LIPIDY. Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole

Podobné dokumenty
Lipidy a biomembrány

Lipidy. Lipids. Tisková verze Print version Prezentace Presentation

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Lékařská chemie -přednáška č. 8

Struktura a funkce lipidů

Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Mastné kyseliny a lipidy

Lipidy. Nesourodá skupina látek Látky nerozpustné v polárních rozpouštědlech Složky: MK, alkoholy, N látky, sacharidy, kyselina fosforečná

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

v technologické a potravinářské praxi triacylglyceroly (podle skupenství tuky, oleje), mastné kyseliny, vosky, fosfolipidy

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Lipidy. VY_32_INOVACE_Ch0202. Seminář z chemie.

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Lipidy chemické složení

Lipidy. biomembrány a membránový transport

Lipidy. Jednoduché lipidy. Učební text

Chemické složení buňky

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus

9. Lipidy a biologické membrány

LIPIDY (lipos = tuk)

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání

Lenka Fialová kařské biochemie 1. LF UK. Mastné kyseliny (MK) v přírodě více než 100 mastných kyselin. většinou sudý počet uhlíků a lineární řetězec

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

5. Lipidy a biomembrány

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

LIPIDY Michaela Jurčáková & Radek Durna

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

LIPIDY. Lipidy jsou estery alkoholu a vyšších (mastných) karboxylových kyselin.

Steroidy. Biochemický ústav (E.T.) 2013

C5720 Biochemie 09_Lipidy-Struktura Petr Zbořil 10/14/2013 1

Mastné kyseliny, lipidy

Nepolární organické látky

TUKY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA PAVLÍNA KOSEČKOVÁ

TUKY (LIPIDY) ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FN MOTOL

Lipidy. tvoří jednu z hlavních živin

NOMENKLATURA A TERMINOLOGIE

LIPIDY. tuky = estery glycerolu + vyšší karboxylové kyseliny. vosky = estery vyšších jednoduchých alkoholů + vyšších karboxyl.

IZOPRENOIDY TERPENY

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Lipidy charakteristika, zdroje, výroba a vlastnosti

Lipidy 18 : 3 (9,12,15)

lípos = tuk rozpustné v polárních rozpouštědlech ( chloroform, éther, benzen, ) Dle stavby : 1. Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů

Biochemický ústav LF MU (J.D.), 2008

Metabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 13

Lipidy triacylglyceroly a vosky

Máme se obávat palmového oleje? Jana Dostálová Ústav analýzy potravin a výživy FPBT, VŠCHT, Praha

POKYNY TUKY ROZDĚLENÍ TUKŮ

TUKY A OLEJE VE VÝŽIVĚ KTERÝ SI VYBRAT? MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D. 3. Interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc Klub zdraví Hranice,12.9.

Analýzy vlivu cholesterolu na vlastnosti biomembrán pomocí molekulového modelování

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

LIPIDY. Lipidy jsou nesourodá skupina látek, které mají podobné vlastnosti: - nerozpustnost ve vodě

Reaktivita karboxylové funkce

Lipidy Ch_049_Přírodní látky_lipidy Autor: Ing. Mariana Mrázková

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Karboxylová skupina vzniká připojením hydroxylové skupiny OH ke karbonylové skupině (oxoskupině) >C=O. Souhrnně

Názvosloví uhlovodíků

Biochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta

F1190: Lipidy. Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století

Tuky. Tuky a jejich složky Tuky s upraveným složením MK, mastné kyseliny

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Karboxylové kyseliny. Ing. Lubor Hajduch ZŠ Újezd Kyjov

Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně

pátek, 24. července 15 BUŇKA

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011

Isoprenoidy. Terpeny. Dělení: pravidelné a nepravidelné (uspořádání isoprenových jednotek) terpeny a steroidy

11. Metabolismus lipidů

Biochemický ústav LF MU (H.P.)

