ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o výsledcích podrobného inženýrskogeologického průzkumu na akci Retail park Písek

Název zakázky: Písek Retail park GTP Číslo zakázky: 14 1273 Z 051 Odpovědný řešitel geologických prací: Mgr. Tomáš Pašek Kontroloval: Ing. Petr Karlín ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o výsledcích podrobného inženýrskogeologického průzkumu na akci Retail park Písek (součástí tohoto průzkumu je i posouzení radonového rizika staveniště) České Budějovice, leden 2015 Imagine the result 2

OBSAH Textová část 1. Úvod 4 1.1 Všeobecné údaje 1.2 Podklady 1.3 Orientační technické údaje o stavbě 1.4 Hlavní úkoly průzkumu 1.5 Umístění lokality 2. Průzkumné práce 4 2.1 Archivní rešerše 2.2 Technické práce 2.3 Odběry vzorků a laboratorní rozbory 2.4 Radonový průzkum 2.5 Geodetické zaměření 3. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry 6 3.1 Geomorfologické poměry 3.2 Geologické poměry 3.3 Hydrogeologické poměry 4. Pasportizace stávajícího znečištění na lokalitě 8 5. Geomechanické vlastnosti zemin a hornin na staveništi 9 6. Posouzení vsakovacích poměrů na lokalitě 10 7. Doporučení pro projekt 11 a. Nové haly 8. Závěr 13 Grafická a přílohová část 1. Přehledná situace, M 1 : 25 000 2. Situace sond, M 1 : 1000 3. Geologická dokumentace sond, M 1 : 100 4.1 4.2 Inženýrskogeologické profily, M 1 : 500/100 5. Výsledky laboratorních zkoušek zemin 6. Chemické analýzy podzemní vody a zemin 7. Radonový průzkum 8. Geodetická zpráva Imagine the result 3

1. Úvod 1.1 Všeobecné údaje Objednatel: CS Property Partners, s.r.o., Václavské náměstí 17, 110 00 Praha Číslo a datum objednávky: ze dne 10.12.2014 Geologické práce byly dle zák.č.62/1988 Sb. ve znění pozdějších úprav oznámeny MěÚ Písek a evidovány u České geologické služby - Geofondu. 1.2 Podklady Poskytnuté objednatelem: Mapové podklady: - orientační technické údaje o projektované stavbě - podrobná situace lokality v M : 500 - ZVM ČR 1 : 50 000, list 22 41 Písek - Geologická mapa ČR 1 : 25 000, list 22 411 Písek - Geologická mapa ČR 1 : 50 000, list 22 41 Písek - Hydrogeologická mapa ČR 1 : 50 000, list 22 41 Písek - Geologická mapa ČR 1 : 200 000, list Č.Budějovice 1.3 Orientační technické údaje o stavbě - dvě nové haly: nepodsklepené, železobetonový skelet, půdorys cca 113x33 m a 123x38 m, předpokládané založení hlubinné na pilotách 1.4 Umístění lokality : - zájmové území staveniště se nachází v jihozápadní části města Písek, východně od silnice E49 (I/20), na pozemcích KN par.č.988/1, 988/4, 989/1, 989/3, 991/3, 992 k.ú. Písek viz situaci v příloze č.1. 1.5 Hlavní úkoly průzkumu - celkové inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry na lokalitě - geotechnické poměry na staveništi a doporučení pro založení nových hal - stanovit geomechanické parametry zemin a hornin v podloží základových konstrukcí - stanovit těžitelnost, vrtatelnost zemin a skalních hornin - ověřit úroveň hladiny podzemní vody a její agresivitu na stavební konstrukce - ověřit případné znečištění zemin a podzemní vody ropnými uhlovodíky - posoudit možnost vsakován srážkových vod na lokalitě - stanovit radonového indexu staveniště 2. Průzkumné práce 2.1 Archivní rešerše Pro zpracování inženýrskogeologického průzkumu byly využity následující archivní práce provedené v minulosti v okolí lokality: - 1) Inženýrskogeologický průzkum pro akci silnice I/20 přeložka Písek I.stavba, Geofond č.gf P046688, zpracoval Pragoprojekt Praha v roce 1984, řešitel Čelák Jiří - 2) Průzkum znečištění podzemní vody na lokalitě Písek OS SNB, Geofond č.gf P086809, zpracovala Stavební geologie Praha v roce 1991, řešitel Kozák František - 3) Inženýrskogeologický průzkum ČS Shell BILLA Písek, Geofond č.gf P086809, zpracoval Chemcomex s.r.o. Praha v roce 1995, řešitel Folprecht Luděk, Špaček Pavel. Výsledky těchto průzkumů byly využity pro zpracování následujících kapitol. Imagine the result 4

