Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko správní

Transkript

1 Univerzia Pardubice Fakula ekonomicko správní Tesování zisku živoních pojišťoven Bc. Marina Černíková Diplomová práce 2008

2

3

4 SOUHRN V diplomové práci se zabývám problemaikou esování zisku živoních pojišťoven. Práce je zaměřena na nové přísupy k pojisným výpočům, moderní posupy a flexibilní produky živoního pojišění nabízené na pojisném rhu ČR z oblasi živoního pojišění. KLÍČOVÁ SLOVA esování ziskovosi; impliciní hodnoa; reálná hodnoa; flexibilní produky TITLE Profi esing of life offices. ABSTRACT In my diploma work I am dealing wih profi esing of life offices. My work is concerning abou new mahemaics approaches of insurance calculaions and abou new flexible producs on he Czech insurance marke on he field of life insurance. KEYWORDS Profi esing, Embedded value, Fair value, Flexible producs

5 Obsah SEZNAM OBRÁZKŮ...9 SEZNAM GRAFŮ...9 SEZNAM TABULEK...10 SEZNAM PŘÍLOH...10 ÚVOD KLASICKÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Výpočení principy živoního pojišění Klasické přísupy a produky živoního pojišění Pojišění pro případ dožií Pojišění pro případ smri Produky kapiálového živoního pojišění Důchodová pojišění Pojišění více živoů METODA OCEŇOVÁNÍ KLASICKÝCH PRODUKTŮ ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Tvorba produku a fakory, keré ho ovlivňují Předpoklady oceňování produků živoního pojišění a pojisná báze Úroková míra Úmrnos (Moralia) Míra odkupu

6 2.2.4 Kalkulované jednokové náklady Inflace MODERNÍ POSTUPY OCEŇOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Moderní meoda oceňování produků živoního pojišění Nové přísupy k oceňování produků živoního pojišění Profi esing Embedded Value Sanovení kvaliních předpokladů Hodnoa nové produkce v živoní pojišťovně Nové přísupy pro výpoče Embedded value Fair Value Základní koncepce oceňování Sandardy užívající Fair value PRODUKTY ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Univerzální živoní pojišění Invesiční živoní pojišění Peněžní oky produku invesičního živoního pojišění Srukura invesičního živoního pojišění Moderní invesiční živoní pojišění Vlasnosi moderního invesičního živoního pojišění Příklad invesičního živoního pojišění

7 4.3.1 Charakerisika invesičního živoního pojišění, nabízeného pojišťovnou AXA Princip invesičního živoního pojišění Charakerisika změn invesičního živoního pojišění Fondy invesičního živoního pojišění Oceňování rizik v invesičním živoním pojišění Prakická ukázka invesičního živoního pojišění Zhodnocení invesičního živoního pojišění...67 ZÁVĚR...70 SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY...72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...74 PŘÍLOHY

8 Seznam obrázků Obrázek 1: Meoda oceňování produků ŽP...22 Obrázek 2: Konrolní cyklus založený na embedded value živoní pojišťovny...33 Obrázek 3: Schéma fungování invesičního živoního pojišění...54 Obrázek 4: IŽP placené běžně...58 Obrázek 5: Vývojová křivka růsu invesic...59 Obrázek 6: Výpoče IŽP Comfor Plus (kalkulačky AXA - verze 0707 MBI)...66 Seznam grafů Graf 1: Vývoj prodejní ceny jednoek fondu IŽP AXA a srukura porfolia prosředků peněžního rhu...62 Graf 2: Vývoj prodejní ceny jednoek fondu IŽP AXA a srukura porfolia prosředků dluhopisového fondu...62 Graf 3: Vývoj prodejní ceny jednoek fondu IŽP AXA a srukura porfolia prosředků zahraničního fondu...63 Graf 4: Vývoj prodejní ceny jednoek fondu IŽP AXA a srukura porfolia prosředků realiního fondu...63 Graf 5: Vývoj prodejní ceny jednoek fondu IŽP AXA a srukura porfolia prosředků smíšeného fondu

9 Seznam abulek Tabulka 1: Profi esing: úmrnosní charakerisika pojišěného...28 Tabulka 2: Profi esing: úmrnosní charakerisiky pojišěného a bruo rezerva...28 Tabulka 3: Profi esing: finanční oky pro pojisku, kerá je v planosi na počáku -ého roku pojišění ( = 1,...,4)...28 Tabulka 4: Profi esing: výsky zisku (profi signaure) pro pojisku...28 Tabulka 5: Výpoče hodno pro = 1, = 2 meodou Profi esing...52 Tabulka 6: Profi esing v invesičním živoním pojišění (čás 1)...52 Tabulka 7: Profi esing v invesičním živoním pojišění (čás 2)...53 Seznam příloh Příloha A Úmrnosní abulka, abulka komuačních čísel (muži ČR úrok 2,5 %)...76 Příloha B Modelový návrh smlouvy invesičního živoního pojišění...78 Příloha C Návrh na invesiční živoní pojišění Comfor Plus

10 Úvod V diplomové práci se věnuji problemaice esování zisku živoních pojišťoven. Posup esování ziskovosi paří v současnosi mezi moderní aspeky živoního pojišění a do značné míry začíná bý alernaivou klasického přísupu, hlavně při sanovení pojisného. Cílem diplomové práce je poskynou komplexní předsavu procesu oceňování produků v živoním pojišění. Na konci ohoo procesu je sanovení výše pojisného, keré pojisník plaí pojišťovně. Pojisné je cena za poskynuou pojisnou ochranu, úplaa za přenesení negaivních finančních důsledků nahodilosi z jednolivých subjeků na pojisiele. Při využií meod esování zisku se pojisné sanoví ak, aby jeho výše byla akcepovaelná pojisníkem a akcionáři pojišťovny. Cílem meody oceňování produků esováním zisku je nejen určení pojisného, edy ceny produku, ale aké určení zisku. Tesování zisku je edy proces, kerý používá pojišťovna na určení pojisného ak, aby aké zisk pojišťovny z uvedeného produku dosáhl určiou hodnou. Moderní přísup k pojisným výpočům, kerý začíná ovlivňova radiční výkazy a účenicví pojišťoven v řadě zemí, přisupuje k jednolivým pojisným smlouvám jako k sysémům finančních oků realizovaných v rámci ěcho smluv. Na činnos pojišťovny je pohlíženo jako na jednu z invesičních alernaiv akcionářů pojišťovny, kerou si jako poenciální invesoři vybrali. Důležiým cílem éo práce je ozřejmi základní echniky výpoču impliciní hodnoy (embedded value) a reálné hodnoy (fair value), ukáza jejich široké využií a prakický význam. Uvedené prakické ukázky budou prosředkem pro lepší pochopení eorie oceňování produků. Typickým flexibilním pojišěním je zv. univerzální živoní pojišění. Univerzální živoní pojišění bývá velmi časo kombinováno s invesičním živoním pojišěním. Produky, označované jako invesiční živoní pojišění, se od klasického živoního pojišění liší zejména odlišným invesováním prosředků kliena. Zhodnocení a průběh invesičního živoního pojišění v jednolivých leech bude ukázáno na vybraném produku konkréní živoní pojišťovny

