POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Podpora zaměstnanosti, sociálního začleňování a sociální politiky investice do budoucna Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Chceme-li z krize vyjít silnější, soudržnější a konkurenceschopnější, je naprosto nezbytné investovat do sociální oblasti.
OBSAH Proč se Evropská unie (EU) v této oblasti angažuje?... 3 Jak EU sociální politiky provádí?... 6 POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Tato publikace je součástí edice Politiky Evropské unie, která prezentuje činnost EU v různých oblastech, důvody jejích opatření a jejich výsledky. Jak EU postupuje?... 9 Budoucí vývoj...15 Další informace...16 Elektronické verze publikací najdete na této internetové stránce: http://europa.eu/pol/index_cs.htm http://europa.eu/!kc38xk Jak funguje Evropská unie Evropa ve 12 lekcích Evropa 2020 Evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bankovnictví a finance Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální média Mezinárodní spolupráce a rozvoj Migrace a azyl Námořní záležitosti a rybolov Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Spotřebitelé Spravedlnost, základní práva a občané Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí Politiky Evropské unie: Zaměstnanost a sociální věci Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Informace pro občany 1049 Brusel BELGIE Rukopis aktualizován v listopadu 2014 Ilustrace na obálce a na str. 2: Glowimages/F1online 16 stran 21 29,7 cm ISBN 978-92-79-42140-2 doi:10.2775/56445 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. Pro použití nebo reprodukci jednotlivých fotografií je třeba získat povolení přímo od držitelů autorských práv.
Z A M Ě S T N A N O S T, S O C I Á L N Í V Ě C I A S O C I Á L N Í Z A Č L E Ň O V Á N Í 3 Proč se Evropská unie (EU) v této oblasti angažuje? Evropská unie je založena na konceptu sociálně tržního hospodářství. Mezi prioritní cíle uvedené ve Smlouvě o EU patří plná zaměstnanost, sociální pokrok, sociální začleňování, sociální ochrana, solidarita a sociální soudržnost. Ve Smlouvě se totiž uvádí, že vysoká úroveň zaměstnanosti, odpovídající sociální ochrana a boj proti sociálnímu vyloučení by se měly zohledňovat při tvorbě a provádění všech politik EU. Součástí Smlouvy o EU je i Listina základních práv EU, jíž se musí všichni řídit. Listina zaručuje všem obyvatelům EU určitá sociální práva. Patří mezi ně: právo zaměstnanců být zaměstnavatelem informován a konzultován, právo na kolektivní vyjednávání a na stávku, právo na přístup ke službám zaměstnanosti, právo na ochranu v případě neoprávněného propuštění, právo na spravedlivé a důstojné pracovní podmínky, zákaz dětské práce, STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE VĚKOVÝCH SKUPIN V EU (2000 2035) 600 ochrana mladých lidí při práci, soulad mezi rodinným a pracovním životem prostřednictvím ochrany před propuštěním z důvodu spojeného s mateřstvím a právo na placenou mateřskou dovolenou a na rodičovskou dovolenou, právo na sociální zabezpečení, pomoc při zajištění bydlení a zdravotní péči. V roce 2010 zahájila Evropská unie desetiletou strategii růstu Evropa 2020, jejímž cílem je překonat současnou krizi, která stále sužuje mnoho zemí EU (více informací o strategii viz: http://europa.eu/pol/index_cs.htm). Tato strategie se snaží vytvořit podmínky pro tzv. inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Za tímto účelem bylo stanoveno pět klíčových cílů, kterých chce EU do roku 2020 dosáhnout. Týkají se zaměstnanosti, vzdělávání, výzkumu a inovací, sociálního začleňování a snižování chudoby a oblasti klimatu a energetiky. Tato brožura se zabývá otázkami zaměstnanosti, sociální ochrany a sociálního začleňování. Zaměstnanost V listopadu 2013 bylo v Unii bez práce více než 26,5 milionu lidí. Proto je nutné naše úsilí ke snížení počtu nezaměstnaných zintenzívnit. Jedním z klíčových cílů strategie Evropa 2020 je dosáhnout do konce tohoto desetiletí 75% zaměstnanosti osob v produktivním věku (tj. 20 64 let). Počet obyvatel v milionech 500 400 300 200 100 Za tímto účelem přijala EU řadu iniciativ na podporu tvorby pracovních míst (například podpora sociálních podniků), obnovení dynamiky trhů práce (například návrh celounijního rámce pro předjímání hospodářské restrukturalizace) a na zlepšení veřejné správy v EU (například zveřejňování každoročního referenčního srovnávání výkonnosti jednotlivých zemí EU na základě vybraných ukazatelů zaměstnanosti). 0 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 0 19 20 64 65 79 80+ Zdroj: Eurostat, evropský průzkum pracovních sil (LFS). Evropské obyvatelstvo stárne a Unie přijímá řadu opatření, aby se této situaci přizpůsobila.
