Příbuznost a inbreeding

Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

- Definice inbreedingu a jeho teorie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika kvantitativních znaků

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Genetika populací. kvalitativních znaků

Selekce v populaci a její důsledky

Genetika vzácných druhů zuzmun

Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi

Základy genetiky populací

Důsledky selekce v populaci - cvičení

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

1. generace 2. generace 3. generace I J K F I L

Heritabilita. Heritabilita = dědivost Podíl aditivního rozptylu na celkovém fenotypovém rozptylu Výpočet heritability

Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Vliv nenáhodného oplození na genetickou strukturu populací

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek

Dynamika populací. s + W = 1

Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol

GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

genů - komplementarita

a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.

Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat

Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

Z D E Ň K A V E S E L Á, V E S E L A. Z D E N K V U Z V. C Z

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Předpověď plemenné hodnoty Něco málo z praxe. Zdeňka Veselá

Genetika zvířat - MENDELU

KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

OBECNÁ GENETIKA. Gen ást DNA, schopná funkn zabezpeit syntézu aktivní jednotky. Genotyp soubor gen, uruje rozsah a míru fenotypových možností

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Genetika pro začínající chovatele

GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Mendelistická genetika

S v a z c h o v a t e l ů k o n í K i n s k ý c h

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

QTL u koní. Kmen je skupina koní v rámci plemene, odlišných morfologických a užitkových vlastností (šlechtění na tažné a jezdecké využití).

12. Mendelistická genetika

Chromosomy a karyotyp člověka

Populační genetika Radka Reifová

METODIKA CHOVU VALAŠSKÉ OVCE

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

1) Je vydána na základě a v mezích zákona, do něhož již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.

Výsledky studie genetické variability plemene český fousek a dalších plemen ohařů

Test z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY

Diskrétní náhodná veličina

Metody studia historie populací

Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN

Jak pokračovat dále v chovu leopardího psa I. Kritéria výběru správného partnera

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

ČVUT FEL X36PAA - Problémy a algoritmy. 4. úloha - Experimentální hodnocení algoritmů pro řešení problému batohu

Degenerace genetického kódu

Test z teorie VÝBĚROVÉ CHARAKTERISTIKY A INTERVALOVÉ ODHADY

Popis modelu pro odhady PH mléčné užitkovosti

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

Projekční algoritmus. Urychlení evolučních algoritmů pomocí regresních stromů a jejich zobecnění. Jan Klíma

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti


Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Genetika mnohobuněčných organismů

Biostatistika Cvičení 7

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetika přehled zkouškových otázek:

Gonosomální dědičnost

Populační genetika Radka Reifová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

oddělení Inteligentní Datové Analýzy (IDA)

Populační genetika Radka Reifová

Transkript:

Příbuznost a inbreeding Příbuznost Přímá (z předka na potomka). Souběžná (mezi libovolnými jedinci). Inbreeding Inbrední koeficient je pravděpodobnost, že dva geny přítomné v lokuse daného jedince jsou identické původem. I A I a A I A B I A C I A I A O Přepis rodokmenu do dráhového diagramu: A B C O

Přímá příbuznost Jedná se o vyjádření příbuznosti z předka na potomka. Obecně příbuznost mezi jedincem a jeho předkem klesá vždy na polovinu pro každou generaci, která odděluje jedince od předka (1/2) n Očekávaný podíl společných genů mezi dvěma neinbredními jedinci se rovná jejich příbuznosti. Pro každého určitého potomka (O) a prarodiče (GP), a dále, již neexistuje přesný způsob, jako odhadnout skutečný podíl jejich společných genů. V krajních případech může být 1/2 nebo 0. Souběžná příbuznost Jedná se o vyjádření příbuznosti mezi dvěma libovolnými jedinci, v modelovém případě mezi sourozenci. Souběžná příbuznost je očekávaný podíl genů na lokusu u jednoho jedince, které jsou identické původem s náhodně vybraným genem ve stejném lokusu u jiného jedince (1/2) n + n Aditivní příbuznost: Inbrední koeficient: p a = Σ [1/2] n i + n i (1 + F A ) i=1 p F = 1/2 a = 1/2 Σ [1/2] n i + n i (1 + F A ) i=1 p F = Σ [1/2] n i + n i + 1 (1 + F A ) i=1

