5. NEZAMĚSTNANOST slide 1
Předmětem přednášky je přirozená míra nezaměstnanosti: co vyjadřuje co jí způsobuje jak se vyvíjí v reálných ekonomikách slide 2
Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti: Průměrná míra nezaměstnanosti, okolo které ekonomika fluktuuje V recesi skutečná míra nezaměstnanosti stoupne nad přirozenou. Při hospodářském oživení skutečná míra nezaměstnanosti klesá pod přirozenou mírou. slide 3
12 10 USA: skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti: 1960-2007 Míra nezaměstnanosti % pracovní síly 8 6 4 2 Přirozená míra nezaměstnanosti 0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 4
5.1. Míra ztráty práce, míra nalézání práce a přirozená míra nezaměstnanosti slide 5
Model přirozené míry nezaměstnanosti Značení: L = počet lidí v pracovní síle E = počet zaměstnaných U = počet nezaměstnaných U/L = míra nezaměstnanosti slide 6
Předpoklady: 1. L je exogenní a fixní. 2. Během každého měsíce, s = podíl zaměstnaných pracovníků, kteří opustí nebo přijdou o práci s je míra ztráty práce f = podíl nezaměstnaných, kteří naleznou práci f je míra nalézání práce s a f jsou exogenní slide 7
Přechody mezi zaměstnaností a nezaměstnaností f U Zaměstnaní Nezaměstnaní s E slide 8
Podmínka stálého stavu Definice: trh práce je ve stálém stavu neboli v dlouhodobé rovnováze, pokud je míra nezaměstnanosti konstantní. Podmínka stálého stavu je: počet zaměstnaných, kteří ztratí nebo opustí práci s E = f U počet nezaměstnaných kteří naleznou práci slide 9
Nalezení rovnovážné míry U f U = s E = s (L U ) = s L s U Vyřešíme pro U/L: (f + s) U = s L proto: slide 10
Příklad: Každý měsíc, 1% zaměstnaných přijde o práci (s = 0.01) 19% nezaměstnaných nalezne práci (f = 0.19) Nalezněte přirozenou míru nezaměstnanosti: U s 0. 01 = = = L s + f 0. 01+ 0. 19 0. 05, or 5% slide 11
Důsledky pro hospodářskou politiku Opatření hospodářské politiky sníží přirozenou míru nezaměstnanosti pouze tehdy, pokud sníží s nebo zvýší f. slide 12
Proč existuje nezaměstnanost? Kdyby nalézání práce bylo okamžité (f =1), potom by veškerá období nezaměstnanosti byla velmi krátká a přirozená míra nezaměstnanosti by byla blízká nule. Existují dva důvody, proč f < 1: 1. hledání práce 2. strnulost mezd slide 13
5.2. Hledání práce a frikční nezaměstnanost slide 14
Hledání práce & frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost: způsobena časem, který pracovníci potřebují k nalezení práce nastává i tehdy, pokud jsou mzdy pružné a existuje dostatek volných pracovních míst existuje protože pracovníci mají odlišné schopnosti a preference pracovní místa vyžadují odlišnou kvalifikaci geografická mobilita zaměstnanců není okamžitá tok informací o volných místech a o uchazečích o práci není dokonalý slide 15
Odvětvové změny def: Změny ve skladbě poptávky mezi odvětvími nebo regiony. příklad: Technologické změny: více pracovních míst na opravy počítačů, méně pracovních míst pro opravy psacích strojů příklad: Nová mezinárodní smlouva o volném obchodě: poptávka po práci stoupá v exportních odvětvích a klesá v odvětvích, které soutěží s importy Důsledek: frikční nezaměstnanost slide 16
Případová studie (USA): Změny odvětví v dlouhém období 57.9% 1960 Agriculture Manufacturing Other industry Services 73.5% 2000 4.2% 1.6% 9.9% 28.0% 7.7% 17.2% slide 17
ČR: Změny zaměstnanosti slide 18
