Manuál pro exilní průmysl
2
Manuál je jedním z výsupů granového projeku VaV/720/7/01, Oborový manuál pro prevenci a minimalizaci odpadů, vypsaného a zasřešeného Minisersvem živoního prosředí. Auorský ým: České cenrum čisší produkce, Dirichova 6,Praha 2 www.cpc.cz RNDr. Anna Chrisianová, CSc., Mgr. Miroslav Krčma Mgr. Libor Novák, Mgr. Klára Ouředníková Ing. Rober Hanus INOTEX, s.r.o., Šefánikova 1208, Dvůr Králové n. L. www.inoex.cz Ing. Pavel Barušek, CSc., Ing. Pavel Janák, CSc. Ing. Jan Marek, CSc., Ing. Marcela Bořková Mgr. Jan Koubský, M.Sc., Dělnická 2, Karlovy Vary Ing. Miroslav Kovář, Klosermannova 1671/21b, Děčín 6 3
Obsah 1. Prevence a minimalizace odpadu...5 1.1 Sručný popis jednolivých kroků...8 1.1.1 Sanovení cíle a sraegie projeku (Krok I.)...8 1.1.2 Vazba na environmenální poliiku a plán odpadového hospodářsví (Krok II.)...8 1.1.3 Rozhodnuí o dalším kroku v projeku prevence podle způsobu výběru odpadu, kerý má bý omezen (Krok III.)...9 1.1.4 Vsup exerních informací (Krok IV.)...9 1.1.5 Návrh prevenivních opaření včeně inerní recyklace a výběr opimálního opaření (Krok V.)...10 1.1.6 Exerní recyklace (Krok VI.)...11 1.1.7 Odsranění odpadu (Krok VII.)...11 1.1.8 Program prevence...12 2. Manuál pro exilní průmysl...13 2.1 Vsupy, procesy a výsupy...13 2.2 Techniky prevence a minimalizace odpadu v exilním průmyslu...15 2.3 Příklady prevenivních opaření...15 3. Přílohy...29 Příloha 1: KROK I. CO CHCEME...29 Příloha 2: KROK II. JAK ZAŘADIT PROJEKT DO KONCEPCE ROZVOJE PODNIKU...31 Příloha 3: KROK III. Z ČEHO VYCHÁZÍME...35 Příloha 4: Posup při analýze maeriálových oků...36 Příloha 5: Příklad sesavení abulek TopTweny pro exilní průmysl...43 Příloha 6: KROK IV. CO MUSÍME VĚDĚT...45 Příloha 7: Meoda logického rámce (LogFrame)...47 Příloha 8: KROK V. CO MÁME UDĚLAT A PROČ...49 Příloha 9: KROK VI. CO JEŠTĚ MŮŽEME UDĚLAT...51 Příloha 10: Posup pro sanovení indikáorů a hodnocení dopadu prevenivního opaření...52 Použié zkraky...65 Pojmy a definice...66 Použiá a doporučená lieraura...70 4
1. Prevence a minimalizace odpadu Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a navazující předpisy klade důraz na předcházení vzniku odpadů a minimalizaci odpadů. Konkréněji jsou yo požadavky formulovány v koncepcích a plánech odpadového hospodářsví. Předcháze vzniku odpadů znamená přijmou změny, keré mohou bý rozloženy do celého živoního cyklu výrobku a všech echnologií, s nimiž se výrobek seká. Oblas prevence a minimalizace odpadu upravuje zákon č. 76/2002 Sb., o inegrované prevenci, kerý je závazný zejména pro velké průmyslové a zemědělské provozy. Seznam kaegorií zařízení na keré se zákon vzahuje je uveden v příloze ohoo zákona, v oblasi exilního průmyslu mezi ně paří předúprava nebo barvení vláken či exilií i zařízení na odsraňování nebo využívání nebezpečného odpadu. Za inegraci je v omo zákoně považováno současné (inegrované) posouzení dopadů na všechny složky živoního prosředí. Předcházení vzniku odpadů má dopad nejen na živoní prosředí, ale aké na ekonomiku podniku, resp. zařízení nevýrobního charakeru, jako jsou služby, školy, nemocnice, úřady, armáda aj. (Pro zjednodušení se v exu pojmem podnik označuje kerýkoliv z původců odpadu ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.) Ekonomicky významné je zejména vyšší využií vsupních surovin a energií zavedením prevenivních opaření, navíc klesnou poplaky za znečišťování živoního prosředí a nakládání s odpady. Prevenivní přísup nepovažuje za řešení, když je znečišění přenášeno z jedné složky živoního prosředí do druhé, např. nepovažuje za opimální řešení snížení emise oxidů síry na úkor spořeby vápence a energie a za vzniku uhého odpadu. Prevence vede producena odpadu k inegrovanému sledování maeriálových oků během celé výrobní echnologie nebo sledování produku během celého jeho živoního cyklu. Aby se předešlo vzniku odpadů ve výrobě, přijímá podnik řadu opaření na mísě jejich vzniku. Mohou mí formu změny echnologického posupu (jako je úprava zařízení spojená s invesicí nebo neinvesiční změna organizačního rázu), náhrady suroviny jinou surovinou, a především formu opimalizace echnologického posupu, jeho dodržování a dobré hospodaření. Prevenivním opařením je i změna výrobku vedoucí ke snížení odpadu. Jednou z meodik pro hledání ěcho opaření je hodnocení možnosí čisší produkce, zjednodušeně mluvíme o projeku čisší produkce. Projek čisší produkce zahrnuje kromě prevenivních opaření na mísě vzniku odpadu aké inerní recyklaci odpadu v podniku (odpad je využi jako surovina pro enýž nebo jiný účel v podniku). Minimalizace odpadu zahrnuje navíc exerní recyklaci (recyklaci mimo podnik), cílem je sníži množsví nevyužívaných odpadů. Posup pro analýzu a hodnocení příčin vzniku odpadu, hledání a přijeí prevenivních opaření a opaření k minimalizaci odpadu označujeme v dalším jako projek prevence. Teno manuál byl zpracován jako meodická příručka pro managemen podniku a pověřené pracovníky podniku při hledání, volbě a zavádění prevenivních opaření na ochranu živoního prosředí do každodenní činnosi a rozhodovacích procesů a může slouži jako pomůcka při zpracování žádosi o inegrované povolení. 5
První čás manuálu pojednává o významu prevenivního přísupu ke vzniku odpadu a jeho minimalizaci. Je uveden sručný popis jednolivých kroků meodického posupu, znázorněného na jednoduchém blokovém schémau (obr.1), při zpracování podnikového projeku prevence, s uvedením příloh, ve kerých je příslušný krok podrobněji rozpracován, případně doplněn příkladem použií a pomocných pracovních meod. Druhá čás je zaměřena na daný obor. Nejprve předsavuje vsupy, základní procesy a výsupy, keré v omo odvěví výroby zásadní měrou ovlivňují zaěžování živoního prosředí, další čás je věnována prevenivním přísupům a minimalizaci odpadů v daném oboru a uvádí příklady prevenivních opaření z oboru. Třeí čás manuálu obsahuje přílohy, ve kerých jsou podrobněji rozvedeny jednolivé kroky projeku prevence, a popsány pomocné meodiky, případně na příkladech. Závěrem jsou vysvěleny pojmy a definice, používané v manuálu, a uvedena použiá a doporučená lieraura. Je řeba konsaova, že projek prevence je soubor vzájemně provázaných činnosí, nových informací a jejich aplikace, keré obvykle v plné míře pochopíme eprve ke konci prvního projeku. To znamená, že se v průběhu projeku nevyhneme případným chybným rozhodnuím a omylům. Z ohoo důvodu doporučujeme účas exerního konzulana zejména v prvních fázích projeku. 6
