MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DEMOGRAFICKÁ DYNAMIKA OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY Bakalářská práce Vypracovala: Jana Horníčková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Václav Adamec, Ph.D. Brno 2007

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na éma Demografická dynamika obyvaelsva České republiky vypracovala samosaně a s použiím lieraury, kerou uvádím v seznamu. V Brně dne 25. kvěna

3 Poděkování: Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Václavu Adamcovi, Ph.D., za rpělivos a cenné rady, keré mi v průběhu vypracování éo bakalářské práce poskyl. Dále děkuji svému brarovi, Ing. Leoši Horníčkovi, Ph.D., za věcné připomínky, keré mi usnadňovaly práci, a nakonec děkuji i všem, keří mi jakýmkoliv způsobem pomohli.

4 ABSTRAKT Horníčková, J. Demografická dynamika obyvaelsva České republiky. Bakalářská práce. Brno, Cílem éo bakalářské práce je zanalyzova vývoj demografických procesů, keré spadají do oblasi demografické dynamiky, konkréně se jedná o sňaečnos, rozvodovos, porodnos a plodnos, poraovos, úmrnos a nemocnos, přirozenou reprodukci a migraci. Dané jevy byly vymezeny pro území České republiky a zkoumaným obdobím je uplynulých črnác le, edy roky 1993 až Z absoluních hodno, jež byly získány z webových sránek Českého saisického úřadu, byly vypočeny ukazaele relaivní, keré byly následně inerpreovány. Při zpracování bylo několikrá využio analyického vyrovnání časové řady pomocí lineárního nebo parabolického rendu. Léa 1993 až 2006 byla charakerisická poklesem sňaečnosi, růsem rozvodovosi, poklesem porodnosi, plodnosi, poraovosi i úmrnosi a kolísavou, až v posledních leech rosoucí, přirozenou reprodukcí a migrací. ABSTRACT Horníčková, J. Demografic dynamics of populaion in he Czech Republic Bachelor hesis. Brno, 2007 The aim of his hesis is o analyze processes of demographic dynamics, specifically raes of marriage, divorce, naaliy, aborion, moraliy, morbidiy, naural reproducion, feriliy and migraion. Daa for surveyed phenomenons were aken from he Czech Saisical Insiue and covered period of las foureen years, from 1993 o Relaive indicaors were compued from raw daa and hey were laer inerpreed. Linear and parabolic rends were fied several imes during compuaion process. Years from 1993 o 2006 were characerisic by decrease of marriage rae, increase of divorce rae, decrease of naaliy, feriliy, rae of aborion and moraliy and a he beginning flucuaing, bu hen increasing migraion and naural reproducion.

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Demografie obecně Členění demografie Sručná hisorie demografie Vývoj ve svěě Vývoj v českých zemích Demografická daa a ukazaele Prameny demografických da Přehled základních pojmů Obecné pojmy Přirozený pohyb obyvaelsva Sňaečnos Rozvodovos Porodnos a plodnos Poraovos Úmrnos a nemocnos Migrace MATERIÁL A METODIKA Charakerisika České republiky Prameny analyzovaných da Základní ukazaele Sňaečnos Rozvodovos Porodnos a plodnos Poraovos Úmrnos a nemocnos Přirozená reprodukce a migrace Meodika zpracování časových řad VÝSLEDKY A DISKUSE Sňaečnos Rozvodovos Porodnos a plodnos Poraovos Úmrnos a nemocnos Přirozená reprodukce a migrace ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY SEZNAM TABULEK A GRAFICKÝCH PŘÍLOH SEZNAM PŘÍLOH

6 1 ÚVOD 1 ÚVOD Ačkoli je demografie vědním oborem, jehož hisorie sahá do poloviny 17. soleí, ne každý ví, co si pod ímo výrazem předsavi. Příčinou může bý fak, že ermín demografie pochází z řečiny a vznikl spojením slov: démos - lid a grafein - psá, popisova. Doslovným překladem vznikne pojem: lidopis, jenž se však z hisorických příčin nepoužívá. Předměem demografie je zkoumání reprodukce obyvaelsva a je velmi úzce spjaa se saisikou. Tao věda se dělí podle různých kriérií, jedním z nich je hledisko časové. Díky němu nám vznikají dva oddíly - demografická saika, kerá se věnuje savu obyvaelsva, a demografická dynamika, pro níž je podsaný pohyb obyvaelsva. Tao práce je zaměřená právě na demografickou dynamiku, pod níž spadají ukazaele jako je přirozený pohyb obyvaelsva, sňaečnos, rozvodovos, porodnos a plodnos, poraovos, úmrnos a nemocnos a mechanický pohyb obyvaelsva neboli migrace. Demografická zjišění voří určiý profil společnosi a velkou výhodou je, že z hisorických a současných da můžeme odvodi, jakým směrem se bude vyvíje společnos v budoucnu. Teno obor je o o zajímavější, že každý z nás je jeho nedílnou součásí, a proo se od něho nelze disancova. Demografie je oborem hojně využívaným v prakickém živoě. Srukura obyvaelsva ovlivňuje veškerou popávku po zboží a službách, a proo by se ouo oblasí měl zabýva každý ekonom, ať už na regionální, národní nebo nadnárodní úrovni. Avšak ne vždy byla éo vědní disciplíně v České republice věnována dosaečná pozornos. V minulém poliickém režimu nebyla demografie považována za rovnoprávnou společenskou vědu, výsledky demografických šeření byly ehdy používány zejména k cenrálnímu dlouhodobému plánování. Díky poliickému převrau na konci 80. le se proměnilo společenské prosředí v České republice od sociálního k demokraicko-liberálnímu. Tím vzniklo moderní ržní hospodářsví a zákoniě se ak začala měni i populační siuace. Populační vývoj v České republice po roce 1989 odpovídá obdobnému procesu v osaních východoevropských a zejména sředoevropských zemích a vyznačuje se posupným převzeím modelu západoevropských zemí, kde nebyl přerušen sysém ržního hospodářsví. 7

7 2 CÍL PRÁCE U nás byl nejzávažnější populační změnou prudký propad porodnosi, kerý byl hlubší než v osaních poskomunisických zemích a způsobil, že od poloviny 90. le je porodnos v České republice na evropském i svěovém minimu. Pokles porodnosi souvisí se snížením sňaečnosi, jehož základní příčinou je odkládání sňaku do vyššího věku snoubenců. Too snížení však nebylo ak hluboké jako u porodnosi a současná úroveň obou ukazaelů přibližně odpovídá sandardu západoevropských zemí. Poziivní rendy v porovnání s osaními poskomunisickými zeměmi zaznamenáváme ve vývoji úmrnosi. I přes sárnuí populace poče zemřelých osob dlouhodobě klesá a naděje doží se vyššího věku od roku 1990 významně posiluje. Sále je však v důsledku 70. a 80. le úmrnos v České republice vyšší než v jakékoli zemi Západní Evropy. Demografické ukazaele slouží nejen pro mezinárodní konfronaci a pro hodnocení dlouhodobého vývoje dané země, ale především pro pořeby sání správy, jednolivých územních celků a obcí. Nezanedbaelný význam však mají i pro podnikaelskou sféru, kde slouží jako podklad pro budoucí podnikaelské záměry. 2 CÍL PRÁCE Cílem éo bakalářské práce je zpracování demografické dynamiky obyvaelsva České republiky. Daa jsou získána z webových sránek Českého saisického úřadu, konkréně z Pohybů obyvaelsva v České republice z le a pomocí programu Microsof Excel zpracována do grafů a abulek. Ke zjišění vývoje přirozeného pohybu obyvaelsva, sňaečnosi, rozvodovosi, porodnosi a plodnosi, poraovosi, úmrnosi i migrace bude použio i analyického vyrovnání časové řady pomocí lineární a parabolické rendové funkce. Ukazaele budou zhodnoceny, okomenovány a bude vysvělen pozorovaný vývoj. U někerých z nich bude zmíněna očekávaná endence do budoucna. 8

