Navrhování staveb 1 přednáška č. 04 ARCHITEKTURA URBANISMU. Jan Jehlík

Podobné dokumenty
ARCHITEKTURA URBANISMU VZTAH. Architektura dům? Urbanismus sídlo? interakce mezi domem a městem. Jan Jehlík

Letní semestr 2007 / kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4.

Zimní semestr 2008 / kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4.

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

Architektura informačních systémů. - dílčí architektury - strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu. Globální architektura

Průvodní zpráva. No space ztracená místa uvnitř Brna. architektonicko urbanistická studie. diplomní projekt

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově

: Paměti-zapomínání, uchování. :Motivační-citové a volné. ð Zahrnují: procesy názorného poznávání, myšlení, řeč

NOVÉ NA STARÉ BRNO, NÁROŽÍ BRATISLAVSKÁ - STARÁ

Nejdek ÚP projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová

6. ročník. Výtvarná výchova

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

VNÍMÁNÍ A UŽÍVÁNÍ ARCHITEKTONICKÉHO PROSTORU OSOBAMI S HANDICAPEM

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1

KONCEPT KOMUNITNÍHO BYDLENÍ

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Vymezení pojmu komunikace

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly

Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého

Závazné stanovisko orgánu územního plánování OÚPSŘ

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA

Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.

Cíle základního vzdělávání

robust architects zhodnocení projektu pro stavební povolení prostor bývalých kasáren, krnov draft / 2012

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D.

METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura Výtvarná výchova

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

CELOSTNÍ ARCHITEKTURA polarita prostoru přírodní cykly orientace stavby tvar obydlí úsporný dům harmonie místa

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

4. V nadpisu části druhé se za číslo 2 vkládají slova a 29 odst. 3.

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výtvarná výchova pro 1. stupeň

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

Připomínky k materiálu Asociace urbanismu a územního plánování

Osobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení

PŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST

TYPOLOGIE STAVEB A BYTOVÝCH DOMŮ

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/ Ostrava Plesná


Vojtěch Šaroun. Paralelní urbanismus

6.17 Výtvarná výchova 1.stupeň


Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

stories stories květen Intimní prostor: Koupelna architektura, design, koncepty od Ateliéru Kunc architects

Název materiálu: Vlohy a schopnosti Autor materiálu: PhDr. Jitka Ivanková Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LIBEREC

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.7 UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výtvarná výchova 1. období 2.

Územní studie 25 SZ. 30 odst. 1 SZ

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Zástupce ředitele a personální práce

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

Co je to matematika?

6.30 Ekologický seminář

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KRUPÁ

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

ŠVP Základní školy Vidče 2. stupeň Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie

Struktura krajiny. NOK, přednáška

Zadání regulačního plánu. historického centra Orlové

Důvodová zpráva. I. Obecná část A. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

archiproject POLYFUNKČNÍ DŮM HOSTIVAŘ - PRAŽSKÁ architektonické & projekční studio

Tým pro podporu akademické komunikace. Eva Dibuszová

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

Didaktika odborných předmětů. Vyučovací proces

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Geometrické koncepce tvorby moderního architektonického prostoru

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav

Výtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti

VÝTVARNÁ VÝCHOVA (1. 9. ročník)

Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

i d e n t i f i k a č n í ú d a j e

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

Experimentální výukový plán matematika, výukový celek počítání s velkými čísly, 4. resp. 5. třída

Zadání bakalářské práce

Témata doktorských disertačních prací pro akademický rok 2016/2017 schválená oborovými radami

Magistrát města Zlína Oddělení prostorového plánování

Komplexní čísla, Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

MĚSTO NOVÝ JIČÍN MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÝ JIČÍN Masarykovo nám. 1/1, Nový Jičín Odbor majetku, rozvoje a investic

CYKLISTICKÁ DOPRAVA V PROCESU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ BRNO

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

Transkript:

Navrhování staveb 1 přednáška č. 04 ARCHITEKTURA URBANISMU Jan Jehlík

Moderní hudba si nemůže, jak se tvrdí, dovolit všechno, a zmnožení prostředků a možností neznamená rozmnožení volnosti, nýbrž čím více svobody, tím více kázně (Bohuslav Martinů)

VZTAH

Když se řekne architekt, vidí se dům Když se řekne urbanista, vidí se město Principiálně ale jde o VZTAH, interakci mezi domem a městem, ne o samotný dům či měst

OBJEKT

Ale dům je i ne-dům a město je i ne-město (to, co je kolem, to včem je dům a město) Dům a město nejsou de facto tím OBJEKTEM, tím je to, co je vymezuje a formuje.