4 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E European Union EU předložila návrhy na řešení nezaměstnanosti v Evropě. Unie se zejména snaží omezit míru nezaměstnanosti mladých lidí, která je více než dvakrát vyšší než míra nezaměstnanosti dospělých (23,6 % oproti 9,5 % v listopadu 2013). Prosazuje cílenější a komplexnější přístup k boji proti nezaměstnanosti mladých: přímá podpora mladým lidem, kteří to nejvíce potřebují, spolu se strukturálními reformami na posílení partnerství mezi ministerstvy, formálními systémy vzdělávání, subjekty odborného vzdělávání, pracovními agenturami, podniky, sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti (ve všech zemích Unie). Integrace romské komunity Romové jsou jednou z největších a nejvíce znevýhodněných skupin obyvatel v Evropě. Přibližně 80 % z těchto 10 12 milionů lidí je ohroženo chudobou. Více než 70 % romského obyvatelstva nedokončilo základní školní docházku, což je znevýhodňuje při hledání práce, a zároveň se na ně proto často pohlíží jako na nezaměstnatelné. V důsledku toho jsou ještě více vyloučeni. Všechny problémy, jimž Romové čelí nedostatečné vzdělání, nezaměstnanost, nevyhovující bydlení, sociální vyloučení a diskriminace hodlá EU řešit právě v rámci strategie Evropa 2020. Unie zavedla rámec pro začleňování Romů, v němž jsou začleněny vnitrostátní politiky všech členských států a na němž se rovněž podílejí regionální a místní orgány a nevládní organizace, včetně romských. V tomto rámci Evropská komise hodnotí vnitrostátní strategie a dohlíží na to, aby se realizovaly v podobě konkrétních programů a opatření. Dne 9. prosince 2013 přijala Rada ministrů EU vůbec první právní nástroj EU pro začleňování Romů. Jedná se o soubor doporučení, která mají urychlit ekonomickou i sociální integraci romských komunit.
Z A M Ě S T N A N O S T, S O C I Á L N Í V Ě C I A S O C I Á L N Í Z A Č L E Ň O V Á N Í 5 Monty Rakusen/cultura/Corbis Harmonizované pracovní postupy vedly ke zlepšení pracovních podmínek v celé EU. Sociální začleňování V roce 2012 bylo v Unii ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 124,5 milionu lidí (tj. 24,8 % populace). Velký podíl těchto osob tvoří ženy a děti. Kromě toho bylo v roce 2011 okolo 18,5 % občanů EU materiálně deprivovaných. Téměř polovina z nich (8,9 % celkové populace) žije v podmínkách vážné materiální deprivace a nemůže si dovolit to, co mnozí z nás pro důstojný život v Evropě považují za naprosto nezbytné. Jde například o telefon, pračku, auto, náklady na topení, pokrytí neočekávaných výdajů apod. V těch nejchudších zemích přesahuje tento podíl materiálně deprivovaných osob 45 %. Sociální ochrana Účelem systémů sociální ochrany členských států je řešit rizika související zejména s nezaměstnaností, zdravotními problémy, zdravotním postižením, problematickou situací rodin a starších lidí apod. Členské státy za organizaci a financování svých systémů sociální ochrany zodpovídají samy, avšak EU zde plní zvláštní úlohu vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení koordinuje, především aby usnadnila mobilitu mezi zeměmi EU. Přibližně 10 % Evropanů v produktivním věku žije v domácnosti, v níž jsou všichni bez práce. Vzhledem k hospodářské krizi se stávající situace bezpochyby zhoršuje a ve 21. století ji lze považovat za jednoznačně nepřijatelnou. Jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020 je proto do konce desetiletí pomoci alespoň 20 milionům lidí se z chudoby vymanit.