8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Demografie obecně Český saisický úřad (ČSÚ) na svých webových sránkách vymezuje demografii jako vědu o obyvaelsvu, jejímž hlavním předměem zkoumání jsou populační (demografické) jevy a procesy. Tím jsou myšleny jevy a procesy související se savem a reprodukcí obyvaelsva jak v užším, ak i v širším slova smyslu. Reprodukce v užším pojeí znamená přirozenou obnovu obyvaelsva prosřednicvím porodnosi a úmrnosi, v širším pojeí pak celkovou obnovu obyvaelsva určiého území zahrnující i sěhování obyvaelsva (migraci). Vysoupil a Tarabová (2001) považují za předmě demografie populační reprodukci, což je neusálá obnova populací v důsledku probíhajících procesů rození a vymírání. Od demografické reprodukce je ale pořeba odliši demografický, neboli populační vývoj, což je ermín obsahově širší. Zahrnuje oiž i prosorovou mobiliu obyvaelsva, kerá výsledek demografického vývoje ovlivňuje ím více, čím je menší územní jednoka. Význam prosorové mobiliy zaniká pouze při sudiu celosvěové populace. Podle Koschina (2005) i mnoha jiných auorů je nuné odlišova a správně chápa ermíny obyvaelsvo a lidská populace. Termín obyvaelsvo označuje soubor lidí, keří žijí na určiém území (sáu, měsa apod.). Obyvaelsvo se může skláda z různých populací, enik a aké národů. V praxi se časo používají ermíny obyvaelsvo a populace jako synonyma. Údaje o obyvaelsvu se zjišťují pomocí správní adminisraivy, naproi omu jen výjimečně exisují údaje za jednolivé populace. Lidská populace je skupina osob se sejnými biologickými, kulurními a sociálními znaky, v jejímž rámci dochází k reprodukci. Základem populace je její dlouhá exisence na společném území. Dnešní lidské populace věšinou vznikly důsledkem migrací a míšením různých původních populací. Kalibová (2005) uvádí, že s procesem demografické reprodukce jsou spojeny demografické událosi (jevy). Kromě narození, úmrí a porau se za demografické událosi považují například sňaek, rozvod, ovdovění a nemoc, proože mají přímý vliv na proces porodnosi a úmrnosi. Podsané je, že demografie suduje yo událosi jako hromadné jevy, nezaměřuje se edy na konkréní případy jednolivce. Údaje získané z evidence nejdříve meodicky upraví do procesů porodnosi, úmrnosi, poraovosi, sňaečnosi, rozvodovosi, nemocnosi a poé je analyzuje. Tímo posupem se snaží nají jejich pravidelnosi, krákodobá kolísání i dlouhodobé rendy. 9

9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Sýkorová (1991) charakerizuje demografii jako vědu, kerá se věnuje sudiu kvaniaivních a kvaliaivních charakerisik obyvaelsva a jeho vývoje. Zajímají ji edy konkréní populace, keré můžeme definova jako soubory jedinců určených v čase a prosoru, jejich velikos a srukura, daná různými znaky populace a procesy v nich probíhajícími. Mezi yo procesy paří přirozený, mechanický a sociálně právní pohyb obyvaelsva. 3.2 Členění demografie Kalibová (2005) poukazuje na fak, že podobně jako v realiě neexisují izolované jevy sociální nebo ekonomické, neexisují ani izolované demografické jevy. To znamená, že demografické procesy neprobíhají izolovaně od osaních procesů, kerých se lidé účasní, a proo dělí demografii dvojím způsobem: - prvním z nich je pojeí demografie jako oboru, kerý se zabývá zákoniosmi a obecnými pravidelnosmi demografické reprodukce, jejich specifickými projevy a podmíněnosmi u konkréních populací, - druhé pojeí bere demografii jako obor, kerý do předměu svého sudia zahrnuje nejen proces demografické reprodukce a jeho podmíněnosi, ale i jeho důsledky, keré je možno nají v mnohých oblasech lidského živoa. V omo vymezení již demografie přesahuje své hranice a přechází pozvolna do předměů jiných oborů. Hudečková (2005) uvádí, že současná demografie se v sysému věd pohybuje na hranici oborů přírodovědných a společenských a pracuje ve dvou základních rovinách: - v oblasi kvaniaivní daové základny, kde vyváří demografická daa nebo demografickou saisiku, - v prosředí demografické analýzy, kerá vychází ze sudia lidských skupin a ne z poznávání individuálních lidských byosí. Na základě různých kriérií lze vymezi demografické subdisciplíny. K nejznámějším paří: Demografická analýza se zabývá rozborem jednolivých složek demografické reprodukce. Tao disciplína suduje demografické událosi jako hromadné jevy s cílem vymezi jejich charakerisické znaky a popsa změny, ke kerým v průběhu vývoje došlo. Vychází ze základní daové dokumenace, údaje dává do vzájemných vzahů a souvislosí a jejich výsupem jsou demografické ukazaele. 10

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Demografická meodologie využívá univerzálních meod, proo v sobě zahrnuje demografickou saisiku, maemaickou demografii, demografické modely apod. Navazují na ní obory jako saisika, maemaika, logika a eorie pravděpodobnosi. Slouží zejména k vyváření různých modelů. Teoreická demografie zobecňuje pravidelnosi demografického vývoje jednolivých populací a hledá zákoniosi vývoje demografických sysémů a jeho jednolivých složek. Na základě získaných poznaků formuluje různé hypoézy. Hisorická demografie se zabývá hisorickou reprodukcí za období před exisencí pravidelné sání demografické saisiky. Na konkréních populačních vývojích v minulosi ověřuje populační eorie a vyváří vlasní hypoézy. Paleodemografie je součásí hisorické demografie. Zabývá se demografickými rozbory pravěkých populací na základě anropologických výzkumů koserních pozůsaků. Regionální demografie suduje demografické reprodukce v různě vymezených regionech. Zkoumané regiony mohou bý vymezeny buď na základě adminisraivních hranic (např. okres, kraj, sá, skupina sáů) nebo na základě své demografické homogeniy. Regionální demografie se při sudiu populačního vývoje dosává do úzkého konaku s geodemografií a geografií obyvaelsva, kerá se zabývá vývojem rozmísění a migrací obyvaelsva. 3.3 Sručná hisorie demografie Vývoj ve svěě Za úplné prvopočáky demografie bychom mohli považova soupisy obyvaelsva, keré pořádali saří Egypťané a Číňané již před více než ley. V éo souvislosi však ješě nemůžeme mluvi o demografii jako o vědě, proože se neýkala reprodukce obyvaelsva ak, jak ji chápeme dnes. Zakladaelem demografie jakožo vědecké disciplíny se sal v lednu roku 1662 John Graun ( ), kerý jako první objevil při sudiu úmrnosi v Londýně a jeho okolí důležié pravidelnosi, plané pro celé soubory. Svoje objevy publikova ve své knize Naural and Poliical Observaions Menioned in a Following Index, and Made upon he Bills of Moraliy, wih Reference o he Governmen, Religion, Trade, Growh, Air, Diseases and he Several Changes of he Said Ciy. Odhalil správný poměr mezi počem žen a mužů, jenž byl do é doby zkreslován na 2:1, určil aké sabilní poměr mezi počem narozených děvča a chlapců, kerý byl 13:14 a do dnešní doby se nijak výrazně nezměnil. Daa čerpal 11

