečně opírá o podrobnou analýzu popsanou ve Čtvrtletním přehledu o zaměstnanosti a sociální situaci v EU (EU Employment and Social Situation, Quarterly Review), březen 2013. Podrobnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a dovedností, srov. vydání monitoru vzdělávání a odborné přípravy z roku 2013. 2 Míra nezaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí dosáhla v roce 2012 výše 21,3 %, přičemž v roce 2011 činila 20,0 % a v roce 2008 14,4 %. 2

na to, aby bylo možné posoudit, zda to znamená začátek změny trendu. Trendy přitom nejsou v rámci EU podobné. Ve srovnání se zářím 2012 se nezaměstnanost zvýšila v 16 členských státech (nejvíce v EL, CY, IT a NL) a ve 12 zemích se snížila (nejvíce v pobaltských státech, IE a HU). Tyto rozdíly víceméně odpovídají vývoji HDP v jednotlivých členských státech. Dlouhodobá nezaměstnanost stále roste kvůli dlouhému trvání krize. Na konci druhého čtvrtletí roku 2013 dosáhla dlouhodobá nezaměstnanost v EU-28 rekordní výše 12,5 milionu osob, což odpovídá 5 % aktivního obyvatelstva. Od roku 2008 se dlouhodobá nezaměstnanost zhruba zdvojnásobila, přičemž k jejímu nárůstu došlo prakticky ve všech členských státech s výjimkou DE (kde se míra dlouhodobé nezaměstnanosti snížila mezi roky 2008 a 2012 ze 4 % na 2,5 %) a LU (kde se v daném období tato míra stabilně pohybovala kolem 1,5 %). V průběhu roku do druhého čtvrtletí 2013 se dlouhodobá nezaměstnanost jako procento celkové nezaměstnanosti v EU-28 zvýšila ze 45 % na 47,1 % (47,0 % a 49,5 % v eurozóně (EA-17)). Nezaměstnanost vykazuje velké a dále rostoucí rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, zejména v rámci eurozóny. Od začátku krize se nezaměstnanost výrazně zvýšila na jihu a v okrajových zemích eurozóny, avšak v jiných členských státech mnohem méně. V srpnu 2013 se míra nezaměstnanosti pohybovala od 4,9 % v AT, 5,2 % v DE a 5,9 % v LU do 26,6 % v ES a 27,6 % v EL 3. Míra nezaměstnanosti v EL a ES je nepřiměřeně vysoká, ale výrazně nad průměrem EU-28 se pohybuje také v PT, HR a CY (více než 16 %). Co se týče změn míry nezaměstnanosti, největší meziroční nárůst (mezi zářím 2012 a zářím 2013) byl zaznamenán v CY (+4,4 p.b.). Trend je poměrně negativní rovněž v NL (ale z původně nízké úrovně) a v IT a v menší míře v BE, BG, HR, LU a SI. Nezaměstnanost mladých lidí je stále velmi vysoká. V září 2013 činila nezaměstnanost mladých lidí v EU-28 přes 23,5 %, což je o 0,4 procentního bodu více než o rok dříve, ale stejně jako v posledních šesti měsících. Mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly: údaje ze září 2013 se pohybují od 7,7 % v DE a 8,7 % v AT po 56,5 % v ES a 57,3 % v EL. V posledních měsících rozdíly přestaly narůstat, ale jsou stále velké. Podíl mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě (NEET), se dále zvyšoval. Mezi lety 2008 a 2011 se podíl NEET u mladých lidí ve věku 15 až 24 let zvýšil o 2 procentní body na 12,9 % (obrázek 2). V roce 2012 podíl NEET na úrovni EU dále vzrostl, i když méně než v předchozích letech a ne ve všech členských státech (snížení bylo zaznamenáno v AT, UK, LT, LV, RO a BG). Podíl NEET zůstává vysoký ve velké většině členských států (LT, MT, PL, FR, BE, EE, SK, UK, PT, HU, LV, CY, HR, RO, IE, ES, EL, IT a BG) a obzvláště znepokojivý je nejnovější vývoj (2011 2012) v EL a SI a v poněkud menší míře také v IT a HU. Podíl NEET je o něco vyšší u žen než u mužů: v roce 2012 činil 13,4 % pro ženy a 12,9 % pro muže (celkem 13,1 %). Fenomén NEET je způsoben hlavně nárůstem nezaměstnanosti mladých lidí spíše než nárůstem nečinnosti, jež není spojena se vzděláváním. 3 Údaje pro EL jsou k dispozici pouze do července. 3