6 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Jak EU sociální politiky provádí? Politické nástroje V roce 2010 byl vytvořen klíčový nástroj, tzv. evropský semestr. Ten probíhá vždy od ledna do července a umožňuje provádět společnou analýzu hospodářské politiky členských států na úrovni EU. Na základě tohoto rozboru se pak přijímají doporučení pro jednotlivé země, a to ještě před tím, než členské státy vypracují návrhy svých rozpočtů a předloží je k diskuzi v příslušném národním parlamentu. Značný počet těchto doporučení se zabývá otázkami zaměstnanosti, sociální ochrany a sociálního začleňování (např. reformy trhu práce, otázky chudoby, zařazení osob ze zranitelných skupin obyvatelstva na trh práce, důchodové reformy apod.). Vzhledem k tomu, že otázky zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování se řeší účinněji na úrovni členských států, má EU v těchto oblastech za úkol činnost vnitrostátních orgánů podporovat a doplňovat. Za tímto účelem využívá tzv. otevřené metody koordinace. Jedná se o spolupráci, v jejímž rámci mohou být politiky každé země Unie v této oblasti usměrněny tak, aby sledovaly společné cíle. Následně mohou být ze strany EU monitorovány. Existuje proto otevřená metoda koordinace evropské strategie zaměstnanosti a otevřená metoda koordinace sociální ochrany a sociálního začleňování. Smlouva o EU umožňuje odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů vyjednávat dohody na úrovni EU. V určitých oblastech (například pracovní podmínky a bezpečnost a ochrana zdraví při práci) mohou být tyto dohody prováděny jako evropské právní předpisy. Dohody mezi sociálními partnery platné na úrovni celé EU a týkající se například otázek rodičovské dovolené, smluv na dobu určitou a práce na částečný úvazek již podoby právních předpisů EU nabyly. Evropský průkaz zdravotního pojištění vám umožní přístup ke zdravotní péči během vašeho dočasného pobytu v zahraničí v rámci EU. Právní nástroje Unie přijímá právní předpisy, v nichž se stanoví minimální požadavky na úrovni EU. Členské státy poté tyto právní předpisy začleňují do svých vnitrostátních právních předpisů (tzv. provedení do vnitrostátních předpisů ) a uplatňují je tak, aby byla zaručena stejná úroveň ochrany práv a povinností v celé EU. Za prosazování příslušných vnitrostátních předpisů odpovídají vnitrostátní orgány, včetně soudů. Evropská komise sleduje, zda k začlenění právních předpisů EU do vnitrostátního práva došlo, a zajišťuje, že jsou správně uplatňovány. Při řešení případných sporů hraje významnou úlohu Evropský soudní dvůr, který také poskytuje právní poradenství ohledně výkladu práva na základě otázek, jež mu pokládají vnitrostátní soudy. V rámci svobody pohybu, která je zakotvena ve Smlouvě o EU, mají občané právo: hledat si práci v jiné zemi EU, pracovat tam, aniž by museli žádat o pracovní povolení, pobývat v jiné členské zemi při hledání práce, setrvat v této zemi i poté, co o zaměstnání přišli nebo jim skončila pracovní smlouva, mít stejné podmínky jako státní příslušníci dané země, a to pokud jde o přístup k zaměstnání, pracovní podmínky a všechny ostatní sociální a daňové výhody. Občané EU rovněž mohou zažádat o převedení určitého typu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení do země, kde si budou práci hledat. Rovněž si mohou nechat v zahraničí uznat svou odbornou kvalifikaci. Tato práva se však mohou mírně lišit podle toho, v jakém postavení se osoby, které hodlají žít v jiném státě EU, nacházejí, zda to jsou tedy osoby samostatně výdělečné, studenti, důchodci nebo jinak ekonomicky neaktivní jednotlivci. Určitá omezení se rovněž uplatňují v případě ochrany veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví a u zaměstnání ve veřejném sektoru. Obecně platí, že právní předpisy EU o volném pohybu pracovníků se týkají rovněž Islandu, Lichtenštejnska a Norska (které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru) a také Švýcarska.