11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ze záznamů o úmrích, v ehdejší době označovaných jako lísky o zemřelých, a čásečně ze záznamů o křech. Třice le po vydání Graunovy knihy sesavil anglický asronom Edmund Halley ( ) první úmrnosní abulky, a o na základě záznamů o úmrích a porodech. Zájem o uo oblas vzbudil aké lueránský duchovní Johann Peer Süssmilch ( ), jenž jako první uspořádal zákoniosi čísel. Süsmilch sesavil úmrnosní abulky pro Prusko a venkovské oblasi Německa, díky čemuž vypozoroval, že úmrí jsou mnohem časější v prvních ýdnech a měsících živoa a jejich čenos klesá k minimu kolem panácého roku. Sudium populačních oázek bylo na konci 18. a po celé 19. soleí ovlivněno rosoucím zájmem o ekonomické, sociální a poliické problémy, a o zejména v Anglii a Francii. Rozvíjela se eorie a poliika merkanilisického populacionismu, jehož předsavielé považovali vzrůs obyvaelsva za hlavní předpoklad moci a blaha sáu. V opozici ovšem sál názor, že počení růs obyvaelsva je jev nepříznivý. Symbolem všech auorů zasávajících eno názor se sal pasor anglikánské církve a profesor ekonomie Thomas Rober Malhus ( ). Populační princip podle něho spočívá v om, že růs obyvaelsva neusále směřuje k převýšení hranice dané prosředky obživy. Za vlasního zakladaele moderní demografie je považován belgický maemaik, saisik, asronom, sociolog a ekonom Lamber Adolph Jacques Queele ( ), kerý se zasloužil o zpřesnění saisického zjišťování demografických da a vypracoval zásady moderních sčíání lidu. Byl aké hlavním iniciáorem svolání Mezinárodního saisického kongresu, kerý se konal v roce 1853 v Bruselu. V polovině 19. soleí vzniklo samosané označení oboru ermín demografie. Poprvé ho užil Francouz Achille Guillard v roce První ryze demografický kongres se konal až v roce 1927 v Ženevě. Zde bylo přijao rozhodnuí o zřízení mezinárodní insiuce, kerá by se věnovala demografickým problémům, což se uskuečnilo o rok později, kdy byl zřízen Mezinárodní svaz pro vědecké sudium populace (IUSSP). Ve 20. soleí se už edy demografie vyvíjí jako samosaná věda. Vznikají jednolivé národní i nadnárodní insiuce, keré se zabývají demografickými oázkami a organizují na oo éma nejrůznější semináře a konference. 12

12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Vývoj v českých zemích Horský, Seligová (1997) poznamenávají, že s prameny vhodnými ke saisickému zpracování z období před polovinou 18. soleí se již můžeme seka, ale jejich kvalia se různí. To, s jakou mírou pečlivosi byla daa zaznamenávána, oiž záleželo na pozornosi, jakou jim příslušná vrchnos či farář věnovali. Práce s demografickou emaikou se u nás objevují ve druhé polovině 18. soleí. První soupisy obyvaelsva a záznamy o přirozené měně se daují od roku Od roku 1786 máme ze záznamů z církevních marik k dispozici souvislou řadu poču sňaků, porodů a úmrí pokračující do současnosi. První úmrnosní abulky u nás publikoval lékař Jan Melič ( ). Ucelenějším způsobem se demografii věnoval na filosofické fakulě české Karlo- Ferdinandovy univerziy (dnešní Univerziy Karlovy) Jan Palacký ( ) a především český anropolog Jindřich Maiegka ( ). Ten zde v roce 1897 založil Úsav pro anropologii a demografii a od roku 1899 začal přednáše základy demografie. Fakula se roku 1920 rozdělila a přednášky demografie převzala fakula přírodovědecká. Klíčovým momenem pro rozvoj demografie na našem území bylo založení Sáního úřadu saisického roku Vedoucím odboru pro populační saisiku nebyl nikdo jiný než sám zakladael české demografie, Anonín Boháč ( ). Je jím považován právem, proože nejen, že demografii na Karlově univerziě přednášel, zorganizoval první a druhé československé sčíání lidu, ale povedlo se mu aké v Praze uspořáda v roce 1938 zasedání Mezinárodního saisického insiuu, nemluvě o jeho publikační činnosi. Další významnou osobnosí byl Boháčův spolupracovník Franišek Fajfr ( ), kerý se podílel na poválečných sčíáních lidu, přednášel demografii na Vysoké škole ekonomické v Praze a zasloužil se o založení Československé demografické společnosi. Tao společnos exisuje dodnes pod názvem Česká demografická společnos a sdružuje několik sovek odborníků z demografické oblasi. Dnes se demografii daří zejména na akademické půdě. Kaedry demografie najdeme na přírodovědecké fakulě Karlovy univerziy a na Vysoké škole ekonomické. Vedoucími kaeder jsou dva z našich předních současných demografů - Zdeněk Pavlík a Vladimír Roubíček. Od roku 1989 však vznikají pracovišě zabývající se demografií i na dalších vysokých školách. 13

13 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.4 Demografická daa a ukazaele Podle Kalibové (2005) se za demografické ukazaele považují všechna základní i analyická daa, kerá se vzahují k jednolivým složkám procesu demografické reprodukce, j. k úmrnosi, porodnosi, sňaečnosi, rozvodovosi, nemocnosi a poraovosi. Z pramenů demografických da se získávají základní ukazaele jako je celkový poče obyvael, poče zemřelých, narozených, rozvodů, sňaků apod. Tyo údaje se dávají do vzájemných souvislosí a počíají se ak relaivní čísla neboli analyická daa. Ta se podle způsobu výpoču rozlišují na ukazaele, míry, kvocieny a indexy. Analyická daa se věšinou člení do ří kaegorií: 1) poměrná čísla exenziní (ukazaele) - vznikají vydělením dvou sejnorodých údajů se sejným časovým a územním vymezením (např. srukura zemřelých podle věku, podíl mužů v populaci), 2) poměrná čísla inenziní (míry a kvocieny) - vznikají vydělením sejnorodých údajů, kde jednoky vyjádřené ve jmenovaeli jsou nosieli událosí nebo jevů uvedených v čiaeli (např. poče zemřelých dělený počem obyvael), 3) poměrná čísla srovnávací (indexy) - vznikají jako podíl dvou absoluních čísel vymezených různě časově nebo prosorově (např. index vývoje poču obyvael v roce 2000 a 2006). Vysoupil, Tarabová (2001) podle jiných hledisek rozlišují ukazaele na: - celkové (obecné) nebo specifické (diferenční) podle oho, zda jsou vypočeny pro celou populaci nebo jen pro její čás, - definiivní nebo předběžné, kde se předběžné vymezují ím, že jsou vypočeny na základě neúplných nebo nedosaečně zkonrolovaných da, - hrubé nebo srovnávací, kdy hrubé jsou vypočeny na základě jednoduchých meod a srovnávací jsou získány ak, že je vyloučen vliv někeré z podmínek, kerá s vlasním procesem přímo nesouvisí. 3.5 Prameny demografických da Mezi nejdůležiější demografické prameny paří sčíání lidu a evidence přirozeného pohybu. Dalšími používanými zdroji da jsou evidence migrací a nemocnosi, dále regisry obyvaelsva, keré jsou využívány zejména v nejvyspělejších sáech. Mezi demografické 14