Obrázek 2: Celkový podíl NEET (věková skupina 15 24 let) v členských státech 25 2008 2011 2012 20 % populace 15-24 15 10 5 0 EU28 EU27 EA17 NL LU AT DK DE SE FI CZ SI LT MT PL FR BE EE SK UK PT HU LV CY HR RO IE ES EL IT BG Zdroj: Eurostat. Počet osob, které předčasně ukončí školní docházku, se postupně snižuje. Podíl osob, které předčasně ukončily školní docházku (ESL), v roce 2012 činil 12,7 % oproti 13,4 % v předchozím roce. Předčasné ukončování školní docházky představuje nadále závažný problém, jelikož se týká přibližně 5,5 milionu osob, přičemž více než 40 % z nich jsou nezaměstnaní. V roce 2012 byla míra ESL ve 12 členských státech nižší než 10 %, což je hodnota stanovená jako cíl strategie Evropa 2020. Naopak nejvyšší byla v ES, PT a MT (přes 20 %). Evropa úspěšně pokračuje na cestě k dosažení cíle, kterým je do roku 2020 zajistit, aby alespoň 40 % osob dosáhlo terciární úrovně vzdělání. V roce 2012 činil podíl osob se vzděláním na terciární úrovni 35,7 %. Navzdory krizi se v mnoha členských státech dále zlepšila míra ekonomické aktivity, především vzhledem k rostoucí míře aktivity mezi staršími pracovníky a ženami (ve věku 55 64 let). Míra aktivity obyvatelstva EU-28 ve věku 15 64 let se mezi lety 2008 (2. čtvrtletí) a 2013 (2. čtvrtletí) zvýšila ze 70,7 % na 71,9 %, ačkoli mezi jednotlivými zeměmi byly značné rozdíly. Nejvýrazněji narostla v CZ, MT, LT a HU, zatímco největší snížení bylo patrné v DK (ale z původně velmi vysoké úrovně), IE a HR. I když se míra ekonomické aktivity žen v průběhu času zlepšila, zaostává stále významným způsobem za mírou aktivity mužů: ve druhém čtvrtletí roku 2013 byla nižší o 12,1 procentního bodu (míra ekonomické aktivity mužů činila 78 % a míra aktivity žen 65,9 %). Rozdíly v míře ekonomické aktivity žen a mužů jsou obzvláště velké v některých jižních členských státech EU, např. EL, IT a PT. Jiné země se sice vyznačují vysokou mírou aktivity žen, ale je v nich rozšířena zaměstnanost žen na částečný úvazek (např. ve druhém čtvrtletí roku 2013 v NL (77,3 %), DE (46,5 %) a AT (45,6 %)). 4

Míra zaměstnanosti nadále vykazuje negativní trend a k dosažení jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020, kterým je 75% zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let, je třeba tento trend významným způsobem změnit. Od začátku krize se míra zaměstnanosti v EU-28 snížila o téměř 2 procentní body na pouhých 68 % ke konci roku 2012 (obrázek 3). Od té doby se údaje dále zhoršily. Mezi druhým čtvrtletím roku 2012 a roku 2013 klesla míra zaměstnanosti v eurozóně o 0,6 p.b. a v EU-28 o 0,42 p.b. Obrázek 3: Vývoj míry zaměstnanosti v EU-28 a v eurozóně v porovnání s cíli strategie Evropa 2020 (věková skupina 20 64 let) 75 73 71 69 67 65 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 EU-28 Hlavní cíl strategie Evropa 2020 EA-17 Průměr vnitrostátních cílů Pozn.: Míra zaměstnanosti v letech 2000 a 2001 se vztahuje na EU-27, nikoli EU-28; údaje za rok 2013 se týkají druhého čtvrtletí. Zdroj: Eurostat (průzkum týkající se pracovních sil) a cíle strategie Evropa 2020. Zisky a ztráty v oblasti zaměstnanosti během krize nebyly rovnoměrně rozloženy. Zatímco míra zaměstnanosti mužů (20 64 let) klesla od roku 2008 o více než 3 procentní body (ze 77,9 % v roce 2008 na 74,5 % v roce 2012), zaměstnanost žen se snížila pouze okrajově a během minulého roku se dokonce poněkud zvýšila. Výrazný nárůst lze pozorovat u starších pracovníků (3,3 procentního bodu od roku 2008 na 48,8 % v roce 2012, se značným nárůstem v BE, DE, FR, IT, LU, HU, NL a PL), zejména u žen (5,0 procentního bodu). Z hlediska úrovně vzdělání se zaměstnanost snížila nejvíce u pracovníků s nízkou kvalifikací a nejméně u vysoce vzdělaných osob. Míra zaměstnanosti státních příslušníků třetích zemí (20 64 let) v EU-28 klesla z 58,5 % v roce 2010 na 56,8 % v roce 2012. Pokud jde o trendy vývoje zaměstnanosti podle odvětví, mezi druhým čtvrtletím roku 2012 a roku 2013 byly největší ztráty zaznamenány ve stavebnictví ( 4,5 %), zemědělství ( 1,5 %) a výrobě ( 1,2 %). K obzvláště velkému nárůstu došlo naopak v oblasti IKT (+2,5 %). Situace v posledních pěti letech nebyla příznivá pro pracovní poměry na dobu neurčitou, ale nejvíce se změny dotkly hlavně dočasných pracovních míst (neobnovení smlouvy). Počet pracovních míst na plný úvazek se již čtvrtý rok po sobě snižuje: od posledního čtvrtletí roku 2008 klesl o 8,3 milionu ( 4,6 %). Naopak počet míst na částečný úvazek se v posledních letech neustále zvyšuje: těchto pracovních míst je ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2008 o 2,5 milionu více (nárůst o 6,4 %). 5

