Závěrečná zpráva z "Evaluace v lokálních partnerstvích v roce 2014" Část 17 - Trmice

Závěrečná zpráva z "Evaluace v lokálních partnerstvích v roce 2014" Část 17 - Trmice Ústí nad Labem, 30.9.2015 Předkládá: Mgr. Peter Kokavec (garant a hlavní výzkumník) Na evaluaci se spolupodíleli: Bc. Lucie Kokavcová a Bc. Tomáš Balek (výzkumníci)

Obsah 1. Úvod... 5 2. Zadání a cíle evaluace... 6 3. Metody a postupy analýzy, průběh sběru dat... 8 3.1. Desk research analýza dokumentů... 8 3.2. Hloubkové rozhovory s relevantními aktéry... 8 3.3. Rozhovory s obyvateli SVL... 9 4. Zhodnocení spolupráce s partnery v rámci činnosti Agentury a zejména spolupráce partnerů po odchodu ASZ a její udržitelnost.... 9 4.1. Průběh ukončení spolupráce ASZ s aktéry... 10 4.2. Zvládnutí předání integrační agendy obci a dalším aktérům... 12 4.3. Faktory, které brání a podporují předání agendy na straně partnerů i ASZ... 13 5. Popis nastavení, udržitelnosti a efektivity integračních mechanismů a sítí obce po odchodu Agentury... 14 5.1. Připravenost institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření, naplňování inkluzivní ideje původního partnerství... 14 5.2. Způsoby koordinace inkluzivních aktivit... 15 5.3. Zachování funkčnosti platformy pro začleňování, na jaký subjekt byla platforma převedena, jak často se schází a komunikuje... 15 5.3.1. Pracovní skupina zaměstnanost... 16 5.3.2. Pracovní skupina vzdělávání... 18 5.3.3. Pracovní skupina bydlení... 19 5.3.4. PS bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů a Komise prevence kriminality... 19 5.4. Naplňování revidovaného plánu, samostatná revize plánu aktéry nebo přednostní soustředění se na udržování služeb, vlastní mapování situace aktéry apod.... 20 5.4.1. Naplňování revidovaného SPSZ 2013-2015... 20 5.4.2. Naplňování strategického plánu prevence kriminality na 2014-2015... 35 5.5. Udržování, zvládání a rozvíjení samostatné integrační činnosti MěÚ Trmice i bez asistence Agentury.... 43 5.5.1. MěÚ... 43 5.5.2. Městská policie Trmice... 44 5.6. Absorpční kapacity aktérů v oblasti sociální integrace.... 44 5.6.1. Ubytovna Garni... 44 5.6.2. Zaměstnavatelé... 45 5.6.3. Úřad práce České republiky... 45 5.6.4. Poskytovatelé sociálních služeb... 45 2

5.6.5. Policie České republiky... 47 5.6.6. Vzdělávací instituce... 48 6. Vyhodnocení klíčových rozhodnutí a přístupů vedení obce v oblasti sociálních (integračních) politik a jejich vliv na účinnost působení Agentury v místě.... 52 6.1. Adekvátnost postupů orgánů samosprávy v oblasti sociálních (integračních) politik v období 2010-2014... 53 6.2. Vyhodnocení změny v oblasti konkrétních sociálních (integračních) politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, vč. změny nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb návratu na trh práce a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry... 54 6.3. Pohled cílových skupin integračních politik na změnu politik, proměnu přístupu obce a dalších aktérů.... 56 6.3.1. Bydlení... 56 6.3.2. Zaměstnanost... 57 6.3.3. Školství... 57 6.3.4. Sociální služby... 59 Potřeba pomoci... 60 7. Analýza konkrétních dopadů projektových aktivit projektů, zavádění dobrých praxí integračních politik a opatření, která se týkají obecní politiky, na nichž se Agentura podílela, a zejména analýza dalšího života projektů, aktivit a opatření po odchodu ASZ... 62 7.1. Adekvátnost projektů a opatření zda odpovídají potřebám lidí ohrožených sociálním vyloučením. Zda se zavedené služby udržely, zda jsou používané, kdo je používá a kdo k nim nemá přístup... 62 7.2. Detailní zahrnutí a kontextualizování pohledů cílových skupin těchto projektů a aktivit... 64 7.2.1. Bydlení... 64 7.2.2. Zaměstnanost... 65 7.2.3. Školství a vzdělávání... 66 7.2.4. Bezpečnost a prevence kriminality... 67 8. Popis změny kvality života v lokalitě a v obci za přítomnosti ASZ i po jejím odchodu... 70 8.1. Proměna možností participace lidí ohrožených sociálním vyloučením na životě a rozhodování obce... 70 8.2. Proměny fungování sousedství... 70 8.3. Odlišit, které změny byly způsobeny spíše aktivitami ASZ s pomocí partnerů a které jinými faktory, např. změnou zákonů, ekonomickou krizí apod.... 72 8.4. Detailní zahrnutí a kontextualizování pohledů lidí žijících v obci, jak ohrožených, tak neohrožených sociálním vyloučením.... 73 9. Případová studie na téma: Dopad projektu TPPHSV na lokální instituce a aktéry (Městský úřad, NNO, ÚP atd.)... 74 3

9.1. Představení TPPHSV... 74 9.2. Poskytované sociální služby v rámci TPPHSV... 75 9.2.1. Sociální služby poskytované TP... 76 9.2.2. Sociální služby poskytované NZDM... 77 9.2.3. Sociální služby poskytované SAS... 78 9.3. Podpoření klienti... 79 9.4. Přínos a hodnocení projektu očima relevantních aktérů... 80 9.4.1. Městský úřad Trmice... 80 9.4.2. Městská policie a policie ČR... 82 9.4.3. Úřad práce... 82 9.4.4. Zástupci ZŠ Trmice a ZŠ a SŠ Trmice... 83 9.4.5. Vnímání přínosu nově zavedených služeb v rámci projektu TPPHSV mezi poskytovateli navzájem... 83 9.4.6. Vnímání přínosu nově zavedených služeb v rámci projektu TPPHSV obyvateli SVL... 84 9.5. Povinnost udržitelnosti a další budoucnost projektu... 86 10. Závěry a doporučení podklady pro další činnost obce, pro další činnost ASZ v jiných lokalitách i metodického charakteru, pro nastavení vzdálené podpory po odchodu ASZ, pro změnu a přizpůsobení metod a procesů fungování aktérů na celkové i lokální úrovni... 88 Závěrečné hodnocení působení ASZ v Trmicích... 88 Doporučení... 90 Doporučení pro další rozvoj sociální inkluze ve městě... 90 Doporučení pro praxi Agentury... 91 Přílohy... 94 Příloha č. 1: Respondenti relevantní aktéři... 94 Příloha č. 2: Respondenti - cílová skupina... 95 Příloha č. 3: Použité zdroje informací... 96 4

