Úvod do latinské jmenné flexe 1. deklinace. Úvodní lekce II, lekce 1

Podobné dokumenty
Úvod do gramatiky. Galénos a Hippokratés na fresce v kryptě katedrály v Anagni, vybudované v roce 1255

Úvod do latinského deklinačního systému. -ae -ī -is -ūs -ēī

Klinická terminologie Předložkové pády - akuzativ. Lekce 6

LEKCE 1. Gramatické penzum 1. deklinace substantiv a adjektiv: nominativ, genitiv singuláru a plurálu

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_05_NEJ_Ps

Inovované výukové materiály pro studenty oboru OPTO a ORTO (BKLT011 PS 2013)

Základy latiny II

Lékařská terminologie pro studenty bakalářských oborů. Písemná část zkoušky (vzor)

LEKCE 1 CVIČENÍ - LATINA. Incisura mandibulae, incisurae mandibulae; incisura scapulae, incisurae scapularum

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Přídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura

TERMINOLOGIA GRAECO-LATINA MEDICA PRO BAKALÁRSKÉ OBORY LÉKARSKÉ FAKULTY MU

TERMINOLOGIA GRAECO-LATINA MEDICA PRO BAKALÁRSKÉ OBORY LÉKARSKÉ FAKULTY MU

12. Opakování tvarosloví Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013

diferencované - nelze volně zaměnit (přijel na jaře/ hovořili jsme o posledním vlhkém jaru)

Morfologie. Gramatika gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce - obecný úvod

Popis morfologických značek poziční systém

VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN. Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

3. Deklinace - substantiva

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Latinsko-řecká lékařská terminologie

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, s. ISBN

Tvarosloví (morfologie)

LATINA PRO CHIRURGICKÉ OBORY PRAKTICKÝ PRŮVODCE JAK UŠÍT JAZYKOVĚ SPRÁVNOU DIAGNÓZU

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh Latina

SLOVNÍ DRUHY Platón Aristoteles Dionysios Thrácký Priscianus

Dataprojektor, kodifikační příručky

deklinace Pád Deklinační systém pozdní psl. si lze představit následovně: zájmenná složená

Do vyučovacího předmětu Latinský seminář jsou zahrnuta následující průřezová témata:

LATINA. V rámci gymnaziálního vzdělání přispívá předmět Latina k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí t těmito metodami:

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

CHCEME SI POROZUMÌT A DOMLUVIT SE

VY_12_INOVACE_29_TEMER_VSE_O_PODSTATNYCH_JMENECH_ NA_1_ST_ZS. Téměř vše o podstatných jménech na 1. stupni ZŠ. Předmět: Český jazyk Ročník: 4.

LATINA. Oddíl E učební osnovy VI.1.B

Morfologie. Morfém. Morf. Typy morfů (podle významu, který vyjadřují) Morfologická homonymie. Morfologická synonymie


Tabulace učebního plánu

OBSAH SEZNAM TERMÍNŮ, ZKRTATEK A ZNAČEK POUŽÍVANÝCH V UČEBNICI POSTAVY PŘÍBĚHU 3 LEKCE 1 STUDIUM JAZYKŮ 8 LEKCE 2 LIDSKÁ KOMUNIKACE 42.

dvouletý volitelný předmět

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický

Morfologie odborných textů

Oddíl E učební osnovy VI.1.B LATINA

Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd., Praha: Lidové noviny, s. ISBN

Nové orgány na postupu

Lékařská terminologie, její základ v latině. Výslovnost lat. hlásek, přehled lat. deklinací, římské číslice. PhDr. Radoslava Šenkýřová, Ph.D.

Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2005/ ročník. II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:...

ÚVOD DO LÉKAŘSKÉ TERMINOLOGIE

Substantiva 3. deklinace. Gaspard (Caspar) Bauhin, , jeden z tvůrců anatomického názvosloví

Tabulace učebního plánu

SLOVNÍ DRUHY- KVÍZ. Zakroužkuj správnou odpověď.

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina

Nové deklinační vzory a postupy v komunikativní výuce češtiny jako cizího jazyka? Lída Holá

m. n. f. sg. 1. jeden jedno jedna 2. jednoho / jednoh / jedneho shodné s m. jedné

Olympiáda v českém jazyce 45. ročník 2018/2019

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

LEKCE 6. Jazyková charakteristika klinické terminologie

LEKCE 2. Gramatické penzum 2. deklinace substantiv a adjektiv: nominativ, genitiv singuláru a plurálu

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta

Zápis morfologických dat návrh řešení pro lexikální databázi LEXIKON 21 1

Obecná jazykověda a teorie komunikace, 2. rok studia, prezenční forma studia

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

http: //pravopisne.cz/2014/11/test-podstatna-jmena-konkretni-a-abstraktni-11/

Shoda u českých složených základních číslovek obsahujících číslovku jeden

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

METODY A CÍLE VÝUKY TVAROSLOVÍ NA 1. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Předmět: Latina. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Str. 14/cv. 2 Učitel by neměl zapomenout projít se studenty rod uvedených substantiv, což v zadání cvičení není uvedeno.