Didaktické testy z biochemie 1

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

1.03 Důkaz tuků ve stravě. Projekt Trojlístek

LIPIDY. Lipidy jsou nesourodá skupina látek, které mají podobné vlastnosti: - nerozpustnost ve vodě

V ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

KARBOXYLOVÉ KYSELINY C OH COOH. řešení. uhlovodíkový zbytek. KARBOXYLOVÝCH funkčních skupin. - obsahují 1 či více

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

KARBOXYLOVÉ KYSELINY

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

DUM č. 9 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie

CH 3 -CH 3 -> CH 3 -CH 2 -OH -> CH 3 -CHO -> CH 3 -COOH ethan ethanol ethanal kyselina octová

Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

Možnosti použití vybraných tuků v závislosti na jejich fyzikálně chemických vlastnostech. Bakalářská práce

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Lipidy. Biochemický ústav LF MU (J.D.), 2013

Chemie lipidů

12. Metabolismus lipidů a glycerolu. funkce karnitinu a β-oxidace

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 5 Stratum corneum, stavba a funkce.

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Transkript:

LIPIDY Tomáš Kuc era tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole 2016

LIPIDY DEFINICE nepolární (hydrofobní) látky biologického původu, rozpustné v organických rozpouštědlech (ve vodě omezeně či vůbec) HLAVNÍ FUNKCE strukturní složky biologických membrán energetická zásoba (triacylglyceroly) tepelná (a elektrická) izolace ochrana před infekcí, nárazy a vysušením vitamíny a hormony a jejich prekurzory žlučové kyseliny solubilizace lipidů

MASTNÉ KYSELINY FA (z angl. fatty acid) důležitá složka většiny ostatních lipidů uhlovodíkový řetězec (4 36 C) s karboxylem na konci amfipatické nepolární část polární část 16-C mastná kyselina: CH 3 (CH 2 ) 14 C nasycené nebo nenasycené volná rotace kolem vazby C C žádná rotace kolem vazby C=C esterifikované či volné soli s alkalickými kovy mýdla

MASTNÉ KYSELINY různě dlouhé SCFA (< 6 C) MCFA (6 12 C) LCFA (12 22 C) (14 20) VLCFA (> 22 C) nižší (< 10 C) vyšší (> 12 C)

MASTNÉ KYSELINY PŘÍKLAD: KTADEKA-9,12-DIENVÁ KYSELINA γ 4 β 3 α 2 1 H 18-C MK se dvěma cis dvojnými vazbami v poloze 9 a 12 kyselina linolová (9,12-oktadekadienová) n ω cis,cis-c18:2 9,12 či C18:2 cis,cis-ω6 či cis,cis-c18:2 n 6 či all cis-c18:2 9,12 či C18:2-ω6 či all cis-c18:2(9,12) či C18:2(9c,12c)

MASTNÉ KYSELINY obvykle lineární uhlovodíkový řetězec sudý počet uhlíkových atomů dvojné vazby v cis konfiguraci rigidní ohyb na každé vazbě C C H kyselina stearová kyselina C18:1(11c) kyselina olejová kyselina linolová teplota tání FA klesá s kratším řetězcem nenasyceností blízkostí první vazby C=C ke karboxylu

NĚKTERÉ BĚŽNÉ MASTNÉ KYSELINY Triviální název Zkratka Systematický název Δ n (ω) Strukturní vzorec Nasycené laurová C12:0 dodekanová myristová C14:0 tetradekanová palmitová C16:0 hexadekanová stearová C18:0 oktadekanová arach(id)ová C20:0 eikosanová behenová C22:0 dokosanová lignocerová C24:0 tetrakosanová S 1 dvojnou vazbou palmitolejová C16:1 9-hexadekaenová 9 7 olejová C18:1 9-oktadekaenová 9 9 eruková C22:1 13-dokosaenová 13 9 nervonová C24:1 15-tetrakosaenová 15 9 Se 2 dvojnými vazbami linolová C18:2 9,12-oktadekadienová 9,12 6 Se 3 dvojnými vazbami α-linolenová C18:3 9,12,15-oktadekatrienová 9,12,15 3 γ-linolenová C18:3 6,9,12-oktadekatrienová 6,9,12 6 Se 4 dvojnými vazbami arachidonová C20:4 5,8,11,14-eikosatetraenová 5,8,11,14 6 S 5 dvojnými vazbami timnodonová C20:5 5,8,11,14,17-eikosapentaenová 5,8,11,14,17 3 klupanodonová C22:5 7,10,13,16,19-dokosapentaenová 7,10,13,16,19 3 Se 6 dvojnými vazbami cervonová C22:6 4,7,10,13,16,19-dokosahexaenová 4,7,10,13,16,19 3 esenciální jsou linolová a α-linolenová

