PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ NA LÉTA 2012-2016 JIHOČESKÝ KRAJ AKTUALIZOVANÉ PŘÍLOHY České Budějovice, říjen 2013
Pořizovatel a zpracovatel Pořizovatel: JIHOČESKÝ KRAJ U Zimního stadionu 1952/2, 7 Zpracovatel: JIKORD s. r. o. Boženy Němcové 49/3 České Budějovice 370 76 Jednatel: Ing. Jiří Borovka, Ph.D., MBA.
PŘÍLOHA Č 1. Charakteristika území kraje Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozlohou 10 057 km 2 představuje Jihočeský kraj 12,8 % rozlohy ČR a je tak po Středočeském kraji druhým největším krajem. Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji v rámci ČR. Kraj má celkem 637 723 obyvatel, přičemž hustota osídlení je 63 obyvatel na 1 km 2, což je nejnižší hodnota v ČR. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má okres České Budějovice se 114 obyvateli na 1 km 2, kde žije 29,3 % obyvatel kraje. Naopak nejmenší hustotu obyvatelstva má okres Prachatice s 37 obyvateli na 1 km 2. Velká hustota obyvatelstva v okrese České Budějovice je dána především soustředěním do samotného krajského města České Budějovice, v němž bydlí 94,9 tis. osob. V okresních městech Jihočeského kraje žije 36,2 % všech obyvatel kraje. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 38,2 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového počtu obyvatel kraje. V Jihočeském kraji je 53 měst s podílem 64,5 % městského obyvatelstva k 31. 12. 2009, 17 městysů s podílem 3,6 %, 552 obcí s podílem 31,8 % a 1 vojenský újezd (Boletice). Z pohledu počtu žen na celkovém počtu obyvatel je Jihočeský kraj s hodnotou 50,7 % pod celorepublikovým průměrem (50,9 %). Jihočeský kraj leží při jižní hranici České republiky s Rakouskem (Horní a Dolní Rakousko) a Spolkovou republikou Německo (Bavorsko). Jihočeský kraj se svou ekonomickou vyspělostí, měřenou HDP na obyvatele, řadí mezi průměrné regiony ČR, míra nezaměstnanosti je však dlouhodobě nižší. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se kraj podílí 5,5 %. Objem přílivu zahraničních investic sledovaný Českou národní bankou řadí kraj na osmé místo v republice (stav přímých zahraničních investic na jednoho obyvatele kraje dosahoval k 31. 12. 2005 částky 90 715 Kč). Hlavními investory jsou s velkou převahou subjekty z Německa, Rakouska a také z Nizozemí. Kraj dlouhodobě vykazuje nízkou nezaměstnanost (5,1 % k 31. 12. 2006), která je výrazně pod průměrem jak republikovým (7,1 % k 31. 12. 2006), tak EU 25 (8,7 %, 2005). Riziko nezaměstnanosti je výrazně diferencováno podle věku a vzdělání.
V regionu jsou umístěna výzkumná pracoviště Akademie věd ČR (Biologické centrum AV ČR, vědecko-výzkumná instituce, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, vědecko-výzkumná instituce), dále Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický a pedagogicko-výzkumná pracoviště dvou univerzit. Chybí však aplikovaný výzkum přispívající k rozvoji ekonomiky kraje. Zastoupeny jsou Jihočeská univerzita, Vysoká škola technická a ekonomická a Vysoká škola evropských a regionálních studií. Cestovní ruch v Jihočeském kraji je podmíněn bohatou a rozmanitou strukturou přírodního i kulturního dědictví a opírá se o již fungující produkty, jako je především lázeňství, různé formy zimní i letní turistiky, městské a venkovské památkové rezervace, jedinečná lidová architektura, tradiční slavnosti a výstavy, různé formy gastroturistiky. Rozvoj cestovního ruchu je územně diferencovaný s výraznou sezónností, přičemž je limitován nedostatečně rozvinutou základní a doplňkovou infrastrukturou, nevyhovující dopravní dostupností, omezeným rozsahem a kvalitou služeb atd. Významnou skutečností pro rozvoj cestovního ruchu je podpora projektů souvisejících se splavněním Vltavy a budováním mezinárodního letiště, což v budoucnosti zvýší dostupnost a atraktivitu JčK. V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Šumava/ Bayerischer Wald/Mühlviertel, který zahrnuje území o celkové rozloze 16 tis. km 2 se 1,3 mil. obyvateli. Sdružuje 111 hornorakouských, 107 bavorských obcí a 128 českých obcí (z toho 89 obcí je z Jihočeského kraje). Přínosy lze spatřovat ve vytváření a realizaci společných projektů, především v oblasti dopravy, služeb a cestovního ruchu a vzájemné výměně zkušeností. V květnu 2002 byla podepsána zakládací listina dalšího euroregionu s názvem Silva Nortica", který zahrnuje území okresů Jindřichův Hradec, České Budějovice, Písek a Tábor. V Dolním Rakousku se jedná o okresy Zwettl, Krems, Gmünd, Waidhofen an der Thaya a Horn. Euroregion představuje území o rozloze 10 639 km 2 s téměř 700 tis. obyvateli. Cílem přeshraniční spolupráce je společná reprezentace regionu, výměna informací, rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury, cestovního ruchu, a podobně. Na jihočeské straně je do něho zapojeno 40 obcí s více než 260 tis. obyvateli.
Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje Zdroj: ČSÚ Z výše uvedeného grafu vyplývá, že počet obyvatel JčK se od roku 2001 neustále zvyšuje, strmější vzestup lze vysledovat na přelomu let 2004 a 2005. Od této doby produkční křivka i nadále stoupá. Dle odhadu ČSÚ by počet obyvatel JčK měl i nadále stoupat. 2.1.1Rozmístění výrobních sil, struktura osídlení s ohledem na dopravu Podle zpracovaného projektu 1, lze konstatovat, že za pracovištní centra lze považovat města sídel obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP), výjimku tvoří menší ORP, kterými jsou Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav, Trhové Sviny a Kaplice. Při promítnutí významnějších směrů vyjížďky do mapy pracovištích center a funkčních urbanizovaných území je možné vidět soulad mezi intenzivní vyjížďkou a identifikovanými pracovištními centry. Největším pracovištním centrem je rozhodně město České Budějovice, které je zároveň krajským městem. 1 Odkaz na webové stránky o projektu http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/
Z pohledu podílu plochy funkčních urbanizovaných území vyjádřených na ploše ORP jsou na tom nejlépe ORP České Budějovice (93 %), Strakonice (80 %) a Blatná (77 %), nejhůře naopak ORP Kaplice, Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav (0 %). Obrázek č. 1- Pracovištní centra a funkční urbanizovaná území v JčK Zdroj: Projekt INTERREG IIIB REPUS / RURU Pozn.: Obrázek č. 1 a č. 2 vychází z projektu INTERREG IIIB REPUS 2, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). Podkladem byl projekt INTERREG IIIB REPUS3, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA) viz obrázek č. 1 a 2, kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro jednotlivé země. 2 Odkaz na webové stránky o projektu http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/
Obrázek č. 2 Podíl funkčně urbanizovaných území na ploše ORP Zdroj: RURU 2.1.2Věková struktura obyvatel JčK. Průměrný věk obyvatel ČR se pohybuje okolo 40,6 roku. Jihočeský kraj se pohybuje těsně nad touto hodnotou (40,7) na 6. místě v rámci ČR. Jihočeský kraj vykazuje již od roku 1993 vzestup průměrného věku obyvatel do roku 2009 o 4,3 roku na hodnotu 40,7 roku, což je o jednu desetinu větší průměrný věk než činí průměr v ČR což popisuje graf č. 2.
