SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Národní veřejná politika v Evropské unii



Podobné dokumenty
Průvodce problematikou sociální odpovědnosti firem

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou,

Enterprise Europe Network

WP a Meziodvětvová strategická doporučení a strategická doporučení týkající se historických budov PŘÍRUČKA

Společenská odpovědnost firem

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

Projekt Jihlava Zdravé město a MA21

Společná obchodní politika EU

Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)

SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST PODNIKŮ A SMĚRNICE OECD PRO NADNÁRODNÍ PODNIKY JEJÍ VYUŽITÍ A VÝHODY PRAHA

8361/17 mp/kno 1 DG B 2B

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI REGIONÁLNÍ ROZVOJ SHRNUTÍ

Evropské fondy v období obce a města

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Druhé setkání Platformy zainteresovaných stran CSR

Rada se tedy vyzývá, aby přijala tyto závěry na základě znění v příloze této poznámky.

ROZVOJ VENKOVA Z POHLEDU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

Partnerství pro udržitelný rozvoj Libereckého kraje Setkání Zdravých krajů, Liberec, 12. února 2015

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Vzdělávání k diverzitě

Delegace naleznou níže plán uvedený v předmětu, ve znění předloženém předsednictvím.

Ernst & Young diskusní setkání

2. Evropský sociální fond

Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou

STATUT. Platforma zainteresovaných stran společenské odpovědnosti (CSR)

Kritéria MA21 pro města a obce

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Implementace OVZ. v investiční oblasti. Výjezdní workshop KrÚ JMK 20/8/2019

Strategická příprava regionu. Setkání s regionálními partnery Ostrava,

EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost

Nové programovací období co nás čeká

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost

Enterprise Europe Network (EEN) podpora podniků (i podnikatelů) na dosah ruky PhDr. Marie Pavlů, CSc.

6024/15 dhr/ph/mo 1 DG G 3 C

Partnerství znalostního transferu

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

1. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

14690/1/07 RECH 325 ATO 145 COMPET 348 REGIO 43

PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVÉHO MĚSTA TÁBORA A MÍSTNÍ AGENDY 21. Zpracovala: Ing. Jana Lorencová koordinátorka Zdravého města a MA21

Smart akcelerátor Královéhradeckého kraje

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

Soukromý sektor v rozvojovém rámci po roce 2015

Seminář k programu LIFE. Ostrava, Brno,

Nová strategie obchodní a investiční politiky

ORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti

Priorita IV. - Udržení transparentního systému financování sociálních služeb z rozpočtu MB a udržení metody KPSS

Akčního plánu platformy pro výměnu poznatků na rok 2017 Evropský výbor regionů

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 56. USNESENÍ

10254/16 eh/vmu 1 DGC 2B

Výzva k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Akce 3 CIP EQUAL

FINANČNÍ PERSPEKTIVA

CHRÁNĚNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Ondřej Hykš

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život

Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí

MÍSTNÍ KOMUNIKAČNÍ PLÁN VELKÉ HAMRY

Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice na léta

Indikátory sociálního podniku.

7051/17 mp/vho/lk 1 DG B

Návrhy Komise pro období v oblasti rozvoje venkova

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Seznam úkolů pro rok 2010

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.

Evropské fondy ve vztahu k obcím ČR

AKČNÍ PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ PROCESU MA21 V MAS OPAVSKO

nová platforma pro spolupráci a rozvoj stezky Martin Peterka

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Co přinese udržitelné stavění?

Kritéria MA21 pro města a obce

8808/19 mv/hm 1 TREE.1.B

Úloha měst v politice soudržnosti

Statutární město Hradec králové Statutární město Pardubice

Digitální ekonomika a společnost Ing. Petr OČKO, Ph.D. náměstek ministryně

Environmentální politika v EU a ČR

Programy Evropské územní spolupráce INTERREG EUROPE, CENTRAL EUROPE 2020 a DANUBE

9645/17 dhr/vmu 1 DG E 1A

Transkript:

SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Národní veřejná politika v Evropské unii Knopf, Jutta; Kahlenborn, Walter; Hajduk, Thomas; Weiss, Daniel; Feil, Moira; Fiedler, Romy; Klein, Johanna Evropská komise Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální záležitosti a sociální začleňování Jednotka C2 Na přiložené lince najdou zájemci originál kompendia v plném rozsahu v anglickém jazyce: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=2&cad=rja&sqi=2&ved=0 CDoQFjAB&url=http%3A%2F%2Fec.europa.eu%2Fsocial%2FBlobServlet%3FdocId%3D6716%26langId %3Den&ei=lkwSUZKHDYPdtAag6IDIDA&usg=AFQjCNHKo41j5YQwIz7Zr1GQ5 F89pjSag V tomto materiálu najdete překlady vybraných částí kompendia s vazbou na problematiku řešeného projektu. (více na www.spcsr.cz )