Výpočty příbuznost a inbredního koeficientu Příbuznost jedince B a C z obrázku výše. Cesta n n Příspěvek k příbuznosti B A C 1 1 (1/2) 1+1 (1 + F A ) = (1/2) 2 (1+0) = 1/4 Celková příbuznost je suma nezávislých příspěvků každé dráhy původu od předka k jedinci. Inbrední koeficient jedince je ½ aditivní příbuznosti mezi rodiči tohoto jedince. Bowmanův Falconerův pokus, kterým byly tvořeny inbrední linie myší (úplní sourozenci dvojnásobných bratranců). Při výpočtu příbuznosti se sestavuje dráhový diagram, kde: Musí být zahrnuty všechny dráhy od sledovaných jedinců ke všem společným předkům Dráhy musí být sestaveny jedním směrem pouze vzestupně, druhým směrem pouze sestupně A B C D A B C D E F G H I J O 1 O 2 P 1 P 2 Q 1 Q 2

A B C D E F G H I J O 1 O 2 P 1 P 2 Q 1 Q 2 Výpočet příbuznosti jedince I a J Cesta n n Příspěvek k příbuznosti I E A G J 2 2 (1/2) 2+2 (1+F A )=(1/16)(1+0)=1/16 I E B G J 2 2 (1/2) 2+2 (1+F B )=(1/16)(1+0)=1/16 I F C H J 2 2 (1/2) 2+2 (1+F C )=(1/16)(1+0)=1/16 I F D H J 2 2 (1/2) 2+2 (1+F D )=(1/16)(1+0)=1/16 Sumováním přes všechny cesty dostaneme příbuznost jedince I a J a IJ = 4 x (1/16) = 1/4 Inbrední koeficient jedinců O 1 a O 2 dostaneme z příbuznost I a J, což je inbrední koeicient jedinců v generaci 0. Fo 1 = Fo 2 = 1/2 a IJ = 1/8

Výpočet příbuznosti jedince O 1 a O 2 Cesta n n Příspěvek k příbuznosti O 1 I E A G J O 2 3 3 (1/2) 3+3 (1+F A )=(1/64)(1+0)=1/64 O 1 J G A E I O 2 3 3 (1/2) 3+3 (1+F A )=(1/64)(1+0)=1/64 O 1 I E B G J O 2 3 3 (1/2) 3+3 (1+F B )=(1/64)(1+0)=1/64 O 1 J G B E I O 2 3 3 (1/2) 3+3 (1+F B )=(1/64)(1+0)=1/64 O 1 I F C H I O 2 3 3 (1/2) 3+3 (1+F C )=(1/64)(1+0)=1/64 O 1 J H C F I O 2 3 3 (1/2) 3+3 (1+F C )=(1/64)(1+0)=1/64 O 1 I F D H I O 2 3 3 (1/2) 3+3 (1+F D )=(1/64)(1+0)=1/64 O 1 J H D F I O 2 3 3 (1/2) 3+3 (1+F D )=(1/64)(1+0)=1/64 O 1 I O 2 1 1 (1/2) 1+1 (1+F I )=(1/4)(1+0)=1/4 O 1 J O 2 1 1 (1/2) 1+1 (1+F J )=(1/4)(1+0)=1/4 Sumováním přes všechny cesty dostaneme příbuznost jedince O 1 a O 2 a O1 O2 = [8 x 1/64] + [2 x 1/4] = 5/8 Inbrední koeficient jedinců P 1 a P 2 dostaneme z příbuznost jedince O 1 a O 2. Fp 1 = Fp 2 = 1/2 a O1 O2 = 5/16 = 31,3% Výpočet příbuznosti jedince P 1 a P 2 Cesta n n Příspěvek k příbuznosti P 1 O 1 I E A G J O 2 P 2 4 4 (1/2) 4+4 (1+F A )=(1/256)(1+0)=1/256 P 1 O 1 J G A E I O 2 P 2 4 4 (1/2) 4+4 (1+F A )=(1/256)(1+0)=1/256 P 1 O 2 J G A E F O 1 P 2 4 4 (1/2) 4+4 (1+F A )=(1/256)(1+0)=1/256 P 1 O 2 I E A G J O 1 P 2 4 4 (1/2) 4+4 (1+F A )=(1/256)(1+0)=1/256 P 1 B, C, D P 2 4 4 12x(1/2) 4+4 (1+F X )=(1/256)(1+0)=3/64 P 1 O 1 I O 2 P 2 2 2 (1/2) 2+2 (1+F I )=(1/16)(1+0)=1/16 P 1 O 2 I O 1 P 2 2 2 (1/2) 2+2 (1+F I )=(1/16)(1+0)=1/16 P 1 O 1 J O 2 P 2 2 2 (1/2) 2+2 (1+F J )=(1/16)(1+0)=1/16 P 1 O 2 J O 1 P 2 2 2 (1/2) 2+2 (1+F J )=(1/16)(1+0)=1/16 P 1 O 1 P 2 1 1 (1/2) 1+1 (1+F O1 )=(1/4)(1+1/8)=9/32 P 1 O 2 P 2 1 1 (1/2) 1+1 (1+F O2 )=(1/4)(1+1/8)=9/32