1. Úvod Předkládaná závěrečná zpráva je výstupem čtyřměsíčního výzkumného projektu založeného na analýze relevantních dokumentů, výpovědích relevantních aktérů a obyvatel sociálně vyloučené lokality (SVL). Obsahuje interpretace zjištění podle předepsané metodiky a struktury zvolené zadavatelem. Součástí výstupů z tohoto projektu je vedle této zprávy také tabulka indikátorů a komentáře k těmto indikátorům, které jsou zpracovány a předloženy zadavateli v samostatných dokumentech. Město Trmice přistoupilo k spolupráci s ASZ na základě Memoranda o spolupráci, které bylo schváleno usnesením zastupitelstva města Trmice č. 21/2010 z března 2010. Následně začal ve městě působit lokální konzultant agentury. V součinnosti s vedením města začal organizovat platformu lokálního partnerství, do které se zapojili relevantní aktéři k řešení sociální integrace. Tato zpráva navazuje na předchozí evaluaci, která byla zadavateli (ASZ) předána v září 2012 a hodnotí období prvního roku a půl působení Agentury v Trmicích. Námi předkládaná analýza zohledňuje zjištění předchozí analýzy a v několika případech ji přímo cituje. Rozšiřuje hodnocení o roky 2013, 2014 s přesahem do prvního pololetí 2015. Postupně mapujeme agendu, působení a vztahy uvnitř platformy lokálního partnerství s důrazem na vývoj po ukončení působení ASZ v standardním režimu až do období jara a léta 2015, které z hlediska sociálně integrační politiky ve městě zaznamenalo několik významných událostí. Tyto podstatné změny, z toho vyplývající důsledky se přímo týkají ASZ a jejího dalšího působení v lokalitě. Předkládaná zpráva poskytuje pohled na plnění strategických dokumentů, na jejichž vypracování a prosazení se Agentura podílela, obsahuje popis plnění jednotlivých opatření, hodnocení projektů vzniklých z projektových žádostí podpořených Agenturou. Přináší hodnocení spolupráce a absorpčních kapacit aktérů platformy lokálního partnerství a v nepolední řadě hodnotí dopad integračních opatření na cílovou skupinu a společenské klima v obci. V poslední kapitole jsme formulovali zásadní zjištění a z našeho pohledu podstatná doporučení k dalšímu rozvoji sociálně integrační politiky, jejich nástrojů a metod v Trmicích, což věříme, že bude do budoucna přínosné nejenom pro město a jeho obyvatele, ale i pro praxi Agentury. Děkujeme zadavateli za poskytnuté nezbytné relevantní dokumenty, svědectví a komentáře, všem dotazovaným zástupcům cílové skupiny a relevantních aktérů lokálního partnerství za jejich čas a spolupráci při shromažďování podkladů pro evaluaci. 5

2. Zadání a cíle evaluace Kapitola obsahuje popis předmětu plnění stanovený zadavatelem evaluace. Evaluace zhodnotí: a) udržitelnost a efektivitu integračních struktur obce i po odchodu Agentury. Zhodnotí sociální (integrační) politiky v obci, a to se zvláštním zřetelem k připravenosti institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření a k adekvátnosti postupů orgánů samosprávy v oblasti sociálních (integračních) politik v období 2010-2014 1 ; doplňkově také se zřetelem na absorpční kapacity aktérů v oblasti sociální integrace. b) změnu situace sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních (integračních) politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, vč. změny nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb návratu na trh práce a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry. Cílem evaluační analýzy je: a) vyhodnotit adekvátnost sociálních (integračních) politik v obci a zjistit, zda zavedená opatření odpovídají potřebám lidí ohrožených sociálním vyloučením. b) vyhodnotit udržitelnost a efektivitu struktur sociálního začleňování v obci v momentě, kdy ASZ opouští obec (u lokalit Hodonín, Kadaň, Kolín, Krupka, Mělník, Sokolov, Vejprty, Větřní a Děčín) nebo kdy již rok v obci přímo nepůsobí (u lokalit Bílina, Bruntál, Havířov, Jáchymov, Jirkov, Kutná Hora, Obrnice, Toužim/Teplá a Trmice). Zhodnotit, zda došlo k vytvoření a přetrvávání struktur umožňujících integraci a participaci lidí ohrožených sociálním vyloučením (průběh ukončení spolupráce, předání agendy obci a dalším aktérům; zda vedení obce i nadále udržuje a naplňuje inkluzivní ideu původního partnerství, zda zvládá a rozvíjí samostatnou integrační činnost i bez asistence Agentury, zda dělalo revizi plánu nebo se věnovalo přednostně udržování služeb; zda se zachovala funkční platforma aktérů, na jaký subjekt byla platforma převedena, jak často se schází; zda se zavedené služby udržely, zda jsou používané, kdo je používá a kdo k nim nemá přístup). U lokalit, kde již ASZ nepůsobí, budou významně posílena témata samostatné integrační činnosti obce. c) poskytnout podklady pro změnu a přizpůsobení metod a procesů fungování aktérů na celkové i lokální úrovni. Evaluace se zaměří na ty kroky působení Agentury v lokalitě, které nebyly popsány v průběžných evaluacích, jež jsou k dispozici pod článkem na http://www.socialni-zaclenovani.cz/agenturazverejnila-vysledky-evaluace-sve-cinnosti-v-19-mestech-a-obcich, a zhodnotí relevanci, efektivnost, užitečnost a udržitelnost dopadů působení Agentury a jejích partnerů. Na některé kroky, které již popsány byly, je vhodné navázat analýzou dalšího vývoje. Analýza se zaměří i na integrační činnost obce po skončení působení ASZ. Evaluace se v každé lokalitě podrobně zaměří na jednu oblast nebo opatření, které bude zpracováno formou případové studie a které bude zvoleno k prvnímu kontrolnímu dni. Témata se mohou týkat například kvality projektového poradenství, dopadů a udržitelnosti opatření v různých tematických 1 V případě Evaluace působeni ASZ v Trmicích s přesahem do prvního pololetí 2015. 6

oblastech (dopady projektů na soc. služby a míra jejich využití; zhodnocení služeb z pohledu lidí ohrožených soc. vyloučením), vyhodnocení specifické situace předání agendy a zajímavých postupů po odchodu ASZ. Pro evaluaci v lokalitě Trmice bylo zadavatelem určeno téma: Dopad projektu TPPHSV na lokální instituce a aktéry viz kapitola č. 9. Evaluace se zaměří na všechna klíčová rozhodnutí vedení obce a orgánů veřejné správy v oblasti sociální integrace v období 2010-2014 2 a na všechny klíčové události, které měly vliv na situaci sociálně vyloučených obyvatel v obci a nebyly popsány v předchozích průběžných evaluacích, a tyto údaje doplní vyhodnocením dalšího vývoje. 2 V případě Evaluace působeni ASZ v Trmicích s přesahem do prvního pololetí 2015. 7