(více na www.spcsr.cz ) 2

Obsah (Čísla stránek uvedená v obsahu materiálu Společenská odpovědnost firem respektují číslování originálu kompendia v plném rozsahu v anglickém jazyce). Předmluva 5 Seznam zkratek 7 1. Úvod 9 2. CSR podpora politických rámců v Evropské unii 11 3. Společenská odpovědnost řízení dodavatelského řetězce se zvláštním důrazem na lidská práva 17 4. CSR vykazování a zveřejňování informací 26 5. Potenciál CSR v boji proti změně klimatu 33 6. CSR v malých a středně velkých podnicích 41 7. Sociálně zodpovědné investování 50 8. CSR a vzdělávání 57 9. Zelené, sociální a udržitelné veřejné zakázky 64 Příloha I: přehled zemí 71 Příloha II: odkazy 73 (více na www.spcsr.cz ) 3

Předmluva Na rozdíl od Kompendia (přehledu) z roku 2007 se Komise rozhodla změnit formát z formátu zaměřeného na členský stát, na formát s tematickým zaměřením. Témata se vztahují k celé šíři problémů, kterých se sociální odpovědnost firem (CSR) dnes dotýká. Lidská práva, vykazování a zveřejňování, změny klimatu, problémy malých a středně velkých podniků, sociálně zodpovědné investice, vzdělávání a veřejné zakázky, tomuto všemu bude věnována v tomto dokumentu zvláštní pozornost. Toto Kompendium (přehled) se potýká s různými druhy nástrojů, které členské státy používají, ať už se jedná o právní nástroje (právní předpisy), ekonomické a finanční nástroje (pobídky), informační nástroje (osvěta zvyšování informovanosti) partnerské nástroje (podpora multi stakeholderů), nebo hybridní nástroje (kombinace výše uvedeného). (více na www.spcsr.cz ) 4

1. Úvod 1.1. CSR v Evropě Deset let poté, co se poprvé objevila na programu jednání Evropské unie (EU), se společenská odpovědnost firem (CSR) stala dobře zavedenou koncepcí podle které podniky začleňují sociální a ekologické zájmy do svých podnikatelských činností a do své integrace se svými stakeholdery (zainteresovanými stranami) na základě dobrovolnosti. Tento přístup by měl podpořit chytrý a udržitelný růst podporující začlenění CSR tak, jak je uvedeno v rámci Strategie Evropy 2020. V první dekádě 21. století bylo CSR rozšířeno mezi více společností a investorů. Tématem CSR se začaly zabývat ekonomické fakulty, akademická obec a poté také občanská společnost a média. Je to zejména v důsledku finanční a hospodářské krize, která vypukla v roce 2008, že CSR je důležitější než kdy jindy, kdy jsou slyšet požadavky pro stále zodpovědnější podnikání a obnovení důvěry, což je nejvyšší prioritou mezi podniky v západním světě. Přesto, že je CSR populární, stále zůstává neodmyslitelně komplexním pojmem. To představuje širokou rozmanitost významů. Tato rozmanitost je způsobena dynamickým, na kontextu závislým a celostním charakterem CSR. Je dynamická, protože se neustále vyvíjí, aby reagovala na měnící se požadavky v komplexním prostředí. Je na kontextu závislá, protože čerpá z různých historických a kulturních tradicí a je potřeba ji do nich začlenit. Toto se projevuje zejména v Evropě, kde byly tradice významných institucí CSR (dále jen implicitní CSR ) dlouho předtím, než byl přímo projednán koncept CSR. CSR je také celostní, jelikož obsahuje a spojuje různé otázky z ekonomiky, společnosti a životního prostředí. Aby mohla být konkrétnější, musí být CSR aktivně prováděna a uplatňována firmami, společností a vládou. (více na www.spcsr.cz ) 5