2.2 Technické práce Na lokalitě bylo v místě budoucích hal v souladu s nabídkou č.14/051 ze dne 22.7. 2014 geodeticky vytýčeno šest průzkumných vrtů J 1 až J 6. Sondy byly situovány dle požadavku projektanta a vedení stávajících inženýrských sítí. Ve dnech 7.1. až 8.1.2015 byly vrty vyhloubeny vrtnou soupravou ADBS M firmy Stavební geologie geoprůzkum, s.r.o. Hloubka vrtů je 7,0 až 9,0 m, celkem bylo odvrtáno 45,5 bm sond. Průzkumné vrty byly po odebrání vzorků zemin a vody zlikvidovány záhozem. Umístění sond je patrné z přílohy č. 2 - Situace sond. Geologický popis sond uvádíme v příloze č. 3 - Geologická dokumentace sond. Inženýrskogeologické profily staveništěm nových hal jsou uvedeny v příloze č. 4.1 až 4.2. Sondy byly geodeticky zaměřeny. Přehled o provedených technických pracích na lokalitě obsahuje tabulka č.1. Tabulka č.1: Přehled provedených sond ( J jádrově vrtané sondy) sonda hloubka vrtu (m) nadmořská výška (m n.m.) podzemní voda naražená (m p.t./m n.m.) podzemní voda ustálená (m p. t. /m n.m.)* J 1 7,0 362,08 2,60 / 359,48 2,10 / 359,98 J 2 7,5 361,96 2,50 / 359,50 2,05 / 359,95 J 3 7,0 361,86 1,90 / 359,96 1,80 / 360,06 J 4 9,0 361,56 2,00 / 359,56 1,70 / 359,86 J 5 8,0 361,27 2,00 / 359,27 1,56 / 359,71 J 6 7,0 360,98 1,80 / 359,18 1,00 / 359,98** * měřeno po 1 hodině od provedení vrtu, ** zkresleno přítokem vody z tajícího sněhu 2.3 Odběry vzorků a laboratorní rozbory V rámci zakázky byly na lokalitě ze sond odebrány vzorky zemin a podzemní vody. Odběr zvláštních vzorků : zeminy: 3 porušených vzorků zemin. U vzorků byly určeny základní popisné a indexové vlastnosti zemin, tj. zrnitost, vlhkost, konzistence. Na základě tohoto klasifikačního rozboru bylo upřesněno zatřídění zemin podle ČSN 73 6133, ČSN ISO 14688-2. Dle křivek zrnitosti byla stanovena namrzavost a propustnost zemin. 3 vzorky zemin z vrtů J 1, J 2 a J 3 pro ověření kontaminace ropnými látkami (C 10 -C 40 ) Metodiku provedených geomechanických zkoušek zemin a jejich výsledky obsahuje příloha č.5 - Výsledky laboratorních zkoušek zemin. Výsledky byly využity pro sestavení kapitoly č.4. podzemní voda: 1 vzorek podzemní vody ze sondy J 2 byl podroben zkrácenému chemickému rozboru pro stanovení agresivity na betonové konstrukce dle ČSN EN 206-1. 3 vzorky podzemní vody z vrtů J 1, J 2 a J 3 pro ověření kontaminace ropnými látkami (C 10 -C 40 ) Certifikáty chemických analýz podzemní vody a zemin obsahuje příloha č. 6. Geomechanické zkoušky zemin provedla laboratoř mechaniky zemin Arcadis CZ a.s. v Českých Budějovicích. Chemické analýzy podzemní vody a zemin provedla laboratoř Monitoring s.r.o. v Praze. Imagine the result 5

2.4 Radonový průzkum Na lokalitě byl proveden radonový průzkum za účelem stanovení radonového indexu pozemku. Tento průzkum zpracoval Ing. František Popp, Říční 20, Č. Budějovice. Výsledek průzkumu obsahuje příloha č. 7 Radonový průzkum. 2.5 Geodetické zaměření Jádrové vrty byly geodeticky zaměřeny v systému JTSK a Balt p.v. Byly zaměřeny dva geologické profily pf 1 1* a pf 2 2*. Výsledky obsahuje příloha č. 8 Geodetická zpráva. 3. Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry 3.1 Geomorfologické poměry Podle regionálního členění reliéfu ČSR (T. Czudek, 1972) náleží zájmové území do oblasti Středočeská pahorkatina, do celku Táborská pahorkatina, podcelku Písecká pahorkatina. Zájmové území projektované haly je ploché, rovinaté, situované v otevřeném údolí řeky Otavy a Mehelnického potoka. Nadmořská výška zájmového území je mezi 360,0 až 363,0 m n.m., území se velmi mírně svažuje k východu až jihovýchodu. V současné době větší část území slouží jako parkoviště nebo je zastavěné (bývalá hala BILLA). 