Dopady změn spotřebních daní na podnikatelský subjekt

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Dopady změn spotřebních daní na podnikatelský subjekt Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. et Ing. Pavel Semerád Kristýna Pokorná, DiS. Brno 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Ing. et Ing. Pavlu Semerádovi za vedení, poskytnutí konzultací, rady, názory a připomínky při tvorbě mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Dopady změn spotřebních daní na podnikatelský subjekt vypracovala samostatně s použitím odborné literatury a pramenů, které uvádím v seznamu zdrojů. V Brně dne 20. května 2013

Abstract Pokorná, K. Effects of changes in excise duties on business entity. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2013. This thesis deals with the issue of excise duty on mineral oils diesel oil and petrol Natural 95 and excise duty on ethyl alcohol - fruit and grower distillery. The main objective of this work is to assess the effects of changes in rates of excise duties on mineral oils and ethyl alcohol on the consumption in specific trading company in 2002-2011 using the methods of comparison. Keywords Excise tax, mineral oils, petrol, diesel oil, ethyl alcohol, fruit distillery, grower distillery. Abstrakt Pokorná, K. Dopady změn spotřebních daní na podnikatelský subjekt. Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2013. Bakalářská práce se zabývá problematikou spotřebních daní z minerálních olejů - motorová nafta a benzin Natural 95 a daní z lihu ovocný lihovar a pěstitelská pálenice. Hlavním cílem práce je zhodnotit dopady změn sazeb u těchto dvou spotřebních daní na spotřebu v konkrétní obchodní společnosti v letech 2002 2011 pomocí metody komparace. Klíčová slova Spotřební daň, minerální oleje, automobilový benzín, motorová nafta, líh, ovocný lihovar, pěstitelská pálenice.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod, cíl práce, metodika 12 1.1 Úvod... 12 1.2 Cíl práce... 13 1.3 Metodika... 13 2 Teoretická část 15 2.1 Daň... 15 2.1.1 Funkce daní... 15 2.1.2 Třídění daní... 16 2.2 Vývoj... 17 2.3 Harmonizace spotřebních daní... 18 2.3.1 Daňový sklad... 19 2.3.2 Dovoz pro osobní spotřebu... 20 2.4 Příjmy veřejného rozpočtu České republiky ze spotřebních daní... 21 2.5 Spotřební daně... 23 2.5.1 Schéma zdanění... 24 2.6 Daň z minerálních olejů... 24 2.6.1 Značení minerálních olejů... 27 2.6.2 Pohonné hmoty... 27 2.6.3 Složení cen PHM... 27 2.6.4 Daňové úniky v oblasti minerálních olejů... 28 2.6.5 Vývoj cen Naturalu 95 a motorové nafty... 29 2.6.6 Ceny benzinu a motorové nafty v zemích EU... 30 2.7 Daň z lihu... 31 2.7.1 Zákon č.61/1997 Sb.... 33 2.7.2 Zákony a vyhlášky... 34 2.7.3 Spotřeba lihovin... 34

Obsah 6 3 Praktická část 36 3.1 Pěstitelská pálenice... 36 3.2 Ovocný lihovar...37 3.3 Přechod režimů pálení... 38 3.4 Spotřební daň z lihu ve společnosti Ergo, s. r. o.... 38 3.5 Čerpací stanice... 42 3.5.1 Motorová nafta... 44 3.5.2 Benzin Natural 95... 45 3.5.3 Vliv změn sazeb spotřebních daní na spotřebu PHM... 46 4 Diskuze 49 5 Závěr 53 6 Literatura 56 Příloha 1 - Přihláška k registraci ke spotřební dani 61 Příloha 2 - Přiznání ke spotřební dani 62 Příloha 3 - Kontrolní pásky 65 Příloha 4 - Schéma uspořádání společnosti Ergo, s. r. o. 67 Příloha 5 - Povolení k pěstitelskému pálení 68 Příloha 6 - Přihláška k pěstitelskému pálení 69 Příloha 7 - Vývoj sazeb SpD z PHM a z lihu 70 Příloha 8 - Dopady snížení sazby SpD z motorové nafty 71

Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 Soustava daní 18 Obr. 2 Schéma zdanění 24

Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Minimální sazby v EU 19 Tab. 2 Limity dovozu pro osobní spotřebu 20 Tab. 3 Celostátní výnos ze spotřebních daní v rozmezí let 2004-2011 (v mld. Kč) 21 Tab. 4 Výnosy ze spotřební daně z lihu a lihovin v letech 2004-2011 21 Tab. 5 Výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů v letech 2004-2011 21 Tab. 6 Jednotlivé daňové příjmy veřejného rozpočtu v % v závislosti na HDP 22 Tab. 7 Sazby daně z minerálních olejů 26 Tab. 8 Složení ceny PHM 28 Tab. 9 Přehled odhalených daňových úniků s minerálními oleji v letech 2004 2011 29 Tab. 10 Vývoj cen Naturalu 95 a motorové nafty podle společnosti CCS, a. s. 29 Tab. 11 Celková daň uvalená na pohonné hmoty v zemích EU 31 Tab. 12 Sazby daně z lihu 32 Tab. 13 Spotřeba alkoholu v letech 2003 2011 na obyvatele za rok 35 Tab. 14 Množství etanolu uvedeného do volného daňového oběhu 2007 2011 35 Tab. 15 Vývoj sazeb SpD z pěstitelského pálení a ovocného lihovarnictví 39

Seznam tabulek 9 Tab. 16 Odvedené částky na spotřební dani z lihu společností Ergo, s. r. o. a celkové množství vypáleného lihu v jednotlivých letech 39 Tab. 17 Množství vypáleného lihu v jednotlivých měsících roku 2011 40 Tab. 18 Množství vypáleného lihu v jednotlivých měsících roku 2011 42 Tab. 19 Množství dovezených litrů motorové nafty rok 2011 45 Tab. 20 Množství dovezených litrů benzinu Natural 95 rok 2011 46 Tab. 21 Vývoj sazeb SpD z motorové nafty a benzinu 46 Tab. 22 Prodej PHM 2002 2012 (litry) 47

Seznam grafů 10 Seznam grafů Graf 1 Podíl SpD na veřejných příjmech v roce 2011 22 Graf 2 Schéma vývoje cen Naturalu 95 a motorové nafty podle společnosti CCS 30 Graf 3 Částky odvedené na spotřební dani společností Ergo, s. r. o. z ovocného lihovaru 40 Graf 4 Množství vypáleného lihu v jednotlivých měsících roku 2012 v grafickém zobrazení 41 Graf 5 Částky odvedené na spotřební dani společností Ergo, s. r. o. z pěstitelského pálení 41 Graf 6 Množství vypáleného lihu v jednotlivých měsících roku 2012 v grafickém zobrazení 42

Seznam použitých zkratek 11 Seznam použitých zkratek CCS Česká společnost pro platební karty s.r.o. ČR Česká republika ČEPRO Čepro, a. s. ČSSD Česká strana sociálně demokratická DPH daň z přidané hodnoty EU Evropská unie EUR euro ES Evropské společenství FO fyzická osoba HDP hrubý domácí produkt KDU-ČSL Křesťanská a demokratická unie Československá strana lidová Kč Česká koruna KSČM Komunistická strana Čech a Moravy LPG zkapalněný ropný plyn MFCR Ministerstvo financí České republiky ODS Občanská demokratická strana PHM pohonná hmota (pohonnou hmotou se rozumí motorový benzin, motorová nafta, zkapalněné ropné plyny, biopalivo nebo jiné palivo z obnovitelných zdrojů, směsné palivo, stlačený a zkapalněný zemní plyn, pokud jsou určeny k pohonu motoru vozidla nebo zvláštního vozidla) PO právnická osoba SpD spotřební daň Sb Sbírka zákonů TOP 09 pravicová politická strana VV Věci veřejné ZSpD Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

