VÝKONNOST PÁSOVÝCH HARVESTORŮ I. VÝKONOVÉ TŘÍDY VE SMRKOVÝCH POROSTECH

VÝKONNOST PÁSOVÝCH HARVESTORŮ I. VÝKONOVÉ TŘÍDY VE SMRKOVÝCH POROSTECH Jiří DVOŘÁK ČZU v Praze, Fakula lesnická a dřevařská, Kamýcká 129, CZ 165 00 Praha 6 Suchdol, e-mail: dvorakj@fld.czu.cz Dvořák, J.: Performance of racked harvesers of I class in spruce sands. Lesn. Čas. Foresry Journal, 54(1): 47 56, 2007, 2 fig., 4 ab., ref. 15. Original papers. ISSN 0323 10468 Harveser echnologies represen he second mos common logging sysem in he Czech Republic. The high produciviy of his echnology is very necessary o cover is acquisiion and operaional cos. The aid of his sudy is he monioring of he operaional ime and shif ime of he racked harveser Neuson 8002. The chronomery was analysed during he felling works in premaure fores sands. This paper is worked ou for ree-volume of coniferous species from 0.05 o 0.35 m 3 /ree, which require for manufacuring oal ime from 51 o 107 seconds. Toal sandards for inermediae (improvemen, advanced) felling are wihin he inerval 0.10 0.36 working hours/m 3. Keywords: racked harveser, performance, work sages, harveser echnology Harvesorové echnologie předsavují v České republice druhou nejrozšířenější echnologii. Pořeba vysoké výkonnosi éo echnologie je vázána na nunos kryí pořizovacích a provozních nákladů. Cílem sudie je moniorování operačního a směnového času malovýkonového pásového harvesoru Neuson 8002. Plynulou chronomeráží byl analyzován průběh ěžebního procesu při výchovných zásazích. Analýza je vypracována pro smrkové porosy s hmonaosí ěžené dřeviny od 0,05 do 0,35 m 3 /srom. Spořeba operaivního času na zpracování sromu se v závislosi na hmonaosi dřeviny pohybuje od 51 do 107 sekund a celkový výrobní čas na výrobu 1 m 3 leží v inervalu od 0,11 do 0,36 Nh/m 3. Klíčová slova: pásový harvesor, výkonnos, pracovní směna, harvesorové echnologie 1. Úvod a problemaika Inenzia využívání sorimenní ěžební meody prosřednicvím harvesorových echnologií má v ČR sále rosoucí rend. Poče harvesorů v českém lesním hospodářsví v současné době odhadujeme na éměř 200 a vyvážecích rakorů cca 350. Tuo echnologii řadíme po moomanuální ěžbě na druhé míso, neboť se podílí na zpracování roční plánované ěžby v ČR z cca 25 % (MALÍK a DVOŘÁK 2007). Do budoucna počíáme se sále rosoucím rendem nasazení ěžebně-dopravních srojů a s kopírování západoevropského rendu, kde dosahuje podíl sorimenní ěžební meody až 60 % (např. Německo). Nejvyšší nasazení harvesorů a vyvážecích rakorů povrzují skandinávské země cca 90 % podílem harvesorové echnologie (ZYCHOWICZ 2005; MOSKALIK 2004). Sroje jsou nasazovány pro řadu svých výhod, kerými jsou úspory mzdových nákladů, ergonomie a hygiena práce, okamžiá reakce na požadavky odběraelů, minimální znečišění ěženého dříví a vysoký sandard čisoy práce ěžebně-dopravních činnosí. Na druhé sraně přináší i nevýhody j. pořizovací náklady, náročnos organizace práce, dlouhodobé nákladné zaškolování personálu a získávání schopných operáorů. Výkonnos ěcho víceoperačních srojů je sledována v závislosi na výrobních fakorech, kerými je především hmonaos ěžené dřeviny, síla zásahu a další fakory (DVOŘÁK a KARNET 2007, JIROUŠEK e al. 2007, KÄRHÄ e al. 2004, VALENTA a NERUDA 2003, ULRICH e. al. 2002, FORBRIG 2001). V současnosi se sále více zdůrazňuje jako rozhodující fakor v dosažené výkonnosi i lidská síla operáor sroje spojená se vzděláním a praxí (DVOŘÁK e al. 2008, PURFÜRST a ERLER 2006, LUKÁČ 2005, ERLER 2000). Cílem zprávy bylo ověření výkonnosi sroje a konrola práce na Školním lesním podniku v Koselci nad Černými Lesy, kerý spadá pod Českou zemědělskou univerziu v Praze. 47