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

PODSTATNÁ JMÉNA DRUHY PODSTATNÝCH JMEN 1

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Tabulka1 Tradiční dělení české deklinace na 14 paradigmat singulárové koncovky. NOM Ø Ø Ø e Ø a a e Ø Ø o e e í GEN a u e e e y y e e i a e (et)e í

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

NÁZVY OSOB NÁZVY ZVÍŘAT NÁZVY VĚCÍ NÁZVY VLASTNOSTÍ NÁZVY DĚJŮ

á á é ýš ž ě š é ý Á á ž ž ě ě é ý ú ě ů á é ý ě ů ě ž ú ň é á é ž ě Č Šť ě ě ž ě á ž ž ž ě ů ž é š ž ě ý ů é Í ň ů š ě é ě ú ú ž ž ě é ě á ů á š ě é

Předmět: Seminář klasické latiny

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Problematika určování zájmen

Základy lékařské terminologie

Počítačová lingvistika v praxi Pavel Ševeček, Tomáš Pavelek

Výslovnost latiny. VÝSLOVNOST Latinská výslovnost se liší od české v následujících případech: před samohláskou (někdy psáno písmenem J)

SLOVNÍ DRUHY. Vytvořeno dne: druhů, vymezuje tři základní kritéria členění. Závěr prezentace slouží k procvičení osvojených poznatků.

LEKCE 5 Gramatické penzum Cíle lekce CVIČENÍ 1. Přeložte do češtiny: 2. Přeložte do latiny:

Nové deklinační vzory a postupy v komunikativní výuce češtiny jako cizího jazyka? Lída Holá, Pavla Bořilová

Komentář ke kapitolám

Přední střední zadní Přední střední zadní vysoké i u í ú vysoké střední e o é ó střední nízké a á nízké

PODSTATNÁ JMÉNA (SUBSTANTIVA)

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ - označují počet, pojmenovávají čísla

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Iveta Jedličková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: pátý

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

Slovní druhy. Ohebné i neohebné

1. Podstatná jména (substantiva)


Ú Í Č ŘÁ Í Č ŘÁ É Ž Á Č ŘÁ Í Ý ý č ť ů ó ě É Í Ě Á Č ÍŤ Í Č ÍŠ Á Á Š Á ÉÍ ó ěř ů ů Ú Č Í Ě Í Ú Č Š Ě Í Á É Í Á ÁŠŤ Č ÁÉ Ý É Ž Ě Í Á Á ÉÍ Ě Á ĚŘ Í Ž Í

Transkript:

Úvod do latinské jmenné flexe 1. deklinace Úvodní lekce II, lekce 1

Latinské názvosloví gramatických kategorií Slovní druhy substantiva podstatná jména Gramatický rod (genus) adjektiva numeralia verba prepozice adverbia maskulinum (m.) femininum (f.) neutrum (n.) přídavná jména číslovky slovesa předložky příslovce mužský ženský střední Gramatické číslo singulár plurál jednotné množné

Latinské názvosloví gramatických kategorií Pády nominativ 1. pád genitiv akuzativ ablativ 2. pád 4. pád 6. pád

Rozsah latinské gramatiky v lékařské terminologii anatomické termíny skloňování substantiv a adjektiv převaha nominativu a genitivu (shodný, neshodný přívlastek) Musculus biceps brachii(dvojhlavý sval paže) Vena cordis magna(velká žíla srdce) předložkové vazby s akuzativem a ablativem jsou ojedinělé Ramus anastomoticus cum arteria meningea media (tepenná) větev, která je spojkou se střední plenovou tepnou

Rozsah latinské gramatiky v lékařské terminologii klinické a patologické termíny skloňování substantiv a adjektiv základem nominativ, genitiv Obesitas permagna Ulcus cruris uplatňování předložkových vazeb, zejména pro vyjádření: a) časové návaznosti/souvislosti Status post sectionem caesaream ante annos XI factam b) umístění, směru Metastases ad pulmones c) způsobu (charakteru, míry, účinku) Fractura claviculae lateris dextri cum dislocatione ad latus d) důvodu Chemotherapia propter carcinoma e) příčiny Mors subita e perforatione aortae

Rozsah latinské gramatiky v lékařské terminologii klinické a patologické termíny číslovky základní a řadové Fractura unius phalangis digiti tertii manus lateris dextri příslovce Commotio cerebri, verisimiliter termíny z oblasti farmakologie, receptury gramatický rozsah obdobný jako v případě klinické terminologie navíc - slovesa (slovesné způsoby pro vyjádření výzvy) v receptech (slouží ke komunikaci lékaře s lékárníkem) uplatňují se v ustálených frázích, které se často vypisují ve formě zkratek: M. f. ung. = Misce fiatunguentum.