Úvod, cíl práce, metodika 12 1 Úvod, cíl práce, metodika 1.1 Úvod Daně ovlivňují přímo nebo nepřímo každého z nás. Setkáváme se s nimi denně, i když někteří lidé vnímají daně pouze ve spojení s termíny podání daňového přiznání nebo při pohledu na odvod daně na výplatní pásce. Nejrozšířenějšími daněmi, které jsou součástí života každého člověka, je daň z příjmů fyzických nebo právnických osob, daň z přidané hodnoty a daně spotřební. Zejména tyto daně výrazně ovlivňují naše důchody, spotřebu a ochotu pracovat. Do skupiny spotřebních daní patří daň z lihu, piva, vína a meziproduktů, minerálních olejů, tabáku a tabákových výrobků. Tyto daně patří mezi nejvýnosnější a tvoří velký podíl na příjmech státního rozpočtu. V roce 2011 dosáhl výnos ze spotřebních daní částky 139,21 mld. Kč (včetně energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření). Největší výnos přináší daň z přidané hodnoty. Ten činil v roce 2011 191,89 mld. Kč. Vedle přínosů pro státní rozpočet mají spotřební daně působit i na chování ekonomických subjektů, kdy mají působit jako jakási pokuta za spotřebu zdraví škodlivých komodit a mají vést ke snižování této spotřeby a ochraňovat tak zdraví lidí. Cena by měla ovlivnit spotřebitele ke snížení spotřeby alkoholu, piva či tabáku. Výnos u tabáku dosáhl v roce 2011 částky 45 mld. Kč, u lihu 6,8 mld. Kč a u vína 4,5 mld. Kč. V oblasti silniční dopravy, kde jsou spotřebními daněmi zatěžovány pohonné hmoty, nemají tyto daně vliv pouze na spotřebitele, ale i na životní prostředí. Příjmy z těchto daní jsou použity také v oblasti dopravní infrastruktury. Z této daně odešlo v roce 2011 do státního rozpočtu 73,6 mld. Kč. Podle uvedených částek plynoucích do státního rozpočtu je patrné, že se spotřebitelé ke snížení spotřeby ovlivnit nenechají a spíše hledají jiné alternativy a způsoby, jak částky zaplacené za tyto komodity snížit. Proto se v této oblasti často setkáváme s daňovými úniky, nelegálním obchodem či vyhledáváním levnějších substitutů. V případě spotřebních daní z minerálních olejů jsou často daňové zisky přenášeny do jiných zemí, kde jsou ceny pohonných hmot výhodnější a je-li to možné, dopravci tankují raději v zahraničí.

Úvod, cíl práce, metodika 13 1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je na základě dat získaných od konkrétní obchodní společnosti posoudit vliv legislativních změn v oblasti spotřebních daní na její podnikatelskou činnost a spotřebu pohonných hmot a lihovin v letech 2002 2011 metodou komparace. V práci budou porovnány spotřeby, sazby a výnosy pro stát z komodit podléhajících spotřební dani z minerálních olejů a spotřební dani z lihu na základě údajů od společnosti Ergo s. r. o. Prvním dílčím cílem bude zhodnocení vypáleného množství a komparace se sazbami spotřební daně, kterým podléhají výrobky obsahující líh. Druhým dílčím cílem práce bude pomocí metod analýzy a komparace výtočí motorové nafty, benzinu Naturalu 95 1 a sazeb spotřební daně, kterým podléhají tyto komodity, zhodnotit vliv změn v sazbách na spotřebu pohonných hmot. Analýza spotřeby lihovin a pohonných hmot bude uskutečněna na základě dat získaných od společnosti Ergo s. r. o. 1.3 Metodika Bakalářská práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části používám metodu deskripce, kdy byl definovaný pojem daně, funkce a třídění daní, historie, daňový systém ČR, harmonizace v rámci společného trhu EU a vývoj spotřebních daní. Touto metodou byly popsány také základní pojmy z oblasti spotřebních daní z minerálních olejů a z lihu. Metodu deskripce jsem použila také v praktické části práce pro objasnění pojmu pěstitelská pálenice, ovocný lihovar a přechodu mezi těmito režimy. V oblasti spotřebních daní se často setkáváme s daňovými úniky, které analyzuji v teoretické části práce. V praktické části práce metodou deskripce představuji společnost ERGO s.r.o. se sídlem v Chornicích, kde se spotřební daně vyskytují ve středisku pěstitelské pálenice, v ovocném lihovaru a na čerpací stanici. V této společnosti se tedy vyskytuje spotřební daň z lihu a z minerálních olejů. V práci analyzuji vypálené množství s rozdělením na ovocný lihovar a pěstitelskou pálenici v letech 2002 2011. Podle vypáleného množství srovnávám metodou komparace spotřebu lihu a lihovin se změnami sazeb spotřební daně z lihu v těchto letech. Analyzované období jsem rozšířila o dostupná data z roku 2012. 1 Motorová nafta ČSN EN 590 Benzin Natural 95 ČSN EN 228

