Do jaké míry a jakým způsobem opravovat gramatické chyby žáků. v mluvených projevech?

Universität Ostrava Philosophische Fakultät Lehrstuhl für Germanistik Lehrerfortbildung 2005/2006 Fachdidaktik DaF Do jaké míry a jakým způsobem opravovat gramatické chyby žáků v mluvených projevech? 23.3. 2006 Kateřina Vašičková Inhalt: Postavení gramatiky v oblasti získávání komunikativních dovedností v ústních projevech Způsoby oprav gramatických chyb v mluvených projevech žáků Akční výzkum Do jaké míry a jakým způsobem opravovat gramatické chyby žáků v mluvených projevech

Postavení gramatiky v oblasti získávání komunikativních dovedností v ústních projevech Cílem výuky cizího jazyka je zprostředkovat studujícímu co možná nejlepší komunikativní a interkulturní kompetence, aby se v daném cizojazyčném prostředí dokázal dobře orientovat a svým jednáním a komunikací v cizím jazyce dosáhl úspěšně svého záměru. Nedílnou součástí výuky cizího jazyka v oblasti získávání komunikativních dovedností je vedle fonetiky, nauky zabývající se zvukovou stránkou jazyka, a nauky o slovní zásobě také gramatika, nauka o formálních prostředcích sloužících k výstavbě výpovědi. Procvičování gramatiky ve výuce společně s rozvíjením zvukové a významové složky jazyka by mělo vést ke zdokonalování komunikativního záměru. Procvičování gramatických znalostí by mělo být tedy pouze prostředkem ke zdokonalování ústních či písemných projevů, ne však cílem výuky, jak tomu někdy bývá. Gramatika by měla stát více v pozadí, zvláště v ústních projevech, větší důraz by měl být kladen na rozvíjení vlastního mluveného projevu žáka, opřeného o témata, která jsou pro něj zajímavá, aktuální. Velký důraz na správnost gramatiky a časté opravy učitele v ústním projevu žáka může totiž zapříčinit, že žák ve snaze co nejsprávněji mluvit přemýšlí více nad gramatickými jevy než o vlastním obsahu sdělení. Jeho výpověď se tak stává nepřesnou, nesrozumitelnou, nebo dokonce sám zapomene, co chtěl vlastně sdělit. To většinou dále vede k tomu, že žák, aby se vyhnul svým nepřesným sdělením, mluví raději méně, nebo vůbec. A to je problém, kterému bych se chtěla ve svém akčním průzkumu věnovat. Pozornost bude věnována jedné dívce, která se učí němčinu třetím rokem na gymnáziu. Je to pečlivé, cílevědomé děvče s kladným vztahem ke studiu německého jazyka. Dokonale zvládá gramatiku i psaný projev, potíže jí však činí spontánní, nepřipravený projev ústní. Ve svých sděleních se dívka stále zastavuje, opravuje se nebo čeká na učitele, až ji opraví. Na správnost gramatiky se soustředí natolik, že zapomene vlastní obsah svých myšlenek. Její nespokojenost se svým výkonem vede k tomu, že ztrácí motivaci spontánně mluvit. Otázka tedy zní: Do jaké míry a jakým způsobem opravovat gramatické chyby žáků v mluvených projevech? Způsoby oprav gramatických chyb v mluvených projevech žáků Nejdříve zauvažujme, jakými způsoby může učitel žáka v jeho ústním projevu opravit a jaké výhody či nevýhody z každého způsobu opravy plynou: 1. okamžitá oprava učitel nečeká na další výpověď