Vzhledem k vysoce komplexnímu charakteru a adaptabilitě CSR, se vlády celé Evropy snaží využít její potenciál pro cíle veřejné politiky, jak lze vidět z různých politických rámců podporujících CSR (viz. Kapitola 2.2). Společně se Spojenými státy (USA), byly evropské země mezi prvními na světě, které přijaly veřejnou politiku, s cílem podpořit CSR mezi svými firmami. Aktivní vládní politiky nyní nacházíme po celém světě, včetně Brazílie, Indie a Číny. Některé světově nejvíc inovační a renomované veřejné politiky CSR pochází z evropských zemí jako je Spojené království (VB), Francie a Skandinávské země. V letech 2006 a 2007 Evropská komise zhodnotila tyto politiky a zveřejnila dvě vydání Společenská odpovědnost firem: Národní veřejné politiky v Evropské unii. Tyto Kompendia (přehledy) poskytují bohaté informace o přístupu členských států k CSR a tím odráží dynamickou, na situaci závislou a celostní povahu CSR v Evropě. Více než tři roky po druhé publikaci Kompendia se CSR vyvíjela stejně jako veřejné politiky a mnohé další sociální a ekonomické souvislosti CSR. 1.2. O tomto Kompendiu Toto Kompendium je určeno k aktualizaci stávajících Kompendií s přihlédnutím k posledním vládou iniciovaným veřejným politikám CSR ve 27 členských státech EU a v Evropské unii. Tímto ukazuje obojí, jak kontinuitu, tak i změny vůči jeho předchůdcům. Toto se týká struktur, metod, rozsahu a účelu publikace. Struktura Toto nové Kompendium znamená odchýlení od původní stavby, která byla v podstatě obecným přehledem o zemi; v jeho současné podobě je Kompendium strukturováno podle témat CSR. Bylo stanoveno osm témat ve spolupráci s Evropskou komisí a Společenskou odpovědností firem skupiny na vysoké úrovni složené ze zástupců členských států (HLG), (více na www.spcsr.cz ) 6

a tudíž odráží nejnovější priority a trendy ve veřejné politice CSR. Těmito tématy jsou: obecné politické rámce podporující CSR včetně národních akčních plánů a strategií CSR, společensky zodpovědné řízení dodavatelského řetězce se zvláštním důrazem na lidská práva, vykazování a zveřejňování CSR, potenciál sociální odpovědnosti firem v boji proti změně klimatu, CSR malých a středně velkých firem (MSF), sociálně zodpovědné investice (SZI), CSR a vzdělávání a zelené, sociální a udržitelné veřejné zakázky. Některé z těchto témat se překrývají. Například, některé požadavky na zveřejnění jsou relevantní jak pro výkaznictví CSR, tak i SZI. Rovněž může mít zavádění sociálních ustanovení vliv na příslušné řízení dodavatelského řetězce, stejně jako sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek. V takovýchto případech je zejména veřejná politika prezentována v obou příslušných kapitolách, ale v každé s odlišným zaměřením. Každá z následujících kapitol je zaměřena na jedno z uvedených témat. Všechny z nich začínají krátkým přehledem nedávného vývoje a hlavními body diskuze a pak popisují hlavní veřejnou politiku členských států a Evropské komise. Pro prezentaci těchto politik se používá konkrétní typologie. V celém textu jsou uvedeny příklady, aby vyzdvihly inovační a jedinečné veřejné politiky CSR iniciované členskými státy EU na národní nebo mezinárodní úrovni. Každá prezentace je zakončena přehledem významných iniciativ, které jsou naplánovány tak, aby nabyly účinku až po datu zveřejnění. Příloha I nabízí přehled integrované země pro ty čtenáře, kteří dávají přednost vyhledávání Kompendia podle členského státu. Přehled země má formu výtahu, který zahrnuje všechny členské státy, včetně odkazů na jejich příslušné části v Kompendiu. (více na www.spcsr.cz ) 7

Typologie veřejných politik V každé kapitole jsou veřejné politiky prezentovány následující, dobře zavedenou typologií nástrojů pro podporu CSR 1. Je identifikováno pět různých typů nástrojů. Právní nástroje se uplatňují v legislativě, výkonné a soudní pravomoci k mandátu postupů CSR příkladem těchto typů nástrojů jsou zákony, směrnice a závazné předpisy. Ekonomické a finanční nástroje mají konkrétní použití u finančních pobídek a tržních sil, například daní, slev na dani, dotací a ocenění. Informační nástroje, jako například kampaně, školení a webové stránky, především šíří poznatky o CSR. Partnerské nástroje mají za cíl dobrovolnou spolupráci mezi orgány státní správy, podnikateli a příslušnými stakeholdery (zainteresovanými stranami); příklady zahrnují fóra zainteresovaných stran a sjednané dohody. Hybridní nástroje kombinují dva nebo více z výše uvedených nástrojů. Například centra CSR mohou být jak informační tak i partnerská a akční plány CSR se obvykle skládají ze všech čtyř typů nástrojů a koordinují je. Hodnota jakékoliv typologie závisí na její důsledné a jasné aplikaci. Proto by mělo být poukázáno na tyto dvě objasnění. Za prvé, toto Kompendium uvažuje pouze veřejné iniciativy zahájené vládou, a to jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Nicméně, 1 Reinhard Steurer, Role státního sektoru ve společenské odpovědnosti firem: charakterizující veřejné politiky CSR v Evropě, PolicySciences 43 (2010), 49 72. (více na www.spcsr.cz ) 8