2. Maeriál a meodika Výzkum je sousředěn na podrobné zpracování časových snímků práce harvesorů ve výchovných ěžbách. Měření zahrnují pozorování výkonnosi, pracovní posup v závislosi na časové jednoce. Moniorovaným harvesorem je sroj s pásovým podvozkem Neuson 8002 (ab. 1), kerý je v lesích ČZU dlouhodobě nasazován. Operáor harvesoru I. řídy s výkonem do 70 kw má sředoškolské vzdělání v oboru lesnicví. S harvesorem pracuje dva roky. Před zakoupením harvesoru pracoval 20 le s LKT u Školního lesního podniku a následně 10 le s rakorem značky JohnDeer soukromě v lesním provozu. Tabulka 1. Technické paramery harvesoru Neuson 8002 Table 1. Technical parameers of he harveser Neuson 8002 Hmonos 1) (kg) 8 300 Délka 2) (mm) 7 400 Šířka 3) (mm) 2 850 Výška 4) (mm) 2 150 Svělos 5) (mm) 390 Výkon mooru 6) (kw) 43,8 / 2100 o./min. Trakční úsrojí podvozek 7) Pásové 8) 1) Weigh, 2) Lengh, 3) Widh, 4) High, 5) Inside diameer, 6) Engine power, 7) Tracion - chassis, 8) Tracked, roaions/min 2.1. Výrobní podmínky Práce sroje byla moniorována v lesních porosech na ploše 14,87 ha, věk smrkových porosů se pohyboval v inervalu od 25 do 96 le (sřední věk je 41 le), zasoupení smrku v porosech od 65 do 100 %, výčení loušťka smrků 14 32 cm, sřední výška smrků 15 31 m sřední objem sromů v lesních porosech 0,12 1,18 m 3 (průměr 0,24 m 3 ). Zakmenění porosů činí 10. Výchovné zásahy byly realizovány v erénních podmínkách specifikovaných erénním ypem 11 podle erénní klasifikace Macků-Simanov-Popelka (zn. sklonios erénu do 10 %, erén je únosný a bez překážek). Porosy byly řádně rozčleněny na pracovní pole o šíři 20 25 m, jejichž sředem procházely vyvážecí linky o šířce do 3 merů. 2.2. Čas pracovního procesu S časovou analýzou je prováděn rozbor ěžebně-dopravního výrobního procesu. Výrobní proces začíná jízdou harvesoru do pracovní pozice a končí sorimenací kmene. Výrobní posup je rozdělen v pořadí následujících dějů resp. pracovních úseků, keré jsou součásí pracovní operace ěžby a zpracování sromu harvesorem počínajícího jízdou sroje do pracovního posavení a konče zpracováním každého sromu vyznačeného k ěžbě: 1. jízda sroje do nového posavení ( A121 ) úsek pracovní operace začíná rozjezdem sroje po ukončení sorimenace sromu a jeho posledním zasavením před sromem, kerý má operáor v úmyslu dále zpracováva. 2. přisunuí ěžební hlavice ( A122 ) úsek pracovní operace je měřen od ukončení pojezdu sroje ke kácenému sromu a o i v případě, že během pojezdu již dochází k manipulaci s hydraulickým jeřábem za účelem přisouvání. Pracovní operace je ukončena sevřením nožů a upnuím vyznačeného sromu kmene do ěžební hlavice sroje. 3. pokácení sromu ( A123 ) úsek pracovní operace je regisrována od upnuí kmene sromu do ěžební hlavice na hydraulickém jeřábu s káceným sromem (sevření podávacích válců), podříznuí sromu a jeho úplný pád nebo uložení hydraulickým jeřábem na zem. 4. zpracování kmene ( A124 ) úsek pracovní operace začíná uchopením pokáceného sromu ěžební hlavicí nebo uložením pokáceného sromu na zem v případě, že není z hlavice 48

