RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. dubna 2009 (04.05) (OR. en) 9374/09 RECH 129 COMPET 246 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 29. dubna 2009 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o pokroku dosaženém v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum Delegace naleznou v příloze dokument Komise KOM(2009) 209 v konečném znění. Příloha: KOM(2009) 209 v konečném znění 9374/09 jg DG C II CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 29.4.2009 KOM(2009) 209 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o pokroku dosaženém v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum {SEK(2009) 589} CS CS
1. ÚVOD Vědecký výzkum je hnací silou výroby a využívání vědomostí, přináší myšlenky a řešení, která podporují hospodářský růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost, a napomáhá překonávat dlouhodobé problémy, jako jsou změna klimatu a stárnutí obyvatelstva. Hlavním cílem sedmého rámcového programu pro výzkum 1 je pomoci vybudovat Evropský výzkumný prostor, evropský vnitřní trh pro výzkum, vědu a technologii, který zvyšuje úroveň vědeckých a technických schopností na základě větší hospodářské soutěže, lepší koordinace výzkumných činností a většího zaměření na programy a politiky týkající se hlavních společenských problémů. Sedmý rámcový program je díky svým vědeckým a technickým prioritám zaměřeným na udržitelný rozvoj ústředním prvkem provádění Lisabonské strategie, podpory udržitelného růstu Evropy v globalizované ekonomice a její transformace na dynamickou a nízkouhlíkovou ekonomiku založenou na znalostech, která reaguje na potřeby společnosti. Dlouhodobé problémy, kterým jsme čelili před krizí, nezmizely a cíle Lisabonské strategie mají dnes větší platnost než kdykoli předtím. Je na čase podpořit, a nikoli krátit výdaje na výzkum a inovace, aby bylo možné tyto problémy řešit a položit základy pro obnovu. Tato zpráva hodnotí pokrok v provádění sedmého rámcového programu a posuzuje, co zbývá k dosažení jeho původních cílů v plném rozsahu. Zpráva plní právní povinnost vyplývající z rozhodnutí Evropské komise o sedmém rámcovém programu 2 a stanoví základ pro průběžné hodnocení programu v roce 2010 3. Podrobněji se daným tématem zabývá průvodní pracovní dokument útvarů Komise. 2. ZAČÁTEK AMBICIÓZNÍHO A KOMPLEXNÍHO ÚSILÍ Sedmý rámcový program svou velikostí i rozsahem podstatně překonává předcházející šestý rámcový program. Kombinuje kontinuitu s novým pojetím. Navazuje na osvědčené prvky šestého rámcového programu, jako stipendia Marie-Curie, podporu činností evropských výzkumných infrastruktur a EURATOMu a financování Společného výzkumného střediska, které poskytuje masivní a nezávislou vědeckou a technickou podporu politik EU. Zároveň zavádí sedmý rámcový program novinky a radikální inovace, pokud jde o obsah i provádění, které vyžadují zjednodušení a změny řízení. Z dostupných údajů za rok 2007 a 2008 vyplývá, že sedmý rámcový program byl zahájen dobře: Reakce vědecké obce na jeho výzvu k předkládání návrhů svědčí o silné poptávce po výzkumu Společenství. Doručeno bylo zhruba 36 000 návrhů a více než 5 500 návrhů bylo vybráno k financování. Celková míra účasti je s ohledem na dvoustupňový postup podávání žádostí 21,7 %. 1 2 3 Dva sedmé rámcové programy podle Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu (dohromady nazývané sedmý rámcový program) byly zahájeny v roce 2007. Informace o cílech a struktuře sedmého rámcového programu, jakož i o jeho dosavadním provádění naleznete ve výročních zprávách za rok 2007 a 2008 na adrese: http://ec.europa.eu/research/index.cfm?pg=reports. Čl. 7 odst. 2, Úř. věst L 412, 30.12.2006, s. 1. Tato zpráva vychází ze stanoviska Evropské poradní rady pro výzkum (ERAB) ze dne 19. února 2009, která je uvedena v příloze pracovního dokumentu útvarů. CS 2 CS