Z A M Ě S T N A N O S T, S O C I Á L N Í V Ě C I A S O C I Á L N Í Z A Č L E Ň O V Á N Í 7 zdraví na pracovišti, a to ve spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek. Evropské pracovní právo se týká dvou hlavních oblastí: Krátké animované video vysvětluje jednoduchým způsobem fungování a úlohu Evropského sociálního fondu. Právní předpisy týkající se koordinace sociálního zabezpečení v rámci EU jsou v platnosti od roku 1959. Zajišťují občanům EU, že nepřijdou o svá práva, když se odstěhují do jiného členského státu, a že jim bude v jiné zemi Unie zaručeno rovné zacházení v otázkách dávek sociálního zabezpečení. Mohou například pobírat starobní důchod, i když nežijí ve svém domovském státě. Předpisy EU v oblasti sociálního zabezpečení chrání práva občanů, kteří mobility využívají nejen v rámci Unie, ale také na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Evropská unie rovněž přijala právní předpisy, jež stanoví minimální požadavky v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci v sektoru veřejném i soukromém. Díky tomuto pevnému právnímu rámci se situace v této oblasti v celé Unii zlepšila. Instituce EU navíc poskytují informace a poradenství a zasazují se o bezpečnost a ochranu pracovních podmínek (zejména pracovní doby, práce na částečný úvazek, pracovního poměru na dobu určitou a vysílání pracovníků) a dále informování pracovníků ze strany zaměstnavatele a projednávání hromadného propouštění a převodu podniku se zaměstnanci. Finanční nástroje Evropský sociální fond (ESF), jeden ze strukturálních fondů EU, byl zřízen v roce 1957 za účelem snižování rozdílů v prosperitě a životní úrovni mezi členskými státy a regiony Unie. Prostředky ESF představují přibližně 10 % celkového rozpočtu EU a financují se z nich desítky tisíc projektů v celé Unii. Finanční prostředky jsou poskytovány všem členským státům a regionům, avšak především těm, které jsou ekonomicky nejméně rozvinuté. V období 2007 2013 mělo z opatření financovaných z ESF každoročně užitek téměř 10 milionů lidí. Za uvedené období získaly členské státy a regiony z ESF přibližně 76 miliard eur, k nimž přibylo kolem 36 miliard eur z vnitrostátních veřejných zdrojů. EU přijala přísné zdravotní a bezpečnostní předpisy. Stockphoto.com/Mark Ballantyne
8 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E istockphoto.com/chris Schmidt Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci pomáhá pracovníkům, kteří ztratili práci v EU, najít nové pracovní uplatnění či se zúčastnit kurzu odborné přípravy. Od 1. ledna 2014 byla úloha ESF jakožto hlavního nástroje EU pro investice do lidských zdrojů dále posílena. Fond pomáhá zemím Unie realizovat priority a doporučení EU pro reformy vnitrostátních politik v oblasti aktivní politiky trhu práce, sociálního začleňování, politiky zaměstnanosti, institucionální kapacity a reformy veřejné správy. 20 % prostředků ESF určených každé zemi se musí použít na projekty sociálního začleňování a fond musí zaopatřit alespoň 23,1 % celkových finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti na úrovni EU, které nakonec vytvoří celkový objem finančních prostředků z ESF v jednotlivých členských státech. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) poskytuje konkrétně přizpůsobenou pomoc propuštěným pracovníkům, kteří se stali obětí celoevropského hromadného propouštění. Od 1. ledna 2014 se působnost tohoto fondu rozšířila také na pracovníky, kteří byli propuštěni z důvodu nečekané krize, jakož i na kategorie pracovníků, na které se dříve pomoc z EFG nevztahovala (např. na pracovníky na dobu určitou a osoby samostatně výdělečně činné). V regionech s vysokou nezaměstnaností mladých se mohou prostředky z EFG použít na opatření pro mladé lidi, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy. Nový Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) disponuje na období 2014 2020 maximálně 3,5 miliardy eur v cenách roku 2011. V porovnání se starým programem pro rozdělování potravin to představuje mírné zvýšení reálných nákladů. Kromě toho budou země EU 15 % pomoci spolufinancovat samy. Tři stávající finanční nástroje spravované přímo Evropskou komisí program pro zaměstnanost a sociální solidaritu PROGRESS, Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti EURES a evropský nástroj mikrofinancování Progress byly na období 2014 2020 rozšířeny a začleněny do jediného nového programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI).
