Horniny: HORNINY - tvořeny souborem zrn jednoho nebo více minerálů - můžou obsahovat zbytky organismů Dělení hornin podle způsobu vzniku: 1) Vyvřelé (magmatické) vznikají chladnutím a utuhnutím roztavené hmoty (magmatu) 2) Usazené (sedimentární) vznikají zvětráváním hornin přenos usazování 3) Přeměněné (metamorfované) přeměnou hornin působením tepla a tlaku v hloubce Horninový cyklus: - vznik hornin, jejich zánik a zpětné obnovování probíhá v nekonečném koloběhu (tisíce - miliony let) zvětrávání přenos usazování ponoření roztavení Horniny usazené zvětrávání přenos usazování přeměna Horniny vyvřelé Horniny přeměněné přeměna ponoření roztavení VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE zemětřesení sopečná činnost tektonické jevy (horotvorné procesy) vznik přeměněných hornin - zdrojem energie těchto dějů je vnitřní energie Země - vnitřní geologické děje vytvářejí nerovnosti na zemském povrchu (vyvýšeniny a sníženiny) - povrch Země se stále mění působením vnitřních a vnějších geologických dějů 5
LITOSFÉRICKÉ DESKY Litosféra = zemská kůra + svrchní pevná část vnějšího pláště (celkem do 100 150 km hloubky) Litosféra je rozlámána na několik litosférických desek, které se pohybují po plastické části pláště - astenosféře (do hloubky 250 km) Pohyby lit. desek: podsunutí jedné pod druhou odsouvání od sebe vodorovný posun Pohyby lit. desek mohou vyvolat: a) zemětřesení b) sopečnou činnost Konvekční proudění = žhavé masy hornin stoupají od středu Země až k litosféře ochlazení klesání zpět Největší lit. desky: Pacifická, Severoamerická, Jihoamerická, Euroasijská, Africká, Indoaustralská, Antarktická 6
ZEMĚTŘESENÍ = náhlé krátkodobé otřesy zemského povrchu ( uvolnění tlaku způsobeného pohybem lit. desek) Dle příčiny: a) tektonická - posuny a nárazy litosférických desek, nejčastěji v místě jejich styku b) sopečná - jako předzvěst sopečné činnosti c) řítivá propad stropů podzemních dutin Místo vzniku = ohnisko zemětřesení = hypocentrum (v hloubce) odtud se šíří vlny způsobující otřesy (seizmické vlny) epicentrum = nejbližší místo na zemském povrchu (největší následky) Nejvíce zemětřesení je v oblastech, kde se podsouvá jedna lit. deska pod druhou. Seismograf = přístroj zaznamenávající zemětřesné vlny. Používá Richterovu stupnici nemá horní hranici, zemětřesení 7. 8. stupně už je velmi ničivé. Tsunami = masa vody (vlna) až o výšce 30 m vyvolaná tektonickou činností pod mořskou hladinou schéma zemětřesení tsunami oblasti s největší zemětřesnou aktivitou 7
SOPEČNÁ ČINNOST sopka (vulkán) = místo, kde na povrch proniká žhavé magma (= směs roztavených nerostů) láva = ochuzené magma na povrchu sopečné činnosti často předchází zemětřesení, dunění, později výron sopečných plynů erupce = výbuch sopky vývěr lávy, lávové proudy, chrlení sopečného popela, někdy sopečné pumy (= kameny, bloky lávy), tlakové vlny, pyroklastický proud (= mračno dusivých žhavých plynů, popela a úlomků hornin) Činné sopky jsou ty, které byly aktivní za posledních 10 000 let většina se vyskytuje na rozhraní lit. desek, nejvíce - ohnivý prstenec v Tichém oceánu dělí