Uznání se dostává kvalitě procesu hodnocení: 91 % hodnotitelů se domnívá, že jeho kvalita byla obdobná jako u vnitrostátního hodnocení, jehož se účastnili, nebo lepší. Novátorské přístupy obsažené v sedmém rámcovém programu přinášejí výhody: Z více než 11 000 obdržených návrhů v rámci první výzvy je zřejmý úspěch Evropské rady pro výzkum. V prestižních výzkumných ústavech v celé Evropě se na základě prvních výzev v rámci režimů zahajovacího grantu ERC a pokročilého grantu ERC již rozběhlo více než 500 projektů hraničního výzkumu. Vzniklo pět velkých partnerství veřejného a soukromého sektoru společné technologické iniciativy (STI), každé z nich jako nezávislý právní subjekt podle článku 171 Smlouvy o ES: inovativní léčiva (IMI), vestavěné výpočetní systémy (ARTEMIS), čisté nebe (Clean Sky), nanoelektronika (ENIAC) a vodík a palivové články (FCH) STI. ARTEMIS a ENIAC zahájily projekty vzešlé z prvních výzev a nyní uveřejnily druhé výzvy. Další iniciativy STI zahájily své první výzvy, v jejichž rámci probíhá hodnocení a výběr prvních projektů. Již od jeho založení v červnu 2007 je značná poptávka po finančním nástroji pro sdílení rizik (RSFF); bylo schváleno 30 operací RSFF a hodnota schválených půjček na začátku roku 2009 dosáhla 2 miliard EUR. Byly zřízeny dvě agentury Výkonná agentura pro výzkum a Výkonná agentura ERV jejichž cílem je zajistit účinné řízení stále se zvyšujícího rozpočtu sedmého rámcového programu, aniž by se přímo zvýšil počet zaměstnanců v Komisi. Bylo dosaženo pokroku při zjednodušování účasti na sedmém rámcovém programu: díky novému záručnímu fondu byla zrušena většina zastaralých kontrol finanční životaschopnosti ex-ante; jednotný registrační nástroj umožňuje jednorázové předkládání právních dokumentů a osvědčení o auditu a kontroly finanční způsobilosti ex-ante se v porovnání s šestým rámcovým programem desetinásobně snížily. Některé otázky si zasluhují více pozornosti a uvážení: Upravený celkový podíl účasti malých a středních podniků (MSP) na návrzích zahrnutých do zvláštních programů Spolupráce a Kapacity ve vztahu k počtu žádostí o příspěvek Společenství je okolo 11 %. Podprůměrnou účast většiny nových členských států na sedmém rámcovém programu vyvažují vyšší finanční příspěvky: účastníci z EU-12 získali téměř 5 % z celkové výše požadovaného příspěvku na sedmý rámcový program v porovnaní s podílem 2,8 % zemí EU-12 na celkových vnitřních výdajích na výzkum a vývoj v celé EU-27. CS 3 CS
3. POKROK PŘI DOSAHOVÁNÍ CÍLŮ SEDMÉHO RÁMCOVÉHO PROGRAMU 3.1 Realizace Evropského výzkumného prostoru V prosinci 2008 přijaly členské státy svou společnou vizi Evropského výzkumného prostoru (EVP) v roce 2020 4. V rámci lublaňského procesu se zavázaly ke spolupráci na uskutečňování této vize ve vzájemném partnerství a v partnerství s Komisí. Vize EVP nabízí správné podmínky a podněty pro výzkum s významným dopadem a investice do výzkumu a vývoje, obohacuje je o evropský rozměr podpory zdravé soutěživosti s cílem dosáhnout vynikající úrovně, zejména mezi výzkumnými pracovníky, umožňuje volný pohyb výzkumných pracovníků, vědeckých poznatků a technologií ( pátá svoboda ) a zároveň podporuje spolupráci mezi subjekty financujícími výzkum a spolupráci mezi průmyslem a akademickou obcí. Sedmý rámcový program posiluje úsilí zaměřené na realizaci EVP pomocí čtyř zvláštních programů, z nichž každý má zvláštní poslání: Program SPOLUPRÁCE: Zajištění vedoucí role pro EU v klíčových oblastech vědy a techniky