3.2 Geologické poměry Z regionálně geologického pohledu leží lokalita v jižní části středočeského plutonu moldanubické oblasti. Skalní podloží je zde tvořeno amfibol-biotitickým granodioritem (červenský typ) paleozoického stáří. Tyto horniny jsou překryty vrstvou deluviofluviálních a fluviálních sedimentů kvartérního stáří (pleistocén, holocén). V západním rohu staveniště (severní hala) je skalní podloží překryto reziduem terciérních sedimentů severního výběžku budějovické pánve. Povrch lokality je ve větší části zájmového území tvořen konstrukcí vozovky parkoviště a navážkami. Konstrukce vozovky (vrstva živice+štěrkodrť frakce 0/150 mm) dosahuje mocnosti do 0,5 m. Navážka je tvořena hlinitým pískem se štěrkem, kameny a stavebním odpadem (kusy betonu) do velikosti 20 cm do 40% objemu. Dle ČSN 73 6133 se jedná o zeminy třídy S4 SM. Mocnost konstrukce vozovky s navážkami se pohybuje okolo 1,0 m p.t. Menší část území je na povrchu tvořena písčitou hlínou se silnou humózní příměsí charakteru písčité hlíny převážně tuhé konzistence. Mocnost této humózní vrstvy se pohybuje okolo 0,3 m. Dle ČSN 73 6133 se jedná o zeminy třídy F3 MS. Kvartérní zeminy zde zastupují ve svrchní části (do hloubky 2,0 m) především deluviofluviální písčité jíly, s příměsí štěrku do velikosti 6 cm (do 20% objemu), tuhé konzistence. Dle ČSN 73 6133 se jedná o zeminy třídy F4 CS. V severní části zájmového území se mocnost těchto písčitých jílů pohybuje do 1,0 m a jsou většinou nahrazeny navážkami. Pod nimi vystupují fluviální písky slabě hlinité až hlinité se štěrkem (valouny) do průměrné velikosti 6 cm (do 30% objemu). Maximální velikost valounů byla až 20 cm. Jedná se o středně ulehlé až ulehlé fluviální sedimenty třídy S3 S-F až S4 SM, od hloubky cca 2,0 m zvodnělé. Mocnost navážek a kvartérních zemin byla ověřena do hloubky 5,5 m (J 1) až 7,8 m (J 4 a J 5). Směrem k východu (k Mehelnickému potoku) se mocnost fluviálních sedimentů zvyšuje. Imagine the result 6

Pod kvartérními sedimenty bylo zastiženo rozložené skalní podloží granodioritu. Granodiority jsou na svém povrchu zcela zvětralé, silně rozpukané na kameny do velikosti 10 cm s výplní hrubozrnného jílovitého písku, místy (J 4) až na eluvia povahy stmeleného, ulehlého jílovitého písku s hojnými úlomky horniny. Dle ČSN 73 6133 se tyto horniny klasifikují třídou R5 až R6. Předpokládáme výskyt zcela zvětralých granodioritů třídy R5 cca 2,0 m pod dna provedených vrtů. V západním rohu staveniště (vrt J 1) byl pod kvartérními sedimenty, v hloubce 5,5 m zjištěn výskyt terciérních jílů (mydlovarské souvrství) charakteru jílů se střední plasticitou tuhé, od hloubky 6,5 m pevné konzistence. Dle ČSN 73 6133 se tyto zeminy klasifikují třídou F6 CI. Mocnost těchto terciérních sedimentů nebyla ověřena, předpokládáme cca do 10 m. 3.3 Hydrogeologické poměry Z hydrogeologického hlediska patří lokalita do hydrogeologického rajónu č. 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy (Olmer M.,Kessl J.,VÚV,1990). Z hydrografického hlediska náleží zájmové území do povodí řeky Otavy, dílčí povodí č. 1-08 - 03 100 Mehelnického potoka. Zájmové území je odvodňováno směrem k východu do Mehelnického potoka (protékající na V okraji staveniště), který tvoří lokální erozní bázi a dále k severovýchodu k řece Otavě. Mělký oběh podzemní vody, který je pro stavbu hal podstatný, je na lokalitě vázán na písčité fluviální sedimenty kvartérního stáří. Tyto sedimenty tvoří mělký kolektor s mírnou průlinovou propustností. Dle provedených zrnitostních rozborů zemin se propustnost těchto zemin bude pohybovat v řádu 2,2. 