11 1 Klasické živoní pojišění Živoní pojišění zahrnuje kryí rizik ohrožujících živoy lidí. V rámci ěcho pojišění se uplaňují výplay pojisných plnění v případě pojisných událosí, keré se doýkají živoa pojišěných osob. Výše pojisných plnění není dána v případě živoního pojišění velikosí škody, neboť škodu lze v ěcho pojišěních jen velice obížně ohodnoi. Výše pojisných plnění je dána velikosí pojisné čásky, kerou pojisník sjednal, a ao výše pojisné čásky má podle jeho předsav a možnosí příslušné riziko pokrý. V živoním pojišění jsou krya dvě základní rizika, a o riziko úmrí a riziko dožií. V současné době živoní pojišění různými způsoby kombinuje ao dvě rizika, přičemž bývají do kryí v rámci produků živoního pojišění časo zahrnua ješě další rizika neživoního charakeru (invalidia, úraz, vážné nemoci apod.) [1, s. 93]. 1.1 Výpočení principy živoního pojišění Finanční oky v klasickém živoním pojišění jsme nadefinovali podle [2, s. 157]: pojisné od pojisníka: jednorázové (při uzavření pojišění, j. v čase = 0), běžné během určiého období (např. doživoně, dočasně), konsanní, lineárně rosoucí, lineárně klesající apod. pojisné plnění do pojisiele: jednorázové plnění (např. při dožií, při úmrí, ve sjednanou dobu), vícenásobné plnění během určiého období (např. doživoní, dočasný či odložený důchod), konsanní, lineárně rosoucí, lineárně klesající apod. Princip ekvivalence: základní princip, na němž jsou založeny všechny pojisně-maemaické výpočy v živoním i neživoním pojišění, vychází z předpokladu, že příjmy a výdaje pojišťovny by měli bý v rovnováze. V rámci výpoču pomocí principu ekvivalence pojišťovna odhaduje své budoucí příjmy a výdaje. Konkréní var principu ekvivalence je následující: očekávaná počáeční hodnoa pojisného = očekávaná počáeční hodnoa pojisného plnění

12 Proože pojišťovna používá pojisné nejen na výplau pojisných plnění, ale aké na úhradu nákladů, rozeznáváme: Neo pojisné (ryzí pojisné) - keré pořebuje pojišťovna na pokryí výpla pojisných plnění při daných předpokladech o úmrnosi a úrokové míře. Bruo pojisné (hrubé pojisné, arifní pojisné, pojisná sazba) - je neo pojisné rozšířené o složky na pokryí správních nákladů pojisiele a případných nepříznivých škodních výchylek formou bezpečnosní přirážky. 1.2 Klasické př ísupy a produky živoního pojišění Pro výpoče klasického živoního pojišění se aplikují komuační čísla: vyjadřují pomocné hodnoy, keré vznikají diskonováním hodno z úmrnosních abulek; živoní pojišťovny je používají obvykle v abelované formě pro zjednodušení a zpřehlednění pojisně-maemaických výpočů [2, s. 153]. Mezi produky živoního pojišění paří: pojišění pro případ dožií, pojišění pro případ smri, produky kapiálového živoního pojišění, důchodová pojišění, pojišění více živoů. Použié značení: JP xn - jednorázové neo pojisné, kde x je věk pojišěné osoby, n je sjednaná pojisná doba JP x - jednorázové neo pojisné, kde x je věk pojišěné osoby P xk - roční neo pojisné placené k le x-leé osobě B xk - roční bruo pojisné placené k le x-leé osobě D x vyjadřuje diskonovaný poče osob dožívajících se věku x C x vyjadřuje diskonovaný poče zemřelých ve věku x N x vyjadřuje souče diskonovaného poču žijících D x až do konce abulky M x vyjadřuje souče diskonovaných zemřelých C x až do konce abulky

13 1.2.1 Pojišě ní pro př ípad dožií Pojišťovna vyplaí sjednanou pojisnou čásku, jesliže se osoba pojišěná ve věku x dožije konce sjednané pojisné doby n (zemře-li pojišěný před koncem pojisné doby, pojišění zanikne bez náhrady). Jednorázové pojisné: JP xn = D x+n / D x. (pojišění pro případ dožií na n le) Pojišě ní pro př ípad smri Pojišění pro případ smri: pojišťovna vyplaí sjednanou pojisnou čásku na konci pojisného roku, v němž osoba pojišěná ve věku x zemře. Jednorázové pojisné: M x JP x = (pojišění pro případ smri) Dx Roční neo pojisné placené k le (k n): P xk = M x / (N x - N x+k ). Dočasné pojišění pro případ smri: pojišťovna vyplaí sjednanou pojisnou čásku na konci pojisného roku, v němž osoba pojišěná ve věku x zemře, ale jen pokud k úmrí dojde před uplynuím pojisné doby n. Jednorázové pojisné: JP x = (M x M x+n ) / D x. (dočasné pojišění pro případ smri na n le) Produky kapiálového živoního pojišě ní Smíšené pojišění: pojišťovna vyplaí sjednanou pojisnou čásku na konci pojisného roku, v němž osoba pojišěná ve věku x zemře, nejpozději ale při dožií konce sjednané pojisné doby n (j. pojisné plnění se vyplácí při úmrí nebo dožií podle oho, co během pojisné doby nasane dřív). Charakerisiku použiého značení α Z, α P, β 1, β 2, γ viz Jednorázové pojisné: JP x = (M x M x+n + D x+n ) / D x. (smíšené pojišění na n le) Roční neo pojisné placené k le: P xk = M x M x+n + D x+n / (N x - N xk ). Roční bruo poj. placené k le: B xk = (A xn + α Z + (α P + β 1 )*ä xk + β 2 * k ä xn ) / [(1- γ)* ä xk ]

14 1.2.4 D ů chodová pojišě ní Pojišění doživoního důchodu: pojišťovna vyplácí důchod sjednané výše vždy na počáku pojisného roku (zv. předlhůní důchod), nebo vždy na konci pojisného roku (zv. polhůní důchod), pokud osoba pojišěná ve věku x žije. Jednorázové pojisné: x JP x = N (předlhůní doživoní důchod ) Dx Jednorázové pojisné: JP x x+1 = N (polhůní doživoní důchod) D x Pojišění dočasného důchodu: pojišťovna vyplácí důchod sjednané výše vždy na počáku nebo vždy na konci pojisného roku, pokud osoba pojišěná ve věku x žije a neuplynula pojisná doba n. Jednorázové pojisné: JP x = (N x - N x+n ) / D x (předlhůní dočasný důchod na n le) Jednorázové pojisné: JP x = (N x+1 - N x+n+1) / D x. (polhůní dočasný důchod na n le) Doživoní důchod zaručený na dobu n le: je doživoní důchod, kerý při úmrí během prvních n le přechází na oprávněnou osobu ak, aby se důchod v každém případě vyplácel alespoň n le Pojišě ní více živoů Pojišění více živoů: Jedná se o produky, kdy pojisné plnění je závislé na živoě nebo smri dvou nebo i více osob (manželů, rodičů, děí aj.). Využívá se zde akuárský model n-ic se vsupními věky (x 1,, x n ). Pojišění dvojice osob (x, y) pro případ smri: pojisná čáska je vyplacena při první smri v uvažované dvojici: A xy xy = M. D xy Smíšené pojišění dvojice osob (x, y): pojisná čáska je vyplacena při první smri v dané dvojici, nejpozději ale po uplynuí doby n: A xyn = (M xy - M x+n, y+n + D x+n, y+n) / D xy