Úvod, cíl práce, metodika 14 V další části práce se zabývám čerpací stanicí, kde se spotřební daň vyskytuje u motorové nafty a benzinu Natural 95. V teoretické části je vysvětleno, z čeho se skládá cena pohonných hmot určená konečnému spotřebiteli. V praktické části na základě dat získaných ve společnosti uvádím množství litrů motorové nafty a benzinu navezených na tuto malou čerpací stanici a uvádím částky, jaké z těchto návozů získal stát ze spotřební daně. Čerpací stanice je také analyzovaná z pohledu spotřeb v závislosti na změnách sazeb spotřební daně z minerálních olejů, které proběhly v roce 2004 a 2010. V diskuzi jsou navrženy kroky, které by mohla vláda v oblasti spotřebních daní učinit. Dále je v této části zhodnoceno, jaký vliv na spotřebitele by tyto změny přinesly. Ideální vývoj, kdy by snížení sazeb vedlo ke zvýšení spotřeby, snížení nelegálních obchodů a především zvýšení výnosů státního rozpočtu, je ovlivněn mnoha dalšími faktory. V závěru práce jsou metodou syntézy sjednoceny údaje získané v oblasti spotřebních daní z minerálních olejů a z lihu.

Teoretická část 15 2 Teoretická část 2.1 Daň Daň je definovaná jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň je vybírána pravidelně v určitých časových intervalech nebo nepravidelně, a to za určitých okolností. Daně zajišťují přenos peněžních prostředků od soukromého sektoru k veřejnému (Kubátová, 2010). Povinnost zdanění je stanovena na základě zákona. Pro jednotlivé daně existuje zákon, který přesně definuje, kdo je povinen odvádět daň (daňový subjekt). Plátce má ze zákona povinnost daň zaplatit. Poplatník nese daňové břemeno. Dále zákon definuje, z čeho se daň vyměřuje (daňový základ), v jaké výši je daň vyměřovaná (sazba daně), a kdy a jakým způsobem se daň hradí. Neúčelovostí daně se rozumí, že v okamžiku zdanění není známo, na jaký účel bude vybraná částka použita, proto jde prozatím mezi příjmy veřejného rozpočtu, kde s ní bude nakládáno až v budoucnu podle potřeby. Neekvivalentnost znamená, že částka, kterou poplatník odvede do veřejných příjmů, neodráží jeho podíl na výdajích veřejného rozpočtu nebo spotřebě veřejných statků. Z ekonomického hlediska je možné mezi daně řadit i cla. Mezi další příjmy veřejného rozpočtu lze zahrnout i poplatky a půjčky. 2.1.1 Funkce daní Hlavním úkolem daní je zajistit příjmy do státního rozpočtu. Z těchto příjmů je financováno hospodaření všech státních orgánů. Daně jsou tedy významným nástrojem hospodářské politiky státu a plní 5 důležitých funkcí: fiskální, alokační, redistribuční, stimulační a stabilizační funkci. Fiskální funkce daní patří k těm nejdůležitějším, což vystihuje i fakt, že daně zajišťují 90 % celkových příjmů veřejného rozpočtu. Jde o tradiční a nejstarší funkci, která spočívá v získávání finančních prostředků do veřejného rozpočtu. Z těchto příjmů jsou následně financovány výdaje státu. Alokační funkce zajišťuje financování oblastí, kam se peníze přes trh díky tržním selháním, které jsou důsledkem existence veřejných statků, externalit nebo nedokonalé konkurence, nedostanou. Je tedy nutné stanovit optimální rozdělení státních výdajů na veřejnou a soukromou spotřebu. Jestliže je veřejný sektor příliš rozsáhlý, může dojít k neefektivnímu umístění veřejných finančních prostředků. V této situaci je vhodnější umísťování peněžních prostředků prostřednictvím trhu. Redistribuční funkcí se snaží stát zmírnit sociální nerovnosti vzniklé mezi lidmi. Ti totiž nepovažují rozdělení důchodů a bohatství vzniklého prostřednictvím trhu za spravedlivé. Toto zmírnění stát uskutečňuje pomocí transferů, což jsou