Z I. Sanovení cíle a sraegie projeku II. Podnik má POH a environmenální poliiku - Podnik zpracuje seznam požadavků ze zákona k OH, plán jejich realizace, návrh environmenální poliiky + III. Cíl a sraegie projeku vybrány na základě analýzy - Analýza, sanovení poenciálu prevence a volba indikáorů + IV. Vsup exerních informací Návrhy prevenivních opaření včeně inerní recyklace V. Posouzení env./ek./soc. dopadů, výpoče indikáorů Vybráno preven. opaření + Návrh/změna POH a vypracování/změna environmenální poliiky - Návrh exerní recyklace vč. energeického využií K VI. Posouzení env./ek./soc. dopadů, výpoče indikáorů Vybrána exerní recyklace + - VII. Odsranění Obr. 1: Kroky v projeku prevence 7
1.1 Sručný popis jednolivých kroků 1.1.1 Sanovení cíle a sraegie projeku (Krok I.) Předpokládejme, že se vedení podniku rozhodlo realizova projek prevence k omu personální a finanční podmínky. Podrobněji viz Příloha 1. a vyvoři Časo se sává, že se podnik již zaměřil na konkréní odpad bez analýzy maeriálových oků a bez určení příčiny jeho vzniku. Důvodem bývá, že odpad je záěží pro podnik na základě požadavku ze zákona o odpadech (jako je omezení produkce odpadu podle 10,11,12, požadované omezování spořeby nebezpečné složky či ochrana zdraví pracovníků) nebo se nakládání s odpadem promíá neúměrnými náklady do ceny výrobku. Cílem projeku prevence je obvykle sníži množsví odpadu, přecházejícího do živoního prosředí (např. sníži množsví odpadních vod o 5%) nebo sníži spořebu vsupů do procesu (např. sníži spořebu vody v podniku o 20%). Cíl projeku musí bý reálně dosažielný a musí bý měřielný. Minimalizace odpadu se zaměřuje v prvé řadě na předcházení vzniku odpadu, j. primárním řešením není koncová echnologie, kerá pouze brání přechodu znečišění do živoního prosředí. To však neznamená, že nemůžeme použí koncovou echnologii vůbec. Je nuná k omu, aby zachyila odpady a znečišění, kerým z principu není možné předejí. Kromě zvýšení ochrany živoního prosředí (environmenálního dopadu) má projek ekonomický dopad: pomáhá opimalizova náklady na proces, na invesice (např. opimalizova kapaciu čisírny odpadních vod) a na nakládání s odpady a znečišěním. Šeří zdroje a snižuje zaížení živoního prosředí, přičemž vznikají finanční úspory. Sraegie projeku musí bý zaměřena na sanovení skuečné příčiny vzniku odpadu odsranění nebo omezení skuečné příčiny vzniku odpadu osvojení principu sálého zlepšování, kerý opakovaným prověřováním možnosi prevence vede ke sálému snižování negaivních dopadů z činnosi podniku na živoní prosředí. 1.1.2 Vazba na environmenální poliiku a plán odpadového hospodářsví (Krok II.) U podniku, kerý má vypracovaný plán odpadového hospodářsví nebo kerý přijal v rámci jiné akiviy (zejména zavádění EMS) environmenální poliiku, projek prevence produkovaného odpadu zapadá do celkové koncepce podniku jako řešení konkréního problému, a především má vazbu na řízení podniku. Podnik, kerý nemá plán odpadového hospodářsví ani environmenální poliiku, může vypracova první návrh environmenální poliiky např. na podkladě soupisu požadavků zákona o odpadech a plánu jejich plnění, záměrů na zdokonalení výrobních posupů apod. Pokud však minimalizovaný odpad nevybere na základě celkové analýzy maeriálových oků, nemusí mí dosaek informací o skuečných příčinách jeho vzniku, a časo ak hledá řešení vedlejšího, nikoliv základního problému. Podrobněji viz Příloha 2. 8
1.1.3 Rozhodnuí o dalším kroku v projeku prevence podle způsobu výběru odpadu, kerý má bý omezen (Krok III.) Pro sanovení cílů a sraegie projeku prevence je nuné zná poenciál prevence odpadů, j. pořebu minimalizova jejich vznik. K idenifikaci mís s vysokým poenciálem prevence se provádí analýza procesů a maeriálových oků. Má eno posup: předběžné hodnocení, keré spočívá ve vypracování přehledu maeriálových oků včeně nákladů (analýza vsupů a výsupů), aby bylo zřejmé jejich využií a rozsah zrá. To se provádí sesavením abulek (v projekech prevence označovaných TT TopTweny) pro nejvýznamnější suroviny, nebezpečné láky a odpady - viz Přílohy4 a 5. K jejich sesavování se využijí podnikem sledované údaje a inerní informace a podle pořeby se doplní vlasním měřením, případně experním odhadem. Ke sanovení pořadí významnosi pro suroviny a odpady se používají bodovací sysémy na základě pro podnik důležiých kriérií. Podrobněji viz Přílohy 4 a 5. Ze zjišěných mís vysokého poenciálu se vybere odpad, na kerý bude projek zaměřen, j. předmě projeku. Vybraný předmě projeku schvaluje vedení podniku. podrobná analýza maeriálových oků v mísech, souvisejících s vybraným odpadem, na kerý se projek zaměřil. Je nuná k nalezení skuečných příčin vzniku zrá, odpadů a znečišění a ím k ověření skuečného poenciálu prevence daného maeriálového oku. Prosředkem k posuzování procesu vzniku odpadu obvykle nebudou jen informace shromážděné a zpracované pro odpadové hospodářsví. Budou o rovněž podnikové informace jako: popis echnologií, předpisy, normy a aké účení doklady o dodaných vsupních surovinách a veškerých maeriálech, evidence nebezpečných láek, spořeby maeriálů a energií, výsledky inerních konrol, apod. Bližší viz Příloha 4, ods.b a E. Na přesnosi analýzy závisí úspěch při hledání varian řešení a výběru variany. Z analýzy musí vyplynou, zda příčinou vzniku odpadu je samoný výrobek, volba surovin, výrobní echnologie, výrobní zařízení nebo výrobní posup a jeho provádění. Analýza podle dokumenace musí bý doplněna reálnou konrolou provozu, v reálných podmínkách. Výsledky uvedeného posupu dávají možnos konkreizova cíle projeku. Aby bylo možno sledova plnění cílů, je nuno hodnoi změny, ke kerým dojde vlivem zavedení opaření prevence. K popsání savu před a po zavedení opaření je pořeba zavés environmenální a ekonomické indikáory jako jednoky pro měření změny. Indikáorem je na příklad měrná spořeba surovin, energií nebo měrná produkce odpadu podrobněji viz Příloha 10. 1.1.4 Vsup exerních informací (Krok IV.) Aby návrhy prevenivních opaření byly opimální, musíme porovna sav v podniku se savem v odvěví, echnologickými rendy, eorií procesů ad. Exerní informace jsou obsaženy např. v odborné lierauře, sudiích, získají se z konaků s vysokými školami a výzkumnými úsavy, z daabází nejlepších dosupných echnik (BAT) nebo konaků s odbornými pracovními skupinami k referenčním dokumenům BAT (BAT Reference Documens BREF s). Řada informací je obsažena v daabázích, zpracovaných v projekech MŽP. Podrobněji viz Příloha 6. 9