Graf 2 Vývoj průměrného věku obyvatel JčK Zdroj: ČSÚ 2.1.3Vyjížďka a dojížďka do škol a zaměstnání Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných sčítání obyvatelstva. Počet vyjíždějící a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v jednotlivých ORP, z čehož plyne, že nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude v nejlidnatějších ORP v případě tohoto kraje ORP České Budějovice. Lepší vypovídající schopnost má saldo, podle něhož jsou záznamy v tabulce seřazeny. Dojížďka do ORP převyšuje vyjížďku pouze ve dvou ORP České Budějovice a Týn nad Vltavou (JE Temelín), který leží severně od Českých Budějovic. Více viz tabulka č. 1.
Tabulka č. 1 Dojížďka a vyjížďka z/do ORP v JčK Absolutní čísla Podíl (%) Vyjíždí mimo ORP Dojíždí do ORP Vyjíždí mimo ORP Dojíždí do ORP Saldo České Budějovice 3 967 8 640 13,8 30,0 4 673 Týn nad Vltavou 860 2 292 18,3 48,7 1 432 Vimperk 639 517 22,6 18,3-122 Blatná 651 283 29,4 12,8-368 Strakonice 1 328 892 18,7 12,6-436 Vodňany 921 441 44,3 21,2-480 Kaplice 1 394 833 31,7 19,0-561 Dačice 859 273 31,8 10,1-586 Třeboň 1 274 506 30,8 12,2-768 Prachatice 1 451 541 28,6 10,7-910 Jindřichův Hradec 1 606 607 24,4 9,2-999 Tábor 2 778 1 753 18,8 11,8-1 025 Milevsko 1 364 202 43,6 6,5-1 162 Písek 2 222 1 013 32,3 14,7-1 209 Český Krumlov 2 299 852 30,0 11,1-1 447 Soběslav 1 916 414 48,4 10,5-1 502 Trhové Sviny 2 508 321 64,0 8,2-2 187 Zdroj: ČSÚ Nejhůře na tom jsou ORP Trhové Sviny, Soběslav a Český Krumlov, kde vyjížďka daleko převyšuje dojížďku do ORP. ORP v tabulce níže (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již vzájemně porovnatelné. Výrazně nejvíce vyjíždějí lidé za prací mimo ORP z ORP Trhové Sviny (stejně jako v absolutních i v relativních hodnotách). Poté následují ORP Soběslav a Vodňany. Naopak nejméně vyjíždí z ORP České Budějovice a Strakonice.
Tabulka č. 2 Vyjížďka z ORP v JčK vyjádřená na 100 zaměstnaných Celkem vyjíždí Počet Vyjíždějící na 100 zaměstnaných (%) Mimo ORP Uvnitř ORP zaměstnaných v ORP Mimo ORP Uvnitř ORP Trhové Sviny 2 508 1 092 8 138 30,8 13,4 Soběslav 1 916 1 628 10 258 18,7 15,9 Vodňany 921 718 5 084 18,1 14,1 Milevsko 1 364 1 562 8 820 15,5 17,7 Kaplice 1 394 2 165 9 565 14,6 22,6 Týn nad Vltavou 860 1 553 6 452 13,3 24,1 Český Krumlov 2 299 4 522 19 736 11,6 22,9 Třeboň 1 274 2 360 12 037 10,6 19,6 Blatná 651 1 279 6 373 10,2 20,1 Dačice 859 1 570 9 263 9,3 16,9 Písek 2 222 3 639 24 100 9,2 15,1 Prachatice 1 451 3 082 16 273 8,9 18,9 Vimperk 639 1 671 8 196 7,8 20,4 Tábor 2 778 10 274 38 765 7,2 26,5 Jindřichův Hradec 1 606 4 370 22 618 7,1 19,3 Strakonice 1 328 4 874 21 255 6,2 22,9 České Budějovice 3 967 16 233 73 304 5,4 22,1 Zdroj: ČSÚ V relativních číslech je dojížďka mimo ORP velmi výrazná v ORP Týn nad Vltavou, zde dosahuje počet dojíždějících více jak 35% zaměstnaných, což je způsobné lokalizací elektrárny Temelín s navazujícím provozy. S velkým odstupem je druhý nejvýznamnější dojížďkou cíl ORP České Budějovice. Naopak minimálně se dojíždí do ORP Milevsko a Jindřichův Hradec.
Tabulka č. 3 Dojížďka do ORP v JčK vyjádřená na 100 zaměstnaných Celkem dojíždí Počet Dojíždějící na 100 zaměstnaných (%) Mimo ORP Uvnitř ORP zaměstnaných v ORP Mimo ORP Uvnitř ORP Týn nad Vltavou 2292 1553 6452 35,5 24,1 České Budějovice 8640 16233 73304 11,8 22,1 Kaplice 833 2165 9565 8,7 22,6 Vodňany 441 718 5084 8,7 14,1 Vimperk 517 1671 8196 6,3 20,4 Tábor 1753 10274 38765 4,5 26,5 Blatná 283 1279 6373 4,4 20,1 Český Krumlov 852 4522 19736 4,3 22,9 Třeboň 506 2360 12037 4,2 19,6 Písek 1013 3639 24100 4,2 15,1 Strakonice 892 4874 21255 4,2 22,9 Soběslav 414 1628 10258 4,0 15,9 Trhové Sviny 321 1092 8138 3,9 13,4 Prachatice 541 3082 16273 3,3 18,9 Dačice 273 1570 9263 2,9 16,9 Jindřichův Hradec 607 4370 22618 2,7 19,3 Milevsko 202 1562 8820 2,3 17,7 Zdroj: ČSÚ 2.1.4Charakteristika dopravní infrastruktury Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu. V souladu s mezinárodními smlouvami byl vymezen multimodální koridor M1, jímž prochází i trasa dálnice D3, jejíž výstavba probíhá. Na území Jihočeského kraje je dokončen úsek Mezno Tábor (15 km), ve výstavbě s plánovaným dokončením v roce 2013 je úsek Tábor Veselí n/l. (25 km). Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť v rámci multimodálního koridoru M1 (X.) je dobudování dálnice D3 na trase Praha Tábor České Budějovice Dolní Třebonín a rychlostní komunikace R3 na trase Dolní Třebonín Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice, jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouskou dálniční síť ve směru do Lince (rychlostní komunikace S10 dálnice A7). Výstavba rychlostní komunikace R4 je dokončena v úseku Praha Skalka ve Středočeském kraji, v Jihočeském kraji je zatím dokončen úsek Nová Hospoda Mirotice (7 km). V návaznosti na rychlostní komunikaci R4 byla dále vymezena silnice S3 v trase Nová Hospoda Strakonice Vimperk Strážný hranice ČR/SRN (-Passau). Rozvoj silniční sítě, vymezený v Politice
územního rozvoje 2008, je znázorněn v následujícím obrázku. Dále bylo uloženo MMR, aby ve spolupráci s MD a regiony prověřilo účelnost a možnosti paralelního jižního spojení ve směru Z-V v termínu do konce roku 2010. Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1. Výsledkem je návrh na propojení regionů silnicemi I. třídy I/20 a I/34 v ose Plzeň (D5) Písek České Budějovice Jindřichův Hradec Humpolec (D1). Obrázek č. 1 - PÚR ČR Transevropské multimodální koridory (TEMMK) Zdroj: ČSÚ
