Památková obnova glorietu zámku v

Památková obnova glorietu zámku v Ploskovicích Václav GIRSA, Miloslav HANZL Obr. 1. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Gloriet v Horní zahradû je tû v podobû asi z poãátku 20. století, pfied adaptací, která koncem 30. let 20. století podstatnû zmûnila jeho vzhled. (Nedatované foto, archiv správy zámku Ploskovice) Obr. 2. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Snímek opraveného glorietu z období pfied rokem 1945. (Fotoarchiv NPÚ) Obr. 3. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Celkov pohled na Horní zahradu s glorietem. (Fotoarchiv NPÚ, Vladimír Fyman, 1955) 2 1 Pozoruhodn m svûdkem hospodáfiského a kulturního rozmachu v dobû barokní na území severních âech i dokladem v znamné stavební a umûlecké aktivity na na em území v první polovinû 18. století je mimo jiné bezesporu ploskovick zámeck areál, rozloïen pfied úpatím jiïních svahû âeského stfiedohofií nedaleko Litomûfiic. Jeho v stavba, zahrnující ir í urbanistick koncept a krajináfiské úpravy, je spjata s úctyhodnou aktivitou vévodkynû toskánské Anny Marie Franti ky z rodu sasko-lauenberského, která v letech 1700 1741 v Ploskovicích vybudovala své reprezentativní letní sídlo. Ve velkorysém kompoziãním rozvrïení byla na hranû terénního zlomu a stranou od star ího objektu zaloïena letní rezidence, osovû komponovaná patrová stavba se symetrick mi kfiídly pfiízemních arkádov ch galerií po stranách. Situováním zámecké budovy na zv enou podnoï s akcentem vnûj ích schodi È, pfiedsazen ch pfied kfiídla arkádov ch galerií, které vyrovnávaly v kov rozdíl mezi horní a dolní ãástí zámecké zahrady, bylo pfii pohledech na zámek z Dolní zahrady docíleno monumentálního úãinku. Kompozice zahrady plnû vyuïívala barokní v tvarné principy s uplatnûním symetricky rozvrïen ch, v kovû odstupàovan ch ploch, doplnûn ch cestní sítí i komponovanou vegetací a akcentovan ch v prûseãíku os schodi ti, vodními motivy, sochafiskou v zdobou a drobnou architekturou. Na promy len vodní systém s centrální pátefií podzemní toly, protínající pûdorys zahrady, byly napojeny bazény s fontánami i ka ny v zámecké grottû. Hlavní osa zahrady, na níï byla na jihu Dolní zahrady vyzdviïena stavba pavilonu, procházela dále do krajiny a lemována stromofiadím byla na obzoru pohledovû ukonãena tíhlou siluetou souso í Na jezách. Na opaãné stranû (a proti hlavnímu prûãelí zámecké budovy) tvofiil pohledov závûr Horní zahrady objekt dal ího vyhlídkového pavilonu, pfiimknutého v nejvy ím místû území k severní ohradní zdi. Centrální polohu tohoto glorietu zdûrazàovaly objekty skleníkû, syme- 3 104

tricky uspofiádané po jeho stranách. Kolmá pfiíãná osa hlavního nástupu do zámku, orientovaná od západu pfies rozlehl hospodáfisk dvûr, byla na v chodû zdûraznûna monumentální alejí a smûfiovala na vzdálen pohledov bod, kter tvofiil pavilon Na âern ch, vybudovan na vyv eném místû nad obcí B ãkovice. Smrtí vévodkynû toskánské v roce 1741 byl stavební rozmach v znamné barokní epochy utlumen. Stavební práce, soustfiedûné pfiedev ím na úpravu popluïního dvora, probíhaly po roce 1748, dal í úpravy zámku lze zaznamenat ve druhé polovinû 18. století. Poslední zásadní a velkorysou stavební promûnou pro el zámeck komplex v polovinû 19. století, kdy byly Ploskovice stejnû jako Zákupy nákladnû upravovány pro letní pobyt rakouského císafie Ferdinanda I. (Dobrotivého) po jeho abdikaci. Podle plánû architekta Jana Bûlského byla nav ena hmota zámecké budovy o druhé patro a provedena nová v zdoba zámeck ch interiérû s úãastí Josefa Navrátila a Václava Levého. Zv ením hmoty zámku, ale také úpravou starého zámku na západní stranû a identicky pojaté novostavby v chodního pavilonu, symetricky napojené na arkádovou galerii, do lo k posílení monumentality hmotového seskupení. Rozsáhlé úpravy areálu rovnûï zahrnovaly dobovou transformaci roz ífiené zámecké zahrady na krajináfisk park. Po znárodnûní v roce 1918 byla dispozice v horním patfie zámku ãásteãnû adaptována pro ministerstvo zahraniãí a pfied nástupem do prezidentské funkce zde pob val Edward Bene. Znaãnû necitlivé úpravy probíhaly v areálu v dobû protektorátu, respektive jiï od roku 1938, kdy byla v zámeck ch objektech umístûna nacistická instituce nûmecká politická kola Nationalpolitische Erziehungsanstalt (NAPOLA). V tomto období byly provedeny adaptace v suterénu zámku a zejména brutální úpravy boãních pavilonû se vztyãením disproporãních strm ch stfiech za úãelem získání ubytovacích prostorû v podkroví. Vzhled do té doby dûstojnû vyhlíïejícího glorietu v Horní zahradû byl úpravami pfiemûnûn do karikaturní podoby pitoreskní brány s vrátnicí. Pfies tyto i pozdûj í neodborné úpravy a nedostateãnou údrïbu ploskovického areálu v prûbûhu druhé poloviny 20. století (vãetnû prûbûïné utilitární adaptace v chodního pavilonu, kter je vyuïíván pro provoz základní a matefiské koly) zûstal zámeck komplex, byè z velké ãásti nedûstojnû zchátral, dodnes zachován v podobû z druhé poloviny 19. století. 