Z A M Ě S T N A N O S T, S O C I Á L N Í V Ě C I A S O C I Á L N Í Z A Č L E Ň O V Á N Í 9 Jak EU postupuje? Evropská komise přijímá na pomoc jednotlivým skupinám osob (třeba nezaměstnaným) konkrétní opatření a podněcuje související úsilí v této oblasti na celostátní, regionální i místní úrovni (např. zaměstnávání mladých lidí, aktivní stárnutí apod.). Zde uvádíme několik příkladů již probíhajících iniciativ. Zaměstnanost mladých lidí V dubnu 2013 schválily země EU tzv. záruku pro mladé, což je balíček opatření pro zapojení mladých lidí do zaměstnání, který má mladým lidem do 25 let zaručit, že alespoň do čtyř měsíců od ukončení studia nebo ode dne, co přišli o zaměstnání, získají nabídku slušné práce, dalšího vzdělávání, učňovské praxe nebo odborné stáže. Jedná se o nový přístup k zaměstnávání mladých lidí. V rámci tohoto systému záruk pro mladé lidi vytváří každý členský stát EU nová partnerství mezi ministerstvy a místními orgány a mezi sférou vzdělávání, podniky, organizacemi mládeže, pracovními úřady, sociálními a zdravotnickými službami, která mají vést ke strukturálním reformám všeobecná reforma vzdělávání, která by měla zajistit dovednosti, jež jsou potřebné na trhu práce, umožnit těm, kdo předčasně opustí školu, aby dostali druhou šanci, či podpora užší spolupráce mezi pracovními agenturami a dalšími subjekty. V roce 2013 vznikla Evropská aliance pro učňovskou přípravu, jejímž cílem je svést dohromady různé veřejné a soukromé subjekty, které chtějí zvýšit kvantitu, kvalitu a image učňovství. Evropská komise rovněž předložila návrh kvalitního rámce pro stáže, jenž by měl zajistit, aby stáže byly pro mladé lidi skutečným odrazovým můstkem na trh práce. V současné době nedosahuje třetina stáží potřebné úrovně, pokud jde o pracovní podmínky či vzdělávací obsah. Komise mimo jiné navrhuje, aby stáže fungovaly na základě písemné dohody zahrnující vzdělávací cíle, dohled, ohraničenou délku trvání, pracovní dobu, údaje o tom, zda stážisté budou pobírat plat nebo budou kompenzováni jiným způsobem, a zda mají nárok na sociální zabezpečení. Heide Benser/Corbis Iniciativy EU, jako je Mládež v pohybu, pomohou zvýšit profesní mobilitu mladých lidí po celé Evropě.
10 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Balíček opatření: na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst Cílem iniciativy Záruky pro mladé je zajistit, aby všichni mladí lidé do 25 let získali do čtyř měsíců od ukončení studia nebo poté, co se stali nezaměstnanými, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, odborné praxe či stáže. Partnerství Zelené dovednosti ve Spojeném království Partnerství koordinuje organizace britského odborového svazu Unionlearn a je v něm sdružena řada subjektů, které podporují vzdělávání a opětovné začlenění nezaměstnaných nebo pracovníků s nízkou kvalifikací do zelené ekonomiky. Partnerské organizace zahrnují různé odbory, školy dalšího vzdělávání, tzv. odvětvové rady pro dovednosti, jakož i různé městské rady oblasti Londýna, soukromé společnosti, občanská sdružení a dobrovolnické organizace. Partnerství poskytují jednotlivým projektům příležitosti pro akreditované celoživotní učení, přičemž Unionlearn zde vystupuje jako zprostředkovatel. Aby zapojili zaměstnance do ekologických činností, mohou zástupci odborů nejdříve prostřednictvím odborného vedení a kurzů online absolvovat odbornou přípravu jako tzv. vedoucí či vyslanci. Partnerství je aktivní zejména v zahradnictví, stavebnictví a odpadovém hospodářství. Kvůli usnadnění opětovného vstupu na pracovní trh prostřednictvím programů na dodatečné vybavení zařízení sociálního bydlení byly pro nezaměstnané, osoby s nízkou kvalifikací a pro jiné znevýhodněné skupiny (např. bývalé delikventy) vypracovány tzv. předvstupní trasy a možnosti dalšího pokroku. Tento balíček opatření a návrhů, který Evropská komise přijala v roce 2012, uvádí způsob, jak mohou země EU podpořit nábor pracovních sil snížením daní či zvýšením podpory nových podniků. Uvádí sektory s největším potenciálem pro vytváření pracovních míst v budoucnu: zdravotnické služby, informační a komunikační technologie a zelená ekonomika. Počet míst ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů by se měl do roku 2020 zvýšit z 19 % v roce 2010 na 32 % v roce 2020 (což jsou přibližně 3 miliony lidí v roce 2020). Evropa má potenciál dosáhnout v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů vedoucí postavení a zvýšit svůj vývoz. To by mělo přinést další pracovní příležitosti. Dovybavení budov by mohlo znamenat přibližně 280 000 450 000 nových pracovních míst pro energetické auditory, revizory, inspektory otopných soustav, instalatéry technologií a pro podniky vyrábějící energeticky účinné materiály pro budovy. Kromě toho dokonalejší údržba, opravy, modernizace a opětovné použití 70 % klíčových materiálů během životního cyklu produktu by mohlo do roku 2025 vytvořit přibližně 560 000 nových pracovních míst, zatímco lepší nakládání s odpady by mohlo do roku 2020 vytvořit přes 400 000 pracovních míst. Přibližně 21 milionů pracovních míst v Evropě nějak souvisí s životním prostředím, přičemž v budoucnu se jejich počet bude ještě zvyšovat. Z průzkumu Eurobarometru z roku 2011 vyplynulo, že 78 % Evropanů se domnívá, že opatření proti změně klimatu mohou stimulovat hospodářský růst i vytváření pracovních míst. Unie chce proto investovat 105 miliard eur na ekologizaci řady hospodářských odvětví a na podporu nových pracovních příležitostí v trvale udržitelné nízkouhlíkové ekonomice.