3. Metody a postupy analýzy, průběh sběru dat Na požádání zadavatele zde doplňujeme informaci, že členem realizačního týmu byla výzkumnice, která v Trmicích aktuálně působí jako metodička sociálních služeb. Na předkládané evaluaci se dále podílel i výzkumník, který v Trmicích pracuje jako terénní pracovník. Garant a hlavní výzkumník se spolu s metodičkou sociálních služeb dříve podíleli na zhodnocení dopadu TPPHSV 3. 3.1. Desk research analýza dokumentů V úvodní fázi výzkumu i v jeho dalším průběhu tj. od dubna do konce července 2015 jsme pracovali na získávání a analýze dokumentů. Předmětem našeho zájmu byly strategické dokumenty obce, především Strategický plán sociálního začleňování na roky 2010 2012 a také jeho aktualizovaná verze na léta 2013-2015, Strategický plán prevence kriminality pro období let 2012 2013 a rovněž jeho aktualizovaná podoba na léta 2014 2015. Zkoumali jsme dále i zprávy o jejich plnění a připravované pracovní verze navazujících dokumentů. Zdrojem podkladů pro analýzu byly rovněž usnesení rady a zastupitelstva města a rovněž zápisy z jednání pracovních skupin, projektová dokumentace k ve městě probíhajícím projektům a výstupy z výzkumu k hodnocení sociálních služeb zavedených v rámci TPPHSV z listopadu 2014. V rámci desk research proběhla rovněž analýza publicity Trmických integračních projektů v médiích, zejména v místním i regionálním tisku, rozhlase a na webových stránkách města. 3.2. Hloubkové rozhovory s relevantními aktéry Byla použita kvalitativní metoda sociologického výzkumu založená na řízeném rozhovoru podle předem stanoveného scénáře s podporou volné formulace výpovědí a volných asociací k dotazovaným tématům. Výběr a rekrutace respondentů probíhaly po identifikaci všech relevantních aktérů. Dotazování probíhalo v období červen-srpen 2015. Povedlo se zjistit názory 24 z celkem 30 vytipovaných aktérů, což považujeme za nadstandardně vysokou míru zásahu. 4 Původně jsme uvažovali dotazovat dva zástupce každého poskytovatele sociálních služeb v rámci TPPHSV, do výzkumu byly však zařazeny jen po jednom zástupci povedlo se dotázat těch, kteří byli přímo aktéry lokálního partnerství s nejvyšší možnou relevancí ke zkoumaným skutečnostem. Další dva zvažované aktéry jsme vyřadili z dotazování po zjištění, že k problematice hodnocení působení ASZ v Trmicích nemůžou mít odpovídající vhled vzhledem ke krátkosti jejich působení na příslušných pracovních pozicích. Pouze jednou jsme byli opakovaně odmítnuti a jednou byl respondent opakovaně k nedostižení. Délka rozhovorů se pohybovala v rozmezí 30-50 min. nezřídka (5x) to však bylo i déle než hodinu. Z rozhovorů byly pro potřeby analýzy pořízeny nahrávky. Po ukončení rozhovorů a v kombinaci s opakovaným poslechem nahrávek byla provedena obsahová analýza výpovědí jednotlivých aktérů. Výstupem je souhrnná interpretace zjištění z rozhovorů, analýzy dokumentů a přímým pozorováním, které jsou významným zdrojem poznatků uvedených v předkládané evaluaci. 3 Analýza dopadu sociálních služeb poskytovaných v rámci projektu Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení, L. Kokavcová, P. Kokavec, MěÚ Trmice, prosinec 2014. 4 Blíže viz příloha č. 1 Seznam respondentů relevantní aktéři 8

3.3. Rozhovory s obyvateli SVL K dotazování obyvatel SVL byla zvolena rovněž metoda osobního dotazování, kromě možnosti otevřených odpovědí na otázky obsahoval scénář rozhovoru i baterii strukturovaných otázek. Na rozdíl od scénářů rozhovorů z řad aktérů byl u rozhovorů scénář významně kratší. Celkem bylo dotázáno 25 obyvatel SVL a to v struktuře (dle věku, pohlaví a lokality) blízké navrhovanému řešení v nabídce 5, sociálním vyloučením ohroženi byli všichni respondenti. Délka rozhovorů byla v průměru přibližně 40 minut. Dotazování probíhalo v období červenec, srpen 2015. 4. Zhodnocení spolupráce s partnery v rámci činnosti Agentury a zejména spolupráce partnerů po odchodu ASZ a její udržitelnost. V období let 2010 2013, tedy během tříletého standardního působení ASZ ve městě 6, došlo k ustanovení platformy lokálního partnerství, na kterém se v pravidelných (cca 2 měsíčních) intervalech scházeli aktéři činní ve vzdělávání, bydlení, zaměstnanosti a bezpečnosti působící ať už v Trmicích nebo v přilehlém městě Ústí nad Labem. Byly vytvořeny pracovní skupiny podle výše uvedených tematických oblastí a místní odborníci se pod vedením pracovníka ASZ (lokálního konzultanta) scházeli u jednoho stolu. Společně vytvořili Strategický plán sociálního začleňování pro období let 2011 2013 7, jehož obsah zahrnoval dlouhodobé a krátkodobé cíle, ale i konkrétní opatření podporující sociální integraci osob. Při společné práci místních aktérů a ASZ na tomto strategickém dokumentu bylo snahou nastavit ho tak, aby co možná nejvíce odpovídal místním potřebám identifikovaným lokálními partnery. Dalším výstupem činnosti a spolupráce s ASZ bylo podpoření dvou evropských projektů Trmického programu proti hrozbám sociálního vyloučení (TPPHSV) a Podpora komunitního života v Trmicích, které následně umožnily vznik jedné zcela nové a k rozšíření dvou již registrovaných sociálních služeb. Jako nová služba přibyly Sociálně sociální služby pro rodiny s dětmi a rozšířeno bylo NZDM o zaměření na cílovou skupinu mládeže 15 26 let s dvěma fakultativními službami Edukační program a Volnočasové aktivity (zaměřené též na sport) 8 a Terénní programy 9 o sociální terén a dvě fakultativní služby Bezpečnostně-migrační poradenství a Zdravotnicko-hygienický servis. 5 Blíže viz příloha č. 2 - Respondenti - charakteristika dle věku, pohlaví a lokality 6 Spolupráce na základě schváleného Memoranda o spolupráci schváleného vedením města 7 Schválen Zastupitelstvem města dne 23. 5. 2011; Usnesení ze 6. (mimořádného) zasedání zastupitelstva města Trmice č. 29/2011 8 V rámci investičního projektu Podpora komunitního života v Trmicích bylo zrekonstruováno pro potřeby NZDM víceúčelové hřiště (především míčové hry) a vybudována a vybavena posilovna. 9 Sociální služba Terénní programy je poskytována v Trmicích už od roku 2007 Sdružením Romano jasnica, a to prostřednictvím jednoho terénního pracovníka. Podle zjištění Analýzy dopadu sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV zpracované na zakázku města v druhé polovině roku 2014, a rovněž podle informací vyplývajících z rozhovorů s cílovou skupinou (ať už z průběžně prováděných z pozice metodičky sociálních služeb, tak i v rámci této evaluace), byla existence této služby vnímána respondenty sporadicky ( Do Jíloviště občas dochází ) nebo vůbec. Další, kdo již před vstupem ASZ v lokalitě působil (od roku 2005), bylo sdružení DRUG-OUT Klub, které poskytovalo rovněž Terénní programy, avšak zaměřené pouze na práci s uživateli drog (2 pracovníci dojížděli z Ústí nad Labem). Při hodnocení služeb před spuštěním projektu TPHSV byla tato služba respondenty zmiňována rovněž málokdy, a to ve smyslu Někdo tady s baťůžky chodil (pozn. k výkonu 9