NĚKTERÉ MÉNĚ BĚŽNÉ MASTNÉ KYSELINY Triviální název Zkratka Systematický název Δ n- (ω) Strukturní vzorec S lichým řetězcem C13:0 C15:0 C17:0 tridekanová pentadekanová heptadekanová C17:1 cis-9-heptadecenová 9 8 Větvené iso-tridekanová iso C13:0 11-methyldodekanová iso-tetradekanová iso C14:0 12-methyltridekanová iso-pentadekanová iso C15:0 13-methyltetradekanová iso-hexadekanová iso C16:0 14-methylpentadekanová iso-heptadekanová iso C17:0 15-methylhexadekanová anteiso-tridekanová anteiso C13:0 10-methyldodekanová anteiso-pentadekanová anteiso C15:0 anteiso-heptadekanová anteiso C17:0 fytanová 12-methyltetradekanová 14-methylhexadekanová 3,7,11,15-tetramethylhexadekanová pristanová 2,6,10,14-tetramethylpentadekanová Konjugovaná kyselina linolová (CLA) C18:2(9c,11t) cis-9,trans-11-oktadekadienová 9,11 8 C18:2(10t,12c) trans-10,cis-12-oktadekadienová 10,12 7 S trojnou vazbou tarirová C18:1(6a) 6-oktadecinová (6-oktadecynová)

NĚKTERÉ PRAVDU EXTICKÉ MK např. haliklonyn (47C MK): 14-oxo-4,5,6,28,33,37,42,45-oktahydroxy-trans-26,trans- 43-dien-2,31,34,46-tetrayn-heptatetrakontanová kyselina HC H H H (CH2) 7 (CH2) 10 (CH2) 4 H H H H H cyklopropanový až cyklohexanový kruh epoxy-, cyklické peroxidy, SH a disulfidy... podobná pestrost i u mastných alkoholů HC HC HC

PŘEHLED LIPIDŮ JEDNDUCHÉ LIPIDY ESTERY FA S ALKHLY tuky a oleje (acylglyceroly, glyceridy): alkohol = glycerol vosky: alkohol = (mono)alkohol s dlouhým řetězcem SLŽENÉ LIPIDY ESTERY FA S ALKHLY + DALŠÍ SLŽKY fosfolipidy FA + glycerol + fosfát + obvykle další složka glykolipidy obsahují cukry glykoacylglyceroly FA + glycerol + cukr glykosfingolipidy FA + sfingosin + cukr (+ kyselina sialová) sfingolipidy obsahují ceramid (amid FA a sfingosinu) sfingomyeliny ceramid + fosfocholin glykosfingolipidy viz výše DVZENÉ LIPIDY další biologické hydrofobní látky, např. steroidy, eikosanoidy, dokosanoidy, karotenoidy a další terpenoidy, lipofilní vitamíny

JEDNDUCHÉ LIPIDY Estery mastných kyselin a alkoholů VSKY (CERIDY) alkohol je dlouhý, jednosytný mastný nejmastnější z lipidů u živočichů konečné metabolity obvykle ochranná funkce kutikula rostlin lanolin včelí vosk včelí vosk hlavní složka C 15 H 31 CC 30 H 61 myricylpalmitát triakontylhexadekanoát karnaubový vosk hlavní složka C 25 H 51 CC 30 H 61 myricylcerotát triakontylhexakosanoát