2.1.4.1. Silniční doprava Obrázek č. 2 - PÚR ČR Doprava silniční Zdroj: ČSÚ Silniční síť Jihočeského kraje činila v roce 2012 celkem 6 129 km silnic a dálnic, z toho pouze 15 km činil úsek dálnice a jen 654 km silnice I. třídy, což je zhruba pouze 10 % z celkové délky silniční sítě. Jedním z důvodů je i příhraniční poloha kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve kterých převažují silnice III. třídy, jež představují 60 % délky silniční sítě kraje. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dobrou dostupnost jak sídel, tak i výrobních podniků, její kvalita však neodpovídá rostoucím nároků na kapacitu osobní a nákladní dopravy. Hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území se ve srovnání s ostatními kraji pohybuje na 12. místě a činí 60,9 km na 100 km 2. Délka silniční sítě ve vztahu k počtu obyvatel činí cca 9,6 km na 1000 obyvatel a je naopak vysoko nad republikovým průměrem (o 80 %) a znamená značné náklady na její údržbu. Silnice II. třídy činí 1644 km a délka silnic III. třídy
je 3 808 km. Celkem má Jihočeský kraj ve správě a údržbě 5 452 km silniční sítě. Pro následující období jsou jako hlavní směry rozvoje silniční sítě vymezeny zejména postupné zlepšování parametrů stávajících silnic I., II. a III. třídy, včetně přeložek, obchvatů měst a obcí, a rozšíření nevyhovujících úseků. Za tímto účelem má kraj zpracovánu Koncepci optimalizace dopravní sítě (2010 zpracovatel Mott MacDonald), jejíž výstupy jsou postupně uplatňovány v rámci Programu investiční výstavby a oprav. Ke zlepšení dopravní obslužnosti bude zaměřena podpora zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách. Podporou systémů veřejné dopravy, včetně modernizace vozového parku, by byly vytvořeny předpoklady ke zpomalení růstu individuální automobilové dopravy. Tabulka č. 4 Hustota dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy,v ORP JčK Rozloha ORP (km 2 ) Hustota obyvatel 2009 (obyv./km 2 ) Dálnice + rychlostní silnice + silnice I. třídy (km) Dálnice + rychlostní silnice + silnice I. třídy (km/km 2 ) Jihočeský kraj 10058 63,0 701,44 0,07 Blatná 279 50,2 20,68 0,07 České Budějovice 924 167,0 99,13 0,11 Český Krumlov 1131 37,1 45,99 0,04 Dačice 472 42,1 7,35 0,02 Jindřichův Hradec 934 51,4 75,31 0,08 Kaplice 485 40,7 25,06 0,05 Milevsko 385 48,9 30,58 0,08 Písek 742 69,8 109,30 0,15 Prachatice 839 40,3 29,44 0,04 Soběslav 324 68,7 27,57 0,09 Strakonice 574 78,7 56,71 0,10 Tábor 1002 80,6 98,95 0,10 Trhové Sviny 452 40,3 0 0 Třeboň 538 47,2 63,22 0,12 Týn nad Vltavou 262 53,8 0 0 Vimperk 535 33,1 36,37 0,07 Vodňany 179 65,4 23,16 0,13 Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 5 Hustota silnic II. třídy v ORP JčK Rozloha ORP (km2) Hustota obyvatel 2009 (obyv./km2) Silnice II. třídy (km) Hustota silnic II. třídy (km/km2) Jihočeský kraj 10058 63,0 1644,87 0,16 Blatná 279 50,2 47,62 0,17 České Budějovice 924 167,0 133,86 0,14 Český Krumlov 1131 37,1 126,07 0,11 Dačice 472 42,1 150,59 0,32 Jindřichův Hradec 934 51,4 134,79 0,14 Kaplice 485 40,7 56,79 0,12 Milevsko 385 48,9 64,80 0,17 Písek 742 69,8 95,07 0,13 Prachatice 839 40,3 141,38 0,17 Soběslav 324 68,7 60,21 0,19 Strakonice 574 78,7 78,02 0,14 Tábor 1002 80,6 207,70 0,21 Trhové Sviny 452 40,3 76,89 0,17 Třeboň 538 47,2 62,48 0,12 Týn nad Vltavou 262 53,8 79,00 0,30 Vimperk 535 33,1 87,43 0,16 Vodňany 179 65,4 42,17 0,24 Zdroj: ČSÚ 2.1.4.2. Železniční doprava V souladu s evropskými dohodami byl v rámci multimodálního koridoru M1 vymezen jako součást modernizace IV. tranzitního železničního koridoru (dále jen TŽK) jeho úsek Praha Benešov - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště-hranice ČR (-Linz). Jeho cílem je zabezpečit naplnění prioritního projektu sítě TEN-T č. 22, zaměřeného na zlepšení kvality železniční dopravní infrastruktury. V rámci IV. tranzitního železničního koridoru se jedná o koridor CE-E55/C-E 551 Praha Benešov Veselí nad Lužnicí České Budějovice Horní Dvořiště hranice ČR (-Linz). Jedná se o tratě č. 221 Praha Benešov, č. 220 Benešov České Budějovice a č. 196 České Budějovice Horní Dvořiště. Tím by byly vytvořeny předpoklady pro zvýšení rychlosti a kapacity železničního koridoru v ose sever jih umožňující tranzitní dopravu přes ČR v nejkratší ose od Baltického k Jaderskému moři a dále pro rozvoj dálkové i regionální osobní dopravy. Dále se ukládá příprava koridorů ŽD4 a ŽD5 s cílem vytvoření podmínek ke zvýšení kapacity tratí a jejich parametrů pro tratě Plzeň Strakonice České Budějovice České Velenice hranice ČR (-Wien) a dále Veselí nad Lužnicí Třeboň České Velenice hranice ČR (-Wien). V úseku Plzeň Strakonice České
Budějovice se jedná o úplné zdvoukolejnění, v úsecích České Budějovice České Velenice hranice ČR (byla již dokončena) a Veselí nad Lužnicí České Velenice o elektrizaci tratí. Obrázek č. 3 - PÚR ČR Doprava železniční Zdroj: ČSÚ Železniční doprava je základní součástí dopravního systému kraje, který významně ovlivňuje rozvoj území. Na území kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové délce 981 km, z nichž 9 je celostátních a 12 regionálních. V rámci kraje je celkem 249 železničních stanic a zastávek (z toho 146 neobsazených dopraven). V posledních létech byly do provozu uvedeny nové zastávky Hradce na trati České Budějovice Volary a Tábor Čápův Dvůr na trati České Budějovice Praha, Řípec na trati Veselí/Lužnicí Havlíčkův Brod. Hustota železniční sítě na území kraje je 9,75 km na 100 km 2, což je výrazně pod celostátním průměrem. To znamená podstatně méně rozvinutou dopravní infrastrukturu. Ve střednědobém horizontu se její hustota nemění. Úroveň železniční dopravy je charakterizována zejména stavem infrastruktury a vozového parku. Zatímco investice do infrastruktury postupně probíhají (IV. TŽK, elektrizace tratě České Budějovice České Velenice, Rybník Lipno/Vlt.