Daabáze prevenivních opaření by se výhledově měla propoji s dalšími daabázemi, jako je daabáze vlasnosí maeriálů, odpadů a druhoných surovin, daabáze LCA, ekodesignu, daabáze nejlepších dosupných echnik, recyklačních echnologií ad. 1.1.5 Návrh prevenivních opaření včeně inerní recyklace a výběr opimálního opaření (Krok V.) Na základě zjišěné skuečné příčiny vzniku odpadu a z analýzy maeriálového oku navrhne pracovní skupina variany prevenivního opaření k omezení vzniku odpadu a ke zvýšení využií vsupujících maeriálů. Způsoby navrhování varian prevenivního opaření jsou popsány v Příloze 8. Variany prevenivních opaření se hodnoí z hlediska - environmenálního přínosu pro živoní prosředí (např. omezení znečišění a odpadů, dopad změny na živoní prosředí v podniku a jeho okolí) - ekonomického přínosu pro podnik (např. realizovaelnos s ohledem na invesiční náročnos a budoucí provozní náklady, doba návranosi invesice). - echnického (např. bezpečnos práce, možné změny kvaliy výrobku, nároky na prosor, na nová zařízení a přísroje a jejich kompaibiliu s osaním zařízením). Pomocí indikáorů určí pracovní skupina u dané variany očekávané snížení vzniku odpadu a porovná je se sanoveným cílem projeku. K maeriálovým okům přiřadí oky finanční, j. náklady na nevyužié suroviny, náklady na nakládání s odpady před přijeím opaření, náklady na změny procesu (organizační a invesiční) a jeho provoz, aby bylo možno porovna náklady spojené se zavedením opaření a návranos invesic s úsporami, danými zvýšením efekivnosi. Sanoví rovněž sociální dopad opaření. Vhodně zvolené environmenální indikáory může podnik rovněž použí v žádosi o inegrované povolení. Také publikované referenční dokumeny nejlepších dosupných echnik BREF (viz Použiá a doporučená lieraura). K porovnání varian je možno využí posupů uvedených v Příloze 10. Na základě výsledků analýz a hodnocení varian navrženého prevenivního opaření pracovní skupina vybere opimální řešení, navrhne plán realizace a jejího finanční zajišění, a předloží vedení podniku ke schválení. Úspěch při hledání varian řešení a výběru opimální variany závisí na kvaliě analýzy maeriálových oků. Tím rovněž vyváří zpěnou vazbu pro sanovení nových cílů a projeků keré jsou základem pro vznik podnikového programu prevence odpadů a znečišění. Dosavadní nebo uvažovaná opaření k předcházení vzniku odpadu, k omezení množsví nebo k využií odpadu mohou bý využia při zpracování žádosi o inegrované povolení, rovněž ak opaření k zajišění plnění povinnosí prevenivního charakeru. Podle výsledků všech hodnocení a analýz jsou vypracovány a vedením podniku schváleny změny podnikového plánu odpadového hospodářsví, případně finální verze environmenální poliiky. Podrobněji o navrhování a výběru prevenivních opaření viz Příloha 8. 10
Inerní recyklace Jesliže z principu není možné omezi vznik odpadu, pracovní skupina hledá možnos vrái odpad na vsup jako surovinu pro enýž proces (např. vraný výrobní ocelový šro nebo vraný odpad z lakového lisování plasů). Podobně jako u prevenivních opaření u zdroje se hodnoí opaření z hlediska bezpečnosi pracovníků požadavků na kvaliu výrobku a její možnou změnu (v kladném i záporném smyslu) při použií druhoné suroviny požadavků na sandardizaci vlasnosí druhoné suroviny požadavků na prosor požadavků na nová zařízení (např. úprava odpadu před opakovaným použiím) a jejich kompaibiliu s dosavadním zařízením nároků na spořeby energie a dalších maeriálů pro úpravu odpadu na druhonou surovinu. Základní kriéria pro inerní recyklaci jsou odvozena z požadavků na kvaliu výrobku; je např. známo, že při lakovém lisování se množsví výrobních odpadů plasů, keré se může přida k primární surovině aniž by došlo ke změně mechanických vlasnosí výrobku, pohybuje mezi 5-30%. Podobná omezení plaí i pro recyklaci skla, papíru, exilu. 1.1.6 Exerní recyklace (Krok VI.) Při exerní recyklaci (využií odpadu jako suroviny pro jiný výrobní proces) i energeickém využií je nuno posupova sejně jako u hledání opaření prevenivních. Při úpravách odpadu před jeho využiím vznikají obvykle rovněž odpady, keré je pořeba omezova aké již u zdroje. Technické řešení exerní recyklace musí bý ekonomicky dosupné a mí příznivý dopad na živoní prosředí. Z hlediska environmenálního dopadu používaných recyklačních echnik má v řadě případů příznivější dopad na živoní prosředí energeické využií odpadů. Požadavek zákona na vyšší maeriálové využií je proo výzvou pro využívání ekodesignu při návrhu výrobků a při vývoji nových echnik a echnologií, včeně recyklačních (jakou je např. chemická recyklace plasů). K exerní recyklaci viz Příloha 9. 1.1.7 Odsranění odpadu (Krok VII.) Řešení ohoo kroku není předměem manuálu. Je uveden jen pro úplnos, exisují odpady, pro keré se přes všechna přijaá opaření nenalezne využií. Původce odpadu v omo případě použije konaku na odbornou firmu podnikající v odpadovém hospodářsví. Posupy k odsranění odpadu sanovuje příloha zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. 11
1.1.8 Program prevence Při analýze maeriálových oků bývá v projeku prevence nalezeno více zdrojů odpadů a znečišění, keré je možno omezi pomocí prevenivních opaření. Na základě ěcho výsledků podnik vyhodnoí projek a sanoví, jakým způsobem budou udržovány dosažené efeky opaření projeku a jaký bude další posup. Z oho vychází i možné pokračování projeků prevence v rámci vzniklého programu prevence v souladu s přijaou environmenální poliikou. ***** Všechny posupy pro nakládání s odpady je řeba posuzova z pohledu vlasnosí výrobku obsahujícího druhoné suroviny. V řadě případů brání maeriálovému využií odpadů požadavky na kvaliu a bezpečnos výrobku, případně je využií spojeno se spořebou energie, vznikem dalších odpadů a proces zaěžuje neúměrně živoní prosředí. Tím se ješě podrhuje význam předcházení vzniku odpadů, posuzování výrobku v celém živoním cyklu a využívání ekodesignu. Problemaika odpadového hospodářsví se posunuje od výroby k výrobku. 12
2. Manuál pro exilní průmysl 2.1 Vsupy, procesy a výsupy Maeriálové vsupy do výrobního procesu: suroviny, chemické láky, voda, energie. Texilní suroviny Texilní průmysl vyrábí a zpracovává různé druhy vláken, a o: přírodní vlákna: roslinná - celulózová (bavlna, jua) a živočišná -proeinová (vlna, chlupy, hedvábí) chemická vlákna: regenerovaná (viskóza, aceá) a syneická (polyamid, polyeser, polyakryloniril aj.) Chemické láky Zpracování surovin vsupujících do exilních procesů se děje jednak na bázi mechanické a jednak na bázi chemické. Při chemickém zpracování se využívá široká škála chemických láek, jejichž množsví je proměnlivé s ohledem na výzkum a vývoj a na neusálé změny v popávce po exilních produkech. Základní chemické láky hydroxid sodný, kyseliny, soli. Barviva a pigmeny barviva reakivní, přímá, kypová, sirná, dispersní aj. Texilní pomocné prosředky (TPP) šlichovací prosředky, lubrikany, povrchově akivní láky, enzymaické přípravky, přenašeče, dispergační činidla, reardany, zahušťovadla, pojiva a další. Poznámka: Jeden český podnik exilního průmyslu používá v průměru: 256 barviv, 225 TPP, 27 základních chemikálií, 5 ypů vláken ve směsi, 7 subdodavaelů přízí a kanin. Voda Voda je jednou z nejdůležiějších surovin vsupujících do exilních procesů. Její spořeba závisí na volbě echnologie a na prakikách dobrého hospodaření. Spořeba vody je jedním z ukazaelů, na keré lze úspěšně aplikova meody CP. Energie Texilní zušlechťování je nejvěším spořebičem energie v řeězci výroby exilního zboží. Pro energii plaí ve sejné míře o, co bylo uvedeno výše o vodě. Oázka její spořeby a úspory je navíc v dnešní době velmi akuální vzhledem k rosoucím cenám. Výrobní procesy a posupy lze rozděli do dvou základních skupin: mechanické operace s nízkou spořebou vody zušlechťování (zpracování za mokra) s velkou spořebou vody Mechanické operace Zahrnují předení, kaní a pleení. Součásí kaní je u někerých maeriálových složení (bavlna a její směsi) šlichování. Vyznačují se nízkou spořebou vody. Z volných vláken se jimi vyrábí různé vary exilií, keré se dále zušlechťují. 13
