Organické látky (Sacharidy,Lipidy,Proteiny,Nukleonové kyseliny,enzymy,vitamíny)

Podobné dokumenty
Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

Charakterizuj jedince, populaci a společenstvo a popiš základní taxonomii organismů, uveď příklady.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.


Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Složky potravy a vitamíny

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Významné skupiny organických sloučenin Vitamíny

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Negativní katalyzátory. chemické děje. Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: enzymy hormony vitamíny

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Pokuste se vlastními slovy o definici pojmu Sacharidy: ? Které sacharidy označujeme jako cukry?

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE

Základy buněčné biologie

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Řízení metabolismu. Bazální metabolismus minimální látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném i duševním klidu

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši)

LIPIDY Michaela Jurčáková & Radek Durna

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Požadavky ke zkoušce: * učivo z přednášek. Doporučená literatura: Karlson, P. Základy biochemie. Praha: Academia, 1981.

Bílkoviny = proteiny

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Název práce: Lidské tělo jako chemická laboratoř. Jméno: Adéla Schächterová. Třída: 9. A. Datum odevzdání:

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU.

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Chemické složení buňky

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

BÍLKOVINY A SACHARIDY

prokaryotní Znaky prokaryoty

6. Nukleové kyseliny

Mendělejevova tabulka prvků

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Lékařská chemie -přednáška č. 8

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

1. anabolismus (syntéza, asimilace) přeměna látek jednodušších na látky složitější

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

LIPIDY. tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny. vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl.

vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)

Energetický metabolizmus buňky

Úvodní strana. Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie. Třída: 2.B

Složky potravin důležité pro výživu člověka. Jihlava 14. prosince 2017

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Bílkoviny, tuky prezentace

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Centrální dogma molekulární biologie

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

Struktura a funkce nukleových kyselin

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Vitamíny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Cvičení 4: CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY, PROKARYOTA Jméno: PROKARYOTA PŘÍPRAVA TRVALÉHO PREPARÁTU SUCHOU CESTOU ROZTĚR BAKTERIÍ

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Lipidy. VY_32_INOVACE_Ch0202. Seminář z chemie.

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra

Vitaminy a minerální látky

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Označení vitaminů písmeny abecedy s číselnými indexy, např. vitamin B 1 - triviální názvy, např. thiamin

5. Lipidy a biomembrány

Doučování IV. Ročník CHEMIE

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Transkript:

Otázka: Chemické složení organismů Předmět: Biologie Přidal(a): tylec 1. Látkové složení Organické látky (Sacharidy,Lipidy,Proteiny,Nukleonové kyseliny,enzymy,vitamíny) Anorganické látky (soli,plyny,voda) Organické látky Sacharidy Sloučeniny kyslíku,uhlíku,vodíku Vznikají při fotosyntéze v zelených rostlinách Význam-zdroj energie,stavební a zásobní látky MONOSACHARIDY(jednoduché cukry) -skládají se z 1 molekuly cukru fruktosa(ovocný cukr) glukosa(hroznový cukr) galaktosa(součást mléčného cukru) riboza(součást nukleonových kys.-rna) deoxyriboza(součást nukleonových kys.-dna) 1 / 14

DISACHARIDY 2 molekuly monosacharidů spojeny glykosidovou vazbou maltosa=sladový cukr(2x glukosa) laktosa=mléčný cukr(glukosa+galaktosa) sacharosa=řepný cukr(glukosa.+fruktosa) POLYSACHARIDY -Mnoho molekul monosacharidů -Mají různé vlastnosti a v organismu plní různé funkce Zásobní polysacharidy Nerozpouštějí se v roztoku,jen bobtnají Škrob-u rostlin Glykogen-u živočichů Stavební poloyscharidy -Jsou plně nerozpustné ve vodě Celulosa-u rostlin v buněčné stěně,v přírodě nejrozšířenější) Chitin-ve spojení s proteiny je základem kutikuly hmyzu,ve spojení uhličitanem vápenatým součást schránek,krunýřů Mannan-v buněčné stěně kvasinek Se speciálními fcemi Glykosaminoglykany - v hlenovitých sekretech trávicí a dýchací soustavy Proteoglykany 2 / 14