15 2 Meoda oceňování klasických produků živoního pojišění 2.1 Tvorba produku a fakory, keré ho ovlivňují Hlavní činnosí živoní pojišťovny je prodej produků živoního pojišění, keré musí navrhnou a poom oceni ak, aby splňovali rozmanié požadavky klienů. Při návrhu nového produku pojišťovna upřednosňuje akový produk, kerý maximalizuje očekávaný zisk při minimálním riziku. To znamená, že produk musí bý ziskový a na druhé sraně prodejný. Aby pojišťovna dosáhla rovnováhy z hlediska ziskovosi a prodejnosi, musí brá v úvahu při navrhování a oceňování produků různé finanční a nefinanční fakory. Hlavní znaky, keré přímo i nepřímo ovlivňují návrh: předpoklady oceňování by měli bý založené na spolehlivých údajích, pojisný produk by měl splňova kriérium ziskovosi, produk by měl bý prodejný, oceňování produků ve shodě se zásadou spravedlivého přísupu ke všem pojišěným, při oceňování produku bereme v úvahu možná finanční rizika, rizika z opcí a garancí, pojišťovna musí mí pod konrolou managemen rizik spojených s konrakem, pojišťovna musí brá v úvahu, jaký dopad bude mí prodej nového produku na posavení pojišťovny jako celku, do ceny produku je řeba započía i možné nevyhnuelné adminisraivní změny. 2.2 Předpoklady oceňování produků živoního pojišění a pojisná báze Oceňování produků živoního pojišění je proces založený na projekování očekávaných budoucích peněžních oků. Oceňovací předpoklady se sanovují na základě zkušenosí pojišťovny s podobnými pojisnými produky, resp. pokud se jedná o nový yp pojisného produku, může se využí zkušenosi maeřské popřípadě seserské společnosi anebo zkušenosi zajišťovaele

16 Cílem při oceňování produků je nají přiměřené a dosaečné sazby pojisného. Minimální cíl oceňování je vyvoři produk, kerý vyvoří alespoň adekvání výši prodejů a adekvání výši zisků. Důležiou úlohu zde má akuár 1, kerý průběžně monioruje oceňovací předpoklady, zda se neliší od skuečnosi. Pokud ano, je nuné předpoklady přehodnoi a v případě poklesu ziskovosi produku pod požadovanou úroveň je nuné přisoupi aké k přehodnocení pojisných sazeb. Hlavní složky pojisné báze: úroková míra, úmrnos (moralia), míra odkupu, kalkulované jednokové náklady, inflace Úroková míra Úroková míra je pojem, kerým pojišťovna označuje průměrné výnosy veškerých svých invesic. Jedná se o nejdůležiější předpoklad pojisné báze. Při výběru finančních předpokladů je důležié pro pojišťovnu jak kvaliní výběr, ak i prevenivní ochrana pojišťovny v důsledku španého výběru. Následky španého výběru závisí na om, zda předpoklady byly příliš nízké či vysoké. Pokud se jedná o příliš vysoké předpoklady, úroková míra bude v budoucnu nižší než předpokládaná. Teno předpoklad nazýváme opimisický předpoklad. V opačném případě se jedná o pesimisický předpoklad, zn. předpoklady jsou příliš nízké, skuečný zisk bude vyšší než předpokládaný. Realisický předpoklad se nachází mezi ěmio dvěma předpoklady. 1 Akuár neboli aké odpovědný pojisný maemaik. Činnos odpovědného pojisného maemaika je dána zákonem č. 363/1999 Sb. o pojišťovnicví. Pojišťovna je povinna, nesanoví-li eno zákon jinak, dá odpovědným pojisným maemaikem povrdi správnos: rozdělení výnosů z finančního umísění v živoní pojišění mezi pojišěným a pojišťovnou, výpoču sazeb pojisného, výše echnických rezerv, výpoču požadované míry solvennosi, pojisně maemaické meody používané při pojišťovací činnosi

17 2.2.2 Úmrnos (Moralia) Úmrnosní abulka je základní násroj pro výpočy v rámci pojišění osob prováděné živoní pojišťovnou. Předpoklady o úmrnosi by měli reprezenova očekávanou úmrnos ěch, keří uzavírají daný pojisný konrak. Na základě pozorování rozsáhlých populačních souborů (celá populace, pojisné kmeny apod.) lze odhadnou pravděpodobnosi úmrí pro muže a ženy jednolivých věků a z oho vyplývající další důležié charakerisiky. V pojišťovací praxi se především používají běžné úplné úmrnosní abulky. Volba konkréní úmrnosní abulky je podle [3, s. 47] pro pojišťovnu spojena s určiým rizikem, neboť skuečné úmrnosní chování pojisného kmene se od ní může nepříznivě liši (např. v důsledku zráy akuálnosi abulky, nebo odlišnosi úmrnosních charakerisik pojisného kmene od celosáního průměru). Proo pojišťovny upravují úmrnosní abulky o zv. bezpečnosní přirážky, j. o přirážky mající za následek zvýšení pojisného. Zpravidla se používá věkového posunu, popřípadě věkového posunu s modifikací. Věk x např. x = 0, 1,.,ω (poslední věková skupina znamená ve věku ω le a více ); v pojišťovnách se užívá časo x = 15, 16,... anebo x = 18, 19,.... Pravděpodobnos oho, že jedinec, kerý je naživu ve věku x, zemře před dosažením věku x+1, j. pravděpodobnos úmrí ve věku x označujeme jako q x. Konsrukce úmrnosních abulek Uvažujme období, za keré se konsruuje úmrnosní abulka např. jeden rok. Jako základ pro výpoče úmrnosních abulek se využívají meody odhadu hodno q x, keré jsou základem výpoču úmrnosních abulek a používají např. vzorce q x Dx Px mx = = = ( P ½ ½ x + D D x ) x 1 + ½mx 1 + P D x x. kde značíme: P x - sřední sav populace ve věku x za období, pro něž se abulka konsruuje D x - poče úmrí ve věku x za oo období

18 m x - míru úmrnosi za uvažované období, m = x D P x x Míra odkupu Míra odkupu vyjadřuje míru rušení pojisných smluv v jednolivých leech rvání pojišění. Jinak ím aké budeme rozumě ukončení konraku, při kerém bude vyplacena odkupní hodnoa. Ukončení konraku a s ím spojená výplaa odkupní hodnoy není pro pojišťovnu poziivně vnímanou siuací. Je o způsobeno ím, že o ukončení rozhoduje pojišěnec a je edy pro pojišťovnu velmi ěžko předvídaelná. V případě, že začnou pojišěnci ve velké míře požadova výplau odkupních hodno, může se pojišťovna dosa do vážných finančních problémů. Na míru odkupu má vliv mnoho fakorů. Jedná se o fakory, keré jsou ovlivnielné pojišťovnou jiné z nich vyplývají z celkového vývoje makroekonomického prosředí. Pojišťovna se snaží předcháze odkupům pojisek nebo je alespoň předvída. Míra odkupu bývá velmi časo součásí oceňovací báze. Hlavní příčiny odkupu pojisek: náhlá nunos finanční hoovosi pojišěnce, pojiska nemusí přesně splňova klienovi předsavy, konkurence na pojisném rhu (široká škála nabízených produků), pojišěnec v důsledku íživé finanční siuaci přesane plai pojisné, období v němž pojišěnec může odsoupi od smlouvy. Velký vliv na velikos míry odkupu má doba rvání pojišění (pravidla při vyplácení odkupní hodnoy) a provizní sysém. Obecně v prvním roce pojišění dochází ke zrušení nejvíce pojisných smluv, v následujících leech ao endence klesá. Sorno perioda je časové období na začáku rvání pojišění, ale až dva, ři roky, po keré, pokud bude pojisná smlouva předčasně ukončená ze srany kliena, je pojisný poradce povinný vrái čás vyplacené získaelské provize. Na odhad míry odkupu můžeme použí zkušenosi se zrušením podobných produků v porfoliu. Pokud pojišťovna nemá v porfoliu podobnou skupinu produků nebo jde o začínající pojišťovnu, můžeme použí zkušenosi zahraniční maeřské resp. seserské společnosi, případně zajišťovaele