pušěn. Fáze končí odříznuím špice od kmene, z keré už nelze vyrobi další sorimen a následným rozjezdem sroje k dalšímu sojícímu sromu se pracovní cyklus opakuje. Zpracovaní kmene zahrnuje průběžné odvěvování sromu a sorimenování kmene. Ve výše uvedených bodech ak A1 vyjadřuje naměřený čas jednokové práce na výrobu sorimenů harvesorem z jednoho sromu, kerý je podrobně rozdělen na úseky pracovních operací. S pracovním procesem mohou bý spojeny i fáze pracovní operace, keré nejsou vázány na koninuální výrobní posup, a o: přeložení sromu ( A125 ) úsek pracovní operace je prováděna v případě, že ze sání sroje, ve kerém bylo prováděno kácení není možné srom následně zpracováva. Sroj ukládá srom k vyvážecí lince, ze keré je následně zpracován výše uvedenými pracovními operacemi. Úsek operace - přeložení sromu - začíná pádem celého sromu na zem nebo uložením sromu na zem hydraulickým jeřábem, pokud nebyl uvolněn z ěžební hlavice. Úsek pracovní operace končí uložením sromu k vyvážecí lince resp. jeho poslední manipulací u vyvážecí linky a zahájením někeré z dalších pracovních operací. Úseky pracovní operace snímku se nemusí opakova v pravidelných cyklech, ak jak jsou uvedeny v předchozím seznamu. Operáorem je např. pokáceno více sromů ve skupině najednou a následně jsou jednolivě zpracovávány resp. odvěvovány a sorimenovány. Pracovní operaci ak můžeme rozděli do dvou říd: 1.) koninuální: ' ' ' ' ' AK A121 A122 A123 A124 [1] 2.) přerušená: ' ' ' ' ' ' ' AP A121 A122 A123 A125 A122 A124 [2] Během výrobního posupu probíhají další fáze pracovní operace, keré jsou souběžné s někerými z předchozích operací a nelze nebo není nuné provádě regisraci pořebného času. Mezi yo pracovní operace spadá: - měření délky a loušťky kmene a kubírování již zpracovávaného kmene a vyráběných sorimenů. - vyklizování sromu z porosu k vyvážecí lince je zahrnuo do času na zpracování kmene, neboť je prováděno souběžně s ěmio úseky pracovní operace. K cílenému získání přehledu o celkové spořebě času během směny slouží rozbor pracovního dne, resp. směny, kerý je měřen po celou pracovní směnu od zahájení první činnosi operáora v rámci směny až po jeho odchod z pracovišě, na kerý již nenavazuje žádná činnos spojená se zajišěním skuečnosí pořebných pro provoz sroje v dalších směnách. Měřením a rozborem byly získány časové hodnoy spořebované nejenom ve vlasním pracovním procesu, ale i osaní neoperaivní časy, j.: 1. příprava a ukončení práce (T C111 ) doba na předávání echnické dokumenace a insrukcí k prováděné jednosměnné nebo vícesměnné práce v lesním porosu a předání práce po jejím ukončení; konrola pracovišě před zahájením dalších prací. 2. pracovní příkazy (T C112 ) doba na předávání insrukcí ze srany zadavaele práce j. hajným nebo misrem na počáku nebo v průběhu směny. 3. echnická obsluha pracovišě (T C113 ) čas na asanaci poškozených sromů fungicidy. 4. echnická údržba sroje (T C114 ) čas na servis sroje po ukončení směny nebo v průběhu směny, pokud není spojen s náhradou poškozené čási sroje. 5. poruchy sroje (T C115 ) čas pořebný na opravu sroje v průběhu směny (např. výměna poškozených hydraulických hadic, výměna poškozeného řezacího řeězu nebo vodící lišy). 49