-tvoří vnější povrch buněk Lipidy -hydrofobní látky(=neslučitelné s vodou) -estery vyšších karboxylových kyselin(stearová,palmitová,olejová) a alkoholu (glycerol) a)nasycené -stearová,palmitová(tuhá konzistence tuků) b)nenasycené -olejová (oleje) Význam: zdroj energie ochranná fce stavební l. termoregulace zásobní látky Lipidy: A)jednoduché (tuky,vosky) B)složené (fosfolipidy,glykolipidy) A) Tuky Důležité pro pohybující se organismus,výhodný zdroj energie Zásobní l.(podkožní tuk u živočichů,oleje u rostlin)) Vosky Regulace odpařování vody 3 / 14

Ochranná fce (rostlina voskovka) Termoregulace(lanolin(ovčí vlna)včelí vosk) B) Fosfolipidy -navíc v molekule kyselina fosforečná+dusíkaté l - jsou důležitou součástí biomembrán Glykolipidy obsahují jiný typ alkoholu (sfingosin) obsahují cukernou složku součást biomembrán v nervových pochvách v mozku Izoprenoidní lipidy -od lipidů se liší,mají jednu společnou vlastnost-rozpustnost v organických rozpouštědlech -Steroidy - Steroly-cholesterol -Žlučové kyseliny(cholová) -Steroidní hormony (testosteron,,progesteron) -Terpeny(=Karotenoidy)-rostlinná barviva (karoteny,xantofyly,vitamin A,kaučuk,mentol,kafr) 4 / 14

Bílkoviny=Proteiny makromolekulární látky zákl.stav. jednotka bílkovin:aminokyseliny spojeny peptidovou vazbou počet a pořadí aminokyselin v bílkovin. řetězci ovlivňuje vlastnosti bílkovin počet,druh pořadí jsou pro každou b. charakteristické pořadí aminokyselin určuje prim. strukturu bílkovin NH2 Aminokyseliny-COOH-karboxilová NH2 -aminová Obecný vzorec aminokys. R-CH-COOH Podílejí se na stavbě a obnově bioplazmy Na obranných pochodech v organismu (imunoglobuliny) Specializované bílkoviny. mají schopnost na sebe vázat urč. látky a rozvádět je po těle (Hemoglobin,-kyslík,Transferin-železo) V těle také jako hormony mají regulační význam(řídí růst a vývoj organismu) Jako biokatalyzátory-řídí průběh biochem..reakcí) Některé produkovány mimo buňky-součást ochranných oporných struktur-(kolagen,sklerotik-součást kutikuly hmyzu) Dělení dle tvaru: 1.Globulární(do klubíčka) 2.Fibrilární(vlákno) Dělení dle rozpustnosti: 1.Rozpustné(koloidní roztoky 2.Nerozpustné(součást pojivových struktur) Dělení dle stavby: 5 / 14

1. Jednoduché tvořeny jen aminokys. Např.:Histony (v jádře),albuminy,globuliny,protaminy 2.Složené -aminokys.+nebílkovinná složka Nukleoproteiny -v jádře(např. nukleohistonový komplex-dna+histony),v cytoplazmě Chromoproteiny -obsahují barevnou složku -vážou na sebe např.kyslík,železo -Hemoglobin,Hemokyanin,Myoglobin Glykoproteiny -obsahují cukernou složku -součást membrán -některé enzymy,hormony Lipoproteiny -obsahují tukovou složku -součást membrán 6 / 14

- v krvi jako plazmatické bílkoviny Nukleonové kyseliny -makromolekulární látky složené z nukleotidů:rna a DNA -význam- nositelé genetické informace,umožňují syntézu bílkovin -v organismu je jich asi 1% z celkového množství organických látek -spojeny vodíkovými můstky-vznikají mezi párovými dusíkatými bázemi A-T C-G T-A G-C Deoxyribonukleová kyselina DNA(DNK)-tvořena 2 vlákny(pravotočivá dvoušroubovice) Dusíkaté báze-adenin,thymin,cytosin,guanin.+ deoxyribóza(=cukerná složka)+h3po4 v jádře buněk,mitochondriích,v některých plastidech hlavní nositelky genetických informací řídí syntézu bílkovin důležité při reprodukci živočišných virů REPLIKACE DNA Při replikaci vznikají z 1 molekuly DNA 2 strukturně shodné molekuly dceřiné Dochází k rozvinutí a uvolnění jednotlivých řetězů dvoušroubovice DNA (zanikají vodíkové vazby mezi bázemi nukleotidových párů) Polynukleotidové řetězce slouží jako vzory(matrice),ke kterým se na základě komplementarity přiřazují volné nukleotidy (např. k nukleotidu,který obsahuje adenin se přiřazuje nukleotid s thyminem apod.) Jednotlivé nukleotidy se mezi sebou spojují vazbami a vytvoří nový polynukleotidový řetězec,jehož pořadí nukleotidů je komplementárně určeno pořadí nukleotidů v matricovém řetězci 7 / 14

