Investiční instrumenty na burzovních a mimoburzovních trzích

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Investiční instrumenty na burzovních a mimoburzovních trzích Diplomová práce Autor: Bc. Tomáš Kocourek studijní obor: Finance specializace: Finanční obchody Vedoucí práce: Ing. Michaela Fleischmannová Praha Duben, 2010 0

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. podpis autora V Praze dne Tomáš Kocourek 1

Anotace práce: Obsahem této práce je detailní pohled na problematiku burz, mimoburzovních trhů a zároveň náhled do způsobu fungování těchto institucí stejně jako subjektů s nimi spjatých. Druhou prioritou je přehledné vymezení všech v současné době obchodovatelných instrumentů, popis jejich konstrukce a uvedení výhod a nevýhod jako investičního instrumentu. Contain of this thesis is detailed overview of stock exchanges and OTC market questions and also outlook to behaviour of these institutions and related subjects.second main goal is transparent definition of each recently tradeable instrument,description of it s structure and recapitulation of advantages and disadvantages. 2

Obsah Prohlášení:... 1 Anotace práce:... 2 Obsah... 3 Úvod... 7 1 Burzy... 8 1.1 Stručný náhled do historie burz ve světě... 8 1.2 Pojem burza... 9 1.3 Akciové burzy... 10 1.4 Akciové indexy... 10 1.5 Subjekty na akciových burzách... 11 1.6 Formy obchodování... 12 1.7 Obchodní systémy používané na akciových burzách... 13 1.8 Tvůrci trhu... 15 1.9 Příkazy a jejich typy používané na burzovním i mimoburzovním trhu... 15 1.9.1 Předepsané náležitosti burzovního příkazu... 16 1.9.2 Typy příkazů... 17 1.10 Segmentace cenných papírů a akcií... 18 1.11 Významné akciové burzy a trh cenných papírů ve světě... 19 1.12 Akciové burzy v ČR... 21 1.12.1 Burza cenných papírů Praha (BCCP)... 21 1.12.2 Burzovní index PX... 23 1.13 Derivátové burzy... 24 1.13.1 Pojem derivát... 24 1.13.2 Specifika derivátů... 24 1.14 Druhy derivátů finanční a komoditní... 25 3

1.14.1 Finanční deriváty... 25 1.14.2 Komoditní deriváty... 25 1.15 Stručná historie trhu s deriváty... 26 1.16 Důvody vzniku derivátů... 27 1.17 Subjekty na derivátových burzách... 27 1.18 Typy příkazů, formy obchodování a obchodní systémy na derivátových burzách... 28 1.19 Trh derivátů a derivátové burzy... 28 2 Mimoburzovní trh... 31 2.1 Mimoburzovní trh ve světě... 32 2.2 Mimoburzovní trh v ČR RM Systém... 33 3 Investiční Instrumenty a jejich charakteristiky... 35 3.1 Pákové vs. nepákové instrumenty... 35 3.2 Býčí vs. medvědí trh Long vs. Short pozice... 36 3.3 Druhy grafů používané u investičních instrumentů... 36 3.3.1 Liniový graf... 37 3.3.2 Schodový graf... 37 3.3.3 Svícový graf... 38 3.4 Metody odvozování současné a budoucí hodnoty investičních instrumentů... 39 3.4.1 Fundamentální analýza... 39 3.4.2 Technická analýza... 40 3.4.3 Psychologická analýza... 40 3.5 Akcie... 42 3.5.1 Podoba akcií... 42 3.5.2 Náležitosti akcie... 42 3.5.3 Forma akcie... 43 3.5.4 Rozdělení akcie podle práv... 44 3.5.5 Emisní kurz akcie... 45 4