Další příklady odvětvových změn Konec 19. století: pokles zemědělství, růst průmyslu Konec 20. století: relativní pokles průmyslu, rozvoj služeb 1974-79: ropná krize způsobila přesun poptávky od velkých aut k úsporným V dynamické ekonomice dochází k častým odvětvovým změnám, které tak přispívají k frikční nezaměstnanosti. slide 19
Hospodářská politika a hledání práce Vládní programy na pomoc při hledání práce: Úřady práce: plní informační funkci a spojují uchazeče o práci a volná pracovní místa Rekvalifikační programy: pomáhají pracovníkům z upadajících odvětví získat kvalifikaci potřebnou pro získání práce v rostoucích odvětvích. slide 20
Pojištění pro případ nezaměstnanosti Pokud pracovník ztratí práci, z tohoto pojištění se mu po určitý čas vyplácí část předchozího příjmu. Pojištění zvyšuje nezaměstnanost, protože snižuje náklady příležitosti nezaměstnanosti nutnost potřeby najít si práci f Studie: Čím déle mají pracovníci nárok na podporu v nezaměstnanosti, tím delší je průměrná délka nezaměstnanosti. slide 21
Výhody pojištění pro případ nezaměstnanosti Pojištění poskytuje pracovníkům více času k hledání práce a vede tak k efektivnějšímu spárování pracovníků a volných pracovních míst, což by mělo vést k vyšší produktivitě a lepším mzdám. slide 22
Proč existuje nezaměstnanost? Přirozená míra nezaměstnanosti: Hotovo Dva důvody proč f < 1: Nyní 1. hledání práce 2. strnulost mezd slide 23
5.3. Strnulost reálných mezd a strukturální nezaměstnanost slide 24
Pokud reálná mzda zamrzne nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Nezaměstnanost z důvodu strnulých reálných mezd Strnulá reálná mzda Reálná mzda Najímaná práce Nabídk a Nezaměstnanost Poptávka Práce Pracovní síla ochotná pracovat slide 25
Nezaměstnanost v důsledku strnulých reálných mezd Pokud reálná mzda zamrzne nad rovnovážnou úrovní, potom vznikne nedostatek volných pracovních míst. Potom firmy musí vzácná pracovní místa přidělovat mezi pracovníky. Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající ze strnulosti mezd a z přidělování vzácných pracovních míst. slide 26
Důvody strnulosti mezd 1. Minimální mzda 2. Odbory 3. Efektivnostní mzdy slide 27
1. Minimální mzda Minimální mzda může být vyšší než rovnovážná mzda nekvalifikovaných pracovníků, obzvláště u těch mladých. Studie: 10% zvýšení minimální mzdy, zvýši nezaměstnanost teenagerů o 1-3% Ale, efekt minimální mzdy nemůže vysvětlit většinu přirozené míry nezaměstnanosti, protože mzdy většiny pracovníků jsou výrazně vyšší než je minimální mzda. slide 28
Minimální mzda v evropských zemích Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 29
2. Odbory Odbory využívají svoji monopolní sílu, aby zajistily pro své členy vyšší mzdy. Pokud odbory dosáhnou zvýšení mzdy nad rovnovážnou úroveň, potom vzniká nezaměstnanost. Insiders: Zaměstnaní členové odborů, jejichž zájmem je udržovat vysoké mzdy. Outsiders: Nezaměstnaní, ne-členové odborů, kteří preferují rovnovážné mzdy, aby pro ně vznikal dostatek pracovních míst. slide 30
Členství v odborech a mzdy: USA (2005) Soukromý sektor (celk.) Vláda (celk.) Stavebnictví Strojírenství Maloobchod Doprava Vzdělání odvětví Těžební průmysl Finance, pojišťovnictví Svobodná povolání Zdravotnictví # zaměstn. (1000s) 105,508 20,381 8,053 600 15,518 14,973 4,379 6,304 10,951 3,312 14,045 členství v odbor. % 8.5% 40.5 13.8 9.5 13.7 5.8 24.4 2.1 3.1 15.4 8 Poměr mezd 122.3 121.7 156.9 113.7 107.8 114.0 129.2 90.7 90.6 112.7 115.1 Poměr mezd = 100 (mzda odborářů)/(mzda neodborářů) slide 31