Z původní molekuly DNA vznikají dvě dvouřetězcové dceřiné molekuly ve které jeden řetězec pochází z původní mateřské molekuly DNA a druhý je nově vytvořený. Ribonukleová kyselina RNA (RNK)-jednovláknová Adenin,cytosin,guanin,uracil+ ribóza(=cukerná složka)+h3po4 druhy RNA: v jádře,v ribozomech,cytoplazmě důležité pro tvorbu bílkovin důležité pro pochody v organismu(růst,vývoj) důl. pro reprodukci rostlinných virů mrna-informační-informace o pořadí aminokyselin trna-transferová-přenos aminokyselin rrna-ribozomální-tvoří stavební složku ribozomálních podjednotek Enzymy=biokatalyzátory - látky bilkoviného charakteru řídí průběh všech biochemických reakcí zpomalují či zrychlují průběh reakce zajišťují průběh reakce usměrňují průběh biochem. reakce Složení:1.Bílkoviná složka =APOENZYM -zajišťuje vazbu enzymu na substrát 2. nebílkoviná složka =KOENZIM(např. vitamín,iont kovu) - odpovídá za průběh reakce Vitamíny 8 / 14

-nezbytné pro živočišné organismy (-nemohou si je sami vyrobit) -vznikají v rostlinách Hypovitaminóza= nedostatek vitamínů v těle(méně než optim. množství) Avitaminóza= úplný nedostatek vitamínu v těle Hypervitaminóza= nadbytek Dělení:Rozpustné v tucích-a,d,e,k Rozpustné ve vodě-b,c,h A-Retinol provitamín-betakaroten součást rhodopsinu(oční purpur) zajišťuje dobré vidění,ovlivňuje tvorbu epitelu,vaziva,sliznic,působí na růst kostí,má protizánětlivé účinky) nedostatek:šeroslepost,rohovatění sliznic,poruchy růstu nadbytek-poruchy trávicí soustavy zdroj: ovoce,zelenina,játra,rybí tuk,mléčný tuk D-Kalciferol provitamíny-ergosterol,7-dehydrocholesterol tvorba vitamínu D v kůži za účasti UV záření další zpracování v ledvinách,ukládání v játrech Význam:metabolismus CA a P,mineralizace kostí Nedostatek:u dětí-křivice=měknutí a deformace kostí,u starších odvápnění kostí osteoporóza,větší kazivost zubů Nadbytek:nadbytečné ukládání Ca do tkání zdroj: mléko,ryby,droždí,játra E-Tokoferol Význam: -podporuje činnost pohlavních žláz,pro správný průběh těhotenství,prevence křečových žil,prevence nádorových onemocnění,antioxidační účinky Nedostatek: -poruchy plodnosti,poškození jaterních buněk.,rozpad ČK,poruchy svalového metabolismu 9 / 14

Nadbytek:nevolnost,zvracení, bolesti svalů Zdroj: obilné klíčky,vejce,mléko,maso K-Fylochinon Význam:důležitý pro tvorbu krevní srážlivosti(podílí se na syntéze krevních srážecích faktorů Nedostatek:svévolné krvácení,zpomalení srážení krve- nedostatečná tvorba protrombinu Nadbytek-rozpad ČK,poškození jater Zdroj: zelenina,tvoří ho střevní bakterie B1-Thiamin Význam:metabolismus cukrů,chrání nervovou tkán a srdce(myokard) Nedostatek:únava,bolest hlavy,záněty periferních nervů,otoky,svalová atrofie,selhávání srdce,při avitaminóze BERI BERI Zdroj: droždí,obilné klíčky,mléko B2-Riboflavin Význam:důl.součást dýchacích enzymů Nedostatek:křeče,záněty sliznic,oční choroby(poškození sítnice a rohovky) Zdroj:droždí,mléko,játra,vejce B3-Niacin(kyselina nikotinová,vit PP) Význam:součást koenzymů,pro metabolismus Nedostatek:nechutenství,deprese,záněty sliznic,průjmová onemocnění Zdroj: droždí,mléko,obilí,játra,zelenina,ryby,maso 10 / 14