3.5.6 Dividendy... 46 3.5.7 Výhody a nevýhody akcie jako investičního instrumentu... 46 3.6 Fondy... 47 3.6.1 Členění z hlediska investiční politiky fondů... 47 3.6.2 Členění podle způsobu výběru poplatku, který si fondy účtují... 48 3.6.3 Členění podle druhů aktiv, do nichž je investováno... 48 3.6.4 Výhody a nevýhody investic do fondů... 50 3.7 Investiční certifikáty... 51 3.7.1 Druhy certifikátů... 52 3.7.2 Výhody a nevýhody investic do fondů... 54 3.8 Dluhopisy... 56 3.8.1 Základní členění dluhopisů... 57 3.8.2 Členění dluhopisů podle emitenta... 57 3.8.3 Členění dluhopisů podle druhu úroku... 58 3.8.4 Výhody a nevýhody investice do dluhopisů... 59 3.9 Forwardy a Swapy... 60 3.9.1 Druhy forwardů... 60 3.9.2 Další členění forwardů... 61 3.9.3 Druhy swapů... 62 3.10 Futures... 63 3.10.1 Druhy futures... 64 3.10.2 Výhody a nevýhody futures jako investičního instrumentu... 64 3.11 Forex... 66 3.11.1 Měnové rozpětí neboli spread... 66 3.11.2 Subjekty na forexu... 67 3.11.3 Výhody a nevýhody forexu jako místa s možností investovat... 68 3.12 Opce a warranty... 69 5

3.12.1 Warranty vs. opce... 69 3.12.2 Členění opcí a warrantů... 70 3.12.3 Členění dle podkladového aktiva... 70 3.12.4 Výhody a nevýhody opcí a warrantů jako investičního instrumentu... 70 3.13 Contracts for difference... 71 3.13.1 Druhy CFD s... 71 3.13.2 Výhody a nevýhody contracts for diference jako investičního instrumentu... 72 Závěr... 73 Seznam použité literatury a zdrojů... 74 Seznam použitých obrázků... 76 6

Úvod Po roce 1989 přišla konečně pro občany českých zemí možnost poznat to, co jim bylo po dlouhá desetiletí předtím upíráno. A to sice kapitálový trh se všemi jeho výhodami a nástrahami. Během několika let se objevily nepřeberné možnosti investování volných finančních prostředků jak pro firmy, tak i pro drobné investory. Kromě zřejmých možností využití investice prostředků do tradičních oborů podnikání jako jsou stavebnictví, doprava, nemovitosti a dalších se naskytla právě i zmíněná možnost investic na trzích financí a kapitálu. Tato možnost se stala lákavou pro relativně nižší náročnost na počáteční investici i správu a řízení takové investice. I z tohoto důvodu se stalo investování a burzách a mimoburzovních trzích poměrně záhy oblíbené. Pro mnoho zúčastněných byla vstupní branou do tohoto světa kuponová privatizace v první polovině 90. let a následně investice do akcií přes Burzu Cenných Papírů Praha a RM Systém. Ovšem s postupem času se ukazovalo, že zahraniční zvláště pak západoevropské trhy a trhy v USA nabízejí ještě mnohem více zajímavějších možností. Již brzy bylo mnohým investorům jasné, že investicí na burze rozhodně není jen nákup a prodej akcií. Taktéž bylo možné obchodovat s komoditami, měnovými páry případně s dluhopisy a dalšími zajímavými produkty. Nabídka instrumentů v rámci již zavedených kategorií se zvyšuje každoročně geometrickou řadou. Stejně tak vznikají produktu zbrusu nové, jako např. Investiční certifikáty nebo CFD s. V současné době je situace na trhu již pro nově příchozího investora poněkud nepřehledná. Má práce má za cíl roztřídit a vymezit základní třídy a detailní popis základních nebo lépe řečené spíše zásadních možností, jaké finanční a kapitálový trh nabízí ve formě produktů obchodovatelných na burzách a mimoburzovních trzích. Díky tomuto vymezení, kdy nahlédneme doslova pod pokličku světa výše zmíněných investic, by měl i člověk do té doby v této oblasti nezkušený pochopit principy a produkty zde zmíněné. V úvodní části práce se zaměřím na vymezení a členění jednotlivých druhů burz. Zmíním důležité světové burzy i současnou situaci v České republice. Ve druhé části pak tentýž postup použiji u mimoburzovních trhů. V následující, poslední ale taktéž nejobsáhlejší části přejdu na konkrétní investiční produkty a jejich detailní popis. 7