Růst zaměstnanosti se v jednotlivých zemích liší. Z obrázku 4 vyplývá, že v různých členských státech byl zaznamenán zcela odlišný vývoj a že do druhého čtvrtletí roku 2012 byl růst zaměstnanosti obzvláště negativní v LV, EL, LT, IE a ES. Od druhého čtvrtletí roku 2012 zaměstnanost stoupla v Pobaltí a v IE, ale v některých jiných zemích, zejména CY, ES, PT a HU, se zhoršila. Obecně lze říci, že některé základní země eurozóny (a také MT) si vedly poměrně dobře, zatímco v jižních zemích eurozóny, např. IT a ES, se zaměstnanost dále snižovala, což potvrzuje rostoucí rozdíly v rámci eurozóny s ohledem na nezaměstnanost (viz výše). Obrázek 4: Růst zaměstnanosti (počet osob) v jednotlivých členských státech od druhého čtvrtletí roku 2008 10% 5% 0% -5% CY EL PT HU ES SI HR IT SK EA17 NL FI PL FR EU28 EU27 BE RO DK DE AT BG SE LT UK CZ LU IE EE LV MT -10% -15% 2008 q2-2012 q2-20% 2012 q2-2013 q2-25% -30% Pozn.: V případě HU a HR se jedná o první čtvrtletí roku 2013. Zdroj: Eurostat (národní účty), výpočty GŘ EMPL. Zaměstnanost se v budoucnu pravděpodobně mírně zlepší, zejména v důsledku očekávaného zvýšení HDP. Míra volných pracovních míst činí v současnosti zhruba 1,5 %, což je hodnota odpovídající víceméně průměru od konce roku 2010 4. V budoucnu povedou některé trendy ve střednědobém horizontu k další tvorbě pracovních míst, a to především v určitých oblastech. V důsledku technologického pokroku vzniknou například nová pracovní místa v odvětví IKT (podle předpokladů se bude jednat o 900 000 neobsazených míst pro odborníky v oboru IKT do roku 2015) a stárnutí obyvatelstva i přes současná omezení 4 Mezi povolání s nejvyšším nárůstem počtu zaměstnanců patřili podle nejnovějšího monitoru volných pracovních míst po pracovnících osobní péče v oblasti zdravotnictví analytici a vývojáři softwarových aplikací, administrativní pracovníci a odborní asistenti, vedoucí pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví a učitelé na základních školách a v oblasti předškolní výchovy. 6

veřejných rozpočtů na zdravotní péči pravděpodobně povede ve střednědobém horizontu ke zvýšení poptávky po zdravotnících a zdravotnických službách (v roce 2012 dosáhl celkový počet osob zaměstnaných v EU-27 v oblasti zdravotní péče již téměř jednoho milionu). Ekologizace hospodářství může kromě toho znamenat růst počtu zelených pracovních míst (celkový počet osob zaměstnaných v této oblasti vzrostl z 2,4 milionu v roce 2000 na 3 miliony v roce 2008 a podle odhadů měl v roce 2012 dosáhnout 3,4 milionu). Přijmout značné množství středně až vysoce kvalifikovaných pracovních sil bude nutné rovněž v dalších odvětvích využívajících vyspělé technologie, např. v odvětví dopravy, kde bude třeba pokrýt růst zaznamenaný v letectví a osobní dopravě a odchod vysokého procenta starších pracovníků, kteří by měli odvětví dopravy opustit do roku 2020. Dynamika zaměstnanosti je ovlivněna zejména poklesem míry nacházení nového zaměstnání. Z hlediska dynamiky je pokles míry zaměstnanosti způsoben nárůstem míry separace od zaměstnání a poklesem míry nacházení nového zaměstnání, přičemž tento druhý faktor je relativně důležitější (obrázek 5) 5. Mezi lety 2008 a 2012 klesla míra nacházení nového zaměstnání ve 24 členských státech a zvýšila se jen ve třech (LU, DE a NL). Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v DK, CY a SI. Obrázek 5: Míra nacházení nového zaměstnání a míra separace od zaměstnání v EU-27, roční průměr 2005 2012 0,95 22 20 míra nacházení nového zaměstnání (lhs) míra separace od zaměstnání (rhs) 0,90 % nezaměstnaných 18 16 14 0,85 0,80 % zaměstnaných 12 0,75 10 0,70 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: Eurostat (průzkum týkající se pracovních sil), výpočty GŘ EMPL. Na trhu práce je i nadále patrná značná segmentace. Především kvůli nejisté hospodářské situaci se od roku 2011 zvýšil podíl zaměstnanců na dobu určitou o 0,4 procentního bodu, což dále zhoršuje současnou situaci, jež se vyznačuje vysokou nezaměstnaností a/nebo nízkou mírou ekonomické aktivity některých skupin. Pro zaměstnanost mladých lidí je typický vysoký podíl práce na dobu určitou i na částečný úvazek: v roce 2012 představovala práce na dobu určitou něco přes 40 % a na částečný úvazek 30 % z celkové zaměstnanosti. Pokud jde o 5 Míra nacházení nového zaměstnání je definována jako poměr mezi počtem osob, jež nastoupí do nového zaměstnání, a osob, které jsou nezaměstnané. Míra separace od zaměstnání je poměr počtu osob, jež ztratily zaměstnání, k počtu zaměstnaných osob. 7

