Základy ekonomie Inflace a nezaměstnanost
Inflace Inflace = dlouhodobý růst cenové hladiny Ne každé zvýšení cenové hladiny je inflací (např. deregulace cen) důležitá je tedy dlouhodobost Proč inflace vadí? Protože: - je-li neočekávaná, přerozděluje bohatství (od věřitelů k dlužníkům, od zaměstnanců k firmám, od daňových poplatníků ke státu apod.) - je-li nevyrovnaná, mění relativní ceny, a tudíž pokřivuje cenové informace, a tedy způsobuje neefektivnost Inflaci lze klasifikovat z různých hledisek: kvantitativní, kvalitativní, dopad na relativní ceny, očekávání, dle příčin
Inflace Kvantitativní hledisko: inflace mírná (ceny rostou pomaleji než reálný produkt) inflace pádivá (ceny rostou rychleji než reálný produkt) hyperinflace (ceny rostou takovým tempem, že lidé nechtějí držet peníze útěk od peněz návrat k barterovému obchodu)
Jak vypadá hyperinflace? Country Month with highest inflation rate Highest monthly inflation rate Equivalent daily inflation rate Time required for prices to double Hungary July 1946 4.19 10 16 % 207 % 15 hours Zimbabwe November 2008 7.96 10 10 % 98 % 24.7 hours Yugoslavia January 1994 3.13 10 8 % 64.6% 1.4 days Germany October 1923 29,500 % 20.9 % 3.7 days Greece October 1944 13,800 % 17.9 % 4.3 days China May 1949 2,178 % 11% 6.7 days Zdroj: Kwok, Hanke (2009)
Inflace Kvalitativní hledisko: inflace zjevná (projevuje se růstem cenové hladiny) inflace skrytá (není zachycena v cenových indexech) inflace potlačená (projevuje se nedostatkem, černým trhem, vynucenými úsporami cenová regulace)
Potlačená inflace P D D' S výchozí situace představuje rovnováhu na trhu (při S a D) P reg dojde-li k růstu poptávky, za normálních okolností vzroste rovnovážná cena a rovnovážné množství, ale: Q s Q D Q...cena je regulována na původní úrovni vznikne tedy převis D nad S (Q D >Q S ) Inflace se neprojevuje růstem cen, ale jinými způsoby, jako: viz následující slide
Potlačená inflace - důsledky nedostatek zboží fronty před obchody černý trh
Inflace Dopad na relativní ceny: inflace vyrovnaná (nemění relativní ceny) inflace nevyrovnaná (mění relativní ceny různá zboží zdražují různým tempem) Dle očekávání: inflace anticipovaná (očekávaná) inflace neanticipovaná (neočekávaná) Dle příčin: inflace poptávková (způsobená tiskem peněz) inflace nabídková (způsobená nabídkovými šoky např. ropné šoky)
Inflace, deflace, desinflace Inflace růst cenové hladiny Deflace pokles cenové hladiny Desinflace pokles míry inflace (tedy pokles tempa růstu cenové hladiny
Je lepší inflace nebo deflace? Nelze jednoznačně říci, protože:...deflace má stejné efekty jako inflace, pouze směr působení těchto efektů je opačný Proč se ekonomové obávají deflace a proč je mírná inflace přijatelná?... pokud deflace, obava, že lidé budou odkládat své nákupy, protože očekávají další pokles cen vznik a prohlubování recese...pokud mírná inflace, lidé nemají důvod odkládat své nákupy mírná inflace zároveň není pro hospodářství destruktivní Nejméně škodí inflace, která je: očekávaná a zároveň vyrovnaná
Jak měříme inflaci? Pomocí cenových indexů, a to: IPD (Implicit Price Deflator) = kde: P t... tržní ceny běžného období P 0... tržní ceny základního období Q t... množství, vyrobené v běžném období CPI (Consumer s Price Index) = kde: P t... tržní ceny běžného období P. Q 0 t.100 P 0... tržní ceny základního období Q 0... množství, vyrobené v základním období t t P. Q P t P 0. Q. Q 0 0.100
Jak měříme inflaci? Míru inflace (π) pak zjistíme jako tempo růstu cenového indexu: π = IPD π = CPI IPD CPI t IPD t CPI IPD t 1 CPI t 1 t t 1 1.100.100 měříme-li inflaci pomocí měříme-li inflaci pomocí
Míra inflace v ČR pomocí CPI 60 50 40 30 20 10 0 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zdroj: ČSÚ (2010)
Nezaměstnanost Nezaměstnanost (UNE Unemployment) důsledek určité tržní nedokonalosti nebo nepružnosti trhu práce Nezaměstnanost: dobrovolná, nedobrovolná Nezaměstnanost: frikční, strukturální, cyklická Dobrovolná UNE při dané mzdě není určitá část populace ochotna pracovat, tj. nehledá práci, netvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo Nedobrovolná UNE jako důsledek nepružnosti mezd směrem dolů, nebo mzdové regulace
Dobrovolná a nedobrovolná UNE w/p D L dobrovolná UNE S L w/p D L D L ' S L nedobrovolná UNE (w/p)* (w/p)* L* L Je-li trh práce v rovnováze, pak existuje pouze dobrovolná UNE L D L S L Nedobrovolná UNE vznikla v důsledku poklesu poptávky po práci a nepřizpůsobení reálné mzdy reálná mzda zůstala na původní úrovni (nepružnost mezd směrem dolů)
Nezaměstnanost Frikční UNE jako důsledek fluktuace pracovní síly mezi pracovními pozicemi mění-li někdo pracovní pozici, zpravidla nějaký čas trvá, než najde práci novou Strukturální UNE svou povahou obdoba frikční, ale: jde o hlubší nesoulad mezi poptávkou po práci a nabídkou práce tím větší, čím větší nepružnost nabídky práce (neschopnost nebo neochota přizpůsobit se strukturálním změnám) Cyklická UNE jako důsledek cyklického kolísání hospodářského výkonu vzniká, pokud se mzdy nepřizpůsobují změnám poptávky po práci (de facto totéž, co nedobrovolná UNE)
Cyklická nezaměstnanost w/p D L D L ' cyklická UNE S L (w/p)* L D L S L Dochází-li k poklesu výkonu ekonomiky, pak klesá poptávka po práci. Nejsou-li mzdy pružné směrem dolů, pak se trh práce ocitá v nerovnováze (nabídka je větší než poptávka) a vzniká cyklická nezaměstnanost
Přirozená nezaměstnanost Přirozená nezaměstnanost = frikční + strukturální UNE Přirozená nezaměstnanost je slučitelná s rovnováhou pracovního trhu, neboť:...rovnováha pracovního trhu neznamená, že všichni, kteří chtějí pracovat, tak pracují, ale......všichni, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, práci najdou Velikost přirozené nezaměstnanosti závisí na mnoha faktorech, zejména na: pružnosti pracovního trhu, sociálním systému, informovanosti, míře státní regulace apod.