podporou spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a otevřené inovace Nástroje společného výzkumu programu Spolupráce umožňují průmyslu a akademické obci spolupracovat v prostředí otevřené inovace a přispívají k volnému pohybu znalostí a technologií. Rozhodujícími kritérii výběru prioritních témat je evropská přidaná hodnota a strukturální účinky s ohledem na EVP nezávisle na velikosti a rozsahu působnosti nástroje. Zatímco menší projekty výzkumu a vývoje mohou sloužit jednotlivým výzkumným týmům nebo konkrétním potřebám politik, v sedmém rámcovém programu byla uznána potřeba strategičtějšího přístupu k získávání vedoucí role v oblasti vědy a techniky a strukturování EVP a přechází se na rozsáhlejší programy a strategické iniciativy s širší oblastí působnosti a kritickým množstvím: společné technologické iniciativy (STI) a partnerství veřejného a soukromého sektoru, takzvané iniciativy podle článku 169, jejichž prostřednictvím se EU účastní na programech výzkumu a vývoje, které členské státy provádějí společně. Společné technologické iniciativy nabízejí inovační přístup k partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, ale jejich zřizování jako orgánů Společenství je dlouhé a pracné. Je příliš brzo hodnotit, zda STI budou mít očekávaný vliv, pokud jde o přednostní postavení pokrokových technologií EU v klíčových oblastech, ale zdá se, že jsou slibné, pokud jde o získávání investic do výzkumu EU ve zjednodušeném rámci v budoucnosti. V rámci sedmého rámcového programu byly zahájeny tři nové iniciativy podle článku 169: Asistované žití v domácím prostředí (AAL), EUROSTARS 5 a Evropský metrologický výzkumný program (EMRP). S ohledem na zkušenosti a poznatky získané v rámci první iniciativy podle článku 169 v šestém rámcovém programu, v Partnerství mezi evropskými a rozvojovými zeměmi pro klinické zkoušky (EDCTP) a na základě programů ERA-NET, se ukazuje, že společná snaha jednotlivých vnitrostátních programů je smysluplná i z hlediska možných budoucích iniciativ pro společné provádění programů. 4 5 Vize 2020 pro EVP přijatá Radou ve složení pro konkurenceschopnost dne 2. prosince 2008, viz dokument 16767/08. Návrh BONUS má být předložen do konce roku 2009. CS 4 CS
Program MYŠLENKY: Podněcování tvořivosti a vysoké úrovně evropského výzkumu Evropská rada pro výzkum se stala velmi viditelným a vlivným článkem Evropského výzkumného prostoru. S rozpočtem okolo 7,5 miliard EUR na sedmileté období poskytuje stabilní podporu hraničnímu výzkumu v Evropě s kritickým množstvím, kterého lze dosáhnout pouze na úrovni Společenství. Jako projev uznání přínosu celoevropské soutěže se již několik členských států EU rozhodlo udělit vnitrostátní granty vynikajícím pracovníkům, kteří nezískali grant v procesu hodnocení grantů ERC. Základem úspěchu je zřízení nezávislé vědecké rady složené z prominentních vědců. Tato rada samostatně zformulovala vědeckou strategii hraničního výzkumu v Evropě a v partnerství s Komisí vytvořila struktury a mechanismy sloužící k provádění grantových režimů řízených výzkumnými pracovníky ve všech oblastech výzkumu na základě jediného kritéria nejvyšší úrovně. Přesto, že jsme se vyrovnali s problémy souvisejícími se zahájením institucionálního fungování takového rozměru, není možno v úsilí polevovat. Během roku 2009 musí být dokončen přechod z prováděcí struktury na výkonnou agenturu ERC. Nezávislý přezkum ERC by měl objektivně posoudit rozsah tohoto zjevného časného úspěchu a pomoci identifikovat další oblasti pro zlepšení. To by mělo přispět k trvalému úspěchu ERC jako jednoho z nejdůležitějších článků skutečného Evropského výzkumného prostoru. Program