Technická zpráva Závěrečná zpráva Zajištění realizace jádrového 100 m hlubokého vrtu na lokalitě melechovský masív Ústav jaderného výzkumu Řež a.s. RNDr. Jaroslav Skopový Mgr. Mirek Veselý RNDr. Svatopluk Kořalka Ing. Jiří Ryška, CSc. Říjen 2002 Správa úložišť radioaktivních odpadů
t Formátování a korektury textů Správa úložišť radioaktivních odpadů, 2005
Obsah Obsah... 1 1 Úvod... 2 1.1 Cíl prací... 2 1.1.1 Náplň prací podle zadání... 2 1.1.2 Návaznost prací... 2 1.2 Způsob realizace... 2 1.2.1 Lokalizace vrtu... 2 1.2.2 Povolení prací a střety zájmů... 3 1.2.3 Vlastní vrtné práce... 4 2 Geologická část... 5 2.1 Stručná geologická charakteristika širší oblasti... 5 2.2 GEOLOGICKÝ POPIS VRTU PDM 1... 5 2.2.1 Petrografický vývoj... 6 2.2.2 Puklinatost... 6 3 TECHNICKÁ ČÁST... 8 3.1 Přípravné práce... 8 3.2 Vlastní vrtné práce... 8 3.3 Výplach... 9 4 KAROTÁŽNÍ ČÁST... 10 5 Závěr... 13 6 SEZNAM LITERATURY... 14 1
1 Úvod Předložená zpráva je vypracována v souladu se smlouvou o dílo úkolu Zajištění realizace 100m jádrového vrtu na lokalitě Melechovský masív, č. úkolu 2002/064/Wo, která byla uzavřena ve smyslu 536 a násl. Obchodního zákoníku mezi objednatelem Česká republika Správa úložišť radioaktivního odpadu a Geominem družstvo, Jihlava. 1.1 Cíl prací Cílem prací byla realizace 100 m hlubokého jádrového vrtu v granitoidech melechovského masívu. Jádro z vrtu bude využito pro řešení dílčího úkolu WP4 mezinárodního projektu PADAMOT - Palaeohydrogeological Data Analysis and Model Testing. 1.1.1 Náplň prací podle zadání Náplní prací bylo podle technického zadání odvrtání 100m hlubokého vrtu v granitoidech melechovského masívu technologií wire-line o průměru P (122 mm) vrtnou soupravou OKD, DPB Paskov a.s. Kvartér a zvětralinový plášť měl být propažen manipulační ÚPK do hloubky cca 10 m. Na vrtu měl být proveden obvyklý sortiment karotážních měření včetně zjištění hydrodynamických parametrů skupinou SG Aquatest a.s. Praha. Dále měl být použit akustický televizor pro lokalizaci ploch nespojitosti ve stěnách vrtu. Pokud to umožní charakter zastižené zvodně, měly být během karotážního měření odebrány vzorky vody. Geomin družstvo Jihlava mělo zajistit projekční přípravu, vstupy na pozemky, ohlašovací povinnosti, registraci v Geofondu, vytýčení a zaměření vrtu, vypořádání škod, geologický dozor po dobu vrtání, sled a řízení prací a primární popis a orientaci jádra (bez jeho destrukce). V závěru prací měl Geomin družstvo předat vrtné jádro PřF UK a vlastní vrt ČGS. 1.1.2 Návaznost prací Práce navazují na dříve provedené práce Výběr polygonů na testovací lokalitě Inovovaná mapa střetů zájmů 1 : 25 000 v oblasti melechovského masívu (Skopový, Páša in Procházka 2001) a Technický projekt průzkumného vrtu o hloubce 100 150 m v granitoidních horninách (Hradil 2002). Zatím-co první citovaná zpráva sloužila jako podklad pro situování vrtu a řešení střetů zájmů, podle druhé zprávy byla vybrána vrtná technologie i realizátor vrtných prací. 1.2 Způsob realizace 1.2.1 Lokalizace vrtu Prvním krokem při realizaci úkolu bylo nalezení vhodného prostoru pro vrt. Původně vytypovaná lokalizace vrtu pracovníky SGS a PřF UK v prostoru Podivického vrchu nemohla být dodržena vzhledem k blízkosti PHO vodního zdroje a nesouhlasu majitele pozemků i studny (obojí OÚ Kaliště). Proto byla k realizaci vrtu nalezena pracovníky Geominu družstvo náhradní lokalita na pozemku bývalé pískovny (obr. 1). Po 2