veškeré aktivní obyvatelstvo, je podíl práce na dobu určitou a na částečný úvazek naproti tomu mnohem nižší: v roce 2012 se v EU-28 pohyboval kolem 14 % (na dobou určitou) a 19 % (na částečný úvazek). Nadměrně jsou na částečný úvazek zaměstnávány ženy. V roce 2012 bylo na částečný úvazek zaměstnáno 31,9 % žen (oproti 8,4 % mužů) a v NL, UK, DE, AT a BE přesahoval podíl zaměstnankyň na částečný úvazek dokonce 40 %, čímž se značně snížila míra zaměstnanosti měřená v ekvivalentech plného pracovního úvazku. Smlouvy na dobu určitou a práce na částečný úvazek i když jsou do jisté míry nedobrovolné mohou v současné kritické době přispět k tvorbě pracovních míst a ze střednědobého až dlouhodobého hlediska mohou být předstupněm pro smlouvy na dobu neurčitou a/nebo práci na plný úvazek (např. v případě mladých lidí). Segmentace je rovněž patrná z přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů a z nízké míry přechodu na pracovní smlouvy, jež zaměstnancům zajišťují větší ochranu. V tomto posledním případě jsou postiženy skupiny, které obvykle pracují na základě smlouvy na dobu určitou, zejména mladí lidé. Nabídka na trhu práce některých členských států neodpovídá poptávce. Přestože se míra volných pracovních míst za poslední tři roky v průměru příliš nezměnila, stoupala nezaměstnanost, což svědčí o horším souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Z Beveridgeovy křivky (obrázek 6) vyplývá, že se strukturální nezaměstnanost zvyšuje zhruba od poloviny roku 2011. Beveridgeova křivka se zhoršila pro většinu členských států, s výjimkou zejména DE. Tento celkový negativní trend je způsoben především stále větším nesouladem mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi 6 a ukazuje na to, že nedostatek příležitostí na trhu práce v souvislosti s hospodářskou krizí vede k účinkům hystereze, jimž je třeba čelit investicemi do lidského kapitálu a efektivnějším sladěním nabídky a poptávky na trhu práce. Obrázek 6: Beveridgeova křivka, EU-27, první čtvrtletí roku 2008 první čtvrtletí roku 2013 Pozn.: LSI (svislá osa) znamená ukazatel nedostatku pracovních sil převzato z výsledků průzkumu u podniků EU (% výrobních podniků poukazujících na nedostatek pracovních sil jako faktor omezující výrobu). Zdroj: Eurostat. Rostoucí počet nezaměstnaných, narůstající podíl dlouhodobě nezaměstnaných a z toho vyplývající nižší efektivita sladění nabídky a poptávky na trhu práce představují značný 6 Vývoj na trhu práce v Evropě, 2013 (Labour Market Developments in Europe, 2013), Evropská komise. 8

problém v oblasti aktivních politik na trhu práce a veřejných služeb zaměstnanosti. Zatímco některé členské státy přidělily na aktivní politiky na trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti více prostředků, jiné výši financování snížily, aby splnily cíle fiskální konsolidace, a zaměřily se na zvýšení účinnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Některé členské státy také zlepšily pracovní postupy v rámci veřejných služeb zaměstnanosti. Zdá se, že hospodářská krize a její dopady na trh práce ovlivnily migrační toky v EU na třech různých úrovních: patrná je méně intenzivní migrace ze třetích zemí do EU ( 3,7 % mezi lety 2010 a 2011), intenzivnější migrace z EU do třetích zemí (+14 % mezi lety 2010 a 2011, z toho 90 % z ES, UK, FR, IE, PT a CZ, většinou vracející se migranti spíše než státní příslušníci) a změny, pokud jde o podobu migrace v rámci EU ( mobilita uvnitř EU ). K mobilitě uvnitř EU přispívají podle všeho stále více faktory, které vedou pracovníky k odchodu ze země, zatímco dříve převažovaly faktory vedoucí k příchodu do určité země. Celkově lze konstatovat, že i přes relativní silný nárůst mobility z jižních členských států do jiných zemí EU (např. UK a DE) zůstávají absolutní čísla ve srovnání s objemem pracovních sil (a velikostí segmentu nezaměstnaných) v jižních zemích EU, jakož i s mnohem rozsáhlejšími toky mobility z východoevropských a středoevropských členských států (které jsou i nadále hlavními zeměmi původu osob stěhujících se v rámci EU) poměrně nízká. Nabídka dovedností zaostává za změnami v poptávce po dovednostech. K postupným změnám v poptávce po pracovních silách vedlo několik trendů, zejména globalizace a technologická změna (orientovaná na určité dovednosti). Relativní poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících se obecně zvýšila na úkor pracovníků se střední a nízkou kvalifikací (větší důraz na vysoké kvalifikace v rámci poptávky po pracovních silách). Změnila se také relativní důležitost druhů dovedností, přičemž u mnoha povolání nabyly na významu dovednosti související s IKT a sociální dovednosti. Ačkoli se v průběhu času zvyšovala průměrná úroveň vzdělání, a tím také kvalita nabídky dovedností, nedrželi pracovníci z hlediska dovedností, kterými disponují, krok s poptávkou po dovednostech. Platí to tím spíše, že v několika členských státech je patrná klesající tendence, pokud jde o účast na celoživotním učení, a to v případě jak mužů, tak žen. V důsledku těchto změn v relativní poptávce po dovednostech a jejich nabídce jsou pracovní příležitosti pro vysoce kvalifikované osoby lepší než pro osoby se střední a nízkou kvalifikací. Prognózy trhu práce tento vývoj potvrzují i pro nadcházející roky 7. Růstový potenciál a konkurenceschopnost Evropy jsou ohroženy strukturálními nedostatky v její dovednostní základně. Nedávné údaje 8 naznačují, že přibližně 20 % obyvatelstva v produktivním věku má jen velmi nízkou kvalifikaci, přičemž v některých zemích (ES, IT) je tento podíl ještě vyšší. Vysoký podíl osob s velmi dobrými dovednostmi má pouze několik málo zemí (FI, NL, SE) a většina evropských států se zdaleka nemůže srovnávat s nejlepšími zeměmi mimo Evropu (např. s Japonskem či Austrálií). Údaje potvrzují, že Evropa neinvestuje efektivně do vzdělávání a kvalifikací, což ohrožuje její střednědobou konkurenceschopnost a uplatnitelnost velké části pracovní síly. Deset členských 7 Například Budoucí nabídka dovedností a poptávka po dovednostech v Evropě (Future Skills Supply and Demand in Europe), Cedefop. 8 V říjnu 2013 OECD a Komise zveřejnily výsledek nového průzkumu dovedností dospělých (Survey on Adult Skills (PIAAC), European Commission, OECD). 9