JEDNDUCHÉ LIPIDY H2C H H C R H2C C R1 HC H HC C R2 H2C H H2C C R3 glycerol MK (FA) triacylglycerol TRIACYLGLYCERLY (triglyceridy, neutrální tuky a oleje) nejběžnější lipidy v potravě zásoba energie vysoce redukované kompaktní (dehydrované) ochranné vrstvy glycerolová páteř + 3 esterifikované FA většinou smíšené

SLŽENÉ LIPIDY sfingolipidy, glycerolipidy fosfolipidy glycerofosfolipidy (PE, PS, PC, PG, DPG, PI; plasmalogeny) sfingomyeliny glykolipidy glykoacylglyceroly glykosfingolipidy cerebrosidy gangliosidy všechny složené lipidy obsahují nepolární řetězce ( ocasy ) FA obsahují polární část (glycerol, karbonyly FA, obvykle P i, skupinu polární hlavy jsou amfipatické

GLYCERFSFLIPIDY (FSFGLYCERIDY) běžná součást biologických membrán glycerolová páteř hydroxyly na C1 a C2 esterifikovány FA C3 esterifikován k P i Kyseliny fosfatidové nejjednodušší fosfolipidy, v membránách jen v malém množství jen intermediáty při syntéze triacylglycerolů a glycerofosfolipidů R 2 C H 2 C C CH R 1 H 2 C P

GLYCERFSFLIPIDY H 2 C C R 1 R 2 C CH H 2 C P X polární hlava (z angl. polar head) P i většinou dále esterifikován k H další polární látky (v obrázku značena X) např. serinu, cholinu, ethanolaminu, glycerolu, inositolu obě FA jsou obvykle různé amfipatické (komplexní polární část)

GLYCERFSFLIPIDY FSFATIDYLINSITLY (PI) R 2 C H 2 C C CH H 2 C P R 1 membránové lipidy signální molekuly H H H H H FSFATIDYLCHLINY (LECITHINY, PC) R 2 C H 2 C C CH H 2 C P R 1 CH 3 CH 2 CH 2 N + CH 3 běžné membránové lipidy CH 3

GLYCERFSFLIPIDY PLASMALGENY H 2 C CH R 1 R 2 C CH H 2 C P X fosfolipidy typu enoletherů glycerolu u savců R 1 (mastný alkohol) obvykle C16:0, C18:0, či C18:1 R 2 obvykle PUFA X=obvykle ethanolamin nebo cholin mozek a svaly PAF (z angl. platelet activating factor) agregace krevních destiček R 1 = C16:0, R 2 = acetyl, X= cholin R 2 acetyl vyšší rozpustnost

SFINGLIPIDY deriváty aminoalkoholu sfingosinu H H H H H 2C H C CH H 2C H C CH N H 2 CH NH CH HC C HC (CH 2) 12 (10 14) R (CH 2) 12 CH 3 sfingosin CH 3 ceramid amidy sfingosinu a FA = ceramidy ostatní sfingolipidy obsahují další polární látku, esterifikovanou k terminálnímu H sfingosinu.

SFINGLIPIDY SFINGMYELINY (FSFSFINGLIPIDY) CH 3 H 3C N + CH 2 CH 2 P CH 3 H H 2C H C CH NH CH C HC R (CH 2) 12 CH 3 ceramidy s fosfocholinem nebo fosfoethanolaminem v polární hlavě běžná součást buněčné membrány v mozkové a nervové tkáni

GLYKSFINGLIPIDY CEREBRSIDY β,d-glc (nebo β,d-gal) H 2C H C NH CH C HC R H CH (CH 2) 12 CH 3 ceramidy s monosacharidem (glukosou nebo galaktosou) v polární části GANGLISIDY H H H 3 C C N CH H H H H H H H C H H C H CH 2 H kyselina N-acetyl neuraminová zdroj ceramidy s oligosacharidem v hlavě, obsahujícím sialovou kyselinu běžné ve vnější vrstvě buněčné membrány řetězce sacharidů orientovány ven