odsouhlasení lokalizace prof. ing. J. Šilarem, DrSc. byl navázán kontakt s majitelem pozemku panem Bedřichem Dvořákem z Mikulovic. Ten dal posléze souhlas s provedením vrtu, jeho zachováním po dobu 2 let a možností převedení smlouvy na jiného partnera. Případné prodloužení smlouvy by mělo být řešeno po uplynutí tohoto smluvního vztahu. (příl. č.1/1). Souběžně se smluvním vyřešením souhlasu vstupu na pozemky byla s majitelem pozemku finančně kompenzována náhrada způsobených škod. přibližné vyznačení zkoumané lokality Obrázek č. 1:Situační mapka okolí Rejčkova s přibližným vyznačením lokality (měřítko grafické) 1.2.2 Povolení prací a střety zájmů Vrtné práce byly ohlášeny na Obecním úřadě Dolní Město (příl. č. 1/2) a Okresním úřadě Havlíčkův Brod (příl. č. 1/3). Před zahájením vlastních vrtných prací bylo získáno povolení k pokácení dřevin z náletu v manipulačním prostoru projektovaného vrtu od OÚ v Dolním Městě (příl.č. 1/4). Od Okresního úřadu Havlíčkův Brod, referát životního prostředí, byl získán souhlas s provedením výzkumného vrtu ( vrt byl situován v prostoru přírodního parku Melechov) příl. č. 1/5. Vyjádření o tom, že v prostoru projektovaného vrtu nedojde ke styku s inženýrskými sítěmi bylo získáno od těchto organizací : 3
Český Telecom, divize sítí Havlíčkův Brod (příl. č.1/6) Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod (příl. č.1/7) Východočeská energetika Havlíčkův Brod (příl. č.1/8) Východočeská plynárenská Havlíčkův Brod (příl. č.1/9) Před zahájením vrtných prací byl úkol zaregistrován v České geologické službě Geofondu pod číslem 1429/2002. Před zahájením vlastních vrtných prací byl prostor vlastního vrtu i širší okolí včetně příjezdových cest fotograficky zdokumentováno. Fotodokumentace byla dále prováděna jak v průběhu vrtných prací tak i po jejich ukončení. 1.2.3 Vlastní vrtné práce Vrtné práce byly zahájeny úpravou pozemku (shrnutí divoké skládky v prostoru vrtu, odstranění náletových křovin a urovnání manipulačního prostoru) a vybudováním zaústění vrtu pomocí 2 ks betonových skruží s betonovým dnem na zachycení unikajícího výplachu. Vlastní vrtné práce probíhaly ve dnech 11.9. 20.9.2002. Provedeny byly trojčlennou osádkou vrtmistra Dušana Vozňáka pod vedením mistra vrtných prací Rostislava Jurga z OKD DPB, a.s. Paskov. Pro vrtání byla použita moderní vrtná souprava typu NORDMEYER DSB2/10-1 (rok výroby 2001). Při vrtání byla použita technologie wire-line vrtným průměrem P (vsazovaná dia-korunka ø122 mm od výrobce PRAMET Šumperk a vodní výplach upravený polymerem AGRIPOL). Svrchních 10,20 m bylo po přibrání valivým dlátem zapaženo ocelovou úvodní pažnicovou kolonou. a zacementováno. Po ukončení 24 hodinového cementačního klidu byl vrt dovrtán do konečné hloubky 100 m jádrovákem 1,5 m