14 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED prameny paří i nejrůznější výběrová šeření, zejména mikrocensy a šeření populačního klimau. Sčíání lidu (census) je organizovaná saisická akce sběru, uspořádání, zhodnocení, analýzy a publikace vybraných demografických, ale i ekonomických a sociálních údajů. Týká se v určené době všech osob v zemi nebo v její určié, přesně vymezené čási. Sčíání se může ýka obyvaelsva příomného na daném území, bydlícího nebo obojí. Výsledky poskyují informace o savu, poču, rozmísění a srukuře obyvaelsva. Akce je obvykle povinná, zn., že sčíaným osobám zákon ukládá povinnos odpovída na kladené oázky. Provádí se buď meodou doazovací, kdy jsou sčíané osoby přímo doazovány sčíacím komisařem, nebo meodou sebesčíací, při níž formuláře vyplňují samy sčíané osoby. Sčíání je věšinou založeno na sčíání jednolivých osob, saisickou jednokou však mohou bý i rodiny nebo domácnosi. Zjišěné údaje mají anonymní charaker a nesmí bý použiy k jiným účelům. Evidence přirozeného pohybu (měny) primárně zahrnuje evidenci rození a umírání lidských populací, ale lze sem zahrnou i sňaečnos, rozvodovos, poraovos a nemocnos. Evidenci přirozené měny zajišťuje sousava marik, v nichž jsou chronologicky zaznamenána všechna narození, sňaky a úmrí osob na přesně vymezených územních jednokách, keré v souhrnu zahrnují celý sá. Zápisy do marik byly původně prováděny v jedné společné knize jak pro narození, ak pro sňaky a úmrí. Od roku 1784 jsou zápisy prováděny do ří samosaných knih. Povinné civilní mariky byly v Československu zavedeny v roce 1950, do é doby uo funkci plnily mariky vedené sáem uznávanými církvemi. Mariky odesílají vyplněná hlášení Českému saisickému úřadu, kde jsou pak cenrálně zpracována. Evidence migrací zaznamenává změny v rozmísění obyvaelsva v závislosi na osaních sociálních a ekonomických jevech. Evidence je vedena odděleně pro vnirosání (vniřní) a zahraniční (vnější) migraci. Ve věšině zemí evidují pouze zahraniční migraci. Evidence vniřní migrace byla v ehdejším Československu zavedena v roce 1949 a je založena na povinném hlášení k rvalému pobyu. Vnější migraci (emigraci) evidoval od roku 1950 Čedok, od roku 1968 okresní oddělení pasů a víz. Vzhledem k nejednoné meodice je mezinárodní srovnání velmi obížné. Údaje o migraci jsou každý rok publikovány v Pohybech obyvaelsva, vydávaných Českým saisickým úřadem. Evidence nemocnosi je v současné době v České republice značně nevyhovující, proože se evidují pouze poruchy zdraví či úrazy, keré vyžadují léčení. Poměrně spolehlivé informace o nemocnosi exisují pouze za ekonomicky akivní obyvaelsvo na základě ukončených případů pracovní neschopnosi. Tao evidence je ale pouze výběrová a zahrnuje zhruba 20 % základního souboru. Dále exisuje ješě běžná saisika pracovní neschopnosi 15

15 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED založená na evidenci zaměsnavaele a podléhající působnosi saisických orgánů. V obou případech je však sledování územně velmi nejednoné, a proo nemáme k dispozici ucelené informace o vývoji zdravoní siuace. Regisry obyvaelsva jsou založeny na průběžné regisraci obyvael daného sáu a jsou nejmladším pramenem informací. Každý jednolivec je do regisru zařazen pod svým rodným číslem a jeho údaje jsou průběžně doplňovány převáděním vybraných záznamů z evidence přirozeného pohybu. U nás byl Cenrální regisr občanů (CRO) uveden do provozu v roce 1986 a přísup k němu mají jen oprávnění uživaelé Minisersva vnira. Mikrocensus (výběrové šeření) se provádí u skuečnosí, keré se nevyplaí zkouma u celé populace. Šeření se edy provádí jen u vybraného vzorku obyvaelsva, jehož výběr musí bý reprezenaivní, zn. že poměr jednolivých složek musí odpovída skuečným poměrům. 3.6 Přehled základních pojmů Koschin (2005) uvádí, že demografické údaje jsou v zásadě dvojího ypu, mohou informova buď o savu (saice) obyvaelsva, nebo o jeho pohybu (dynamice). Savem rozumí velikos populace a její srukuru podle demograficky zajímavých znaků k určiému časovému okamžiku. Pohyb pak definuje jako pro demografii zajímavé událosi, keré v populaci nasanou během určiého časového inervalu, zpravidla jím bývá rok. Pojem pohyb lze aké nahradi synonymem měna. Tao práce je zaměřena na demografickou dynamiku, proo se saikou obyvaelsva nebude podrobněji zabýva. Roubíček (1997) rozděluje pohyb podle příčin, keré k daným změnám vedly, na ři ypy: 1) přirozený pohyb (měna nebo reprodukce) obyvaelsva označuje proces přirozené obnovy obyvaelsva pomocí porodnosi a úmrnosi, 2) mechanický pohyb (migrace) znamená prosorové přemisťování obyvaelsva sěhováním, 3) sociální pohyb je dán přeměnami v sociální srukuře (rodinný sav, povolání). 16

16 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Obecné pojmy Sav obyvael udává poče obyvael k určiému okamžiku (podle pohlaví, věkové skupiny, území apod.). Do poču obyvael jsou zahrnuy všechny osoby, s rvalým i dlouhodobým pobyem v daném území a o bez ohledu na sání občansví. Sřední sav obyvaelsva je poče obyvael daného území v okamžiku, kerý byl zvolen za sřed sledovaného období. Za sřední sav obyvaelsva v kalendářním roce je v ČR považován poče obyvael daného území o půlnoci z na sledovaného roku, za sřední sav obyvaelsva v kalendářním pololeí nebo čvrleí je však považován chronologický průměr měsíčních savů za dané období. Je používán pro výpoče odvozených ukazaelů demografické saisiky. Pokud je nějaký ukazael (míra sňaečnosi, porodnosi, rozvodovosi, apod.) udáván v přepoču na 1 obyvaele nebo např. na 1000 obyvael, vychází se při jeho výpoču právě ze sředního savu Přirozený pohyb obyvaelsva Výsledkem procesu přirozené měny obyvaelsva je přirozený přírůsek (úbyek). Veselá (1997) ho definuje jako rozdíl mezi počem živě narozených a zemřelých v daném období za určiou oblas. Spolu s migrací voří celkový přírůsek (úbyek) populace. V demografii se eno ukazael používá k hodnocení empa růsu obyvaelsva. Měří se obvykle buď jako roční přirozený přírůsek, edy rozdíl během jednoho kalendářního roku, nebo v dlouhodobém měříku obvykle desei le. Uvádí se v absoluních číslech. V relaivním vyjádření se jedná o relaivní přírůsek (úbyek), což je poměr přirozeného přírůsku ke sřednímu savu obyvaelsva Sňaečnos Sňaek je podle Roubíčka (1997) ak uzavření zákonného svazku mezi osobami různého pohlaví, kerý vznikl formou předepsanou zákonem nebo obyčejem, poskyuje jednolivcům určiá práva a ukládá jim určié povinnosi. Osoby musí splňova čyři podmínky (věk, sav, svéprávnos, nepříbuznos) nuné ke vzniku manželsví, v případě nesplnění je možné manželsví prohlási za neplané. Sňaečnosí Koschin (2005) nazývá vlasnos související se schopnosí vyváře jednoky, keré zajišťují reprodukci. Dnešním značně rozšířeným rendem jsou nesezdaná soužií parnerů, kerá se označují jako svazky konsensuální (éž kohabiliace). 17

