Volební systémy. Jan Šmíd

Podobné dokumenty
Volební systémy. Jan Šmíd

Volební systémy. Jan Šmíd

Černá skříňka demokracie? Volební systémy

Volební inženýrství v praxi

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie

EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas

Evropské politické systémy II

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy

EPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková. Volební právo v ČR je jedním ze základních principů výstavby státu.

Příklady evropských politických. systémů

volební zisky kandidujících stran pravice

Volby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ

Změna volebního systému

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Patové situace a volební systém pro volbu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky * Jakub Šedo

Volby do Poslanecké sněmovny a Senátu v České republice, většinový a poměrný volební systém


Volby a volební systémy

Volby a volební systémy

PODOBY DEMOKRACIE Přímá a nepřímá demokracie.

VOLBY parlamentní, prezidentské, komunální

VY_32_INOVACE_038. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VOLEBNÍ SYSTÉM VE VOLBÁCH DO PS PČR A JEHO MOŽNÁ ZMĚNA

PANAŠOVÁNÍ JAKO ZPŮSOB PERSONALIZOVANÉ VOLBY V RÁMCI POMĚRNÉHO VOLEBNÍHO SYSTÉMU

Základy politologie 2

VOLEBNÍ SYSTÉMY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPY

Volby a volební systémy

Návrhy změn volebního systému do Poslanecké sněmovny: analýza a alternativní pojetí 1

European Electoral Studies VOLUME: 4

Komunální politika ve vybraných evropských zemích. Mgr. Andrea Smolková

Volby Evropského parlamentu krajských zastupitelstev obecní samosprávy Senátu Poslanecké sněmovny Mezi základní znaky voleb patří

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Poměrný volební systém v ČR a jeho kritika


1 Oproti pouhé volební formuli tento znak (district magnitude) začal prosazovat Rae, D.: The Political

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Volební systémy v EU a ČR. Bc. Lukáš Petrnoušek

Smíšené volební systémy

ČÁST I. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 599/0

VOLBY DO POSLANECKÉ a

VYBRANÁ TÉMATA. Maďarsko volby 2006 (9/2007) Sandra Hrachová. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut

Autor: Petr Tluchoř. Akademický rok: 2007/2008

Jak kandidovat za Svobodné ve volbách do obecního zastupitelstva

Tschechisch. Informace dolnosaského zemského zmocněnce pro volby. Základy dolnosaského komunálního volebního systému

ČSSD by si mohla vybírat

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice

Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny. Vliv změny volebního systému na systém politických stran. Informační podklad č. 1.

Poloprezidentské režimy

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

Vysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s.

METODOLOGIE. SANEP s.r.o. kvótní výběr. multiplechoice

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Demokracie reprezentativní a přímá v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

VOLBY, VOLEBNÍ SYSTÉMY

PhDr. Petr Sokol, Mgr. Michal Šabatka Metodický list číslo 1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Jak se volí starosta

Volby a informační společnost Jan Fischer

Souboj ANO a ČSSD se vyrovnal

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Ústavněprávní úvahy nad sněmovními volbami Úvod 2. Systém voleb do Poslanecké sněmovny

UNIVERZITA KARLOVA V FILOSOFICKÁ FAKULTA

Regionální aspekty volebního prahu krajských voleb v ČR XIX. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH

Základy Politologie. Prerekvizity: žádné

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta. Srovnání volebních systémů v ČR, na Slovensku a v Polsku

Výsledky voleb do zastupitelstev krajů a Senátu PČR 2012

POLITICKÁ GEOGRAFIE. 7. přednáška: Volby (verze na web)

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 164/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období. Návrh

Ústava České republiky

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 1996 až 2006

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Nominační řád primárních voleb KDU-ČSL

Přímá volba prezidenta

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech voleb, referend a politických stran

Volební řád pro volby v ZO OS DOSIA při DPO a.s.

Parlamentní režimy. Nezapomeňte se věnovat doporučené studijní literatuře, kterou naleznete v osnově a v tomto distančním textu.

Ústavněprávní souvislosti změny volebního systému. Aktuální návrh změny volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

ANALÝZA NOMINACÍ ŽEN A MUŽŮ DO SENÁTNÍCH VOLEB V ROCE 2014

METODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU. Veřejná správa evropských zemí

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Základní charakteristiky polit. stran:

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Základní informace o volebním systému DEMOKRACIE 2.1

Seznam příloh: Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č.