Zušlechťování Jedná se o posupy zpracování za mokra, kerými se dodávají exiliím hlavní užiné vlasnosi: vzhled, omak, savos, měkkos, nemačkavos, vodoodpudivos, nehořlavos ad. Jsou velkým spořebičem vody a produkují výrazná množsví odpadních vod. Podle zušlechťovaného maeriálu se používají operace: odšlichování, vyvářka, bělení, mercerace, louhování, karbonizace, valchování, praní, barvení, finální úpravy. Zušlechťovací operace za epla (fixace, kondenzace, sušení) jsou zdrojem znečišťování ovzduší. Výsupy z výrobního procesu: výrobky, odpady a znečišění, osaní láky Výrobky Texilní výrobky lze děli do skupin podle účelu použií: šaovky, prádlo, oblekoviny, ložní exilie, byové exilie, podlahové kryiny, echnické exilie aj. Odpady a znečišění Hlavními dopady na živoní prosředí vznikající následkem činnosí prováděných v exilním průmyslu, jsou především emise do vody a vzduchu a spořeba energie. Nejvěší podíl na odpadech z exilních procesů mají odpadní vody, dále odpadní chemické láky, emise do ovzduší a osaní odpad, jako např. plasové obaly od barviv, zbyky zpracovaných vláken a láek, zbyky čisících prosředků, olejů na údržbu srojů, ad. Nejzávažnějším problémem z výše uvedených je odpadní voda. Texilní průmysl používá vodu jako základní médium pro odsraňování nečiso, pro nanášení barviv a prosředků pro zušlechťování a pro výrobu páry. Zráy do výrobků jsou zanedbaelné a proo kromě malého množsví vody, keré se během zušlechťování odpařuje, je celý vsupní objem vypoušěn jako odpadní vody. Odpadní voda ze zušlechťování exilií má věšinou šedé zbarvení, vysokou hodnou BSK, vyšší celkové množsví rozpušěných anorganických solí a vysokou eplou. Dvěma hlavními zdroji znečišění odpadní vody jsou přírodní nečisoy odsraňované ze zpracovávaného vlákna a chemické láky použié ve výrobním procesu. K fakorům ovlivňujícím množsví a kvaliu odpadních vod z exilních procesů paří i ypy procesních jednoek a úroveň hospodaření s vodou a chemikáliemi v konkréním provozu. Tyo odpadní vody jsou obvykle zřeelně zabarveny. Mezi znečišťující chemické láky paří všechny plně nevyužié a nezpracované zušlechťovací lázně. Jejich koncenrace v odpadních vodách jsou věšinou vysoké, jsou ale produkovány v relaivně malých množsvích. Emise do ovzduší, vznikající při exilní výrobě lze rozděli do čyř kaegorií: olejové mlhy, ěkavé organické láky, zápachy, prachové čásice. Při zušlechťování exilií dochází k vorbě mnoha různých uhých i kapalných odpadů. Někeré z nich lze recyklova, zaímco jiné se spalují nebo sládkují, v několika případech jsou zpracovávány v anaerobních vyhnívacích nádržích. Mnohé z ěcho odpadů nejsou specifické pro zušlechťování exilií, např. osaní odpad, nebezpečný odpad s obsahem odpadních olejů, organických rozpoušědel, chemických láek, apod. Mezi odpady specifické pro exilní výrobu náleží především odpadní příze, odpadní exilie (zmeky, zkušební kusy, odsřižky), odpady z posřihování a česání, exilní prach. Věšina 14
z exilního odpadu je obvykle recyklována. Další skupinu voří odpady barviv a pigmenů, zbyková množsví impregnačních barvicích rozoků a rozoků pro finální úpravy, zbyky iskacích pas, kondenzáy z úpravy vypoušěného plynu obsahující oleje (sušicí rámy), kaly z úprav odpadních vod z procesů apod., věšinou odpady, keré jsou nebo mohou bý nebezpečné. 2.2 Techniky prevence a minimalizace odpadu v exilním průmyslu Texilní průmysl je srukurovaným a heerogenním sekorem, kerý se skládá ze široké řady dílčích sekorů. Povaha produkovaných odpadů závisí na ypu exilního provozu, na používaných echnologiích a používaných vláknech. Navzdory éo složiosi lze řadu echnik, uvedených v dalším mezi příklady prevenivních opaření (viz 2.3), definova jako obecné nejlepší echniky prevence použielné pro všechny ypy exilních operací bez ohledu na používané echnologie nebo výrobky, keré jsou při nich produkovány. 2.3 Příklady prevenivních opaření Jsou uvedeny v následujících abelárně sesavených přehledech, kde k jednolivým echnikám/procesům jsou uváděna: - prevenivní opaření - obecně jejich poziivní efeky v prevenci znečisění - přínosy pro živoní prosředí (ŽP) a ekonomiku - případné nevýhody při použií opaření v nevhodných podmínkách. 15
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Řízení Technologie sama o sobě není dosaečná; musí působi současně s řízením ochrany živoního prosředí a dobrým hospodařením. Vyžaduje zavedení prvků sysémového přísupu čisší produkce nebo sysému environmenálního managemenu Volba exilní suroviny Výrobci exilií nejsou informováni o jakosi a množsví láek nanesených na vlákna během předchozích operací výroby (například preparací, pesicidů, pleacích olejů). Prevencí je vyvoři řeězec odpovědnosi za živoní prosředí. Poskyova a požadova informace o ypu a množsví chemikálií, keré se přidávají k vláknům v každém ze supňů živoního cyklu, a zůsávají na nich. Zavedení sysému sledování vsupů a výsupů procesů (jak na úrovni celého podniku ak u jednolivých procesů) je předpokladem pro idenifikaci prioriních oblasí a možnosí zlepšení účinnosi ochrany živoního prosředí. Chemická vlákna Volba maeriálu upraveného pomocí biologicky rozložielných a biologicky odsranielných preparací. Bavlna Volba suroviny, kerá neobsahuje zakázané biocidy. Volba kanin šlichovaných echnikou nízkého přívažku a biologicky odsranielnými šlichami. Vlna Volba suroviny, kerá neobsahuje zakázané biocidy. Volba suroviny s nízkým obsahem zbyků pesicidů, používaných legálně při chovu ovcí. Získané informace umožňují správné rozhodování. Prevence vsupu rizikových znečišťujících láek do živoního prosředí. Snížení množsví emisí. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Snížení emiovaného znečišění. Snížení rizikovosi emisí. Snížení nákladů (úspory vody, energie, snížení poplaků). Snížení znečišění odpadních vod (OV). Zlepšení čisielnosi odpadních vod. Snížení zaížení odpadních vod. Snížení rizikovosi znečišťujících láek. Nepoužívání zakázaných biocidů v pěsielských zemích. Nevýhody Ne vždy jsou pořebné informace k dispozici. Pořebné informace jsou obížně získaelné v řeězci pěsiel výrobce exilií Tesace je nákladnou záležiosí. Chemická vlákna s klasickými lubrikany jsou levnější.