Ochrana zaměstnanců ze strany státu v mezinárodním srovnání Zdroj: Blanchard a spol. (2010) slide 32
3. Teorie efektivnostních mezd Teorie, podle které vyšší mzdy zvyšují produktivitu pracovníků, v důsledku: přilákání více kvalitních uchazečů o práci zvýšení snahy zaměstnanců, a redukci flákání snižování fluktuace, která je pro firmy nákladná zlepšování zdravotního stavu pracovníků (v rozvojových zemích) Firmy dobrovolně platí mzdy vyšší než rovnovážné, aby zvýšily produktivitu. Důsledek: strukturální nezaměstnanost. slide 33
Diskusní otázka: Využijte teorii, kterou jsme právě odvodili a navrhněte politiku nebo opatření, pomocí kterých by se dala snížit přirozená míra nezaměstnanosti v ČR. Rozlišujte, zda Vaše návrhy jsou zaměřeny na frikční nebo strukturální nezaměstnanost. slide 34
Délka trvání nezaměstnanosti, USA, průměry: 1/1990-6/2007 # týdnů v nezaměstnanosti # nezaměstnaných osob jako % celkového # nezaměstnaných Množství času, kdy tito pracovníci byli nezaměstnaní jako % celkového času všech nezaměstnaných 1-4 38% 6.1% 5-14 31% 18.8% 15 nebo více 31% 75.1% slide 35
Délka trvání nezaměstnanosti Data: Většina epizod nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé a střednědobé Ovšem nejvíce času stráveného v nezaměstnanosti lze připsat dlouhodobě nezaměstnaným. Tato dlouhodobá nezaměstnanost je pravděpodobně strukturální nezaměstnanost a/nebo díky odvětvovým přesunům v úplně odlišných oborech. Rozlišit odlišné typy nezaměstnanosti je důležité ke správnému cílování politik ke snížení nezaměstnanosti. slide 36
5.4. Nezaměstnanost - USA slide 37
TREND (USA): Přirozená míra stoupla mezi 1960-1984, následně klesla mezi 1985-2007 9 8 7 6 5 4 3 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 38
dolary/hodina 9 8 7 6 5 4 3 2 1 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Minimální mzda Minimální mzda ve stálých cenách roku 2006 Trend v reálné minimální mzdě je podobný jako trend ve vývoji přirozené míry. Minimální mzda v běžných cenách 0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 39
rok VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Členství v odborech Členství v odborech (vybrané roky) 1930 12% 1945 35% 1954 35% 1970 27% 1983 20.1% 2006 12.0% % pracovní síly Od počátku 80.-tých let let klesala jak přirozená míra nezaměstnanosti, tak členství v odborech. Ale mezi padesátými a osmdesátými roky přirozená míra rostla, zatímco členství v odborech klesalo. slide 40
$100 $80 $60 VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Odvětvové změny Cena barelu ropy ve stálých cenách roku 2007 V období 1985-2003 byly ceny ropy méně volatilní, což způsobilo menší počet odvětvových změn. $40 $20 $0 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 slide 41
VYSVĚTLENÍ TRENDU (USA): Demografie 70. léta: Generace baby boomu (narozených po druhé světové válce) byla mladá. Mladí pracovníci častěji mění zaměstnání (vysoké s). Od konce 80-tých let po dnešek: Generace baby-boomu zestárla. Pracovníci ve středním věku mění zaměstnání méně často. (nízké s). slide 42
5.5. Nezaměstnanost - EU slide 43
12 Nezaměstnanost v Evropě: 1960-2006 France % pracovní síly 9 6 3 0 Italy U.K. Germany 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 Zdroj: Burda-Wyplosz 2005 slide 44
Míra nezaměstnanosti v Německu a) celková b) dlouhodobá Zdroj: Siebert 2003 slide 45