LIDÉ: Posilování lidského potenciálu evropského výzkumu na základě mobility mozků Počet žádostí přijatých v rámci prvních výzev svědčí o tom, že stipendia Marie-Curie, která nabízí program LIDÉ, jsou stále atraktivní, přispívají k vyvážené mobilitě mozků na evropské i světové úrovni a k vytváření vysoce kvalitní a mobilní evropské pracovní síly v oblasti výzkumu a vývoje. Akademicko-průmyslová stipendia by mohla být lépe využívána, kdyby se zlepšila komunikace s průmyslem a malými a středními podniky. Program KAPACITY: Posilování výzkumné a inovační kapacity v Evropě Všechny akce v rámci programu Kapacity jsou mimořádně žádané, zejména akce podporující výzkum pro MSP a sdružení MSP. Nedostatek zdrojů Společenství i vnitrostátních zdrojů a nedostatečná integrace s ostatními finančními nástroji (EIB, strukturálními fondy) jsou omezující faktory při vytváření 44 prioritních projektů infrastruktury ve strategickém evropském zájmu, které určilo Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Přijetí nového právního rámce pro evropské výzkumné infrastruktury by mělo zajistit další rozmach a bezpečnost finančního plánování. Nejpokrokovější mezinárodní síť na světě GEANT zavedla inovační hybridní síťovou technologii a celou řadu služeb pro uživatele, které umožňují celosvětovou spolupráci v oblasti výzkumu. Společně se sítí GEANT poskytuje vědcům přístup ke zdrojům výpočetní techniky na celém světě e-infrastruktura EGEE (Enabling Grids for E-Science). Výzkumný potenciál a činnosti regionů znalostí obohacují vytváření vědecké kapacity v regionech, zejména v konvergenčních regionech, zdá se však, že jim chybí rozpočet, který by jim umožnil dosažení většího vlivu, zejména v nových členských státech. Lepší a cílenější využívání strukturálních fondů, které v období let 2007 2013 věnovaly na výzkum a inovaci přibližně stejný rozpočet jako sedmý rámcový program, může v součinnosti s cíli a nástroji CS 5 CS
sedmého rámcového programu vykonat mnohem více pro zvýšení vysoké vědecké a technické úrovně v celé EU. Posilují se snahy vybudovat partnerství mezi výzkumem a společností na evropské úrovni. Nový systém financování umožňuje, aby se sedmého rámcového programu účastnily organizace občanské společnosti, a společenské platformy vyvíjejí výzkumné programy, například o otázkách, jako jsou společensky soudržná městská prostředí. V souvislosti s EVP přispívá sedmý rámcový program k rozvoji souvislejších a koordinovanějších politik výzkumu v Evropě podporováním otevřené metody koordinace a k rozvoji partnerství EVP v rámci lublaňského procesu. 3.2 Příspěvek k udržitelnému rozvoji Jedním z klíčových cílů sedmého rámcového programu je přispívat k udržitelnému rozvoji, reagovat na potřeby průmyslu a společnosti a v souladu s ostatními politikami a nástroji vybudovat nízkouhlíkovou ekonomiku založenou na znalostech. Reakce na interdisciplinární problémy, společenské potřeby a priority politik Sedmý rámcový program se výrazně zaměřuje na řešení společenských problémů a reaguje na politické priority Společenství. V důsledku toho se v prvních dvou letech sedmého rámcového programu přidělilo 44 % rozpočtu programu spolupráce na interdisciplinární výzkum podporující obnovenou strategii udržitelného rozvoje, hlavně prostřednictvím témat, jako je životní prostředí, energie a potraviny, zemědělství a biotechnologie, včetně STI Čisté nebe a Vodík a palivové články jako klíčových prvků. Sedmý rámcový program hraje důležitou roli při řešení problémů spojených se životním prostředím, především v souvislosti s balíčkem opatření týkajících se klimatu a obnovitelných energií. Patří sem také otázky jako biologická