1 Burzy 1.1 Stručný náhled do historie burz ve světě Všeobecně se považuje za počáteční období, kdy se objevují a vyvíjí burzy na Evropském kontinentu 12. a 13. století. V této době se instituce podobné burzám objevují v Itálii, ve městech jako např. Lucca, Janov, Florencie a Benátky. Pokud bychom se chtěli zaměřit přímo na pojem "burza", tak ten se poprvé objevil v belgickém městě Bruggy. Zde se pravidelně scházeli kupci z Florencie, Benátek i Norska na obchodních schůzkách, které se nazývají "de beurse". To je název odvozený podle domu patricijské rodiny Van de Beurse. Bruggy postupem času přesaly být důležitým městem regionu stejěn jako tamní burza. Burzovní instituce byla přenesena do Antverp. Zde kolem roku 1531 došlo dokonce k zřízení první skutečné burzovní budovy. V tomto počátečním období vývoje se na burzách obchodovalo de-facto pouze se směnkami a mincemi. Druhé, následující období vývoje burz je charakteristické založením amsterdamské burzy v roce 1631,. Tehdy začínají burzy jako organizované instituce vyrůstat prakticky po celé západní Evropě. Již se v této době neobchodují jen cenné papíry, ale i zboží. Tedy vlastně již nastává i doba komoditních burz. Pojem moderní burza je spojen s amsterdamskou burzou, která začíná používat techniky moderních obchodů a burzovní spekulace, zejména s rozvojem nových druhů obchodovaných instrumentů, konkrétně akcií a dluhopisů. Postupný vývoj ve světě dává vzniknout významným burzám jako je berlínská burza založená v roce 1739, newyorská (1792) nebo např. Kukuřičná Burza v Londýně z roku 1745 atd. 20. století je z historického hlediska revolučním. Lokálních burzy pozbývají na významu a naopak význam velkých mezinárodních burz rostě strmě. S technickým pokrokem, zvláště pak v oblasti výpočetní techniky dochází k zásadnímu průlomu v dosavadním chápání burzovních obchodů. V 70. a 80. letech vznikají v souvislosti s růstem nestability 8

finančních trhů nové finanční instrumenty - deriváty jako prostředek k eliminaci zvýšených rizik. Přelom století je pak spojen s globalizací kapitálových trhů. 1 Poslední desetiletí je ve znamení fůzí burzovních institucí. Díky fúzím zvyšují svou konkurenceschopnost na základě snížení nákladů na obchodování či vypořádání obchodů. Výhled do budoucna ukazuje na pokračování tohoto trendu. Teoreticky pak může dát vzniknout i velké světové superburze s působností v mnoha zemích světa, neřkuli v celém světě. 1.2 Pojem burza Pod označením burza si lze představit místo organizovaného sdružení subjektů participujících na obchodování. Pod pojmem organizovanost si lze představit přesně určené místem a čas konání. Definovat burzu dále můžeme jako místo střetávání nabídky s poptávkou po cenných papírech, komoditách či jiných instrumentech. Ve vyspělé tržní ekonomice je burza a její vliv a provázání s hospodářstvím bráno jako velmi těsné. Není tedy divu, že jak ekonomické konjunktury, tak i recese začínají i končí právě významnými pohyby cen důležitých akcií či komodit. Burzy ze své podstaty dovolují dynamický, levný a transparentní pohyb kapitálu v ekonomice. Jak je uvedeno níže v této kapitole, existuje více druhů burz především z důvodu rozdílů v druhu obchodovaných instrumentů. Pokud nahlédneme do české právní úpravy, pak dle 37 zákona 256/2004 Sb. O podnikání na kapitálovém trhu je burza tzv. regulovaný trh. Zde je přesná definice tohoto zákona: (1) Regulovaným trhem s investičními nástroji (dále jen "regulovaný trh") se rozumí trh a) který má stanovená pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování, b) na kterém se obchoduje pravidelně, c) který má stanovená pravidla pro tvorbu kurzů investičních nástrojů, 1 FINANCE.CZ. Vznik a vývoj světového burzovnictví http://www.finance.cz/kapitalovytrh/informace/burza-praha/historie-burzovnictvi/ 9