racionalizace tratí Protivín Zdice, a Tábor Horní Cerekev, radioblok na trati Číčenice - Volary), nebo jsou připravovány (investice v oblasti Šumavských tratí, zdvoukolejnění České Budějovice Plzeň apod.), stav vozového parku je značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě. Další možnou charakteristikou je přeprava věcí (zboží). Pro tento ukazatel jsou k dispozici pouze údaje bez tranzitu. Jak vyplývá z následujících údajů, nákladní železniční přeprava dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2000 činila přeprava věcí po železnici v rámci regionu 157,5 tis. tun, v roce 2002 to již bylo jen 114,1 tis. tun, v roce 2006 pouze 50,1tis.tun a v roce 2009 47,5 tis. tun. Obdobná tendence se projevuje v rámci celé České republiky, což se projevuje ve změně struktury nákladů podle forem dopravy. Nejvíce se z nákladní dopravy v silniční i železniční dopravě přepravují stavebniny, velký objem zaujímají a to zejména v silniční dopravě obiloviny, ovoce a zelenina, živá zvířata, textilie, ostatní pevné látky rostlinného nebo živočišného původu a v neposlední řadě i potraviny. V železniční nákladní dopravě má také nemalý objem přeprava dřeva. Počet přepravených cestujících po železnici se v jednotlivých letech mění. Z dostupných údajů MD vyplývá, že zde od roku 2003 postupně vzrostl počet přepravených cestujících z 5 078,8 tisíc na 5 610,5 tisíc v roce 2006, ale v roce 2009 klesl na 4 564 tisíc. Tabulka č. 6 Hustota celostátních železnic v ORP JčK Rozloha ORP (km2) Hustota obyvatel 2009 (obyv./km2) Celostátní železnice (km) Hustota celost. železnic (km/km2) Jihočeský kraj 10058 63 547,93 0,05 Blatná 279 50,2 0 0 České Budějovice 924 167,0 110,73 0,12 Český Krumlov 1131 37,1 2,48 0,002 Dačice 472 42,1 0 0 Jindřichův Hradec 934 51,4 45,17 0,05 Kaplice 485 40,7 40,15 0,08 Milevsko 385 48,9 22,88 0,06 Písek 742 69,8 94,26 0,13 Prachatice 839 40,3 0 0 Soběslav 324 68,7 38,44 0,12 Strakonice 574 78,7 28,80 0,05 Tábor 1002 80,6 71,64 0,07 Trhové Sviny 452 40,3 29,68 0,07 Třeboň 538 47,2 58,53 0,11 Týn nad Vltavou 262 53,8 0 0 Vimperk 535 33,1 0 0 Vodňany 179 65,4 5,17 0,03 Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 7 Hustota regionálních železnic v ORP JčK Rozloha ORP (km2) Hustota obyvatel 2009 (obyv./km2) Regionální železnice (km) Hustota region. železnic (km/km2) Jihočeský kraj 10058 63 430,47 0,04 Blatná 279 50,2 33,32 0,12 České Budějovice 924 167,0 18,45 0,02 Český Krumlov 1131 37,1 76,22 0,07 Dačice 472 42,1 23,46 0,05 Jindřichův Hradec 934 51,4 47,55 0,05 Kaplice 485 40,7 7,11 0,01 Milevsko 385 48,9 0 0 Písek 742 69,8 0 0 Prachatice 839 40,3 92,84 0,11 Soběslav 324 68,7 0 0 Strakonice 574 78,7 34,55 0,06 Tábor 1002 80,6 24,65 0,02 Trhové Sviny 452 40,3 0 0 Třeboň 538 47,2 0 0 Týn nad Vltavou 262 53,8 13,33 0,05 Vimperk 535 33,1 36,99 0,07 Vodňany 179 65,4 22,00 0,12 Zdroj: ČSÚ 2.1.4.3. Hraniční přechody V rámci cíle Evropská územní spolupráce přeshraniční část se rozvíjí spolupráce na českorakouské a česko-bavorské hranici. Na území Jihočeského kraje působí dva euroregiony Euroregion Silva Nortica a Euroregion Šumava. Intenzívní přeshraniční vztahy s Horním a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem mají zásadní význam pro rozvoj Jihočeského kraje. Před vstupem do Schengenského prostoru existovalo 41 hraničních přechodů, z toho 29 na turistických stezkách, 10 silničních a 2 železniční. V průběhu roku 2006 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. a téměř 30 tisíc autobusů a o něco méně použilo přechody k opuštění našeho území. Počty vjezdů a výjezdů jsou u jednotlivých přechodů značně diferencované. 2.1.4.4 Ostatní dopravní obory Dopravní plán s ohledem na rozvoj území obsahuje také problematiku ostatních dopravních oborů, které nejsou v regionální dopravě významné, avšak mají významný vliv jako zdroje pro potencionální poptávku právě pro výše zmiňovanou regionální dopravu.
2.1.4.5. Vodní doprava Na území Jihočeského kraje se dle zákona 114/95 Sb. nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20). Jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumožňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-2013. Realizací celého projektu splavnění jihočeské Vltavy bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i lokální nákladní přepravu. Realizace projektu Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice Týn nad Vltavou (oficiální název) v létech 2008 2013 bude sloužit pro rekreační plavbu a v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy) by měla umožnit propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. V současné době je dokončena realizace projektu v úseku České Budějovice Hluboká nad Vltavou. V budoucnu (po prohloubení prohrábek dna z kóty 1,6 m na kótu 2,7 m) bude umožněna i nákladní plavba pro lodě do 300t. Tabulka č. 8 Délka vodních cest v ORP JčK Rozloha ORP (km 2 ) Délka vodní cesty (km) Jihočeský kraj 10.058 130,797 Blatná 279 0 České Budějovice 924 29,640 Český Krumlov 1.131 24,024 Dačice 472 0 Jindřichův Hradec 934 0 Kaplice 485 0 Milevsko 385 11,737 Písek 742 41,133 Prachatice 839 0 Soběslav 324 0 Strakonice 574 0 Tábor 1.002 0 Trhové Sviny 452 0 Třeboň 538 1,222 Týn nad Vltavou 262 23,042 Vimperk 535 0 Vodňany 179 0 Zdroj: ČSÚ
Pravidelná osobní lodní doprava na území Jihočeského kraje je v současnosti provozována na přehradní nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou., Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Na vodní nádrži Lipno je v provozu 5 přístavišť a 3 přívozy, funguje zde charterová doprava, je vybudován jachetní přístav, funguje zde řada půjčoven lodí. Na Orlíku je 8 přístavišť pro osobní lodní dopravu. Na rybníku Svět u Třeboně je provozována pravidelná okružní plavba a v úseku Hluboká nad Vltavou - hráz nádrže Hněvkovice funguje charterová doprava. Řeky Vltava, Lužnice a Otava jsou společně s rybníkem Svět účelovými vodními cestami, využívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) České Budějovice (Jiráskův jez) významně zvýší rekreační potenciál území a umožní způsoby jeho využívání, jež jsou ve vyspělých evropských zemí běžné. Obrázek č. 4 - PÚR ČR Doprava vodní a letecká Zdroj: ČSÚ
2.1.4.6. Letecká doprava Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České Budějovice usilují o intenzivnější využití bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic dnes letiště České Budějovice. Jako hlavní priorita v této oblasti byla v Programu rozvoje Jihočeského kraje na období 2007-2013 stanovena modernizace tohoto letiště (v současnosti je již v majetku Jihočeského kraje). Společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. provozující letiště České Budějovice má od března 2008 licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí kategorie 4C. Realizace modernizace letiště České Budějovice se předpokládá v letech 2009 2013, jejím cílem je vybudování veřejného mezinárodního letiště pro provoz velkých dopravních letadel. V kraji je dále dle ÚAP ORP evidováno dalších 13 civilních letišť (Chelčice, Dačice, Frymburk, Hosín, Jindřichův Hradec, Kaplice, Kramolín, Krašovice, Soběslav, Strakonice, Strunkovice, Tábor, Velešín) a 3 vojenská letiště (Bechyně, Blatná Tchořovice a Tábor Všechov). Heliporty se nacházejí ve městech České Budějovice, Hosín, Tábor, Písek, Jindřichův Hradec, Dačice). Tato letiště mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití.