států snížilo výdaje na vzdělávání v absolutním vyjádření (DK, IE, EL, ES, IT, CY, HU, PT, SK a UK) a dvacet členských států snížilo relativní podíl HDP, který investují do vzdělávání. Vývoj mezd odpovídá potřebě obnovení rovnováhy. V době před krizí vznikla v rámci EU, a zejména v rámci eurozóny, značná vnější nerovnováha. Od té doby dynamika jednotkových nákladů práce podporuje obnovení vnější rovnováhy (obrázek 7). Reálné náklady práce se kromě toho vyvíjí v souladu s postavením jednotlivých zemí na trhu práce. Je důležité, aby vývoj mezd i nadále odpovídal potřebě upravit vnější nerovnováhu a snížit nezaměstnanost. Pokud bude tento trend pokračovat, může nedávný růst mezd v zemích s přebytkem posílit celkovou agregátní poptávku 9. 9 Viz např. Souvisí agregátní poptávka se mzdami, či zisky? Vnitrostátní a globální účinky (Is Aggregate Demand Wage-Led or Profit-Led? National and Global Effects), Mezinárodní úřad práce, podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, řada č. 40, Ženeva, 2012. 10

Obrázek 7: Vývoj nominálních jednotkových nákladů práce v eurozóně 80 70 60 50 40 30 20 2012q3-2013q2 2008-2012q2 2001-2007 10 0-10 DE AT FI BE FR NL LU PT IT EL ES IE SK MT CY SI EE -20 Pozn.: Pro EL nejsou k dispozici čtvrtletní údaje; údaje o EL do konce roku 2012. Zdroj: výpočty GŘ EMPL na základě údajů od Eurostatu. Snížení jednotkových nákladů práce a zpomalení růstu mezd se ve vývoji cen projevily jen pomalu a neúplně. Toto neúplné promítnutí změn lze mimo jiné vysvětlit současným zvyšováním nepřímých daní a regulovaných cen v důsledku fiskální konsolidace 10. Omezování nominálních jednotkových nákladů práce v kontextu nepříliš se měnících cen vedlo ke snížení podílu pracovních příjmů v několika členských státech, zejména ES, PT a EL. Z toho vyplývající zvýšení ziskových rozpětí nebylo doprovázeno nárůstem investic. Daňové zatížení je v mnoha členských státech nadále vysoké. Vysoké a v některých případech dokonce zvyšující se daňové zatížení, především pracovníků s nízkými příjmy a druhých výdělečně činných osob v domácnosti, zůstává problémem ve značné části členských států. Pro ilustraci lze uvést, že v případě nízkopříjmových skupin (67 % průměrné mzdy) bylo snížení daňové zátěže, k němuž došlo ve většině zemí v letech 2008 až 2010, následováno ve dvou následujících letech jejím nárůstem v prakticky všech členských státech (s výjimkou UK, NL, PT, SI a FI). Úroveň daňové zátěže se v roce 2012 pohybovala mezi 20 % či méně v MT a IE a více než 45 % v BE, DE, FR a HU. V letech 2012 2013 pokračovalo v 11 členských státech zvyšování daně z příjmu fyzických osob zaměřené na pracovníky s vyššími příjmy 11. Na změny v celkovém daňovém zatížení měla vliv především daň z příjmu fyzických osob, která byla zvýšena v 19 (z 26) členských státech (obrázek 8; jedna osoba, žádné dítě). Zvýšení daně z příjmu fyzických osob bylo obzvláště významné v IE, HU a EL. Vezme-li se v úvahu daň z příjmu fyzických osob společně s příspěvky zaměstnanců na sociální zabezpečení 10 Viz Čtvrtletní zpráva o eurozóně (Quarterly Report on the Euro Area), Evropská komise, svazek 12, č. 3, 2013. 11 Zdroj: Garnier et al. (2103): Nedávné reformy daňových systémů v EU: dobré a špatné zprávy (Recent Reforms of Tax Systems in the EU: Good and Bad News). Studie o daních, 39. Evropská komise. 11

