ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích úředníků měst, obcí, jimi zřizovaných institucí a úřadů práce
Při posuzování kterékoli veřejné služby můžeme výsledky hodnotit podle těchto kritérií: - kvalita pro zákazníka této služby (zahrnuje dostupnost včetněčasového hlediska) - výkonnost veřejné služby, zde se již setkáváme s pojmem výkon a výkonnost, - náklady vynaložené na tuto službu - čtvrtým kritériem je spokojenost zákazníků a spokojenost zaměstnanců.
Přičemž z hlediska ekonomického je jasné, že výkony / náklady = produktivita. Při posuzování těchto čtyř kritérií (kvalita - výkonnost náklady - spokojenost) veřejné služby je třeba brát v úvahu, že cílem veřejné správy je zvyšovat kvalitu života občanů. Kvalita, výkonnost a spokojenost s konkrétní veřejnou službou mohou přispět k naplňování tohoto cíle. Ideální stav je, když se všechna 3 kriteria zlepšují, cílem je zlepšit alespoň jedno z kritérií. Negativní vývoj je, když se zhoršuje 1 nebo více kritérií.
Řízení výkonů je jedním z procesů řízení organizace, jehož cílem je nastavení základní motivace a podpory pracovního úsilí jednotlivce i týmu. Konkrétním vstupem i výstupem procesu řízení výkonu je tzv. Plán výkonů a rozvoje, který vychází z definice stanovených priorit při naplňování cílů. Klíčovou roli zde hrají výkonní pracovníci, tj. správně vedení a motivováni. Jejich kompetence, tedy znalosti a dovednosti by měly být na požadované úrovni, jejich individuální výkon (odvedená práce) a musí být založen na pravidelném hodnocení.
Pak obsah musí tvořit : Pojetí řízení pracovního výkonu, Proces řízení pracovního výkonu, Motivace k pracovnímu výkonu, Hodnocení způsobilosti a pracovního výkonu. Pracovní výkon ve smyslu množství práce vykonané za jednotku času je z hlediska psychologie výchozím bodem při zjišťování specifického podílu všech výkonových determinant. Není stálá veličina, ovlivňuje jej řada faktorů, jako jsou: kvalifikace pracovníka, délka praxe v oboru, motivace k výkonu, kvalita materiálů či podkladů, pracovní prostředí vůbec.
Shrneme-li tuto oblast, pak na výkonnost pracovníka mají především vliv: technické a ekonomické podmínky (systém řízení a organizace práce, systém odměňování a zainteresovanosti pracovníků, technologie informační i komunikační, a kvalita uspořádání pracovního místa a pracovní prostředí), Sociálně-psychologické podmínky, např. společenské prostředí pracovníka, prestiž pracoviště, přizpůsobivost pracovníka a jeho adaptabilita Psychologie práce se také zabývá rozborem osobních předpokladů výkonnosti člověka, jako jsou např. tělesná a duševní schopnost pro práci, odborná připravenost, morálně charakterový profil, zájmové zaměření a pracovní motivace,
zdravotní stav, věk, pohlaví a etapa životní kariéry. Pracovní výkon lze chápat jako výsledek spojení a vzájemného poměru úsilí, schopností a vnímání role (úkolů). Dlouhodobějším vyjádřením výkonu pracovníka je jeho pracovní výkonnost. Na ní má vliv řada faktorů, které většinou členíme na vnější a vnitřní (pracovní podmínky, využívání nových technologií, znalosti, zkušenosti, dovednosti), ale také zdravotní stav pracovníka, (kondice, únava) a jeho povahové rysy. Pro charakteristiku řízení pracovní výkonnosti používáme nejčastěji formulaci, že se jedná o využití nástroje, kterým manažer usměrňuje činnost zaměstnanců ke splnění daného účelu.
SYNERGETIZACE A INTEGRACE
SHRNUTÍ GRAFEM Důvody motivující k vyššímu výkonu 25 20 15 10 5 0 24 2 2 1 0 2 2
LITERATURA: 1. Pilařová,I. Jak efektivně hodnotit zaměstnance a zvyšovat jejich výkonnost- Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN: 978-80-247-202-2 2. Bedrnová,E. a kol. Management osobního rozvoje. Praha: Management Press, 2009. ISBN:978-80-7261-198-0. 3. Norma ISO kvality - vychází z těchto osmi zásad kvalitního řízení: 1. Zaměření na zákazníka/občana (zahrnuje zjišťování spokojenosti zákazníka/ občana) 2. Vedení a řízení zaměstnanců 3. Zapojení zaměstnanců 4. Procesní přístup 5. Systémový přístup k řízení 6. Neustálé zlepšování 7. Přístup k rozhodování zakládající se na faktech 8. Vzájemně prospěšné dodavatelské (a partnerské) vztahy