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Povrchově akivní láky Náhrada alkylfenolehoxyláů a jiných PAL Prevence vsupu přípravky, keré jsou biologicky rizikových znečišťujících rozložielné a nevoří oxické meaboliy. láek do živoního Komplexovorné láky: prosředí. vylouči nebo omezi použií Snížení množsví emisí. komplexovorných láek při procesech Používání láek, keré předúpravy a barvení kombinací: jsou odsranielné při změkčování echnologické vody ionexy, čišění odpadních vod odsraňování železa kyselou bez dodaečných demineralizací. nákladů. Voli biologicky rozložielná nebo. biologicky odsranielná komplexovorná činidla. Odpěňovací činidla: Minimalizova nebo vylouči jejich používání. Voli činidla, kerá neobsahují minerální oleje a jsou dobře biologicky odsranielná. Výběr a použií chemikálií Technikou prevence je: Kde je o možné, používa posupy bez chemikálií (bioechnologie). Tam, kde o není možné, voli chemikálie ak, aby se zajisilo nejnižší možné celkové ohrožení živoního prosředí. Dávkování a rozvádění chemikálií Technikou prevence je insalace auomaických dávkovacích a rozváděcích sysémů, keré měří přesná množsví požadovaných chemikálií a pomocných přípravků a dodávají je přímo do různých srojů porubími bez konaku s člověkem. Nedochází k míchání chemikálií předem před ím, než jsou zavedeny do aplikáoru nebo do sroje a proo není řeba před dalším krokem čisi zásobníky, čerpadla a porubí Snížení množsví láek přecházejících do odpadních vod. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Bioechnologie zejména v předúpravě jsou již dosupné. Snížení znečišění odpadních vod (OV). Zlepšení čisielnosi odpadních vod. Snížení zaížení odpadních vod. Snížení rizikovosi znečišťujících láek. Snížení znečišění OV. Snížení zrá chemikálií. Nevýhody Na rhu exisuje nabídka alernaivních značek, keré splňují uvedená kriéria. V někerých případech mohou bý dražší. Vhodné jen u omezeného poču zařízení, především u koninuálních linek. 18
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Řízení spořeby vody a energie Sledování spořeby vody a energie u Snížení množsví Úspory vody a energie spolu jednolivých operací. produkovaných velmi úzce souvisí, proože Insalace zařízení pro řízení průoku a odpadních vod. energie se používá především auomaických sopvenilů u koninuálních Snížení množsví emisí pro ohřev pracovních lázní zařízení. z výroby energie. Insalace auomaických čidel pro konrolu Snížení množsví objemu plnění a eploy lázní ve srojích. odpadů z výroby Spojování různých operací do jediného energie. supně. Insalace zařízení s nízkými a obzvlášě nízkými poměry lázní pro lázňové procesy. Zavádě do koninuálních procesů echniky minimálního nánosu. Zlepšova prací účinnos jak při lázňových, ak při koninuálních operacích. Znovu využíva chladící vodu jako vodu echnologickou (umožňuje rekuperaci epla), hleda možnosi opakovaného použií a recyklace vody,. izolova porubí, venily, nádrže a sroje ak, aby byly minimalizovány epelné zráy. Rekuperace epla z horkých odpadních vod, rekuperace epla z odpadních plynů. Insalova frekvenčně řízené moory. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Snížení čerpání zdrojů vody a energie. Snížení množsví plynných emisí a uhých odpadů z výroby energie. Jednoznačné ekonomické přínosy ze snížení spořeby vody a epla. Nevýhody Snížení spořeby vody může vés ke zvýšení koncenrace znečišění v odpadních vodách POZOR NA LIMITY DANÉ LEGISLATIVOU 19
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Praní vlny Používa okruhy recirkulace vody s Snížení spořeby deergenů odsraňováním nečiso / recirkulací prací lázně. regenerací uku. Získávání vlnního uku (lanolinu) z pracích vod a jeho zhodnocení (kosmeický průmysl, palivo). Předúprava pleenin Odšlichování Bělení Výběr pleenin, keré byly vyrobeny za použií ve vodě rozpusných a biologicky rozložielných lubrikanů míso běžných lubrikanů na bázi minerálních olejů. Odsraňova je praním vodou. V případě pleenin vyrobených ze syneických vláken musí bý praní prováděno před ermofixací (aby došlo k odsranění lubrikanů a zabránilo se jejich uvolňování ve formě plynných emisí), Voli kaniny vyrobené za použií echniky nízkého nánosu a s použiím šlichovacích činidel s vyšším supněm biologické odsranielnosi. Jesliže není možné konrolova zdroj surovin, používa oxidační odšlichování. Spojova odšlichování / praní a bělení do jednoho supně. Používa přednosně bělení peroxidem vodíku. Používa chlorian sodný pro lněná a lýková vlákna, kerá nelze běli peroxidem vodíku. Omezi používání chlornanu sodného jen na případy, kdy se musí docíli vysoký supeň běli a pro choulosivé exilní maeriály. Odpadní vodu z bělení chlornanem odděli od osaních OV Prevence znečišění odpadní vody ropnými lákami. Prevence znečišění ovzduší organickými plyny a parami. Snížení zaížení odpadních vod. Zlepšení čisielnosi odpadních vod. Jednosupňovou předpravou snížení spořeby vody, chemikálií a energie současně se snížením zaížení odpadních vod. Prevence vzniku rizikových AOX. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Snížení znečišění odpadních vod. Zhodnocení láek vypíraných ze suroviny. Ekonomické přínosy ze snížení spořeby deergenů a z prodeje lanolinu. Snížení znečišění odpadních vod. Snížení emisí do ovzduší. Vyšší supeň vyčišění odpadních vod. Nejsou vypoušěny obížně rozložielné láky. Jednosupňová předúprava mimo poziivních ekologických dopadů přináší ekonomické efeky ve snížení spořeby chemikálií, vody a epla. Prevence vzniku sloučenin ypu AOX, keré jsou obížně biologicky rozložielné, akumulují se v živočišných káních a jsou považovány za rizikové. Nevýhody Nunos zajišění odbyu pro získaný lanolin. Výrobci pleenin převážně používají levnější pleací oleje na bázi ropných láek. Mzdové zušlechťovny nemají šanci ovlivni výběr šlichovacích přípravků. Informace o šlichovacích přípravcích nejsou vždy dosupné, zvlášě u dovozových kanin. Někeré druhy vláken nelze dosaečně vyběli bez použií chlornanu. 20