Období působení prvního lokálního konzultanta (2010-2012) je i v současnosti lokálními partnery hodnoceno velmi pozitivně, především ve smyslu značného nadšení partnerů ke společné spolupráci a řešení problému sociálního vyloučení osob. Působení tohoto pracovníka je napříč zástupci aktérů lokálního partnerství vnímáno jako velmi aktivní, fundované, systematické a dobře plánované. Oceňována byla i snaha co nejvíce poznat lokalitu, porozumět obyvatelům a jejich problémům. Dokázal přesvědčit i některé zástupce vedení města s minimálně rezervovaným přístupem k sociální inkluzi (místostarosta) o prospěšnosti plánovaných opatření, např. rozšíření nabídky sociálních služeb. Po výměně lokálních konzultantů (na podzim roku 2012) se pokračovalo v nastavené spolupráci s lokálními partnery, kdy na setkání Lokálního partnerství a jeho pracovních skupinách došlo k revizi Strategického plánu sociálního začleňování 2013-2015. Práce na aktualizaci plánu trvala přibližně půl roku (od podzimu 2012 - června 2013) a současně s jeho dokončením 10 došlo také k ukončení standardního tříletého působení ASZ v Trmicích 11. Nicméně období působení 2. lokálního konzultanta (2012-2013) je hodnoceno lokálními partnery jako méně úspěšné. Samotní aktéři zpětně potvrzují opadnutí nadšení; opakující se debaty a pomalý posun směrem k implementaci postupně utlumily zájem a aktivitu členů LP, což bylo patrné zejména v pracovní skupině bydlení. Problematicky je pak nejenom zástupci MěÚ, ale i dalších aktérů (poskytovatelé sociálních služeb) vnímána i osoba konzultanta především pak při komunikaci s partnery lokálního partnerství bylo podle jejich slov nižší pracovní nasazení i snaha konzultanta porozumět problémům lokality. Podle vyjádření paní starostky Bylo to (pozn. facilitace a řízení PS v rámci LP) s ním o třídu horší, bylo to chaotické, nemělo to řád, pravidelnost došlo mi, že už to není ta ASZ jako na začátku ve finále jsme 12 předkládali plán (strategický plán sociálního začleňování) zastupitelstvu sami, protože on to nestihl. V podobném duchu se vyjádřil i pan místostarosta a někteří zástupci poskytovatelů sociálních služeb. V období poskytování vzdálené podpory (od června 2013) byl pozitivně hodnocen přínos odborné pracovnice ASZ, paní Zieglerové. S MěÚ Trmice konzultovala postup při výběrovém řízení na poskytovatele sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV a při pozdější kontrole tohoto výběrového řízení (audit MPSV, léto 2014). Jmenovaná zástupkyně ASZ poskytla dle relevantních zástupců MěÚ vždy fundovanou radu. 4.1. Průběh ukončení spolupráce ASZ s aktéry Spolupráce dále fungovala v režimu vzdálené podpory, která nebyla městem oficiálně schválena, avšak často rámec vzdálené podpory překračovala (konzultace a spolupráce v oblasti výběrového drogového terénu jsou využívány batohy k přenosu materiálu, který je potřeba k výkonu této služby např. nových injekčních stříkaček na výměnu či nádoby na skladování těch použitých a dalších pomůcek). 10 Schválen Zastupitelstvem města dne 21.10.2013; Usnesení ze 24. zasedání zastupitelstva města Trmice č. 42/2013 11 K ukončení intenzivní spolupráce došlo 30. 6. 2013. 12 Vedení města 10

řízení na poskytovatele sociálních služeb, právní poradenství a metodická podpora při řešení ad hoc záležitostí vyplývajících mimo jiné z metodického vedení poskytovatelů sociálních služeb). V neposlední řadě byla spolupráce města a ASZ zintenzivněna na konci roku 2014 a začátku roku 2015, kdy se pracovnice ASZ v pozici pracovnice poskytující vzdálenou podporu osobně účastnila jednání pracovních skupin Lokálního partnerství a metodicky podporovala město při přípravách vstupu Trmic do Koordinovaného přístupu v sociálně vyloučených lokalitách (KPSVL) 13 a při další aktualizaci Strategického plánu sociálního začleňování pro období 2015-2017. Vstup do KPSVL nakonec nebyl letos v únoru Radou města Trmice schválen a následně v červnu neprošel radou ani Plán vzdálené podpory 14. Odmítnutím této formy spolupráce došlo k jejímu formálnímu ukončení. Nicméně setkávání lokálních partnerů pokračuje, ať už k již zmíněné aktualizaci strategického plánu na další období, nebo i k řešení problémů ad hoc, kdy jednotliví partneři jsou již v potřebné míře na sebe navzájem nakontaktováni a řeší vzniklé situace ve vzájemné spolupráci 15. Důvodem, proč vedení města nakonec neschválilo spolupráci s ASZ je podle slov paní starostky zejména to, že nakonec převážil dojem, že ASZ podporuje a prosazuje pořád a všude ta samá řešení. Když se bavím s kolegy z jiných měst kde ASZ působí, tak všude prosazují zavedení služeb SAS, NZDM a TP a to bez ohledu na potřeby (obyvatel obcí, měst). V Trmicích tak působí dva poskytovatele SAS 16, kteří se přetahují o klienty, resp. klienti si zadávají požadavky u jednoho i druhého poskytovatele a čekají, kdo jim více vyjde vstříc. I agenda, která je od vstupu ASZ do Trmic rozvíjena je pořád stejná, přitom posun v naplňování strategických cílů, je i přes úsilí a zaváděná opatření někde jen velmi nepatrný, mizivý. V souvislosti s názorem paní starostky nutno zmínit, že ASZ prováděla před nastavením možných opatření v jednotlivých oblastech podpor jednak SWOT analýzu, kdy byly subjekty začleněné do lokálního partnerství vyzvány k definici konkrétních problémů dané lokality, ale také podpůrné výzkumy (Výzkum pocitu bezpečí, Situační analýza provedená externí firmou - 2010-2011 17 ), a nastavení jednotlivých služeb tedy odpovídalo specifikovaným lokálním potřebám. 13 Podle výkladu ASZ je KPSVL nástrojem pomoci městům, obcím a svazkům obcí při sociálním začleňování sociálně vyloučených obyvatel z prostředků Evropských strukturálních fondů a investičních fondů (ESIF) za místní podpory ASZ. 14 Omezená forma podpory ASZ spočívající v metodické podpoře při inkluzivních snahách v časové dotaci 30 hodin za čtvrt roku. 15 Konkrétní formy spolupráce jsou dále rozpracovány v kapitole spolupráce partnerů. 16 Jedna služba je poskytována v rámci projektu TPPHSV a druhou službou jsou služby pro matky s dětmi, které provozuje Sdružení Romano jasnica, avšak tato služba není registrovanou sociální službou Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, ačkoliv toto sdružení v červnu 2013 získalo pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí pro oblast Ústí nad Labem a Trmic v následujícím rozsahu: dle 6, 11 odst. 1 písm. a), 11 odst. 1 písm. c), dle 31 a 32 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. Nejedná se tedy o dvě totožné sociální služby, ale o služby, které jsou vykonávanými činnostmi velmi podobné. 17 Analýza od společnosti Navreme Boheme byla sice nakonec ASZ akceptována, avšak po několikanásobném vyzvání k dopracování, přičemž tato analýza vyvolala vlnu negativních reakcí. K jejímu přijetí zadavatelem (ÚV ČR) došlo až v únoru 2011, kdy docházelo již k nastavování Strategického plánu sociálního začleňování na roky 2011 2013. Doporučení a výstupy analýzy však bylo ještě možné zapracovat do konečného znění plánu, který byl v dubnu 2011 schválen Lokálním partnerstvím a v květnu 2011 Zastupitelstvem města Trmice. 11