PROSTŘEDÍ

Dům je ve městě, ale i město je v domě (odráží se v sobě navzájem, vztahují se k sobě) V důsledku nežijeme v entitách, ale v PROSTŘEDÍ tvořeným kromě jiného i těmito entitami

PROSTOR

Co je společné? PROSTOR Ve fyzické roviněčlověk zažívá prostor pouze prostřednictvím omezení hmotou V psychické roviněčlověk zažívá prostor pouze prostřednictvím omezení ději /pouze v duchovní rovině je možné zažít prostor neomezený/

PRÁZDNO

Architektura je hledání míry plna a míry prázdna, respektive míst plna a míst prázdna Jen na pozadí PRÁZDNA poznávám míru plna (chraňme prázdné prostory, ne estetizovanou řídkost)

VÝZNAM

Architektura a urbanismus a krajinářská architektura jsou naukami o omezení prostoru Architekt navrhuje = rozhoduje o vztazích stěna / ne-stěna, dům / ne-dům, město / ne-město O pozici a míře, tedy o VÝZNAMU

UVNITŘ - VNĚ

Kde začíná a kde končí stěna, dům a město Kde je UVNITŘ a kde je VNĚ zlom, hranice, periferie kde je DOVNITŘ a kde je VEN brána, vstup, prostup

PERIFERIE - CENTRUM

Ve své podstatě se jedná jen o práci s PERIFERIÍ, s její lokalizací, tvarem a hustotou. A periferie (hranice) je vždy vztažena k CENTRU (každá hranice má své centrum) Jakkoliv jde jen a jen o lidské hledisko, tento vztah souvisí s gravitací (ve všech jejích projevech, tedy i v psychice) To souvisí s psychikou jedince i společenství (od já / nejá k my / ne-my) PRO STŘED - Í

KONTINUUM

Prostor je KONTINUUM, je proto (člověkem) pojímán (jen) v mezích a v ucelených jednotkách (kvantech). Tyto jednotky ( prostory ) se tak stávají objekty ( hmotou ), jsou dále rozvíjeny, řazeny a množeny. Vznikají mezi nimi vztahy, vytváří se mezi nimi hierarchie. Nejde o systém, ale o schopnost vnímat kontinuum a stavbu tohoto kontinua - ve všech měřítcích - ve všech časech - ve všech stavech (vztazích)

1. Není universální dobré řešení, ale je správné konání San Patrignano, Tuscany Carrer de Ferlandina, Barcelona J.L.Mateo etc, Diagonal Mar, Barcelona MüllerReimann, Leipziger Platz, Berlin

Vše se včase a prostoru proměňuje, tedy i pohled na prostředí a jeho hodnoty. Objektivní kvalita je zákonitě jen dohodou včase, proto nelze jednoznačněříci, co je v urbanismu dobré a co špatné. Například intenzivní automobilová doprava je někde žádaná (tedy správně ), někde je překážkou (tedy špatně ); to se navíc mění v závislosti na kvalitě reálného provedení a dobových prioritách společenství.

2. Dobré řešení je nutné hledat pomocí vhodné nauky Manuel de Solà-Morales, Torre-sana, Terrassa, 2006 Rob+Leon Krier, Venta Berri, 1990 Roger C. Ferri, Ideal City for Post-petroleum Age, 1981 R.Koolhas, The City of the Captive Globe Project, New York, 1972

Jednou z podmínek správného přístupu je nalezení vhodného nástroje a osvojení si potřebných technik v zacházení s ním. V architektuře je často předřazována víra v intuici a cítění před rozumovým a rozumným dovozováním. Oproti volnému umění je zde ale rozdíl v nezbytnosti široké komunikace se společenstvím a současně trvale platné vitruviovské nároky na architekturu (včetně urbanismu): firmitas, utilitas, venustas.

3. Naukou není statické vědění, ale stálé poznávání lokátor, středověk

Mylná víra v objektivní principy vedoucí k universální kvalitě v urbanismu vede k stejně tak mylné víře ve vzdělanost jako měřítko kvality architekta či jeho konání. Pokud se ke vzdělávání se v příslušném problému nepřiřadí i schopnost kriticky přemýšlet, otevřenost přijímat podněty a prohlubovat své osobní poznávání světa, stane se tak ona formální vzdělanost naopak břemenem. Důkazem je dosavadní víra ve funkcionalistický urbanismus reprezentovaný Athénskou chartou, víra, která pomohla zničit města.