6. biologické a oddechové přesávky (T 2) čas na nezbyně nuné přesávky za účelem biologických pořeb a sravování. Jesliže yo přesávky nepřekročí čas sanovený Zákoníkem práce sáu nebo čas sanovený jinými bezpečnosními předpisy, nelze je označova za zbyečné. 7. osaní nuné přesávky (T Z) doba přesávek zapříčiněných echnicko-organizačními problémy nebo vyšší mocí, např. čekání nezaviněné operáorem harvesoru z důvodu poruchy sroje, kerou nebylo možno odsrani na pracoviši operáorem a musel bý zajišěn servis. Do éo kaegorie spadají i prosoje sroje způsobené počasím, keré při nasazení harvesorů v době měření časů nebyly regisrovány. 8. osaní (nepředvídaelné) siuace (T C116 ) další čas je nejčasěji čerpaný na elefonické hovory, u kerých nelze urči, zda provolaný čas lze označi za nuný nebo zbyečný. Souhrn regisrovaných časů měřených při ěžebně-dopravním pracovním procesu s nasazením harvesory můžeme shrnou do schémau (obr. 1). 3. Výsledky Výkonnos sroje můžeme definova funkcí: W f ( h, HF, VP, TP) [3] W výkonnos sroje (m 3 /h, m 3 /směna) h hmonaos dřeviny (m 3 /srom) HF lidský fakor (-) závisející především na vzdělání, praxi a moivaci VP výrobní podmínky (-) závisející především na přírodních podmínkách, erénních podmínkách TP echnické paramery sroje (-) závisející především na rozměrových paramerech sroje a hydraulického jeřábu Převažující věšinu fakorů považujeme se základní analýzou za konsanní. Na sroji pracuje jeden operáor resp. vlasník sroje. Výrobní podmínky jsou definovány erénním ypem, kerý je pro všechny sledované lesní porosy neměnný 11 a ve všech porosech je nasazen harvesor Neuson 8002, jehož echnické paramery nebyly během výzkumu upravovány a měněny. Základním fakorem, kerý se mění s výrobou jsou dimenze ěžených sromů a s nimi i hmonaos smrku (h SM ). S výzkumnými měřeními bylo sledováno pokácení a zpracování 1 832 sromů, z nichž věšina byla zpracována v koninuální pracovní operaci a 1,1 % z nich v přerušené pracovní operaci. Čas pracovní operace byl rozdělen do pěi fází (ab. 2). Hlavní spořeba času spadá na zpracování sromu 36,9 sekundy, což je 52,1 % z celkového času na pracovní operaci. Průměrné časy na jednolivé úseky pracovních operací jsou uváděny v abulce 2. 50

Obr. 1. Schéma směnového času Fig. 1. Scheme of he shif period. 1) Shif period, 2) Operaion ime period (imber felling), 3) Main ime period, 4) No covered ime, drive o a new posiion, approaching felling head, cuing of ree, moving of ree o line, sem processing, 5) prekryy covered? ime, measuring of ree lengh and ree diameer, logs and assormens in m 3, movemen of ree o line, 6) Incidenal ime, drive of machine ino new posiion, 7) Time for work preparing and ending, ime for working commands, ime for echnical aendance of working place, ime for echnical mainenance of machine, ime for repairs of machine, ime for biological and hygienic breaks, ime for oher necessary breaks, oher ime (ime losses due o unavoidable acciden or due o echnical-organizaional reasons) 51