19 2.2.4 Kalkulované jednokové náklady Náklady lze rozděli na náklady přímo spojené se získáváním nové produkce (začáeční náklady) a náklady spojené se správou pojisných smluv. K začáečním nákladům paří provize, náklady na prodej a disribuci, markeingové a adminisraivní náklady, náklady na vývoj nových pojisných produků apod. Správní náklady pojišťovny jsou chápány jako náklady spojené jednak se správou jednolivých pojisných smluv a jednak jako náklady spojené s provozem pojišťovny, zn. náklady mzdové (nejvýznamnější čás ěcho nákladů voří náklady spojené s provizemi za sjednání pojišění), maeriálové, finanční apod. Správní náklady pojisiele se dělí podle [2, s. 159] na : α náklady spojené se sjednáním pojišění: započíávají se jako procena z pojisné čásky nebo z ročního důchodu. rozlišujeme: α Z jednorázové počáeční (získávací, akviziční) náklady při uzavření pojisné smlouvy (získávací provize pojisným zprosředkovaelům, vysavení pojisné smlouvy, vsupní lékařská prohlídka aj.). α P provizní náklady každoročně na udržovací provizi pojisným zprosředkovaelům. β běžné správní náklady: jsou každoroční náklady během rvání pojišění (personální náklady, adminisraiva, nájem budov, korespondence, provoz výpočení echniky aj.), započíávají se jako procena z pojisné čásky nebo z ročního důchodu, je-li doba placení pojisného kraší než pojisná doba. Rozlišuje se: β 1 běžné správní náklady během placení pojisného, β 2 běžné správní náklady během neplacení pojisného. γ inkasní náklady: jsou náklady spojené s inkasem (běžného) pojisného, započíávají se jako procena z ročního bruo-pojisného. δ náklady při výplaě důchodu: započíávají se jako procena z ročního důchodu. ε jednoná správní přirážka: slučuje v sobě u někerých pojišťoven všechny předchozí ypy správních nákladů, započíává se jako procena z bruo-pojisného

20 2.2.5 Inflace Inflace způsobuje reálný pokles hodnoy pojisného plnění, proo pojišťovna běžně poskyuje svým klienům auomaickou ochranu před inflací v podobě každoročního zvyšování pojisného a pojisných sum o inflaci. Nejznámější je cenová inflace nebo zv. index maloobchodních cen. Teno pojem znamená změnu cen zv. spořebního koše. Spořební koš předsavuje koš, kerý se skládá z reprezenaivní skupiny saků a může v sobě obsahova výdaje na bydlení, sravu, kuluru, ad.. Nejdůležiějším aspekem pro určování inflačního předpokladu je jeho konzisence s předpokládaným výnosem z akiv pojišťovny. Pro pojišťovnu je dobré zjisi, jak vypadají následující položky výnosu. nominální výnos = reálný výnos + inflace + daně. Při oceňování produků použiím rovnice a komuačních čísel se inflace může zohledni implicině (použiím konzervaivního předpokladu o úrokové míře). Expliciní kalkulace inflace do ceny produku předpokládá při oceňování použií úrokové míry i' míso původní úrokové míry i. Jesliže pojišťovna předpokládá, že míra inflace bude f, ak i' vypočíáme ze vzorce: (i - f) i' =. (1 + f) Míra inflace vyjádřená přírůskem průměrného ročního indexu spořebielských cen vyjadřuje procenní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proi průměru 12-i předchozích měsíců

21 3 Moderní posupy oceňování živoního pojišění Moderní posupy a nové produky živoního pojišění začínají bý akuální i na našem pojisném rhu. Odlišnosi moderních aspeků živoního pojišění od klasického přísupu jsou uvedeny v éo kapiole. 3.1 Moderní meoda oceň ování produků živoního pojišění Cílem meody oceňování produků esováním zisku je určení pojisného (ceny produku), ale aké určení zisku. Tesování zisku je meoda, kerou používá pojišťovna na určení pojisného. Každý produk musí dosahova určiou hodnou zisku pro pojišťovnu. Obrázek 1: Meoda oceňování produků ŽP (vlasní vývojový diagram)

22 Podrobný popis jednolivých kroků meody oceňování podle [4, s. 76]: 1. Akuár zkušebně nasaví pojisné daného produku. 2. Akuár pojišťovně určí všechny předpoklady meody esování zisku. 3. Akuár vybere vhodný vzorek konraků, kerý následně bude oceňova. Tyo vzorky (konraky) jsou vybírány podle následujících znaků: věk, doba rvání, výška pojisné sumy apod. 4. Akuár uskueční esování zisku ím, že: - zvolí časové období, ve kerém budou sledovány budoucí peněžní oky konraků, - v jednolivých inervalech časového období kalkuluje peněžní oky za pomoci zvolených předpokladů oceňování, - zohlednění pravděpodobnosi přežií na začáku jednolivých inervalů, - v závěru diskonuje všechny čisé peněžní oky na začáek konraku a dosane zisk, kerý očekává za zvolené období od daného vzorku. 5. Hodnoa očekávaného zisku je porovnána se ziskem, kerý pojišťovna požaduje od vybraného vzorku konraků. V případě, pokud bude očekávaný zisk menší než předpokládaný, ak se akuár vráí k prvnímu kroku a upraví velikos pojisného nebo pojisného plnění. Opakujeme až do é doby, dokud nezískáme požadovaný zisk. 6. V posledním kroku musí akuár zjisi, zda malá změna někerého předpokladu nemá negaivní vliv na zisk. V případě, že ano, měla by se změni výše pojisného nebo pojisné plnění konraku. Důsledkem změny by se měla sníži cilivos zisku na změnu uvedených předpokladů