dlouhým. Výnos vrtného jádra z celého vrtu byl 100%. Jádro bylo vrtnou osádkou ukládáno do dřevěných vzorkovnic o délce 1 a 1,5 m, baleno do bublinkového polyetilénu, sváženo každý den po ukončení směny do statku FADOM v Dolním Městě a ukládáno do zamčené místnosti. Následující den byly vzorkovnice vyneseny, vrtné jádro rozbaleno, vyfotografováno ve třech úrovních (po metrových úsecích, po půlmetrových úsecích a detaily). Poté bylo jádro makroskopicky popsáno (bez destrukce a vyjímání z beden), zabaleno a uskladněno. Po ukončení prací bylo jádro převezeno do Přírodovědecké fak. UK v Praze a 25.9.2002 předáno doc. RNDr. E. Jelínkovi, CSc.(příl. č. 1/10). Po ukončení vrtných prací byl vrt proměřen karotážní skupinou SG Aquatest a.s. Praha (včetně akustického televizoru), vystrojen slepící přírubou a zajištěn 2 ks visacích zámků. Dne 24.9.2002 byl vrt zaměřen Geodetickou kanceláří Jihlava (příl. č. 1/11). Dne 26.9. 2002 byl vrt předán RNDr. Josefu Procházkovi, CSc. z České geologické služby, Praha (příl. č. 1/12). 4
2 Geologická část 2.1 Stručná geologická charakteristika širší oblasti Vrt PDM 1 byl odvrtán v jihozápadní části lipnického typu melechovského masívu. Melechovský masív je součástí centrálního masívu moldanubického plutonu, který představuje nejrozsáhlejší variský komplex vyvřelých hornin v Českém masívu. Geologická stavba melechovského masívu má charakter koncentricky uspořádané intruze. Na povrchu je tvořena čtyřmi základními typy granitů, které je možno přiřadit ke třem intruzívním fázím (Mlčoch et al. 2000). K nejstarší intruzívní fázi patří lipnický typ granitu, s prostřední intruzívní fází je spjat koutský typ granitu, který zaujímá v současném erozivním řezu největší objem na povrchu. Nejmladší intruzívní jednotkou je granit melechovský s granitem typu Stvořidla. Tyto dvě facie granitu vznikly krystalizací z jediného magmatu a tvoří melechovský peň, prorážející granity koutského typu. Z žilných hornin, vázaných na prototektonický systém, jsou v melechovském masívu zastoupeny pouze pegmatity přecházející lokálně do aplopegmatitů až aplitů. Částečně jsou na tento systém vázány i křemenné žíly. Na postmagmatické ruptury jsou vázány puklinové mineralizace typu alpských žil. Plášťovými horninami, kterými proráží intruze granitů melechovského masívu, jsou v širším okolí vrtu muskovit-biotitické pararuly s cordieritem a sillimanitem. Tyto horniny jsou při kontaktu s granitem většinou silně granitizované. Patří k pararulám monotónní a pestré série moldanubika. Z tektonického hlediska tvoří melechovský masív společně s pláštěm antiklinární strukturu s plochými rameny upadajícími pod úhlem 25-30 0. Orientace hlavních strukturních prvků je vcelku konformní s tvarem granitového tělesa. Na výsledné formě se podílí nejméně dva hlavní směry především zlomových struktur: směr SZ-JV až ZSZ-VJV směr SV-JZ až SSV-JJZ Směru SV-JZ až SSV-JJZ využívají nejmladší intruzívní fáze melechovského pně, žíly pegmatitů, křemenné žíly a menší dislokace, doprovázené mylonitizovanými zónami. Systém zlomů SZ-JV až ZSZ-VJV je mladší a projevuje se horizontální i vertikální složkou pohybu. 