Tabulka 2. Časová spořeba na úseky pracovní operace Table 2. Consumpion of harveser for working operaions Úsek pracovní operace 1) Průměrný čas Podíl z na úsek pracovní pracovní operace 2) operace 3) Čas na 4) : (sec.) (%) Jízda sroje do nové pozice 5) 11,2 15,8 Přisunuí ěžební hlavice ke sromu 6) 11,2 15,9 Pokácení sromu 7) 11,4 16,1 Zpracování sromu 8) 36,9 52,1 Překládání sromu 9) (u přerušené prac. operace) 0,1 0,1 Celkový čas na jednu pracovní operaci 10) 70,8 100 1) Work operaions, 2) Average operaion ime, 3) Operaion ime share, 4) Time for, 5) Machine movemen o a new posiion, 6) Approaching he felling head o he runk, 7) Tree felling, 8) Processing of ree, 9) Displacemen of ree, 10) Toal operaion ime of 1 working cycle Z výsledků můžeme vidě, že časy pořebné na jednolivé úseky pracovních operací jsou rosoucí, kromě času na překládání sromů od pařezu k vyvážecí lince. Rozdíly se mění s rosoucí hmonaosí smrku (h SM ) sledovanou v inervalu od 0,05 do 0,35 m 3 /srom. Mimo hranici inervalu nebyly aproximace prováděny, proože v rámci modelování změny operaivních časů, nelze vývoj jednoznačně sanovi. Čas pro pohyb sroje ( A121 ) se pohybuje v závislosi na výše uvedeného hmonaosi ěženého sromu v inervalu od 7,8 do 16,3 sekundy; čas na přisunuí ěžební hlavice ( A122 ) je v inervalu od 10,2 do 13,0 sekundy; čas na pokácení sromu ( A123 ) se mění s hmonaosí sromu od 10,0 do 13,6 sekundy; nejvyšší čas na zpracování sromu ( A124 ) rose z 22,9 do 64,1 sekundy a čas na překládání sromu ( A125 ), kerý je měřen u nesouvislé pracovní operace kolísá v rozpěí od 0 do 0,2 sekundy. A125 jako jediný nebylo možné vyjádři funkcí mocninnou, ale polynomickou a proo není maxima spořeby času dosaženo s maximální měřenou hmonaosí, ale při průměrné hmonaosi sromu 0,23 m 3. Celkový operaivní čas na jednu pracovní operaci se ak pohybuje v závislosi na sledovaného hmonaosi sromu od 50,9 do 107,1 sekundy (obr. 2) bez ohledu na koninuální či přerušované pracovní operace a je dán funkcí: 0,3781 ' A 158,03 hsm R 2 = 0,71 [4] kde ' A čas na pracovní operaci (s), h SM hmonaos ěženého smrku (m 3 /srom), R 2 index korelace. 52

celkový čas na zpracování sromu 1) (s) 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 ' A = 158,03*h SM 0,3781 ' AK = 155,58*h SM 0,3737 0,0 0 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,3 0,35 0,4 průměrná hmonaos ěžené dřeviny - smrk 2) (m 3 /ks) Obr. 2. Celkový čas na zpracování sromu smrku Fig. 2. Toal operaive ime for he one work sage. 1) Toal operaion ime for one working sag, 2) average volume of sem V případě sudie pouze posupně navazujících pracovních operací v případě koninuální pracovní operace je funkce: ' 0,3737 AK 155,58 hsm R 2 = 0,72 [5] kde ' AK čas na koninuální pracovní operaci (s). Saisickou významnos rozdílů mezi časy spořebovanými při zpracování sromu v běžném provozu a sromy zpracovávanými v koninuální pracovní operaci nelze povrdi. Výrobní proces není vázán pouze na čas operaivní, ale další časy pracovní směny (ab. 3). Tabulka 3. Snímek pracovního dne Table 3. Time snapsho of he operaor s working day Rozložení směny 1) Směnový čas 2) (min.) (h) (%) Operaivní čas 3) (ěžba) 375 6,25 72,6 Čas na přípravu a ukončení práce 4) 1 0,01 0 Čas na údržby 5) 43 0,71 8,3 Čas na opravy 6) 23 0,38 4,5 Čas na biologické a přesávky a odpočinek 7) 8 0,13 1,5 Osaní časy 8) 68 1,13 13,1 Celkový čas 9) 517 8,62 100 1) Shif srucure, 2) Shif duraion, 3) Operaion ime, 4) Preparaion and erminaion ime, 5) Machine mainenance, 6) Machine repairs, 7) Hygienic and biological breaks, 8) Oher ime, 9) Toal im Délka pracovní směny ve výchovných ěžbách činí 8,62 hodiny. Dalším pracovním čase je čas na přípravu či ukončení pracovišě, kerý nebyl příliš významný během 22 sledovaných 53