B5-kyselina pantotenová Význam:součást koenzymu vit A,pro metabolismus,ovlivňuje tvorbu krve Nedostatek:poruchy CNS,křeče svalů Zdroj:droždí obilí,mléko,játra B6-Pyridoxin Význam:metabolismus aminokyselin Nedostatek:křeče,kožní záněty,deprese,chudokrevnost Zdroj:obilí,mléko,droždí B12 Význam: důležitý prokrvetvorbu,pro tvorbu NK,podporuje chuť k jídlu,podporuje činnost CNS Nedostatek.nervové poruchy,záněty sliznic,poruchy krvetvorby(anémie) Zdroj:játra,střevní bakterie,ledviny M-kyselina listová,vit.b10 Význam:Syntéza NK,tvorba aminokyselin,tvorba protilátek v těle,podporuje růst Nedostatek:poruchy růstu,nervové poruchy Zdroj: droždí játra,obilí, zelenina H-Biotin -obsahují ho všechny živočišné buňky -podporuje růst a dělení buněk 11 / 14

-součást enzymů Nedostatek:kožní záněty,deprese Zdroj: střevní bakterie.,mléko, maso,droždí,obilí C-Kys.askorbová Význam:podporuje obranyschopnost organismu,antioxidační účinky,působí na tvorbu opěrných tkání,brání vzniku nitrosaminů(karcinogeních látek vznikajících z dusičnanů) Nedostatek-únava,náchylnost k nemocem,avitaminóza-krvácení z dásní,vypadávání zubů,kurděje Zdroj:šípek,černý bez,citrusy,papriky,zelí Hormony Např.: důležité pro růst vývoj org.,rozmnožování,látková přeměna vznik v žlázách s vnitřní sekrecí vylučovány do krve,rozváděny do patřičných orgánů řídící úlohu mezi žlázami s vnitřní sekrecí má hypofýza(podvěsek mozkový) činnost žláz s vnitřní sekrecí kontroluje nervová soustava štítná žláza.,příštítná tělíska,šišinka(epifýza),brzlík(thymus),nadledvinky,slinivka břišní,pohlavní žlázy Anorganické látky Voda 75% v organismu důležité rozpouštědlo vhodné prostředí pro průběh chemických reakcí sama je významná reakční složka podílí se na termoregulaci(schopnost hromadit hodně energie,dle potřeby ji uvolňuje) zůstává kapalná v širokém rozsahu teplot zdroj protonů a neutronů 12 / 14

Soli 1)ve formě iontů-kationty Na +,K+Ca2+,Mg2+,aniony-Cl 2)ve formě sloučenin-součást opěrných a ochranných struktur(křemičitany,uhličitany) -důležité pro transportní pochody význam při osmotických pochodech reakce s některými makromolekulárními látkami-ovlivňují jejich funkci Plyny-Co2,O2,N2 2.prvkové složení organismu -Prvky vyskytující se v bioplazmě = biogenní prvky rozdělení dle % zastoupení: Makrobiogenní 0,1-50% sušiny C,O,H,N P,S,Ca,Mg,Na,K,Cl,Fe Mikrobiogenní 0,01-0,001% sušiny Zn,,Mn,Cu,Mo,I,Co Ultramikrobiogenní=Stopové prvky-méně než 0,001%sušiny F,B,Br,Se,As,Si,Al,Li,TI,V,Ni,Au 13 / 14

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Chemické složení organismů - maturitní otázka z biologie Makrobiogenní prvky jsou základní stavební částice látek,z nichž jsou budována těla organismů.mikrobiogenní a stopové prvky podminují fci. katalyzátorů.pro zdraví život organismu jsou důležité všechny biogenní prvky. SUŠINA=zbytek těla organismu po odstranění vody,obsahuje organické a anorganické látky POPELOVINA=zbytek těla po spálení-obsahuje jen anorganické látky Více studijních materiálů na Studijni-svet.cz. Navštivte také náš e-shop: Obchod.Studijni-svet.cz. 14 / 14