se na výlevné, výbušné a smíšené (tzv. stratovulkány) ohrožují leteckou dopravu Významné sopky současnosti v Evropě: Etna (Sicílie) 3350 m 2013 Vesuv (Apeninský poloostrov) 1277 m 1944 Stromboli (Tyrhénské moře) 924 m 2007 Hekla (Island) 1491 m 2000 Eyjafjallajökull (Island) 1666 m 2010 Doprovodné jevy sopečné činnosti: termální vřídla = podzemní voda obohacená o minerály vytékající pod tlakem na povrch gejzíry = horká podzemní voda vytlačována do velké výšky (až několik desítek metrů) Význam sopečné činnosti: sopečný popel (hnojivo) termální prameny (vytápění domů a skleníků, léčebné koupele) síra v dávné minulosti přispěly ohřevem vody ke změně klimatu podmínky pro život Vyhaslé sopky v ČR: v okolí Bruntálu (Venušina sopka, Velký a Malý Roudný), Říp 8
TEKTONICKÉ PORUCHY projevují se na povrchu Země je to přemístění části hmoty zemské kůry odehrávaly se hlavně v dávné geologické minulosti vznikají působením bočních tlaků v litosféře A) PLASTICKÉ PORUCHY (VRÁSY): vodorovné vrstvy jsou stlačovány prohýbají se, vrásní se vrásová pohoří Himaláje, Alpy, Pyreneje, Karpaty B) KŘEHKÉ PORUCHY (ZLOMY) křehké horniny se neohýbají, ale lámou se na kry vznikají zlomy kerná pohoří pohoří: Ťan-Šan, Dračí hory, Krkonoše, Jeseníky, příkopová propadlina: Rudé moře, Bajkal, Východoafrická,... příkopová propadlina 9
VYVŘELÉ HORNINY Vznik: tuhnutím magmatu Magma: - žhavá tavenina nerostů + H 2 O + plyny - magma z hlubin má snahu pohybovat se k zemskému povrchu Dělení podle hloubky vzniku: 1.) Hlubinné - tuhnou ve velkých hloubkách = tuhnou pomalu hrubá zrna - tuhnutí může probíhat i několik milionů let ŽULA = křemen + živec + slída; dlažební kostky, sochařství, štěrk do betonu, GABRO = podobné žule, ale tmavé - obklady budov, pomníky 2.) Výlevné - rychlé utuhnutím lávy ze sopky na povrchu nebo pod hladinou moře jemná zrna - využití: stavební kámen, drtí se na štěrky ČEDIČ = šedočerný; drcené kamenivo, žáruvzdorné desky RYOLIT = světlý; drcené kamenivo ZNĚLEC = zelenošedý, štěrku, výroba skla, ANDEZIT = tmavě šedý; stavební kámen, štěrk 3.) Žilné horniny - tuhnutím magmatu v trhlinách a puklinách žíly (mocnost několik mm až desítek m) - podle hloubky tuhnutí se vlastnostmi blíží výlevným, nebo hlubinným horninám - PEGMATIT 10
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE - vytvářejí reliéf krajiny - umožňují vznik půdy - vnější geologické děje zemský povrch zarovnávají. Jsou ovlivněny gravitací. - jejich působením vznikají usazené horniny: zvětrávání přemístění (transport) usazení I. Zvětrávání = rozrušování hornin vlivem různých činitelů: A) Mechanické: mrznutí vody v puklinách, teplotní roztažnost v pouštích praskání, drolení B) Chemické: působením vody a kyslíku se mění chem. složení minerálů (např. hematit limonit) C) Biologické: kořeny rostlin v puklinách, vyhrabávání nor, lišejníky, II. Působení zemské gravitace - řícení uvolněných hornin - bahenní proudy na podmáčených svazích - sněhové laviny III. Činnost vody A) Dešťové: vytváří krasová území CO 2 rozpuštěný ve vodě = kyselý roztok rozpouští vápenec pukliny, jeskyně; voda s