Tabulka č. 9 Počet letišť v ORP JčK Rozloha ORP (km 2 ) Počet letišť (bez rozlišení typu) Jihočeský kraj 10058 17 Blatná 279 1 České Budějovice 924 2 Český Krumlov 1131 1 Dačice 472 1 Jindřichův Hradec 934 1 Kaplice 485 2 Milevsko 385 0 Písek 742 1 Prachatice 839 1 Soběslav 324 1 Strakonice 574 1 Tábor 1002 3 Trhové Sviny 452 1 Třeboň 538 0 Týn nad Vltavou 262 0 Vimperk 535 0 Vodňany 179 1 Zdroj: ČSÚ 2.1.4.7. Nekonvenční doprava Pro oblast rekreační dopravy je pro Jihočeský kraj výhodný pravidelný provoz sedačkové lanové dráhy Krásetín Kleť. Výjimkou jsou dvě delší období na jaře a na podzim, kdy probíhá pravidelná údržba lanovky, v letní sezoně jezdí lanová dráha denně. Provozovatelem této dráhy je obec Holubov. Obrázek č. 5 - Doprava nekonvenční (Sedačková lanová dráha Krásetín Kleť) Zdroj: Wikipedie
2.1.4.8 Veřejné logistické centrum Na základě zpracované Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (materiál MD ČR připravovaný do jednání ve vládě v roce 2008) má být v ČR realizováno 7-9 regionálních veřejných logistických center (dále VLC). Smyslem VLC je zajistit dopravní a logistické služby včetně skladování, balení, distribuce a dalších služeb pro střední a menší zákazníky, kteří nemají vlastní logistická centra, za rovných (nediskriminačních) podmínek. V Jihočeském kraji je navrženo umístění VLC v Českých Budějovicích. Lokalita České Budějovice - Nemanice umožňuje bezprostřední napojení na silnici (severní tangenta Českých Budějovic, dálnice D3 a silnice I/20), železnici (IV. tranzitní železniční koridor ČR) a rovněž budoucí rychlé spojení na Letiště České Budějovice. V případě potřeby bude možno využívat i vltavskou vodní cestu (vodní cesta tř. I pro plavidla do 300 tun) prostřednictvím přístavu Hrdějovice v bezprostředním sousedství s VLC.
PŘÍLOHA č. 2 Tabulka č. 10 Počty obcí, autobusových zastávek, železničních stanic a zastávek podle okresů JčK s uvedením počtu obcí bez veřejné dopravy okres počet obcí počet autobusových zastávek počet železničních zastávek bez autobusové dopravy * bez veřejné dopravy * České Budějovice 109 555 37 5 3 Český Krumlov 46 323 38 1 1 Jindřichův Hradec 106 500 51 0 0 Písek 75 411 29 0 0 Prachatice 65 384 37 1 1 Strakonice 112 422 39 0 0 Tábor 110 510 34 1 0 CELKEM 623 3105 265 8 5 Zdroj: Vlastní Pozn: * obce jsou vždy v docházkové vzdálenosti do 2 km k nejbližší zastávce veřejné dopravy
PŘÍLOHA č. 3 Obrázek č. 5 Obce bez veřejné autobusové a vlakové dopravy Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 4 Tabulka č. 11 - Vývoj denního a ročního rozsahu DO ve veřejné linkové autobusové dopravě (počty linek, počty spojů, ujkm/rok) rok km/rok (v tis.) km/rok (v tis.) km/rok (v tis.) x S + 2008 18 112 311 547 2009 18 196 279 488 2010 18 036 263 485 2011 18 177 280 478 2012 19 226 285 480 Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 5 Tabulka č. 12 - Vývoj ročního rozsahu DO v regionální železniční dopravě vlkm/rok vlkm/rok vlkm/rok rok ČD JHMD celkem 2007 6 104 587 175 291 6 279 878 2008 6 155 360 179 895 6 335 255 2009 5 771 866 180 149 5 952 015 2010 5 348 616 180 585 5 529 201 2011 5 227 355 178 500 5 405 855 2012 5 211 026 178 651 5 389 677 Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 6 Tabulka č. 13 - Objem dopravních výkonů DO v Jčk kraji dle jednotlivých smluvních dopravců ve veřejné linkové autobusové dopravě (v tis. ujkm) dopravce skutečnost 2012 odhad 2013 2013/2012 rozdíl 2013/2012 % ČSAD JIHOTRANS a.s. 3 810 528 3 814 938 4 410 100,12 COMETT PLUS spol. s r.o. 2 416 322 2 430 829 14 507 100,60 ČSAD STTRANS a.s. 1 813 783 1 806 929-6 854 99,62 ČSAD J. Hradec a.s. 2 854 164 2 854 269 105 100,00 ČSAD AUTOBUSY Č. Budějovice a.s. 6 426 680 6 455 042 28 362 100,44 ČSAD ausy ČB (převod Doprava Záruba) 635 529 628 230-7 299 98,85 ICOM transport a.s. 318 513 316 971-1 542 99,52 Veolia transport Praha s.r.o. 65 350 65 338-12 99,98 JOSEF ŠTEFL-tour 432 060 431 810-250 99,94 DP Města Vl. Březí s.r.o. 38 796 38 684-112 99,71 COMETT PLUS spol.s r.o.-mhd 176 549 176 289-260 99,85 ČSAD STTRANS a.s.-mhd 8 162 8 170 8 100,10 DP Města Č. Budějovice a.s. 263 750 255 159-8 591 96,74 Znojemská dop. spol. - PSOTA, s.r.o. 2 322 2 316-6 99,74 CELKEM 19 262 508 19 284 974 22 472 100,12 Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 7 Tabulka č. 14 - Objem dopravních výkonů DO v Jihočeském kraji dle jednotlivých smluvních dopravců regionální drážní dopravě (v tis. vlkm) dopravce smlouvy 2012 smlouvy 2013 2013/2012 % České dráhy a.s. 5 211 026 5 239 311 100,54 JHMD a.s. 178 651 179 863 100,68 Dopravní podnik města ČB 25 520 25 448 99,72 celkem 5 415 197 5 444 622 100,54 Zdroj. Vlastní
PŘÍLOHA č. 8 Tabulka č. 15 - Přehled výkonů v linkové osobní dopravě za rok 2013 (v Kč) dopravce úhrada 2012 smlouvy 2013 2013/2012 rozdíl Kč 2013/2012 % ČSAD JIHOTRANS a.s. 73 425 254 75 628 012 2 202 758 103,00 COMETT PLUS spol. s r.o. 56 771 754 58 738 080 1 966 326 103,46 ČSAD STTRANS a.s. 40 226 541 41 604 565 1 378 024 103,43 ČSAD J. Hradec a.s. 55 223 650 56 959 513 1 735 863 103,14 ČSAD AUTOBUSY Č. Budějovice a.s. 132 678 279 136 670 487 3 992 208 103,01 ČSAD ausy ČB (převod Doprava Záruba) 10 861 094 11 186 927 325 833 103,00 ICOM transport a.s. 5 762 028 5 949 675 187 647 103,26 Veolia transport Praha s.r.o. 1 068 814 1 127 606 58 792 105,50 JOSEF ŠTEFL-tour 8 286 195 8 534 781 248 586 103,00 DP Města Vl. Březí s.r.o. 892 807 890 487-2 320 99,74 COMETT PLUS spol.s r.o.-mhd 3 030 000 3 120 900 90 900 103,00 ČSAD STTRANS a.s.-mhd 210 080 216 382 6 302 103,00 DP Města Č. Budějovice a.s. 8 497 676 8 902 029 404 353 104,76 Znojemská dop. spol. - PSOTA, s.r.o. 49 246 50 093 847 101,72 CELKEM 396 983 418 409 579 537 12 596 119 103,17 Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 9 Tabulka č. 16 - Výdaje (dotace) z veřejných rozpočtů dle smluv s dopravci drážní dopravy na zajištění DO v Jihočeském kraji (v Kč). dopravce smlouvy 2012 smlouvy 2013 2013/2012 Kč 2013/2012 % České dráhy a.s. 517 000 202 535 962 000 18 961 798 103,67 JHMD a.s. 10 586 465 10 903 000 316 535 102,99 Dopravní podnik města ČB 968 484 969 838 1 354 100,14 celkem 528 555 151 547 834 838 19 279 687 103,65 Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 10 Tabulka č. 17 - Vývoj dotací z veřejných rozpočtů Jihočeského kraje na jednici (Kč/ujkm, Kč/vlkm) dotace na km 2007 2008 2009 2010 2011 2012 veřejná linková autobusová doprava 18,65 18,89 20,27 19,17 19,52 20,61 drážní doprava 49,47 50,99 87,07 95,04 97,78 99,21 Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 11 Graf č. 3 Vývoj dotace na vlkm v Kč v JčK Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 12 Graf č. 4 Vývoj dotace na ujkm v Kč v JčK Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 13 Tabulka č. 18 - Celkový počet ujetých kilometrů (2004 2012) ve veřejné linkové dopravě (v tis. km) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem 18 143 18 486 18 552 18 677 18 970 18 965 18 976 18 928 19 226 Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 14 Tabulka č. 19 - Celkový počet ujkm ve veřejné linkové dopravě v období 2013 2016 (v tis. km) Rok 2013 2014 2015 2016 Celkem 19 274 19 303 19 421 19 539 Zdroj: Vlastní Nárůst objemu výkonů je vytvořen na základě trendového vzestupu z období roku 2004 až 2012. Do celkového nárůstu není zahrnuta případná výrazná redukce železniční dopravy v případě neobdržení dotace cca 40 milionů Kč v rámci kompenzování ztráty v železniční dopravě ze státního rozpočtu.