Z A M Ě S T N A N O S T, S O C I Á L N Í V Ě C I A S O C I Á L N Í Z A Č L E Ň O V Á N Í 11 Tvoje první práce přes EURES je nový, cílený program na podporu profesní mobility, který má zlepšit šance na pracovní uplatnění mladých lidí na evropském trhu práce a podporovat zaměstnavatele, aby volná, úzkoprofilová pracovní místa zaplnili mladou, mobilní pracovní silou. EURES EURES je evropská síť pracovní mobility zahrnující všechny země EU a také Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Poskytuje informace, poradenství a zprostředkovatelské služby zaměstnavatelům, uchazečům o práci a všem, kteří chtějí využít možnost volného pohybu pracovníků. Tyto služby poskytuje 900 poradců. V listopadu 2013 nabízel tento internetový portál přibližně 1 900 000 volných pracovních míst a bylo na něm umístěno více než 1 200 000 životopisů a 32 000 registrovaných zaměstnavatelů. Ročně získá přes EURES práci či nabídku práce přibližně 150 000 uchazečů o zaměstnání. V období 2014 2020 budou probíhat další cílené programy. Jedná se např. o program Tvoje první práce přes EURES, jenž má pomoci mladým lidem ve věku od 18 do 30 let, kteří hledají práci v jiné zemi EU, a malým a středním podnikům, které je chtějí zaměstnat. Portál i jeho samoobslužné nástroje se modernizují, včetně nabídky Evropských dní pracovních příležitostí, které se konají v celé EU. Na začátku roku 2014 navrhla Evropská komise nové reformy portálu EURES, jejichž cílem je další zlepšení jeho efektivnosti. Portál tak bude poskytovat větší nabídku pracovních míst, zvýší pravděpodobnost nalezení uchazeče s odpovídajícím profilem a bude pomáhat zaměstnavatelům, zejména malým a středním podnikům, obsazovat volná pracovní místa rychleji a lépe. Návrh Komise by mohl občanům pomoci se co nejinformovaněji rozhodnout, pokud jde o přestěhování za prací do zahraničí. V EURESU MI PORADILI SKVĚLE. DALI MI VELMI UŽITEČNÉ INFORMACE. Když absolventka britské univerzity Karina Stephensonová dostala prostřednictvím úřadu práce ve Spojeném království nabídku svého prvního zaměstnání ve Španělsku, potřebovala naléhavě informace o tamějších životních a pracovních podmínkách. Bylo ji doporučeno, aby se obrátila na síť EURES. V EURESu mi poradili skvěle. Nedařilo se mi najít si v Madridu bydlení a vůbec jsem se přestěhování do Španělska dost obávala. Ale díky EURESu jsem se rychle zorientovala a našla si byt poměrně rychle. ZKUŠENOSTI ŠVÉDŮ V NORSKU Otevřením nového hotelu v norském Trondheimu vzniklo několik pracovních příležitostí pro občany Švédska, kteří byli ochotni využít evropské mobility pracovníků. Díky síti EURES se mnohým z nich podařilo své představy realizovat. Zaměstnavatel byl se službami sítě EURES opravdu spokojen, a proto budeme ve spolupráci pokračovat, uvedl Leif. Předvídání restrukturalizace Mezi lety 2002 a 2013 zaregistrovalo Evropské středisko pro monitorování změn přes 16 000 restrukturalizací, což představuje čistou ztrátu více než 2 milionů pracovních míst. Během třetího čtvrtletí roku 2013 zaznamenal Evropský monitor pro restrukturalizaci 250 těchto případů. Znamenaly ztrátu 57 081 pracovních míst a pouze 27 792 nových pracovních míst. Je to odrazem trendu posledních let a kontrastuje to se situací ve stejném čtvrtletí roku 2007, kdy vzniklo celkem 23 537 nových pracovních míst. Restrukturalizace ovlivňuje všechny země v Evropě a je v souvislosti s hospodářskou recesí velkým zdrojem obav. To znamená, že o to více jsou nezbytné investice do lidského kapitálu a řízení restrukturalizace, které je na odpovídající úrovni. Ke konci roku 2013 proto Evropská komise předložila návrh rámce kvality pro restrukturalizaci, jež nabízí vodítka pro společnosti, pracovníky, odbory, organizace zaměstnavatelů i orgány veřejné správy s cílem usnadnit proces restrukturalizace podniků a pracovníků prostřednictvím lepšího předvídání a investic do lidského kapitálu za současné minimalizace sociálního dopadu. Komise naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly a propagovaly provádění tohoto rámce a zvážily jeho využití i v případě zaměstnanců ve veřejném sektoru. Všechny zúčastněné strany rovněž vyzývá ke spolupráci na základě těchto pokynů.