rozpuštěným vápencem (krasová voda) ztrácí CO 2 usazování kalcitu krápníky: stalaktit prolomení stropu jeskyně propast stalagmit stalagnát B) Tekoucí vody: říční údolí, kaňony, vodopády, meandry (zpomalují tok), naplaveniny v deltách C) Činnost moře: rozrušování pobřeží příbojem, přenos přílivem a odlivem, mořskými proudy D) Činnost ledovců: přenos materiálu morény, ledovcová jezera (plesa) IV. Činnost větru - písek a kamínky unášené větrem obrušují skály a kameny - ukládání materiálu v místech, kde vítr slábne (v pouštích např. duny) - vysušování půdy a odnos usazenin (větrná eroze) dezertifikace = rozšiřování pouští V. Působení organismů = biologické zvětrávání VI. Činnost člověka - kácení lesů, rušení mezí a luk, ničení krajiny těžbou surovin - neodborná regulace vodních toků povodně - zabírání půdy stavbami nedostatečné vsakování vody povodně 11
USAZENÉ HORNINY (SEDIMENTÁRNÍ) - vznikají usazováním (sedimentací) zvětralých úlomků hornin 1.) Úlomkovité vznikají hromaděním úlomků a) nezpevněné (písek) b) zpevněné (pískovec) pomocí dalších minerálů (tmelu) JÍL (žáruvzdorné hmoty, cihly, keramika) JÍLOVEC JÍLOVÁ BŘIDLICE SPRAŠ (vápnitá nažloutlá hlína, základ pro černozemě) PÍSEK (převážně úlomky křemene; stavebnictví, sklářství) PÍSKOVEC (sochařství ŠTĚRK (větší úlomky, přísada do betonů) SLEPENEC 2.) Organické z pozůstatků organismů VÁPENEC - ze schránek moř. živočichů, tvořen kalcitem; vápno, cement, obklady, hnojiva ČERNÉ UHLÍ - z prvohorních kapradin a přesliček; v hloubce; antracit = nejkvalitnější HNĚDÉ UHLÍ - z třetihorních stromů, povrchová těžba; energetika, lignit = nejmladší ROPA - rozkladem rostl. i živoč. zbytků, možná i abiotická teorie ZEMNÍ PLYN - výskyt společně s ropou a uhlím ASFALT - přírodní = nejhustší složka ropy RAŠELINA - vznik pod vodou z odumřelých rostlin; léčebné zábaly, zahradnictví, palivo Uhlí, ropa, zemní plyn = neobnovitelné nerostné suroviny - ekologické problémy (při dopravě - tankery, při těžbě na moři, ) - spalováním vzniká CO 2 skleníkový efekt, změna klimatu jak moc? 3.) Chemické krystalizací z roztoků BAUXIT - červený; surovina pro výrobu hliníku TRAVERTIN - pórovitý, tvořen kalcitem rozpouštěným sladkou vodou; obklady BULIŽNÍK - černý, tvrdý; kamenivo, náhrada pazourku PŘEMĚNĚNÉ HORNINY (METAMORFOVANÉ) - vznikají působením tlaku a teploty při horotvorných procesech pevné horniny se dostanou do hloubky, kde se částečně taví (200-700 C, vyšší teplota = horniny vyvřelé) přeměna - působením různých činitelů se může z jedné výchozí horniny vytvořit více druhů přem. hornin - při nízkém tlaku a teplotě připomínají usazené horniny, při vyšším vyvřelé horniny FYLIT - (z jílové břidlice), štěpný; obklady budov SVOR - (jílové a písčité horniny), lesklý; stavební kámen RULA - (z jílové břidlice = PARARULA, z žuly ORTORULA); stavební kámen MRAMOR (= krystalický vápenec), různé odrůdy, snadno opracovatelný sochy, obklady výchozí hornina jílová břidlice vápenec žula, ryolit gabro, čedič přeměněná ve směru růstu teploty fylit svor pararula krystalický vápenec (mramor) ortorula zelená břidlice amfibolit 12