PŘÍLOHA č. 15 Tabulka č. 20 - Celkový počet vlkm v drážní dopravě v období 2004 2012 (v tis. km) Dopravce 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ČD, a.s. 6 051 6 102 6 097 6 111 6 058 5 788 5 348 5 227 5 211 JHMD a.s. 174 180 186 188 185 181 180 178 178,5 DP města ČB* 25 25 25 25 25 25 25 25 25,5 Celkem 6 225 6 282 6 283 6 299 6 243 5 969 5 528 5 405 5 415 Zdroj: Vlastní Pozn.: * km jsou zaokrouhleny
PŘÍLOHA č. 16 Tabulka č. 21 Celkový počet vlkm (ujkm) v drážní dopravě v období 2013 2016 (v tis. km)* odhad Dopravce 2013* 2014* 2015 2016 ČD, a.s. 5 239 5 239 5 359 5 359 JHMD a.s. 180 180 174 174 DP města ČB 25 25 25 25 Celkem 5 444 5 444 5643 5643 Zdroj: Vlastní
PŘÍLOHA č. 17 Tabulka č. 22 Výsledky kontrolní činnosti společnosti JIKORD včetně udělených sankcí (2012) Počet kontrol autobus (protokoly) Z toho závady Smluvní sankce (Kč) Bus Označník JŘ Závady celkem navržená zrušená uhrazená 222 12 53 39 104 21 400 1 500 19 900 Počet kontrol vlak Z toho závady Smluvní sankce (Kč) Vlaky Prostory Výluky Závady celkem navržená zrušená uhrazená 223 62 29 0 91 80 000 20 000 60 000 Počet kontrol autobus (protokoly) Z toho závady Smluvní sankce (Kč) Závady celkem Bus Označník JŘ navržená zrušená uhrazená 169 28 82 139 249 9 900 4 900 5 000 Počet kontrol vlak Z toho závady Smluvní sankce (Kč) Závady celkem Vlaky Prostory Výluky navržená zrušená uhrazená 183 24 13 0 37 10 000 10 000 0
PŘÍLOHA č. 18 Tabulka č. 23 - Harmonogram otevírání trhu do období platnosti jízdního řádu 2018/2019 Zahájení plnění Notifikace Linky zahrnuté v provozním souboru Trakce Rozsah Podíl 2013/2014 2010 R 27: Ostrava Opava Krnov Olomouc M 0,5 1,4 2014/2015 2010 R 5: Praha Ústí n.l. Karlovy Vary Cheb R 20: Praha Roudnice n. L. Ústí n.l. Děčín E 2,4 6,5 2014/2015 2011 R 14: Liberec Pardubice R 15: Liberec Ústí nad Labem M 1,6 4,3 2014/2015 2011 R 16: Plzeň Most M 0,5 1,2 2015/2016 2011 Ex 2 (R 18): Praha Olomouc Vsetín (- Slovensko) / Luhačovice E+M 3,7 10,1 2016/2017 2012 R 6: Praha Plzeň Klatovy R 10: Praha Hradec Králové E 2,8 7,7 R 9: Praha Havlíčkův Brod Brno 2017/2018 2013 R 19: Praha Pardubice Česká Třebová E 3,2 8,8 Brno 2018/2019 2014 R 21: Praha Turnov Tanvald R 24: Praha Kladno Rakovník M 1,8 5,0 Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR Tabulka č. 24 - Harmonogram otevírání trhu do období platnosti jízdního řádu JčK (regionální doprava) 2014/2015 Zahájení Linky zahrnuté v provozním Notifikace plnění souboru Trakce Rozsah Podíl 2014/2015 2012 České Budějovice Černý Kříž M x 2014/2015 2012 Číčenice Nové Údolí M x 2014/2015 2012 Strakonice Volary M x 2014/2015 2012 Číčenice Týn nad Vltavou M x 1 pár Zdroj: Vlastní Pozn.: x - celkový rozsah zadání výběrového řízení, nesmí překročit 25 % výkonů v železniční dopravě
PŘÍLOHA č. 19 Tabulka č. 25 Vývoj inflace a HDP v letech 2004 2012 (v %) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Míra inflace 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,9 HDP 4,5 6,3 6,8 6,1 2,5-4,1 2,2 1,9-1,7 *stav k říjen 2012 Zdroj: Ministerstvo financí ČR
PŘÍLOHA č. 20 Tabulka č. 26 Vývoj dotace na ujetý km v letech 2012 2016 Varianta 1 /navýšení o 1 %/ údaje v Kč za ujetý km Vývoj dotace do dopravy 2012 2013* 2014 2015 2016 silniční 20,61 21,25 21,46 21,68 21,89 drážní DP města Č. Budějovic 37,95 38,11 38,49 38,88 39,26 drážní ČD 99,12 102,30 103,32 104,36 105,40 drážní JHMD 59,26 60,62 61,23 61,84 62,46 Varianta 2 /navýšení o 3 %/ údaje v Kč za ujetý km Vývoj dotace do dopravy 2012 2013* 2014 2015 2016 silniční 20,61 21,25 21,89 22,54 23,22 drážní DP města Č. Budějovic 37,95 38,11 39,25 40,43 41,64 drážní ČD 99,12 102,30 105,37 108,53 111,79 drážní JHMD 59,26 60,62 62,44 64,31 66,24 Varianta 3 /navýšení o 5 %/ údaje v Kč za ujetý km Vývoj dotace do dopravy 2012 2013* 2014 2015 2016 silniční 20,61 21,25 22,31 23,43 24,60 drážní DP města Č. Budějovic 37,95 38,11 40,02 42,02 44,12 drážní ČD 99,12 102,30 107,42 112,79 118,43 drážní JHMD 59,26 60,62 63,65 66,83 70,18 Zdroj: vlastní V Tabulce č. 26 jsou uvedeny jednotlivé částky v Kč charakterizující dotace na 1 ujetý kilometr. Navýšení vychází z 1, 2 nebo 5 procentních bodů a výchozím stavem pro analýzu je rok 2012. V roce 2012 došlo k navýšení dotace u ČD o 1,4 %, u JHMD, DP města Č. Budějovic, JHMD a veřejné linkové autobusové dopravy o 1 %.