17 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Rozvodovos Kalibová (2005) rozvod definuje jako zákonný způsob zániku monogamního manželsví. K omu může dojí nejen rozvodem, ale aké úmrím jednoho či obou parnerů. Rozvodovos je pak analogicky určena jako vlasnos související se schopnosí ruši jednoky zajišťující reprodukci. Sňaečnos a rozvodovos ovlivňují, narozdíl od úmrnosi a plodnosi, proces reprodukce populace jen nepřímo Porodnos a plodnos Porodnos můžeme označi jako proces rození, což je podle Mezinárodní zdravonické organizace (WHO) úplné vypuzení nebo vyněí plodu z mačina ěla. Dále se rozlišuje narození živého a narození mrvého plodu. Plod je považován za živě narozený, jesliže vykazuje alespoň jednu ze známek živoa, za něž jsou považovány srdeční ep, dýchání, pulsace pupečníku a akivní pohyb koserního svalsva. Pokud narozený plod nevykázal žádnou z ěcho akivi, je považován za mrvě narozený. Plodnos (ferilia) vyjadřuje průměrný poče poomků připadajících na jednu ženu. Do výpoču plodnosi se zahrnují pouze ženy v plodném věku, kerý je vymezen na 15 až 49 dosažených le. Pro uo skupinu žen se éž používá pojmu rodivý koningen Poraovos Mezinárodní definice porau neexisuje. V ČR se za pora považuje narození mrvého plodu o hmonosi nižší než g nebo narození živého plodu o hmonosi nižší než 500 g, kerý nepřežije 24 hodin. V případě, že hmonos plodu nelze zjisi, je kriériem obvyklých 28 ýdnů ěhoensví. Můžeme rozliši ři druhy poraů: samovolný (sponánní), umělé přerušení ěhoensví (inerrupce) a osaní (např. ukončení mimoděložního ěhoensví). Poraovos edy souhrnně znamená úmrnos plodu poraem Úmrnos a nemocnos Úmrí je podle mezinárodní definice nenávrané vymizení bioelekrických procesů v cenrální nervové sousavě. Každá zemřelá osoba musí bý prohlédnua lékařem a musí bý určena příčina smri. 18

18 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Úmrnos (moralia) je pak ukazael udávající podíl zemřelých z dané skupiny za určié časové období. S rosoucím věkem sledované populace se významně zvyšuje. Nemoc je podle WHO porucha či úraz vyžadující léčení. Možné je i negaivní vymezení, kdy použijeme definici zdraví, za než je považován sav celkového ělesného, duševního a sociálního blaha. Nemocnos je míra výskyu nemocí v populaci Migrace Pojem migrace označuje mechanický pohyb obyvaelsva (sěhování). Vnější migrace však obsahuje dvě složky, jednak sěhování směrem do populace, o nazýváme imigrací (přisěhováním), a dále sěhování směrem z populace, což je pojmenováno jako emigrace (vysěhování). Pro yo dva ukazaele lze vypočía migrační saldo (přírůsek sěhováním), což je rozdíl poču přisěhovalých a vysěhovalých osob za sejné období v daném území. V úvahu se však musí brá i vniřní migrace, při níž obyvaelé nepřekračují hranice daného sáu, a ýká se pohybu mezi obcemi, okresy a kraji. 19

19 4 MATERIÁL A METODIKA 4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakerisika České republiky Obrázek č. 1: Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice Česká republika je vnirozemským sáem ležícím ve sřední čási Evropy a její území zahrnuje hisorická území Čech, Moravy a Slezska. Hraničí s Polskem (761,8 km), Spolkovou republikou Německo (810,3 km), Rakouskem (466,3 km) a Slovenskem (251,8 km). Nejvěší délka území od západu k východu je 493 km a od severu k jihu 278 km. Hlavním měsem České republiky je Praha. K dalším velkým měsům paří například Plzeň, Brno, Liberec nebo Osrava. Svou rozlohou km2 paří ke sředně velkým evropským sáům. Z celkové rozlohy Evropské unie zaujímá Česká republika velikosně něco přes 2 %. Počem obyvael 10,3 mil. se řadí na 12. míso na evropském koninenu. Dnem 1. ledna 2000 vsoupil v České republice v planos sysém klasifikace územních saisických jednoek používaných v zemích Evropské unie. Území ČR bylo rozděleno na 14 krajů a 77 okresů (zrušeny k 31. prosinci 2002) včeně území hlavního měsa Prahy. Obce ak spadají pod NUTS V, okresy pod NUTS IV. Krajská úroveň odpovídá rozdělení ČR na saisické územní jednoky NUTS III. Regiony NUTS II jsou vořeny jednou až řemi jednokami NUTS III. Byly vyvořeny pro pořeby spojené s koordinací a realizací hospodářské poliiky a sociální soudržnosi, proo jsou označovány jako regiony soudržnosi. Jednoka NUTS I je vořena územím celé České republiky. Hlavním důvodem pro zavedení 20

20 4 MATERIÁL A METODIKA společné evropské klasifikace byla snaha o získávání zejména ekonomických informací o navzájem srovnaelných územních celcích. Sídelní srukura ČR se vyznačuje vysokou husoou osídlení a rozdrobenosí sídel. Významná čás populace žije v měsských sídlech (70,9 % v obcích se sauem měsa). V České republice je obcí. Pě z nich má více než 100 is. obyvael, v dalších sedmnáci žije více než 50 is. lidí. Nejvěším měsem České republiky je Praha s počem obyvael 1,2 mil. Obce do obyvael předsavují více než 90 % obcí a současně obce s méně než 200 obyvaeli 28 % všech obcí. 4.2 Prameny analyzovaných da V práci byla použia základní demografická daa (absoluní) čerpaná z webových sránek Českého saisického úřadu evidovaná za celou Českou republiku v období le Sledovanými day byly: sřední sav obyvaelsva, poče sňaků, rozvodů, poraů, žen ve ferilním věku, poče narozených, zemřelých, přisěhovalých a vysěhovalých. 4.3 Základní ukazaele Analyická demografická daa lze označi jako ukazaele. Ty můžeme děli: - podle věcného obsahu na sejnorodé a různorodé, - podle času na okamžikové a inervalové, - z hlediska prosoru na celosvěové, celosání, regionální apod. Tao práce je zaměřena na sejnorodé ukazaele okamžikové i inervalové, a o na celosání úrovni. Nejprve je řeba vymezi ukazaele, keré jsou pro uo práci rozhodující, a způsob jejich kvanifikace Sňaečnos Nejznámějším ukazaelem sňaečnosi je hrubá míra sňaečnosi (hms), kerá udává poče sňaků (S) na obyvael sředního savu (P) v ročním vymezení. S hms = 1000 P 21