4. K tomuto poznávání jsou nezbytné: schopnosti, znalosti, zkušenosti

schopnosti, které jsou jednak vrozené, jednak rozvíjené; k obému je třeba stálé cvičení; stejně jako ve sportu či hudbě znalosti, bez kterých se záhy jakákoliv šikovnost či talent stanou prázdnou exhibicí; je třeba znát teorii, číst, naslouchat a zkoumat zkušenosti, praktickáčinnost, kde jsou ověřovány nabyté schopnosti, znalosti a dovednosti včetně schopnosti relativně samostatně vytvořit ucelené dílo

5. Znalosti jsou jazykem k projevení myšlenky či záměru ARCH 206 Spring Studio at Texas A&M University, Event / Space

Stejně jako je tomu u práce spisovatele, hudebníka či malíře, musí architekt ovládat jazyk svého řemesla. Dříve než začne vytvářet individuální dílo, musí vědět, jak vypadají jeho písmo, noty, barvy, co každý z těchto prvků sděluje a v jakých kombinacích, variacích a významech je lze použít pro vyjádření konkrétní myšlenky, pocitu či stavu.

6. Jazyk je podmínkou k tvoření slov, vět a příběhu Bernard Tschumi, Parc de la Villette

Ale jen myšlenka, pocit či stav v architektuře a urbanismu nestačí, je třeba je zasadit do kontextu místa a času. Je třeba se ptát, co je tím mým příběhem a co přináší celku, jak doplňuje již vytvořené, jaké hodnoty přináší.

7. Příběh má mít smysl Candilis, Woods, Toulouse, Le Mirail

Asi nejvážnější otázka pro architekta pracujícího ve velkém měřítku (měřítku sídla či krajiny): co a jak navrhnout pro to, aby nebylo znehodnocena kvalita stávající a aby byla vytvořena kvalita nová. Při tak mnohovrstevnatém úkolu, jakým je urbanistické navrhování je dobré nalézt především hlavní téma, téma jež je jednak osobním názorem, jednak všeobecně přijímaným dobrým činem.

8. Smyslem konání architekta je dobré prostředí

Tzv. životní prostředí je pojmem zneužívaným pro ideologii ochrany přírody před činnostíčlověka. Je jen jedno prostředí, běžně pojmenovávané jako vesmír, kde jakákoliv jeho součást je nevydělitelná. Člověk koná ve stejném pudu sebezáchovy jako každá jináčást vesmíru, snaží se současně spět k harmonii, jakkoliv akty neustále tuto harmonii porušujícími. Architekt by se měl stále ptát, co je v každém místě v každém okamžiku oním dobrým prostředím, dobrým prostředím pro člověka a jeho společenství.

9. Prostředí vytváří architekt pomocí vhodných stavebních kamenů Hagar Qim, Malta

Architekt prostředí staví. Respektive člověk je uzpůsoben pracovat vědomě s konstrukcí a geometrií. Tedy s fyzikálními a matematickými vztahy. U tvorby fyzického prostředí pracuje člověk racionálně a plánovitě, sídlo staví obdobně jako dům. A k tomu užívá sobě známé prvky, hmotné i nehmotné. Samozřejmě i tyto prvky ve své konečné formě i matérii odpovídají době a významům, které jim tato přisuzuje.

10. Stavebními kameny jsou hmota, prostor a děje Mies Van der Rohe, Seagram, NYC

Všechny tři uvedené prvky, které lze rozlišit při stavbě sídla, jsou z fyzikálního hlediska energií. Z hlediska lidského uchopování a zažívání a pro účely stavby je lze nicméně jednoznačně rozlišit. Hmota zastupuje vlastní stavební matérii, jejíž míra rozlišení a způsob popisu závisí na měřítku řešeného tématu. Prostor je de facto onou výslednou architektonickou kvalitou, protože on je tím užívaným elementem, jakkoliv formovaný a charakterizovaný hmotou. Děje jsou příčinou i důsledkem fyzického prostředí, zde člověkem tvořeného. Příčinou, protože požadují artikulaci hmoty a prostoru, důsledkem, protože jejich míra i kvalita je fyzickým prostředím podmiňována.

11. Nalézáme a volíme jejich vazby, proporce a měřítko Viaplana & Piñon Architects, Barcelona Centre of Contemporary Culture

Pokud hovoříme o sídle, tedy o společném domě, potom každá dílčí stavba je zde ve vztahu ke stavbám okolním a to ve všech svých projevech a důsledcích hmotě, prostoru a dějích. Jde nejen o vzájemné ovlivňování, ale též o posilováníči oslabování celku, principiálně jde u každé jednotlivosti vždy o celek. Nalezení proporcí je de facto nalezení správné míry ve vztahu. Zde se jedná především o schopnost nalézání harmonie v zákonitě disharmonickém a rozkolísaném celku. A měřítko staveb či sídel a jejich částí je principiálně téma lidskosti pochopení lidského měřítka v různých situacích morfologických i společenských.