PŘÍLOHA č. 21 Tabulka č. 27 - Vývoj kompenzace na ujkm v letech 2012 2016 ve veřejné linkové dopravě Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých km Varianta 1 /navýšení o 1 %/ v tis. Kč VEŘEJNÁ SILNIČNÍ LINKOVÁ DOPRAVA 2012 2013* 2014 2015 2016 počet ujetých km ve VSD (tis km) 19 263 19 275 19 275 19 275 19 275 celková výše dotace 396 983,41 409 521,91 413 689,69 417 826,58 422 004,85 CELKEM DOTACE v tis Kč 396 983,41 409 521,91 413 689,69 417 826,58 422 004,85 Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých km Varianta 2 /navýšení o 3 %/ v tis. Kč VEŘEJNÁ SILNIČNÍ LINKOVÁ DOPRAVA 2012 2013* 2014 2015 2016 počet ujetých km ve VSD (tis km) 19 263 19 275 19 275 19 275 19 275 celková výše dotace 396 983,41 409 521,91 421 881,56 434 538,01 447 574,15 CELKEM DOTACE v tis Kč 396 983,41 409 521,91 421 881,56 434 538,01 447 574,15 Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých km Varianta 3 /navýšení o 5 %/ v tis. Kč VEŘEJNÁ SILNIČNÍ LINKOVÁ DOPRAVA 2012 2013* 2014 2015 2016 počet ujetých km ve VSD (tis km) 19 263 19 275 19 275 19 275 19 275 celková výše dotace 396 983,41 409 521,91 430 073,44 451 577,11 474 155,96 CELKEM DOTACE v tis Kč 396 983,41 409 521,91 430 073,44 451 577,11 474 155,96 Zdroj: vlastní *stav kompenzace u Veřejné linkové dopravy k 14. 10. 2013 V tabulce č. 27 je uvedena výše dotace při nezměněném počtu kilometrů. Situace vychází ze skutečnosti, že nedojde k významnému snížení počtu kilometrů v železniční dopravě a tedy k zachování stávajícího počtu ujetých kilometrů v silniční dopravě.
Tabulka č. 28 - Vývoj kompenzace na vlkm v letech 2012 2016 u dopravce ČD Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých vlakových km Varianta 1 /navýšení o 1 %/ v tis. Kč ČD 2012 2013* 2014 2015 2016 počet ujetých km (tis) 5 211 5 239 5 239 5 239 5 239 celková výše dotace 517 000,00 535 962,00 541 309,20 546 722,29 552 189,51 CELKEM DOTACE v tis Kč 517 000,00 535 962,00 541 309,20 546 722,29 552 189,51 Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých vlakových km Varianta 2 /navýšení o 3 %/ v tis. Kč ČD 2012 2013* 2014 2015 2016 počet ujetých km 5 211 5 239 5 239 5 239 5 239 celková výše dotace 517 000,00 535 962,00 552 028,19 568 589,04 585 646,71 CELKEM DOTACE v tis Kč 517 000,00 535 962,00 552 028,19 568 589,04 585 646,71 Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých vlakových km Varianta 3 /navýšení o 5 %/ v tis. Kč ČD 2012 2013* 2014 2015 2016 počet ujetých km 5 211 5 239 5 239 5 239 5 239 celková výše dotace 517 000,00 535 962,00 562 747,19 590 884,54 620 428,77 CELKEM DOTACE v tis. Kč 517 000,00 535 962,00 562 747,19 590 884,54 620 428,77 Zdroj: vlastní Nepředpokládá se snížení počtu kilometrů ve veřejné drážní dopravě s ohledem na možnou realizaci IDS. Případné výběrové řízení na provoz šumavských tratí není v tabulce zohledněno.
Tabulka č. 29 - Vývoj kompenzace na vlkm v letech 2012 2016 u dopravce JHMD (nezměněný počet km) Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých vlakových km Varianta 1 /navýšení o 1 %/ v tis. Kč JHMD 2012 2013 2014 2015 2016 počet ujetých km 178 180 180 180 180 celková výše dotace 10 586,46 10 903,00 11 020,72 11 130,92 11 242,23 CELKEM DOTACE v tis Kč 10 586,46 10 903,00 11 020,72 11 130,92 11 242,23 Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých vlakových km Varianta 2 /navýšení o 3 %/ v tis. Kč JHMD 2012 2013 2014 2015 2016 počet ujetých km 178 180 180 180 180 celková výše dotace 10 586,46 10 903,00 11 238,95 11 576,12 11 923,40 CELKEM DOTACE v tis Kč 10 586,46 10 903,00 11 238,95 11 576,12 11 923,40 Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých vlakových km Varianta 3 /navýšení o 5 %/ v tis. Kč JHMD 2012 2013 2014 2015 2016 počet ujetých km 178 180 180 180 180 celková výše dotace 10 586,46 10 903,00 11 457,18 12 030,04 12 631,54 CELKEM DOTACE v tis Kč 10 586,46 10 903,00 11 457,18 12 030,04 12 631,54
Tabulka č. 30 - Vývoj kompenzace na ujkm v letech 2012 2016 u dopravce DPMČB Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých km Varianta 1 /navýšení o 1 %/ v tis. Kč DP města Č. Budějovic 2012 2013 2014 2015 2016 počet ujetých km 25 25 25 25 25 celková výše dotace 968,48 969,83 962,28 971,90 981,62 CELKEM DOTACE v tis Kč 968,48 969,83 962,28 971,90 981,62 Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých km Varianta 2 /navýšení o 3 %/ v tis. Kč DP města Č. Budějovic 2012 2013 2014 2015 2016 počet ujetých km 25 25 25 25 25 celková výše dotace 968,48 969,83 981,33 1 010,77 1 041,10 CELKEM DOTACE v tis Kč 968,48 969,83 981,33 1 010,77 1 041,10 Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých km Varianta 3 /navýšení o 5 %/ v tis. Kč DP města Č. Budějovic 2012 2013 2014 2015 2016 počet ujetých km 25 25 25 25 25 celková výše dotace 968,48 969,83 1 000,39 1 050,41 1 102,93 CELKEM DOTACE v tis Kč 968,48 969,83 1 000,39 1 050,41 1 102,93 Zdroj: vlastní Tabulka č. 32 zobrazuje stav v drážní dopravě objednávané u Dopravního podniku města Českých Budějovic a.s. S ohledem na vývoj objemu dopravy z období od roku 2004 je uvažován stávající stav ujetých kilometrů. Výchozím rokem pro plánování období 2013 2016 je rok 2012 (rok tvorby dopravního plánu). Žákovské jízdné uváděné u všech dopravců je do roku 2011 evidováno zvlášť a je přičítáno k výši kompenzace, od roku 2012 je již zahrnuto v jedné částce. V tabulkách je uváděno s ohledem na srovnání s dopravním plánem z roku 2011.