Vzor. kandidátní listiny podané sdružením nezávislých kandidátů. Kandidátní listina

Vliv volebního systému na stranický systém v Československu

INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO

KOMPARACE VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PČR A BUNDESTAGU SRN

VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2018

ZÁPIS O PRŮBĚHU A VÝSLEDKU HLASOVÁNÍ VE VOLEBNÍM OKRSKU

POLITICKÁ GEOGRAFIE. 7. přednáška Volby (verze na web)

Vůle voličů se ve volbách vyjadřuje hlasováním. Volební systémy slouží k tomu, aby byly výsledky hlasování

No. 2/06 evs EVROPSKÁ VOLEBNÍ STUDIA EUROPEAN ELECTORAL STUDIES

Geografie voleb. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Reforma volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

VOLEBNÍ PREFERENCE ČR + PRAHA ZÁŘÍ 2018

Základy politologie; KSV/ZPOB; KSV/ PLTZ

European Electoral Studies VOLUME: 4

VLIV KOMPONENT VOLEBNÍHO SYSTÉMU NA VOLEBNÍ CHOVÁNÍ THE COMPONENTS OF ELECTORAL SYSTEM AND RELATIONSHIP TO VOTING BEHAVIOUR.

Transkript:

Volební systémy Jan Šmíd

Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum Struktura hlasu Většinové volební systémy Jednokolové (relativní) Dvoukolové (absolutní) Alternativní (australský) Výhody a nevýhody - příklady Systémy poměrného zastoupení Volební listina Irský systém Variabilita SPZ Výhody a nevýhody - příklady Smíšené systémy Principy, typy Výhody a nevýhody - příklady

Literatura Klíma, Michal: Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix, Praha 1998 kapitola 4.2 Novák, Miroslav: Systémy politických stran, Sociologické nakladatelství, Praha 1997 kapitola 2, str. 59-63 Říchová, Blanka: Úvod do současné politologie, Portál, Praha 2002 - kapitola 6.3 Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství, Sociologické nakladatelství, Praha 2001- kapitoly 1 a 2

Klasické rozdělení volebních systémů Většinové systémy Systémy poměrného zastoupení Smíšené systémy

Většinové volební systémy Vítěz bere vše. Základní dělení: - Jednokolové - Dvoukolové

Většinové volební systémy Výhody jednoduchost personalizace volby silnější sepětí poslance a voličů silnější odpovědnost hledání volebního vítěze a tedy přímý vliv voliče na vznik vlády (osobu premiéra), ne odraz preferencí společnosti (zrcadlo) posilování dostředivé tendence stranické soutěže posilování bipolarity posilování vlády omezování politického extremismu učí voliče takticky nakládat se svými hlasy (mechanický a psychologický efekt VS)

Většinové volební systémy Nevýhody nižší reprezentativnost velké disproporce mezi hlasy a mandáty celostátní vítěz v počtu hlasů může být celostátním poraženým v počtu mandátů obrovské množství hlasů propadá zpravidla absolutní většina mezi tzv. třetími stranami posiluje ty, které mají regionální charakter, a naopak oslabuje ty, jež mají plošnou podporu nadměrně posiluje taktickou volbu diskriminace menšin posilování zásadních střetů ve výrazně segmentovaných společnostech pro ně se nehodí

Alternativní hlasování (australský systém) Mnohonásobná volba jedním hlasem malé plýtvání hlasů Každý volič může podle svých preferencí očíslovat jakéhokoli kandidáta V prvním sčítání se zjišťuje, zda některý z kandidátů neobdržel nad 50 % prvních hlasů: pokud ano, je zvolen pokud ne, vyřazuje se nejslabší kandidát a jeho hlasy se dělí podle 2. míst:» Pokud získá některý kandidát teď většinu, je zvolen» Pokud nikdo většinu nezíská, pokračuje se dál

Příklady většinových systémů systém země principy a důsledky Jednokolový (relativní) Dvoukolový (absolutní) Alternativní (australský) Velká Británie Kanada Francie Austrálie vítěz bere vše Bipartismus Alternace Neexistence extremismu Sílící regionalizace politiky do druhého kola kand. s více než 12,5 % - ve druhém kole spolupráce v rámci bloků Bipolarismus (2 umírněné bloky) Alternace Tlumení extremismu Mnohonásobná volba jedním hlasem Bipolarismus (Lab versus Nat/Lib) Alernace Neexistence extrémů