21 4 MATERIÁL A METODIKA Rozvodovos Analogicky lze vymezi hrubou míru rozvodovosi (hmro), kerá vyjadřuje poče rozvodů (R) na obyvael sředního savu obyvaelsva (P) v ročním vymezení. R hmro = 1000 P Jako míra rozvodovosi se někdy používá i index rozvodovosi (ir), kdy se poče rozvodů daného roku (R) lomí počem sňaků daného roku (S). Ukazael se vyjadřuje v procenech. Je však konsruován nevhodně, proože dává do poměru něco, co spolu víceméně nesouvisí, rozvody v čiaeli se logicky vzahují ke sňakům z předešlých roků. R ir = 100 S Porodnos a plodnos Porodnos se od plodnosi liší podle oho, čím lomíme poče živě narozených děí. U porodnosi se používá sřední sav populace, kdežo plodnos se vzahuje pouze k poču žen ve ferilním věku, což je vymezení mnohem přesnější. Hrubá míra porodnosi (hmp) edy vyjadřuje poměr poču živě narozených děí na obyvael sředního savu (P). N hmp = P ž 1000 Úhrnnou plodnosí (úp) nazýváme kumulaivní plodnosi žen, keré jsou ve sledovaném období v reprodukčním věku. Úhrnná plodnos udává poče děí, keré by se narodily každé ženě během jejího reprodukčního věku, pokud by během jejího reprodukčního období zůsaly hodnoy specifických měr plodnosi (f x ) sejné jako v období, za keré se úhrnná plodnos počíá. Úhrnná plodnos se zpravidla počíá za kalendářní rok. Při výpoču úhrnné plodnosi se předpokládá nulová úmrnos žen během reprodukčního cyklu. úp = 49 f x x= 15 Čisá míra reprodukce (čmr) vyjadřuje poče děvča, kerá by se narodila jedné ženě během jejího reprodukčního období a dožila by se věku maky v době svého narození. Vypočíáme ji jako souče specifických plodnosí (kde v čiaeli jsou děvčaa) násobených počem žijících. 22

22 4 MATERIÁL A METODIKA Poraovos Hrubá míra poraovosi (hmpo) vyjadřuje poče poraů (Po) připadajících na osob sředního savu obyvael (P) v ročním vymezení. Po hmpo = 1000 P Úmrnos a nemocnos Hrubá míra úmrnosi (hmú) vyjadřuje poměr poču zemřelých (D) ku obyvael sředního savu populace (P) ve sledovaném kalendářním roce. D hmú = 1000 P Pozornos bude věnována nejen celkové úmrnosi, ale aké vývoji novorozenecké a kojenecké úmrnos do jednoho roku živoa. Dále bude zmíněna naděje dožií při narození, kerá označuje průměrnou délku živoa osoby právě narozené za předpokladu servání úmrnosních poměrů planých v roce, ve kerém se osoba narodila a pro kerý je konsruována úmrnosní abulka. Exisuje samozřejmě několik ukazaelů nemocnosi, jako je míra smrnosi, smrelnosi, ukazael prevalence apod., ale vzhledem k nedosaku adekváních da za dané roky, používání meody mikrocensu a rozdělení nemocí a úrazů do 17i klasifikačních říd se jimi nebudeme podrobně zabýva Přirozená reprodukce a migrace Přirozený přírůsek (PP) vyjadřuje rozdíl mezi počem narozených a zemřelých v daném roce. Dalším ukazaelem je migrační saldo (MS), jež vzniká rozdílem přisěhovalých a vysěhovalých daného roku. Obě yo veličiny jsou zahrnuy v ukazaeli celkového přírůsku (CP), kerý lze získa rozdílem konečného a počáečního savu obyvael určiého kalendářního roku. 4.4 Meodika zpracování časových řad Důležiými saisickými day, pomocí nichž můžeme zkouma dynamiku jevů v čase, jsou zv. časové řady. Mají základní význam jak pro analýzu příčin, keré na yo jevy působily a ovlivňovaly jejich chování v minulosi, ak pro předvídání jejich budoucího vývoje. 23

23 4 MATERIÁL A METODIKA Časovou řadou nazýváme řadu pozorovaných hodno sledovaného znaku seřazenou v přirozené souvislé časové posloupnosi ve směru od minulosi k příomnosi. Pro srovnaelnos údajů je velmi důležié jejich shodné věcné a prosorové vymezení v celém časovém úseku. Základním rozdělením časových řad získáme : - časové řady úsekové (inervalové), u nichž se zjišěné hodnoy vzahují k určiému časovému úseku nenulové délky. Pro eno yp je charakerisická sčiaelnos hodno znaku, - časové řady okamžikové, kde se hodnoa znaku vzahuje k určiému časovému okamžiku (eoreicky nulové délky). Tyo okamžiky od sebe mohou bý vždy sejně vzdáleny, pak se hovoří o časových řadách ekvidisanních, nebo mohou bý řadou různě vzdálených okamžiků zjišťování. Popis endence vývoje analyzované řady je jedním z nejdůležiějších úkolů analýzy časových řad. Obecnou dlouhodobou endenci vývoje časové řady označujeme jako rend. Hindls, Hronová, Seger (2002) dělí rend na rosoucí, klesající nebo konsanní. Časovou řadu s konsanní rendem Minařík (2004) nazývá řadou sacionární. Trendová složka časové řady bývá značena symbolem T. Minařík (2004) uvádí, že proces výpoču rendu je označován jako vyrovnávání (aké vyhlazování) časové řady. To lze provés mechanickým vyrovnáním pomocí zv. klouzavých průměrů nebo použiím analyického vyrovnání, keré spočívá v proložení pozorovaných hodno řady vhodnou spojiou funkcí času, zv. rendovou funkcí. Základní meodou proložení rendové funkce je meoda minimálních čverců, kdy nezávisle proměnnou () je pravidelně odsupňovaná proměnná, kerou lze zavés jedním ze dvou způsobů: - = 1, 2,, n (např. pro osmileou časovou řadu za léa 1999 až 2006 bude = 1, 2,, 7), - = (2i n 1) / 2 pro i = 1, 2,, n, kde plaí = 0 (pro idenickou časovou řadu jako v předcházejícím bodě bychom získali = - 3,5-2,5-0,5 + 0,5 +3,5). V práci je použi druhý způsob, kdy = 0. Kriériem minimálních čverců pro rendové funkce lineární v paramerech je vzah: n = 1 2 ( y ) min. T 24