Přirozená nezaměstnanost w/p D L S L (w/p)* L* L přirozená UNE
Odhady přirozené míry nezaměstnanosti 1970 79 1980 89 1990 99 2001 04* Germany 2.4 6.8 9.2 7.2 Italy 4.7 8.4 10.9 9.0 Japan 1.7 2.5 3.1 3.9 Spain 4.4 17.5 19.7 11.2 UK 3.6 9.6 8.0 5.3 USA 6.2 7.3 5.6 5.1 Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce klíčové ukazatele pracovního trhu: míra nezaměstnanosti, míra pracovní participace, míra zaměstnanosti míra nezaměstnanosti: ne každý, kdo není zaměstnaný je nezaměstnaný nezaměstnaný = člověk, který nemá práci, ale aktivně ji hledá
Nezaměstnanost a ukazatele trhu práce ekonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní + nezaměstnaní (dle předchozí definice) = pracovní síla (LFS Labour Force Supply) ten, kdo nepracuje a práci nehledá, netvoří pracovní sílu, tj. netvoří nabídku práce a je dobrovolně nezaměstnaný (nepočítá se do míry nezaměstnanosti)
Ukazatele trhu práce Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní/pracovní síla [%] Míra pracovní participace = objem pracovní síly/objem populace v dané věkové skupině [%] Míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných/objem populace v dané věkové skupině [%] POZOR!!! míra zaměstnanosti není doplňkem míry nezaměstnanosti
Populace 15-64 let Pracovní síla Nezaměstnaní = míra pracovní participace = míra nezaměstnanosti = míra zaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti v zemích V-4 (v %) 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 0.0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 CZE SVK HUN POL Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
Míra pracovní participace v zemích V-4 (v %) 75 70 65 60 55 50 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 CZE SVK HUN POL Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
Míra zaměstnanosti v zemích V-4 (v %) 75.0 70.0 65.0 60.0 55.0 50.0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 CZE SVK HUN POL Zdroj: OECD (2007), vlastní výpočty
Ženy na pracovním trhu (vybrané země OECD v r. 1998) Participation Rates Unemployment Rates Employment Ratios Belgium 55.4 7.8 39.3 Canada 71.9 7.1 56.4 Denmark 75.9 4.3 57.6 Finland 72.8 9.1 58.2 France 62.1 10.1 43.6 Germany 55.4 8.3 45.4 Ireland 57.3 3.7 46.9 Japan 59.7 5.1 46.1 Luxembourg 53.5 3.6 41.9 Netherlands 67.1 3.6 53.2 Norway 76.6 3.7 67.1 Portugal 65.0 6.1 50.7 Spain 53.7 16.4 35.0 Sweden 77.1 4.7 65.0 United Kingdom 69.4 4.4 53.1 United States 70.1 5.6 56.3 Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)
Dopady zavádění minimální mzdy w/p S L nedobrovolná UNE D L (w/p) min (w/p)* L D L S L
Minimální mzda a míra nezaměstnanosti mladých ve vybraných zemích Minimum wage as a fraction of the average wage Youth employmentpopulation ratio Youth unemployment rate (%) Italy n.a. 0.26 29.7 France 0.62 0.23 20.7 Australia 0.58 0.61 12.3 Germany n.a. 0.48 7.7 Ireland 0.56 0.48 6.4 Denmark n.a. 0.67 6.7 Greece 0.51 0.27 29.5 Sweden n.a. 0.46 11.9 Belgium 0.49 0.30 15.2 Luxembourg 0.49 0.32 6.4 The Netherlands 0.47 0.68 6.6 UK 0.46 0.55 13.2 Canada 0.42 0.56 12.6 Portugal 0.38 0.42 8.6 USA 0.36 0.60 9.3 Japan 0.33 0.43 9.2 Spain 0.32 0.36 25.5 Zdroj: Burda, Wyplosz (2003)