(SSCee), došlo ke zvýšení zatížení zaměstnanců v 18 členských státech, zatímco zatížení zaměstnavatelů se zvýšilo v 11 zemích. Celková výše příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení (SSCer) zůstala ve většině členských států s několika výjimkami (zejména FR, SK, PL a HU) víceméně stabilní. Obrázek 8: Změna celkového daňového zatížení mezi lety 2010 a 2012 podle jednotlivých složek (67 % průměrné mzdy, jedna osoba, žádné dítě) 10 8 6 4 SSCer SSCee daň z příjmu fyz. osob daňové zatížení 2 0-2 -4-6 -8-10 UK PT NL FI SI LV SE LT DK CZ MT IT RO EE ES DE AT FR BE BG LU PL SK IE HU EL Pozn.: Údaje pro CY a HR nejsou k dispozici. Zdroj: OECD. Boj proti nenahlášené práci představuje v některých členských státech problém. Stínová ekonomika a nenahlášená práce mají negativní dopady, které ovlivňují makroekonomické cíle, jakož i kvalitu a produktivitu práce a sociální soudržnost. Z makroekonomického hlediska snižují příjmy z daní (z daně z příjmu a DPH) a oslabují financování systémů sociálního zabezpečení. Z mikroekonomického hlediska nenahlášená práce a jiné atypické formy zaměstnání, jako je předstíraná samostatná výdělečná činnost, obvykle narušují spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky a vedou k sociálnímu dumpingu, který brání vzniku řádných pracovních míst s plnou sociální ochranou. Důsledkem je také nedostatečná produktivita, protože neformální podniky se často vyhýbají přístupu k formálním službám a vkladům (např. úvěrům) a nerostou. Ačkoli zcela spolehlivé údaje o rozsahu stínové ekonomiky a nenahlášené práci nejsou snadno dostupné, neúplné údaje naznačují, že tyto fenomény představují pro některé členské státy skutečný problém 12. 12 Viz např. Eurofound (2013), Boj proti nenahlášené práci ve 27 členských státech Evropské unie a v Norsku: přístupy a opatření od roku 2008 (Tackling Undeclared Work in 27 European Union Member States and Norway: Approaches and Measures Since 2008), Eurofound, Dublin; Hazans, M. (2011), Neformální pracovníci v Evropě (Informal Workers Across Europe), studie č. 5912, Světová banka, Washington DC. 12

Krize podstatně změnila dynamiku nerovnosti a postihla různé skupiny obyvatel různým způsobem. Koeficient příjmové nerovnosti S80/S20 13 zůstal v zemích EU-27 mezi lety 2008 a 2012 stabilní, avšak existuje značný rozptyl a rostoucí rozdíly v této oblasti mezi jednotlivými členskými státy (obrázek 9). Nerovnost vzrostla ve většině jižních členských států (ES, EL, IT, CY), jakož i v HR, EE, DK, HU, SK a mírně také v IE. I přes zlepšení z poslední doby vyvolává nerovnost zvláštní obavy rovněž v BG, LV, PT a RO. Obrázek 9: Nerovnost v rozdělení příjmů (koeficient příjmové nerovnosti) 2008 2012 8 7 6 2012 2008 5 4 3 2 1 0 NL MT DE LT UK* PT BG RO LV SI CZ FI SE AT* BE* LU FR IE* PL SK HU DK CY EE HR IT EL ES EU27 EU28 Zdroj: Eurostat, EU SILC. *V případě AT, BE, IE a UK rok 2011 namísto 2012, odhady za rok 2012 pro EU-27 a EU-28, předběžné pro IT. Míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením se podstatně zvýšila, přičemž navíc rostou rozdíly mezi členskými státy. K dosažení jednoho z hlavních cílů strategie Evropa 2020 v podobě snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením o nejméně 20 milionů je zapotřebí tento trend výrazně změnit. Mezi začátkem krize v roce 2008 a rokem 2012 14 se počet Evropanů ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zvýšil znepokojivým způsobem o 8,7 milionu osob (vyjma HR) na 25,1 % obyvatelstva EU-28 v roce 2012 (obrázek 10). Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením narostl zejména v členských státech nejvíce postižených hospodářskou krizí, zatímco několik členských států zaznamenalo klesající relativní úroveň chudoby. 13 Koeficientem příjmové nerovnosti nebo S80/S20 se měří nerovnost v rozdělení příjmů. Vypočítá se jako poměr celkového objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejvyššími příjmy (horní kvintil) k objemu příjmů připadajících na 20 % osob s nejnižšími příjmy (dolní kvintil). Všechny příjmy se zjišťují jako ekvivalizované disponibilní příjmy. 14 Nejnovější údaje EU-SILC zahrnují odhady Eurostatu pro EU-28 a EU-27 za rok 2012 (výsledky pro AT, BE, IE a UK chybí). Referenční údaje SILC za rok 2012 se vztahují na příjmový rok 2011. 13

Obrázek 10: Vývoj míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) v období 2008 2012 60 50 2012 2008 40 % populace 30 20 10 0 AT* PT PL RO NL CZ FI FR DE SK BE* UK* SE LU DK SI MT EE CY ES IE* IT HR** HU LT EL LV BG EU27 EU28** Zdroj: Eurostat, EU SILC. Rozděleno podle AROPE v roce 2012. Odhady za rok 2012 pro EU-27 a EU-28, předběžné pro IT, *AT, BE, IE a UK rok 2011 namísto 2012, **HR a EU-28 žádné údaje za rok 2008. Existují značné rozdíly mezi věkovými skupinami. Nejvíce postiženi jsou lidé v produktivním věku. Chudoba a sociální vyloučení osob ve věku mezi 18 a 64 lety se v poslední době výrazně zvýšily ve dvou třetinách členských států, a to zejména kvůli narůstající míře nezaměstnanosti či počtu domácností s nízkou intenzitou práce a rostoucí chudobě zaměstnaných. V roce 2012 žilo přibližně 50 milionů osob v produktivním věku z méně než 60 % národního mediánového disponibilního příjmu v EU-28, 33,1 milionu osob bylo postiženo závažnou materiální deprivací a 30,4 milionu osob ve věku 18 59 let žilo v domácnosti bez zaměstnané osoby. Obrázek 11: Vývoj míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) v EU- 28 od roku 2005 celkem, děti, obyvatelstvo v produktivním věku a starší lidé 14