Mercerizace Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Barvení Dávkování a podávání barvících směsí Barvení v lázni Regenerova a opěně používa alkálie z oplachových vod po mercerizaci, nebo opěně používa odpadní vody obsahující alkálie v jiných operacích. Snížení poču používaných barviv. Použií auomaických sysémů k dávkování a rozvádění barev, manuální dávkování jen u zřídka používaných barviv. U dlouhých koninuálních linek dá přednos decenralizovaným auomaickým sanicím, keré nemísí různé chemikálie s barvivy předem a keré se čisí plně auomaicky Používa sroje a zařízení vybavené auomaickými ovládači objemu naplnění, eploy a dalších paramerů barvícího cyklu. Voli akové sroje, keré svou velikosí odpovídají velikosi položky. Voli sroje s nízkým nebo ulra nízkým poměrem lázně, se separací lázně od subsráu přímo v procesu, s inerní separací pracovní od prací lázně. Nahrazova způsob praní přeokem. Znovu používa vodu z praní pro další barvení nebo znovu používa barvicí lázeň, pokud o echnické podmínky dovolí. Snížení zasolení odpadních vod, prevence nunosi neuralizace, vyšší využií louhu. Snížení množsví nevyužiých bavících lázní. Prevence přeplnění sroje. Prevence úniku lázně při ohřevu. Barvení za poměru lázně, pro kerý je zařízení konsruováno. Snížení spořeby barviv a chemikálií v důsledku jejich maximálního využií. Snížení spořeby vody a množsví odpadních vod. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Snížení zasolení odpadních vod. Snížení pořeby neuralizace odpadních vod. Ekonomické přínosy ze snížení nákladů v důsledku snížení spořeby louhu, snížení spořeby kyseliny na neuralizaci a poplaků za vypoušěné RAS. Snížení znečišění odpadních vod. Zvýšení provozní jisoy pro opakované dosažení sejných odsínů. Snížení spořeby barviv a pomocných chemikálií a z oho plynoucí ekonomické přínosy. Snížení znečišění odpadních vod. Zvýšení využií barviv. Snížení spořeby vody a množsví odpadních vod. Ekonomické přínosy z opimálního využií barviv a chemikálií. Nevýhody Provoz odparky louhu. Auomaické kuchyně barviv jsou invesičně náročnou akcí. Pro velkou variabiliu velikosi položek je pořeba obdobná variabiliu ve velikosi zařízení. Barvení na sarých lázních je použielné jen u omezeného sorimenu maeriálů, kdy lze dosáhnou émě úplného vyažení barviva. 21
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Přínosy pro ŽP a ekonomiku Nevýhody Koninuální barvící procesy Koninuální a polokoninuální barvící procesy spořebovávají méně vody než barvení v lázni, ale vznikají vysoce koncenrované zbyky impregnačních lázní. Snižova zráy koncenrovaných rozoků. Barvení směsí PES a PES disperzními barvivy Odsraňova používání vlasnosmi nebezpečných přenašečů. Nahradi dihioničian sodný při dodaečném zpracování PES. Používání aplikačních sysémů s nízkým přívažkem lázně a minimálním objemem impregnačního korýka. Dávkování chemikálií přímo na lince jako oddělené vsupy, keré se mísí až bezprosředně před dodáním do aplikáoru. Dávkování impregnačního rozoku na základě měření spořeby. Použií echniky rychlé přípravy barvící lázně, kde se (míso přípravy lázně pro celou položku najednou před zahájením barvení) připravuje lázeň přesně v om okamžiku, kdy je jí řeba, v několika menších množsvích na základě měření nánosu přímo na lince. Proiproudové praní. Snižování přenosu lázně. Barvení za vysokých eplo bez použií přenašečů. Náhrada běžných přenašečů sloučeninami na bázi benzylbenzoáu a N-alkylfalimidu při barvení směsí vlny a PES. Nahradi dihioničian sodný redukčním činidlem na bázi deriváů kyseliny sulfinové, současně s použiím dusíku k odsraňování kyslíku z lázně a ze vzduchu ve sroji. Používání disperzních barviv, kerá lze odsrani v alkalickém prosředí hydrolyickou solubilizací míso redukce. Používa opimalizované značky barviv, keré obsahují dispergační činidla s vysokým supněm biologické odsranielnosi. Minimalizace zbyků barvící lázně po ukončení položky. Úspory chemikálií, keré spolu navzájem reagují. Příprava barvících lázní jen v minimálním přebyku. Snižování množsví kapalných odpadů. Snižování spořeby vody pro praní. Vyloučení používání chlorovaných přenašečů. Omezení používání biologicky obížně rozložielných povrchově akivních láek. Snížení množsví koncenrovaných kapalných odpadů. Snížení spořeby pracích vod a množsví odpadních vod. Ekonomické přínosy z úspor používaných chemikálií. Nepoužívání rizikových chlorovaných sloučenin. Snížení množsví láek, keré z vody spořebovávají kyslík chemickou reakcí. Zvýšení čisielnosi odpadních vod. Vysokoeploní barvení není použielné pro směsi PES a vlny a elasanu a vlny. Informace o ypu dispergačního činidla nejsou běžně dosupné. 22
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Barvení sirnými barvivy Nahrazova konvenční prášková a Prevence používání sulfidu kapalná sirná barviva sodného. sabilizovanými barvivy, kerá Vyloučení použií dichromanu nejsou redukována předem a k oxidaci. neobsahují sulfidy, nebo předem Omezení obsahu sloučenin redukovanými kapalnými značkami v odpadní vodě, keré barviv s obsahem sulfidů nižším spořebovávají kyslík než 1 %. chemickou reakcí. Nahrazova sulfid sodný redukčními činidly neobsahujícími síru nebo dihioničianem sodným, v uvedeném pořadí. Přijíma opaření k zajišění, že bude spořebováno pouze akové množsví redukčního činidla, keré je řeba pro redukci barviva (například použiím dusíku pro odsraňování kyslíku z lázně a ze vzduchu ve sroji). Používáním výhradně peroxidu vodíku jako oxidačního činidla. Barvení reakivními barvivy v lázni Impregnační barvení reakivními barvivy Používa reakivní barviva pro barvení za nízkého obsahu soli a s vysokým supněm fixace. Vylouči používání deergenů a komplexovorných činidel při praní a neuralizaci po barvení. Aplikací praní za horka ve spojení s regenerací epelné energie z oplachových odpadních vod. Enzymaické mydlení Používa akové posupy barvení, keré nevyžadují použií močoviny a používa posupy fixace bez použií silikáů. Prevence zasolení odpadních vod. Snížení zaížení odpadních vod organickými lákami. Snížení obsahu sloučenin dusíku v odpadních vodách. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Omezení sulfidu sodného oxického ve vodním prosředí. Odsranění používání karcinogenního chromu +6. Snížení zasolení s důsledkem snížení poplaků za RAS. Snížení pěnivosi OV. Zlepšení čisielnosi odpadních vod. Snížení emisí sloučenin dusíku do živoního prosředí. Menší nunos denirifikace při čišění OV. Nevýhody Enzymaické mydlení je dosud účinné jen na omezený sorimen barviv. Někeré kvaliy nelze bez močoviny dobře obarvi. 23