12 P O L I T I K Y E V R O P S K É U N I E Stockphoto.com/Jacob Wackerhausen Health services have a high potential for creating jobs in the future. Sociální investice V roce 2013 vydala Evropská komise tzv. balíček pro sociální investice pro růst a soudržnost, který by měl EU pomoci dosáhnout do roku 2020 růstu podporujícího začlenění. V něm je stanoven politický rámec a konkrétní opatření, která mají být přijata na úrovni EU a členských států, jakož i pokyny pro využívání prostředků z EU na podporu reforem. Balíček se zaměřuje například na způsob, jak vymanit děti z bludného kruhu znevýhodnění, dále se věnuje otázkám stárnutí populace, aktivního začleňování lidí vyloučených z trhu práce, bezdomovectví, sociálních služeb obecného zájmu, zdraví a dlouhodobé péče. Sociální investice jsou součástí sociálních politik spolu se sociální ochranou a stabilizací ekonomiky. Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Tato platforma zavedla strukturovaný dialog, který probíhá mezi EU a evropskými zúčastněnými subjekty (tj. nevládními organizacemi, odbory, organizacemi zaměstnavatelů, akademickou obcí, národními a regionálními orgány, mezinárodními organizacemi, evropskými skupinami expertů a nadacemi). Účelem platformy je realizovat 64 opatření na úrovni EU, jež se věnují různým podobám chudoby a sociálního vyloučení. Většinou se jedná o opatření politická, která se zabývají snižováním počtu osob, které nedokončí školní docházku, zajištěním přístupu k základním bankovním službám, podporou sociálního podnikání, bojem proti dětské chudobě a plným zapojením Romů do veřejného života společnosti. Komise každoročně spolu s úřadujícím předsednictvím Rady EU pořádá konferenci, jíž se účastní všichni hlavní aktéři z více než 40 zemí, kteří se společně snaží řešit problematiku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V rámci tohoto setkání se rovněž provádí bilance již realizovaných opatření, jež byla provedena na evropské a vnitrostátní úrovni, a diskutuje se o nových iniciativách na podporu boje proti chudobě. Platforma a její výroční konference se staly významnými nástroji mobilizace všech aktérů z oblasti sociálních investic na celoevropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni.
Z A M Ě S T N A N O S T, S O C I Á L N Í V Ě C I A S O C I Á L N Í Z A Č L E Ň O V Á N Í 13 EU zvyšuje povědomí veřejnosti o skupinách osob, které jsou ohroženy diskriminací, včetně osob se zdravotním postižením. Image Source/Corbis Financování V letech 2014 až 2020 bude v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) investováno do zdokonalování dovedností obyvatel Evropy a zvýšení zaměstnanosti více než 80 milionů eur (které doplní prostředky z vnitrostátních zdrojů). ESF spolufinancuje Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která je určena na podporu konkrétních opatření k umísťování mladých lidí na trh práce v regionech nejhůře postižených nezaměstnaností, kteří nemají zaměstnání a nejsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy. Hraje také klíčovou úlohu při provádění systému záruk pro mladé lidi, jehož cílem je zajistit, aby všichni lidé mladší 25 let obdrželi ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy jsou nezaměstnaní nebo ukončili formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže. Země EU mohou finanční prostředky z ESF využít třeba k zavedení či posílení svých strategií na oslovení mladých lidí a vytvoření kontaktních míst pro ně. Spolufinancování z ESF lze také použít k tomu, že se těm, kteří předčasně ukončili školní docházku nebo mladým lidem s nízkou kvalifikací nabídnou různé způsoby vzdělávání a odborné přípravy, dále k řešení nesouladu mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce či ke zlepšení digitálních dovedností těchto osob. Někteří lidé jsou však natolik vyloučeni, že opatření ESF na aktivaci trhu práce využít nemohou. Těm je určen Fond evropské pomoci nejchudším, který poskytuje potraviny, ale také základní spotřební zboží, jako jsou oděvy, obuv a hygienické přípravky. Kromě materiální pomoci pomáhá fond rovněž lidem vymanit se z chudoby, a to prostřednictvím opatření v oblasti sociálního začleňování. Každá země EU nese za svůj vnitrostátní program hlavní odpovědnost a v každé fázi musí konzultovat s příslušnými zúčastněnými stranami. Od roku 2007 do srpna 2013 obdržela Evropská komise od 20 členských států 110 žádostí o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) ve výši 471,2 milionu eur. Pomoc z EFG byla určena více než 100 000 propuštěných pracovníků. V roce 2012 pomohly prostředky z tohoto fondu 15 700 pracovníků propuštěným z důvodu hospodářské krize a globalizace najít si nové zaměstnání. Fond zemím EU umožnil jednat v oblastech postižených propouštěním intenzivněji, než by to bylo možné bez financování z EFG, a to jak pokud jde o počet osob, jimž byla poskytnuta pomoc, tak o rozsah, dobu trvání a kvalitu podpory. Na období 2014 2020 se maximální roční částka pro financování z EFG snížila z 500 milionů eur na 150 milionů eur, ale i to je více, než kolik činila doposud nejvyšší žádost (135 milionů eur).