Sumováním přes všechny cesty dostaneme příbuznost jedince P 1 a P 2 a P1 P2 = [16 x 1/256] + [4 x 1/16] + [2 x 9/32] = 7/8 = 0,875 Inbrední koeficient jedinců Q 1 a Q 2 dostaneme z příbuznost jedince P 1 a P 2. FQ1 = FQ2 = 1/2 a P1 P2 = 7/16 = 43,75% Příklad 7, 8 a 10 na 30-33. Důsledky inbreedingu Inbreeding mění genotypové četnosti, ale v průměru nemění genové. Není mírou homozygotnosti, ale měří pokles heterozygotnosti (rozsah, ve kterém je jedinec méně heterozygotní než v populaci s F=0) Četnosti genů p = 0,3 a q = 0,7 F=0: P+Q = 0,580 H = 0,420 F=0,3: P+Q = 0,706 H = 0,294 Inbrední koeficient umožňuje srovnat relativní úrověň heterozygotnosti mezi jedinci, jejichž rodokmen vychází ze stejného základu populace Inbreeding v populacích Inbreeding mění genotypové četnosti, ale v průměru nemění genové. Páření příbuzných jedinců. Čím je populace menší, tím je častější. Extrémy F = 0 a F = 1 F=0: P = 0,09, Q = 0,49, H = 0,42 F=1: P = 0,30, Q = 0,70, H = 0 Tvorba inbreediních linií

Inbrední deprese Inbrední deprese vyplývá z poklesu užitkovosti v důsledku rostoucí velikosti inbreedingu. Znaky související s fitness vykazují nejvyšší inbrední depresi. Obecně se inbrední deprese objeví v každém lokusu, ve kterém je užitkovost heterozygota větší než střední bod mezi dvěma homozygoty. Úloha škodlivých recesivních genů při vzniku inbrední deprese je pouze jednou z mnoha příčin vedoucích k inbrední depresi. Škodlivé mutace jsou v populacích skryté v heterozygotním stavu. Inbreeding snižuje H, zvyšuje P+Q. Příklad Určete pokles heterozygotnosti v populaci 10 000 jedinců, kde se recesivní gen vyskytuje s genovou četností q = 0,01 a F = 0,3. Q = q 2 = (0,01) 2 = H = 2pq = P = p 2 = (0,99) 2 = 1/10 000 jedinců 198/10 000 jedinců 9801/10 000 jedinců Je-li F = 0,3, pak pokles H je o 198 x 0,3 = o 59,4 = o 60/10 000 jedinců (na 138) nárůst Q je 60/2 = o 30/10 000 jedinců (na 31) Sledování inbrední deprese Hospodářské chovy Vzácné zvířata chované v zajetí a ohrožené druhy U ohrožených zvířat má asi 40% jedinců příbuzné rodiče (až 50% potomků umírá brzy v mládí, u neinbredních jen asi 20%). Kalifornský kondor byl zachráněn ze 24 odchytnutých jedinců. Chillingham bílý skot a Pere Davidovi jeleni přežívají bez známek vysokého stupně příbuznosti.