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Barvení vlny Nahradi chromová barviva Vyloučení nebo omezení použií reakivními barvivy nebo am, kde sloučenin chrómu. o není možné, používa posupy s ulranízkým chromováním. Minimalizova únik ěžkých kovů do odpadních vod při barvení vlny kovokomplexními barvivy použiím pomocných přípravků, keré zvyšují vyažení barviva, použiím posupů s řízením hodnoy ph, aby bylo možno maximalizova vyčerpání konečné lázně. Přednosně používa posupy s řízenou hodnoou ph, kdy se dosáhne rovnoměrného vybarvení s maximálním vyčerpáním barviv a přípravků pro zvýšení odolnosi vůči hmyzu a s minimálním používáním organických egalizačních činidel. Zvýšením využií barviva se omezí emise ěžkých kovů do odpadních vod a do živoního prosředí. Zvýšení využií barviva. Snížení zaížení odpadních vod. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Odsranění používání chromu +6 Omezení emisí ěžkých kovů. Zvýšení využií barviva s poziivními ekonomickými dopady. Zvýšení využií barviv spolu s ekonomickými přínosy. Zvýšení čisielnosi odpadních vod. Omezení emisí obížně rozložielných láek do živoního prosředí. Nevýhody Dosud omezený sorimen barviv pro vlnu. Posup vhodný jen pro kyselá a bazická barviva. 24
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Minimalizace objemu sysémů pro Omezení množsví nevyužiých dodávku iskacích pas, zbyků iskacích pas. rekuperace iskací pasy ze Znovupoužií iskacích pas pro sysému pro její dodávání na další položky. konci každé výrobní položky, recyklace zbykové iskací pasy. Tisk obecně: snižova zráy iskacích barev při roačním filmovém isku Snižova spořebu vody při čišění Reakivní isk Insalace sop-venilu pro čišění iskací deky. Opakované používání nejčisší čási vody z oplachování nanášecích raklí, šablon a nádob, opakované používání vody z oplachování iskací deky. Pro výrobu malých položek (menších než 100 m) plošných exilií používa digiální inkousové iskací sroje. S výjimkou rezervního isku a podobných siuací používa pro isk koberců a objemných exilií digiální ryskové iskací sroje. Vylouči používání močoviny: -použiím jednosupňového posupu s předvlhčením, při němž se vlhkos aplikuje buď jako pěna nebo posřikem definovaným množsvím vodní mlhy -pomocí dvoufázového isku. Snížení spořeby vody. Prevence vzniku odpadů. Snížení znečišění odpadních vod. Prevence vzniku odpadů. Snížení znečišění odpadních vod. Snížení obsahu sloučenin dusíku v odpadních vodách. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Omezení množsví vznikajících odpadů. Snížení zaížení odpadních vod. Ekonomické přínosy ze znovupoužií pas a snížení množsví odpadů. Snížení množsví odpadních vod a z oho ekonomické přínosy. Omezení množsví vznikajících odpadů. Snížení zaížení odpadních vod. Omezení množsví vznikajících odpadů. Snížení zaížení odpadních vod. Snížení emisí sloučenin dusíku do živoního prosředí. Menší nunos denirifikace při čišění OV. Nevýhody Použielné jen pro omezený sorimen barviv. Invesiční náročnos pořízení digiálního iskacího sroje. Invesiční náročnos pořízení digiálního iskacího sroje. Někeré kvaliy nelze bez močoviny dobře poisknou. Pigmenový isk Používa iskací pasy opimalizovaného složení. Používa opimální iskací pasy, keré: - mají zahušťovadla s nízkými emisemi ěkavého organického uhlíku (nebo neobsahujícími vůbec žádné ěkavé rozpoušědlo) a pojiva s nízkým obsahem formaldehydu. -neobsahují akylfenoleoxyláy (APEO) a mají vysoký supeň biologické odsranielnosi, snížený obsah amoniaku. Prevence emisí VOC do ovzduší. Prevence emisí formaldehydu do ovzduší. Prevence emisí poenciálně rizikových sloučenin do vody. Prevence emisí VOC do ovzduší. Prevence emisí formaldehydu do ovzduší. Prevence pořeby insalova zařízení k čišění plynů. Snížení zaížení odpadních vod. Snížení rizikovosi znečišťujících láek. Snížení emisí sloučenin dusíku do vody. Někeré kvaliy nelze bez ěkavých organických láek v iskací pasě dobře poisknou. 25
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění - Použií echnik minimálního Snížení množsví odpadů ze nánosu (například nános z pěny, zbyků nevyužiých úpravnických posřiku) lázní. - snižování objemu Snížení spořeby energie. impregnačních zařízení, - opakované používání impregnačních rozoků, jesliže jejich jakos není ovlivněna. Finální úpravy obecně Minimalizova množsví zbykové lázně prosřednicvím opaření: Minimalizova spořebu energie u sušících a napínacích rámů prosřednicvím opaření: Úpravy snadné údržby Měkčící úpravy - Mechanické odvodnění ke snižování obsahu vody - auomaické udržování vlhkosi odsávaného vzduchu, - insalace sysémů pro rekuperaci epla, - epelná izolace rozvodů, - pečlivá údržba hořáků u přímo vyápěných rámů - používaní opimalizované recepury s nízkými emisemi. Používa síťovací činidla neobsahující formaldehyd v sekoru výroby koberců a bezformaldehydová nebo nízkoformaldehydová síťovací činidla (méně než 0,1 % obsahu formaldehydu v recepuře) ve výrobě exilií. Provádě aplikaci měkčících přípravků pomocí impregnačních fulárů nebo lépe pomocí sysémů k nanášení posřikem nebo nánosem z pěny míso provádění éo úpravy vyahovacím způsobem přímo ve vaně barvícího sroje. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Snížení množsví odpadů. Snížení spořeby chemikálií opakovaným použiím, a s ím spojené ekonomické přínosy. Snížení spořeby epla na sušení. Snížení spořeby energie a s ím spojené ekonomické přínosy. Prevence emisí do ovzduší. Prevence emisí formaldehydu do ovzduší. Snížení emisí do odpadních vod. Prevence emisí VOC do ovzduší. Prevence pořeby insalova zařízení k čišění plynů. Prevence emisí do ovzduší. Prevence pořeby insalova zařízení k čišění plynů. Kvalia upravené exilie. Snížení zaížení odpadních vod. Nevýhody Použielné jen pro omezený sorimen úprav. Bezformaldehydová a nízkoformaldehydová činidla jsou běžně na rhu dosupná. 26