4.2. Zvládnutí předání integrační agendy obci a dalším aktérům Předání agendy vedení LP probíhalo od března 2013 do června 2013, kdy skončilo standardní tříleté působení ASZ ve městě. Agendu LP po druhém lokálním konzultantovi převzala metodička sociálních služeb. Pracovní úvazek metodičky však představoval pouhých 0,4 úvazku (zaměřený především na metodické vedení a koordinaci sociálních služeb v rámci TPPHSV), přičemž bezprostředně po převzetí agendy vedení LP byly její možnosti vyčerpány přípravou, administrací a dalšími aktivitami na výběrovém řízení na poskytovatele tří sociálních služeb v rámci zmíněného projektu. Výběrové řízení přineslo řadu komplikací, z nichž lze zmínit: - nízký zájem poskytovatelů sociálních služeb o tuto zakázku (jedním z důvodů byly obavy z plnění nastavených indikátorů zakázky), - nabídky neodpovídaly formálním náležitostem a nemohly být hodnoceny a muselo docházet k opakovanému vyhlašování výzvy k předložení nabídek, - výběrové řízení a jeho příprava trvaly téměř rok (duben 2013 únor 2014), neboť se jednalo o nadlimitní zakázku se specifickými požadavky průběh výběru všech tří poskytovatelů a situaci komplikovaly především i dva výše zmíněné problémy Navíc byl od března 2014 intenzivně několik měsíců řešen krizový stav zjištěný kontrolou poskytovatelů. Bylo zjištěno, že poskytovatel NZDM nevykazuje indikátory v požadovaném rozsahu a formě, což vedlo k jejich kompletnímu přepočítávání a celkově byla narušena spolupráce s poskytovatelem. Byly podniknuty právní kroky k ukončení spolupráce, ale nakonec se MěÚ s poskytovatelem dohodli. V průběhu těchto komplikací se zavedením TPPHSV metodička intenzivně využívala podpory ASZ, zejména spolupracovala s již zmiňovanou Alenou Zieglerovou, vedoucí oddělení řízení a koordinace (oddělení zaměřené na metodickou podporu při inkluzi prostřednictvím expertů na oblasti vzdělávání, zaměstnanost bydlení a bezpečnost). Metodička byla už v létě 2013 odcházejícím konzultantem vyzvána k definování oblastí, ve kterých očekává vzdálenou podporu ASZ koncept vzdálené podpory byl členům LP představen na konci června 2013. Nicméně oficiální žádost města o podporu ASZ zaznamenána nebyla. V červenci 2014 byla starostka města kontaktována pracovnicí ASZ s opětovným požadavkem na formulaci oblastí vzdálené podpory. V tomto mezidobí (léto 2013 léto 2014) byla městu dále poskytována intenzivní podpora především prostřednictvím zmíněné vedoucí oddělení řízení a koordinace). Tato spolupráce tedy probíhala i bez oficiální žádosti města, resp. bez schválení přijímání vzdálené podpory. Integrační agenda je po odchodu ASZ ve městě rozvíjena i nadále. Cíle a opatření, které do SPSZ doporučila ASZ, např. zavedení prostupného bydlení, jsou i nadále podporovány paní starostkou, což ale zřejmě nelze říct o dalších členech rady města, kterých je i s paní starostkou pět. 18 Integrační agenda a její implementace je prováděna jak pracovníky MěÚ (metodička sociálních služeb, projektová manažerka), tak zástupci ÚP a poskytovateli sociálních služeb, ředitelkou ZŠ, či místním zaměstnavatelem a bývalým radním panem Hainzem, který vytváří pro sociálně vyloučené pracovní místa za využití podpory sociálně integračních dotačních titulů. 18 Detailnější analýzu klíčových rozhodnutí Rady uvádíme v příslušné samostatné kapitole této evaluace. 12

4.3. Faktory, které brání a podporují předání agendy na straně partnerů i ASZ Jak již bylo uvedeno výše, podporujícím faktorem je působení metodičky a projektové manažerky přímo na MěÚ Trmice. Faktory, které přímo brání předání agendy, nebyly identifikovány. Je však patrné, že po úvodním nadšení ze spolupráce s ASZ, které bylo patrné v úvodě působení (2010-2012), je nyní přístup většiny aktérů poněkud rezervovanější. Týká se to nejenom úředníků MěÚ a některých členů vedení města, ale i zástupců poskytovatelů sociálních služeb. Agentura podle ohlasů některých aktérů nedokázala vedení města varovat před hrozícími riziky provázanými s administrací velkých projektů jako je TPPHSV. Konkrétně byly zmíněny komplikace s přípravou a průběhem výběrových řízení na poskytovatele, či náročnost prezentace přínosu inkluzivního projektu většinové populaci. Výhrady poskytovatelů zas směřují k neadekvátně vysoce nastaveným indikátorům v Zadávací dokumentaci (ZD) k výběru poskytovatelů sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV pro každou službu zvláště. Zde je nutné zmínit fakt, že ASZ se podílela na stanovení těchto indikátorů při využití odborníků na danou problematiku, přičemž k jejich nastavení došlo po komplexním posouzení možností při jejich naplňování. Stanovení výše indikátorů v ZD mělo především zajistit bezproblémové naplnění indikátorů v rámci projektu TPPHSV celkem. Indikátory pro každou službu zvláště v ZD byly navýšeny, neboť se předpokládalo, že uživatelé sociálních služeb budou ve velké míře využívat více služeb najednou, avšak do projektu budou moct být započítáni pouze jednou jako unicitní podpořené osoby a mohlo by se tedy stát, že stanovený počet projektem celkem podpořených osob nebude dosažen. Tento předpoklad se ale nepotvrdil. Naopak, uživatelé služeb využívají více služeb najednou spíše ojediněle a navýšení indikátorů v ZD pro každou službu zvlášť vedlo v průběhu projektu k několikanásobnému překročení požadované výše plnění indikátorů za projekt celkem. Projekt měl podpořit celkem 220 unicitních osob a dle oficiálních statistik počet podpořených osob v rámci projektu celkem dosáhl v lednu 2015 797 unicitních osob. Podle údajů dostupných v červenci 2015 přesáhl počet podpořených osob v rámci projektu tisícovku. Na druhou stranu počty klientů vypovídají o značné potřebnosti sociálních služeb ve městě. 13