d) který pravidelně uveřejňuje kurzy investičních nástrojů dosažené při obchodování, e) který podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, f) uvedený v seznamu regulovaných trhů zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, který uveřejňuje Česká národní banka podle zvláštního právního předpisu. (2) Regulovaný trh může v České republice organizovat burza nebo organizátor mimoburzovního trhu s investičními nástroji 2 1.3 Akciové burzy Akciová burza je podobně jako jiné druhy burz organizací zřízenou ve formě neziskové obchodní společnost. Taková společnost je často ve formě akciové společnosti. Jako akcionáře pak bereme tzv. členy burzy. Členové burz jsou osoby, které chtějí na burze provádět obchody. Jedná se většinou o velké instituc jako jsou banky a významné brokerské firmy. Aby se nějaký subjekt mohl stát členem burzy, musí si zakoupit tzv. křeslo. Burzy jsou financovány krom financí z prodeje křesel, především z poplatků za uskutečněné objemy obchodů od svých členů. 1.4 Akciové indexy Hlavním principem existence akciových indexů je informovat o vývoji konkrétního trhu jako celku. Taktéž můžeme brát indexy jako měřítko úspěšnosti konkrétního trhu. Tedy můžeme srovnávat indexy různých burz ve světě mezi sebou nebo srovnávat třeba i výsledky výnosnosti nějakého investičního portfolia či produktu finančního trhu právě ve srovnání s takovýmto indexem. Index je souhrn pohybu cen většího množství akcií do jediného čísla. Samozřejmě existují různé druhy výpočtu tohoto čísla např. obyčejný průměr nebo vážený aritmetický průměr. Obecně existují 2 druhy indexů: Indexy souhrnné obsahují všechny akcie registrované na dané burze. 2 37 zákona 256/2004 Sb. O podnikání na kapitálovém trhu 10

Indexy výběrové obsahují pouze určité akcie, třeba jen technologických společností apod. 1.5 Subjekty na akciových burzách Emitenti Jsou to subjekty snažící se získat pomocí emise cenného papíru kapitál pro svou další existenci. Ať už ve smyslu nových investic, udržení objemu výroby či expanzi na nové trhy atd. Členové burzy Členem burzy je subjekt, který si zakoupil podle podmínek konkrétní burzy křeslo a má tedy právo přímo obchodovat na jejím parketu. Členy bývají bankovní domy a také společnosti, jejichž jediným předmětem podnikání je být zprostředkovatelem obchodů za své klienty či chcete-li makléřem. Banky obchodují obvykle přímo na svůj účet. Naproti tomu makléři zprostředkovávají samotné burzovní obchody na příkaz svých klientů a sami na svůj účet obchodují buď vůbec nebo v poměrně malých objemech. Samozřejmě v praxi se rozdělení na členy co obchodují pouze na svůj účet a ty co obchodují na základě příkazů svých klientů stírá. I banky totiž mnohdy nabízí svým klientů možnost zadávat skrze ně obchodní příkazy. V ČR mohou jak fyzické, tak i právnické osoby nečleni burzy obchodovat na burze pouze skrze členy burzy. Je to ovšem běžná praxe i kdekoliv jinde ve světě. Finanční instituce Mohou to být jak členové burzy, tak i klienti členů burz. Obvyklevelké banky, investiční a penzijní fondy. V praxi se sem dají zařadit i již zmínění emitenti a zprostředkovatelé. Individuální investoři Fyzické osoby jednotlivci nebo právnické osoby snažící se investicí na burze zhodnotit své peněžní prostředky pomocí nákupu a prodeje instrumentů. Vždy jsou klienty členů burz zprostředkovatelů a bank. Jde o menší subjekty, kteří mají každý samostatně jen malý vliv na vývoj trhů díky obvykle poměrně malým objemům akcií, jež nakupují či prodávají. Nicméně v praxi je účastno na burze velké množství těchto subjektů a dohromady má síla jimi obchodovaných objemů velký vliv na vývoj cen na trzích. 11

Specialisté Tyto specifické subjekty existují jen na burzách v USA a Japonsku. Navíc jsou pouze na burzách s prezenční formou obchodování. Mají na starosti obchodování na parketu burzy. Specialista průběžně kotuje ceny svěřených akcií. Přijímá objednávky od členů burz. Dohled a regulace Dohled je prováděn jak na úrovni burzy ve formě různých výborů a komisí, tak i na národní úrovni. V každé zemi je odlišná úprava jak právní tak i institucionální. Tedy nelze s určitostí napsat obecně jak probíhá forma dohledu nad kapitálovým trhem ve světě. V ČR je institucí, která má dohled na starosti ČNB. Ta s aktuální právní úpravou převzala i agendu po zrušené Komisi pro cenné papíry. Úkolem ČNB je dohled nad burzami i nad zprostředkovateli, bankami, družstevními záložnami a pojišťovnami. Regulaci kapitálového trhu pak má na starosti Ministerstvo Financí. Vytváří právní předpisy upravující pravidla fungování burzovního i mimoburzovního trhu. Opět se může lišit podlé dané země. 1.6 Formy obchodování Prezenční forma Elektronická forma Existují 2 základní výše zmíněné formy obchodování na akciových burzách. Prezenční systém je starší a stále se na některých místech využívá. Typickým představitelem tohoto způsobu sjednání obchodů je newyorská burza NYSE. Vysvětlení pojmu se dá částečně odvodit od názvu. Tedy jednotlivý obchodníci, či chcete-li zástupci členů burz jsou prezenčně přítomni na burze a osobně vyjednávají nákupy a prodeje za konkrétní ceny buď pro instituce pro které pracují nebo pro klienty, kteří jejich prostřednictvím obchodují. Tato forma obchodování je poměrně známá i z mnohých hollywoodských filmů s burzovní tematikou. Jedná se skutečně o ono nepřehledné a velmi hlasité vyjednávání mnoha obchodníků o ceně ve velké aréně. Tito obchodníci vyjednávají o ceně s burzovním specialistou. Když doplníme definici specialisty, která byla zmíněna výše v podkapitole týkající se subjektů na akciových burzách pak specialista je tím, kdo stojí na opačné straně 12

obchodníků, členů burzy. Jedná se o velmi důležitou osobou na burzovním parketu prezenční burzy. Má za úkol řídit aukci tak, aby zajistil poctivý průběh obchodování. Nejprve na začátku obchodního dne stanoví otevírací cenu a následně v průběhu dne kótuje kurzy kupních a prodejních cen. Specialista je také zodpovědný za realizaci nákupních a prodejních příkazů obchodníků. Jako příklad lze uvést pokud se nabídka na koupi s nejvyšší cenou střetně s nabídkou na prodej s nejnižší cenou pak se obchod uskuteční. Dalším úkolem specialisty je předcházet velkým cenovým výchylkám a udržování likvidity. Proto specialista obchoduje omezeně i na vlastní účet (cca 10% obchodů). Specialista je tedy z principu podobný tvůrci trhu. Každý specialista má na starosti menší množství cenných papírů (5-10). Toto množství je závislé na aktuální aktivitě na burze. Specialista je osoba, kterou nalezneme pouze na burzách v USA - AMEX, NYSE a japonské Tokyo Stock Exchange. Druhou formou obchodování je stále rozšířenější a dnes by se dalo snad i říci, že převažující elektronická forma. V tomto případě dochází k realizaci příkazů na nákup a prodej nikoliv skrze zaměstnance členy burz na burzovním parketu, ale přes elektronický systém. Je zcela zřejmé, že v budoucnu budou pravděpodobně všechny burzy elektronického charakteru. Je to dáno velkou jednoduchostí, rychlostí a také spolehlivostí takového obchodování. Počítačový systém prakticky eliminuje lidský faktor a tím možnost vzniku chybně realizovaných klientských objednávek. I pražská burza (BCPP) je příkladem elektronického obchodování. Nicméně je třeba zmínit, že i tohoto elektronického obchodování se přímo zúčastňují pouze členové burz. Nečlenové skrze tyto členy makléře/zprostředkovatele, kteří mají do elektronického systému přístup. 1.7 Obchodní systémy používané na akciových burzách Klasický aukční systém Systém tažený příkazy Systém tažený cenou Systém tažený kotacemi 13

Klasický aukční systém je charakteristický tím, že jak obchodníci nakupující, tak i prodávající se na parketu burzy domlouvají přímo. Tento druh obchodování se nazývá v USA také jako open outcry neboli veřejný výkřik. Po dlouhá léta to byl velmi rozšířený obchodní systém na mnoha burzách. Situace dnes je však diametrálně odlišná. Systém již není využíván nikde v této prapůvodní formě a byl nahrazen aukčním obchodováním přes specialistu (viz. subjekty na akciových burzách). Tedy obchodníci domlouvají své obchody se specialistou. Systém tažený příkazy má 2 modifikace Dávkový aukční systém je specifický tím, že jak příkazy na koupi tak i prodej akcií leží na burze před samotným začátkem obchodního dne. Cena jednotlivých akcií je pak stanovena přesně z těchto příkazů, které jsou burze známé. Cenu burza zároveň určí tak, aby bylo dosaženo co největšího počtu uzavřených obchodů. Cena však může být stanovena během dne i několikrát. A právě z důvodu, že se cena může stanovit během dne několikrát tedy v dávkách se někdy se tomuto systému říká dávkový. Tento systém nemá tvůrce trhu, což mu snižuje likviditu. Systém centrální příkazovou knihou, jinak nazvaný též kontinuální aukční systém V tomto případě se příkazy na nákup a prodej párují automaticky a okamžitě. Průběžně během dne, proto se nazývá kontinuální. Opět pracuje bez tvůrců trhu. Systém KOBOS na pražské burze je typickým příkladem. Dokonce samotná zkratka KOBOS = kontinuální burzovní obchodní systém. Systém tažený cenou je charakteristický tím, že tvůrci trhu vystupují jako zprostředkovatelé obchodů mezi jednotlivými investory za individuálně sjednané ceny. Zároveň tvůrci trhu obchodují i na svůj účet. Dokonce je jejich povinností obchodovat na svůj účet což zvyšuje likviditu trhu. Díky této povinnosti je však nutné, aby sami tvůrci trhu měli k dispozici nemalý kapitál. Tvůrci trhu nepřetržitě kotují nákupní (bid) i prodejní (ask) ceny. Obchodování probíhá kontinuálně. Nevýhodou tohoto systému může být nižší transparentnost trhu. Systém tažený kotacemi není de-facto ničím jiným než elektronickou verzí předchozího cenou taženého systému. Stejně jako v předchozím případě se zde vyskytují tvůrci trhu a obchodníci. Obě skupiny mají možnost vidět aktuální ceny na trhu a do systému zasílají 14

své pokyny na nákup a prodej. Tvůrci trhu stále kotují průběžně ceny. Avšak příkazy systém páruje okamžitě nejen od tvůrců trhu nýbrž i od obchodníků. Tento systém je používán např. na americké NASDAQ a i u nás v systému pražské burzy SPAD. 1.8 Tvůrci trhu Vzhledem k častému použité termínu tvůrce trhu v předchozích popisech obchodních systémů se podíváme detailněji na jejich funkci. Tyto subjekty jsou základním kamenem velmi rozšířeného systému taženého kotacemi. Tvůrci trhu jsou obchodníci s cennými papíry, obvykle členové burzy. Průběžně kotují veškeré prodejní i nákupní ceny všech cenným papírů v daném systému burzy, např. SPAD. Za ceny, které kotují však také sami obchodují. Tedy nemají v tomto ohledu jiné, lepší podmínky než ostatní obchodníci. U každého cenného papíru je více tvůrců trhu což zlepšuje konkurenci. Na trhu dochází k situacím, kdy je v jeden okamžik převaha kupujících nebo naopak převaha prodávajících. Krom toho, že dojede k strmějšímu pohybu kurzu jedním nebo druhým směrem tak se může stát, že pro obchodníky ze skupiny, která zadala převažující část příkazů, se dlouhou dobu nedostane protistran. Tedy jejich pokyn není uspokojen, protože není na druhé straně nikdo, kdo by měl zájem od nich koupit nebo jim prodat. A právě tento nedostatek tvůrci trhu odstraňují. Jsou kdykoliv připraveni cenný papír od obchodníků koupit nebo jim naopak prodat ze svého účtu. Tedy ve zkratce tvůrci trhu jednak poskytují likviditu na trhu a zároveň jsou schopni podávat lepší informace o cenách investorům. 1.9 Příkazy a jejich typy používané na burzovním i mimoburzovním trhu Veškeré obchody probíhající se všemi instrumenty, tedy jak akciemi, tak i deriváty jako např. komoditami, dluhopisy, opcemi a dalšími vždy začínají i končí zadáním příkazu. Tento příkaz zadá obchodník buď skrze obchodní software svého makléře/zprostředkovatele nebo telefonicky zavolá na linku svého zprostředkovatele a zadá určenému zaměstnanci pokyn k provedení obchodu, kterýž je následně proveden. Samotní zprostředkovatelé jsou často členové burzy a jejich obchodní software je přímo propojen se systémem burzy. Takže pokud jejich klient zadá takový pokyn v jejich 15