Nárůst nezaměstnanosti v Evropě Šoky Technologický pokrok posunul poptávku po práci od nekvalifikované ke kvalifikované pracovní síle. Důsledek v USA: Zvýšení kvalifikační prémie mzdového diferenciálu mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky. Důsledek v Evropě: Vyšší nezaměstnanost v důsledku vysokých sociálních dávek pro nezaměstnané a silného vlivu odborů. slide 46
Procento pracovníků, na které se vztahuje kolektivní vyjednávání (2005) USA 18 % V. Británie 47 % Švýcarsko 53 % Španělsko 68 % Švédsko 83 % Německo 90 % Francie 92 % Rakousko 98 % slide 47
Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? slide 48
Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? Rozdíly v daňovém systému V Evropě jsou vyšší daně než v USA V Evropě podstatně vzrostly daňové sazby v posledních několika dekádách Větší síla odborů v Evropě Kratší pracovní týden, více státních svátků slide 49
Proč Američané pracují o tolik více než Evropané? (pokr.) Různé preference Růst produktivity (díky technologickému pokroku) způsobilo růst mezd Evropané zvýšili množství volného času, Američané raději více pracují slide 50
Odpracované hodiny a index reálných mezd: 1870-2000 1870 1913 1938 1973 1992 2000 Annual hours worked per person France 2,945 2,588 1,848 1,771 1,542 1,517 Germany 2,941 2,584 2,316 1,804 1,563 1,469 UK 2,984 2,624 2,267 1,688 1,491 1,491 USA 2,964 2,605 2,062 1,717 1,589 1,660 Sweden 2,945 2,588 2,204 1,571 1,515 1,588 Real wage (index: 1870 = 100) France 100 205 335 1,048 1,417 1,434 Germany 100 185 285 944 1,178 1,222 UK 100 157 256 439 640 733 USA 100 189 325 596 659 737 Sweden 100 270 521 1,228 1,493 1,727 = dominance důchodového efektu ve velmi dlouhém období Zdroj: Burda-Wyplosz 2005 slide 51
6.6. Nezaměstnanost - ČR slide 52
Nezaměstnanost ČR 1991-2010 Zdroj: ČSÚ slide 53
Přirozená míra nezaměstnanosti v ČR slide 54
ČR: Minimální a průměrná mzda Zdroj: VUPSV slide 55
ČR: Demografie Vývoj jednotlivých skupin Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 56
Shrnutí 1. Přirozená míra nezaměstnanosti Dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti Závisí na míře ztráty práce a míře nalézání práce 2. Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku času, který pracovníci potřebují k přemístění se z jednoho zaměstnání do druhého Může být zvyšována pojištěním pro případ nezaměstnanosti slide 57
Shrnutí 3. Strukturální nezaměstnanost Je způsobena strnulostí mezd: reálná mzda zůstává na vyšší hladině než je rovnovážná Způsobena: minimální mzdou, odbory a efektivnostními mzdami 4. Délka trvání nezaměstnanosti Většina případů nezaměstnanosti jsou pouze krátkodobé epizody Ale většina času strávená v nezaměstnanosti připadá na malý počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. slide 58
Shrnutí 5. Chování přirozené míry v USA Rostla od roku 1960 do počátku osmdesátých let, potom poklesla Možná vysvětlení: trendy v reálné minimální mzdě, členství v odborech, odvětvové změny, stárnutí generace baby boomu slide 59
Shrnutí 6. Evropská nezaměstnanost Prudce vzrostla po roce 1970 Pravděpodobně v důsledku štědrých podpor v nezaměstnanosti, silného členství v odborech a technologického pokroku, který posunul poptávku od nekvalifikované práce. slide 60
Literatura Mankiw (2010): Chapter 6: Unemployment Holman (2010): Kapitola 7: Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti Powerpoint Slides: Mankiw s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 61