pracovních směn; čas spořebovaný na údržbu harvesoru předsavoval 8,3 % z času směny (0,71 h); čas na opravy sroje zahrnuje 4,5 % ze směnového času (0,38 h); čas nuných přesávek zahrnuje 1,5 % z celkového času (0,13 h) a osaní časy, např. na průběžné moniorování porosu, sanace škod na sromech během směny, převážení sroje na další pracovišě, elefonování a osaní činí 13,1 % (1,13 h). Všechny časy kromě operaivního represenují 27 % času z celé směny, keré musí bý započíávány do času pořebného na zpracování jedné jednoky j. 1 m 3 dřeva. Teno čas se blíží 15 minuám, kerý je auomaicky v různých sudiích připočíáván ke každým 45 minuám operaivního času a jako efekivní čas označován PMH 15 (STAMPFER 2002). Operaivní čas s osaním nuným časem směnovým sanovuje normaivní čas pořebný pro zpracování 1 m 3 harvesorovou echnologií ve smrkových výchovných zásazích, ak je sanoven v abulce 4. Z celkového směnového času bylo 12,4 % spořebováno na výrobu vlákniny (2 2,5 m) a 83,6 % na výrobu agregání kulainy (4 m) a zbylá 4 % na výrobu sorimenů nejčasěji pro palivo. Z analyzovaných měření malovýkonového pásového harvesoru Neuson 8002 vyplývá průměrná výkonnos sroje v závislosi na hmonaosi ěžené dřeviny od 2,8 m 3 /h do 9,1 m 3 /h. Tabulka 4 Normaiv na zpracování smrku harvesorovou echnologií Table 4 Working hours for he processing of spruce sand Čas na zpracování 1 m 3 Průměrná hmonaos káceného sromu 1) operaivní čas 2) celkový čas 3) (m 3 /srom) (s/m 3 ) (h/m 3 ) (s/m 3 ) (h/m 3 ) 0,05 1018 0,28 1293 0,36 0,10 655 0,18 832 0,23 0,15 510 0,14 648 0,18 0,20 428 0,12 544 0,15 0,25 374 0,10 475 0,13 0,30 336 0,09 426 0,12 0,35 306 0,09 389 0,11 1) Sem volume, 2) Operaive ime, 3) Toal ime 4. Diskuse a závěr Výhody pásových harvesorů ve srovnání s kolovými porovnává pro provoz GELLERSTEDT a DAHLIN (1999) vyzdvihují menší časovou náročnosí na údržbu, nižším lakem na půdu, nižší pořizovací cenou a u srojů vysoké výkonové řídy snadnější manipulací se sromy vyšší hmonaosi. Výsledky poukazují na závislos výkonnosi sroje především na hmonaosi ěžené dřeviny. Hmonaos je směrodanou proměnnou i pro provozní účely, kde jsou ceníky sanovány na základě hmonaosi dřeviny v lesním porosu s příplaky za různé specifické podmínky, kerými je především inenzia zásahu nebo sklonios erénu. Při vyvážení dříví forwardérem je důležiým fakorem i vyvážecí vzdálenos. V případě konfronace výsledné výkonnosi pásového harvesoru malé výkonové řídy Neuson 8002 z éo sudie s výsledky dané maemaickým modelem pro výpoče výkonnosi, kerý je konsruován pro všechny řídy harvesorů (JIROUŠEK e al. 2007) vidíme markanní rozdíl. Inerval výkonnosi se u pásového harvesoru pohybuje v inervalu 3,54 11,76 m 3 /PMH 0 v závislosi na hmonaosi ěžených sromů 0,05 0,35 m 3 /srom. Při sejné hmonaosi vykazuje Jirouškův model výkonnos 8,5 30,5 m 3 /PMH 0, kerá je řínásobně vyšší. Shody je docíleno pouze ve využií operaivního času, kerý voří v rámci výše uvedených experimenálních měření 72,6 % času, přičemž v zahraničních normaivech je auomaicky vykazováno 75 % (např. GLÖDE a SIKSTRÖM, 2001). 54