12. Přisuzujeme jim správnou formu Herzog De Meuron, Edifici Forum Jean Nouvel, Torre Agbar Richard Maier, MACBA

V urbanismu je forma stejně důležitá jako v architektuře domu. Kromě tvaru je to tedy i dispozice sídla či jeho části, zvolené materiály, struktura, textura a barva. I u této stavby je nutné brát ohled na všechny smysly (zrak, sluch, čich, chuť, hmat), zapojit přirozené složky (světlo, vítr spod.) a respektovat základní elementy (země, voda, oheň, vzduch).

13. Forma se může projevit jako: archetyp, typ, atyp Alvaro Siza, Evora Mahlknecht und Mutschlechner, Bühel

podprahové archetyp, ideální modus či pravzor, všeobecně srozumitelný a věky ustálený informační kód (horizont, centrum, dominanta, rituál, chrám ); základní kostra urbánní struktury obecně známé typ, dlouhodobým užíváním ověřené projevy lidské kultury (zde převážně stavební), relativně stabilní a srozumitelné ((vila, náměstí, trh ); základní masa urbánní struktury individuální atyp, originál obohacující základní strukturu, projev vnášející napětí do stagnující struktury nebo naopak harmonizující deformované prostředí; též reprezentant nových potřeb, projevůči aktivit společenství či skupin (hybridní objekty, technická díla ) atp.

14. Motivem architektury je objekt, urbanismu prostor, plánování systém

Urbanismus pracuje principiálně s uchopením prostoru již proto, že hledá vztah mezi zastavěným a nezastavěným, respektive mezi hmotou a prostorem (viz výše). Centrem jeho zkoumání je na jedné straně míra a způsob zastavění volného prostoru a na straně formování a uspořádání prostoru nezastavěného.

15. Tématem urbanismu je prvotně veřejný prostor

Urbanismus je de facto stavěním obce či společenství, architekturou společného domu. Základním stavebním prvkem je v této architektuře ne to individuální soukromé pozemky a stavby - ale to společné: veřejný prostor, což je nejen část sídla ve veřejném vlastnictví, ale hlavně to, co strukturu sídla vytváří: relativně kontinuální ucelená stavba společně sdílených a užívaných prostorů a území.

16. Veřejný prostor je vytvářen solitéry, bloky a areály Aldo Rossi, scetches

Pro vytvoření základního charakteru veřejného prostoru je směrodatné, jaká forma hmoty (základní stavební typ) a v jakém uspořádání jej určuje. Solitérní objekt de facto stojí v prostoru (sídlištní bytový dům apod.), bloková struktura prostor důsledně tvoří, areál prostor okupuje, vyřezává z něj svůj díl a vytváří v jeho rámci další substrukturu.

17. Prostorová skladba a využití těchto prvků ovlivňují kvalitu prostředí Aldo Rossi, Maastricht Aldo Rossi, scetches

Kromě volby základního stavebního typu (viz výše) je dalším zodpovědným krokem volba jejich velikosti a vzájemného uspořádání, jejich využití a vzájemné vztahy. Každé takové rozhodnutí přináší určitý význam a určitou kvalitu a je jedním ze základních cílů architektonické činnosti.

18. Kvalita prostředí je pojímána v měřítku celku (kontinua) Gianpattista Nolli, Map of Rome 1748

Volba velikosti, tvaru, využití, míry a uspořádání jakéhokoliv architektonického činu má dopad na své okolí i na celé sídlo, dokonce i na celou krajinu. A nejedná se pouze o exhalace či jiné fyzikální jevy, ale i o kvalitu a logiku prostorového uspořádání, o to, jak úspěšně bude člověk a společenství celé území zažívat a užívat, o to, jak nový vklad obohatíči naopak oslabí celek.

19. Sídlo i krajina jsou stavbou, resp. místem obytným

Nelze krátkozrace vymezovat a navrhovat místa neobytná a území, kam jsou a priori odsouvány aktivity nečisté. Jedná se stoprocentně o lidské aktivity a člověk je buďto musí umět naprojektovat a postavit tak, aby mohly fungovat v rámci přirozené sídelní struktury nebo je vůbec nevytvářet. V opačném případě se jedná vždy o ničení krajiny. Pojem obytný samozřejmě není to samé co pojem bydlení. Váže na pojem obývání a souvisí se základní kvalitou bytu, domu i sídla. V jejich celku i každé jejich části.

20. Obytné sídlo v jeho celku i každé jeho části je oním dobrým řešením

Dobré sídlo se sídlo bohatě strukturované, vrstevnaté. Nelze stanovit, co je onou universální kvalitou a je omylem funkcionalistického urbanismu, že převzal argumentaci formálních (převážně) hygienických parametrů. Každé místo může být přitažlivé, třeba jen pro někoho a třeba jen v některou dobu, nelze to však nikdy určit předem. Je to vždy na konkrétním návrhu a jeho realizaci.

Nothing was lost, when everything was given away. In fact, everything is gained. In musical terms, any sounds may occur in any combination and in any continuity. (John Cage)