23 3.2 Nové př ísupy k oceň ování produků živoního pojišění Profi esing Moderní přísup k pojisným výpočům, kerý začíná ovlivňova radiční výkazy a účenicví pojišťoven v řadě zemí, uvažuje jednolivé pojisné smlouvy jako sysémy finančních oků. Řečeno zjednodušeně, na činnos pojišťovny se pohlíží jako na jednu z invesičních alernaiv akcionářů pojišťovny, kerou si jako poenciální invesoři vybrali. Profi esing využívá esování ziskovosi invesice do jedné průměrné pojisné smlouvy uvažovaného ypu pojišění s moivací udržova ziskovos v přijaelných mezích [5, s. 267]. Výhody ohoo přísupu: - efekivní způsob měření ziskovosi (uvažuje skuečnos, že i přes momenální zráy může bý prodej daného pojisného produku v budoucnu ziskový), - realisické analýzy, keré využívají skuečných výpočeních podkladů, - flexibilia při kalkulaci pojisného a echnických rezerv umožňující např. zvýrazni roli momenálních priori pojišťovny, - efekivnější využií výpočení echniky, např. při simulacích a esování cilivosi. Riziková diskonní míra (risk discoun rae )- finanční prosředky invesované pojišťovnou do nových konraků jsou v období prvních le obyčejně zráové. Na zhodnocení svých invesic si musí pojišťovna pár le počka. Oázkou zůsává hledaná úroková míra návranosi finančních prosředků invesovaných pojišťovnou. K určení se používá riziková diskonní míra, kerá odráží cenu invesičního kapiálu a riziko spojené s jeho invesováním. O návranosi finančních prosředků nerozhoduje pojišťovna, ale rh. Každá invesice může bý zaížena jiným fakorem rizikovosi a může slibova různé výnosy. Jesliže pojišťovna invesuje s vysokým rizikem, bude vyžadova vyšší zhodnocení finančních prosředků (vyšší očekávanou míru návranosi invesic)

24 Riziková diskonní míra se skládá ze dvou čásí: 1. Očekávaný výnos neboli úroková míra z akiv, u kerých neexisuje riziko zráy, např. sání dluhopisy. 2. Přímé riziko, keré na sebe auomaicky přebírá invesor (náklady na získání invesičního kapiálu, přirážka za riziko daného rhu a druhu podnikání, jiné přirážky jako např. za rizikovos země v mísě podnikání). Vzorec pro výpoče rizikové diskonní míry: rdr = rfr + ( r rfr ) β M. kde značíme: rfr - bezriziková úroková míra r M - ržní výnos β - koeficien bea (odráží ržní riziko pojišťovny) ( r M rfr ) β - prémie za riziko Riziková diskonní míra se určí pomocí modelu CAMP 2 (Capial Asse Pricing Model). Prakická ukázka 1: Pojišťovna esuje ziskovos. Uzavřela s klienem (47 le) smlouvu o dočasném pojišění pro případ smri na dobu 4 le s pojisnou čáskou Kč a s ročním bruo pojisným předepsaným ve výši 7700 Kč. Máme k dispozici úmrnosní abulky pro muže rok Uvažujeme echnickou úrokovou míru 2,5 %. Pojisné se plaí na začáku jednolivých pojisných le. Pojisné plnění může bý uplaněno v případě smri kliena na konci pojisného roku. Náklady pojišťovna rozděluje na dvě skupiny: počáeční jednorázové náklady a běžné správní náklady. Počáeční jednorázové náklady se skládají z 30 % ročního bruo pojisného (23 % předsavují provizní náklady) a z paušální čásky 1500 Kč za pojisku. Běžné správní náklady se skládají 2 Model CAMP je určený pro oceňování kapiálových akiv. Teno model podporuje invesiční eorii, kerá vhodným způsobem dává do souvislosi analyzovanou invesici s ržním porfoliem (j. správně zvoleným index cenných papírů) a bezrizikovým akivem (např. sání dluhopisy)

25 ze 6 % ročního bruo pojisného a paušální čásky 450 Kč. Skuečně odhadovaná úroková míra se odhaduje ve výši 6 % a riziková diskonní míra je sanovena ve výši 11 %. Řešení 3 : V rámci éo prakické ukázky výpoču ziskovosi byly použiy vlasní výpočy, prováděné za pomoci abulkového procesoru Excel a úmrnosní abulky mužů ČR Tabulka číslo 1: q x pravděpodobnos úmrí ve věku x: q x = d l x x l = x l l x x+1 p x pravděpodobnos dožií se věku x: p x l x+1 =, plaí: p x + q x = 1 l x np x (fakor přežií) pravděpodobnos dožií se osoby ve věku x do věku x + n Tabulka číslo 2: bruo Bruo rezerva je neo rezerva zohledňující správní náklady. V xn V xn Výpočení vzorce pro bruo rezervu na konci roku (při běžném pojisném): V bruo xn = A 1 x+, n x+, n +, P α, na 1 peněžní jednoku x n xn ä ä xn ä ä xn kde A M = M 1 x+ x+ n x+, n, Dx+ N N x x+ n ä xn = Dx, ä x+, n = N x+ N D x+ x n Neo pojisné: P xn = A ä 1 xn xn, kde M = M 1 x x+ n A xn Dx např. = 1, x = 47, n = 4, PS = , α = 0,06 (6 %) M M = bruo V 47,4 P xn α D N N51 N 47 N 51 N 48 N D D N 48 N D D Posupy řešení v abulkovém procesoru Excel jsou na přiloženém CD

26 Tabulka číslo 3: sloupec (1): obsahuje pojisné, placené na začáku roku ; sloupec (2): obsahuje správní náklady, čerpané na počáku roku, např. = 1 30% z bruo pojisného + paušální čáska = 0,3 * = 3810 Kč; = 2 6% z bruo pojisného + paušální čáska = 0,06 * = 912 Kč; sloupec (3): obsahuje výnos z pojisného v roce, např. = 1 (bruo pojisné náklady) * odhad. úroková míra = ( ) * 0,06 = 233,40 Kč; sloupec (4): obsahuje pojisné plnění očekávané v roce, např. = 1 q 47 * 1 mil. = 4821,60 Kč; = 2 q 48 * 1 mil. = 5611,70 Kč. Tabulka číslo 4: sloupec (5): obsahuje výnos z bruo rezervy v roce, např. = 1 rezerva bruo na začáku 1. roku * odhadovaná úroková míra = 0 * 0,06 = 0 Kč; = 2 rezerva bruo na začáku 2. roku * odhadovaná úroková míra = 13039,61 * 0,06 = 782,38 Kč; sloupec (6): obsahuje příděl do bruo rezervy, očekávaný v roce, např. = 1 rezerva na konci 1. roku * p 47 rezerva na začáku roku = 13039,61 * p 47 0 = 12976,74 Kč; =2 rezerva na konci 2. roku * p 48 rezerva na začáku 2. roku = 9312,85 * p ,61 = (- 3779,02) Kč; sloupec (7): zisk očekávaný v roce z pojisky, kerá je v planosi na počáku roku, např. = 1 (1) (2) + (3) (4) + (5) (6) = ,4 4821, = (-13674,94) Kč, příjmové položky jsou s kladným znaménkem (+) a výdajové položky jsou záporné (-); sloupec (8): fakor přežií, např. = 1 0 p 47 = 1; = 2 0 p 47 * 1 p 47 = 1 * 0, = 0,995178; sloupec (9): výsky zisku (profi signaure), přesavuje očekávaný zisk v jednolivých leech pojišění z hlediska právě prodané pojisné smlouvy, kerá je na počáku jednolivých le pojišění v planosi s pravděpodobnosí n p x přežií do ěcho okamžiků, např. = 1 zisku na počáku roku * 0 p 47 = (-13674,94) * 1 = ( ,94) Kč ; =2 zisku na počáku roku * 1 p 47 = 6144,98 * 0, = 6115,35 Kč