1 Pfiemûna barokní zahrady na krajináfisk park, zapoãatá po roce 1816 a zavr ená v polovinû 19. století pfii neoslohové úpravû zámeck ch objektû, ãásteãnû respektovala a v novém rozvrïení vyuïila jak základní kompoziãní osnovu, tak reliéf terénní konfigurace velkorysé barokní kompozice. ZároveÀ také uchovala fiadu barokních motivû, byè nezfiídka v korigované ãi ochuzené podobû. V prostoru Dolní zahrady jsou bezpochyby pozûstatky pûvodní úpravy rampa zbudovaná na pûdorysu eliptick ch v seãí a situovaná na terase pfied vstupem do zámecké grotty, barokní bazén s ka nou, zaloïení pfiíãné opûrné zdi v polovinû prostoru Dolní zahrady i rybník v jeho jiïní ãásti. PÛvodní je také pfieváïná ãást konstrukce ohradní zdi, vybudované z opukového zdiva. Zbytkem v bavy barokní zahrady je i fiada pozoruhodn ch solitérních sochafisk ch dûl a torz v zdoby, byè druhotnû osazen ch na nepûvodních místech. V Horní zahradû patfií mezi prvky barokního konceptu ováln bazén s ka nou, terasová zeì segmentového pûdorysu, která plochu pfied bazénem oddûluje od vy í úrovnû, a torza skleníkû. Barokního pûvodu je pak pfiedev ím dominantní stavba zahradního pavilonu glorietu, jeï tvofií pohledové zavr ení hlavní kompoziãní osy celého prostoru na jeho severní hranici. Gloriet je nejen mimofiádnû hodnotnou a zajímavou architekturou, ale hlavnû nejzachovalej í, respektive jedinou solitérní zahradní stavbou z doby Anny Marie Franti ky, vévodkynû toskánské. Subtilní pfiízemní stavba umístûná v ose zámeckého prûãelí, zaloïená na obdélném pûdorysu s otevfienou dispozicí smûrem do zahrady, byla pfiedstavena pfied severní úsek ohradní zdi; respektive ohradní zeì po obou stranách na zadní stûnu glorietu plynule navazuje. Tfiíosé hlavní prûãelí je symetrické, s ir ím stfiedním polem. Kladí s bohatû profilovanou prûbûïnou kamennou fiímsou je osazeno na pilífiích s jónsk mi hlavicemi. Ve stfiedním poli se fiímsa zalamuje a pfiechází do mohutné, vyklonûné archivolty, vynesené po stranách sdruïen mi sloupy kruhového prûfiezu, pfiedsazen mi pfied sdruïené pilífie hlavního pole. Dominantu glorietu tvofií pozoruhodné zastfie ení, pûsobivé tvarov m fie ením, konstrukcí, mûfiítkem i v zdobou. Nad mohutnou fiímsou vyrûstá trojice zdûn ch helmic zvonovitého tvaru. Nejv raznûj ím prvkem stfiechy je masivní stfiední helmice, vyzdviïená nad oválnou kupolí hlavního pole pavilonu a rozãlenûná zvlnûnou fiímsou se zavû en m ãabrakov m dekorem. Po stranách vrcholu je doplnûna kamenn mi plastikami sedících Ïensk ch postav a v nejvy - 4 5 Obr. 4. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Hlavní pohled na gloriet od jihu v dobû pfied zahájením obnovy. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 5. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Schematická situace zámeckého areálu. (GIRSA AT, s. r. o., 2006) A Horní zahrada; B - Dolní zahrada; C park; D hospodáfisk dvûr; 1 zámek; 2 v chodní pavilon ( kola); 3 torzo skleníku; 4 gloriet v Horní zahradû; 5 ováln bazén; 9 eliptická ka na, 11 bazén s ka - nou; 13 rybník 1 Petr MACEK, Pavel ZAHRADNÍK: Ploskovice, stavebnû historick v voj zámeckého areálu (SÚRPMO, 1990). Nepublikovan strojopis, kter poskytuje dosud nejobsáhlej í shrnutí dostupn ch pramenû a podrobnou anal zu historického v voje areálu. 105

6 7 ím místû byla pûvodnû akcentována tíhlou pyramidou, pfievy ující objekt témûfi o celou v - ku vlastního glorietu. Postranní prostory pavilonu jsou symetricky zastfie eny niï ími helmicemi, tvarovan mi na pûdorysech obdélníkû se sdruïen mi, bohatû dekorovan mi kamenn mi vázami s florálními motivy. Tím je dotváfieno pozoruhodné prostorové fie ení obou boãních interiérû, osvûtlen ch ze ãtyfi stran ováln mi prûzory. Gloriet byl vybudován v letech 1730 1731 a jeho v stavba s fiadou v znamn ch podrobností je doloïena záznamy v písemn ch pramenech, které byly dûleïit m vodítkem pro poznání pûvodní stavební struktury v prûbûhu jeho aktuální opravy, pfiiãemï vûrohodnost záznamû byla potvrzena ãetn mi nálezy na místû. 2 V úvahách o autorství barokní koncepce zámku jako celku, a tedy i glorietu, se badatelé jednoznaãnû neshodnou, av ak podle posledních studií Petra Macka se lze pfiiklonit nejspí e k toskánskému staviteli Václavu paãkovi, kter pûsobil ve sluïbách vévodkynû Anny Marie Franti ky v Ploskovicích od roku 1718. 3 Zcela bezpeãnû lze ale konstatovat, Ïe s v jimkou dílãích úprav, se jedná o architekturu, jejíï hmotná podstata se v nezmûnûné podobû dochovala aï do 30. let 20. století a v souãasnosti byla rehabilitována. Je evidentní, Ïe úpravy provádûné v polovinû 19. století barokní stavbu v raznûji nepostihly. Promûna vzhledu v dûsledku jiï zmiàované necitlivé adaptace z doby okupace nemûla charakter zásadnû devastující, ale víceménû pouze pûvodnost zastírající. V tomto období do lo pfiedev ím k vybourání stfiedu zadní stûny glorietu a zaklenutí irokého otvoru vzniklé brány. To byl prakticky jedin vût í destruktivní zásah do struktury objektu. K umoïnûní pfiímého nástupu z vefiejné komunikace byly v kové rozdíly terénu vyrovnány masivními násypy uvnitfi pavilonu s vloïením vyrovnávacího betonového schodi tû do stfiedu hlavního prostoru. Oba boãní, do té doby volné prostory byly ze tfií stran zazdûny. Osazením dvefií do stûn prûjezdu byly zpfiístupnûny dvû vzniklé místnosti (vrátnice), opatfiené sní- Ïen m rabicov m zastropením a osvûtlené z ãela obdéln mi okny, vsazen mi do zazdívek. Vlo- Ïení rabicov ch