žáka, vstoupí mu do jeho projevu okamžitou opravou chybného sdělení (učitel má jistotu, že s žákem opraví všechny chyby; žák je však ve svém myšlenkovém projevu stále přerušován, nemůže se na svou výpověď zcela soustředit) 2. zaznamenání chyb na papír, oprava až po ukončení žákova projevu učitel nechá žáka nerušeně mluvit, poté se zaměří na jeho chyby a ty následně společně s žákem opraví (učitel si může poznačit téměř všechny chyby, žák může klidně, nerušeně pokračovat ve svém projevu; ovšem při každém

učitelově záznamu ví, že něco neřekl správně, a to může také žáka odvádět od jeho myšlenek) 3. zapamatování si nejčastějších žákových chyb, oprava až po ukončení žákova projevu učitel nechá žáka nerušeně mluvit, poté následuje společná oprava žákových chyb ( učitel si zřejmě nezapamatuje všechny žákovy chyby, je však zcela soustředěn na to, o čem žák mluví; žák se může plně soustředit na myšlenkový obsah svého projevu, svých chyb si však nemusí být vědom) Abychom mohli zjistit, které gramatické chyby by měly být v žákově ústním projevu opraveny a které je možno tolerovat, musíme vědět, jakými gramatickými znalostmi žák může disponovat. Proto zde připojuji přehled gramatických jevů, které má dívka k dispozici: použití členu určitého a neurčitého skloňování podstatných a přídavných jmen, osobních a některých tázacích a ukazovacích zájmen, řadových číslovek časování sloves slabých, některých silných, smíšených, modálních a pomocných v indikativu prézenta, préterita a perfekta, časování sloves zvratných a sloves s odlučitelnými předponami, imperativ sloves, konjunktiv préterita modálních a pomocných sloves, kondicionál přítomný würden + infinitiv přítomný stupňování přídavných jmen a příslovcí předložky se 3. p., se 4. p., se 3. a 4. p., splývání předložek se členem zájmenná příslovce některá slovesa s odlišnou předložkovou vazbou nepřímá otázka postavení slov za spojkami podřadicími: weil. dass, wenn, als ob; za souřadicími: und, aber, oder, sondern, denn, entweder oder, nicht nur sondern auch, dann,deshalb, sonst, trotzdem zápor Cílem čtyřletého studia německého jazyka na střední škole je zvládnutí základních znalostí jazyka, dokázat vést rozhovory o běžných tématech každodenního života. Studenti by měli být tedy v závěru studia schopni dorozumět se, to znamená, mluvit tak, aby německý mluvčí pochopil, o jaký záměr německy hovořícímu studentovi jde. Nejedná se tedy o žádné vysoce kultivované projevy. Takto bychom měli tedy přistupovat i k ústním projevům žáků. Mělo by se nám jednat o to, zda žák, či student svého komunikativního záměru dosáhl, a ne o to, kolika gramatických chyb se ve svém projevu dopustil. Proto bychom se měli zaměřit pouze na ty gramatické chyby, jejichž neopravení by mohlo vyvolat v komunikaci s německy mluvícím nedorozumění. Akční výzkum Náš akční výzkum zaměřený na jednu dívku si rozložíme do tří týdnů, do devíti vyučovacích hodin. V každém týdnu budeme sledovat výkony dívky v ústním projevu podle způsobu, jakým budeme při opravách chyb zasahovat do jejího projevu.