27 Tabulka 1: Profi esing: úmrnosní charakerisika pojišěného 4 Rok pojišění Věk na začáku roku q x p x n p x , , , , , , , , , , , , Tabulka 2: Profi esing: úmrnosní charakerisiky pojišěného a bruo rezerva Rok pojišění q x p x Bruo rezerva na konci roku na 1 p.j. Bruo rezerva na konci roku na PS Bruo rezerva na začáku roku na PS 1 0, , , ,61 0,00 2 0, , , , ,61 3 0, , , , ,85 4 0, , , , ,26 Tabulka 3: Profi esing: finanční oky pro pojisku, kerá je v planosi na počáku -ého roku pojišění ( = 1,...,4) Rok pojišění Pojisné (1) Náklady (2) Výnos (3) Očekávané pojisné plnění (4) , , , , , , , ,50 Tabulka 4: Profi esing: výsky zisku (profi signaure) pro pojisku Rok pojišění Rezerva na konci roku Výnos z rezervy (5) Příděl do rezervy (6) Zisk na počáku roku (7) np x (8) Výsky zisku (9) ,61 0, , ,94 1, , ,85 782, , ,98 0, , ,26 558, , ,54 0, ,96 4 0,00 296, , ,58 0, ,96 Při sjednávání nových pojišění vzniká značná pořeba kapiálu pro nový obchod. Profi esing pro posouzení ziskovosi invesice využívá v praxi různá kriéria. Tao kriéria jsou založena na počáeční hodnoě PV výskyu zisku, vypočené za pomoci očekávané rizikové diskonní míry (hodnoy výskyu zisku se ýkají konců jednolivých le ). 4 Úmrnosní charakerisiky pojišěného jsou sanoveny pomocí úmrnosních abulek mužů ČR 2005, příloha A

28 13674, , , ,96 PV = = 793, 16 Kč ,11 (1 + 0,11) (1 + 0,11) (1 + 0,11) Vypočíala jsem počáeční hodnou PV, kerou budeme dále posuzova vzhledem k vybraným kriériím. Kriéria ziskovosi: 1. Zisk jako proceno provizních nákladů: Too kriérium vzahuje počáeční hodnou k provozním nákladům. Výše vyplacených provizí pojisným zprosředkovaelům je plně závislá na úspěšnosi prodeje daného produku. Provize z bruo-pojisného činí 23 %. PV = 0,23* ,16 *100 0,23* 7700 = 44,79 % Too kriérium ziskovosi má dobrý výsledek. 2. Míra zisku: Too kriérium vzahuje počáeční hodnou PV k počáeční hodnoě spláek bruo pojisného, kerá je spočena rovněž pro rizikovou diskonní míru a respekuje úmrnos. PV 793,16 = = 3, * 3, * 3,4188 % Výsledná míra zisku 3,01 % je nízká, akže na základě ohoo kriéria by asi pojišťovna měnila paramery pojisné smlouvy. 3. Z PV jsme zjisili, že doba návranosi invesice je rovna celé pojisné době (4 roky). Z hlediska návranosi invesice je edy nuné změni paramery pojisné smlouvy. 4. Vniřní míra výnosnosi (IRR): IRR je diskonovaná míra, při níž počáeční hodnoa výskyu zisku je rovna 0. Obecně se IRR používá pro oceňování invesičních projeků , , , , IRR (1 + IRR) (1 + IRR) (1 + IRR) = Z poslední rovnice dosaneme vniřní míra výnosnosi IRR = 14,71 %. Tuo hodnou jsem spočíala za pomoci abulkového procesoru Excel, ve kerém jsem použila funkci míry výnosnosi. V případě,

29 že by akcionáři pojišťovny požadovali míru IRR vyšší, pak je nuné změni paramery pojisné smlouvy Embedded Value Embedded value EV (impliciní hodnoa): je o moderní finanční násroj pro oceňování závazků a následné efekivní řízení pojišťovny. EV globálně analyzuje ziskovos pro celé pojisné porfolio. EV nezohledňuje jen volné zdroje pojišťovny, ale aké hodnoy budoucích zisků. Charakerisické rysy přísupu EV: - zobrazení budoucích finančních zisků pro celé pojisné kmeny, - ao meoda je založena na nejlepších (nejpřesnějších) odhadech pořebných výpočeních podkladů a odhadu invesičních výnosů, - přirážka za riziko je zahrnua do rizikové diskonní míry rdr (risk discoun rae). Embedded value můžeme vyjádři jako: EV = NAV + PVFP. NAV hodnoa volných zdrojů (ne asse value) PVFP současná hodnoa budoucích zisků (presen value of fuure profis) Volnými zdroji pojišťovny budeme rozumě u čás akiv, s kerými může akcionář volně disponova a akiva, kerá slouží na kryí požadované míry solvennosi pojišťovny. Volným kapiálem pojišťovny můžeme aké rozumě prosředky pojišťovny, keré nejsou vázány k žádnému obchodu pojišťovny. Abychom zjisili hodnou volných zdrojů, vycházíme z účeních výkazů. Jejich hodnoa se rovná rozdílu celkových akiv a celkových pasiv pojišťovny. Akiva a pasiva se ohodnocují ržními hodnoami. Současná hodnoa budoucích zisků vyjadřuje hodnou, kerá bude vyvořená současným pojisným kmenem a náleží akcionáři. Tao hodnoa je očišěná o daň a započíává se jako náklady, spojené s držením požadované míry solvennosi a časovou hodnoou finančních opcí a garancí. EV zahrnuje jen pojisné smlouvy, keré jsou uzavřené v čase ohodnocení a nezapočíává se do něho hodnoa budoucí nové produkce (goodwill)

30 Výpoče současné hodnoy zisků: 1. Určíme peněžní oky pro všechny roky, ve kerých současný pojisný kmen vyváří hospodářský výsledek. Ten může mí různé formy a o díky jednolivým položkám, keré můžou hospodářský výsledek ovlivňova. V následující podobě vyjádříme peněžní ok pro rok : CF = (P + I V S N M D A R ) (1 Tax ). kde značíme: Příjmové položky P - celkové přijaé pojisné na počáku roku I - v rámci analyzovaného pojisného produku odhadnuý invesiční výnos pojišťovny Výdajové položky V - vyjadřují změny rezerv. Rezervy mohou mí kladnou hodnou (vorba rezerv) nebo zápornou hodnou (rozpušění rezerv). EV rezervy vznikají snížením sauárních rezerv o počáeční hodnou budoucích zisků. Z oho vyplývá skuečnos, že zisky ze sjednaných pojisných smluv jsou časo realizovány až v pozdějších leech pojišění. S - vyplacené odkupní hodnoy ze sornovaných smluv N - odhadované správní náklady na počáku roku (např. adminisraivní náklady) M - odhadnué pojisné plnění na konci roku v případě dožií D - odhadnué pojisné plnění na konci roku v případě úmrí A - odhadnué pojisné plnění na konci roku v případě výplay důchodu R - odhadnué pojisné plnění na konci roku spojené s připojišěním a s dalším pojisným plněním