30 25 20 15 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem Děti (0-17) Osoby v produktivním věku (18-64) Starší osoby (65+) Zdroj: Eurostat, EU SILC. Průměr EU-27 za období 2005 2009, průměr EU-28 za období 2010 2012, odhad za rok 2012. Starší lidé (65+) jsou tímto problémem zasaženi relativně méně, jelikož u nich došlo k poklesu rizika chudoby nebo sociálního vyloučení ve většině členských států s tím, že ženy stále trpí chudobou ve stáří častěji než muži. Toto relativní zlepšení však vyplývá především ze skutečnosti, že důchody se z velké části nezměnily, zatímco výše příjmů obyvatel v produktivním věku stagnovala či klesla. Ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením se v případě dětí od roku 2008 zvýšilo vzhledem k horší situaci jejich rodičů (většinou v produktivním věku) ve srovnání s rokem 2008 ve více než 20 členských státech, přičemž domácnosti s jedním rodičem čelí riziku chudoby a sociálního vyloučení (EU-28: 47,8 % v roce 2012), které je více než dvakrát vyšší než ohrožení rodin se dvěma rodiči (24,4 %). Podstatně vyšší ohrožení chudobou u domácností s jedním rodičem lze pozorovat ve všech členských státech od SI, FI a DK (35 %) až po BG (78 %). Výrazně vyššímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení čelí ve srovnání s celkovým obyvatelstvem rovněž rodiny se třemi či více dětmi (EU-28: 30,9 %). Na muže v produktivním věku mělo zhoršení podmínek na trhu práce během krize přímější dopad, avšak ženy stále čelí vyššímu riziku (trvalé) chudoby nebo vyloučení než muži vzhledem k tomu, že v určitých obdobích svého života se věnují péči o rodinu a mimo domov nepracují vůbec či pracují jen na částečný úvazek. Ohrožení chudobou a sociálním vyloučením bylo v roce 2012 mnohem vyšší (48,8 %) v případě státních příslušníků třetích zemí (ve věku 18 64 let) než v případě vlastních státních příslušníků (24,9 %). Celkový rozdíl stoupl z 21,7 p.b. v roce 2010 na 23,9 p.b. v roce 2012. Od roku 2011 disponibilní příjmy domácností v EU a v eurozóně v průměru reálně klesají. Pokles byl obzvláště výrazný (celkem přes 5 procentních bodů za dva roky) v EL, ES, IT, CY, PT a RO a mírnější v BE, CZ, DK, HU, NL, SI a SK. V jiných zemích zůstaly příjmy domácností na stejné úrovni nebo se mírně zvýšily. Stabilizační účinek sociálních výdajů na příjmy domácností se po roce 2010 zmenšil. Během recese v letech 2008 2009 se sociální výdaje významným způsobem podílely na 15

zachování příjmů domácností ve většině zemí EU 15, a to mj. v souvislosti s fiskálními stimulačními opatřeními zavedenými k udržení agregátní poptávky a omezení nadměrného úbytku pracovních míst v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy z listopadu 2008. V roce 2009 a v prvních dvou čtvrtletích roku 2010 přispěly pozitivně k vývoji hrubého disponibilního příjmu domácností rovněž čisté sociální dávky a snížené daně (obrázek 12). Od poloviny roku 2010 vliv sociálních dávek na vývoj hrubého příjmu domácností slábl. Mohlo to být způsobeno tím, že se zvýšil počet dlouhodobě nezaměstnaných, kteří ztratili nárok na dávky, a zároveň byla vzhledem k poněkud lepšímu hospodářskému výhledu v několika členských státech částečně ukončována opatření určená k řešení krize. V některých členských státech se dopad sociálních výdajů také postupně snižoval v souvislosti se zlepšením ekonomické situace a výhledu 16. 15 Viz Vývoj zaměstnanosti a sociální vývoj v Evropě v roce 2012 (Employment and social developments in Europe 2012), Evropská komise. 16 Tamtéž. 16