V prvním týdnu se má dívka soustředit na to, aby mluvila co nejsprávněji, aby při mluvení dbala gramatických pravidel. Ve druhém a třetím týdnu se pokusíme dívku přimět k tomu, aby se zaměřila především na své myšlenky, ne na gramatickou správnost. Dívka je s akčním průzkumem seznámena, nechce být však nahrávána na diktafon, což by bylo pro výzkum samozřejmě mnohem přesnější. Ve zprávě o průběhu výzkumu se budeme tedy opírat o psané poznámky z vlastního pozorování. Vysvětlivky: U (učitel), D(dívka), (pauza v hovoru) 1. týden okamžitá oprava chyb přímo v průběhu dívčina ústního projevu Téma učební látky: Kontinente, Länder, Einwohner 1. vyučovací hodina U: D, erzähle uns, wohin möchtest du reisen, wenn du viel Geld hättest? Mit wem? Mit welchem Verkehrsmittel? Für wie lange? Wo würdest du übernachten? D: Ich mag schöne Wetter U(schönes) D: schönes Wetter, deshalb möchte ich irgendwohin an den See fahren U(an die See) D: an die See fahren. Z.B. nach Ägypt U(Ägypten). Dort kann man auch viele Sehenswürdigkeiten besichtigen, Pyramiden und Sphinx möchte ich mich ansehen. U(mir ansehen) Nach Ägypt U (Ägypten) D: nach Ägypten möchte ich mit meiner Freundin oder meinem Freund reisen, lieber mit meinem Freund, mit meinen Eltern macht es mir kein Spaß mehr. U(keinen Spaß) D: keinen Spaß mehr. Ich fahre jedes Jahr mit meinen Eltern auf Urlaub, aber diesen Jahr, dieses Jahr, diese Sommerferien will ich mit meinen Freunden fahren. Nach Ägypten möchte ich mit dem Flugzeug fliegen. Es ist schnell und bequem, zwar auch gefährlich, aber heute ist alles gefährlich. In Ägypten möchte ich so vierzehn Tagen U(Tage) D: Tage verbringen. Und schlafen will ich in einem Hotel oder in einer Pension. 2. vyučovací hodina U: In welchen Ländern warst du schon und wo hat es dir am besten gefallen? Warum? D: Ich war in Slowakei U(in der Slowakei) D: in der Slowakei, in Polen, in Deutschland, Österreich, Italien, und Kroatien. Am besten hat mir in Italien gefallen U(hat es mir) D: hat es mir in Italien gefallen. Wir haben dort bei einer sehr netten Familie gewohnt, die See war sauber und am Strand war písek U(der Sand) D: am Strand war Sand und keine Steine wie in Kroatien z. B. Ich habe dort einen sehr netten Junge U(Jungen) D: einen sehr netten Jungen kennen gelernt, ich habe mich in ihn sehr verliebt und wir haben zusammen sehr schönen Tage U(sehr schöne Tage) D: sehr schöne Tage verbracht. Auch das Nachtleben in Italien finde ich super. So viele Diskos in vierzehn Tage U(in vierzehn Tagen) D: in vierzehn Tagen habe ich noch nie erlebt. Aber meine Eltern sind immer mit uns zur Disko gegangen. Das war Schade. Sonst sind meine Eltern super. Aber trotzdem ich will U(will ich) D: aber trotzdem will ich nicht mit ihnen nächsten Ferien U(nächste Ferien) D: nächste Ferien mit ihnen nicht in Urlaub fahren.

3. vyučovací hodina U: Hast du schon mit einem Deutschen gesprochen? Hast du ihn verstanden? Wie findest du die Deutschen? Hast du mit ihnen manche Erfahrungen? D: Ich habe mit Laura Deutsch gesprochen, aber sie hat sehr schnell gesprochen ich musste sie, ihr immer sagen, dass sie soll langsamer sprechen U(dass sie langsamer sprechen soll) D: dass sie langsamer sprechen soll. Etwas habe ich ihr verstanden U(habe ich sie verstanden) D: etwas habe ich sie verstanden, aber nicht alles. Sie spricht aber sehr gut Tschechisch, deshalb wir haben U(deshalb haben wir) D: deshalb haben wir lieber Tschechisch gesprochen. Ich selbst habe mit den Deutschen nicht so vielen Erfahrungen U(nicht so viele Erfahrungen) D: nicht so viele