5. Popis nastavení, udržitelnosti a efektivity integračních mechanismů a sítí obce po odchodu Agentury Integrační mechanismy a sítě obce po odchodu ASZ zůstaly funkční. Činnost pracovních skupin byla sice po úvodním nadšení utlumena, ale nepřerušena. Vazby aktérů LP jsou stále živé a v některých aspektech se tyto integrační mechanismy dále rozvíjejí i po odchodu ASZ. Kapacita MěÚ je postupně posilována ke koordinaci integračních mechanizmů (např. navýšení úvazku metodičky sociálních služeb o 0,6 k rozvoji inkluzivních politik v létě 2015), ale zároveň paradoxně nelze vnímat jako k integraci vstřícný přístup některých úředníků nebo některých radních a zastupitelů. Z tohoto důvodu je jednání města jako celku v některých ohledech nekonsistentní - rozdvojené: na jednu stranu jsou tady kapacity a vůle pro integraci a síťování, na druhou stranu je zde skepse a nevůle řešit něco jinak než po svém. Zjistili jsme dále, že vztahy a komunikace mezi některými lokálními aktéry nejsou z hlediska efektivity integrace resp. dosahování definovaných cílů vždy optimální. Jedná se například o absentující spolupráci poskytovatelů sociálních služeb a PČR, dále mezi jednotlivými poskytovateli sociálních služeb navzájem (především v začátcích projektu), mezi některými zástupci města a ZŠ Trmice, nebo mezi městem a ubytovnou Garni a velkým deficitem je rovněž absence místních zaměstnavatelů v platformě LP. Kladně lze bezesporu zhodnotit přínos integračních mechanizmů pro cílovou skupinu; především díky projektům TPPHSV a SVLÚK 19 se povedlo zaměstnat více než 20 obyvatel SVL, zvyšují se občanské kompetence obyvatel, mnozí začali řešit svou dluhovou situaci a další problémy vyplývající ze sociálního vyloučení a rozvíjí se také prevence sociálně patologických jevů nejen u dospělých, ale i u dětí a mládeže. Tato dílčí pozitiva jsou důležitá k motivaci aktérů v jejich dalším integračním snažení a argumentem pro jejich zdůvodnění majoritě a skeptikům. 5.1. Připravenost institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření, naplňování inkluzivní ideje původního partnerství MěÚ Trmice lze považovat za instituci dobře připravenou dlouhodobě realizovat integrační opatření. Důvody k tomuto tvrzení tkví zejména v personálním obsazení úřadu, zvláště ve vytvoření pozic projektové manažerky a metodičky sociálních služeb, ale také z důvodu komplexní nabídky sociálních služeb, jejichž pracovníci se nejen prostřednictvím přímé práce s klienty, ale také díky spolupráci s MěÚ ve velké míře podílejí na sociální inkluzi osob. MěÚ Trmice navíc od září 2015 zaměstná vlastního terénního pracovníka, do startu podpořeného z dotačního titulu Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Podpora terénní práce. Jak zmiňujeme výše, úvazek metodičky byl od července 2015 na MěÚ navýšen o 0,3 úvazku v oblasti koordinace 19 Individuální projekt ÚP ČR Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje (SVLÚK) zaměřený na podporu zaměstnanosti. K podrobnějšímu popisu a zhodnocení projektu se věnujeme především v kapitole 5.3.1 Pracovní skupina zaměstnanost. 14

systému prostupného bydlení, který je po zavedení sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV před dvěma lety dalším z cílů strategie sociální inkluze, jenž ASZ od začátku svého působení v Trmicích akcentovala. Úvazek metodičky byl dále od stejného data navýšen ještě o další 0, 3 úvazek, a to ve prospěch koordinace inkluzivních politik (mimo jiné vedení LP, aktualizace SPSZ na 2015-2018, účast na aktualizaci SPPK na období let 2015-2016, ), což do značné míry podpořilo především personální kapacity potřebné k systematické práci při integraci. Před vstupem ASZ do Trmic agenda sociálního začleňování nebyla MěÚ systematicky rozvíjena, resp. na městě působila jedna sociální pracovnice věnující se především agendě opatrovnictví a personalistiky. 5.2. Způsoby koordinace inkluzivních aktivit Inkluzivní aktivity jsou koordinovány metodičkou sociálních služeb. Kromě metodického vedení sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV činnosti metodičky zahrnují: tvorbu, nastavení a provoz jednotného systému vykazování indikátorů, zpracování metodik vykazování obligatorních a fakultativních činností sociálních služeb, kontrolu pravidelného reportingu činnosti a organizaci koordinačních schůzek s poskytovateli, koordinaci a rozvoj dalších inkluzivních aktivit. Aktuálně probíhá další kolo revize plnění SPSZ a připravuje se nový. Město navíc připravuje plán rozvoje města dle metodiky MMR. Dříve navázaná spolupráce relevantních aktérů inkluze v obci pokračuje i při pracovních jednáních nad novými verzemi strategických dokumentů a v případě potřeby, tedy ad hoc. 5.3. Zachování funkčnosti platformy pro začleňování, na jaký subjekt byla platforma převedena, jak často se schází a komunikuje Platforma pro začleňování (resp. platforma lokálního partnerství), i když už se neschází tak často jako v letech 2010-2012, je stále funkční viz výše. Kromě této platformy, na jejíž zavedení se ASZ přímo podílela, funguje další obdobné uskupení na městě, a to Komise prevence kriminality. Komise byla ustanovena ve spolupráci s ASZ, ze začátku její působení se lokální konzultant podílel na vytváření programu. Schůzek, které probíhají přibližně každé čtyři měsíce, se kromě zástupců MěÚ, Městské policie (MěPo), Policie ČR a škol účastní také zástupci poskytovatelů sociálních služeb, jejichž zapojení je rovněž přínosem působení ASZ. Je tak zajištěno předávání informací i subjektům, které rovněž pracují v oblasti prevence. Předsedou komise a zároveň koordinátorem činností v této oblasti je místostarosta města a zároveň velitel MěPo, pan Žalud. Metodička komunikuje se zástupci poskytovatelů víceméně na každodenní bázi. Formální projektový reporting a koordinační schůzky s poskytovateli probíhají přibližně s měsíční periodicitou. Jak již bylo uvedeno výše, platforma lokálního partnerství byla činná i po odchodu ASZ z lokality, i když ne v tak častých a pravidelných intervalech. Bylo to dáno především tím, že kapacita metodičky 15