Teoretická část 16 různé sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti nebo příspěvky pro rodiny s dětmi, které jsou financovány z veřejného rozpočtu. Stát tak rozděluje finanční prostředky získané i z daní od bohatších k chudším (Široký, 2008). Jelikož zdanění představuje snížení nominálního důchodu poplatníka, jsou daně vnímány jako újma a subjekty se snaží různými způsoby svou daňovou povinnost snižovat, a tomu se snaží stát předejít prostřednictvím stimulační funkce. Poskytuje tak různé formy daňových úspor a výhod, nabízí možnost odpočtu ztráty z podnikání či daňové prázdniny. Protože je ale nutné podporovat i ekonomický růst, je důležitá také funkce stabilizační. Nástrojem této funkce je progrese daňových sazeb, která se odvíjí od aktuálního stavu hospodářské situace státu. Je nutné zavádět různá opatření, která by ovlivňovala chování ekonomických subjektů a zmírňovala cyklické výkyvy v ekonomice, aby došlo k zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability (Široký, 2008). Daně představují nástroje vlády, které mají v jistém smyslu opravovat a doplňovat tržní mechanismus. Tyto nástroje se řadí mezi nepřímé a slouží k ovlivnění ekonomických a sociálních procesů ve společnosti (Holman, 2004). 2.1.2 Třídění daní Nejzákladnější třídění daní je podle jejich dopadu na důchod poplatníka na daně přímé a nepřímé. Přímé daně platí poplatník v závislosti na svém důchodu a předpokládá se, že tyto daně nemůže převést na jiný subjekt (daně důchodové a majetkové). U daní nepřímých se předpokládá, že subjekt, který daň odvádí, tuto daň neplatí z vlastního důchodu, ale že platbu přenáší na jiný subjekt (spotřební daně, energetické daně a cla). Další důležité třídění daní je podle dopadu neboli progrese. Daně jsou rozlišovány podle toho, jak se mění daňové zatížení poplatníka se změnami výše jeho důchodu, a to na daně: proporcionální - neměnné, progresivní zdanění roste podle důchodu poplatníka, regresivní - jestliže důchod poplatníka roste, jeho míra zdanění klesá (Kubátová, 2009). Daně je možné klasifikovat podle různých hledisek, například podle okruhu platnosti, podle subjektu, podle stupně závaznosti, podle způsobu výpočtu a placení, podle účelovosti apod., do mnoha skupin.

Teoretická část 17 Od roku 1973 je uplatňovaná klasifikace daní podle Organizace pro mezinárodní koordinaci a rozvoj, kde je hlavním klasifikačním kritériem daňový základ nebo osoba plátce daně. Její členění je důležité pro srovnání daňového zatížení mezi zeměmi. Rozděluje daně do šesti hlavních skupin následovně: 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů, 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení, 3000 Daně z mezd a pracovních sil, 4000 Daně majetkové, 5000 Daně ze zboží a služeb, 6000 Ostatní daně (Široký, 2008). 2.2 Vývoj Nejstaršími předchůdci dnešních spotřebních daní byly cla, různé poplatky a daně placené obchodníky. Platily se při vjezdu na určité území, při průjezdu určitým územím nebo při obchodování na tržištích. Tyto platby byly nejdříve odváděny v naturální podobě a až po vývoji peněžního hospodářství se začaly platit v peněžní formě. Ve 12. století byly zavedeny akcízy, které jsou považovány za první spotřební daně, a postihovaly jednotlivé druhy zboží v oběhu. Šlo o daně selektivní, kdy každý druh výrobku měl svoji sazbu. Výše platby byla určena množstvím nebo užitnou hodnotou zboží. Šlo například o poplatky z dobytka, sukna, soli, vlny, mýdla nebo svíček. V 16. století vzniká první náznak daňové soustavy u nás. Vedle tří daní přímých sem patřily i dvě daně nepřímé, a to akcízy a cla. Důležitý byl akcíz z piva, tzv. posudné, které se platilo z piva určeného k prodeji a dále akcíz z vína. Sněm rozšířil podstatu akcízů na formu obchodové daně, kdy se podle ceny zboží platil i poplatek z jeho převodu. Z této daně z právního převodu zboží vznikla daň z obratu, která byla ukládaná jako procento z ceny obratu zboží. Během první světové války se začaly zavádět přirážky k akcízům. Bylo rozhodnuto, že akcízům budou podrobeny cukr, líh, minerální oleje, pivo, šumivé víno, zapalovadla a byly převzaty státní monopoly a to tabákový, solný, umělých sladidel a výbušný. Daňovou soustavu v roce 1928 po reformě tvořily tyto spotřební daně: spotřební daně na nápoje a na alkohol, spotřební daně na některé potraviny (např. cukr, droždí), spotřební daně na jiné spotřební předměty, kam spadá daň ze zapalovadel, daň z elektrických zdrojů záření, daň z minerálních olejů, daň z uhlí, z vodní síly a z motorových vozidel. Na přelomu 19. a 20. století přestaly být vybírány spotřební daně u nezbytně potřebných druhů zboží a zůstaly pouze u zboží jako líh, cigarety, petrolej, cukr, čaj nebo kakao. Daň z piva byla osamostatněna a zvýšena.