2.2 GEOLOGICKÝ POPIS VRTU PDM 1 Úkolem geologické služby při realizaci vrtu PDM 1 byl orientační geologický popis vrtu bez použití destrukce vrtného jádra. Vrtné jádro bylo proto po vynesení na den ihned uloženo do vzorkovnice a orientačně zdokumentováno bez jeho dalšího vyjmutí. Teprve na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy bude podrobeno detailnímu zkoumání a bude pořízen jeho podrobný popis. V následujícím textu bude proto poukázáno pouze na některé poznatky získané při jeho orientační dokumentaci (příl. č. 2/1 a 2/2). 5
2.2.1 Petrografický vývoj V celém profilu vrtu je zastižen granit lipnického typu převážně drobnozrnný, místy až středně zrnitý, muskovit- biotitický. Barva granitu kolísá od světle šedé, na spodu až tmavě šedé, po růžovou. Od 59,10 m do 76,4 m zbarvení granitu převážně nazelenalé související patrně se zastiženým tektonicky porušeným pásmem na spodu polohy. Barevné změny granitu jsou v některých partiích profilu neostré, plynulé, některá změny jsou naopak ostré, vázané na pukliny. Stejně se jeví i zrnitostní přechody. V mnoha případech jsou vázány na pukliny ale časté jsou i přechody pozvolné. Granit je v místě vrtu do hloubky 1,65 m silně písčitě zvětralý. Do hloubky 12,00 m je makroskopicky patrné navětrání projevující se změnami živců i slíd. Od této hloubky není navětrání granitu makroskopicky patrné s výjimkou silně rozpukaných až drcených poloh např. 72,7 76,4 m. V celém profilu vrtu se objevují drobné (řádově cm až dm) žíly pegmatitů až aplitů někdy zřetelně vymezené vůči okolní hornině, jindy je jejich vymezení nezřetelné. Ve třech případech byly ve vrtu zachyceny uzavřeniny plášťových hornin (82,8 85,20 m, 86,6 89,7 m a 92,7 93,0 m). Jedná se patrně o pararuly místy detailně provrásněné, v nejsvrchnější poloze i s křemennými čočkami. Kontakty plášťových hornin s okolním granitem jsou z větší části atektonické, jen výjimečně jsou tvořeny puklinami. Ojediněle, od 93 m hojněji, se v granitu objevují drobné(řádově cm až dm) xenolity. Jejich složení a geneze bude patrně součástí výzkumů, makroskopicky je nelze přesněji definovat. 2.2.2 Puklinatost Rozpukání hornin ve stvolu vrtu byla věnována zvýšená pozornost i proto, že se jedná o makroskopicky nejlépe sledovatelný prvek při dokumentaci. Aby bylo možno zachytit každou puklinu, byla z vrtu zpracována dokumentace v měřítku 1 : 20, která je součástí této zprávy (příl. č. 2/1). Pro snadnější orientaci byl z této dokumentace zpracován psaný orientační geologický popis vrtu (příl. č. 2/2). Vzhledem k tomu, že nebylo vrtáno s orientovaným odběrem jádra, nejsou pukliny definovány směrově. Dle sklonu je možno rozdělit zastižené pukliny do třech skupin a to do skupin puklin subhorizontálních, subvertikálních a šikmých. Ze statistického rozboru zastižených a popsaných cca 300 puklin vyplývá: Pukliny subhorizontální byly ve zvýšené míře zastiženy v prvních dvaceti metrech, v dalších pasážích vrtu se objevují spíše výjimečně. Jejich podíl na celkové puklinatosti činí 8 %. Jejich sklon kolísá okolo 0 0 ( ± 10 0 ). Stěny těchto puklin