sociálních služeb, která lokální partnerství svolávala a dále rovněž koordinovala implementaci SPSZ, nebyla v tomto směru dostačující. Kapacita byla omezena především výší zkráceného pracovního úvazku, přičemž na pracovní náplni této pozice se ASZ rovněž podílela, a to v rámci nastavování TPPHSV. Nutno dodat, že úvazek 0,4 byl definován projektem pouze na oblast metodického vedení sociálních služeb a nikoliv rovněž na koordinaci inkluzivních politik ve městě. Druhá zmíněná činnost byla až následně doplněna do pracovní náplně bez jakéhokoli navýšení úvazku. Problém byl ještě hlubší v tom směru, že z pohledu MPSV, které městu dotaci na TPPHSV poskytlo, nebylo uznatelnou aktivitou vedení Lokálního partnerství, tudíž neuznatelným nákladem a metodička sociálních služeb si ani v současnosti tuto aktivitu nemůže v pracovním výkazu vztahujícímu se k projektu uvést. Nicméně město Trmice si po přibližně dvou letech uvědomilo tento nedostatek a metodičce byl úvazek navýšen o pozici Koordinátora inkluzivních politik o 0,3 úvazku. Na druhou stranu je potřeba pozitivně zhodnotit snahu ASZ o zajištění pokračování toho, co ve městě nastartovala, ač formou ne zcela zajišťujících úspěšnost tohoto cíle. Kapitolu o hodnocení spolupráce partnerů LP po odchodu lokálních konzultantů ASZ z Trmic tvoří především zhodnocení práce lokálních partnerů v rámci jednotlivých pracovních skupin s důrazem na naplňování/nenaplňování Strategického plánu sociálního začleňování 2013 2015 20. Popis aktivit jednotlivých pracovních skupin je tedy datován od ukončení standardního tříletého působení ASZ v lokalitě, tedy v případě Trmic, od druhé poloviny roku 2013. Od roku 2012 do poloviny roku 2013 ještě ASZ v lokalitě dokončovala tvorbu SPSZ 2013 2015. Součástí popisu je i konkrétní rozbor naplňování/nenaplňování SPSZ 2013 2015. 5.3.1. Pracovní skupina zaměstnanost Pracovní skupina věnující se problematice zaměstnanosti se po konci standardního působení ASZ v lokalitě měla sejít v prosinci 2013, avšak kvůli avizované nízké účasti lokálních partnerů se jednání neuskutečnilo. Problematika zaměstnanosti ve městě a především naplňování Strategického plánu sociálního začleňování se 2013-2015 v této oblasti byla předmětem jednání celého Lokálního partnerství v listopadu a prosinci 2013. Z důvodu řešení problémů s poskytovatelem NZDM v rámci projektu TPPHSV v roce 2014 byla samostatná pracovní skupina svolána až na začátku září 2014. Předmětem jednání byla především kontrola plnění opatření SPSZ 2013-2015 spočívající především v nastavení v zhodnocení spolupráce města Trmice a ÚP ČR v rámci projektů Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje, Práce bez překážek či Odborné praxe pro mladé v Ústeckém kraji do 30 let a nastavení efektivnější spolupráce při využívání aktivit těchto projektů. Dále bylo projednáváno např. rozšíření technického úseku města a zhodnocení zavedení a koordinace programu zaměřeného na zvýšení finanční gramotnosti. Jak již bylo zmíněno výše spolupráce v rámci lokálního partnerství, a tedy i této pracovní skupiny byla zintenzivněna na konci roku 2014 a začátku 2015, kdy veškeré snahy pracovníků ASZ a některých pracovníků města vedly ke vstupu města do KPSVL. Byla provedena opětovná analýza potřeb v oblasti 20 Naplňování/nenaplňování původního Strategického plánu sociálního začleňování 2011 2013 bylo předmětem výzkumu evaluace ze září 2012, proto se věnujeme analýze plánu revidovaného s tím, že pokud jsou naplňována opatření z původního plánu i v současnosti, aniž by byly zařazeny do plánu aktualizovaného, věnujeme se rozboru i těchto opatření. 16

zaměstnanosti, podle jejíchž výsledků pak byly definovány priority a cíle do další aktualizace SPSZ na roky 2015-2017. Mezi priority bylo zařazeno např. rozšíření VPP (technický úsek 4, dohledová služba 2, operátor MKDS 2), vznik a využívání lokální sítě zaměstnanosti (členové ÚP ČR - Oddělení zprostředkování zaměstnání, zaměstnavatelé poskytovatelé SS, město, školy), prostupné zaměstnávání, odpovědné zadávání veřejných zakázek (např. při využití dotace z MMR), finanční gramotnost (v rámci NZDM, SAS) ale také spolupráce s RIP Ústeckého kraje (cca 17 dotovaných míst pro Trmice). V roce 2015 proběhla pracovní skupina ještě v červenci, kdy programem jednání byla především aktualizace Strategického plánu sociálního začleňování města Trmice (SPSZ) v oblasti zaměstnanosti, tedy nastavení nových, případně aktualizace stávajících, cílů a opatření na roky 2015/2016-2017/2018. Cíle a opatření se opět týkají např. podpory vzniku sítě lokální zaměstnanosti, možností využívání navazujícího projektu SVLÚK, odpovědného zdávání veřejných zakázek a propojenosti těchto aktivit. V rámci jednání této pracovní skupiny v současné době tedy hlavně dochází k výměně informací mezi ÚP, poskytovateli soc. služeb a MěÚ. Jednání lokálního partnerství se zatím nepodařilo zajistit účast místních zaměstnavatelů. Se zaměstnavateli se však pracuje v rámci projektu SVLÚK, který byl produktem spolupráce ASZ a ÚP ČR 21. Díky tomuto projektu došlo k nastavení spolupráce mezi městem Trmice a ÚP ČR na platformě Lokálního partnerství. Na společných jednáních byly aktivity projektu provázány s potřebami města Trmice a sestaven strategický plán (akční plán) sociálního začleňování 2013-2015 v oblasti zaměstnanosti. Nutno dodat, že díky projektu SVLÚK došlo mimo jiné k zaměstnání 18 dlouhodobě nezaměstnaných osob z Trmic 22. Spolupráce je ale navázána spíše s menšími zaměstnavateli z lokality (Hainz s.r.o.), větší zaměstnavatelé (Black and Decker, Kolbenschmidt) dle informací ÚP o spolupráci v pracovní skupině LP zájem nemají a spolupracují takřka výhradně s pracovními agenturami. S většími zaměstnavateli spolupracuje ÚP spíše mimo lokalitu Trmic. Dle zaměstnanců ÚP Ústí nad Labem dochází také k velmi časté komunikaci mezi vedením města a ÚP. Dochází k ní zejména v rámci řešení aktuálních nebo akutních problémů, není však nastavena pravidelně a koncepčně. Dle slov zaměstnanců ÚP by se ještě dala spolupráce s městem rozšířit, zejména o čerpání finančních prostředků z ESF, jsou zde další možnosti, kterých zatím není využíváno. V rámci návrhů na aktualizaci SPSZ na léta 2015/2016 2018 bylo do nových opatření navrženo opětovné oslovení lokálních zaměstnavatelů (vedle již zmíněných také např. Globus) a rozvoj spolupráce města s těmito subjekty. Aktualizace tohoto plánu bude dokončena ve 2. polovině roku 2015, přičemž opatření na podporu lokální sítě zaměstnanosti bude s velkou pravděpodobností jeho součástí. 21 ASZ spolupracovala s ÚP ČR přímo na tvorbě a nastavení projektu včetně vytipování sociálně vyloučených lokalit, na které byl projekt zaměřen. 22 Další konkrétní výstupy projektu SVLÚK jsou popsány v kapitole 7. 17