10-4 až 8,0. 10-5 m.s -1. Vzhledem k uvedené propustnosti je hladina podzemní vody v kolektoru mělkého oběhu spojitá a přítoky podzemní vody v místech průzkumných sond byly silné (odhadem do 1 l.s -1 ). Naražená hladina podzemní vody se na staveništi pohybuje v úrovni 1,8 m (J 6) až 2,6 m (J 1) pod stávajícím terénem viz tabulku č.1. Hladina podzemní vody je vlivem nadložních jílovitých sedimentů slabě napjatá, po 1 hodině byla zjištěna ustálená hladina podzemní vody ve vrtech v úrovni 1,56 m (J 5) až 2,1 m (J 1) pod stávajícím terénem. Ve vrtu J 6 je ustálená hladina podzemní vody (1,0 m p.t.) zkreslena přítokem povrchové vody z vrstvy navážek po tání sněhu. Dle informací ČHMÚ v Č. Budějovicích byl průzkum prováděn ve srážkově průměrném období. Hladina podzemní vody mělkého kolektoru zde bude mírně kolísat v přímé závislosti na atmosférických srážkách. Obecně lze konstatovat, že směrem k V (sklon terénu a směr proudění podzemní vody) hladina podzemní vody stoupá. V bezprostředním okolí Mehelnického potoka hladina podzemní vody přímo koresponduje s hladinou vody v potoce. Podzemní voda odebraná ze sondy J 2 je neutrální reakce, dosti tvrdá, chemického typu Ca-SO 4 -HCO 3. Podzemní voda je podle chemické analýzy neagresivní vůči betonu podle ČSN EN 206-1 (podlimitní hodnoty). Hlubší oběh podzemní vody je vázán na pukliny a dislokace v granodioritu od hloubky cca 10,0 m pod terénem a s velkou pravděpodobností bude částečně komunikovat v zóně přípovrchového rozpojení horniny (eluvia granodioritu, zcela zvětralý granodiorit) s mělkým oběhem podzemní vody. Transmisivita hlubšího kolektoru je nízká v řádu 1,0. 10-6 3,0. 10-4 m 2.s -1 (Hydrogeologická mapa ČR 1 : 50 000). Hladina podzemní vody hlubšího oběhu podzemní vody nebyla provedeným průzkumem zastižena. Imagine the result 7

4. Pasportizace stávající kontaminace na lokalitě Pro ověření stávající kontaminace v zájmovém území staveniště byly v podzemní vodě a zeminách sledovány ropné uhlovodíky, jejichž potencionálním zdrojem by mohla být ČS PHM Shell. Tato ČS PHM je situována na přítoku podzemních vod směrem k zájmovému území (cca 40 m SZ). V průběhu provádění technických prací byly etážovým způsobem odebírány bodové vzorky zemin. Ze sond J 1, J 2 a J 3, situovaných nejblíže ČS PHM Shell byly odebrány vzorky zemin pro zjištění obsahu ropných uhlovodíků (C 10 -C 40 ). Vzorky zemin byly odebírány v zóně kolísání podzemní vody mělkého kolektoru. Vzorky podzemní vody z uvedených vrtů byly odebrány jednorázově povrchovým vzorkovačem z hladiny podzemní vody a byl v nich sledován obsah ropných uhlovodíků (C 10 -C 40 ). Umístění průzkumných sond - odběrových míst viz přílohu č.2. Zeminy Výsledky chemických rozborů vzorků zemin byly porovnávány s indikátory znečištění Metodického pokynu MŽP ČR, z roku 2014 (pro ostatní plochy) a s vyhláškou MŽP ČR č.294/2005 Sb. (tab.č.10.1) o podmínkách využívání odpadů na povrchu terénu (k terénním úpravám a rekultivacím). Tabulka č.2: Obsahy ropných uhlovodíků C 10 -C 40 v zeminách (mg/kg sušiny) MP MŽP Ukazatel vyhláška J 1 J 2 J 3 Ostatní č.294/05 2,6m 2,5m 1,9m plochy C 10 -C 40 500 300 <50 <50 <50 Jak je zřejmé z tabulky č.2., veškeré koncentrace sledovaných látek v zeminách na budoucích staveništi Retail parku v Písku jsou pod úrovní hodnot indikátorů Metodického pokynu MŽP ČR i limitních hodnot vyhlášky MŽP ČR č.294/2005 Sb. Koncentrace sledovaných ropných látek jsou pod mezí stanovitelnosti použité analytické metody. Kontaminace zemin sledovanými látkami nebyla prokázána. Podzemní voda Vzorky vody byly pro stanovení obsahu ropných látek (C 10 -C 40 ) byly z vrtů odebrány