jsou spíše nerovné, bez výplně. Pukliny subvertikální mají sklon okolo 90 0 a vzhledem k pozici vůči stvolu vrtu je lze hloubkově vysledovat na vzdálenost několika m. Stěny bývají rovné, některé jsou s minerální výplní. Jejich podíl na celkové puklinatosti činí 4 %. Pukliny šikmé tvoří převážnou většinu popsaných puklin. Bez provedení detailní strukturní analýzy je jejich klasifikace nemožná. Nejčastějšími jsou z nich pukliny sklonu okolo 50 0 (21 % ze všech zastižených puklin), o něco méně bylo 6
zastiženo puklin sklonu 40 0 a 60 0 (16 %, resp. 15 %). Pukliny ostatních sklonů byly zastiženy v menší míře (6 % - 11 %). Do výše uvedeného statistického hodnocení puklin nebyly zahrnuty pukliny z intenzivně rozpukaných až drcených poloh kterých bylo ve vrtu zastiženo několik (např. 4,5 5,0 m, 23,1 23,4 m, 34,4 35,0 m, 72,6 76,4 m). Z orientačního rozboru četnosti výskytu puklin ve vertikálním směru je možno konstatovat, že (s výjimkou intenzivně rozpukaných poloh) se ve vrtu projevuje snižování četnosti výskytu puklin s hloubkou. 7
3 TECHNICKÁ ČÁST Odvrtání 100m hlubokého svislého vrtu bylo realizováno v okrese Havlíčkův Brod na lokalitě Rejčkov (jižně od obce Rejčkov) na parcele číslo 231. Dodavatelem vrtných prací byla firma OKD, DPB, a.s. se sídlem v Paskově, Rudé armády 637, okres Frýdek- Místek. Vrtné práce proběhly ve dnech 11. 20.9.2002. 3.1 Přípravné práce Po vyřízení vstupu, vyřešení střetů zájmů a ohlášení prací byl na lokalitě určen zarážkový bod. Ještě před příjezdem vrtné soupravy byla provedena fotodokumentace širšího okolí (včetně divoké skládky která byla na pozemku). Terén byl buldozerem zarovnán a zaústění vrtu bylo provedeno pomocí 2 ks betonových skruží s vybetonovaným dnem. Tyto práce zajistil subdodavatelsky GEOMIN družstvo, Jihlava. Po příjezdu vrtné soupravy a jejím ustavení na hydraulických nohách, byl přistaven kontejner (cca 4m 3 ) na jímání a separaci vody. Návoz vody zajišťoval subdodavatelsky GEOMIN družstvo, Jihlava. Vrtné pracoviště bylo vymezeno signální páskou a opatřeno výstražnou tabulkou Zákaz vstupu nepovolaným osobám. 3.2 Vlastní vrtné práce Vrtné práce byly provedeny vrtnou soupravou NORDMEYER DSB 2/10 na podvozku MERCEDES Actros 3331 dle projektu č. 063-10-09-2002 zpracovaného zhotovitelem v září 2002. Pro odvrtání celého vrtu byla použita technologie wire-line P (vsazovaná dia-korunka 122 mm s pilovým profilem a vodní výplach upravený polymerem AGRIPOL). Počáteční interval vrtu pro zapažení úvodní pažnicové kolony byl ukončen v 10,5 m v relativně kompaktním granitu. Poté byl vrt pod betonovou deskou zaústění vrtu přibrán pomocí jednoduchého jádrováku 224 mm do hloubky cca 1 m pod betonovou desku a propažen ocelovou manipulační kolonou 219 mm. Tato byla dočasně zapažena, aby bylo zabráněno vymílání rozpadavého granitu pod betonovou deskou. Následně byla provedena přibírka pomocí valivého dláta 190,5 mm. Potom byla zapažena úvodní ocelová pažnicová kolona 152/142 do hloubky 10,2 m. Po vytěžení manipulační kolony z vrtu byla úvodní pažnicová kolona zacementována. Po ukončení cementačního klidu (24 