stropû znemoïnilo pohled do interiérû boãních helmic, jejichï oválné prûzory byly téï zazdûny. V rámci adaptace byl opraven a cementem pfietaïen povrch helmic. Do té doby ploché zadní prûãelí bylo rozãlenûno nízk mi sdruïen mi pilastry, vybíhajícími z pfiedsazeného soklu, pfiiãemï archivolta vzniklé brány byla ze zadní strany lemována úzk m omítkov m páskem. Tehdy pravdûpodobnû také do lo k osazení nízké stfie ní nástavby s plechovou plastikou orlice v podobû zaznamenané je tû na fotografiích z konce 2. svûtové války. Tato adaptace zcela eliminovala v tvarn úãin solitérní stavby. Do lo k nepfiíznivé zmûnû proporãních vztahû a mûfiítka, pfiiãemï pûsobivá architektura byla zbavena své dûstojnosti. V této podobû, pouze bez vrcholového motivu a silnû zchátral, se dochoval gloriet aï do souãasné doby. V roce 2003 byla zahájena pfiíprava jeho obnovy, nûkolikaleté nároãné a odbornû velmi zajímavé památkové rehabilitace, jeï pfiinesla celou fiadu pozoruhodn ch poznatkû a byla dokonãena v roce 2006. 4 Vzhledem k hodnotû barokní stavby nebylo pochyb, Ïe je velmi Ïádoucí odstranit prvky utilitární pfiestavby. Vybouráním dodateãn ch zazdívek boãních lodí do lo k celkovému uvolnûní architektury. 8 Obr. 6. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek. Pohled na zchátralé zdûné helmice stfiechy glorietu a její sochafiskou v zdobu pfied zahájením obnovy. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 7. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Stav hlavic sdruïen ch sloupû, uvolnûn ch vybouráním dodateãn ch zazdívek. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 8. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Detail restaurované tukové modelace hlavice sloupu. (Foto Václav Girsa, 2005) 2 Viz pozn. 1. 3 Petr MACEK, Pavel ZAHRADNÍK: Barokní architekt a stavitel Václav paãek, in: PrÛzkumy památek, 2003, ã. 2, s. 103 162. 4 Projekt restaurování glorietu zámku v Ploskovicích zpracoval GIRSA AT, s. r. o. ateliér obnovy a konzervace historick ch staveb v roce 2003 (autofii Václav Girsa a Miloslav Hanzl) pro Národní památkov ústav, územní odborné pracovi tû v Ústí nad Labem. Materiálov prûzkum zpracovala Ing. Dagmar Michoinová (technologická laboratofi ústfiedního pracovi tû NPÚ). Akce byla zahájena v roce 2003. Dokonãení bylo kvûli nestabilní situaci v památkové péãi v období nekompetentních zásahû do ãinnosti a organizace Národního památkového ústavu o rok zdrïeno, tak jako v fiadû podobn ch pfiípadû. 106

9 10 Sondou v zásypu byla potvrzena niveleta pûvodní podlahy pavilonu i existence ãásti originální kamenné dlaïby. OdtûÏením zásypu a vybouráním betonového schodi tû byla podle pfiedpokladu v plném rozsahu odhalena pûvodní podlaha, zasypané vnitfiní ãásti soklu a patek sloupû i pfiedsazen kamenn stupeà segmentového tvaru, pfiepisující v ose architektury pûdorys vyklonûné archivolty. Kamenná dlaïba z opracovan ch pískovcov ch ploten byla restaurována a chybûjící kusy doplnûny. 5 VytûÏen zásyp evidentnû obsahoval stavební suè a ciheln materiál, kter byl vybourán ze zadní stûny glorietu pfii zfiízení prûchodu k vefiejné komunikaci. 6 Staré cihly se po protfiídûní znovu pouïily pro zazdûní otvoru. V rámci opravy byla ovûfiena stabilita konstrukcí, zkontrolován stav zabudovan ch kovan ch táhel a kle tin, které zaji Èovaly v podélném i pfiíãném smûru stabilitu objektu, a provedena jejich konzervace. 7 Sondami do prostorû nad sníïen mi podhledy postranních sekcí do lo k odhalení pozoruhodného fie ení vnitfikû zdûn ch helmic, zachovan ch v originální podobû, se silnû po kozenou tukovou v zdobou. Sejmutí rabicov ch podhledû a vybourání zazdívek ováln ch oken umoïnilo úplné otevfiení prûhledû do pûsobiv ch interiérû boãních helmic, prosvûtlen ch pod vrcholem ze ãtyfi stran ováln mi prûzory. Zpfiístupnûno bylo také zajímavé fie ení horních ãástí obou helmic, zaklopen ch opracovan mi kamenn mi monolity. Mohutné pískovcové plotny jsou odváïnû podpírány subtilními zdûn mi pilífiky v nároïí ováln ch prûzorû. Z vnûj í strany plotna v plynulé kfiivce domodelovává tvar helmice, a kamenn povrch je tedy pfiímo lícem stfiechy (s osazen mi sdruïen mi kamenn mi vázami na vrcholu). Také uvnitfi helmice se kamenná deska plnû pohledovû uplatàuje. Její spodní ãást, prolomená hlubok m zrcadlem, tvofií strop vnitfiního prostoru. Úprava této interiérové partie je pozoruhodná jak prostorov m fie ením, tak tukovou v zdobou (opakovan motiv maskaronu, zavû eného pod oválné okenní prûzory, z nûhoï se odvíjí plo ná ornamentika na ikm ch, k vrcholu se zuïujících stûnách). KvÛli silnému po kození horních partií helmic ãást tukové v zdoby interiérû zanikla. 8 Nûkteré úseky subtilní a naru ené cihelné konstrukce musely b t v nároïích opatrnû pfiezdûny. Z dûvodû zamezení vniku sráïkové vody do interiérû byly do ováln ch prûzorû vlo- Ïeny v plnû se zasklením do olova. 