rozmanitost, snižování nebezpečí katastrof a pozorování země. Sedmý rámcový program v reakci na problémy zdraví a demografické změny podporuje vývoj novátorských nástrojů a služeb k řízení poznatků z oblasti lékařství a poskytování nových způsobů zdravotní péče, zejména prostřednictvím programu Zdraví (a především STI inovativní léčiva), IKT pro program Zdraví, vedoucí tržní iniciativy elektronického zdravotnictví (e-health), programu Asistované žití v domácím prostředí a IKT pro důstojné stáří. V rámci sedmého rámcového programu se podstatně zvýšilo úsilí řešit problémy bezpečnosti, například financováním iniciativ v oblasti bioterorismu s cílem dodat technologie pro reakci na mimořádné události, ale i pochopit psychologický rozměr a připravenost, které jsou důležitými prvky prevence, krizového a postkrizového řízení. Sedmý rámcový program reaguje na interdisciplinární a multidisciplinární problémy, neboť spojuje jednotlivé oblasti, jako je životní prostředí, energie, doprava a biotechnologie například vyhlášením mezioborové výzvy na předkládání návrhů týkajících se biorafinérií 6 a pomáhá při vytváření a uvádění evropské strategie pro mořský a námořní výzkum do praxe. Snaha lépe pochopit základní faktory, které formují společenský a hospodářsky vývoj v Evropě, doplňuje čistě technologický výzkum. Podpora společensko-hospodářských věd a 6 Úř. věst. C 226, 3.9.2008, s. 6. CS 6 CS
humanitních činností svědčí o vývoji nových možností politiky (jako například v případě nedávné finanční krize). Za budoucnost účinnějšího řešení hlavních společenských problémů se považuje spojení sil a prostředků a vývoj společných strategií v rámci společného plánování. Jako vzor může sloužit Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET), který poskytuje postupy a nástroje pro efektivnější zapojení vlád, průmyslu a výzkumné komunity prostřednictvím řídící skupiny členských států, evropských průmyslových iniciativ a vytvoření evropského spojenectví pro energetický výzkum to víc na základě soudržného strategického programu evropského výzkumu. spolu s řešením potřeb reálné ekonomiky Sedmý rámcový program obnovil závazek plnit potřeby průmyslu, zejména formou spolupráce s evropskými technologickými platformami (ETP). 36 stávajících ETP pomáhá koordinovat a spojovat úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, zejména v tematických oblastech s vysokou účastí průmyslu, jako jsou informační a komunikační technologie (IKT), nanotechnologie, energetika, doprava a vesmír. Spoluprácí s členskými státy a přes národní technologické platformy přinášejí ETP strukturovaný účinek, který přesahuje rámcový program 7. V některých případech byly na jejich základě vytvořeny STI. Pokrok v dosahování cíle 15% účasti MSP nesplnil očekávání. Vzhledem k tomu, že režimy podpory speciálně upravené pro MSP, jako např. nově zahájená iniciativa EUROSTARS zabývající se MSP s intenzivním výzkumem, by se mohly stát atraktivnějšími, žádá si užitečnost cílů a současných nástrojů MSP další analýzu a projednání. Průmysl a zejména středně velké podniky projevily velký zájem o nový finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF), který společně financují sedmý rámcový program a Evropská investiční banka a který poskytuje půjčky na vysoce rizikové investice do výzkumu a vývoje. Současné úvěrové operace se týkají energetiky, IKT, věd o živé přírodě a automobilových společností ve 14 evropských zemích a v roce 2009 se budou dále rozšiřovat. a plným využíváním potenciálu EU v oblasti výzkumu a vývoje optimalizací soudržnosti a synergie mezi politikami a nástroji Vzhledem k prioritám hospodářské soutěže je dnes důležitější než kdykoli