5.3.2. Pracovní skupina vzdělávání Tato pracovní skupina se po ukončení standardního působení ASZ v lokalitě sešla v listopadu 2013, přičemž na jednání bylo probíráno hlavně naplňování SPSZ 2013 2015, především pak nastavení spolupráce s poskytovateli sociálních služeb (TPPHSV) a škol (např. spolupráce pracovníků soc. služeb a asistentů pedagoga, monitoring drog na ZŠ Trmice spolupráce s Terénními programy DRUG-OUT Klubem, naplnění přípravných ročníků za podpory poskytovatelů či plánování spolupráce škol v oblasti doučování, které je poskytováno v NZDM). Jako další se řešilo za přítomnosti pracovnice Kanceláře ředitele krajského ředitelství PČR doplnění minimálních preventivních programů škol, vzdělávání strážníků v oblasti sociálního vyloučení a také bylo představeno doplnění konkrétních opatření SPSZ 2013-2015 o ZŠ a SŠ jako dalšího aktéra při naplňování těchto opatření. 23 Došlo tak k intenzivnějšímu zapojení ZŠ a SŠ (jinde i ZŠ Fügnerova) do lokálního partnerství. V roce 2014 se pracovní skupina vzdělávání sešla v březnu a září a předmětem jednání bylo opět naplňování strategického plánu (např. plánování fungování rodičovské asociace, využívání institutu zvláštního příjemce na školách, doučování, naplněnost/nenaplněnost přípravných ročníků, monitoring drog, proškolení pedagogických sborů škol v oblasti sociálně patologických jevů, dokončení aktualizací minimálních preventivních programů škol ). V roce 2015 byla koordinovaná spolupráce subjektů v oblasti vzdělávání intenzivnější na začátku roku, a to z důvodu předpokládaného vstupu města do KPSVL 24, který nebyl nakonec v únoru 2015 schválen na jednání Rady města Trmice. Výsledky práce ze začátku roku 2015 budou zapracovány do návrhů na aktualizaci výše zmíněného plánu v druhé polovině téhož roku. Ke dni zpracování závěrečné zprávy (srpen 2015) se mezioborová spolupráce subjektů v oblasti vzdělávání jeví jako fungující mezi školami a poskytovali sociálních služeb (TPPHSV) 25, a také mezi školami, pracovnicemi OSPOD (Magistrát města Ústí nad Labem) a poskytovateli sociálních služeb navzájem. Druhý jmenovaný druh součinnosti se rozvinul především díky projektu TPPHSV a také na jednáních LP, na kterých došlo k rozvoji neformálních vztahů promítajících se do dnešního způsobu nastavení komunikace mezi těmito subjekty, tzn., že dochází ke spolupráci relevantních subjektů při řešení problémů ve městě. V oblasti vzdělávání rovněž úzce spolupracuje ZŠ Trmice a Městský úřad Trmice, a to především z toho důvodu, že je město zřizovatelem ZŠ Trmice. Z rozhovoru s paní starostkou však vyplynulo, že by si přála, aby zapojení zástupců škol do aktivit v rámci lokálního partnerství byla vyšší. 23 Podle slov bývalé zástupkyně ředitele ZŠ a SŠ nebyla spolupráce této školy a ASZ plně rozvinuta a to zejména z důvodu toho, že ASZ upřednostňovala spolupráci se školami vzdělávajícími v hlavním vzdělávacím proudu. V Trmicích zastoupena ZŠ Trmice proto až po odchodu ASZ bylo na žádost této zastupující ředitelky doplněno do opatření SPSZ 2013-2015 původně znějících jako: Zajištění naplnění kapacit přípravných tříd ZŠ Trmice a aktivizace rodičů k přihlášení dětí do přípravných tříd, Zavedení doučování v rámci nově poskytovaných sociálních služeb a Proškolení pedagogického sboru ZŠ Trmice v oblasti prevence sociopatologických jevů, že tyto opatření bude naplňovat i ZŠ a SŠ Trmice (jinde i ZŠ Fügnerova). 24 Koordinovaný přístup v sociálně vyloučených lokalitách - již uváděno v indikátoru č. 14 - zaměstnanost 25 Výsledky spolupráce potvrzuje i Analýza dopadu sociálních služeb poskytovaných v rámci projektu Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení, která byla pro potřeby města zpracována na konci roku 2014. 18

5.3.3. Pracovní skupina bydlení Tato pracovní skupina se po odchodu ASZ sešla v listopadu 2013, kde byli její členové informováni a schválení SPSZ na 2013 2015 a poté se přistoupilo k projednávání jednotlivých opatření plánu a jejich naplňování. Jednání se týkalo především zlepšení podmínek bydlení v sociálně vyloučené lokalitě v ul. V Jílovišti, kde město vlastní tři domy a také úvodních informací ohledně možností nastavení systému prostupného bydlení a monitoringu prodeje domů. K systému prostupného bydlení se členové pracovní skupiny stavěli velmi rezervovaně. V prosinci roku 2013 proběhla ještě jedna pracovní skupina, kde byl metodičkou sociálních služeb představen prvotní návrh nastavení pravidel prostupného bydlení, avšak v následujícím roce nebyl tento systém dále rozpracováván především z důvodu nedostatečných personálních kapacit k nastavení a zajišťování fungování tohoto systému, ale také z jasně nedeklarované vůle některých zástupců vedení města systém zavést. V roce 2014 se Lokální partnerství sešlo pouze na jeho konci, v prosinci. Nicméně strategický plán i v oblasti bydlení byl do značné míry plněn, problém byl zejména s opatřeními vztahujícími se k prostupnému bydlení. Jak bylo již zmíněno výše, činnost lokálních partnerů byla intenzivnější na konci roku 2014 a začátku roku 2015 díky plánovanému vstupu města do KPSVL a aktualizaci strategického plánu. Z pohledu lokálního partnerství dobře funguje spolupráce mezi provozní velké ubytovny GARNI, paní Šimkovou, která je zároveň zastupitelkou města a poskytovateli sociálních služeb zřízených v rámci TPPHSV. Pracovníci do ubytovny za klienty dochází, klienti se již naučili využívat i ambulantně poskytovaných služeb a Sdružení Romano jasnica provozuje na ubytovně i kontaktní pracoviště (mimo TPPHSV). Spolupráce byla však narušena mezi MÚ Trmice a jednatelem Garni z důvodu neshody při problému s popelnicemi na tříděný odpad (viz naplňování SPSZ 2013 2015). K zlepšení situace dále nepřispělo, že zmiňované kontaktní centrum Romano jasnica bylo přímo v prostorách ubytovny zřízeno až po ukončení výběrového řízení na poskytovatele SAS v rámci TPPHSV. Služby kontaktního centra se mimo jiné zaměřují na matky s dětmi, které jsou rovněž cílovou skupinou SAS. Spolupráce v oblasti bydlení probíhá i mezi městským úřadem a poskytovateli sociálních služeb, avšak není plně systematizována a spočívá spíše ve společném řešení problémů. Jako prevenci lze v tomto směru hodnotit především zaměstnání pracovníka v rámci TPPHSV zaměřeného na bezpečnostněmigrační poradenství, který pro město sleduje nově příchozí a odchozí osoby (dodává pravidelný měsíční report ve Zprávě o činnosti) a také prodej domů a jejich skupování případnými spekulanty. Jako příležitost budoucí spolupráce se jeví právě nastavení systému prostupného bydlení, kdy by byli zástupci poskytovatelů přizváni do Bytové komise rozhodující o přidělení městských bytů, kde by svým poradním hlasem na základě znalosti konkrétních uživatelů svých služeb a zároveň žadatelů o městský byt mohli ovlivnit její rozhodování. 5.3.4. PS bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů a Komise prevence kriminality Činnost pracovní skupiny bezpečnost v rámci Lokálního partnerství byla v prvních dvou letech působení ASZ pravidelná a stejně jako u dalších pracovních skupin se scházela především k definování 19