9 S v jimkou povrchu dvojice sdruïen ch sloupû ve stfiedu hlavního prûãelí, patek pilífiû a kamenného soklu byly ve keré souãásti stavby (stûny, klenby, pilífie) omítány. PrÛzkumem byl potvrzen v skyt barokních omítek, povrchû z 19. století i míst se silnû cementem nastaven mi omítkami novodob mi. Jednovrstvé, dfievem utahované barokní omítky se dochovaly pfiedev ím na zdivu zadní stûny s konchami, na pilífiích, vnitfiních stûnách boãních helmic, v horní ãásti kupole a v tenké vrstvû i na kamenném kladí a mohutn ch pfiíãn ch prûvlacích, vyná ejících kupoli i hmotné zastfie ení boãních sekcí. Místy byly zachovány vãetnû celého prûfiezu historického souvrství vápenn ch nátûrû a zbytkû polychromie v podkladu. Barokního pûvodu byla i tuková úprava hlavic sloupû a profilace fiíms. Modelace jónsk ch hlavic, v nûkter ch pfiípadech silnû po kozen ch, byla pfiekryta mnoïstvím vápenn ch nátûrû, v podkladu je tû se zbytky pûvodní barevnosti, pfiiãemï pod nejmlad ími nátûry byl zfieteln ze- Obr. 9. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Odstranûním betonové plenty na vrcholu stfiední helmice byl zpfiístupnûn profilovan sokl, sestaven z opracovan ch pískovcov ch blokû, pûdorysnû fie en ve tvaru úzkého oválu s ostr mi picemi, kter byl jedin m dokladem barokní úpravy pyramidy in situ. (Foto Miloslav Hanzl, 2004) Obr. 10. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. V prûbûhu restaurátorsk ch prací byla nezbytná trvalá ochrana objektu proti zatékání a pûsobení sluneãního úpalu. (Foto Václav Girsa, 2004) 5 Pfii úpravách po roce 1938 byla ãást pûvodní dlaïby rozebrána a odstrojené kamenné desky druhotnû pouïity na obloïení soklu fasády v místû zazdívek boãních sekcí pavilonu. V rámci obnovy glorietu byly po vybourání zazdívek kamenné desky znovu vráceny na pûvodní místo. 6 Vyhodnocení násypu z hlediska archeologie provedl pfied jeho odtûïením PhDr. Franti ek Gabriel, Ph.D., z NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem. 7 Statiku objektu posuzoval v rámci projektu a autorského dozoru Ing. Milo Svoboda. KvÛli posílení stabilizace bylo provedeno v podélném smûru ztuïení hlavního travé kovan m táhlem. Ve spolupráci s autorem statického fie ení byly téï koncipovány podmínky pro rekonstrukci vrcholového pylonu vãetnû ovûfiení jeho dynamick ch úãinkû na stavbu. 8 Pfied sejmutím rabicov ch podhledû byly z horní plochy stropû nejdfiíve posbírány zlomky tukové v zdoby opadané z vnitfiních stûn zdûn ch helmic. 9 Pfii prûzkumu ováln ch prûzorû boãních helmic spojeném s odstraàováním dodateãn ch zazdívek nebyly nalezeny stopy osazení okenních rámû ani jednoznaãnû potvrzena existence v plní. 107

11 12 jména sjednocující monochromní nátûr v okrovém odstínu z poloviny 19. století. Restaurátorsk m prûzkumem byly také zji tûny skromné pozûstatky nástûnn ch maleb a vût í úsek s torzem dekorativní v malby ve vrchní ãásti kupole. 10 Záchranné zaji tûní ohroïen ch historick ch omítek bylo provedeno v pfiedstihu. Plochy silnû nastaven ch nebo cementov ch omítek, které se vyskytovaly zejména u paty objektu (nad úrovní dodateãnû zv ené podlahy), byly odstranûny. Silnû provlhlé byly omítky i zdivo zadní stûny glorietu, která bezprostfiednû navazuje na komunikaci za objektem a kde bylo zdivo po zv ení podlahy pûl století skryto pod terénem. Rekonstrukce omítek byly provedeny na základû v sledkû materiálové anal zy a s odpovídající povrchovou úpravou. Doplnûní po kozen ch ãástí profilu horní hlavní fiímsy bylo nezbytné u archivolty a ve styku s okrajem stfiechy. V rámci restaurování tukové v zdoby byly domodelovány po kozené hlavice sloupû. Nároãn m úkolem byla záchrana silnû po kozené a zãásti opadané tukové v zdoby interiérû i fie ení doplàkû. V znamné téma pfiedstavovala oprava omítan ch zdûn ch helmic, jejichï stav byl tristní. Na na em území se jedná o ojedinûlou úpravu stfie ní krytiny barokní stavby, která se na historick ch objektech vyskytuje nejãastûji v oblastech jiïní Evropy, kde v ak panují diametrálnû odli né klimatické podmínky. Nároãnost úkolu se stala v zvou k zúroãení dosavadních zku eností aktérû s historick mi technologiemi. V hodou byla moïnost provést technologické zkou ky, jeï byly realizovány v exteriéru i interiéru, s ãasov m pfiedstihem, a posoudit tak pûsobení povûtrnostních vlivû pfies zimní období. Omítan plá È, trvale zatûïovan úãinky povûtrnosti, byl v minulosti mnohokrát opravován a vykazoval znaãné naru ení. Povrch helmic tvofiilo nûkolik vrstev sekundárních úprav vãetnû témûfi celoplo ného pfiekryvu cementovou maltou, jeï místy dosahovala síly aï 7 cm. âetné provizorní vysprávky se vyskytovaly zejména na okraji stfiechy i v dal ích exponovan ch místech, stejnû jako vrstvy ãerven ch emailov ch nátûrû, které se postupem ãasu odloupávaly od podkladu. Silnû naru ené byly omítky v horních partiích plá tû boãních helmic, kde do lo k destrukci profilovan ch fiíms v úrovni ováln ch prûzorû a místy i k odhalení cihelného zdiva. SondáÏí byl zji tûn rozsah pûvodní úpravy a ovûfiena nutnost sejmutí v ech materiálovû nekompatibilních a nedostateãnû propojen ch vrstev plá tû, kter byl postupn mi opravami zesilován, a tím také znaãnû tvarovû deformován. To bylo nejvíce patrné zejména v úzk ch úïlabích mezi centrální helmicí a boãními stfiechami a na severní stranû. Po postupném sejmutí nesoudrïného materiálu a cementov ch omítek byly odhaleny fragmenty primární, barokní vrstvy tvofiené kletovanou omítkou, probarvenou v terakotovém odstínu. Po vysazení míst s rozpadl m ciheln m materiálem byla provedena rekonstrukce omítek v plném rozsa- Obr. 11. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Do ováln ch prûzorû boãních helmic byly z ochrann ch dûvodû osazeny v plnû se zasklením do olova. (Foto Václav Girsa, 2005) Obr. 12. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Detail boãní helmice po obnovû omítaného plá tû. Choulostivá partie pfiedsazeného profilu, lemujícího spodní ãást oválného okna, byla opatfiena olovûn m oplechováním. (Foto Václav Girsa, 2005) 10 V znamnou souãástí prezentace glorietu byla pûvodnû malífiská v zdoba jeho interiéru. Na rozdíl od pohledovû ménû exponovan ch boãních stûn s konchami byla bezpochyby právû neãlenûná centrální plocha zadní stûny ideálním místem pro ústfiední v tvarn motiv nástûnné v zdoby, kter se uplatàoval v ãelních pohledech z vût- ího odstupu. Vzhledem k situování dodateãného prûrazu a jeho rozmûrûm zde v zdoba úplnû zanikla. Chatrné pozûstatky barokní nástûnné malby se dochovaly rozpt lené po stranách zadní stûny glorietu a v boãních helmicích. Nejvût ím nálezem pûvodní v malby byl florální motiv rozvinut v horní ãásti stropu kupole, kter byl zafixován a po jemné retu i jako jedin pozûstatek barokní v zdoby náznakovû prezentován. 11 Po odstranûní sekundárních vrstev, kdy byly odhaleny a zakonzervovány fragmenty pûvodní úpravy a také obnaïen historick tvar helmic, bylo provedeno vyspravení zdiva naru en ch partií. Následnû byla naná ena vyrovnávací maltová vrstva, respektující historick tvar. Smûs byla sloïena z praného písku, pucolánového vápna a konopné slámy a dobfie zatahována dfievem. Do této vrstvy byla zakletována jemnûj í vrstva probarvené smûsi na bázi pucolánového vápna. Finální úprava byla dokonãena vápenn mi lazurami. Je tfieba zdûraznit, Ïe tato technologie byla velmi nároãná na fiemeslné zpracování a technologickou kázeà. KvÛli nutnosti vytváfiet ucelené partie v celém souvrství a zajistit vhodné podmínky pro postupné zrání hmoty kladla akce znaãné technické nároky a nutn 108

hu, pfiiãemï ochrana choulostiv ch partií v úïlabí a na okraji stfiech byla zaji tûna olovûn m plechem. 11 V souvislosti s opravou zastfie ení se ukázaly jako nutné korekce horních ãástí boãních stûn, pfiedsazen ch pfied ohradní zdí po obou stranách glorietu, a úprava zadní stûny této zdi. 12 V úvahách o v sledné prezentaci glorietu z hlediska barevnosti bylo nutné zohlednit nejen poznání stavby samé, ale i ir í historické a vizuální souvislosti v rámci zámeckého areálu. Poslední slohovou vrstvou, která urãujícím zpûsobem vtiskla zámeck m objektûm dne ní vzhled, byla bezpochyby architektonicky i v tvarnû vysoce kvalitní neoslohová transformace z poloviny 19. století. Obnovené a doplnûné zámecké objekty tehdy získaly monochromní plá È v pískovû okrovém odstínu, coï je na nûkter ch budovách dodnes patrné. 13 ByÈ se na glorietu dochovala ve zlomcích barokní barevnost (ãervená na fiímse a hlavicích sloupû, svítivá ÏluÈ na pilífiích a kladí) vãetnû rozpt len ch pozûstatkû malífiské v zdoby jeho interiéru, byla respektována a pfii obnovû zvolena monochromní úprava z poloviny 19. století. ProtoÏe v nûkter ch partiích bylo reálné prezentovat dochovanou barevnost okrového odstínu bez celkového pfietírání, restaurátor retu emi povrch místy pouze sceloval (napfiíklad sdruïené sloupy ve stfiední ose) a místy opakovan m pokládáním transparentních vápenn ch nátûrû vzájemnû vizuálnû propojoval, pfiiãemï soudrïné vrstvy pûvodní polychromie byly zafixovány. DÛleÏit úkol, jehoï pfiípravû (a také realizaci ve v ech detailech) byla vûnována znaãná pozornost, pfiedstavovala obnova zaniklého centrálního vrcholového pylonu neboli takzvané pyramidy. Z písemn ch pramenû, umoïàujících zmapování toskánské stavební ãinnosti v období nejintenzivnûj ího stavebního ruchu v ploskovickém areálu, je moïné vytûïit fiadu v znamn ch informací také k v stavbû glorietu (takzvaného prospektu v Horní zahradû). Ty jednoznaãnû urãují dobu jeho vzniku a napomáhají objasnit fiadu podrobností o materiálovém, konstrukãním a tvarovém fie ení jak stavby samé, tak vysoké nástavby na jejím vrcholu. 14 Dfievûná pyramida, obitá prkny a krytá olovûn m plechem, byla zakonãená zlacenou plechovou orlicí. Dominantní v tvarn prvek, nasazen na vrcholu dynamické hmoty stfiední helmice mezi symetricky orientovan mi plastikami sedících Ïensk ch postav, byl nejen neodmyslitelnou souãástí originálního architektonického konceptu glorietu, ale zároveà na severu zámeckého areálu akcentoval zakonãení hlavní kompoziãní osy a viditelnû, pfiímo signálním zpûsobem se uplatàoval z dálkov ch pohledû. Choulostivost tvarového, materiálového a konstrukãního fie ení horní ãásti glorietu (omítan ch stfiech i vysoké pyramidy) kladla jiï od samého vzniku stavby vy í nároky na údrïbu a opravy, jak je doloïeno i v písemn ch pramenech. Zfiejmû právû pro tuto exponovanost se pûvodní pyramida nedochovala. PfiestoÏe nám písemné zprávy poskytují urãitou pfiedstavu o jejím fie ení, jak pfiesnû vypadala a jak dlouho zdobila gloriet, není známo. DÛkladnûj í oprava glorietu probûhla pfii celkové transformaci areálu v polovinû 19. století, ale jinak znaãnû bohaté písemné prameny dokládající rozsáhlou stavební aktivitu (architekta Bûlského) v Ploskovicích zmínky o tehdy provádûn ch úpravách pavilonu neobsahují. 15 Podafiilo se v ak získat nedatovanou fotografii, zachycující se v í pravdûpodobností jeho podobu z poloviny 19. století. Na vrcholu stfie ní bánû byla tehdy osazena vysoká, subtilní konstrukce pylonu. âtvefiice trámû, vybíhající z bednûného profilovaného podstavce, se ve vrcholu spojovala a byla ukonãena hlavicí s nasazenou plechovou korunou, do níï byla vkomponována plastika orlice v majestátní pozici se iroce roztaïen mi kfiídly. Kdy zanikl tento útvar, není známo, ale je nanejv pravdûpodobné, Ïe to bylo aï pfii celkové adaptaci pavilonu v dobû, kdy byly Ploskovice pfiiãlenûny k nûmecké fií i. Poslední podoba úpravy stfiedu horní ãásti glorietu z tehdej í doby je zachycena na fiadû mlad ích fotografií. Místo zaniklé tíhlé pyramidy zaujala nízká nástavba s disproporãní helmicí (tvarová odezva zdûn ch boãních helmic) na nízkém obednûném hranolu, pfiiãemï vrcholov atribut s orlicí byl nasazen zhruba v polovinû pûvodní v ky pfiímo na dfievûné nástavbû zvonovité stfiechy. Av ak ani toto poslední tvarové ukonãení glorietu se nedochovalo, zaniklo pravdûpodobnû na sklonku 50. let 20. století. Na vrcholu hlavní stfiechy zûstalo mezi plastikami sedících Ïensk ch postav prázdné místo a kamenná základna se zmûtí zoh ban ch kotvicích prvkû. V souvislosti s vnímáním architektonick ch kvalit pozoruhodné solitérní stavby, dochované jinak v pfiekvapivé celistvosti vãetnû detailû v zdoby, do lo ke shodû, Ïe gloriet nemûïe byl i dostatek ãasu (provizorní zastfie ení celé stavby, kontinuita vlhãení a podobnû). V na ich podmínkách neobvyklá technologie vyïaduje, aby byla stfiechám vûnována trvalá pozornost a odpovídající péãe. Hlavnû je nutné dbát, aby nedocházelo k jejich mechanickému po kozování (napfiíklad padajícími vûtvemi) a pfiípadná po- kození byla okamïitû odbornû opravována. âinitelem, kter velmi negativnû pûsobí na stavbu, je tûïká doprava na vefiejné komunikaci v bezprostfiední blízkosti glorietu, jejíï eliminaci se po celou dobu obnovy bohuïel nepodafiilo prosadit. JiÏ pfii opravû byly patrné otfiesy, které se negativnû projevují zejména na boãních helmicích. Mohou vyvolávat jejich po kození, jeï se projeví v poruchách celistvosti omítaného plá tû. Vûfiíme, Ïe tento naléhav úkol bude v brzké dobû úãinnû a definitivnû vyfie en. 12 Z hlediska pûvodnosti nevzbuzovalo dûvûru ploché disproporãní rámování severní, odvrácené stûny glorietu, kterou tvofií prûbûïná stûna ohradní zdi Horní zahrady, i opakovanû opravované a tvarovû nesprávnû korigované v bûhy kfiivek zdûn ch helmic glorietu. SondáÏí bylo zji tûno, Ïe úprava pochází z 30. let 20. století. Na cementovém podhozu byla tvrdá omítka, armovaná ocelovou sítí, pfiiãemï v podkladu zûstaly je tû zachovány zbytky barokní úpravy s hrubû strhávanou omítkou vápennou. Nález potvrdil, Ïe prûbûh ohradní zdi nebyl v místû stavby glorietu niãím naru en (nebyl Ïádn dûvod architektonizovat objekt z vnûj í strany). Obnovení pûvodní situace umoïnilo také ve vûrohodném provedení dofie it partii nasazení zdûn ch helmic v tvarovû ãistém, elementárním provedení. 13 Úprava zemitého monochromního odstínu fasád z poloviny 19. století je je tû patrná na exteriéru západního pavilonu, na odvrácené stûnû v chodního pavilonu i na atice zámecké budovy. Pod zcela nevhodn m bíl m nátûrem z doby poslední obnovy exteriéru je zachována tato barevnost i na plá ti zámku a jeho postranních galeriích. 14 DÛleÏit zdroj poznání z doby v stavby pfiedstavují dochované soupisy prací, podrobné úãetní doklady a komentáfie z let 1730 1738 k postupu stavebních prací i k opravám. âetné dílãí zprávy obsahují mnoïství v znamn ch informací rovnûï o stavbû glorietu ( Horního prospektu nebo také Prospektu v Horní zahradû ). Pro poznání konstrukãní podstaty glorietu, ale i jednoznaãné stvrzení jeho pûvodnosti sehrál dûleïitou roli dochovan kompletní seznam kamenick ch v robkû, obsahující rozmûry, poãty kusû a ceny kamenn ch sloupû, soklû, fiíms, stupàû a dlaïby, ale také napfiíklad kamenné konstrukãní prvky zastfie ení ( kamenn ovál ze dvou tvrd ch kamenû na kupoli, na nûmï stojí velká dfievûná pyramida, kamenná víka z velmi tvrdého kamene k pokrytí dvou postranních kupolí a podobnû). Pozoruhodné jsou také informace o v stavbû le ení, barevné úpravû omítan ch helmic, osazování sochafiské v zdoby a opakovaném natírání soch a váz. V znamné jsou zmínky o fie ení, rozmûrech, pobíjení olovûn m plechem a montáïi dfievûné konstrukce vrcholové pyramidy. ZmiÀováno je osazení plechové plastiky orlice v roce 1732: v kvûtnu osadil tesafi z Police Kry tof Just mûdûného pozlaceného ptáka na nov prospekt a korouhviãku na kupoli zahradního zámku, coï obojí strhla boufie na podzim pfiede lého roku. Horní ãást pyramidy je zmiàována je tû v roce 1741 v souvislosti s úãty za provedenou opravu: sejmutí a znovuosazení mûdûného ptáka na prospekt v zahradû. (âerpáno z podrobné anal zy a vyhodnocení dochovan ch historick ch písemn ch pramenû, viz obsáhlou kapitolu Dûjiny objektu in: Petr MACEK, Pavel ZAHRADNÍK: Ploskovice, stavebnû historick v voj zámeckého areálu, cit. v pozn. 1.) 109

13 14 Obr. 13. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. PrÛhled do nitra boãní helmice po restaurování. (Foto Vûroslav krabánek, 2008) Obr. 14. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. PrÛhled do kupole stfiední helmice po restaurování. (Foto Vûroslav krabánek, 2008) 110

zûstat bez dominantního prvku. Pfii zvaïování moïností zavr ení objektu bylo nutné splnit základní odborná kritéria pro vûrohodnou rekonstrukci. 16 Teoreticky pfiicházely v úvahu tfii moïnosti (samozfiejmû s vylouãením jakéhokoliv novotvaru): obnova barokní pyramidy (ale pouze na základû útrïkovit ch informací z písemn ch pramenû), obnova pylonu v podobû z poloviny 19. století (doloïeného fotografií) nebo obnova nízké nástavby z doby poslední úpravy (také je doloïena fotografiemi). K rozhodnutí bylo zapotfiebí zodpovûdût celou fiadu otázek, doplnit prûzkumy, posoudit dostupné podklady a kriticky zhodnotit ve keré vûrohodné informace. Zajímavé poznatky pfiinesl prûzkum horní ãásti stfiední zdûné helmice. Zv en kamenn sokl, sestaven z opracovan ch pískovcov ch blokû, pûdorysnû fie en ve tvaru úzkého oválu s ostr mi picemi a nasazen v podélné ose na mohutnou kamennou desku stfie ní bánû, byl jedin m dokladem barokního zavr ení in situ. Na ováln kamenn rám s profilovanou obrubou ve tvaru oblounu byla pûvodnû nasazena dfievûná pyramida. Ováln základ, na nûmï byla konstrukce ukotvena, tak urãoval pûdorys nasazené dfievûné konstrukce vrcholového motivu. Profilace kamenného soklu se v podnoïi pyramidy zcela jistû pohledovû uplatàovala, coï potvrdily téï zfietelné nálezy zbytkû jeho pûvodní polychromie v ãerveném odstínu. PÛvodní základna pro pyramidu byla pfiekvapivû subtilní, úzká a plocha pro zakotvení neposkytovala záruku pfiíli né stability, coï bylo zfiejmû i dûvodem, proã bylo v 19. století pfii nové úpravû vrcholové ãásti zaloïení pylonu pûdorysnû roz ífieno, pfiiãemï rozkroãením základny do lo k zakrytí kamenného oválu. Stopy bednûného soklu z pfiedposlední podoby vrcholové ãásti glorietu se dochovaly na stfie ním plá ti. Na oválném soklu zûstala také zachována ãást kovan ch kotvicích prvkû, a to jak pûvodních, tak z 19. století, zoh ban ch a po kozen ch zfiejmû pfii odstraàování zbytkû zmiàované poslední verze nástavby. Zcela zásadním podnûtem pro obnovu pylonu byl nález plechové plastiky orlice a koruny, která tvofiila souãást dominanty vrcholového motivu, a zejména v sledky restaurátorského prûzkumu, které potvrdily barokní pûvod obou prvkû. 17 K nejstar í, barokní úpravû bylo sice vázáno dost v znamn ch písemn ch zpráv, ale poskytujících pouze dílãí informace. 18 PfiestoÏe se z pûvodního fie ení zachoval in situ ováln prvek kamenné základny i originály plechové orlice s korunou, konkrétní vzhled vlastního tûla pyramidy, bezpochyby s velmi individualistick m a v tvarnû nároãn m detailním ztvárnûním, zûstává velkou neznámou. Úvahy o jeho podobû se za daného stupnû poznání mohou pohybovat pouze v hypotetické rovinû. Bylo zfiejmé, Ïe nejvíce pfiesn ch informací lze získat o podobû pylonu z 19. století. Velmi v znamné údaje o ní vyplynuly z podrobnûj ího zkoumání (jediné dostupné) dobové fotografie, na níï je gloriet zachycen je tû pfied váleãnou adaptací. Zvût ení snímku umoïnilo ovûfiit proporce pylonu ve vztahu k architektufie. UmoÏnilo také stanovit rozmûry a identifikovat fie- ení celé fiady dûleïit ch detailû zaniklého motivu, vãetnû zpûsobu usazení plechové orlice. Z bednûného soklu, diagonálnû nasazeného na vrchol stfiechy (a pfies úhlopfiíãku tûsnû navleãeného na skryt ováln sokl), vybíhala ãtvefiice trámû spojen ch ve v ce 6 m nad základnou a zakonãen ch podstavcem s orlicí. Ve keré dfievûné konstrukce vãetnû nosn ch trámû pylonu byly oplechovány olovem. Na základû uveden ch skuteãností a po posouzení v ech okolností i kresebném ovûfiení byla schválena rekonstrukce pylonu v podobû z 19. století. S vyuïitím stop a dochovan ch kotvicích prvkû byla na vrcholovou základnu osazena rozná ecí konstrukce dfievûného ro tu, zakrytá bednûním, která slouïí jako podnoï vlastního pylonu, sestaveného ze ãtyfi na vrcholu spojen ch trámû. Celá konstrukce byla opatfiena ochrann m plá tûm z olovûn ch plátû. Na vrchol byl osazen restaurovan originál zlacené plastiky orlice s korunou. Jedná se o rehabilitaci kvalitní varianty historického stavu z v znamné, neoslohové stavební epochy, která vtiskla celému areálu jeho dne ní podobu a jako taková je pfiedmûtem památkové ochrany. Z dan ch moïností poskytovalo toto fie ení záruku nejvûrnûj í reprodukce v detailním provedení. Navíc proporcemi a mûfiítkov mi vazbami mezi pylonem a architekturou glorietu se úprava pfiibliïovala pûvodnímu, baroknímu konceptu. Pro v sledek obnovy glorietu byl velmi dûleïit zpûsob její realizace. Od samého poãátku pfiípravy akce bylo jasné, Ïe bude nezbytné vyfie it celou fiadu velmi nároãn ch úkolû. Potfieba maximálnû citlivého pfiístupu a kvalifikovaného o etfiení památky je obecn m poïadavkem. Vysoké nároky na odbornost z hlediska materiálového, fiemeslného, v tvarného a tech- 15 K úpravám ploskovického zámku v polovinû 19. století viz pozn. 1 a také Petr MACEK: Plány pfiestavby zámku v Ploskovicích, in: Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 5, s. 415 418. 