Erfahrungen, aber meine Freundin war in Deutschland zwei Monate, sie hat dort in den Sommerferien bei einer Familie gejobbt, sie hat um zwei Kinder gekümmert U(sie hat sich gekümmert) D: sie hat sich um zwei Kinder gekümmert. Und sie hat gesagt, die Eltern waren sehr nette Leute, aber ihre Kinder waren schrecklich, sehr rozmazlení U(verwöhnt) D: sehr verwöhnt, frech und arrogant, sie musste immer nur daran denken, dass sie dabei gut verdient, sonst sie könnte es nicht aushalten U( sonst könnte sie es nicht aushaten) D: sonst könnte sie es nicht aushalten. Závěr: Dívčin projev je neustále přerušován, dívka se opakuje a vrací k místům, která sama znovu opraví, poté nastává většinou pauza, kdy dívka přemýšlí, jak měla v úmyslu ve své výpovědi pokračovat. Dívčin projev je neklidný, neplynulý. 2. týden zaznamenávání chyb na papír, oprava až po ukončení žákova projevu Téma učební látky: Besichtigung der Stadt, Pragbesichtigung Před zahájením pozorování dívčina projevu je dívce zdůrazněno, že se má soustředit pouze na své myšlenky, ne na gramatiku. 1. vyučovací hodina U: Warum soll Adam seinen Freunden aus Salzburg Prag zeigen? Warum wollen Brigitte und Josef keine Stadtrundfahrt machen? D: Adam kennt Prag sehr gut, weil er dort wohnt, und Deutsch er kann auch sehr gut. Brigitte und Josef wollen keine Stadtrundfahrt machen, weil sie finden es langweilig. Brigitte hat Kopfschmerzen aus dem ewigen Kopfdrehen und sie mag nicht die sehr begeisterte Touristen, die immer nur sagen: Herrlich! Wunderbar! Und Josef will keine Einzelheiten wissen, die erzählen die Reiseführer bei der Stadtrundfahrt, er vergisst nämlich meistens alles. Und Adam kann ihnen nicht nur Sehenswürdigkeiten zeigen, aber auch gemütliche Cafes und Restaurant, wo sie Kaffee trinken und zu Mittag essen können.

Poznámky učitele: Deutsch er kann weil sie finden es langweilig Kopfschmerzen aus dem Kopfdrehen die begeisterte Touristen,die erzählen die Reiseführer Cafes und Restaurant 2. vyučovací hodina U: Im September soll eure Klasse den Ausflug nach Prag unternehmen. Freust du dich auf den Ausflug? Für wie lange fahrt ihr dorthin? Habt ihr schon ein Programm? Welche Sehenswürdigkeiten Prags kann man sich ansehen? Warst du schon in Prag? D: Ich freue mich sehr auf den Ausflug. Wir sollen dort für eine Woche fahren, aber der Programm, das Programm wir wissen noch nicht. In Prag war ich zweimal, einmal mit meinen Eltern, andermal mit meiner Schwester im Konzert des, der Musikgruppe Roxette. Im Prag muss man unbedingt den Hradschin, die Pragerburg und den Veitsdom sehen. Den schönsten Aussicht auf Prag ist von Petřín, dort kann man mit der Seilbahn fahren. Weitere významné U(bedeutend) D: weitere bedeutenden Sehenswürdigkeiten sind zum Beispiel das Nationaltheater, die Aposteluhr auf dem Altstädter Ring, wo gibt es die meisten Touristen, das Nationalmuseum und die Jüdische Stadt mit hřbitov U(der Friedhof) mit dem jüdischen Friedhof und die Altneusynagoge. Sehr schöne Ausflüge sind mit dem Schiff podél břehů Vltavy U(entleng den Moldauufern) D: mit dem Schiff entlang den Moldauufern. Poznámky učitele: dort dorthin das Programm wir wissen der Aussicht die Aussicht dort dorthin wo gibt es - wo es gibt 3. vyučovací hodina U: Was können wir hier, in unserer Stadt Rýmařov den Touristen zeigen? Oder in der Umgebung von Rýmařov? D: Bei uns gibt es nicht so viele Sehenswürdigkeiten. Zu den Dominanten des, der Stadt gehört das Rathaus auf dem Stadtplatz, wo auch das Stadtmuseum befindet. Im Museum steht die Pestsäule mit pískovcová plastika sv. Jana z Nepomuku U(mit der Sandsteinplastik des Heiligen Johannes von Nepomuk) D: mit der Sandsteinplastik des Heiligen Johannes von Nepomuk. In der Nähe der, des Stadtplatzes befindet sich eine weitere významná U(eine bedeutende) D: eine bedeutende Dominante des, der Stadt, die gotische Kirche svatého Michala U(des

