Z konference Katastr: âí v mysl je GP v JTSK?

Katastr 28.3.2004 20:58 Stránka 34 Z konference Katastr: âí v mysl je GP v JTSK? Poté, co jsem 2x pfiipomínal dotaz na téma JTSK v ude, jsem udûlal ãerstvou zku enost. Opravdu je to my leno váïnû. Dnes jsme byli pfiemûfiovat jeden GP, kter uï spadnul do tohoto v myslu... Jen pro pfiedstavu pfiístavba garáïe k RD. Normálnû 3 délky pásmem + omûrky stáv. baráku. Po novém v myslu pfiipojení pfies 2 km + hodina hledání PBP na katastru. To, Ïe za opsání soufiadnice chtûjí teìka 20 Kã radûji nebudu komentovat. Nevíte, kdo to vymyslel? Rád bych mu totiï napsal dûkovn dopis. Miroslav Novosad A teì jste na sebe rovnou prásknul i poru ení pfiedpisû. Polygonov pofiad tvofien mefiickou sítí (pomocn polygonov pofiad) má podle Návodu na obnovu katastrálního operátu maximální povolenou délku 2 km. Pokud jste se pfiipojoval na bod PBPP, pak dokonce jen 1 500 m, ale to jen pokud byste vámi vybudovanou síè bodû trvale stabilizoval, vyhotovil k ní odpovídající operát tj. zhustil síè bodû PBPP. Tedy jestli správnû rozumím návodu na obnovu... Vtipné je, Ïe bez GPSky ten návod v nûkter ch pfiípadech prostû poru it musíte. A ani ta nefie í v echny pfiípady (napfi. lesní bloky). Stát pfiedvedl dal í z fíglû, jak se dají z kapes daàov ch poplatníkû tahat peníze aniï by se to dalo nazvat daní. 34 Zajímav diskusní námût! Jsem pfiesvûdãen, Ïe geometrické parametry, kam limita délky polygonového pofiadu spadá, je moïné elegantnû pominout v pfiípadû, Ïe doloïím vyrovnání mûfiické sítû MNâ vãetnû parametrû pfiesnosti jednotliv ch bodû. Dal í moïností je pfiipojovat drobné zmûny na podrobné, jednoznaãnû identické podrobné body polohopisu urãené v S-JTSK s prokázanou pfiesností poté, co opût vyrovnáním MNâ prokáïu poïadovanou pfiesnost v sledku... Koneãnû snad odzvoní v sledkûm zemûmûfiick ch ãinností vznikl ch»komparovan m krokem«. A ohlednû tahání penûz z kapes domnívám se, Ïe se to net ká v ech daàov ch poplatníkû, pouze vlastníkû nemovitostí (a jak se fiíká»kaïdá sranda nûco stojí«), a podafií-li se nastolit stav s v raznû vy í technickou a následnû právní spolehlivotí katastru, budou v sledné náklady vlastníka v koneãném dûsledku a z dlouhodobého hlediska podstatnû niï í. Nebo se domníváte, Ïe soudní spory (napfi. na urãení vlastnictví) jsou levnou záleïitostí? Netvrdím, Ïe jsou ve keré v chozí podmínky nastaveny optimálnû, Ïe nenastane fiada infarktov ch situací, Ïe to nebude klást podstatnû vy í nároky na stranû vyhotovitelû, ale pfiedev ím na stranû pfiebírajících, ale myslím Ïe je to minikrok správn m smûrem. Václav âada Máte zajisté v obou pfiípadech pravdu, problém v ak je, Ïe ve vût inû pfiípadû nelze vámi navrïené fie ení pouïít: síè bodov ch pólû b vá fiídká nebo je velice komplikované mûfiit nadbyteãná mûfiení. Dnes se také, vzhledem k malému poãtu zmûn v oblastech s mapou v jiném neï soufiadnicovém systému S-JTSK, není moïné pfii dodrïení parametrû podle pfiedpisû pfiipojit na zmûny jiï zamûfiené v S-JTSK, buì nejsou vûbec nebo jich je pfiíli málo anebo jsou ke v emu nevhodnû rozloïené. Celková pfiesnost se pravdûpodobnû o nûco zv í, av ak pomûr cena/v kon bude naprosto neadekvátní. V sledná spolehlivost v rámci deklarované 3. tfiídy bude spí e hor í neï je dne ní, v rámci tolerance 2,66 (2,96) m. Jak asi k sobû»pûjdou«jednotlivé drobné zmûny, zamûfiené z podobn ch, pfies 1 km dlouh ch pofiadû, kdyï kaïd z nich bude obsahovat pfies 10 vrcholû, ne vïdy budou mûfieny trojpodstavcovou soupravou a o strojích odpovídající kategorie ani nemluvû. Obávám se, Ïe v sledn efekt bude dost podobn efektu»komparovaného kroku«, a to za cenu mnohonásobnû vy í, neï by stálo plo né mapování. Ale tfieba jsem jen pesimista. Podívejte se na to z druhého úhlu pohledu: Kolik by stálo plo né mapování nejexponovanûj- ích lokalit v zemi? A teì tuto ãástku porovnejme s tím, kolik penûz bychom získali jen na základû zv eného ratingu slu né právní jistoty, neboè pouze v územích s kompletnû vy etfien mi hranicemi a vlastnictvím se naprosto minimalizuje pravdûpodobnost, Ïe investor bude muset svoje pozemky kupovat dvakrát nebo omezovat svoje aktivity díky neukonãenému soudnímu sporu. A dále: O kolik draï í a ménû spolehlivûj í je tato cesta v porovnání s jednorázov m mapováním? V úhlu pohledu celkov ch dopadû si na rozdíl od vás myslím, Ïe stav KN se t ká v ech daàov ch

Katastr 28.3.2004 20:58 Stránka 35 poplatníku. KaÏd z nás buì vlastní nûjakou nemovitost nebo je závisl na nûkom, kdo ji vlastní. Stejnû tak se mi nelíbí, kdyï si cizinci o nás myslí, Ïe jsme právû slezli ze stromû protoïe si sami nedokáïeme dát do pofiádku ani jeden ze základních kamenû právního státu evidenci nemovitostí. A pokud pfiijmu va i tezi Ïe se problém t ká jen vlastníkû nemovitostí proã tedy nezatíïit tyto doãasnû zv enou daní z nemovitosti pro úãely v hradnû tvorby nového katastrálního operátu? A tam, kde by se mapování provádûlo pozdûji, podpofiit urãování hranic v S-JTSK formou úlev na daních? Ale to se moje úvahy bohuïel pohybují úplnû mimo realitu zdej ího Kocourkova. Infarktové situace by nemusely nastávat, kdyby: a) existoval kvalitní a propracovan pfiedpis pro provádûní prací; b) kter by zároveà umoïàoval postihovat o izenou práci; c) existovala osobní odpovûdnost úfiedníkû za jejich chybná rozhodnutí anebo aspoà rychlá a úãinná ochrana proti nim; d) existoval pouze jeden katastr a nikoliv tolik, kolik pracuje úfiednikû v rezortu. To platí obecnû a splnûní tûchto ãtyfi bodû by celému katastru zfiejmû prospûlo mnohem více neï povinnost mûfiení v S-JTSK. Je to levnûj í, ale iodost obtíïnûj í. VáÏení kolegové, dovolte, abych se k problematice mûfiení v JTSK také vyjádfiil. 1. Samozfiejmû, Ïe povaïuji za nejlep í fie ení problému katastrálních map v sáhov ch mûfiítkách nové katastrální mapování. S tím by se mûlo zaãít v kaïdém pfiípadû. 2. O tom, Ïe budou katastrální mapy v sáhovém mûfiítku digitalizovány, jiï bylo dávno rozhodnuto a teì jde jenom o to, aby to bylo provedeno co nejlépe o tom diskutujme! 3. Z hlediska situace na trhu geodetick ch prací je to práce, která mûïe tento trh oïivit. V posledních letech byl jiï dosti znaãn pfievis nabídky nad poptávkou geodetick ch prací. Projevilo se to na nepfiimûfienû nízk ch cenách, které neumoïàují ãesk m geodetick m firmám jejich (zejména investiãní) rozvoj. Mûfiení v JTSK je samozfiejmû nároãnûj í jak na mûfiicí techniku, tak i na softwarové vybavení. 4. Diskutabilní je samozfiejmû to, Ïe ty zv ené náklady bude platit ná klient (obãan ãi právnická osoba) nebude se mu to líbit to je jasné, ale nám se také nelíbí, Ïe ceny v eho kolem nás stoupají a ti, ktefií je zvy ují, nás nelitují. Berme to tedy i jako jedineãnou pfiíleïitost pfiizpûsobit na e ceny cenám ostatních oborû, neboè na e ceny jsou ve srovnání s jin mi smû né. Geometrick plán za 2 000 Kã!? Podívejte se na www.kgk.cz tam o tom teì zaãínáme diskusi. J. Fafejta Zkusím taky pfiispût s»tro kou do ml na«. Netvrdím, Ïe jsem z mûfiení v JTSK odvázan. V na í oblasti (Jilemnicko, Semilsko) je vût ina katastrû v sáhov ch mapách,»trigasy«jen na kopcích (ãasto uï po tûch letech zalesnûn ch), zhu Èovací body byly pfiidány tak 2 v katastrálním území. Ale na druhou stranu se o tomhle mluvilo podle mû dobré 3 4 roky, takïe to snad není blesk z ãistého nebe. Je pravda, Ïe na breãení je teì pozdû. Za nejrozumûj í fie ení povaïuji GPS, teì se pfiece dá sehnat levnûji neï totálka. A propos, váïení kolegové, co fiíkáte ãlánku v Mladé frontû»nejhûfie placení jsou zemûmûfiiãi«. Ve svûtû platí, Ïe cena geodetick ch prací tvofií 3 5% nákladû na stavbu. Aãkoliv na e vstupní náklady (nepoãítám teì do toho v platy) jsou témûfi na 100 % se svûtem, jsme zhruba na 20 % svûtov ch cen, pfiitom âr je asi na 40 %, takïe jsme dost pod prûmûrem. TakÏe doufám, Ïe se po vstupu do Unie ceny nûkam pohnou a pak uï pro nikoho z nás nebude Ïádn problém si novou techniku pofiídit. Petr Plichta Zajímavé. Dlouho jsem to nesledoval. Naposled, co vím, to bylo pfies milion, tak jsem to pustil z hlavy. MÛÏete pfiidat nûco konkrétnûj ího, pfiíp. i nûjak odkaz? Jako europesimista bych fiekl, Ïe nejen ceny, ale celé se to pohne. Nûkam... Jinak ceny jsou jedna vûc a jestli na to lidi budou mít zase druhá. Není problém nasadit cenu a vyfakturovat (dle ceníku) tfieba 100 000, které ale nikdy neuvidím, nebo Ïít v realitû a prodat totéï za 50 000, které dostanu. Jednodu í GPS (Sokkia, AshTech) se dají sehnat pod 200 000,- vãetnû SW. Nezlobte se na mû, ale kdo má na dûm za 2 miliony, mûl by mít i nûjak ch 20 30 tisíc na 35

Katastr 28.3.2004 20:58 Stránka 36 geodetické práce. Teì pfiijdou geodetické práce pfii stavbû RD tak na 5 8 tisíc. Jo, to je je tû pozûstatek z doby, kdy zamûfiení garáïe bylo za 60 Kãs samozfiejmû dotováno státem, geodézie byla rozpoãtovka. P. Plichta Já se nezlobím. Dovolil bych si ale oponovat. Barák za 2 miliony není nic moc velikého. Vytyãení a zaji - tûní na laviãky vãetnû v ky a pak nûjaká skuteãná provedení, to se vleze do 10 000 (moïná i s GP) a nemám pocit, Ïe by to bylo nûjak málo. O to ale nejde. Mûl jsem na mysli spí e ty lidi, ktefií rok»lepí«garáï k baráku a nakonec musí dát je tû ±3 500 za GP, coï z jejich pohledu jsou 3 (tfii!) nové tlusté ãáry na papíru, a tohle by mûlo jít je tû nahoru... Pokud jde ale o»pofiádné«stavby, tak tam máte pravdu, Ïe by se to mohlo zlep it. MoÏná by ov em pro zaãátek staãilo, kdyby se pûlka ceny stavby automaticky nezadrhla u zprostfiedkovatele, kter si na práce nasmlouvá subdodávky. To se pak musí etfiit v ude i na geodetech... Pánové, ostatní profese se neptají, zda to, co fakturuji, je pro odbûratele málo nebo hodnû, v robci geodetick ch pfiístrojû také nepfiizpûsobují ceny moïnostem ãesk ch geodetû, ale prostû ten pfiístroj»stojí tolik a tolik«. Na e práce také nûco stojí a máme-li ji dûlat pofiádnû, potfiebujeme k tomu pofiádné pfiístroje a tak cena do 10 tisíc za v echny geodetické práce na stavbû RD, je skuteãnû velmi málo, vïdyè skuteãnû spolehlivá a v konná souprava GPS vhodná pro geodetické práce stojí pfies milion korun! S tou závratnû nízkou cenou, za kterou nûktefií z nás pofiád tak úsilovnû bojují se potom stáváme outsidery mezi ostatními, chtûjí po nás práci v ibeniãních termínech (kdyï to stojí tak málo, tak to asi dá i málo práce) a nikdo nás nerespektuje. PrestiÏ na í profese jde vniveã. Fafejta No, je tfieba pfiipomenout, Ïe je fieã o RD za 2 miliony (takïe nic moc velkého) a upfiesnit, Ïe jde o»stavební firmou poïadované«práce, coï je velk rozdíl. A taky s pfiihlédnutím k tomu, Ïe 300 Kã/hod je spí e z obasti zboïn ch pfiání a Ïe kdyï to za ty peníze neudûlám sám, udûlá to (a rád) nûkdo jin, to opravdu jde. Jinak hezká teorie. Co navrhujete za fie ení a hlavnû jak to chcete prosadit? 36 (Pozn. red.: Diskuse dále nabyla charakteru kulometné palby) Fafejta: V této diskusi není prostor pro podrobné ekonomické rozbory... Novosad: V tomto fóru je dost prostoru pro více vûcí. Takov frmol tady není. Je ov em otázka, zda to k nûãemu bude. F: Z pohledu geodeta není dûleïité, za kolik je dûm postaven, ale jaké geodetické práce a kolik jich je nutné v prûbûhu stavby vykonat. N: Jasnû Ïe není dûleïité, za kolik je ten barák, ale je pfiece rozdíl, jestli vytyãuji obdélník, kter zarovnám do uliãní fronty nebo nûjakou zbûsilou kreaturu nad eného architekta, kde není jedin prav úhel, plno v stupkû, obloukû a minimálnû 3 v kové úrovnû. Tady byl zmínûn RD za 2 miliony, coï bude spí e ta první varinta a o té jsem psal. F: Co se t ãe hodinov ch sazeb, tak 300 Kã po zahrnutí v ech nákladû (auto, hardware, software, nájem, energie, telefon atd., pak 35% odvod ze mzdy, zdravotní, sociální a daà ze mzdy) jste na hranici Ïivotního minima. N: Skoro správnû. Podle tabulek MPSV dokonce pod hranicí! F: Dovolenou vám jako podnikateli také nikdo nezaplatí, musíte si na ni vydûlat bûhem tûch zb vajících 11 mûsícû. A na to jste studoval 5 aï 6 rokû na vysoké kole, musíte na to mít úfiední oprávnûní, k nûmu je tû mnohaletou praxi a zvlá tní zkou ku! N: To jsou ty paradoxy.»moc ses uãil, málo vydûlá...«. Vím o jednom inïen rovi, kter rezignoval a el ke kopáãûm. Je spokojen. Vydûlá si víc, má míà starostí a v zimû nemrzne ani tolik co my, protoïe se kopáním zahfieje. F: Je tfieba zaãít s dûslednou kontrolou provádûní geodetick ch prací na stavbách a dohledem nad v konem ÚOZI ve v stavbû. N: Hezké. Ale co konkrétnû? Kdo, jak a co má kontrolovat? Copak to»my zespod«nûjak rozjedeme? F: Ale hlavnû si musíme uvûdomit skuteãnou hodnotu na í práce bez nás by se nepostavilo nic. N: Není pravda. adu vûcí jsou stavební firmy schopny si udûlat samy. Ale protoïe napfi. ke kolaudaci potfiebují protokol o vyt ãení, kter jim nikdo (vyjma»sebevrahû«) jen tak nedá, tak si objednají geodeta na vytyãení... F: A budeme-li dûlat za 300 nebo za 600 Kã na

Katastr 28.3.2004 20:58 Stránka 37 hodinu, nebude rozhodnû té práce míà! N: Nesouhlasím! To by museli v ichni jít s cenou nahoru, ale to se nestane. A nebo to upravme zákonem. Minimální ceny jsou takové a kdo pûjde pod, dostane pokutu, pfiíp. pfiijde o razíko... Ale to uï je opût skoro socialismus nûkdo rozhoduje, co a za kolik. Opravdu nerozumím, jak si to pfiedstavujete. Nebo co tfieba pevn (a závazn ) ceník geodetick ch prací, pfiíp. s koeficienty zohledàujícími vzdálenost od Prahy? Ceník, kter se mi dostal do rukou, je o niãem. KdyÏ tam ãtu nûco ve stylu»vytyãení bodu... 100 450 Kã«, tak to jako by Ïádn nebyl. Co má ãlovûk dûlat, kdyï pfiijde s nabídkou a fieknou mu, Ïe strop je tolik a tolik? Pfiece neïiju ze vzduchu a pofiád je lep í km polohopisu (vã. sítí) za 15 tisíc místo nabízen ch 16,5 neï nic a sedût doma. A o tom to je... F: Geodeti dnes Ïijí z»ruky do huby«a budoucnost? Na tu myslet nemohou. Je to tedy v nás, není nás zase tolik, abychom si to nemohli vzájemnû vyjasnit, ale drtivá vût ina se o nic takového nezajímá, na akce pofiádané svazem geodetû apod. nechodí... N: Myslíte napfi. 39. Geodetické informaãní dny, na které jsem dostal pozvánku? To byl pûkn úlet. Jednak jsem musel pochopit, Ïe ta pfiíloha je PDF, abych ji vûbec mohl otevfiít, protoïe pfii la s pfiíponou DAT a pak byl uvnitfi místo plánku prázdn rámeãek. Vskutku to na mû zapûsobilo velmi profesionálnû. A pak ta cena... 980 Kã + cesta do Brna za 8 hodinov program pfiedná ek, prezenzacíjin ch firem a obûda, to pfiece nikdo nemohl váïnû oãekávat nûjak masov zájem nebo se pletu? Obsah pfiedná ek si mohu (teoreticky) pfieãíst tfieba na webu, obûd (roz oupnu se) 150 Kã, ale proã platit za to, Ïe se mnû bude nûkdo prezentovat, tomu nerozumím a zdá se mnû opravdu hodnû. F:...komora je nezajímá atd. N: K ãemu komora, v ãem nám mûïe pomoci, pfiíp. jiï pomohla? Pouãte mû (bez ironie). Jaké má pravomoce? Má její slovo vût í váhu neï usnesení místního SRP? Zatím vidím jedin smysl komory, a to placení poplatkû, ale to mnû váïnû nechybí. F: Jenom obãas sly ím (na KÚ, v hospodû, od znám ch apod.) náfiky na nízké ceny. A mnû jako funkcionáfii komory fiíkají: Udûlejte s tím nûco! Já v ak fiíkám: Udûlejme s tím nûco! N: Jsem pro! Navrhnûte nûco! Nûco reálného... aè se mûïeme od nûãeho odpíchnout. F: Neberte to osobnû, já jsem rád, kdyï nûkdo jakkoliv reaguje, protoïe ona hrozivá»mlãící vût ina«geodetû mû dûsí.. N: Já se nezlobím. Jenom mám obavy, Ïe tím stejnû nakonec akorát ztrácím(e) ãas... Úvahu v druhém odstavci ãtvrtého pfiíspûvku (Huráb) jsem asi úplnû nepochopil. Jsme pfiece povinni mûfiit v 3. tfiídû pfiesnosti (resp. kvalitû)»aè to stojí co to stojí«. Co je 3. tfiída pfiesnosti je naprosto pfiesnû stanoven technick termín. Vyhlá ka pfiesnû stanovuje kolik maximálnû procent bodû smí pfiesáhnout stanovená kritéria... Pokud by tedy inspektor ZKI vzal nádobíãko, v e po mnû pfiemûfiil a zjistil, Ïe tfieba 50 % mnou mûfien ch bodû není v dopustn ch odchylkách, tak mi prokázal, Ïe jsem poru il vyhlá ku. Oprávnûn zemûmûfiick inïen r pfieci ruãí za to, Ïe mûfiil s dostateãnou pfiesností. Nebo se m lím? To je samozfiejmû teorie od mého»poãítaãového stolu«. Nemám pfiehled kolik zakázek ZKI takto mûïe skuteãnû pfiemûfiovat a zda se to dá z jejich strany prakticky uhlídat. Îe povinné mûfiení GP v S-JTSK silnû zvedne náklady na tvorbu GP je jasné. MoÏná to tedy bylo my leno tak, Ïe zemûmûfiické firmy budou takto ve snaze o niï í náklady, hlavnû u mal ch zakázek, vûdomû i nevûdomû takto více poru ovat vyhlá ku neï dfiíve a doufat, Ïe to projde? To uï v ak technické pfiedpisy posuzujeme také z hlediska sociálního, psychologického, etického... Prostû v echno souvisí se v ím... A ta vy í cena? Vy í cena zemûmûfiick ch prací + vy í sazba DPH = vy í pfiíjem státu = niï í deficit státního rozpoãtu a vy í HDP, po tom pfiece ekonomové touïí. Na v echno se dá koukat z té pozitivnûj í stránky... Martin Forejt Jasnû, Ïe 3. tfiída pfiesnosti (správnûji kód kvality urãení bodu) je technick termín. Tady jde spí o okamïiky a situace, které v praxi nastávají. Jednoduch pfiíklad: dva nezávislé polygonové pofiady s uzávûry na hranû dopustn ch odchylek nebo nevhodnou konstelací rozloïení chyb, k tomu nastfiádané odchylky z pomocn ch mûfiick ch metod (napfi. konstrukãní omûrné) a problém je na svûtû. KdyÏ se potom k takov m dvûma nezávisl m mûfiením budete chtít pfiipojit, zaãnete se dostávat do problému. Body byly urãeny s kódem 3, av ak odchylky, které vám vycházejí pfii spojení tûchto dvou mûfiení (napfi. pfii pfiipojení se na nû) defor- 37

Katastr 28.3.2004 20:58 Stránka 38 mují va e mûfiení natolik, Ïe pfii jeho ovûfiení uï ve 3. tfiídû pfiesnosti nejste. Podobn problém tfieba nastává dnes obãas tam, kde se nahromadilo hodnû mûfiení jedno pfies druhé. Aco se t ká toho tlaku na poru ování pfiedpisû: Ten tady byl, je a bude, i kdyï ãasto je spí e problém ve patnû napsan ch pfiedpisech. Ale jak by nûkdo obcházel povinnost pfiipojení do S-JTSK si moc nedovedu pfiedstavit. Je tû k otázce uïití GPS pro GP v KN v souvislosti s poviností mûfiit v JTSK. Dovolil bych si upozornit na semináfi»pfiebírání v sledkû zemûmûfiick ch ãinností mûfien ch technologií GPS do katastru«: http://www.vugtk.cz/odis/index_skoleni.html, kter je prvním svého druhu pro vefiejnost. Doposud byl konán jen jedenkrát pro zamûstnance resortu âúzk a pro velk zájem bude pro nû opakován. 17. bfiezna pak bude uspofiádán právû pro vefiejnost, tj pro oprávnûné zemûmûfiiãe. Milan Talich 38