31 Tax - daň z příjmu právnické osoby 2. Výpoče počáeční hodnoy budoucích zisků PVFR (presen value of fuure profis) v pojisném kmenu analyzovaného pojisného produku s použiím rizikové diskonní míry je: PVFP = ω = 1 i= 1 CF. (1 + rdr ) i 3. Současnou hodnou budoucích zisků upravíme o cenu požadovaného kapiálu (cos of required cupial). Tao hodnoa vyjadřuje jak účení náklad, ak cenu alernaivních příležiosí. Akcionář, kerý podsupuje riziko a invesuje čás svého volného kapiálu do pojišťovny, očekává budoucí zhodnocení jím vložených prosředků o zv. rizikovou prémii. Pojišťovna musí zadržova pořebnou míru kapiálu na kryí požadované míry solvennosi, zn., že určiý objem kapiálu akcionář nemá k dispozici. Akcionář nemůže eno kapiál invesova a vzniká mu ak zráa, kerá se rovná rozdílu mezi rizikovou diskonní mírou a invesičním výnosem z akiv, držených na kryí požadované míry solvennosi. CRC = ( i rdr ) SC = 1 ( 1 + rdr ) kde značíme: SC - požadovaná míra solvennosi i - očekávaný invesiční výnos z finančního umísnění požadované míry solvennosi Ukázali jsme si modely pro výpoče současné hodnoy budoucích zisků. Kvalia použiého modelu nezáleží jen na přesnosi určení éo hodnoy, ale aké na kvaliě použiých předpokladů. Změna impliciní hodnoy je důležiým ukazaelem nejen pro managemen, ale i pro akcionáře pojišťovny. Vypovídá o úspěšnosi akivi pojišťovny během roku

32 Obrázek 2: Konrolní cyklus založený na embedded value živoní pojišťovny [5, s. 275] Pojišťovna realizuje konrolní cyklus založený na impliciní hodnoě v několika krocích: Počáeční předpoklady přijeí nových předpokladů a cílů pro následující období. Profi esing za planosi nově přijaých předpokladů. Model finančních oků - sesavení a využií k výpoču EV. Analýza sávajících výsledků a nově vypočené impliciní hodnoy. Sledování nepřeržié sledování vyyčených cílů a odchylek od realiy. Konrola předpokladů deailní konrola předpokladů pro následující období Sanovení kvaliních př edpokladů Předpoklady můžeme rozděli do dvou základních skupin: ekonomické a neekonomické. Ekonomické předpoklady Exerní fakory, keré působí na hospodářský výsledek pojišťovny a managemen pojišťovny je nemůže ovlivni. Za ekonomické předpoklady považujeme: bezrizikovou úrokovou míru, inflaci, rizikovou diskonní míru

33 Neekonomické předpoklady Vychází z inerních fakorů (analýz) pojišťovny, keré přímo souvisí s řízením pojišťovny. Za neekonomické předpoklady považujeme: náklady, sornování pojisných smluv, úmrnos ohodnocovaného pojisného kmene. Obecný pohled na sanovení předpokladů: 1. Předpoklady musí akuár sanovi na základě dosupných a spolehlivých informací, přičemž je pořebné zohledni očekávaný vývoj daného parameru. Daný paramer se sanoví s dosaečnou mírou bezpečnosi, a o ak, aby nedošlo k nadhodnocování PVFP. 2. Dalším prvkem při sanovení předpokladů je konzisence. Při sanovení ekonomických předpokladů je pořebné použí sejné podklady. Nezávislé sanovení paramerů založených na různých podkladech může výrazně zkresli výsledek. 3. Sanovení předpokladů za pomoci sochasických modelů vyžaduje velmi kvaliní a širokou škálu údajů doplněnou o deailní analýzu. Příkladem může bý závislos sornování pojisných smluv od vývoje ekonomického prosředí. Nízká úroveň invesičních výnosů (závislých na ekonomickém vývoji prosředí), kdy se pojišěnec snaží nají jiný způsob invesování, způsobí zvýšení sornovosi akovýcho produků. Při sanovení invesičního výnosu je pořebné sanovi několik fakorů: Bezriziková úroková míra vyjadřuje výnosy z akiv, keré nemají žádné riziko. Takováo akiva v praxi nenajdeme. Obecně se předpokládá, že každá invesice nese v sobě určiou míru rizika. Při odhadování míry rizika se vychází z výnosové křivky sáních dluhopisů. Sání dluhopisy mají sice minimální míru rizika, ale mají i své nedosaky, jako malý objem dluhopisů a jejich slabá likvidia. Riziková prémie - je o odměna pro akcionáře, kerý se vysavil jisému riziku při invesování svých prosředků. Určení rizikové prémie vychází z analýz na základě věrohodných informací. Při radičním výpoču EV je pořebné zohledni rizikové prémie při sanovení invesičního výnosu. Rizikovou prémii je možné sanovi pomocí CAPM modelu (Capial Asse Pricing Model) a nebo pomocí váženého průměru ceny kapiálu modelem WACC (Weighed Cos of Capial)

34 Umísění prosředků rezerv - určuje poměr jednolivých akiv v invesičním porfoliu pojišťovny. Věší poměr rizikových akiv má za následek vyšší očekávaný invesiční výnos a naopak věší poměr akiv s nízkou mírou rizika má za následek nižší invesiční výnos. Výpoče rizikové diskonní míry: 1. Pomocí modelu WACC: ohodnocení ceny vlasních a cizích zdrojů pojišťovny. D E WACC = r + V V d r e kde značíme: D - cizí zdroje V - celkové zdroje E - vlasní zdroje r d - cena cizích zdrojů očišěná o daň r e - cena vlasních zdrojů 2. Pomocí modelu CAPM: při radičním přísupu k výpoču EV se riziková diskonní míra sanoví jako souče bezrizikové úrokové míry a rizikové prémie (viz. kapiola 3.2.1). Riziková diskonní míra při použií přísupu WACC se určuje na základě informací z finančního rhu. Teno přísup se nazývá Top-Down. Jeho nevýhodou je rerospekivní pohled na riziko a chybějící paramer β v siuaci, kdy akcie pojišťovny nejsou obchodovaelné na burze. Alernaivou Top-Down přísupu je Boom-Up, kerý kvanifikuje rizika pro všechny peněžní oky jednolivě. Teno přísup bývá časově a echnicky velmi náročný Hodnoa nové produkce v živoní pojišť ovně Hodnoa nové produkce má speciální význam při vorbě EV. Sanovuje hodnou, jakou nová produkce přispěla k vorbě EV a zda je výnos adekvání riziku, keré akcionář podsupuje. Jesliže je hodnoa nové produkce záporná, znamená o, že uzavřené smlouvy jsou zráové. Analýza nové produkce se provádí pro jednolivé ypy individuálně a o proo, aby bylo možné jednoznačně

35 idenifikova, keré produky jsou pro pojišťovnu renabilní a keré jsou zráové. Z analýzy EV je možné odvodi několik indikáorů, pomocí kerých sledujeme hodnou nové produkce. Hodnou nové produkce VNB (value of new business) lze definova jako hodnou všech uzavřených smluv za sledované časové období. Smlouvy jsou diskonované k začáku pojisné doby. VNB = ω = 1 i = 1 CF ( 1 + rdr i ) Ziskovos nové produkce NBPM (new business profi margin) lze vypočía jako podíl hodnoy nové produkce a současné hodnoy pojisného, očekávaného z nové produkce (PVNBP presen value of new business premium). NBPM = VNB PVNBP kde PVNBP = ω = 1 i= 1 P (1 + rdr ) i Vniřní míra výnosnosi IRR (inernal rae of reurn) znázorňuje konsanní diskonní míru, při keré se současná hodnoa nové produkce rovná nule. Jesliže je hodnoa nové produkce rovná nule pak vniřní míra výnosnosi je rovná rizikové diskonní míře. 0 = ω = 1 i= 1 CF (1 + IRR ) Analýza cilivosi určuje, jakou měrou ovlivňují jednolivé paramery výšku EV Nové př ísupy pro výpoč e Embedded value Tradiční výpoče embedded value má široké využií v živoních pojišťovnách. Avšak i eno přísup k výpoču má mnohé nedosaky, jako například: - nekonzisence výpoču EV, - sanovení rizikové diskonní míry a slabý vliv změny rizika na její hodnoy,

36 - slabá schopnos idenifikace budoucích ržních rizik, - nepříomnos sochasických přísupů, - nezohlednění zvýšené míry rizika u přiznané rizikové prémie jednolivých druhů akiv, - nedosaečné vyjádření rizika pomocí Solvennosi I. Nedosaky EV se v roce 2004 zabývalo CFO Forum 5, keré zavedlo evropské principy pro výpoče EV (European Embedded value principles). Tyo principy jasně vymezily předpoklady a meody, keré lze použí. Avšak problém zůsával v om, že rozhodnuí o konkréním použií bylo ponecháno na uvážení každé pojišťovny. Z ohoo důvodu se používané meody přiblížily výpoču EV, avšak byly v někerých bodech nadále nejednoné. V roce 2005 CFO Fórum vydalo doplnění základních principů. Rozšíření zpřesnilo rozsah EV zpráv a definovalo povinné esy pro analýzu cilivosi. Nejvýznamnější úpravy se ýkaly oceňování finančních deriváů a sanovení rizikové diskonní míry. Cílem evropských principů bylo zjednoduši výpoče EV. Hlavní body principů pro výpoče EV: - úvod do problemaiky, - rozsah velikosi pojisného kmene, kerý je předměem ohodnocení, - přesné vymezení pojmu EV (sanovuje, jakým způsobem se do výpoču EV zahrnuje hodnoa nové produkce), - definuje volné zdroje, - definuje požadovaný kapiál, 5 CFO Forum je míso diskusí několika desíek odborníků (z oblasí finančních ředielů, op manažerů, invesorů a osobnosí z finanční sféry), jejíž úkolem je úspěšné finanční řízení společnosi. Úsředním cílem fóra je výměna zkušenosí, názorů a diskuse o akivní roli finančního managemenu při zvyšování hodnoy společnosi

37 - specifikuje hodnou budoucích zisků, finančních deriváů a poče, obnovených pojisných smluv, - ohodnocení finančních deriváů (zdůrazňuje využií sochasických přísupů), - sanovuje rozsah nové produkce, kerá je součásí EV, - charakerizuje základní principy, keré musí bý splněny při sanovení neekonomických předpokladů (podrobně se zabývá demografickými paramery, předpoklady o nákladech a daních), - charakerizuje základní principy, keré musí bý splněny při sanovení ekonomických předpokladů (podrobně se zabývá předpoklady o rizikové diskonní míře, invesičních výnosech a inflaci), - definuje jakým způsobem se podíl na zisku a bonusy zahrnují do současné hodnoy budoucích zisků, - závěrečné zprávy EV a jejich rozsah, určuje inenziu publikování a formu dosupnosi výsledků z analýz Fair Value Fair value FV (reálná hodnoa) je alernaivou embedded value, kerá se začíná používa v rámci moderních účeních posupů nejen v pojišťovnicví (Inernaional Accounig Sandards - IAS a Inernaional Financial Reporing Sandards - IFRS). Oceňování závazků oceňovací báze se v IAS/IFRS poprvé objevuje jako reakce na bankovní krizi v USA na konci 80. le. Příčinou bylo nedokonalé oceňování akiv a závazků v účeních sysémech. FV je používána i v českých účeních předpisech, kde je označována jako reálná hodnoa a kde ovšem chybí obecná definice ohoo oceňovacího přísupu

38 Charakerisické rysy přísupu FV podle [5, s. 275]: - zobrazení budoucích finančních oků pro celé pojisné kmeny, - ao meoda je založena na nejlepších odhadech pořebných výpočeních podkladů upravených konzervaivním způsobem o riziko a neurčios MVM 6 (marke value margin), - pomocí bezrizikové úrokové míry rfr (risk free rae) se zjišťují počáeční hodnoy diskonovaných finančních oků, - FV na rozdíl od EV je schopna zohledni hodnou opcí a garancí v pojisných smlouvách. V ČR problemaiku oceňování majeku a závazků účeních jednoek, provozujících pojišťovací činnos, upravuje novela zákona č. 563/1993 Sb., o účenicví, kerá je planá od Způsoby oceňování majeku a závazků pojišťoven se řídí příslušnými usanoveními zákona o účenicví a jejím prováděcím předpisem pro komerční pojišťovny, vyhláškou č. 502/2002 Sb. pro pojišťovny. Zákon o účenicví č. 563/1993 Sb. definuje specifické posupy pro oceňování finančního umísění a echnických rezerv pojišťovacích nebo zajišťovacích podniků reálnou hodnoou. Ani novela zákona o účenicví přesně nedefinuje obsah ermínu reálná hodnoa. Reálnou hodnoou se oceňují jednolivé složky majeku a závazků: cenné papíry, deriváy, finanční umísění a echnické rezervy účení jednoky pojišťovny nebo zajišťovny podle zvlášních předpisů, majeek a závazky v případě přeměn společnosi nebo družsev, pohledávky, keré účení jednoka vlasní a jsou určené k obchodování. 6 MVM (marke value margin) je definována jako náklad na kryí současné hodnoy (v čase nula) budoucího kapiálového rizika (SCR), keré bude muse bý podsoupeno na vyrovnání odoku porfolia akiv a závazků (dluhů) za 1 rok

39 Zákon o účenicví vymezuje reálnou hodnou jako: - ržní hodnou, - ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li ržní hodnoa k dispozici, - ocenění sanovené podle zvlášních právních předpisů, nelze-li posupova podle předchozích dvou bodů. Tržní hodnoou se rozumí hodnoa, kerá je vyhlášena na uzemské či zahraniční burze nebo na jiném veřejném (organizovaném) rhu. Jesliže účení jednoka použije model FV, přeceňuje dlouhodobá hmoná akiva k rozvahovému dni na FV. FV pozemků a budov je sanoveno ržní cenou na základě průzkumu rhu v dané lokaliě. Dále je řeba necha vypracova znalecké odhady, keré jsou podkladem pro účení jednoku. FV srojů a zařízení je sanoveno odhadem jejich ržní hodnoy. Výpoče reálné hodnoy V následujícím kroku vyjádříme celkový odhadnuý finanční ok v pojisném kmeni analyzovaného pojisného produku v roce : CF MVM MVM = ( P N ) (1 + rfr MVM ) - D MVM - M MVM - O MVM kde značíme: P MVM celkové odhadnué pojisné upravené o MVM na počáku roku N MVM celkové odhadnué správní náklady upravené o MVM na počáku roku rfr MVM bezriziková úroková míra upravená o MVM D MVM celkové odhadnué pojisné plnění upravené o MVM na konci roku pro úmrí během roku MVM M celkové odhadnué pojisné plnění upravené o MVM na konci roku pro dožií konce roku