Financování VÚSC Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha
2
Samostatná působnost Role krajů Péče a obnova památkové péče Ochrana obyvatel, bezpečnostní management Krajská zařízení a ústavy soc. péče Střední školství, odborná učiliště, speciální ZŠ Zařízení zdravotní péče, záchranné sluţby Koncepce odpadového hospodaření kraje Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Strategické a územní plánování koordinace rozvoje území 3
Přenesená působnost Povolování zvl. uţívání silnic II a III třídy Výkon státní památkové péče v oblasti národních KP Zprostředkování osvojení a pěstounské péče Rozhodování na úseku myslivosti, zařazení lesů do kategorie lesů, rybářství Agenda krajských ţivnostenských úřadů Ochrana ovzduší, přírody a zemědělského půdního fondu. 4
Role krajských rozpočtů DECENTRALIZACE míra fiskální decentralizace? Nastavení optimální míry finanční autonomie pro naplňování úkolů v rámci samostatné a přenesené působnosti: ROLE KRAJE Hospodaření kraje, rozpočet a závěrečný účet, peněžní fondy kraje Rozpočet kraje: decentralizovaný peněţní fond, ve kterém se soustřeďují jak příjmy, které kraj získá na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě, tak příjmy generované jeho vlastní činností Tyto příjmy se rozdělují a pouţívají na financování veřejných a smíšených statků (alokační funkce) 5
Saldo rozpočtů krajů 6
Ústecký kraj 7
Finanční autonomie: naplnění Majetek funkcí krajů Struktura příjmů, moţnost ovlivnit strukturu příjmů 8
Majetek krajů Hodnota nemovitostí, hotovosti a dalších aktiv po odečtení závazků Z. č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů Darování ze strany obcí a měst, i FO a PO, směna za jiný majetek, bezúplatné převody (Pozemkový fond ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) Státní příspěvkové organizace státu a jejich majetek do vlastnictví krajů, později okresů (ţivnostenská agenda) Nemocnice, střední školy, komunikace, kulturní instituce, sociální zařízení pozemky, budovy a stavby, movitý majetek + majetek vedený na účtech přísp. organizací Permanentní pokles hodnoty majetku (STC, OL, JMK), závazky aktiva Dluhy krajů do r. 2014 významně rostly (o v průměru 20%), (hlavně díky půjčkám) 9
Vývoj dluhu krajů 10
Majetek krajů Stavy vlastního kapitálu v jednotlivých krajích (v procentech) Kraj/Rok 2010/Rok 2011 Středočeský kraj 68,15 / minus 16,28 Jihočeský kraj 58,09 / 85,47 Praha hl. město 88,68 / 88,09 Moravskoslezský kraj 65,88 / 57,76 Vysočina kraj 83,81 / 77,25 Pardubická kraj 60,06 / 58,60 Zlínský kraj 75,64 / 66,82 Ústecký kraj 82,67 / 70,98 Karlovarský kraj 48,71 / 72,41 Královéhradecký kraj 72,18 / 68,49 Liberecký kraj 23,79 / 53,96 Plzeňský kraj 86,20 / 82,90 Jihomoravský kraj 39,40 / 23,78 Olomoucký kraj 34,94 / 11,80 Zdroj: Materiál Libora Michálka pro Oživení, Ministerstvo financí ČR 11
12
Struktura příjmů a výdajů krajů 13
14
15
Příjmy: Ústecký kraj 2015 16
Výdaje Ústecký kraj 17
Vývoj příjmů a výdajů krajů 18
Pramen: SZÚ za 1. pololetí 2012, MF 19
20
Nenávratné peněţní transfery Nejvýznamnější sloţku příjmů krajů tvoří dotace. Kaţdoroční změna výše i zacílení dotací! Objem a cíle dotací vliv na celkové příjmy krajů běţné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou: účelových dotací, které převaţují neúčelových dotací, o jejichţ pouţití rozhodují kraje samy kapitálové(investiční) účelové dotace jsou nepravidelné (financování investiční výstavby výstavba školy apod., financování investic silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů) 21
Dotace krajů z kapitoly Všeobecná pokladní správa (MF) to dotace na výdaje na krajské zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování nových útvarů krajských úřadů a výdajů na provoz krajských úřadů převodem z resortních kapitol státního rozpočtu ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných sluţeb) z jednotlivých ministerstev na kraje, tzn. na financování přenesené funkce. dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, MPSV, Mze, MK, MV, MMR, MŢP na financování nákladů organizačních sloţek a příspěvkových organizací, u nichţ jsou kraje zřizovatelem. 22
Kritéria přidělování dotací krajům 23
Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny % podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků daně z příjmu fyzických osob vybírané sráţkou daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: daň z příjmu právnických osob za předpokladu, ţe poplatníkem je příslušný kraj Kraje nemají daňovou pravomoc!