předtím zdůrazňovat hodnotu výzkumu Společenství při dosahování cílů EU týkajících se udržitelného růstu a pracovních míst. Využití celého výzkumného potenciálu EU lze však dosáhnout pouze díky lepší soudržnosti a koordinaci mezi politikami a nástroji spjatými s výzkumem, inovací a vzděláváním na vnitrostátní úrovni a úrovni EU, a zejména mezi finančními nástroji Společenství, včetně programu na podporu konkurenceschopnosti a inovací (CIP), programů odborné přípravy a celoživotního vzdělávání a strukturálních fondů. K této koordinaci by mělo docházet ve fázi jejich navrhování, jakož i během jejich provádění. Evropa stále zaostává, pokud jde o transformaci znalostí a výsledků výzkumu do inovativních výrobků a služeb. Překážky volného pohybu znalostí a technologií a výrobků, v nichž jsou použité, je třeba odstranit a opatření na straně poptávky, jako je normalizace, veřejné zakázky 7 ftp://ftp.cordis.europa.eu/pub/technology-platforms/docs/evaluation-etps.pdf. CS 7 CS
a regulace, mohou pomoci vzniku trhů s inovativními výrobky, které odpovídají potřebám společnosti ( dynamické trhy ) 8. Přetrvávajícím problémem, zejména v době současné krize, je vyvážit potřebu krátkodobých opatření, která podporují poptávku inteligentními investicemi do výzkumu a vývoje a která posilňují přechod Evropy k nízkouhlíkové ekonomice založené na znalostech. V souvislosti s plánem evropské hospodářské obnovy 9 se zdůrazňuje: investováním do energetické účinnosti vytvořit pracovní místa a uspořit energii; investováním do čistých technologií podpořit odvětví, jako je stavebnictví a automobilový průmysl, na budoucích trzích s nízkouhlíkovými technologiemi; a investováním do infrastruktury a propojení podpořit účinnost a inovaci. 3.3 Otevřít výzkum EU světu Hlavní globální problémy, jako je změna klimatu, chudoba, infekční choroby, ohrožení dodávek energie, potravin a vody a bezpečnost občanů, podtrhují potřebu účinné mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu. Cílem sedmého rámcového programu je podporovat společné výzkumné činnosti v oblastech společného zájmu, které jsou prospěšné EU i třetím zemím, formou nových systémů, jako jsou zvláštní akce v rámci mezinárodní spolupráce, cílené otevřené výzvy k podávání nabídek, twinning projektů a koordinované výzvy na úrovni programu. Činnosti mezinárodní spolupráce jsou tak lépe integrovány do celého programu a již se nepovažují za samostatnou činnost. V nově vytvořeném evropském strategickém rámci mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a techniky se zdůrazňuje potřeba posíleného partnerství mezi členskými státy a Společenstvím, pokud chceme účinně přispět ke stabilitě, bezpečnosti a prosperitě ve světě. Rámec usnadňuje otevření EVP světu, neboť integruje evropské sousedy do EVP přidružením k sedmému rámcovému programu, podporuje spolupráci s klíčovými třetími zeměmi na základě zeměpisného a tematického zaměření a zlepšuje rámcové podmínky mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a techniky, například pro globální výzkumné infrastruktury, mobilitu výzkumných pracovníků, vzájemné zpřístupnění výzkumných programů a práva na duševní vlastnictví. Věda a technika skýtají mnohá řešení pro snížení chudoby a sociálně-ekonomický rozvoj v Africe. Partnerství Afrika-EU v oblasti vědy, informační společnosti a vesmíru 10 poskytuje základ pro kombinaci financování rozvoje a výzkumu z evropských a vnitrostátních zdrojů v projektech, které reagují na potřeby identifikované Africkou unií a jejími členskými státy. Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER) představuje hlavní krok ve snaze prokázat životaschopnost poskytování čisté a bohaté energie na základě termonukleární technologie. Jako jedinečný a skutečně celosvětový projekt spolupráce představuje také důležitou a podnětnou zkoušku koncepce, řízení a financování mezinárodní rozsáhlé vědecké infrastruktury. 3.4 Zlepšování řízení, kontroly a zjednodušení Základním cílem řízení sedmého rámcového programu musí být dosažení maximální účinnosti každého eura investovaného do výzkumu (výkon) a zároveň poskytnutí jistoty, že 8 9 10 KOM(2009) 116. Strategie pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti IKT v Evropě: Zvyšujeme laťku. KOM(2008) 800. Plán evropské hospodářské obnovy. http://ec.europa.eu/development/icenter/repository/eas2007_action_plan_science_en.pdf. CS 8 CS
financování výzkumu dodržuje pravidla (soulad s právními a správními předpisy), a zajištění minimálního finančního vlivu chyb (korekce). Ačkoli se tyto cíle vzájemně nevylučují, jsou nezbytné kompromisy mezi nimi a dosažení rovnováhy mezi nimi a omezenými prostředky přidělenými na každý z nich z hlediska úspěchu programu. Plnění programu zaručují vysoce konkurenční výzvy na předložení návrhů a jejich nezávislé vědecké posuzování. Procesy, postupy a nástroje řízení musí být jednoduché a účinné, aby se zajistilo odpovědné a vysvětlitelné investování finančních prostředků Společenství a vyloučila administrativní zátěž. Kromě dosažených výsledků uvedených v oddílu 2 je evidentní pokrok v úsilí o zjednodušení: Náhrada nákladů se zjednodušuje postupným zaváděním paušálních sazeb a paušálních částek, přičemž se zachovává vykazování skutečných nákladů, pokud příjemci tvrdí, že je to jednodušší. Postupně se zavádějí metodiky průměrných nákladů na zaměstnance. To je velmi důležitý krok, neboť náklady na zaměstnance jsou vždy základní příčinou chyb. V první pilotní fázi je však může používat jen omezený počet příjemců. V celém programu se zjednodušuje a harmonizuje dokumentace a nové elektronické nástroje usnadňují smluvní jednání. Častost podávání zpráv se snižuje a pro sběr finančních zpráv byly zavedeny webové systémy. Příjemcům jsou k dispozici jasné písemné pokyny a bezplatná telefonická linka, která jim má pomoci vyhnout se nejčastějším chybám. Ke zjednodušení však může dojít pouze v daném právním kontextu, zejména v kontextu finančního nařízení Společenství a pravidel pro účast a šíření. Jelikož uvedené úsilí Komise nemůže samo tato pravidla změnit, zaměřuje se na odstranění administrativních překážek, zjednodušení postupů a stanovení jasných pokynů. Zatímco tyto postupné změny jdou správným směrem, stále více se uznává, že reálné a podstatné zjednodušení si vyžádá změnu vlastních pravidel 11 při současném udržení chyb v transakcích na přijatelné úrovni. Sem patří: Dohoda všech zúčastněných subjektů na správné rovnováze mezi odpovědností a možným rizikem. Evropská poradní rada pro výzkum vyzvala Evropský parlament a Radu, aby umožnily financování výzkumu na základě přístupu, který toleruje rizika a je založený na důvěře. Komise předložila návrhy na začlenění této problematiky do interinstitucionální debaty ve sdělení Směrem ke společné dohodě o koncepci přijatelného rizika výskytu chyb 12 a v roce 2010 plánuje předložit podrobnou analýzu přijatelného rizika, kromě jiného pro oblast politiky výzkumu, pokud dostane dostatečný podnět od rozpočtového orgánu. V budoucnosti důkladný přezkum finančních pravidel Společenství týkajících se rámcových programů legislativními orgány. To by mělo připravit cestu k větší jasnosti a 11 12 Zpráva o hodnocení sedmého rámcového programu ex-post: http://ec.europa.eu/research/reports/2009/pdf/fp6_evaluation_final_report_en.pdf. KOM(2008) 866. CS 9 CS