jednorázově, z hladiny podzemní vody povrchovým vzorkovačem. Výsledky chemických rozborů vzorků podzemní vody byly porovnávány s indikátory znečištění Metodického pokynu MŽP ČR, z roku 2014 a s referenční hodnotou vyhlášky MŽP č.5/2011 Sb., která udává vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. Tabulka č.3: Obsahy ropných uhlovodíků C 10 -C 40 v podzemní vodě (mg/l) MP MŽP Ukazatel vyhláška Podzemní J 1 J 2 J 3 č.5/11 voda C 10 -C 40 0,5 0,1 <0,1 <0,1 <0,1 Z tabulky č. 3., je zřejmé, že obsahy ropných uhlovodíků v podzemní na lokalitě budoucího staveniště jsou pod mezí stanovitelnosti použité analytické metody a pod úrovní referenční hodnoty Imagine the result 8

vyhlášky MZ ČR č.5/2011 Sb. i hodnoty indikátorů Metodického pokynu MŽP ČR. Kontaminace podzemních vod ropnými látkami (C 10 -C 40 ) nebyla prokázána. 5. Geotechnické vlastnosti zemin a hornin na staveništi Na základě makroskopické dokumentace průzkumných sond, výsledků archivních podkladů a laboratorních zkoušek zemin bylo zjištěno, že geologická stavba na lokalitě poměrně jednoduchá. Skalní podloží je většinou tvořeno zcela zvětralým granodioritem až eluviem granodioritu. Nadloží je tvořeno kvartérními fluviálními sedimenty charakteru slabě hlinitých písků se štěrkem a splachovými sedimenty písčitými jíly až hlínami. Nejsvrchnější vrstvu tvoří navážky charakteru převážně hlinitých písků se štěrkem a stavebním odpadem. Pro zjednodušení geologické stavby jsme vymezili pět hlavních geotypů vyskytující se na lokalitě, které charakterizují obdobné geomechanické vlastnosti. Geotypy jsou uvedeny v geologických řezech v příloze č.4. Geotechnický typ GT0 navážky hlinité písky se štěrkem a stavebním odpadem Geotechnický typ GT1 kvartérní písčité jíly až písčité hlíny Geotechnický typ GT2 kvartérní slabě hlinité písky se štěrkem Geotechnický typ GT3 terciérní jíly se střední plasticitou Geotechnický typ GT4 paleozoické zcela zvětralé granodiority V následujících tabulkách uvádíme hodnoty geomechanických charakteristik jednotlivých geotypů nacházejících se v podloží budoucích hal. Tabulka č. 4: Geomechanické charakteristiky geotypů Konzistence/ulehlost Geotechnický typ GT0 Navážky hlinitý písek stř.ulehlé až ulehlé GT1 Písčitý jíl až písčitá hlína tuhý GT2 Písek slabě hlinitý stř.ulehlý až ulehlý GT3 Jíl se střední plasticitou pevný až tuhý Zařazení dle geologického stáří recent kvartér kvartér terciér Třída dle ČSN 73 6133 S4 SM F4 CS, F3 MS S3 S-F, S4 SM Modul přetvárnosti E def (MPa) 6 6 17 8 Efektivní úhel vnitřního tření ϕ ef ( o ) 28 22 28 20 Efektivní soudržnost c ef (kpa) 0 10 0 12 Totální úhel vnitřního tření ϕ u ( o ) - 0-0 Totální soudržnost c u (kpa) - 50-80 F6 CI Objemová tíha γ (kn/m 3 ) 18,0 18,5 17,5 21,0 Poissonovo číslo ν 0,3 0,35 0,3 0,4 Třída těžitelnosti dle ČSN 73 6133 I. I. I. I. Imagine the result 9

pokračování tabulky č. 4 Geotechnický typ GT4 Zcela zvětralý granodiorit Zařazení dle geologického stáří Třída dle ČSN 73 6133 Pevnost horniny v prostém tlaku σ c (MPa) paleozoikum Modul přetvárnosti E def (MPa) 100 Poissonovo číslo ν 0,25 Třída těžitelnosti dle ČSN 73 6133 Poznámka: R5 3 I-II. Efektivní objemovou tíhu zeminy je třeba upravit vlivem vztlaku vody. Hodnoty v uvedených tabulkách platí pro zeminy a skalní horniny v přirozeném uložení a neporušeném stavu. Těžitelnost zemin a hornin : Všechny zeminy a silně zvětralé horniny zastižené na lokalitě jsou těžitelné běžnými zemními stroji. Dle ČSN 73 613 patří kvartérní zeminy, zcela zvětralé horniny (R5) převážně do třídy těžitelnosti I. Místy mohou být horniny prokřemenělé a patří do II. třídy těžitelnosti. Viz příloha č.3. Beranitelnost zemin : Vyskytující se zeminy jsou do hloubky cca 2,0 m lehce beranitelné. Písky se štěrkem jsou středně beranitelné až obtížně beranitelné. Horniny R5 jsou neberanitelné. Terciérní jíly jsou do hloubky 7,0 m středně beranitelné. Vrtatelnost zemin : Při posuzování obtížnosti vrtání se vychází z ustanovení přílohy č. 1 TP 76 Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace. Vyskytující se kvartérní zeminy patří do I. až III. třídy vrtatelnosti. Terciérní jíly do II. třídy vrtatelnosti. Zvětralé granodiority patří do IV. vrtatelnosti. Viz příloha č.3. 