hodin), byl vrt odvrtán na požadovanou hloubku 100m. Při vrtání byl použit jádrovák délky 1,5 m a téměř ve všech případech byla tato délka zachována při jednotlivých návrtech. Po ukončení každého návrtu byl do vrtné kolony zapuštěn na laně overšot a byla vytěžena vnitřní jádrovnice aniž bylo nutné těžit vrtnou kolonu. Průměr vnitřní jádrovnice byl 95,3 mm, průměr těženého vrtného jádra byl 85 mm. Vrtné jádro bylo průběžně ukládáno do dřevěných vzorkovnic o délce 1 a 1,5 m (dle celistvosti jádra). Po ukončení každé směny bylo jádro ve vzorkovnicích sváženo do skladu v Dolním Městě, kde bylo následující den fotografováno a orientačně dokumentováno. Výnos jádra v celém vrtu byl 100%. 8
Po dosažení konečné hloubky a řádném pročištění vrtu vodním výplachem byla vrtná kolona vytěžena z vrtu. Interval vrtu pod patou úvodní pažnicové kolony nebyl propažen.bližší informace o vrtných pracích jsou uvedeny v příloze 3/1 této zprávy. 3.3 Výplach Při vrtání byla jako výplach použita čistá voda s přídavkem tekutého výplachového aditiva ARGIPOL, který zmenšuje tření a stabilizuje stěny vrtu. Tento polymerový prostředek je netoxický, jeho poločas rozpadu je 75 dní. Jeho použití při vrtání bylo patrně rozhodující pro dosažení 100% výnosu jádra a zachování neporušených stěn vrtu. Jeho přítomnost je však nepříjemnou komplikací při hydrogeologických karotážních měřeních, neboť způsobuje částečné zakolmatování stěn vrtu a tím i částečné potlačení hydrogeologicky aktivních puklinových systémů. Jeho použití při vrtání vrtu PDM 1 je dáno prioritním zájmem o získání neporušeného vrtného jádra. Do budoucna je však třeba s výše uvedenou vlastností tohoto přípravku počítat a najít způsob, jak před vlastním karotážním měřením vrt vyčistit aniž by došlo ke zborcení stěn vrtu. Podrobné údaje o ARGIPOLU jsou v příloze 3/2 této zprávy. 9
4 KAROTÁŽNÍ ČÁST Součástí geologicko-průzkumných prací bylo i karotážní měření.v souladu s projektem prací mělo karotážní měření poskytnout tyto údaje: sestavit podrobný litologický profil (převážně žuly a ruly místy s polohami pegmatitů) a porovnat ho s výsledky popisu vrtného jádra, stanovit stupeň porušení hornin, stanovit základní geomechanické vlastnosti hornin na základě akustické a hustotní karotáže (rychlost šíření podélných seismických vln, pevnost v prostém tlaku a Youngův modul pružnosti hornin), stanovit směry a sklony jednotlivých puklin, příp. puklinových systémů a určit převládající směry puklinatosti, stanovit základní fyzikální vlastnosti hornin v profilu vrtu s krokem 5 cm (zejména měrnou objemovou hmotnost,přirozenou radioaktivitu hornin, měrný elektrický odpor hornin a další), hydrodynamické poměry ve vrtu (místa přítoků a ztrát, rychlosti proudění vody ve vrtu a to jak horizontálního proudění puklinovým systémem, tak i přetékaní vody vrtem z jednoho puklinového systému do druhého), vlastnosti kapaliny ve vrtu (měrný odpor, teplota a průzračnost), ověřit technický stav vrtů (směr a úklon a průměr vrtu). Pro splnění požadavků kladených na karotáž byl zvolen široký soubor karotážních metod: gama karotáž XGR neutron-neutron karotáž XNN hustotní gama-gama karotáž XGGDL elektrokarotáž (RAP010 a RAP041) kavernometrie DIA akustická karotáž AK akustický televizor AT magnetická karotáž MS inklinometrie IM termometrie TM fotometrie FM rezistivimetrie RM soubor rezistivimetrických metod pro hydrogeologii (přírodní a vyvolané proudění). 10