menší zátěži, ale také umožnit účinné fungování nových nástrojů, které jsou základem strategičtějšího přístupu k řízení výzkumných programů. Sdělení Komise je plánováno na rok 2010, kdy bude příležitost zamyslet se nad těmito otázkami. Výzkumný program EU stále více směřuje k dosahování politických cílů, které souvisejí se širšími hospodářskými, společenskými a environmentálními problémy. Proto je třeba posoudit alternativy přímého řízení, aby se zvýšil účinek a strukturovaný vliv politiky v oblasti výzkumu EU a souvisejícího financování na podporu celkových cílů politiky EU. Dvě agentury zřízené k provádění částí sedmého rámcového programu Výkonná agentura pro výzkum (REA) a Výkonná agentura ERV umožnily účinné řízení zvýšeného rozpočtu sedmého rámcového programu, aniž by se přímo zvýšil počet zaměstnanců v Komisi. Odpovědnost plně převezmou v roce 2009. Hodnocení těchto agentur přispějí k další optimalizaci jejich provozu s cílem poskytnout řízení daleko větší rozpočty na výzkum a zároveň oddělit projektové a finanční řízení od tvorby politiky. Je třeba klást větší důraz i na přístupy, jejichž cílem je zvýšit strukturovaný účinek finanční podpory v partnerství se zúčastněnými stranami a členskými státy, tak jako je tomu v případě společných technických iniciativ a investicí podle článku 169. 4. ZÁVĚRY Sedmý rámcový program se přizpůsobuje, aby pomohl EU při plnění jejích cílů vytvořit nízkouhlíkovou ekonomiku založenou na znalostech. Snaží se zvýšit svůj vliv na veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a diverzifikovat své nástroje v zájmu maximálního zvýšení evropské přidané hodnoty. Sedmý rámcový program zůstává klíčovým nástrojem podpory vysoké vědecké úrovně a technického rozvoje a reaguje na priority politik EU a potřeby průmyslu a společnosti. Jeho význam ještě více zdůrazňuje současný nepříznivý hospodářský kontext. Sedmý rámcový program přispívá k udržitelnému výzkumnému úsilí, soukromému i veřejnému, jak se ukázalo v iniciativách partnerství veřejného a soukromého sektoru pro zelená auta, energeticky účinné budovy a továrny budoucnosti zaváděných v rámci plánu obnovy Evropy. Komise povede konzultace s nezávislou expertní skupinu, která provede průběžné hodnocení sedmého rámcového programu, s cílem získat rady pro další zlepšování a případné přizpůsobení sedmého rámcového programu. Jejich mandát by měl být přijat na podzim roku 2009 a hodnocení by mělo být dokončeno na jaře 2010. Analýza a konkrétní otázky prezentované v tomto sdělení a v průvodním pracovním dokumentu útvarů poskytují základ budoucího průběžného hodnocení a dalších politických diskuzí v Radě, Parlamentu a se zúčastněnými stranami. Měly by se zabývat těmito klíčovými otázkami: Jak lze zvýšit vliv sedmého rámcového programu a budoucích rámcových programů na utváření Evropského výzkumného prostoru? Jsou novátorská opatření (ERC, STI, článek 169, RSFF) účinná s ohledem na dosahování svých plánovaných cílů? CS 10 CS
Jak lze dále zvýšit vliv a hodnotu společného výzkumu, který jde napříč vědeckými obory, průmyslovými odvětvími a oblastmi politiky, aby bylo možné lépe řešit velké společenské výzvy? Hraje sedmý rámcový program adekvátní úlohu při prosazování Evropy na globální mapě vědy a techniky? Do jaké míry jsou zjednodušující opatření účinná? Přinesou další kroky očekávané výsledky, nebo musíme uvažovat o zcela nových přístupech? Zjištění vyplývající z tohoto průběžného hodnocení jsou významná nejen pro možnou revizi sedmého rámcového programu, ale mají také velký vliv na počínající diskuze o budoucích finančních rámcích Evropské unie, na Lisabonskou strategii po roce 2010 a na další rámcový program. CS 11 CS