16 Základní kritéria pro rekonstrukci zaniklého motivu: nutnost fie- it úpravu pfiedmûtné partie (z dûvodû stavebnû-technick ch, architektonick ch i památkov ch); záruka, Ïe rekonstrukcí nedojde k zániku dochované hodnotné historické úpravy; doloïitelnost obnovovaného motivu z více vûrohodn ch zdrojû; schopnost pfiesné reprodukce v konstrukãním, materiálovém provedení vãetnû docílení vûrohodného dobového detailu. 17 Odstrojené, silnû po kozené ãásti vrcholového motivu (kovové plastiky orlice a koruny) byly oddûlenû nalezeny v údrïbáfiské dílnû v zámku Ploskovicích (dfiíve západní barokní skleník). Vzhledem ke zchátralému stavu, za pinûní a dodateãn m zásahûm tyto prvky na první pohled nevzbuzovaly dojem pûvodnosti. Restaurátorsk prûzkum v ak potvrdil barokní pûvod orlice i koruny. Obû ãásti vrcholového motivu glorietu byly vyrobeny z mûdûného plechu o síle 1 mm, vyztuïeného Ïeleznou kovanou pásovinou. Plastika orlice byla vytepána z mûdûného plechu a sestavena z jednotliv ch dílû (monolitní dut korpus s ocasem, dvû kfiídla, demontovateln hfibet) spojen ch n továním. Kfiídla s vytepan m ploch m reliéfem jednotliv ch letek byla shora vyztuïena Ïelezy (rozpûtí kfiídel dosahovalo cca 180 cm). PÛvodní ukotvení nohou se nedochovalo a originál hlavy byl nahrazen neumûle vyrobenou replikou ze palku dfieva, pobitého plechem. Stratigrafick prûzkum pfiinesl doklady o pûvodní povrchové úpravû zlacením. V rámci restaurování do lo k odstranûní dodateãn ch úprav a doplnûní chybûjících elementû vãetnû obnovení povrchové úpravy plátkov m zlatem. Polohu a úhel zasazení plastiky orlice do koruny, pfiipevnûné na kotevním prstenci, stejnû jako zpûsob osazení na vrchol dfievûného pylonu bylo nutné modelovû ovûfiovat porovnáváním s dochovan m dobov m snímkem. V dûsledku relativní subtilnosti konstrukce plastiky, respektive pruïnosti konstrukce iroce rozepjat ch kfiídel lze pfii silnûj ím vûtru pozorovat pozoruhodn kinetick efekt (s iluzí pohybu kfiídel), coï má zfiejmû i praktick v znam (sníïení odporu pfii poryvech vûtru). Restaurování vãetnû doplàkû a opûtovného sestavení kovové plastiky provedl restaurátor Ivan Houska (pasífiství Houska a Douda) v letech 2003 2005. 18 Viz pozn. 14. 19 Restaurování glorietu provádûl a koordinoval na základû v sledku v bûrového fiízení restaurátor Milo Gavenda (restaurování malífiské v zdoby: akad. mal. Tomá véda; restaurování kovové plastiky: Ivan Houska; restaurování sochafiské v zdoby vãetnû vyhotovení kamenosochafisk ch kopií po kozen ch sdruïen ch váz: Jarmil Plach ; stavební subdodávky: SP, s. r. o.; oplechování olovem: Pavel Nechanick ). Památkov dohled: Ing. Lenka Kunrátková (NPÚ ÚP); konzultace: Ing. Petr Macek, Ing. Dagmar Michoinová, Pavel Jerie, Jana Zimandlová. 20 Podûkování za podnûtné pfiipomínky k textu patfií Petru Mackovi, Karlu Kibicovi, Lence Kunrátkové a Janû Zimandlové. 111

16 17 15 nologického provedení byly v pfiípadû ploskovického glorietu umocnûny tím, Ïe specifickou pozornost vyïadovaly prakticky ve keré souãásti památky. Zcela svébytn úkol, jehoï splnûní bylo limitováno znaãnou erudicí realizátorû a jejich zku enostmi v oblasti technologické, navíc pfiedstavovala oprava stfie ních helmic s restaurováním jejich kamenn ch ãástí, tukové v zdoby a pfiedev ím s velmi choulostivou a sloïitou obnovou jejich silnû exponovaného omítaného plá tû. Bylo evidentní, Ïe vzhledem ke specifickému charakteru akce nelze práce provádût zpûsobem dnes bûïn m v památkové praxi zadáním realizace stavební firmû, byè ãinné v oboru památkové péãe a garantující kvalitu solidními referencemi (se subdodávkami restaurátorû v pfiíslu n ch oborech). Celá akce naopak splàovala ve keré pfiedpoklady pro obnovu architektury jako celku restaurátorskou metodou. Proto byla na základû v bûrového fiízení svûfiena realizace restaurátorskému t mu, kter provádûl pfieváïnou ãást odborn ch prací a ve keré nezbytné doplàkové ãinnosti si zaji Èoval formou subdodávek. 19 Památková obnova ploskovického glorietu pfiinesla fiadu zajímav ch poznatkû, které potvrzují pûvodnost této pozoruhodné solitérní architektury a objasàují sled jejích promûn. Tak jako kaïdá památka i rehabilitovaná stavba glorietu bude vyïadovat prûbûïnou kontrolu stavu a systematickou, pravidelnou odbornou údrïbu; o to víc, oã je zranitelnûj í kvûli své subtilnosti a choulostivé konstrukãní i materiálové podstatû. S ohledem na nezbytnost fie ení celé fiady závaïn ch úkolû obnovy zámeckého areálu v Ploskovicích je dokonãená akce pfiíslibem pokraãování dal ích záchrann ch prací, které by mûly b t provádûny (tak jako u v ech v znamn ch památkov ch areálû ve správû Národního památkového ústavu) na základû jednotnû stanoveného programu památkové obnovy s jasnû urãen mi prioritami podle naléhavosti konkrétní situace. 20 Obr. 15. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Celkov pohled po restaurování. (Foto Vûroslav krabánek, 2008) Obr. 16. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Originál po- kozené plechové orlice pfied restaurováním. Restaurátorsk prûzkum potvrdil barokní pûvod mûdûné plastiky. (Foto Václav Girsa, 2003) Obr. 17. Ploskovice (okres Litomûfiice), zámek, gloriet. Detail oplechování trámové konstrukce obnoveného pylonu, provedeného podle dochované fotografie z olovûn ch plátû. (Foto Václav Girsa, 2005) 112