Vrtný průměr respektoval průměr použitých karotážních sond tak, aby bylo možno všechny metody bezpečně změřit. Pro měření byla použita karotážní aparatura K 1000 umístěná ve vozidle Mitsubishi L 400. Použity byly sondy americké, maďarské, německé a české výroby. Veškeré měření bylo digitalizováno a zpracováno na výkonném počítači s podporou barevné grafiky. Vrt byl při měření dobře průchodný až do konečné hloubky 101.5 m. Vrt byl odvrtán systémem wire-line průměrem P (122 mm). Ve vrtu nebyly zjištěny žádné větší kaverny. Vrt byl téměř svislý, max. odchylka byla do 1 a převažující směr vrtu byl kolem 150. Podrobné výsledky karotážního měření včetně akustického televizoru jsou uvedeny v příloze č.1. Veškeré hloubky jsou počítány od terénu. Byl stanoven podrobný litologický profil vrtu, který se dobře shoduje s popisem jádra. Lépe se podařilo vydělit jednotlivé typy žul, rulových uzavřenin a pegmatitů. Profil vrtu je tvořen převážně různými typy žul (růžová, šedá,tmavě šedá a zelenošedá, které mají poněkud různé fyzikální vlastnosti zejména neutronovou pórovitost a radioaktivitu, ale i magnetickou susceptibilitu ). Ruly byly zjištěny v hloubkách: 84.1 86.7 m 87.4 88.1 m 89.2 91.2 m 94.2 94.7 m Pegmatity byly zastiženy v hloubkách: 3.8 4.4 m 53.5 53.9 m 54.7 55.1 m 73.1 73.7 m Bylo stanoveno tektonické porušení hornin ve čtyřech relativních stupních. Vrt je místy značně porušen a nerozpukané úseky nejsou časté.zejména výrazná jsou tektonicky porušená pásma v hloubkách: 2.0 14.2 m 29.4 30.5 m 34.9 38.4 m 45.7 46.8 m 68.5 70.2 m 75.6 78.2 m 91.1 92.3 m Naopak méně neporušené úseky jsou v hloubkách: 14.2 29.4 m 38.4 43.4 m 46.8 50.5 m 55.9 68.5 m 11
92.3 101.5 m. Poměrně značnou puklinatost potvrdil akustický televizor, kterým bylo stanoveno celkem 175 strukturních prvků (puklin). Ze statistického vyhodnocení vyplývá, že převládající směr úklonu puklin je 130 s úklonem 50 a méně výrazný systém má směr 2 s úklonem 35. Geomechanické vlastnosti hornin vykazují vysoké pevnosti hornin v prostém tlaku( až kolem 60 MPa) i hodnoty Youngova modulu pružnosti ( až 50 GPa). Pevnost hornin je dána stupněm jejího rozpukání. Pokusili jsme se stanovit hydrogeologický režim ve vrtu. Při vrtání byl použit prostředek ARGIPOL, který zmenšuje tření a stabilizuje stěny vrtu. Tento polymerový prostředek je netoxický a odbourá se samovolně cca po 1 měsíci. Bohužel při vlastním měření byl tento prostředek ve vrtu vrt nebyl odčerpán a ovlivnil nepříznivě hydrogeologická karotážní měření. Způsobil částečné zakolmatování stěn vrtu a neprojevily se všechny hydrogeologicky aktivní puklinové systémy. Proto je třeba nahlížet na výsledky hydrogeologie jen jako na orientační. Doporučujeme toto měření zopakovat až bude vrt dokonale vyčištěn. Byla provedena metoda ředění