Sankt Michaels) D: die Kirche des Sankt Michaels. In Janovice können die Touristen den Janovitzer Schloss besuchen und in Jamartice die Kapelle na nebevzetí panny Marie U( der Heimsuchung der Jungfrau Maria) D: die Kapelle der Heimsuchung der Jungfrau Maria, auch Lindenkirche gennant. Die meisten Touristen fahren zu uns wegen die, wegen der schönen Natur. Bei uns es gibt viele Wäldern, in Rešov kann man vodopády U(Wasserfälle) D: die Rešner Wasserfälle besuchen und in Dobřečov einen, ein, einen Torfgrund, das ist eine Naturschutzgebiet. Und wer mag Wandern, kann er durch die Gesenke wandern, wo viele Wanderpfade sind. Am schönsten ist es bei uns aber im Winter, in Karov kann man Ski oder Snowboard fahren, dort gibt es viele Pisten und auch viele Skilanglaufstrecken. Poznámky učitele: wo auch das Stadtmuseum befindet wo sich auch das Stadtmuseum befindet der Schloss das Schloss bei uns es gibt bei uns gibt es Wäldern Wälder die Gebiet das Gebiet wer mag Wandern wer Wandern mag die Gesenke - das Gesenke Závěr: Dívka není ve svém projevu přerušována, učitel radí pouze tehdy, neví-li si dívka rady se slovní zásobou, její projev je mnohem klidnější. Nemusí-li dívka přemýšlet nad gramatikou, mluví téměř plynule, občas sice s chybami, ale přesto je její výpověď srozumitelná. 3. týden zapamatování si nejčastějších žákových chyb, oprava až po ukončení žákova projevu Téma učební látky: Wien, Berlin Dívka se má opět soustředit pouze na své myšlenky. 1. vyučovací hodina U: Warum war Adam in Österreich? Welche Städte hat er dort besucht? Welche Sehenswürdigkeiten hat er sich in Wien angesehen? Hat er nur Sehenswürdigkeiten und Naturschönheiten fotografiert? D: Adam musste nach Österreich auf Dienstreise fahren. Er sollte dort neue Aufnahmen für ein Katalog eines tschechischen Reisebüro machen. Er war in Wien, Salzburg und in den Alpen. In Wien fotografierte er das Wahrzeichen Wiens, das Stephansdom, die Staatsoper, das Rathaus, das Kunsthistorische und das Naturhistorische Museum, den Hofburg, das Schloss Schönbrunn und das Belvedere. Adams schwache Seite sind schöne Frauen, deshalb er fotografierte in Österreich auch viele Frauen. Eine hübsche Studentin aus der Schweiz, eine Bergsteigerin aus Schweden und eine Deutsche, die dort Urlaub machte.

Učitelovy připomínky: der Dom der Katalog eines tschechischen Reisebüros die Hofburg slovosled po spojce deshalb 2. vyučovací hodina U: Warst du auch in Wien? Wann? Mit wem? Welche Sehenswürdigkeiten hast du dort besichtigt? D: In Wien war ich zweimal. Einmal mit meinen Eltern, es war vor drei Jahren, wir waren dort vor Weihnachten auf dem Weihnachtsmarkt. Wir wollten dort ein paar Geschenke einkaufen, aber alles war zu teuer für uns, deshalb haben wir nur Kleinigkeiten, Souvenirs gekauft. Wien ist vor Weihnachten sehr schön vyzdobená U(ausgeschmückt) D: sehr schön ausgeschmückt, mir haben sehr die Schaufenster gefallen, aber es waren dort sehr viele Leute, das hat mir gestört. Und einmal war ich in Wien mit der Schule, mit unserem Gymnasium, wir haben das Stephansdom gesehen, dann waren wir im Naturhistorischen und Kunsthistorischen Museum, wir wollten auch in den Schönbrunn gehen, aber damals war es geschlossen. Am meisten hat es mir