obchodním softwaru, pak putuje přímo na burzu. V dnešní době je většinou proveden velmi rychle automaticky díky počítačovému systému, který vše spravuje. Na burzách, kde funguje aukční systém s prezenční účastí obchodníků pak pokyn od klienta putuje k určenému zaměstnanci zprostředkovatele, který pak ústně obchod vyjedná. 1.9.1 Předepsané náležitosti burzovního příkazu Předmět obchodu přesné označení cenného papíru nebo derivátu. Celosvětově u akcií a i dalších produktů je používán ISIN kód. Je to dvanáctimístné označení. První 2 písmena, např. US znamenají zemi emitenta. Následuje 10 čísel. U některých instrumentů jako futures kontrakty na amerických burzách jsou používána i označení jiná. Celosvětově je ale nejrozšířenější právě ISIN kód + samozřejmě je tu obvykle označení i celým jménem instrumentu. Označení zda jde o příkaz na koupi nebo prodej Objem objednávky tedy množství cenného papíru nebo jiného instrumentu, který chce investor nakoupit nebo prodat. Časové vymezení investor si může určit, jak dlouho bude jeho příkaz platit. Pokud by se cena nikdy během této doby nedostala na jím zvolenou úroveň, pak pozbude platnosti. Obvykle je na výběr platnost denní, týdenní, měsíční, neomezená. Existuje oblíbený příkaz typu Good till cancelled. Zde příkaz platí, dokud nebude investorem zrušen. Někteří burzovní zprostředkovatelé nabízí svým klientům i možnost zadat další časové omezení příkazů jako jsou nákup/prodej za otevírací či zavírací cenu v rámci daného obchodního dne. Nebo Fill or Kill což je příkaz, kdy pokud není příkaz uspokojen okamžitě, jak dojde na burzu tak je zrušen. Možno použít třeba v případě strachu investora z nižší likvidity trhu a tím pádem možné horší ceny, kterou by mohl získat při pozdějším než okamžitém uspokojení příkazu. 16

1.9.2 Typy příkazů Příkaz typu MARKET instrument bude zakoupen okamžitě, jak se dostane na burzu za tržní cenu, za kterou je v dané chvíli obchodován. Příkaz typu LIMIT jedná se omezení ceny objednávky k maximu nebo do minima. Pokud je cena vyšší než limit (nákupní příkaz) nebo nižší než limit (prodejní příkaz), příslušné příkazy nejsou uskutečněny. De-facto je tak stanovenou limitní podmínka, která stanovuje maximální cenu nákupu a minimální cenu prodeje, za kterou chce investor svůj příkaz uspokojit. Příkaz typu STOP velmi oblíbený druh příkazu. Investor zadá příkaz STOP a cenu, za kterou chce, aby se daný instrument nakoupil či prodal. Příkaz STOP s touto cenou leží na trhu tak dlouho dokud se tržní cena instrumentu nedostane na stanovenou cenu.. Jakmile se na tuto cenu dostane tak je okamžitě instrument nakoupen/prodán za tržní cenu. Příkaz STOP je často využíván pod označení STOP LOSS jako ochrana investora před příliš velkou ztrátou. Tedy např. investor nakoupí instrument příkazem MARKET a zároveň zašle prodejní příkaz STOP stanovený na cenu takovou, aby v případě pohybu ceny směrem dolů neutrpěl příliš velkou ztrátu. Co se typů příkazů týče. Pak záleží na burze, které příkazy podporuje. Pokud elektronický systém burzy podporuje třeba pouze příkaz MARKET, pak může ještě sám zprostředkovatel nabídnout svým klientům širší nabídku příkazů přímo ve svém vlastním softwarovém rozhraní. Takový pokyn pak leží obrazně řečeno v počítači zprostředkovatele a na burzu je pak odeslán v pro ní podporované formě až v případě potřeby. Zároveň existují i různé modifikace tří výše zmíněných základních pokynů. Např. příkaz STOP umožňují někteří zprostředkovatelé zadat jako STOP-LIMIT, tedy kombinace příkazů STOP a LIMIT. 17

Obrázek č. 1 - Softwarové rozhraní burzovního zprostředkovatele Brokerjet ČS 1.10 Segmentace cenných papírů a akcií Prakticky každá burza ale i subjekty mimoburzovního trhu člení cenné papíry do specifických segmentů. Tyto se od sebe liší většinou především podmínkami jejich registrace. Nejrozšířenější typy segmentů: Segment velmi likvidní akcií větších společností. Jsou zde nepřísnější požadavky pro zařazení do segmentu. Akcie v tomto segmentu bývají velmi likvidní, pro investory atraktivní s nepříliš velkým rizikem. Taktéž společnost zde registrovaná posiluje svou prestiž před odbornou i laickou veřejností umístěním v takovém segmentu. Segment akcií menších a méně likvidních společností. Segment pro mezinárodní akcie 18