označené kapaliny a metoda odčerpání. Metodou ředění bylo zjištěno, že ve vrtu nedochází k žádnému přirozenému proudění podzemní vody. Při snížení hladiny cca o 10 m byly zjištěny přítoky v těchto hloubkách: Interval Dílčí koeficient filtrace 18.6 19.1 m 160.0 * 10-7 m/s 35.8 37.1 m 61.5 * 10-7 m/s 37.7 38.4 m 28.6 * 10-7 m/s 45.7 46.3 m 33.3 * 10-7 m/s. Znamená to, že dílčí koeficienty filtrace vztažené k málo mocným porušeným pásmům se pohybují v řádu 10-5 až 10-6 m/s. Pokud vztáhneme čerpané množství na celý proměřovaný interval ( 2.5 101.5 m) je výsledný průměrný koeficient filtrace, který lze srovnávat s klasickou čerpací zkouškou, KFI = 2.0 * 10-7 m/s. Hlouběji než 46.3 m nebyly při daném snížení hladiny ( na 12.5 m ) žádné přítoky zjištěny. To ale neznamená, že se ve spodní polovině vrtu žádné propustné pukliny nevyskytují. Vzhledem k přítomnosti výplachu ve vrtu se pukliny nemohly projevit. Podrobně jsou uvedeny výsledky karotážního měření v příloze č. 4, kde jsou rovněž přiloženy všechny grafické přílohy. 12
5 Závěr Cíl prací, realizace 100m hlubokého jádrového vrtu v granitoidech melechovského masívu, byl splněn. Vrt PDM 1 byl odvrtán P se stoprocentním výnosem jádra. Jádro bylo po orientačním geologickém zdokumentování a nafotografování v neporušeném stavu předáno Přírodovědecké fakultě UK k výzkumům při řešení výzkumného úkolu WP4 mezinárodního projektu PADAMOT. Po ukončení vrtných prací byl stvol vrtu podroben karotážnímu měření. Byl stanoven podrobný litologický profil vrtu, který se shoduje s orientačním popisem jádra. Použit byl i akustický televizor, kterým byl stanoven u 175 strukturních prvků směr úklonu puklin i úhel sklonu puklin. V porovnání s orientačním popisem vrtného jádra se jedná o značnou shodu. Hlavními směry úklonu puklin jsou 130 0 a 2 0 s úklony 50 0, resp. 35 0. Vrt přinesl i několik zajímavých geologických poznatků, např.: uvnitř masívu se vyskytují drcená pásma o mocnostech několika m uvnitř masívu jsou zapracovány kry plášťových hornin s hloubkou se snižuje počet puklin různě zbarvené granity mají poněkud různé fyzikální vlastnosti, zejména neutronovou pórovitost, radioaktivitu, ale i magnetickou susceptibilitu Mimo geologické výsledky posloužily práce na lokalitě i k dalšímu seznamování širší veřejnosti s problematikou budování HÚ. Přispěly k tomu jak osobní návštěvy občanů na vrtu a při dokumentaci vrtného jádra, tak i to, že vlastní vrtání bylo na objednávku Správy úložišť radioaktivních odpadů nafilmováno a film bude promítán při různých osvětových akcích. 13
6 SEZNAM LITERATURY 1. Hradil, Z. (2002) : Technický projekt průzkumného vrtu o hloubce 100-150 m v granitoidních horninách. Geoprosper Praha.- MS archiv SÚRAO. 2. Mlčoch B. et al. (2000) : Vysvětlivky k aktualizované účelové geologické mapě melechovského masívu 1 : 10 000. ČGÚ Praha.- MS archiv ČGÚ Praha. 3. Procházka J. et al. (2001) : Výběr polygonů na testovací lokalitě 1. etapa. ČGÚ Praha.- MS archiv GEOMIN dtužstvo Jihlava 14
Správa úložišť radioaktivních odpadů Dlážděná 6, 110 00 Praha 1 Tel. 221 421 511 E-mail: info@rawra.cz www.surao.cz