Podíly krajů na sdílených daních 25
Daňové příjmy krajů v roce 2015 26
16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 Daň z příjmů FO - kraj Daň z příjmů FO - obec Daň z příjmů PO - kraj Daň z příjmů PO - obec DPH - kraj DPH - obec ROK 2001 145 917 7 979 467 128 796 6 097 136 213 929 9 329 279 ROK 2002 160 789 8 792 767 147 131 6 965 066 230 075 10 033 393 ROK 2003 176 236 9 252 130 169 358 8 675 069 255 184 10 695 827 ROK 2004 195 768 10 235 591 184 902 8 919 316 272 487 11 447 881 ROK 2005 370 357 10 886 510 371 682 9 831 568 564 563 13 595 962 ROK 2006 369 127 10 242 819 386 763 9 976 226 624 347 14 515 775 ROK 2007 407 620 11 240 874 436 479 11 753 179 661 160 15 409 517 27
Regionální daně Belgie silniční daň Španělsko, Itálie regionální přiráţka k základní sazbě daně z podnikání (přiráţka k národní dani z příjmu) Daň ze záboru veřejných prostranství (Itálie) Daň na komerční a průmyslové vlastnictví (Irsko, úroveň hrabství, základ daně trţní hodnota pronájmu definovaná centrálně, hrabství úprava sazby daně) 28
Nedaňové příjmy krajů příjmy z vlastního podnikání podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem kraje, příjmy z pronájmu a prodeje majetku, příjmy z finančního investování příjmy z mimorozpočtových fondů kraje Převody finančních prostředků z účelových peněţních fondů, které kraj tvoří mimo rozpočet uţivatelské poplatky za poskytování veřejných statků, pokud nejsou příjmem provozovatele, sankční pokuty (pokuta orgánů kraje v přestupkovém řízení) za znečišťování veřejného prostranství, za porušování předpisů k ochraně ţivotního prostředí, za nedodrţování nočního klidu ostatní příjmy příjmy ze sdruţování finančních prostředků dary a výnosy z veřejných sbírek 29
Struktura výdajů Přes 92 % objemu dotací tvoří transfery z MŠMT - kraje tyto fondy dále převádějí na školy zřizované krajem a obcemi (dotace jako průběţná poloţka KR) Reforma regionálního školství Běţné výdaje krajských samospráv se na celkových výdajích v posledních pěti letech podílejí cca 90 %. A naprostou většinu z nich (více neţ 80 %) pak tvoří neinvestiční transfery příspěvkovým, neziskovým organizacím Na dopravní obsluţnost vydaly krajské rozpočty 1 % běţných výdajů Kapitálové výdaje primárně na investiční nákupy, investiční transfery NO a přísp. Organ. krajů 30
Hospodaření krajů Přebytek ve výši 1,9 mld. Kč ( 2 % příjmů) Negativní trend hospodaření, kraje získaly více finančních prostředků v porovnání s obcemi (RUD, dotace) 2001-2003: přebytek i 20 % příjmů, výrazné sníţení přebytků v roce 2011, ve kterém se přebytek rozpočtu podílel na příjmech 5 % Růst příjmů významný, růst výdajů daleko významnější, hlavně růst běţných výdajů Kapitálové výdaje se na celkových podílely 8 %, stejně jako v 2011, v roce 2010 to však bylo 11 % Dluh krajů pravidelně roste, 22.7 mld Kč, pokles zůstatků krajů na běţných účtech 31
Finanční soběstačnost krajů 32
Shrnutí: Finanční potenciál krajů Dotační politika státu Standardizace sluţeb, základní vybavenosti území Strategie a jejich dlouhodobé uplatňování, finanční výhledy ÚS Spoléhání na vnější zdroje Nepřímá vazba mezi podnikateli a příjmy u obcí a měst, resp. i u krajů 33
Aktuální problémy a trendy Decentralizace růst moţností krajů ovlivňovat ekonomický rozvoj x finanční pravomoci Stanovení finančních strategií, které umoţní ÚS podporovat inovační aktivity v území v dlouhodobé perspektivě : současný vnější rámec RUD, místní daně nedostatečné prostředky pro realizaci rozvojových aktivit (přenesená x samostatná působnost) 34