Segment pro akcie rychle rostoucích nových společností. Obvykle se zde registrují technologické společnosti. 1.11 Významné akciové burzy a trh cenných papírů ve světě Níže je uveden náhled na nejvýznamnější světové burzy a jejich specifika. Burzy méně významné i země, které nejsou v oblasti kapitálových trhů ve světovém měřítku rozhodující, jsou záměrně vynechány. Možná překvapivě nezmiňuji ani Čínu, kde je kapitálový trh takříkajíc stále v plenkách. Tamní trhy jsou charakteristické nekontrolovatelnými obrovskými pohyby často nereflektujícími tržní informace a praktickou nedostupností pro běžné investory z jiných zemí. Spojené Státy Akciové trh ve Spojených Státech Amerických je největším na světě. Stejně tak má pravděpodobně nejlepší regulativní úpravu a dohled. 70% veškerého objemu obchodů s akciemi na světě se děje právě v USA. Investiční zprostředkovatelé v USA jsou obvykle členy SIPC Securities Investor Protection Corporation. Organizace, díky které v případě problémů makléře jsou peníze jejich klientů pojištěny do výše 500 000 USD. Tedy ochrana investorů je více než velkorysá. NYSE New York Stock Exchange. Je nejznámější akciovou burzou na světě. Její historie začíná již v roce 1792. V současné době je zde registrováno okolo 2800 společností a denní objem obchodů je kolem 2 milionů operací. Obchodují se zde nejvýznamnější americké společnosti i některé zahraniční. Obchodní doby je od 9:30 do 16:00 newyorského času (15:30 až 22:00 našeho času). Hlavním indexem burzy je Dow Jones Industrial Average (DJIA). NYSE je jednou z mála burz kde ještě přežívá klasické obchodování za prezenční účasti obchodníků na parketu. Tento způsob obchodování je však i zde postupně nahrazován elektronickou formou. V roce 2007 byl na NYSE zaveden tzv. hybridní trh, kdy se ochoduje zároveň jak na parketu tak i elektronicky. Již přes 50% obchodníků využívá elektronický systém. Obchodování na parketu je však stále populární, protože velcí významní hráči jsou zde přítomni a na důležité informace reagují okamžitě a ostatní přítomní se k nim mohou hbitě připojit či jinak reagovat. V roce 2006 NYSE zakoupila 2. Největší burzu v Evropě Euronext. Tím se stala největší burzovní společnost světa. 19

AMEX American Stock Exchange. Druhá největší americká burza. Obchody zde probíhají hlavně s akciemi malých a středních podniků z důvodů nižších požadavků pro vstup firem do jednoho ze segmentů burzy než na NYSE. V poslední době roste na této burze obchod s instrumenty jako opce, fondy a strukturovanými dluhopisy. Je zde registrováno něco okolo 600 společností. Burzy má svůj index AMEX Composite. Japonsko V Japonsku jsou 3 akciové burzy v Toyku, Osace a Nagoyi, které dohromady generují 99% všech obchodů na území Japonska. Nejdůležitější je TSE Tokyo Stock Exchynge. Je to druhá největší burza světa ve smyslu tržní kapitalizace. Byla založena již v roce 1878. Index Nikei 225. Na burze je registrováno 2300 japonských i zahraničních společností. Na této burze jsou 3 hlavní segmenty: První je pro akcie velkých a hojně obchodovaných podniků, druhá pro středně velké podniky a poslední tzv. Mothers segment je složen z podniků nových a rychle rostoucích. Velká Británie Velká Británie má svou LSE London Stock Exchange. Ta byla založena v roce 1745. V Evropě je to největší burza svého druhu. LSE se podařilo v letech 2006-2007 odolat pokusu americké NASDAQ o její převzetí. Nyní LSE zfúzovala s Milánskou burzou. Na LSE je registrováno asi 2800 společností. Segmenty na této burze jsou: Hlavní trh hlavní podmínkou pro přijetí je alespoň 25% akcií veřejně obchodovatelných a alespoň 3-letá historie obchodování. Alternativní trh je pak určený pro nové společnosti. Londýnská burza má něklik indexu, nejdůležitější je index FTSE 100. Německo V Německu existuje větší množství regionálních burz. I díky této roztříštěnosti docházelo k odlivu investorů z Německa. Největší německá burza je FWB Frankfurter Wertpapierboerse vzniknuvší v roce 1585. Je součástí skupiny Deutsche BoerseAG pod níž spadá několik burz. Právě burza ve Frankfurtu se snažila zabránit odlivu investorů 20