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Animolové úpravy obecně Při manipulaci s maeriálem Prevence emisí biocidů do vhodná opaření zabraňující živoního prosředí. únikům. Zajisi vyažení min. 98 % Na konci procesu ph nižší než 4,5 - není-li o možné, aplikova přípravek ve zvlášní operaci s opakovaným použiím lázně. Přidáva přípravek po epelné expanzi lázně, aby se zabránilo únikům přeokem. Voli akové barvící TPP, keré nemají reardující účinek na vyahování animolového přípravku. Animolové úpravy při výrobě barvené příze Animolová úprava příze vyráběné suchým předením Používa oddělené posupy dodaečného zpracování k minimalizaci emisí z barvení. Používa semikoninuální nízkoobjemová aplikační zařízení nebo modifikované odsředivky. Recyklova lázeň z nízkoobjemového procesu mezi lázněmi pro příze. Kombinace kyselého dodaečného zpracování (pro zvýšení vyažení akivní láky animolového přípravku) a opakovaného používání oplachové lázně pro přípravu následující barvící lázně. Vnesení nadměrně upravených 5% podílu do celkové vláknié směsi k předení, ve spojení se speciálním barvícím zařízením a se sysémy k recyklaci odpadních vod, aby bylo možno minimalizova emise akivní láky do vody. Prevence emisí biocidů do živoního prosředí. Prevence emisí biocidů do živoního prosředí. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Prevence emisí biocidů do živoního prosředí. Prevence emisí biocidů do živoního prosředí. Prevence emisí biocidů do živoního prosředí. Nevýhody 27
Technika Opaření Poziivní efeky v prevenci znečišění Animolová úprava při barvení Používa speciální sysémy Prevence emisí biocidů do volných vláken / výrobě prané nízkoobjemové aplikace živoního prosředí. příze umísěné na konci sroje na praní příze. Recyklova lázeň. Aplikova přípravek proi molům přímo do vlasu koberců za použií nánosu z pěny. Praní Nahrazova praní / oplachování Snížení spořeby vody a energie. přeokem meodami vypoušění / naplnění nebo ineligenního praní. Důsledně využíva proiproudového praní. Snižova spořebu vody a energie u koninuálních procesů pomocí: -insalace vysoce účinného pracího zařízení s mechanickým odvodněním mezi jednolivými vanami pračky, -zavádění zařízení pro rekuperaci epla. Přínosy pro ŽP a ekonomiku Prevence emisí biocidů do živoního prosředí. Snížení spořeby vody a energie a z oho plynoucí ekonomické přínosy. Snížení emisí do ovzduší i do vody. Nevýhody Aplikovaelné u nových zařízení. 28
3. Přílohy Příloha 1 KROK I. CO CHCEME Sanovení cíle a sraegie projeku Výsupy kroku. Sanovený obecný cíl a sraegie projeku. Přijaý, schválený projek a jeho podpora vedením podniku (organizační a finanční zajišění). Sesavená a schválená řídící a pracovní skupina projeku. Cílem projeku je obvykle sníži množsví odpadu, kerý předsavuje problém na základě požadavku ze zákona (jako je omezení produkce odpadu, požadované omezování spořeby nebezpečné složky či ochrana zdraví pracovníků) nebo se nakládání s odpadem promíá neúměrnými náklady do ceny výrobku. Cílem může bý např. sníži objem odpadů odkládaných na skládku na 15% současného množsví, ale aké opimalizova náklady na invesice a na nakládání s odpady a znečišěním (např. opimalizova kapaciu čisírny odpadních vod z provozu). Cíl projeku musí bý reálně dosažielný (ke konečnému cíli se můžeme dosa v několika krocích) a musí bý měřielný. Aby bylo cíle dosaženo, musí bý sraegie projeku zaměřena na sanovení skuečné příčiny vzniku odpadu (např. nedodržování předepsaného posupu při výrobě) PROČ TO TAK JE fl odsranění nebo omezení skuečné příčiny vzniku odpadu (např. zdokonalení posupu, změna dispozice pracovišě, zavedení moniorovacího a konrolního sysému na dodržování sanovených posupů) CO S TÍM UDĚLÁME fl osvojení principu sálého zlepšování, kerý opakovaným prověřováním možnosí prevence vede ke sálému snižování negaivních dopadů z činnosi podniku na živoní prosředí (např. průběžné sledování změn v konsrukci vozidel a jejich promínuí do pracovního posupu) JAK SE POJISTÍME 29
Pokud má bý projek úspěšný, musí bý do projeku zapojeno vedení podniku. Vedení podniku musí nejen rozhodnou o cílech a sraegii projeku, ale aké urči manažera projeku - osobu s přímým konakem na vedení, s přísupem k podnikovým údajům a informacím o sraegii podniku, s dosaečnými pravomocemi k rozhodování a k návrhům změn; vedení musí pověři manažera projeku výběrem exerního konzulana, vypracováním plánu projeku a sesavením pracovní skupiny přijmou organizační předpis k cíli a sraegii projeku, k posavení manažera projeku a pracovní skupiny; v rámci projeku je řeba získáva údaje, keré nemusí bý běžně dosupné a výsledkem projeku je návrh/realizace změn, ke kerým je nuno mí kompeence zajisi financování projeku usanovi řídící skupinu, j. skupinu vedoucích pracovníků, kerá spolupracuje s manažerem při konrole řešení projeku schváli sesavenou pracovní skupinu, její pravomoci a odpovědnos, do níž jmenuje pracovníky na všech úrovních, keří mohou vůrčím způsobem přispě k řešení projeku (j. včeně echnologa a provozních pracovníků na příslušném úseku, kde odpad vzniká, keří ze své praxe mohou velmi dobře urči, keré nedosaky jsou skuečnou příčinu vzniku odpadu; musí se např. zkonrolova, zda je dodržována předepsaná echnologie, zda nedošlo ke změnám echnologie nebo pracovního posupu, keré nejsou zdokumenovány); pracovní skupina se zabývá přípravou echnické sránky projeku a jeho realizací schváli školení pracovníků, podílejících se na projeku a zasřeši konaky na odborné insiuce, keré mohou pomoci při hledání řešení (inovace nebo nová echnologie, záměna surovin, návrh nového designu) rozhodnou o výběru a posavení exerního konzulana, kerý bude poskyova odbornou pomoc; je zřejmé, že předpokladem úspěšného projeku je ěsná spolupráce konzulana s manažerem projeku a pracovní skupinou; obvykle se podílí na vypracování plánu projeku a sesavení pracovní skupiny. Vedení musí rozhodnou, zda konzulan dosane přísup ke všem podrobnosem o echnologických posupech, k časovým řadám měřených veličin a rovněž k záznamům o vadách výrobků a důvodech ěcho vad, pokud byly zjišťovány. Konzulan se obvykle nezabývá jen meodickým vedením projeku, ale rovněž réninkem pracovní skupiny (včeně řešení konkréních problémů) ak, aby mohla pokračova v dalších projekech prevence bez exerního vedení. 30