aber in den Prater gefallen, Schade, dass wir dort nur so kurze Zeit waren, aber trotzdem ich habe dort sehr viel Geld utratila U(verschwenden) D: ich habe dort sehr viel Geld verschwendet. Učitelovy připomínky: das hat mich gestört der Dom im Prater slovosled po spojce trotzdem 3. vyučovací hodina U: Was alles weißt du von Berlin? Warst du schon in Berlin? D: In Berlin war ich leider noch nicht. Aber einmal möchte ich Laura in Berlin besuchen. Berlin ist eine relativ junge Stadt, fast seit dreißig Jahre lang in West und Ost geteilt. Das Wahrzeichen von Berlin ist das Fernsehturm. Die Stadt liegt an der Spree. Die Touristen können in Berlin viele Sehenswürdigkeiten besichtigen, z. B. das Brandenburger Tor, die Deutsche Staatsoper, das Rote Rathaus, die Reichstagsgebäude oder das Schloss Charlottenburg. Wer gern einkauft, muss bestimmt den Kurfürstendamm besuchen. Und noch in Berlin gibt es sehr viele Museums und das berühmteste ist das Pergamon Museum. Učitelovy připomínky: der Fernsehturm das Gebäude Museen

Závěr: Dívčin projev byl klidný, i přes některé gramatické chyby srozumitelný, téměř plynulý. Učitel si zřejmě nezapamatuje všechny chyby, kterých se žák ve svém projevu dopustil, ale může se plně soustředit na jeho mluvený projev. Do žákova projevu přímo zasahuje pouze tehdy, ocitne-li se žák v nesnázích při hledání správného výrazu. Tento výraz pak napíše na tabuli i pro případnou potřebu ostatních žáků. Přidá-li ke svému naslouchání ještě úsměv a povzbudivé přitakávání, určitě tím dospěje i k nabuzení motivace a chuti pro samostatný projev žáka. Do jaké míry a jakým způsobem opravovat gramatické chyby žáků v mluvených projevech Abychom přiměli žáka či studenta, kterému ústní projev v cizím jazyce činí z jakéhokoli důvodu potíže, mluvit, musíme ho nejdříve utvrdit v tom, že chyby při mluvení, kterých se dopouští všichni učící se cizímu jazyku, jsou zcela přirozeným jevem a že mluvit v cizím jazyce se naučí nejlépe tak, když se bude snažit hovořit co nejvíce. Proto by měl učitel žákovy chyby do jisté míry tolerovat a neřídit se jimi při žákově hodnocení. Žák by měl být hodnocen podle toho, do jaké míry se mu podařilo splnit komunikativní záměr, a ne podle toho, kolika chyb se ve svém projevu dopustil. Co se týče oprav chyb při žákově ústním projevu, měl by se učitel zaměřit na ty chyby, které by mohly způsobit při komunikaci nedorozumění. Snad nejvíce chyb se žáci dopouštějí při používání členů podstatných jmen, proto je důležité upozornit zvláště na ta podstatná jména, u nichž záměna členu může právě k nedorozumění směřovat, jako např. v našem průzkumu (1.týden, 1. hodina) der See, die See. Dále by si měl učitel všímat těch chyb, kterých se žák dopouští opakovaně, v našem případě např. postavení slov za spojkami deshalb, trotzdem (1. týden, 2. hod., 3. hod., 3. týden, 1. hod., 2. hod.) a tyto jevy pak s žákem opakovaně procvičovat. Všimneme-li si jednotlivých způsobů oprav chyb v našem výzkumu, můžeme tvrdit, že nejefektivnějším se projevil třetí způsob opravy zapamatování si nejčastějších žákových chyb a jejich oprava až po ukončení žákova ústního projevu. Učitel tak do žákova projevu přímo nezasahuje, může pouze poradit, potřebuje-li žák znát nějaký výraz, frázi. Učitel má možnost neustálého očního kontaktu s žákem, vidí, zda má žák strach mluvit, nebo zda je k mluvení příznivě naladěn, a podle toho také může s žákem komunikovat. Má-li žák obavy z mluvení, je potřeba ho neustále povzbuzovat (úsměvem, přitakáváním), mluví-li žák klidně, může být učitel se svou výukou spokojen.