Systémy poměrného zastoupení Velká variabilita: Velikost volebního obvodu (2-x) Přepočítávací metody Počet skrutinií Volební klauzule Prémie Charakter kandidátky (míra personalizace) Důsledkem je nestejně silná reprezentativita a proporcionalita SPZ může mít proporční i většinový efekt!!!

d Hondtova metoda dělitel Strana A Strana B Strana C 1 2960 1600 1440 2 1480 800 720 3 986 533 480 4 740 400 360 Počet mandátů 4 2 1

Systémy poměrného zastoupení Výhody Odraz nálad veřejnosti (zrcadlo) Reprezentace více názorů a skupin, včetně menšin vhodný (či dokonce nutný) pro segmentované země Rychlejší zastoupení nových typů stran (zelení ) Posilování konsensuálního typu vládnutí Méně taktického hlasování (Vyšší zastoupení žen)

Systémy poměrného zastoupení Nevýhody Složitost přepočtu hlasů na mandáty Nízká personalizace (s výj. irského) Menší sepětí poslance a voličů nižší pocit odpovědnosti klesá možnost potrestat nebo odměnit Posilování vlivu stranických sekretariátů a centralizace stran Malý vliv na podobu vlády, včetně personálních věcí Koaliční vládnutí časté přílišné kompromisy a účelové slepence Neeliminuje politický extremismus Posiluje odstředivý charakter stranické soutěže

Příklady systémů poměrného zastoupení země Nizozemsko Švýcarsko Španělsko Charakteristika systému a jeho důsledky 1 volební obvod celá země - 150 mandátů Volební kvóta pro jednotlivé poslance 0,67 % Vázané kandidátní listiny Multipartismus koaliční vlády, velké koalice Velmi malé strany, silná centralizace, nízká personalizace 200 poslanců 26 obvodů cca 8 mandátů na obvod Volná kandidátní listina tzv. panašování, bez klauzule Multipartismus koaliční vlády, velké koalice Regionální (kantonální) zastoupení, silná personalizace 350 poslanců 50 provincií cca 7 mandátů na obvod (řada obvodů má pouze do 5 poslanců většinový efekt) 3 % volební klauzule, D Hondtova metoda přepočtu Striktně vázaná kandidátka Multipartismus s bipolární tendencí a regionalizací politické scény, jednobarevné vlády, centralizace stran

Systém jediného přenosného hlasu (irský systém) - nepovinné Příklad Irska 166 poslanců voleno ve 41 v.o. po 3-5 mandátech Kandidát je zvolen, když naplní tzv. Droopovu kvótu celkový počet platných hlasů děleno počtem + 1, a to celé + 1 Volební lístek se jmény kandidátů všech stran volič sestavuje pořadí podle svých preferencí, a to zapsáním číslice od 1 do x Tolik skrutinií, aby byla obsazena všechna křesla metody shora (přerozdělování dalších hlasů kandidáta, který už byl zvolen) a zdola (pokud nejsou ještě naplněna místa, nastupuje v podstatě australský systém) Hlasy jednoho voliče se tak dají používat několikrát, aniž by musel jít znovu k volbám Zachovává teritoriální vazbu i personalizaci a navíc je proporční mnoho expertů jej považuje za nejlepší volební systém

Typy kandidátních listin Přísně vázaná (žádné změny nejsou možné) Vázaná (drobné úpravy preference, pořadí) Volná (nejrůznější úpravy vč. škrtání a dopisování kandidátů tzv. panašování viz např. Švýcarsko) - ovlivňuje ne-/závislost na pol. straně

Výhody a nevýhody volebních systémů - shrnutí většinový proporční Jednoduchost převodu hlasů na mandáty + - Proporcionalita - + Přímá vazba poslance a voliče - odpovědnost + - Teritoriální zastoupení + - Vynucené taktické hlasování + - Personalizace volby + - Tlumení extremismu + - Posilování stability a akceschopnosti vlády + - Citlivost na změny ve společnost - +

Smíšené volební systémy Kombinace proporčních a většinových systémů pro volby do jediné komory každý ze systémů musí být zastoupen aspoň v 5 % mandátů Moderní trend při volebních reformách Dva základní typy: (nepovinné) Korekce proporční část kompenzuje (vyrovnává) disproporce způsobené většinovou volbou Nový Zéland, Německo, (Itálie do 2005) Navrstvení oba typy systémů fungují vedle sebe, nezávisle na sobě např. Maďarsko, Litva