partnerské nástroje často zahrnují nevládní aktéry a někdy mají podobu explicitního partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Pokud se partnerství veřejného a soukromého sektoru zaměřuje na jedno z osmi témat CSR, a pokud členský stát hraje v partnerství signifikantní roli, pak je toto prezentováno v tomto Kompendium ( signifikantní role je taková, ve které je vláda primárně zodpovědná za financování, svolávání, informování, školení a řízení partnerství). Za druhé, identifikace hybridních nástrojů může být obtížná. Pokud jsou vedle sebe dva nebo více typů, závisí na vztahu mezi nimi, jestli jsou prohlášeny za hybridní nástroj. Pokud je více typů nástrojů a každý má v této otázce iniciativy stejnou váhu, pak vytvoří hybridní nástroj, například fórum stakeholderů, které má za cíl jak partnerství, tak i šíření informací. Pokud ve veřejné politice dominuje jeden typ, pak by byl klasifikován podle převládajícího typu. Tudíž fórum, které je svoláno pouze s cílem řízení informační kampaně, bude pod informačními nástroji. Metoda Informace shromážděné pro toto Kompendium jsou na základě širokého průzkumu. Kromě rozsáhlé literatury a webového výzkumu a příspěvků od zástupců členských států HLG byly konzultovány i s různými zainteresovanými stranami (stakeholdery). Tyto zainteresované strany jsou složeny z celé EU (např. evropské CSR) a mezinárodních organizací jako například Organizace spojených národů (OSN) a různých organizací zainteresovaných stran. (více na www.spcsr.cz ) 9 Tento přístup integruje širokou škálu perspektiv zainteresovaných stran (stakeholderů) a tudíž odráží dynamickou, na kontextu závislou a celostní povahu společenské odpovědnosti firem obecně a především evropské CSR. Zároveň poradci nemůžou mít přístup ke všem informacím ve všech evropských jazycích. Průzkum HLG členů je zaměřen na kompenzaci tak, že žádá všechny členské státy o vstupní data o jejich iniciativách během období výzkumu.

Rozsah výzkumu Předchozí Kompendium poskytlo první ucelený přehled o souvisejících veřejných politikách CSR v Evropě, jež se táhnou zpět až do roku 1990. Proto aktualizace není ekvivalentní jejich nahrazení. Spíše by nové Kompendium mělo být bráno v úvahu přitom, jak se probíhající veřejné politiky CSR, vyvíjely od roku 2007 a jaké nové veřejné iniciativy byly vládou zahájeny 2. Veřejné politiky, které se datují do roku 2007 nebo dříve, jsou zmiňovány pouze v případě, kdy je to nutné pro pochopení souvislostí se současnými iniciativami. Následkem toho čtenáři, kteří mají zájem o širší historický kontext evropských iniciativ CSR jsou vyzváni, aby konzultovali předchozí Kompendium a považovali současnou verzi jako doplněk, nikoliv náhradu. Záměry tohoto Kompendia Závěrem, nové Kompendium má dva záměry. Nejprve by mělo sloužit jako referenční příručka pro všechny ty, kteří jsou do CSR zapojeni. Veřejná správa, politici, profesionální CSR, aktivisté zainteresovaných stran a akademici, tito všichni naleznou užitečné informace o široké škále vládou zahájených, veřejných politikách v rámci jednotlivých členských států EU. Za druhé, osm témat zahrnutých v Kompendiu vyvolává dojem toho, co by mohlo být považováno jako evropský přístup k CSR. Na základě své organizace, raději podle tématu než podle členských států, umožňuje Kompendium všem čtenářům získat ucelenější obraz současných evropských postupů v dané oblasti CSR, jak je zde prezentováno. V kombinaci se zdůrazněnými příklady, se toto Kompendium může rovnat současnému stavu evropských politik CSR. 2 Informace zde uvedené byly platné od 1. listopadu 2010. (více na www.spcsr.cz ) 10