6. Posouzení vsakovacích poměrů na lokalitě Stanovení schopnosti horninového prostředí, vsakovat srážkovou vodu, jsme použily hodnotu koeficientu filtrace k, získanou z laboratorních rozborů ze sondy J 2 provedené v místě budoucího zasakování v místě parkoviště a ze sondy a J 5 situované ve směru proudění podzemní vody mělkého kolektoru k Mehelnickému potoku. Jedná se o zeminy z nesaturované i saturované zóny horninového prostředí. Výsledky laboratorních zkoušek jsou shrnuty v tabulce č.5. Koeficient filtrace byl stanoven nepřímo na základě zrnitostního rozboru z pořadnice D 20. Tabulka č.5: Přehled vzorků reprezentujících horninové prostřední pro vsakování Sonda č. hloubka druh koeficient filtrace k pro odběru vzorku Třída zeminy dle D vzorku (NP/P/T/V) ČSN 73 6133 20 [m.s -1 ] (m) ** J 2 1,6 P S3 S-F 2,2*10-4 J 5 2,5 P S3 S-F 8,0*10-5 Imagine the result 10

** Typ vzorku NP neporušený, P porušený, T- technologický, V - voda Vzorek ze sondy J 2 reprezentuje svrchní vrstvu pleistocénních fluviálních sedimentů tvořených středně až hrubozrnným pískem se menším podílem jemnozrnné příměsi, vzorek ze sondy J 5 reprezentuje tutéž vrstvu s vyšším podílem jemnozrnné příměsi. Z makroskopického popisu sond lze usuzovat, že směrem k bázi kvartérních fluviálních sedimentů roste podíl štěrku a hrubozrnné frakce, tzn., že propustnost těchto sedimentů se bude zvyšovat. Pro stanovení návrhové hodnoty koeficientu vsaku k v, ve smyslu ČSN 75 9010, je nutné vzít v úvahu ulehlost zemin a měnící se procento zahlinění fluviálních písků (nehomogenitu). Tyto faktory snižují celkovou propustnost horninového prostředí a tím i hodnotu k v oproti hodnotám k, jednotlivých typů sedimentů. Současný stav poznání dovoluje stanovit hodnotu koeficientu vsaku k v, pro svrchní vrstvu kvartérních fluviálních sedimentů, na základě kvalifikovaného odhadu na: k v = 6. 10-5 m.s -1 Předpokládaný směr proudění podzemní vody mělkého kolektoru v zájmovém území je ve směru sklonu terénu, tedy od Z k V až JV, do údolí Mehelnického potoka, který tvoří lokální erozní bázi. Rychlost proudění podzemní vody je vhledem malému hydraulickému sklonu nízká, odhadem 2. 10-6 m.s -1. Ve směru proudění podzemní vody se nenacházejí zdroje podzemní vody ani ochranná pásma vodních zdrojů, které by vsakování srážkové vody mohlo ohrozit. Problémem je vysoká ustálená hladina podzemní vody 2,05 m pod stávajícím terénem, tj. 359,95 m n.m (v místě plánovaného zasakování srážkové vody - sondy J 2). Na základě zjištěných hydrogeologických poměrů, lze předpokládat, že hladina podzemní vody bude během roku kolísat v rozmezí 0,3 m od zjištěné ustálené hladiny při normálních srážkových úhrnech. Základovou spáru vsakovacího zařízení doporučujeme založit minimálně 1,0 m nad maximální hladinou podzemní vody (1,75 m pod stávajícím terénem, tj. 360,25 m n.m.) s přihlédnutím k hloubce promrzání zemin od upraveného terénu. Předpokládáme použití podzemního vsakovacího zařízení, kdy je podzemní prostor vyplněný štěrkem nebo plastovými bloky. Při projektování vsakovacího zařízení odkazujeme na ustanovení ČSN 75 9010 Vsakovácí zařízení srážkových vod. 7. Doporučení pro projekt 7.1 Nové haly Vzhledem k vysoké hladině podzemní vody lze základové poměry na lokalitě označit jako složité, plánovanou konstrukci lze označit jako složitou. Geotechnické poměry na lokalitě jsou následující: V místě severní haly se v podloží vyskytují kvartérní písky třídy S3 až S4, do hloubky 4,0 m středně ulehlé, hlouběji ulehlé. Svrchní vrstva písčitého jílu tuhé konzistence (mocnosti do 1,0 m) byla při stavbě stávající haly a parkoviště odtěžena a nahrazena hutněnou písčitou navážkou se štěrkem a kameny (částečně stavební odpad) třídy S4. Od úrovně cca 6,4 až 7,4 m se vyskytuje zcela zvětralý granodiorit třídy R5, v Z rohu haly (J 1) pak terciérní jíly tuhé až pevné konzistence třídy F6 CI. V místě jižní haly (blíže Mehelnickému potoku) se v podloží vyskytuje vrstva kvartérního písčitého jílu tuhé konzistence třídy F4 do hloubky cca 2,0 m p.t. Ve svrchní části je tato vrstva částečně odtěžena a nahrazena hutněnou písčitou navážkou charakteru hlinitého písku se štěrkem a kameny (částečně stavební odpad) třídy S4. Navážky jsou středně ulehlé až ulehlé mocnosti cca 0,6-1,0 m p.t. Pod vrstvou jílu se vyskytují kvartérní písky třídy S3, převážně ulehlé. Od úrovně cca 6,5 až 7,8 m se vyskytuje zcela zvětralý granodiorit až eluvium granodioritu třídy R5 až R6. Nové haly doporučujeme založit hlubině na pilotách. Piloty doporučujeme volit jako opřené nebo vetknuté do zcela zvětralých granodioritů (třída R5). V západním rohu staveniště severní haly budou piloty vetknuty do terciérních jílů pevné konzistence třídy F6 CI. Hloubku vetknutí a průměr pilot určí Imagine the result 11

statik v závislosti na zatížení a únosnosti podloží. Při provádění pilot doporučujeme geologický dohled jejich vetknutí. V případě plošného založení, bude možné haly založit na patkách v hloubce min. 1,3 m pod stávajícím terénem. Základovou spáru severní haly budou tvořit kvartérní písky střední ulehlosti třídy S3, v případě jižní haly převážně kvartérní písčité jíly tuhé konzistence třídy F4. Hladina podzemní vody v této úrovni nebyla zastižena, na SV okraji staveniště jižní haly je nutno lokálně počítat s výskytem podzemní vody, kterou bude při stavbě patky nutné čerpat kalovým čerpadlem. Svahování stěn základových jam doporučujeme ve sklonu 1 : 0,5. Pro výpočet únosnosti pilotového nebo plošného založení uvádíme v předcházející kapitole hodnoty geomechanických vlastností jednotlivých typů zemin a hornin. Tyto hodnoty byly sestaveny na základě archivních podkladů, zkušeností z obdobných lokalit a laboratorních rozborů zemin. Vrtatelnost zemin a hornin je uvedena v příloze č.3. Hladina podzemní vody (mělkého oběhu) na staveništi byla v době provádění průzkumu (srážkově průměrné období) zastižena převážně na hranici jílovitých a písčitých kvartérních sedimentů v úrovni 1,8 m (J 6) až 2,6 m (J 1) pod stávajícím terénem. Hladina podzemní vody je slabě napjatá a ustaluje se 0,1 m až 0,5 m nad úrovní naražené hladiny. Podle ČSN EN 206-1 je podzemní voda neagresivní na betonové konstrukce. Na staveništi se budou vyskytovat zeminy (písčité navážky, kvartérní jíly a písky se štěrkem) třídy těžitelnosti I., zcela zvětralé granodiority budou třídy těžitelnosti I. až II. (podle ČSN 73 6133). Vrtatelnost zemin a hornin je uvedena v příloze č.3. Založení podlah v nových halách Prakticky v celé ploše nové severní haly a ve větší části staveniště jižní haly jsou hutněné násypy tvořené hlinitým pískem se štěrkem a konstrukce stávající podlahy haly a vozovky. Mocnost těchto vrstev se pohybuje okolo 1,0 m, v místě jižní haly nebyla mocnost navážek a konstrukce vozovky zjišťována, předpokládáme stejnou mocnost. Domníváme se, že tyto navážky budou tvořit vhodné podloží nových podlah. V místech, kde navážky chybí nebo jejich mocnost bude nedostatečná, budou podloží podlah tvořit písčité jíly tuhé konzistence třídy F4. Tyto jíly jsou silně vlhké a nebezpečně namrzavé, obtížně zhutnitelné. Mocnost úpravy podloží v těchto místech nových podlah bude závislé na požadované únosnosti v úrovni zemní pláně. Mocnost úpravy předpokládáme min. 0,5 m, v závislosti na požadované niveletě podlah. Předpokládáme, že násyp pod podlahami bude proveden z vhodného štěrkovitého nebo kamenitého materiálu. Jako možný materiál pro úpravu mohou sloužit i betony ze zbourané stávající haly (recyklát frakce např. 0-63 až 125 mm). V místech chybějících stávajících násypů nebo nedostatečných mocností navážek doporučujeme před zahájením násypu nových podlah posoudit podloží geotechnikem. Upozorňujeme na skutečnost, že podloží násypu tvořené písčitými jíly třídy F4 bude nebezpečně namrzavé a rozbřídavé. Při budování násypů a jeho podloží doporučujeme ověřovat průběžně míru zhutnění a v aktivní zóně, respektive pláni zemního tělesa také parametry E def2 a E def2 / E def1 statickou zatěžovací deskou. Doporučení pro založení komunikací a zpevněných ploch Pro založení komunikací a zpevněných ploch platí obdobná doporučení jako pro založení podlah. Lze použít betonový nebo asfaltový recyklát (popř. směs), případně vhodný materiál ze zrušeného stávajícího parkoviště Vhodnost zemin do aktivní zóny komunikací doporučujeme ověřit dle ČSN 73 6133. Teoreticky lze také jíly v aktivní zóně upravit příměsí pojiva (páleného vápna (CaO) nebo silničního hydraulického pojiva). Přesnou recepturu pro úpravu zemin je třeba stanovit na základě laboratorních zkoušek (zhutnitelnost, zkoušky CBR, posouzení namrzavosti zlepšených zemin). Tuto variantu je nutno posoudit i z hlediska provádění v městské zástavbě (prašnost) a technologické náročnosti (zemní fréza). Imagine the result 12

Radonový index pozemku hal Bylo zjištěno, se jedná o stavební pozemek se středním radonovým indexem pozemku. Stavba na tomto území musí být chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží (např. dle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti průniku radonu z podloží): Výsledky radonového průzkumu jsou uvedeny ve zprávě viz příloha č.7. 8. Závěr Podle požadavku objednatele byl proveden podrobný inženýrskogeologický průzkum pro založení nových hal Retail parku v Písku. Součástí tohoto průzkumu je stanovení radonového indexu stavebního pozemku, pasportizace stávajícího znečištění zemin a podzemní vody ropnými uhlovodíky a posouzení možnosti vsakování srážkových vod. Geotechnické poměry na lokalitě jsme vyhodnotili na základě archivních podkladů, průzkumných vrtů a laboratorních zkoušek. Objekty nových hal doporučujeme založit hlubině na vrtané piloty. V předcházející kapitole jsou popsány geotechnické poměry na lokalitě včetně doporučení pro bezpečné založení objektu a podlahy haly. Kontaminace ropnými uhlovodíky na lokalitě nebyla prokázána. Na základě zjištěných hydrogeologických poměrů je vsakování srážkových vod na lokalitě možné, bez negativních vlivů na zdroje podzemních vod a životní prostředí. S ohledem na geologické poměry doporučujeme provádět geotechnický dohled (přebírka pat pilot pro nové haly, případně dohled při hloubení pilot, zatřídění hornin dle těžitelnosti a vrtatelnosti, přebírky základových spár, kontrola zhutnění pláně a polštáře pod podlahou nebo komunikacemi). Výsledky průzkumu a geotechnickou problematiku projektu doporučujeme v průběhu projektových prací konzultovat se zpracovateli průzkumu. České Budějovice dne 22.1.2015 Zpracoval: Mgr. Tomáš Pašek Odpovědný řešitel zakázky Za věcnou správnost Ing. Petr Karlín Klientský a zakázkový manažer Imagine the result 13