Sejný podíl operaivního času vykazuje i STAMPFER (2001) při analýze produkiviy práce pásového harvesoru sřední řídy Valme 911 Snake. V horní hranici hmonaosi 0,35 m 3 /srom, zpracovávané harvesorem Neuson 8002, činí normaiv Valmeu 20,5 m 3 /PMH 15 v erénu se skloniosí 25 %. Operaivní čas na zpracování jednoho meru krychlového dříví se pohybuje 15,4 PMH 0, což je u sroje o řídu vyššího výkonu o 31 % vyšší výkonnos. Harvesor Neuson 8002 byl analyzován ve výchovných zásazích smrkových porosů s limiovanou loušťkou sromu u pay 40 cm (dané úřeznosí ěžební hlavice). Normaivy pro výkonnos jsou vypracovány pro sklonios erénů do 10 % v únosných erénech bez překážek. Přípusná vrsva sněhové pokrývky pro daná časy připouší max. 20 cm. Technickoorganizační podmínky dovolují maximální rozesup vyvážecích linií 20 m pro možný dosah deseimerového hydraulického jeřábu do lesního porosu z vyvážecích linek. Navržené pracovní časy jsou použielné pouze pro odhad výkonnosi sroje v zapojených lesních porosech, nejsou použielné pro pouhé odkácování okrajových sromů, kde lze předpokláda vyšší věevnaos a delší operaivní čas na zpracování. Lieraura: 1. DVOŘÁK J. e al., 2008: Influence of Human Facor on Time of Work Sages of Harvesers and Crane-equipped Forwarders. Journal of Fores Science, 54(1): 24 30. 2. DVOŘÁK J., KARNET P., 2007: Preliminary echnical ime sandards for harvesers working in premaure and maure sands. Elecronic journal of polish agriculural universiies, Akademii Rolniczej in Wroclaw, roč. 10, č. 1. 3. ERLER J., 2000: Forsechnik [Fores Machinery]. Sugar: 246 s. 4. JIROUŠEK R. e al., 2007: Produciviy and coss of he mechanized cuo-lengh wood harvesing sysem in clear-felling operaions. Journal of Fores Science, 53(10): 476 482. 5. KÄRHÄ K., RÖNKKÖ E., 2004: Produciviy and Cuing Coss of Thinning Harvesers. Journal of Fores Engineering, 15(2): 43 56. 6. MALÍK V., DVOŘÁK J., 2007: Zhunění půdy harvesorovými echnologiemi. Lesnická práce, 86(4): 12 14. 7. MOSKALIK T, 2004: Influence of Cuing Form on he Harveser Produciviy and Coss. In Inernaional Symposium Mechanisierung der Waldarbei, 37. Grunden Vienna. Wien, BOKU: 112 118. 8. FORBRIG A., 2001: Zur echnischen Arbeisprodukiviä von Kranvollerner. Forsechnische Informaion, č. 5, p. 22 25. 9. GELLERSTEDT S., DAHLIN B., 1999: Cu-To-Lengh: The Nex Decade. Journal of Fores Engineering, 10(2): 17 25. 10. GLÖDE D., SIKSTRÖM U., 2001: Two felling mehods in final cuing of shelerwood, singlegrip harweser produkiviy and damage o he regeneraion. Silva Fennica, 35 (1): 71 83. 11. PURFÜRST F., ERLER J., 2006: The precision of produkiviy models for he harveser do we forge he human facor? In Precision Foresry in Planaions, Semi-Naural and Naural Foress. Proceedings of he Inernaional Precision Foresry Symposium. Sellenbosch Universiy, Souh Africa, 5 10 March 2006, 465 475. 12. STAMPFER K., 2002: Holzerne am Seilhang mi Harveser Valme 911 Snake. Fors & Technik, 14(6): 14 17. 13. ULRICH R. e al., 2002: Použií harvesorové echnologie v probírkách. Brno: MZLU v Brně, 85 s. 14. VALENTA J., NERUDA J., 2003: Analysis of he Producion Rae of Harveser Technologies in Logging Operaions, Brno, In Forechenvi Brno. MZLU v Brně: 1 8. 15. ZYCHOWICZ W., 2005: Efficiency of exploiaion of he vehicle ha can be used alernaively as a forwarder of clam bunk skidder. Zeszyy Naukowe Akademii rolniczej, č. 419, p. 291 298. 55