Obrázek 12: Podíl jednotlivých složek na růstu hrubého disponibilního příjmu domácností (GHDI) (EA-17 a EU-27) 10% 5% 0% -5% EA-17 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Čisté sociální dávky Daně z příjmu, majetku (negativní) Ostatní běžné transfery Čistý důchod z vlastnictví Náhrady OSVČ Náhrady zaměstnancům Reálné GHDI Nominální GHDI 10% 5% 0% -5% -10% EU-27 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 Q1 Q3 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Čisté sociální dávky Daně z příjmu, majetku (negativní) Ostatní běžné transfery Čistý důchod z vlastnictví Náhrady OSVČ Náhrady zaměstnancům Reálné GHDI Nominální GHDI Zdroj: Eurostat odvětvové účty. Distribuční dopady fiskální konsolidace se v jednotlivých zemích výrazně lišily. Podle studie institutu Euromod 17 měly balíčky opatření pro fiskální konsolidaci v závislosti na své podobě různý vliv na domácnosti s vysokými a nízkými příjmy. V některých zemích vyvíjí regresivní dopady zvýšený tlak především na životní úroveň domácností s nízkými příjmy. V jiných členských státech se naopak díky tomu, že byla věnována pečlivější pozornost distribučnímu profilu opatření v rámci fiskální konsolidace, podařilo nepřiměřenému účinku opatření na domácnosti s nízkými příjmy zabránit. Tyto rozdíly v distribučních dopadech byly zaznamenány nezávisle na rozdílném celkovém rozsahu úprav. 17 Viz pracovní dokument institutu EUROMOD 2/13 Avram, Figari, Leventi, Levy, Navicke, Matsaganis, Militaru, Paulus, Rastringina, Sutherland: Distribuční účinky fiskální konsolidace v devíti zemích (The Distributional Effects of Fiscal Consolidation in Nine Countries). V brzké době bude zveřejněno nové znění tohoto dokumentu. V devíti zemích, jež byly předmětem studie, se dopad opatření týkajících se příjmů domácností (např. změny daňového systému a systému sociálních dávek a snižování mezd od roku 2007 do poloviny roku 2012) pohyboval mezi 1,6 % disponibilního příjmu v době před krizí v IT a 1,9 % v UK na jedné straně a 9,1 % v LV a 11,6 % v EL na straně druhé. 17

Po dosažení nejvyšší úrovně v roce 2009 je míra růstu sociálních výdajů od roku 2011 celkově negativní (obrázek 13). V počáteční fázi krize (do roku 2009) se na růstu sociálních výdajů podílely hlavně výdaje na nezaměstnanost, ale v menší míře také jiné faktory (zejména důchody a zdravotnictví). Růst sociálních výdajů zeslábl v roce 2010 v souvislosti s koncem fiskálních stimulačních opatření a standardním postupným ukončováním automatické stabilizace v zemích, jež procházely oživením. Od roku 2011 (obrázek 13) se sociální výdaje snížily navzdory dalšímu zhoršování hospodářské a sociální situace 18. Obrázek 13: Podíl peněžitých a věcných dávek na růstu reálných veřejných sociálních výdajů v EU (2001 2012) 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% věcné -1% -2% 2001-2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 peněžité EU-27 Zdroj: národní účty, výpočty GŘ EMPL. Krize měla vliv také na strukturu výdajů na sociální ochranu. V některých zemích došlo v letech 2009 a 2010 19 k výraznému nárůstu v oblastech (např. důchody nebo zdravotní postižení), v nichž byla výše výdajů již vysoká a byla spojena s poměrně slabšími výsledky v sociální oblasti či v oblasti zaměstnanosti (obrázek 14). Zároveň v některých státech stagnovala či dokonce klesla výše výdajů v oblastech, jako je zdravotní péče, sociální vyloučení, bydlení nebo rodina. Obrázek 14: Kumulativní podíl na celkovém růstu sociální ochrany v EU-27 podle oblastí (2007 2010) a růst (reálných) celkových výdajů na sociální ochranu v Evropě podle jednotlivých zemí, 2010 18 Viz Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU, březen 2013. Analýza prokázala, že snížení sociálních výdajů zaznamenané od roku 2011 se zdá být výraznější než v podobných případech recese v posledních třiceti letech. 19 Brzy budou k dispozici údaje za rok 2011. 18

4% 3% 2% 1% 0% 2007 2008 2009 2010-1% důchody dávky v nezaměstnanosti zdraví a zdravotní postižení rodina sociální vyloučení a bydlení 20% 15% 2010 10% 5% 0% -5% -10% -15% AT BE BG CY CZ DE DK EE EL ES FI FR HU IE IT LT LU LV MT NL PL PT RO SE SI SK důchody zdraví a zdravotní postižení dávky v nezaměstnanosti rodina sociální vyloučení a bydlení UK EU-27 EA-17 Pozn.: Podíl na celkovém růstu sociálních výdajů podle oblastí. Zdroj: Evropský systém jednotné statistiky sociální ochrany (ESSPROS). V některých členských státech se mohla zhoršit dostupnost zdravotní péče pro zranitelné skupiny. Společně s dopady krize v oblasti příjmů může snížení veřejných výdajů na zdravotnictví vést ke zhoršení dostupnosti služeb zdravotní péče, zejména pro nízkopříjmové a zranitelné skupiny. Obrázek 15 ukazuje podíl osob v nejnižším příjmovém kvintilu, jež uvádí nesplněné potřeby v oblasti zdravotní péče, protože léčba byla příliš drahá nebo protože čekací doba byla příliš dlouhá či bylo třeba cestovat příliš daleko. Zatímco v EU-27 jako celku se v letech 2008 2011 tento podíl zvýšil pouze mírně, další zhoršení z vysoké úrovně dostupnosti služeb bylo pozorováno v zemích, jako je LV, EL, IT a PL, a podstatný růst z nízké úrovně byl zaznamenán v zemích, jako je např. CY, BE, FI, FR a SK. 19

Obrázek 15: Nesplněná potřeba zdravotní péče, nejnižší příjmový kvintil, 2008 2011 35 30 25 20 % populace 15 10 5 0-5 -10 Příliš drahé nebo příliš daleká cesta nebo pořadník (nejnižší příjmový kvintil, 2008) Zvýšení 2008-2011 Snížení 2008-2011 Zdroj: Eurostat EU-SILC 2011. 20