GLYKLIPIDY GLYKACYLGLYCERLY R 2 R 2 C C H 2 C C C H 2 CH CH R 1 β-d-gal H 2 C C C H 2 H R 1 1,6-α-D-Gal H mono- a digalaktosyldiacylglyceroly sulfochinovosyldiacylglyceroly 3S H 2C H důležité složky rostlinných membrán thylakoidní membrána

DVZENÉ LIPIDY ISPRENIDY isopren: geranen: farnesen: skvalen: geranylgeranen: fytoen: fyten: zdroj monoterpeny (menthol, limonen, kafr, pinen, geraniol) seskviterpeny (humulen, zingiberen) triterpeny (steroidy) diterpeny (geranylgeraniol, taxadien, kahweol, kafestol, fytol řetězce chlorofylu, vitamínů E a K) tetraterpeny (karotenoidy vitamín A)

STERIDY CHLESTERL zdroj důležitá složka membrán rigidní systém kruhů a krátký větvený uhlovodíkový ocas hydrofobní amfipatie (slabá) způsobená H prekurzor vitamínu D žlučových kyselin pohlavních hormonů hormonů kůry nadledvin

BILGICKÉ MEMBRÁNY lipidy v polárním prostředí agregace do komplexů, v nichž jsou polární hlavičky v kontaktu s vodou a nepolární ocasy se sebou navzájem, chráněny před vodou možná uspořádání: micely různé struktury kulovité micely stabilní forma FA dvojvrstva stabilní forma amfipatických lipidů, např. fosfolipidů zdroj

BILGICKÉ MEMBRÁNY (fosfo)lipidová dvojvrstva s vnořenými a povrchovými proteiny zdroj zdroj integrální proteiny zanořeny do hydrofobní vrstvy membrány transmembránové periferní proteiny vázány k povrchu membrány mnohé proteiny i lipidy nesou oligosacharidové řetězce

FLUIDITA BILGICKÝCH MEMBRÁN vnitřní prostředí membrány obvykle velmi fluidní tekutý stav uhlovodíkové řetězce neuspořádané a ve stálém pohybu (vyšší teploty) krystalický stav ocasy FA zcela napřímené, velmi uspořádaná struktura (nižší teploty) zdroj zdroj

FLUIDITA BILGICKÝCH MEMBRÁN typy FA viz výše cholesterol se vkládá do dvojvrstvy hydroxylem ven polární prostředí H-můstky s polárními hlavami membránových lipidů hydrofobní kruhy mezi řetězci FA membránových lipidů hydrofobní interakce rigidní molekula interakce s nepolárními řetězci membránových lipidů snižuje fluiditu membrány H3C CH3 CH3 CH3 CH3 H zdroj

ASYMETRIE BILGICKÝCH MEMBRÁN zdroj laterální mobilita lipidů je vysoká transversální mobilita (flip-flop) lipidů je velmi nízká proteinů nebyla pozorována zdroj

ASYMETRIE BILGICKÝCH MEMBRÁN obě vrstvy membrány jsou rozdílné asymetrie lipidového složení zastoupení a orientace proteinů sacharidů v glykoproteinech a glykolipidech funkcí

MEMBRÁNVÉ MIKRDMÉNY lipidové rafty více sfingolipidů (o 50 %) cholesterolu (3 5 ) nasycených FA méně fosfatidylcholinu ( cca stejně cholinu) zdroj funkce mezibuněčná signalizace, endocytóza, interakce s viry

KNEC KNEC Děkuji za pozornost!

H 3 C C H N H CH H H H H H H H C H H C H CH 2 H kyselina N-acetyl neuraminová

isopren: geranen: farnesen: skvalen: geranylgeranen: fytoen: fyten: