Analýza vybraného produktu životních pojištění na českém pojistném trhu.

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Analýza vybraného produktu životních pojištění na českém pojistném trhu. Diplomová práce Autor: Martin Prajs Finance Vedoucí práce: Ing. Karina Mužáková, Ph.D. Praha Duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Děčíně, dne 27. 4. 2015 Martin Prajs

Poděkování Děkuji za spolupráci a poskytování relevantních dat Jaroslavě Nigrínové a Petře Pošívalové z Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group a vedoucí práce Bc. Ing. Karině Mužákové, Ph. D. za odborné vedení.

Anotace Tématem této diplomové práce je popis vývoje českého pojistného trhu se zaměřením na období po vstupu České republiky do Evropské unie a s důrazem na životní pojištění. Hlavním bodem je porovnání produktů životního pojištění nabízených předními pojišťovnami působícími na českém pojistném trhu. Porovnávány jsou produkty oceněné odbornou porotou Finanční akademie Zlaté koruny a odbornou porotou v soutěži Banka roku pořádané společností Fincentrum. Hodnocení vybraných produktů bylo zaměřeno na porovnání vybraných základních faktorů, mezi které patří cena, pojistná ochrana z pohledu flexibility a rozsahu a na rozsah a výši pojistného plnění. Klíčová slova: Pojistná ochrana, pojistný trh, pojistné, připojištění, výluky z pojištění Annotation: The theme of this dissertation is the development of the insurance market, focusing on the period after the entry Czech Republic in to the European Union, with an emphasis on life insurance. The main point is to compare life insurance products offered by leading insurance companies operating on the Czech insurance market. The products for comparing were awarded by professional jury of Financial academy of Golden crown and in competition Bank of the Year. Valuation of chosen products was focused on comparing the prices, insurance protections and indemnity. Key words: Insurance protection, insurance market, premium, supplementary insurance, insurance exclusions

OBSAH ÚVOD... 7 1. POJISTNÝ TRH V ČR... 9 1.1. Historie vývoje 9 1.2. Subjekty na pojistném trhu 10 2. VÝVOJ ČESKÉHO POJISTNÉHO TRHU ZA POSLEDNÍ DEKÁDU... 12 2.1. Nejvýznamnější události v České republice 12 2.2. Nejvýznamnější události v Evropské unii 21 3. ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ... 25 3.1. Pojištění pro případ smrti 25 3.2. Pojištění pro případ dožití 26 3.3. Smíšené životní pojištění 26 3.4. Připojištění k životnímu pojištění 28 4. VYBRANÉ PRODUKTY ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ... 29 4.1. Vybrané pojišťovny 30 4.1.1. Pojišťovna České spořitelny, a.s.... 31 4.1.2. Kooperativa pojišťovna, a.s.... 32 4.1.3. Česká pojišťovna, a.s.... 32 4.1.4. ING Životní pojišťovna N. V.... 33 4.1.5. Allianz pojišťovna, a.s.... 33 4.2. Modelový případ 34 4.2.1. FLEXI životní pojištění... 37 4.2.2. Životní pojištění Můj život... 55 4.2.3. Životní pojištění Rytmus... 68 4.2.4. Životní pojištění Perspektiva... 80 4.2.5. Životní pojištění ING Smart... 90 4.3. Porovnání produktů 100 4.3.1. Cena... 100 4.3.2. Pojistná ochrana... 101 4.3.3. Pojistné plnění... 105 5

ZÁVĚR... 112 SEZNAM TABULEK... 118 SEZNAM GRAFŮ... 119 SEZNAM PŘÍLOH... 120 6

Úvod Pojištění je jeden z tradičních nástrojů snížení dopadu rizik. Obecné povědomí o přínosu pojištění pro ekonomiku a společnost je ale nízké. Pojištění přitom ovlivňuje ekonomiku v celé řadě oblastí. Nejdůležitějším prvkem pojištění je schopnost přenosu rizik jak od jednotlivců tak i právnických osob. Ne všechna rizika jsou ale pojistitelná, zde úlohu pojišťovny musí přebrat stát. Pojišťovny velmi úzce spolupracují s bankami a dalšími finančními institucemi, příkladem budiž produkty jako pojištění schopnosti hradit splátky, cestovní pojištění či pojištění právní ochrany. Pojištění schopnosti splácet úvěr snižuje riziko nesplácení závazků. Banky tak nemusí vázat finanční prostředky ve formě rezerv a mohou je investovat. Pojišťovny také mají u bank uloženy finanční prostředky, které představují významný objem peněžního trhu. Pojišťovny jsou také významnými investory disponujícími značnými zdroji, které investují na finančních trzích. Diplomová práce je zaměřena na oblast životního pojištění. Životní pojištění je tradičním finančním produktem, který však v České republice zatím nemá velkou tradici a ve srovnání se západní Evropou není tolik využíván. Přitom správné nastavení pojistné ochrany je základem každého finančního plánu. Proto jsem se rozhodl porovnat produkty univerzálního životního pojištění prodávané na českém pojistném trhu. Hlavním cílem této práce je porovnat produkt Flexi Pojišťovny České spořitelny, a.s. s konkurenčními produkty. Produkty jsou porovnávány z pohledu zájemce o pojištění se zaměřením na komplexnost pojistné ochrany, pohodlnou správu a flexibilitu nastavení. Jedním z dílčích cílů je zaměřit se na nastavení pojistné ochrany tak, aby zájemce o pojištění mohl zajistit nejběžnější rizika. Prvním krokem bylo vybrat pojistné produkty běžně dostupné na českém pojistném trhu, s dostatečnou šířkou nabízeného pojistného krytí. Proto jsem k porovnávání vybral produkty životního pojištění, které byly v posledních letech úspěšné v soutěžích Zlatá koruna a Banka roku. Druhým krokem bylo rozhodnutí o tom, jaká rizika je třeba mít ve fungující pojistné smlouvě nastavena. Další fází byla návštěva poboček pojišťoven nebo jejich obchodních zástupců a požadavek na modelaci návrhu životního pojištění. Už při vypracovávání modelací se ukázalo, že nelze nechat vypracovat totožné nabídky, protože každý produkt má jiné 7

nastavení nabízených pojištění a připojištění. A někteří prodejci byli schopni sestavit požadovanou modelaci až při druhé návštěvě a po konzultaci se zkušenějším kolegou. Závěrečným krokem srovnávací části byla analýza pojistných podmínek a oceňovacích tabulek, aby případný zájemce o pojištění věděl, jak jednotlivé produkty fungují a jaká rizika kryjí, ať už se týče šíře pojistné ochrany nebo doby na kterou je možné pojištění sjednat. Vybrané parametry jsem vyhodnotil a na základě pořadí dosažených v jednotlivých ukazatelích stanovil pořadí celkové. Dalším dílčím cílem této práce je popis a zhodnocení vývoje oblasti pojišťovnictví na českém trhu se zaměřením na životní pojištění a období po vstupu České republiky do Evropské unie. V této části práce je použita metoda literární rešerše. 8

1. Pojistný trh v ČR K poslednímu dni roku 2014 působilo na českém pojistném trhu 53 pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven. Před listopadem 1989 však v tehdejším Československu existovala jediná státní pojišťovna s územním monopolem. Předpokladem rozvoje pojišťovnictví tedy byla změna legislativního rámce. Klíčový význam mělo přijetí zákona o pojišťovnictví a následná řada dalších právních předpisů jako občanský zákoník, obchodní zákoník a daňové zákony. 1.1. Historie vývoje Zákon o pojišťovnictví z roku 1991 1 otevřel legální možnost vzniku konkurenčního podnikání v odvětví pojišťovnictví. Zrušení monopolu České státní pojišťovny vytvořilo možnost vzniku konkurenčních domácích a o rok později i zahraničních pojišťoven. Dominantní úlohu v první polovině devadesátých let měla stále Česká pojišťovna a.s., která prošla transformací ze státního podniku na akciovou společnost. Tato společnost disponovala rozsáhlou sítí poboček a klientelou. Zároveň však byla zatížena pojistnými smlouvami, které byly sjednávány s nevyhovujícími pojistnými podmínkami a nepostačitelným pojistným. Nově vznikající konkurence oproti tomu musela budovat obchodní síť a jejím prostřednictvím získat klientelu, na druhou stranu ale mohla začít na technicky dokonalejší úrovni a pojistné stanovit podle aktuálních poměrů na pojistném trhu. Největším úkolem pojišťovnictví prvé poloviny devadesátých let bylo narovnat historicky deformované tarify, což nebylo veřejností ani kompetentními úřady přijímáno vždy s pochopením. Přesto se situace pomalu zlepšovala. Zatímco v roce 1993 činily pojistně technické rezervy českého pojišťovnictví jen málo přes 50 mld. Kč, v roce 2000 se jejich objem blížil 117 mld. Kč. Specifikem doby je významný podíl depozit u bank v portfoliových aktivitách České pojišťovny a.s. To bylo dáno povinností původní České státní pojišťovny deponovat všechny své rezervy u Státní banky československé za nízký úrok. Restriktivní a obezřetná měnová politika znamenala pro pojišťovny dobré výnosy z bankovních depozit při nízké rizikovosti. 1 Zákon č. 186/1991 Sb., o pojišťovnictví, ze dne 26. dubna 1991 9

V roce 1994 měla nadpoloviční podíl na celkovém finančním umístění českých pojišťoven depozita u bank. To mělo nepříznivé důsledky v době bankovní krize v polovině devadesátých let. Česká pojišťovna a.s. v krachujících bankách utrpěla ztráty, které měly důsledky pro její vlastnickou strukturu. S dalším rozvojem finančního trhu a poklesem úrokových sazeb se finanční politika pojišťoven orientovala stále více na nákup cenných papírů, zejména státních cenných papírů a obligací, pokladničních poukázek a akcií. Od roku 1998 začínaly v portfoliu nabývat na významu cenné papíry s pevným výnosem. Postupně dochází k nárůstu poptávky po pojištění. Materiální dohled nad pojišťovnami (kontrola tarifů a pojistných produktů) se mění na dohled finanční (kontrola solventnosti) 2 1.2. Subjekty na pojistném trhu V den schválení zákona o pojišťovnictví 26. 4. 1991 vznikla Česko slovenská asociácia poisťovní (ČSAP). První pojišťovnou vzniklou poté, co vešel v platnost zákon o pojišťovnictví, byla družstevní pojišťovna Kooperativa. Tato pojišťovna se ve svých počátcích zaměřila na pojišťování podnikatelských rizik. V polovině roku 1992 byla státem založena Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., orientovaná na krytí politických a komerčních rizik, souvisejících s vývozními úvěrovými operacemi. Omezené zdroje byly vyčleněny z Fondu národního majetku. Zaměření na živnostenskou klientelu měla původně Živnostenská pojišťovna, a.s. Nabízela základní druhy majetkového a odpovědnostního pojištění pro občany a především však pro malé a střední podnikatele, případně velké společnosti. Po změně vlastnické struktury se pojišťovna stala součástí finanční skupiny České spořitelny, a.s. a stala se součástí projektu bankopojištění. V roce 1993 se na trhu objevily dva subjekty zaměřené na životní pojištění. Pojišťovna IPB, a.s., a na náročnější klientelu se orientující Nationale - Nederlanden, česká pobočka holandské pojišťovny. 2 DUCHÁČKOVÁ, Eva, principy pojištění a pojišťovnictví 10

Druhou zahraniční pojišťovnou na českém trhu byla dceřiná společnost American International Group, Inc. Už v polovině devadesátých let vstoupila na český trh německá holdingová pojišťovna Allianz. Počet licencovaných pojišťoven na českém pojistném trhu se po rozvojovém boomu ustálil na počtu kolem čtyřicítky. Ke konci roku 1991 měly povolení k činnosti tři pojišťovny (Česká státní pojišťovna, Kooperativa, družstevní pojišťovna, a.s., Poisťovňa Otčina, organizační složka). V roce 1993 jich už bylo 20, v roce 1997 celkem 40. Také v roce 2004 bylo pojišťoven 40. Některé subjekty ukončily činnost, jiné získaly povolení. Počet pojišťoven začal opět narůstat po 1. květnu 2004, dni přistoupení České republiky k Evropské unii, na základě principu jedné licence, vydané domovským členským státem EU. V roce 2010 činil počet pojišťovacích subjektů na českém trhu 53. 11

2. Vývoj českého pojistného trhu za poslední dekádu Vstup ČR do evropské unie vyvolal zájem zahraničních pojišťoven o vstup na český pojistný trh. Připojení k celoevropskému pojistnému trhu přineslo širší nabídku pojistných produktů a byly také představeny zcela nové druhy pojištění. 2.1. Nejvýznamnější události v České republice Vývoj pojistného trhu v uplynulých deseti letech bude popsán pomocí nejvýznamnějších událostí, k nimž v jednotlivých letech došlo. Rok 2004 Jednotný evropský pojistný trh, kterého se Česká republika stala členem, funguje na základě tzv. jednotného pasu. Každá pojišťovna, která má řádné povolení provozovat pojišťovací činnost v některé z členských zemí Evropské unie, může při splnění oznamovací povinnosti vůči odpovídajícímu dozorovému orgánu, rozšířit své aktivity i do jiných členských států. Pojišťovací činnost může vykonávat formou zřízení pobočky nebo poskytováním pojištění na základě svobody dočasného poskytování služeb přímo ze svého domovského státu. Státní dozor vykonává dozorčí orgán v zemi, kde má své sídlo. V roce 2004 došlo k zásadní harmonizaci českého pojistného práva s legislativou Evropské unie vydáním 4 zákonů k pojištění a pojišťovnictví. Ve sbírce zákonů vyšla novelizace: - zákona o pojišťovnictví s platností od 1. 5. 2004, - zákona o pojistné smlouvě s platností od 1. 1. 2005 (některé ustanovení s platností od 1. 5. 2004), - zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí s platností od 1. 1. 2005, - zákona o pojištění odpovědnosti za škody z provozu vozidel s platností od 1. 1. 2005 V platnost vešly i další legislativní změny dotýkající se pojišťovací činnosti, například daňové zákony. Rok 2005 V roce 2005 dochází k upevnění finanční stability na pojistném trhu. Pokračuje implementace právních aktů Evropské unie. Je vydán zákon č. 377/2005 Sb. o doplňkovém 12

dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrovými družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech. Dochází ke změně zákona o finančních konglomerátech s účinností od 29. 9. 2005, s plnou účinností od 30. 9. 2006 Zákon upravuje výkon doplňkového dozoru nad regulovanými osobami (pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna) působícími ve finančních konglomerátech, vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dozoru nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob působících ve finančním konglomerátu. Účelem doplňkového dozoru je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu. Zákon stanovuje rovněž doplňková pravidla obezřetného podnikání a upravuje správní delikty. Pro pojišťovnictví bylo významné rovněž vydání zákona č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích je radikální změnou, jejímž cílem je snížit počet dopravních nehod a úmrtí na českých silnicích. Stanovuje například nové povinnosti řidiče, zavádí bodové hodnocení porušení povinností stanovených zákonem apod. Podstatná je rovněž změna zákona o přestupcích, a to úprava přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a zvýšení pokut. V roce 2005 probíhal legislativní proces u dalších zákonů, z nichž některé byly ve sledovaném roce i přijaty, ale s účinností až po 31. 12. 2005. Z nich má stěžejní postavení zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. Od data účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 4. 2006, je dohled integrován do České národní banky (ČNB). O této variantě řešení rozhodla vláda svým usnesením č. 1079 ze dne 24. 8. 2005. ČNB se stala jediným subjektem vykonávajícím dohled nad osobami působícími na finančním trhu. Má povinnost provádět analýzy vývoje finančního systému, pečovat o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívat ke stabilitě finančního systému jako celku. Pokud jde o pojišťovnictví, převzala tak ČNB agendu Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, který působil v rámci Ministerstva 13

financí ČR. V rámci organizační struktury ČNB existují z hlediska integrovaného dohledu tři sekce: sekce bankovního dohledu, sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami, sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem. Podle uvedeného zákona má být například zřízen Výbor pro finanční trh, jehož předsedu, místopředsedu a dalšího člena výboru zvolí na návrh profesních a zájmových organizací rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Uvedený zákon změnil třicet tři zákonů a mezi nimi i zákon o pojišťovnictví, zákon o pojistné smlouvě a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Velmi náročný a zdlouhavý byl legislativní proces v případě zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který nabude účinnosti dne 1. 7. 2007. Koncem roku 2005 začalo Ministerstvo financí ČR připravovat návrh novely zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Jde zejména o implementaci tzv. páté motorové směrnice. V roce 2005 probíhala příprava změn níže uvedených vyhlášek důležitých pro pojišťovnictví, které byly vydány v 1. čtvrtletí 2006: vyhláška č. 40/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, vyhláška č. 96/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, vyhláška č. 100/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí ČR č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb. K 31. 12. 2005 projevilo zájem provozovat na území ČR pojišťovací činnost na základě svobody dočasně poskytovat služby celkem 328 pojišťoven a poboček z EU. Pojišťovny pokračovaly v inovacích pojistných produktů a v rozšiřování jejich nabídky. Celkově bylo na trhu nabízeno zhruba 250 pojištění, resp. pojišťovaných nebezpečí. Rok 2006 Zásadní význam pro pojistný, resp. finanční trh, mělo v roce 2006 přijetí zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. 14

Tímto zákonem se stala Česká národní banka orgánem dohledu nad osobami působícími na finančním trhu, tedy včetně pojistného trhu a byl zřízen mj. Výbor pro finanční trh jako poradní orgán bankovní rady pro oblast dohledu nad finančním trhem. Uvedený zákon změnil celkem třicet tři zákonů, včetně zákona o pojišťovnictví, zákona o pojistné smlouvě, zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí a zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Důležitý pro pojistný trh je i zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Zákon upravuje řešení úpadku a oddlužení dlužníka a ve zvláštním oddíle i úpadek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a pobočky pojišťovny z třetího státu po odnětí povolení. Zákonem č. 108/2007 Sb. byla posunuta jeho účinnost z 1. července 2007 na 1. leden 2008. Pojišťovnictví se zásadněji týkají rovněž změny zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a změny zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, které byly provedeny zákonem č. 264/2006 Sb. Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění je sice nadále osvobozen od daně z příjmů do výše 12 tis. Kč, ale nově se jen do této výše nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění. Rok 2007 V roce 2007 se pojistného trhu týkalo především naplňování vládní reformy, zejména zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Mezi její cíle patřilo i snížení deficitu státního rozpočtu, proto byla pozornost upřena i na zdanění technických rezerv a zajištění. Byly připravovány návrhy nových právních předpisů, nového zákona o pojišťovnictví, novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, příslušné části antidiskriminačního zákona, které byly nebo budou přijaty v roce 2008. Ve všech případech se jednalo o implementaci odpovídajících směrnic ES. Vydané právní předpisy Klíčový význam má pro pojišťovny zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jeho součástí je i novela zákona o daních z příjmů, která stanovila maximální společný limit do výše 24 000Kč ročně pro osvobození od daně příspěvků na penzijní připojištění a částek pojistného na soukromé životní pojištění od téhož zaměstnavatele. Další 15

součástí výše uvedeného zákona je novela zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, kterou bylo upraveno zdanění technických rezerv pojišťoven. U některých zákonů, které mají vztah k pojišťovnám, byla posunuta jejich účinnost. Příkladem je zákon č. 108/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. V tomto případě byla účinnost posunuta na 1. ledna 2008. Širší novela insolvenčního zákona byla přijata zákonem č. 296/2007 Sb. Rovněž byl přijat zákon č. 215/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. V zákoně o přestupcích byl upřesněn limit škody, do kterého nemusí být policie přivolána k dopravní nehodě, tj. na hodnotu 50 000 a nižší, aby odpovídala limitu v zákoně o silničním provozu. Úpravou byla do limitu zahrnuta i částka 50 000Kč. Rok 2008 Celkový počet pojišťoven působících na českém pojistném trhu v roce 2008 dosáhl 53 subjektů proti 52 v předchozím roce. Svou činnost ukončila AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s., dále byla udělena licence dvěma novým neživotním pojišťovnám AXA pojišťovna a.s. a Wüstenrot pojišťovna a.s. V průběhu roku byla dále vydána první licence pro zajišťovnu na českém trhu, kterou se stala VIG RE zajišťovna, a.s., ze skupiny Vienna Insurance Group (VIG). Prioritní význam pro pojišťovnictví měla příprava návrhu zákona o pojišťovnictví a návrhu občanského zákoníku. Rok 2009 Na konci roku 2009 působilo na českém pojistném trhu celkem 52 subjektů. Počet tuzemských pojišťoven zůstal původní, o jednu se snížil počet poboček z původních 18 na 17. Svou činnost ukončila Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. pobočka pro Českou republiku, XL Insurance Company Limited organizační složka a QBE poisťovňa, a.s. pobočka. V roce 2009 pokračovala tvorba nové legislativy a implementace právních aktů EU k pojišťovnictví. Prioritní význam mělo dokončení legislativního procesu u nového zákona o pojišťovnictví a vydání příslušných prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu. 16

Zákon ze dne 22. července 2009 o pojišťovnictví byl vydán ve Sbírce zákonů pod č. 277/2009 Sb. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Podrobně jsou upraveny podmínky provozování zajišťovací činnosti na základě implementace směrnice o zajištění, nastaly i úpravy v oblasti posuzování, nabývání a zvyšování účastí v souvislosti s implementací směrnice 2007/44/ES. Oproti předchozímu zákonu č. 363/1999 Sb. má zákon č. 277/2009 Sb. jinou strukturu, více paragrafů a vyžádal si změny dalších 22 zákonů včetně zákona o pojistné smlouvě, zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla atd. Ty byly provedeny zákonem č. 278/2009 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví. Nový trestní zákoník byl vyhlášen pod č. 40/2009 Sb. Přinesl poměrně značný počet změn oproti právní úpravě v trestním zákonu č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Platí to i pro trestný čin pojistného podvodu podle 210 trestního zákoníku. Zákon č. 282/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, posunul nabytí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. na 1. 1. 2013. Získaná doba má být využita k hlubšímu posouzení variant transformace zákonného pojištění a výběru optimální varianty. V rámci samotného pojišťovnictví patřilo mezi nejdůležitější události roku 2009 nalezení kompromisu ohledně definitivního znění dlouho připravované rámcové směrnice Solventnost II. Ta zavádí zásadní změny obezřetnostního rámce pro podnikání pojišťoven. Velký význam mělo i vydání Sdělení o strukturovaných retailových finančních produktech Evropské komise, která navrhla sjednocení právní úpravy informačních povinností a způsobů uzavírání obchodu u těchto produktů, mezi které vedle produktů UCITS (fondy kolektivního investování) patří například i investiční životní pojištění. Rok 2010 Zákon č. 346/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Z hlediska pojištění je nutno upozornit například na změnu v 8 odst. 7, kde je nově vymezeno, že jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně 17

po snížení o poplatníkem zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Nelze již odpočítávat veškeré zaplacené pojistné, tj. včetně příspěvků od zaměstnavatele. Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění. Zákon upravuje postup při zajišťování pohledávek na základě smlouvy, kterou se sjednává finanční zajištění, osoby oprávněné sjednat finanční zajištění, jejich práva a povinnosti a některé další otázky související s finančním zajištěním. Podle 7 mohou být poskytovatelem a příjemcem finančního zajištění také pojišťovna a zajišťovna. Rok 2011 Rok 2011 přinesl jak v oblasti regulace sektoru finančních služeb na evropské úrovni obecně, tak konkrétně v odvětví pojišťovnictví celou řadu změn. Evropská komise realizovala množství konzultací, které vedly v následujícím roce k předložení konkrétních legislativních návrhů s dopadem na oblast pojišťovnictví. Jednou z nejdůležitějších byla konzultace týkající se plánované revize směrnice 2002/92/ES, o zprostředkování pojištění. Byla uskutečněna celá řada aktivit souvisejících se zavedením rámcové směrnice Solventnost II, zejména na poli přípravy implementačních opatření druhé úrovně a v kontextu zakotvení pravomocí nových orgánů dohledu v připravovaných právních předpisech. Rok 2012 V roce 2012 byla přijata řada právních předpisů. Klíčový význam má vydání nového občanského zákoníku (NOZ), zákona o obchodních korporacích a zákona o mezinárodním právu soukromém, které spolu souvisejí a znamenají zásadní rekodifikaci soukromého práva. Neméně důležitými předpisy jsou zákony týkající se realizace důchodové reformy, zejména zákon o pojistném na důchodové pojištění. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Stávající zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů (ZPS), bude k datu nabytí účinnosti NOZ zrušen. Do NOZ je zařazena právní úprava pojistného zájmu, a naopak v něm nejsou obsaženy informační povinnosti pojistitele vůči zájemci o pojištění a pojistníkovi. Z detailního porovnání NOZ a ZPS jsou patrné změny v právní úpravě povinných pojištění, pojistného, šetření pojistných událostí, pojištění cizího pojistného nebezpečí, zásad rovného zacházení apod. Značný význam pro pojištění má nová právní úprava náhrady majetkové a nemajetkové újmy a právní úprava obchodního zastoupení. 18

Zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření (a další zákony). Zákon vymezuje poplatníky pojistného na důchodové spoření, upravuje definičně řadu pojmů. Vyžádal si přijetí zákona č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. K tomu, aby mohla být od 1. 1. 2013 spuštěna důchodová reforma, bylo nutné přijmout mimo jiné též zákon č. 403/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony. Zákon č. 463/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Den nabytí účinnosti tohoto zákona byl změněn z 1. 1. 2013 na 1. 1. 2015. Vyhláška č. 423/2012 Sb., o zvyšování důchodů vyplácených z pojistné smlouvy o pojištění důchodu. Vyhláška určuje pravidla pro navyšování důchodů, které budou vypláceny z pojistných smluv o pojištění důchodu uzavřených na základě zákona o důchodovém spoření. Vyhláška č. 424/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění vyhlášky č. 359/2010 Sb. Novela upřesňuje vyhlášku č. 433/2009 Sb. Specifikuje výkaz o provozování pojištění důchodu podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření či výkaz obsahující vybrané ukazatele za odvětví životního pojištění týkajícího se délky lidského života atd. Rok 2013 V roce 2013 se legislativní činnost soustředila zejména na předpisy související s rekodifikací soukromého práva tak, aby mohla být účinná od 1. 1. 2014. V oblasti pojištění se do české legislativy promítlo rozhodnutí Soudního dvora EU zakazující použití hlediska odporujícího zásadě rovnosti pohlaví při určování výše pojistného. Důležité změny zaznamenalo i pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vybrané zákony týkající se pojišťovnictví Zákon č. 99/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti pojišťovnictví a penzijního připojištění v souvislosti se zrušením výjimky ze zásady rovného zacházení v právu Evropské unie. Tímto zákonem bylo implementováno rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 1. 3. 2011, které s účinností od 21. prosince 2012 zrušilo čl. 5 odst. 2 směrnice 2004/113/ES, jíž se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Do zákona o pojišťovnictví a zákona o pojistné smlouvě bylo 19

vloženo ustanovení, které zajišťuje stejný přístup k oběma pohlavím. Zákon nabyl účinnosti dne 25. 4. 2013. Zákon č. 160/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s touto novelou byl zřízen FZŠ při ČKP, do něhož jsou členové ČKP povinni odvádět nejméně 3 % z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za každý kalendářní rok. Zákon reguluje i možnosti použití prostředků z FZŠ. Zákonem se zřizuje Komise jako orgán ČKP pro tvorbu programů prevence škod a pro rozdělování prostředků FZŠ. Novelou zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky byla zakotvena povinnost k poskytnutí úhrady nákladů zásahu v paušální výši za každou započatou hodinu zásahu. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014 (část 1. 9. 2013). Zároveň bylo přijato Nařízení vlády č. 263/2013 Sb., o paušální výši úhrady nákladů zásahu, které stanovuje paušální výši úhrady nákladů za každou započatou hodinu zásahu jednotky hasičského záchranného sboru kraje, jednotky záchranného útvaru nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Nařízení nabylo účinnosti dne 1. 9. 2013. Zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon přináší velké množství změn v obou výše uvedených a dalších souvisejících zákonech. Změny v zákoně č. 56/2001 Sb. se týkají zejména postupu při registraci, zápisů změn údajů evidovaných v registru a převoditelnosti pouze registračních značek na přání. Změny v zákoně č. 168/1999 Sb. jsou jednak legislativně technické, vyvolané změnou zákona č. 56/2001 Sb., jednak věcné. Například se umožňuje za splnění zákonem daných podmínek pojistit jednou pojistnou smlouvou odpovědnost z provozu více vozidel. Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností ukládá zákon povinnost informovat Českou kancelář pojistitelů o tom, že vozidlo bylo 20

provozováno na pozemní komunikaci bez odpovídajícího pojištění. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2015. Zákon č. 278/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti. Změnový zákon obsahuje novelu zákona o finančním arbitrovi, která s účinností od 1. 1. 2013 rozšiřuje jeho kompetence na řešení sporů mezi pojišťovnou nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a zájemcem o pojištění, pojistníkem, pojištěným, oprávněnou osobou nebo obmyšleným při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění. Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Vedle legislativně technických změn provedených v souvislosti s rekodifikací soukromého práva v zákoně o pojišťovnictví a v zákoně o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla byl dále do zákona o pojišťovnictví doplněn 129a zakotvující právo oprávněné osoby žádat o možnost nahlížet do spisu o průběhu šetření škodní události vedeného pojišťovnou. V tomto ustanovení jsou též upraveny podmínky nahlížení i podmínky, za kterých pojišťovna nemusí žádosti oprávněné osoby vyhovět. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Česká národní banka v tomto sdělení snížila maximální výši technické úrokové míry na 1,9 %. Dnem vyhlášení, tj. 21. lednem 2013, pozbyla platnosti předchozí maximální výše technické úrokové míry. 2.2. Nejvýznamnější události v Evropské unii Evropská komise se v roce 2005 zabývala přípravou politiky v oblasti finančních služeb na období 2005 až 2010 a dne 3. května 2005 vydala tzv. Zelenou knihu. Na základě konzultací i s evropským pojišťovacím průmyslem byla dne 5. prosince 2005 vydána jako již závazný dokument Bílá kniha. Bílá kniha představuje priority politiky Evropské komise v oblasti finančních služeb do roku 2010. Mezi ně patří: dynamická konsolidace směřující k integrovanému, otevřenému, konkurenceschopnému, hospodářsky efektivnímu finančnímu trhu EU, odstranění přetrvávajících hospodářsky významných překážek při poskytování finančních služeb a volném pohybu kapitálu v EU, a to při nejnižších nákladech a s účinným 21

stupněm obezřetnosti při dohledu a úpravě obchodního chování, vedoucího k vysoké úrovni finanční stability, výhodám pro spotřebitele a k jejich ochraně, provádění, prosazování a průběžné vyhodnocování stávajících právních předpisů a důsledné uplatňování dokonalejší právní úpravy v budoucích iniciativách, prohloubení spolupráce v oblasti dohledu a konvergence v EU, zlepšování vztahů s ostatními světovými účastníky na finančních trzích a celosvětové posílení evropského vlivu v této oblasti. Pokud se týká pojišťovnictví, je v Bílé knize zahrnut projekt Solventnost II. U projektu Garanční systémy v pojišťovnictví nebylo definitivně rozhodnuto, zda bude připravován návrh právního předpisu. Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky zapracovává směrnici 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi a upravuje podmínky provozování penzijních plánů a činností z nich vyplývajících institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a dohled nad činností těchto institucí na území České republiky. V roce 2007 se Evropská legislativa v oblasti finančních služeb zaměřila na formulování strategických záměrů s cílem rozvinout i jednotný pojistný trh a zvláště přeshraniční spolupráci. V dubnu 2007 vydala Evropská komise Zelenou knihu o maloobchodních finančních službách na jednotném trhu. Zelená kniha vymezila globální cíle politiky Komise a řadu konkrétních opatření k docílení pokroku v jednotlivých oblastech. Změny v jednotlivých oblastech bude provádět nadále pouze v případě, pokud se ukáže prokazatelný ekonomický přínos a zvýšení důvěry spotřebitelů. Prvním příkladem je přezkum směrnice o zprostředkování pojištění s cílem zjistit, zda dosáhla cílů v oblasti ochrany spotřebitele. V září 2007 byla vydána závěrečná zpráva o výsledcích odvětvového šetření v oblasti pojištění podnikatelských subjektů, které probíhalo od roku 2005. Komise ve své zprávě explicitně zmínila dvě klíčové oblasti, které vzbudily její znepokojení stanovování pojistného v soupojištění/souzajištění a odměňování v oblasti zprostředkování pojištění. Tyto otázky se staly předmětem hlubšího zkoumání v následujícím období. 22

V roce 2009 patřilo v rámci samotného pojišťovnictví mezi nejdůležitější události nalezení kompromisu ohledně definitivního znění dlouho připravované rámcové směrnice Solventnost II. Ta zavádí zásadní změny obezřetnostního rámce pro podnikání pojišťoven. Velký význam mělo i vydání Sdělení o strukturovaných retailových finančních produktech Evropské komise, která navrhla sjednocení právní úpravy informačních povinností a způsobů uzavírání obchodu u těchto produktů, mezi které vedle produktů UCITS (fondy kolektivního investování) patří například i investiční životní pojištění. V lednu 2011 zveřejnila Evropská komise návrh směrnice Omnibus II. Jejím úkolem je vnést do režimu Solventnost II změny, díky kterým Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) získá takové pravomoci, jakými jsou např. navrhování technických standardů nebo rozhodování sporů mezinárodními orgány dohledu. Zveřejněný text definoval rozsah otázek, které bude možné upravovat prostřednictvím technických standardů, a umožnil přijímání řady opatření druhé úrovně Komisí ve formě delegovaných aktů. Návrh obsahoval také odložení termínu pro transpozici regulace Solventnost II členskými státy do 1. ledna 2013. Proces projednávání návrhu směrnice Omnibus II nebyl do konce roku 2011 ukončen. Rok 2012 lze označit v oblasti legislativy EU k pojišťovnictví především jako rok přípravy nové legislativy. V lednu 2012 byl zveřejněn návrh nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů). V červenci 2012 byl zveřejněn návrh nové směrnice o zprostředkování pojištění (tzv. IMD2), který rozšiřuje její působnost. Upravují se pravidla pro zprostředkování pojištění, včetně správy pojistných událostí a likvidace škod fyzickými a právnickými osobami. Nově je definován vázaný zprostředkovatel pojištění a navrhována úprava registrací, profesní požadavky, střet zájmů a informační povinnosti týkající se odměňování. V červenci 2012 byl publikován také návrh nařízení o sdělení klíčových informací týkajících se investičních produktů, jehož cílem je zajistit rovné podmínky pro jednotlivé tvůrce investičních produktů a subjekty prodávající investiční produkty v rámci celé EU a zavést jednotnou úroveň ochrany investorů na základě stanovení harmonizovaných pravidel transparentnosti. Podstatou návrhu nařízení je vymezení formy, obsahu a poskytování sdělení klíčových informací. Návrh se dotýká i vymezených pojistných produktů pojišťoven. 23

Směrnicí 2012/23/EU ze dne 12. 9. 2012 byl posunut termín nabytí účinnosti směrnice 2009/138/ES Solventnost II. Důvodem bylo zpoždění legislativního procesu při projednávání návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (tzv. směrnice Omnibus II). Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) vydal v listopadu 2012 na základě čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1094/2010/EU ze dne 24. listopadu 2010, o zřízení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami. Pokyny obsahují doporučení pro vyřizování stížností za účelem zajištění přiměřené ochrany pojistníků. Jsou adresovány příslušným orgánům dohledu. Česká národní banka v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o EIOPA potvrdila, že se těmito obecnými pokyny hodlá řídit s tím, že v případě některých obecných pokynů bude nezbytná úprava národní legislativy. 16. dubna 2013 vydala Komise Zelenou knihu o pojištění pro případ přírodních a člověkem způsobených katastrof. Jedná se o konzultační dokument, který doprovází sdělení s názvem Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu a nastoluje řadu otázek týkajících se přiměřenosti a dostupnosti vhodného pojištění proti katastrofickým událostem. Jeho cílem je zvýšit povědomí o této problematice a posoudit, zda by případná iniciativa na úrovni EU mohla přispět k lepšímu fungování trhu s pojištěním proti katastrofickým událostem v Evropské unii. Rozhodnutím Komise ze 17. září 2013 byla zřízena Expertní pracovní skupina Komise pro evropské pojišťovací smluvní právo. Jejím úkolem je pomoci Komisi identifikovat existující rozdíly v právních úpravách pojistné smlouvy jednotlivých členských států EU, posoudit do jaké míry takové rozdíly tvoří překážku přeshraničnímu prodeji pojištění a identifikovat konkrétní pojištění nebo jejich druhy, u kterých jsou takové rozdíly nejcitelnější. Na základě výsledků činnosti expertní pracovní skupiny, které budou zveřejněny v roce 2014, rozhodne Komise o dalším postupu ohledně případného sbližování relevantních právních předpisů. 31. října vydal orgán EIOPA sadu obecných pokynů týkajících se přípravné fáze aplikace režimu Solventnost II. Obecné pokyny nejsou právním předpisem a jsou adresované národním orgánům dohledu s cílem zajistit důsledný a jednotný postup při přípravě k aplikaci režimu 24

Solventnosti II ve všech členských státech. Obecné pokyny upravují problematiku posouzení vlastních rizik společnosti zaměřeného do budoucnosti (na základě zásad ORSA), postup orgánů dohledu při předběžném posuzování interních modelů, předkládání informací příslušným vnitrostátním orgánům a problematiku řídicího a kontrolního systému. 3. Životní pojištění Na úvod této kapitoly se zastavím u základních pojmů z oblasti životního pojištění. Nepředvídatelnost a nejistota, spojená s individuální délkou života a s újmami na zdraví každého jednotlivce a s tím spojené ekonomické dopady na rodinu a nejbližší osoby, byly a stále jsou závažným objektivním důvodem pro hledání způsobů, jak tato životní rizika řešit. 3 V počátcích životního pojišťovnictví bylo pojištění prvoplánově zamýšleno ke krytí rizik předčasné smrti, spojené s potřebou finančně zabezpečit pohřeb a skromnou podporu pro pozůstalé v případě úmrtí hlavního živitele. Původní pojištění rizika smrti mělo většinově podobu tzv. pohřebního pojištění. Dnes je význam a využití životního pojištění daleko širší, posouvá se směrem k rezervotvorným pojištěním. Kryje tedy nejen riziko smrti, ale zajišťuje pojištěnce i pro případ dožití se sjednaného konce pojistné doby. Stává se tak jedním z finančních nástrojů k zajištění financování postaktivní části života. 3.1. Pojištění pro případ smrti Pojištění pro případ smrti kryje pouze riziko úmrtí, bývá nazýváno termínem rizikové životní pojištění. Sjednaná pojistná částka je v případě realizace rizika vyplacena osobě určené pojistníkem. Základním rozdělením pojištění pro případ úmrtí je členění podle způsobu sjednání pojistné doby, a to na dočasné pojištění pro případ smrti a časově neomezené pojištění pro případ smrti. Dočasné pojištění pro případ smrti kryje riziko úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby. Pojistné plnění je tedy vyplaceno pouze v případě, že k pojistné události dojde v průběhu pojistné doby. Pokud v průběhu sjednané pojistné doby k pojistné události nedojde, pojistné plnění vyplaceno není. Tento typ pojištění bývá nejčastěji používán k zajištění čerpaných úvěrů. 3 DUCHÁČKOVÁ, Eva; DAŇHEL Jaroslav a kol., Pojistné trhy 25

Časově neomezené pojištění pro případ smrti je pojištění, kdy je vždy vyplaceno pojistné plnění, pouze není známo, v kterém okamžiku nastane. V praxi bývá stanoven maximální horní věk jako možný termín pro výplatu pojistného plnění (např. 85 let) a současně je placení pojistného omezeno maximálně do určitého věku (např. 65. let) 3.2. Pojištění pro případ dožití Pojištění pro případ dožití je obdobou spoření, pojistník při dosažení sjednaného dne v pojistné smlouvě obdrží pojistné plnění ve výši pojistné částky. Jedná se o tvorbu úspor pojistníkem, díky garantované pojistně technické úrokové míře a dlouhému horizontu. Odvozené druhy pojištění pro případ dožití: - důchodové pojištění - věnové pojištění - vkladové pojištění Důchodové pojištění je vlastně pojištění na dožití se sjednaného věku s postupnou výplatou pojistné částky. Doba výplaty důchodu může být ohraničeny sjednanou dobou nebo může být sjednána neohraničená doba výplaty důchodu. Věnové pojištění je pojištění na dožití, které se sjednává na dožití se finančně závislé osoby. Pojistné plnění se vyplácí při dožití se pojištěné osoby sjednaného věku plnoletosti, ukončení studia, sňatku. Vkladové pojištění je dalším typem pojištění pro případ dožití. Na počátku pojistné doby se jednorázově uloží vklad, z jehož úroků je hrazeno pojistné pro sjednané riziko. Je-li sjednáno jen pro případ dožití, odpovídá konstrukčně jednorázovému pojištění pro případ dožití. Atraktivnost tohoto produktu je silně závislá na výši aktuálních úrokových sazeb. V období nízkých sazeb se výše pojistného plnění blíží výši vkladu a ztrácí atraktivitu. 3.3. Smíšené životní pojištění Smíšené životní pojištění je kombinací pojištění pro případ smrti a pro případ dožití. Pojišťovna se zavazuje vyplatit sjednanou pojistnou částku ve sjednaný den, v případě, že se pojistník tohoto dne dožije. V případě nedožití se sjednaného dne, pak jde o pojistné plnění ve stejné výši před koncem sjednané pojistné doby. V průběhu času se klasická podoba smíšeného životního pojištění mění ve směru větší variantnosti. Může být sjednáno na různé 26

částky pro dožití a při úmrtí a bývá doplňováno o krytí dalších rizik, rizik neživotního charakteru. Univerzální životní pojištění vzniklo úpravou smíšeného životního pojištění. Umožňuje více flexibility ve stanování pojistné ochrany, pojistného, doby pojištění, může umožnit dočasné zastavení placení pojistného, umožňuje i částečný výběr z kapitálové hodnoty. Univerzální životní pojištění se skládá ze dvou základních složek: - spořící složka = výplata pojistné částky při dožití se sjednaného věku - riziková složka = výplata pojistných plnění za sjednaná rizika Konstrukčním rozdílem tradičních životních pojištění od univerzálního životního pojištění je absence pojistně technické rezervy, která je nahrazena kapitálovou hodnotou. Část netto pojistného je spotřebovávána na krytí sjednaných rizik, zbylá část netto pojistného je pak spořena v kapitálové hodnotě. Kapitálová hodnota umožňuje krýt zvýšenou potřebu pojistné ochrany v případě, že běžné pojistné je nedostatečné. Z kapitálové hodnoty je hrazeno pojistné i v době, kdy pojistník požádá o dočasné neplacení pojistného. Investiční životní pojištění - pro investiční životní pojištění je charakteristické, že výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného, přitom investiční riziko nese pojistník. Jde o spojení rizikového životního pojištění a investování prostřednictvím otevřeného podílového fondu. Výsledná hodnota naspořených prostředků není známa a závisí na výnosech a případných ztrátách realizovaných na kapitálovém, peněžním, devizovém či jiném trhu. Investiční životní pojištění nabízí vyšší zhodnocení, ovšem za cenu vyššího rizika. Zaplacené brutto pojistné se rozpočítá na tři části první část se spotřebuje na úhradu správních nákladů, po tomto odpočtu zůstává netto pojistné, z něj se hradí rizikové pojistné a zbytek tvoří rezervu pojistného. Z prostředků na účtu rezerv jsou následně nakupovány podílové jednotky. Pojišťovna se přenesením investičního rizika na pojištěného zbavuje závazku vyplácet minimální garantovaný výnos, zároveň přichází i o možnost vytvářet zisk v případě, že by dosáhla většího zhodnocení rezerv, než jaké se zavazuje připsat klientům. Je tedy nucena hledat zdroje jinde, především poplatky za správu pojištění a za správu fondů, transakční poplatky, příznivější vývoj úmrtnosti než kalkulovaná úmrtnost. 27

3.4. Připojištění k životnímu pojištění Ke všem výše uvedeným druhům životního pojištění může být sjednáno připojištění v různých podobách: - úrazové pojištění krytí rizika úrazu, skládá se zpravidla ze dvou složek - plnění za smrt úrazem pojistná částka je vyplacena, jestliže smrt pojištěného nastala úrazem, pojistitel vyplácí sjednanou pojistnou částku jak z hlavního pojištění, tak z připojištění. - plnění za trvalé následky úrazu pojistné plnění je vypláceno na základě oceňovacích tabulek pro trvalé následky úrazu. Dalšími riziky, která může úrazové pojištění krýt je pojištění nezbytné doby léčení úrazu či zvýšení plnění díky sjednanému progresivnímu plnění. - invalidní pojištění může mít podobu výplaty důchodu, jednorázového pojistného plnění nebo zproštění od placení pojistného. - pojištění velmi vážných onemocnění pojistné plnění je vyplaceno v případě nastání některé z pojišťovnou sjednaných chorob. - pojištění nemoci pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti. - připojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, nárok na pojistné plnění zpravidla vzniká až po uplynutí čekací doby. - připojištění denní podpory při pobytu v nemocnici - pojištění dlouhodobé péče pojistné plnění je vypláceno pro potřebu dlouhodobé péče v důsledku vážné nemoci. 28

4. Vybrané produkty životního pojištění Pro účely této práce byl k porovnávání vybrán produkt Flexi od Pojišťovny České spořitelny, a.s. Jde o produkt, který je již od roku 2009 nepřetržitě vyhlašován jako Životní pojištění roku v soutěži Zlatá koruna. V letech 2008, 2009 a 2013 se tento produkt stal také vítězem soutěže Banka roku v kategorii Životní pojištění roku. Banka roku je od listopadu 2002 organizována společností Fincentrum. Titul banka roku je udělován ve 13 kategoriích. O vítězích v osmi kategoriích rozhoduje odborná porota, ta je složena z cca 70 členů odborníků z finanční oblasti, sféry bankovnictví, státní správy, akademické a politické sféry a také z předních korporací v České republice. Žádný z porotců není zaměstnán v hodnocených institucích. V oblasti pojišťovnictví jsou vyhlašovány čtyři kategorie: Pojišťovna roku, Pojišťovák roku, Životní pojištění roku, Autopojištění roku Soutěž Zlatá koruna oceňuje nejlepší finanční produkty na českém trhu od roku 2003. Soutěžící produkty jsou rozděleny do 15 kategorií. Jedenáct je věnováno finančním nástrojům pro spotřebitele a čtyři pro drobné a střední podnikatele. Produkty hodnotí odborná porota tvořená zástupci finančních společností, poradců, novinářů, zástupci akademické sféry, podnikatelů atd. V čele poroty stojí pětičlenná Rada Finanční akademie. V oblasti pojišťovnictví jsou vyhlašovány kategorie: Životní pojištění roku, Neživotní pojištění roku, Pojištění pro podnikatele Jako další produkty k porovnání byly vybrány ty produkty životního pojištění, které rovněž zaujali odbornou porotu a uspěli v některém z ročníků jmenovaných soutěží: - Životní pojištění Můj život (Česká pojišťovna, a.s.) vítěz ankety Banka roku v kategorii Životní pojištění roku 2014. - Životní pojištění Perspektiva (Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group) v anketě Banka roku vyhrálo v roce 2007 a v soutěži Zlatá koruna v roce 2008. - Investiční životní pojištění ING Smart (ING Životní pojišťovna N. V., pobočka pro Českou republiku) vítěz ankety Banka roku z let 2011 a 2012. - Životní pojištění Rytmus (Allianz pojišťovna, a.s.) v anketě Banka roku dvakrát druhé místo, v letech 2011 a 2013. 29