Úvod do latinského deklinačního systému skloňování substantiv v latině existuje celkem 5 způsobů skloňování (5 deklinací) pro správné přiřazení substantiva do jedné z těchto pěti deklinací je třeba znát slovníkový tvar a význam ifunkci jednotlivých údajů, např. artēria, ae, f. artēria ae f. základní tvar nom. sg. koncovka gen.sg. gramatický rod

Úvod do latinského deklinačního systému koncovka genitivu singuláru podle ní se pozná, do které z pěti deklinací dané substantivum patří 1. deklinace 2. deklinace 3. deklinace 4. deklinace 5. deklinace Koncovka gen. sg. -ae -ī -is -ūs -ēī/-eī cvičení: určete deklinaci u následujících substantiv ductus, ūs, m. nervus, ī, m. faciēs, ēī, f. melanōma, tis, n. mamma, ae, f.

Úvod do latinského deklinačního systému rod substantiva ovlivňuje tvar a způsob skloňování adjektiva, se kterým dané substantivum vytváří spojení (shodný přívlastek), např. dexter, dextra, dextrum(pravý, pravá, pravé = ležící na pravé straně) Ductus(m.) lymphaticus dexter(pravý mízovod) Arteria(f.) coronaria dextra(pravá věnčitá tepna) Genu (n.) dextrum(pravé koleno) rod latinského substantiva nemusí odpovídat rodu jeho českého ekvivalentu, např. os(n.) = kost (f.) cerebrum(n.) = mozek (m.)

1. deklinace anatomické termíny skloňování adjektiv adjektiva 1. a 2. deklinace trojvýchodná s typickým zakončením nominativu na -us/er, -a, -um medius, media, medium dexter, dextra, dextrum adjektiva 3. deklinace nejčastěji dvojvýchodná s typickým zakončením nominativu -is, -e lumbalis, lumbale superior, superius jednovýchodná biceps abducens

1. deklinace anatomické termíny charakteristické rysy 1. deklinace: koncovka -ae v genitivu singuláru substantiva převážně ženského rodu aorta, ae, f. srdečnice āreola, ae, f. dvorec bursa, ae, f. váček clāvicula, ae, f. klíční kost maskulina výjimečně (antagonista, ae, m.), neutrum žádné do 1. deklinace patří i adjektiva, a to tvar adjektiv 1. a 2. deklinace určený pro feminina palatinus, palatina, palatinum dexter, dextra, dextrum

1. deklinace anatomické termíny skloňování vzoru vēna, ae, f. sg. pl. nom. vēn-a vēn-ae gen. vēn-ae vēn-ārum akuz. vēn-am vēn-ās abl. vēn-ā vēn-īs

1. deklinace anatomické termíny nominativ a genitiv singuláru 1. deklinace genitivem se v anatomických termínech nejčastěji vyjadřuje příslušnost, vztah, resp. lokalizace, např. Spina scapulae= trn lopatky koncovky nominativu a genitivu substantiv a adjektiv 1. deklinace sg. pl. nom. -a -ae gen. -ae -ārum! Koncovka gen.sg. = koncovce nom.pl.!

1. deklinace anatomické termíny příklad skloňování substantiva 1. deklinace sg. pl. nom. tōnsilla tōnsillae gen. tōnsillae tōnsillārum příklad skloňování spojení substantiva 1. deklinace (f.) + tvar adjektiva 1. a 2. deklinace pro feminina sg. nom. tōnsilla palātīna tōnsillae palātīnae gen. tōnsillae palātīnae tōnsillārum palātīnārum pl.

1. deklinace anatomické termíny substantiva 1. deklinace řeckého původu: nom. sg. zakončený na -a, gen. sg. -ae, např. artēria, ae, f.; skloňují se podle vzoru vēna nom. sg. zakončený na -ē, gen. sg. -ēs, např. systolē, ēs, f.; vsinguláru si uchovávají původní řecké koncovky, v plurálu se skloňují podle vzoru vēna nom. sg. zakončený na -ēs, gen. sg. na -ae, např. diabētēs, ae, m.; skloňují se podle vzoru vēna, vněkterých pádech vsinguláru mohou mít i původní řecké koncovky

Skloňování řeckých substantiv 1. deklinace artēria, ae, f. systolē, ēs, f diabētēs, ae, m. nom. sg. artēri-a systol-ē diabēt-ēs gen. sg. artēri-ae systol-ēs diabēt-ae akuz. sg. artēri-am systol-ēn diabēt-ēn/-am abl. sg. artēri-ā systol-ē diabēt-ē/-ā

Quaestiones Q1:Jak poznám, do které deklinace patří latinské substantivum? Q2:Ke které deklinaci byste přiřadili substantiva oculus, ī, m., costa, ae, f.a manus, ūs, f.? Q3:Proč je důležité znát gramatický rod latinského substantiva? Q4: Jak bude vypadat plurál spojení vertebra thoracica? Q5: Jak bude vypadat genitiv singuláru od stejného spojení?