Tabulka č. 31 - Vývoj kompenzace v letech 2012 2016 v JčK Vývoj dotace do dopravy při nezměněném počtu ujetých km Varianta 1 /navýšení o 1 %/ v tis. Kč CELKEM ZA DOPRAVU V KRAJI 2012 2013* 2014 2015 2016 Silniční linková doprava 396 983,41 409 521,91 413 617,13 417 753,30 421 930,83 Drážní doprava (celek) 528 554,94 547 834,83 553 292,19 558 825,11 564 413,36 Drážní doprava (platí kraj) 348 846,26 361 570,99 365 172,85 368 824,57 372 512,82 CELKEM DOTACE v tis Kč 925 538,35 957 356,74 966 909,32 976 578,41 986 344,20 Vývoj dotace do dopravy při nezměněném počtu ujetých km Varianta 2 /navýšení o 2 %/ v tis. Kč CELKEM ZA DOPRAVU V KRAJI 2012 2013* 2014 2015 2016 Silniční linková doprava 396 983,41 409 521,91 421 807,57 434 461,79 447 495,65 Drážní doprava (celek) 528 554,94 547 834,83 564 267,53 581 215,56 598 673,03 Drážní doprava (platí kraj) 348 846,26 361 570,99 372 416,57 383 602,27 395 124,20 CELKEM DOTACE v tis Kč 925 538,35 957 356,74 986 075,09 1 015 677,35 1 046 168,68 Vývoj dotace do dopravy při nezměněném počtu ujetých km Varianta 3 /navýšení o 5 %/ v tis. Kč CELKEM ZA DOPRAVU V KRAJI 2012 2013* 2014 2015 2016 Silniční linková doprava 396 983,41 409 521,91 429 998,01 451 497,91 474 072,80 Drážní doprava (celek) 528 554,94 547 834,83 575 204,75 603 964,99 634 163,24 Drážní doprava (platí kraj) 348 846,26 361 570,99 379 635,14 398 616,89 418 547,74 CELKEM DOTACE v tis Kč 925 538,35 957 356,74 1 005 202,76 1 055 462,90 1 108 236,04 Zdroj: vlastní *-stav ujkm u Veřejné linkové dopravy k datu 14. 10. 2012 Tabulka č. 31 sumárně zobrazuje stav dotací při nezměněném počtu ujetých kilometrů u komplexního dopravního výkonu v jednotlivých letech období dopravního plánu 2012 až 2016 v JčK. Situace je modelována ve třech variantách podle navýšení dotace o 1, 3 nebo 5 procentních bodů, přičemž výchozím rokem je rok 2012. Částky jsou kalkulovány bez rezerv!
PŘÍLOHA č. 22 Koncepce společnosti JIKORD v rámci dopravního plánu Koncepce společnosti JIKORD uplatňovaná od jejího založení v roce 2010 byla zapracována do dopravního plánu. Prioritou činnosti společnosti ve střednědobém období 2012 až 2016 bude další racionalizace vynaložených finančních prostředků kraje na dopravní obslužnost, při zajištění standardů kvantity i kvality přemísťovacích procesů. Přemísťovacím procesem rozumíme nejenom vlastní přepravu (jízda), ale i okrajové prvky (čekání v místě nástupu, ukončení přepravy v cílovém místě). Společnost JIKORD se začlenila mezi členy Jihočeské hospodářské komory (oblast doprava), kde bude aktivně spolupracovat s ostatními členy včetně s asociací dopravců. Z uvedených priorit vyplývají následující úkoly: Zpracování střednědobých plánů dle zákona číslo 194/2010 Sb. zákon o veřejných službách a přepravě cestujících v úzké spolupráci s dotčenými odbory Krajského úřadu a jeho předložení ke schválení samosprávě kraje. Spolupráce s obcemi. Požadavky obcí Jihočeského kraje na zajištění základní dopravní obslužnosti mají periodickou povahu při sestavě jízdních řádů. Další důležitou součástí je koordinace a zajištění návaznosti regionální dopravy na dopravu dálkovou a v některých případech na MHD. Velmi důležitým podkladem je získání údajů od jednotlivých obcí o skladbě přepravy. K tomu účelu je potřebná pravidelná komunikace s obcemi a dopravními úřady obcí s rozšířenou působností. Spolupráce s organizátory veřejné dopravy v sousedních krajích a regionech ve vztahu k meziregionální návaznosti veřejné dopravy příp. tarifní spolupráci. Analýza a návrhy koordinační činnosti v oblasti návaznosti jízdních řádů na základě stanoveného střednědobého plánu dopravní obsluhy území. Spolupráci při zřizování příp. rušení zastávek veřejné dopravy v režimu DO, projednávání a řešení požadavků obcí.
Zadávání rámce pro zpracování jízdních řádů jednotlivým dopravcům po projednání požadavků obcí při uplatnění koordinačních zásad a jejich projednání a následná kontrola souběžných spojů veřejné hromadné osobní dopravy. (více viz plán kontrolní činnosti). Při řešení tohoto úkolu půjde o definování souběžných spojů dotované linkové autobusové dopravy a dopravy železniční v konkrétních podmínkách Jihočeského kraje s cílem jejich odstranění za účelem dosažení dotačních úspor dle plánu. Kontrola kvality přemísťovacích procesů stávajících spojů a vlaků DO veřejné linkové autobusové a železniční dopravy. Průběžné plnění tohoto úkolu znamená důsledné vyžadování plnění uzavřených smluv a permanentní tlak na dopravce na tomto úseku s uplatňováním maximálních možných sankcí. Kontrola poskytovaných ekonomických podkladů jednotlivými smluvními dopravci. Kontrola údajů (nákladů, tržeb) při vykazování prokazatelné ztráty ze zajištění závazku veřejné služby. Pokračování ve vedení evidence stížností, podnětů a připomínek obcí, organizací a občanů s konečným řešením a oznámením výsledku (v elektronické a fyzické podobě vedení spisu). Sledování nevyužitých spojů/vlaků. S plněním tohoto úkolu souvisí kontrola využití poskytované přepravní kapacity dopravních prostředků jednotlivých dopravců dle platných jízdních řádů. Zkušenosti ukazují, že některé osobní vlaky ČD jsou provozovány s trvale nevyužitou přepravní kapacitou. Je to důsledek slabých zátěžových proudů. Častějším řešením tohoto problému je úprava časové polohy spojů v jízdních řádech, nasazení dopravních jednotek s nižší přepravní kapacitou (a nižšími trakčními náklady), zrušení vlaků a převedení na autobusovou dopravu. Uvedené řešení pochopitelně platí i pro posuzování spojů autobusové veřejné dopravy, kde se nabízí zejména využívání nízkokapacitních dopravních prostředků (mikrobusů) s nižšími náklady na 1 ujkm.
Postupné převedení financování MHD některých měst z krajského rozpočtu do rozpočtů jednotlivých měst. Sjednocení způsobů financování na základě metodiky, která bude součástí Plánu dopravní obslužnosti Jihočeského kraje. Účast na projednávání uzavírek silnic a řešení náhradní dopravy při mimořádnostech s cílem účelné organizace veřejné dopravy při vzniku těchto situací. Koncepční řešení železniční dopravy mezi ČB a Lincem ve spolupráci s ministerstvem dopravy ČR. Jedná se o zásadní změny jízdního řádu na trati číslo 196 a nové rozdělení dopravních výkonů financovaných státem a krajem. Nabídkového řízení na obsluhu vybraných železničních tratí je realizován v období do r. 2015. Těmito tratěmi jsou a) 194 České Budějovice Černý Kříž b) 197 Číčenice Nové Údolí c) 198 Strakonice Volary Sledování a analýza dopravní situace v mikroregionech Lipensko, Netolice, Milevsko, Dačicko a příprava dalších koncepcí rozvoje nejen stávajících mikroregionů. Koncepce vnitřní činnosti společnosti ve střednědobém období Koncepce vnitřní činnosti vychází z dokončení organizačního a personálního vybudování společnosti. To předpokládá následující organizační strukturu společnosti: Jednatelé; Úsek metodiky a prognóz osobní dopravy a přepravy; Úsek koordinace osobní dopravy a přepravy; Úsek kontrolní; Úsek ekonomický a personální (pouze v případě ekonomické výhodnosti oproti outsourcingu). Ve střednědobém období je předpokládaný stav pracovníků: 10