24 4 MATERIÁL A METODIKA 25 Nejčasěji používaným rendem je rend lineární, kde má rendová přímka var T = b 0 + b 1. Tu získáme ze sousavy normálních rovnic: = b nb y = b b y kde paramery b 0, b 1 získáme ze vzahu: n y b = 0, = 2 1 y b Dalším časo využívaným rendem je rend parabolický, jehož funkce má var T = b 0 + b 1 + b 2 2. Zde použijeme sousavu normálních rovnic, jež mají var: = b b nb y = b b b y = b b b y kde paramery b 0, b 1, b 2 získáme ze vzahu: ( ) = n y y b, = 2 1 y b, ( ) = n y y n b

25 5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5 VÝSLEDKY A DISKUSE Nejprve se zaměříme na sňaečnos a rozvodovos, což jsou charakerisiky, keré proces reprodukce ovlivňují pouze nepřímo. 5.1 Sňaečnos Poče uzavřených sňaků dlouhodobě klesá, např. v roce 1970 bylo v České republice sezdáno snoubenců, v roce 1982 jich bylo a jak je parné na obr. č. 2, v roce 2006 už pouze Na omo faku má velký podíl převzeí západoevropského živoního sylu, k němuž po roce 1989 došlo. Díky vývoji anikoncepce se po druhé svěové válce výrazně změnila úloha manželsví. Již není považováno za jedinou uznávanou formu soužií, ze keré mohou vzejí děi. Díky možnosi plánování rodiny se posupně zvýšil průměrný věk snoubenců, v dnešní době jich nejvíce spadá do inervalu le. Běžnou záležiosí se salo uzavírání sňaků až po narození díěe, důvodem může bý i fak, že svobodné maky pobírají vyšší sociální dávky. Nemalý poče párů však žije v zv. konsensuálních svazcích. Ačkoli páry nejsou sezdány, neliší se jejich sabilia nijak výrazně od manželských svazků a dokonce se neliší ani počem děí v rodině. Teno neoficiální yp svazku je dnes společnosí běžně olerován Obrázek č. 2: Vývoj poču sňaků v leech Vyrovnáme-li počy sňaků lineární rendovou funkcí, jež má var T = ,1-751,1, získáme obr. č

26 5 VÝSLEDKY A DISKUSE poče sňaků rend Obrázek č. 3: Vývoj poču sňaků v leech vyrovnaný rendovou funkcí Vyjádřením hrubé míry sňaečnosi získáme hodnoy znázorněné v ab. č. 1: Tabulka č. 1: Hrubé míry sňaečnosi v v leech ,39 5,65 5,32 5,22 5,61 5,35 5,21 5,39 5,12 5,17 4,80 5,04 5,06 5,15 Přehledněji je vývoj hms znázorněn v obr. č ,5 6 5,5 5 4,5 4 Obrázek č. 4: Vývoj hms v v leech Z grafu je parné, že křivka hms má velice podobný průběh jako křivka absoluních počů sňaků a v dlouhodobém horizonu má klesající endenci. Za zvýšením sňaečnosi v roce 1997 sojí nashromážděná odkládaná manželsví z le ěsně po revoluci. Do budoucna nelze počía s výraznými změnami nasoleného rendu. 27

27 5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.2 Rozvodovos Inenzia rozvodovosi je závislá na celé řadě fakorů, jedním z nich je míra sňaečnosi. Ve srovnání s osaními evropskými zeměmi je v ČR rvale vysoká úroveň rozvodovosi. Od roku 1970, kdy byl poče rozvodů , do loňského roku, kdy bylo rozvedeno manželských párů, se poče rozvodů zvýšil éměř o Evidenci rozvodů provádějí okresní soudy, keré vyplňují formulář Hlášení o rozvodu a ao hlášení odesílají dvakrá měsíčně příslušnému krajskému soudu. Všechna hlášení pak zpracovává Český saisický úřad, kerý publikuje absoluní i relaivní údaje o rozvodech. Vývoj poču rozvodů za dané období znázorňuje obr. č Obrázek č. 5: Vývoj poču rozvodů v leech Vyrovnané hodnoy lineární rendovou funkcí s rovnicí T = ,6 + 76,4 znázorňuje obr. č poče rozvodů rend Obrázek č. 6: Vývoj poču rozvodů v leech vyrovnaný rendovou funkcí 28

28 5 VÝSLEDKY A DISKUSE V období le 1998 a 1999 podíl řízení ukončených rozvodem mírně poklesl, což byl důsledek změny legislaivy. Vyjádřením hrubé míry sňaečnosi a indexu rozvodovosi získáme hodnoy v ab. č. 2: Tabulka č. 2: Hrubé míry rozvodovosi v a indexy rozvodovosi v % v leech hmro 2,93 2,99 3,01 3,21 3,15 3,14 2,30 2,89 3,09 3,11 3,22 3,24 3,06 3,06 ir 45,8 52,9 56,7 61,4 56,2 58,8 44,2 53,7 60,3 60,2 67,1 64,3 60,4 59,4 Z abulky je parné, jak nespolehlivým ukazaelem index rozvodovosi je. Porovnámeli např. roky 2003 a 2004, vidíme, že zaímco hmr rosla, index rozvodovosi klesal. Obr. č. 7. zobrazuje dlouhodobou endenci hms odpovídající varu křivky z obr. č. 6. 3,4 3,2 3 2,8 2,6 2,4 2,2 2 Obrázek č. 7: Vývoj hmr v v leech Česká republika se již od 50. le minulého soleí řadí k zemím s vysokou rozvodovosí. K omuo savu přispívá liberální rozvodová legislaiva, vysoká zaměsnanos žen, snížení vlivu nábožensví, nedosaek byů pro mladá manželsví apod. Trendová přímka napovídá, že hms neusále mírně rose, což je v logickém rozporu se snižující se sňaečnosí. Důvodem je vysoká rozvodovos manželů sezdaných před rokem 1989 a aké relaivně vysoká rozvodovos mladých manželsví. Do budoucna edy bude posupně absoluní poče rozvodů klesa, ale index rozvodovosi bude sále nabýva vysokých hodno. 29

29 5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.3 Porodnos a plodnos Základními demografickými událosmi jsou narození a úmrí. Údaje o narozených obsahuje saisický výkaz Hlášení o narození, kerý poskyuje veškeré údaje o narozeném díěi, rodičích a další údaje vzahující se k porodu. Hlášení o narození vyplňují mariky na základě podkladů zdravonických zařízení a předávají je dále ke zpracování Českému saisickému úřadu. Vývoj plodnosi velice ovlivňuje supeň modernizace. Ta se projevuje např. v možnosech využií anikoncepce, meodách asisované reprodukce, zrovnoprávňování pohlaví, změnách posoje k manželsví, ve zvýšené pořebě dalšího vzdělávání, pořebnému k seberealizaci, což se časo dosává do rozporu s reprodukční úlohou jedince, ím pádem se porodnos významně snižuje. Počy živě narozených v jednolivých leech znázorňuje obr. č Obrázek č. 8: Vývoj poču živě narozených v leech Na obr. č. 9 je vývoj poču živě narozených vyrovnán parabolickou rendovou funkcí, jež má rovnici ve varu T = ,0 431, ,1 2 30

30 5 VÝSLEDKY A DISKUSE poče živě narozených rend Obrázek č. 9: Vývoj poču živě narozených v leech vyrovnaný rendovou funkcí Po celá 90. léa u nás plodnos klesala, nejvíce pak v období 1993 až 1996, pak přišla sagnace a mírný vzesup. Teno vývoj je parný i na jednolivých ukazaelích v ab. č. 3: Tabulka č. 3: Hrubé míry porodnosi v, úhrnné plodnosi a čisé míry reprodukce v leech hmp 11,72 10,31 9,30 8,77 8,80 8,79 8,70 8,85 8,87 9,10 9,18 9,57 9,99 10,31 úp 1,67 1,44 1,28 1,19 1,17 1,16 1,13 1,14 1,15 1,17 1,18 1,23 1,28 1,33 čmr 0,80 0,69 0,61 0,57 0,56 0,56 0,55 0,55 0,55 0,56 0,57 0,59 0,62 0,64 Přehledněji je vývoj hmp znázorněn v obr. č ,00 11,50 11,00 10,50 10,00 9,50 9,00 8,50 8, Obrázek č. 10: Vývoj hmp v v leech Nejnižší hodnoy hmp dosahuje v roce 1999, dále se již jeho hodnoa posupně zvyšuje. Průběh úp a čmr je parný z obr. č

31 5 VÝSLEDKY A DISKUSE 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Úhrnná plodnos Čisá míra reprodukce Obrázek č. 11: Vývoj úp a čmr v leech Zaímco v devadesáých leech byl pro Českou republiku ypický éměř každoroční pokles poču narozených děí, s minimálním počem v roce 1999, kdy se narodilo necelých 90 isíc děí, od roku 2000 se jejich počy začaly éměř každoročně zvyšova. Jedinou výjimku předsavuje rok 2001, kdy došlo k velice mírnému poklesu. Teno zvyšující se poče narozených děí souvisí s násupem žen narozených v populační vlně sedmdesáých le do reprodukčního období. Přeso, že dochází k růsu poču narozených děí, je porodnos sále na nízké úrovni. Ani jeden z ukazaelů (úp a čmr) dosud nedosahuje hranice prosé reprodukce, což je pro úp 2,1 děí na 1 ženu a u čmr je hraniční hodnoou 1. V současné době se úrovní plodnosi obyvaelsva řadí Česká republika k posledním v Evropě. Závažným důsledkem výrazného poklesu porodnosi není až ak úbyek celkového poču obyvael, jako vyváření hlubokého zářezu ve věkovém složení populace, kerý se vždy negaivně projeví. Do budoucna se však očekává posupné mírné zvýšení plodnosi a její následná sabilizace, dosažení hraniční hodnoy prosé reprodukce se však neočekává. 5.4 Poraovos Mezi hlavní fakory ovlivňující poraovos paří legislaivní opaření, anikoncepce, společenské klima, individuální vlivy jako je náboženské přesvědčení, úroveň vzdělání a ekonomická siuace a v neposlední řadě aké reprodukční zdraví populace. Před rokem 1989 byla vysoká úroveň poraovosi jedním z charakerisických znaků reprodukčního chování populace České republiky. Tao siuace byla umožněna relaivně snadnou dosupnosí inerrupcí danou liberální legislaivou, nízkým supněm užívání 32

32 5 VÝSLEDKY A DISKUSE spolehlivé anikoncepce, ale i značnou olerancí společnosi k řešení nechěného ěhoensví inerrupcí. Od počáku devadesáých le začal poče umělých přerušení ěhoensví rychle a nepřeržiě klesa, což je znázorněno na obr. č. 12. Opačnou endenci však měla druhá nejčenější skupina poraů, samovolné poray, a se v současné době pohybuje okolo poču 12 isíc za rok. Počy ukončených mimoděložních ěhoensví se nijak výrazně nemění, v dnešní době se jejich poče pohybuje kolem 1,3 isíce za rok, což voří zhruba 3 % všech poraů Obrázek č. 12: Vývoj poču poraů v leech Vyrovnáním vývoje poču poraů parabolickou rendovou funkcí, jež má rovnici T = , , ,6 2, dosaneme obr. č poče poraů rend Obrázek č. 13: Vývoj poču poraů provedených v leech vyrovnaný rendovou funkcí 33

33 5 VÝSLEDKY A DISKUSE Výpočem hmpo získáme hodnoy v ab. č. 4: Tabulka č. 4: Hrubé míry poraovosi v v leech ,27 6,52 5,96 5,81 5,53 5,41 5,07 4,61 4,41 4,29 4,15 4,05 3,91 3,89 Obr. č. 14 znázorňuje vývoj hmpo. 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3, Obrázek č. 14: Vývoj hmpo v v leech Z grafu je parné, že hmpo má jasně klesavou endenci, což je způsobeno masovým používáním anikoncepce umožňující plánované ěhoensví. 5.5 Úmrnos a nemocnos Úmrnos je jedním z klíčových demografických procesů, spolu s porodnosí předsavuje základní složku demografické reprodukce populací. Doplněna nemocnosí je úmrnos jedním z hlavních ukazaelů vypovídajících o zdravoním savu populace. Zdravoní sav, nemocnos a úmrnos jsou deerminovány řadou fakorů.v zásadě je možné vyčleni 3 hlavní skupiny: - geneické fakory - např. vyšší úmrnos mužů, - ekologické fakory - např. klimaické podmínky, živoní prosředí, - socioekonomické fakory - y mohou bý individuální (např. živoní úroveň, úroveň vzdělání, posoj ke zdraví, péče o vlasní zdraví a využívání prevenivních opaření, sravovací návyky, výživa, fyzická akivia), nebo se ýkají vlivů prosředí (např. úroveň zdravonicví, dosupnos a kvalia lékařské péče, rozvoj medicíny a lékařské echniky, sysém zdravoní poliiky, sysém sociálního zabezpečení, ekonomická siuace). 34

34 5 VÝSLEDKY A DISKUSE Saisicky jsou evidovány počy zemřelých. Od roku 1987 je o každém zemřelém v ČR vysaven formulář Lis o prohlídce mrvého, kerý vyplní příslušný lékař a zašle jej na mariku. Na omo iskopise je o zemřelém uváděna řada charakerisik, včeně příčiny smri. Marika podle ohoo Lisu o prohlídce mrvého vypíše formulář Hlášení o úmrí, kerý zasílá ke zpracování Českému saisickému úřadu. Ten pak o zemřelých publikuje absoluní i relaivní údaje. V ČR poče zemřelých dlouhodobě klesá. V roce 1970 zemřelo osob, v roce osob a za loňský rok pouze , jak ukazuje ab. č. 5 a obr. č. 15. Také se zvyšuje naděje dožií při narození vlivem socioekonomických fakorů. V roce 2000 měli muži naději dožií 71,6 le, ženy 78,3 le. Rozdíl naděje dožií žen a mužů edy činil 6,7 le. V roce 2006 měl novorozený chlapec naději doží se věku 73,4 le, novorozená dívka 79,7 le, rozdíl mezi pohlavími udává hodnou 6,3 le. Přesože se rozdíl mírně snižuje, sále plaí, že Česká republika dodnes paří k zemím s nejvyšším rozdílem naděje dožií mezi ženami a muži a že má česká populace sále nižší naději dožií než populace v jiných evropských sáech (zejména sáech EU). Tabulka č. 5: Počy zemřelých v leech 1993, 2000 a Zemřelí celkem z oho do 1 roku z oho do 28 dnů Obrázek č. 15: Vývoj poču zemřelých v leech Vyrovnáním vývojové endence poču zemřelých v rozmezí daných le lineární rendovou funkcí ve varu T = ,6 918,9 získáme obr. č