Teoretická část 18 Rok 1947 znamenal také definitivní konec pro zdanění formou akcízů. O rok později spotřební daně nahradila obecná daň, která byla později nazývaná jako nákupní. V roce 1952 byla zavedena daň z obratu, která nahradila předchozí obecnou daň nákupní. Představuje nepřímou daň z prodeje zboží a služeb. Jde o daň všeobecnou, kdy je sazba u všech výrobků stejná. Z této daně z obratu po reformě v roce 1993 vznikla daň z přidané hodnoty a samostatně byly zavedeny spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva, vína a tabákových výrobků (Kubátová, 2009, Široký, 2008). Soustava daní byla v rámci daňové reformy upravena zákonem č. 212/1992 Sb., o soustavě daní a má tuto podobu: 1. Přímé daně důchodové daně - z příjmů fyzických osob - z příjmů právnických osob majetkové daně - daň z nemovitostí - z pozemků - ze staveb - silniční daň - dědická daň - darovací daň - daň z převodu nemovitostí 2. Nepřímé daně univerzální (všeobecné) - DPH Obr. 1 Soustava daní Zdroj: Sobotovičová, 2011. selektivní (výběrové) - spotřební daně - ekologické daně V oblasti nepřímých daní vznikla z daně z obratu daň z přidané hodnoty. Velkým přínosem bylo zavedení spotřební daně, a to z uhlovodíkových paliv a maziv, piva, vína, lihu a lihovin a tabákových výrobků. Od roku 2008 jsou na našem území zavedeny i daně ekologické, kam spadá daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, z pevných paliv a z elektřiny. 2.3 Harmonizace spotřebních daní V rámci Evropské unie jsou spotřební daně harmonizovány podle direktivy z roku 1992. Jde o vytvoření daňového prostředí v rámci zemí EU formou přiblížení a sjednocení daňových systémů jednotlivých zemí.

Teoretická část 19 Cílem harmonizace je odstranění překážek pro fungování jednotného trhu platného od roku 1993. Tyto překážky mohou spočívat zejména v daňovém základu, daňových sazbách a administrativě daní (tj. jaké jsou povinnosti plátců daně, co musí obsahovat daňové dokumenty, správa daní ). Podle direktiv může v členských zemích existovat selektivní spotřební daň pouze z minerálních olejů, tabákových výrobků, alkoholu, piva a vína. Výjimku tvoří jen zdanění předmětů, které nebrání volnému obchodu a nevyžadují kontroly na hranicích nebo výraznou úpravu daňového systému. Jednou ze změn harmonizace byl přechod jednotek základu spotřební daně z minerálních olejů z tun na 1 000 litrů. K této změně došlo v roce 1999. K zásadní změně došlo v oblasti správy spotřebních daní, kdy tuto funkci od finančních úřadů přebraly úřady celní. Došlo k zavedení daňových skladů a režimu podmíněného osvobození (Nerudová, 2008). Spotřební daně jsou obsaženy v cenách zboží a služeb a mohou se tak stát překážkou volného obchodu mezi státy EU (David, 2007). Od 1. 1. 1993 platí dohoda o minimálních sazbách některých spotřebních daní. Tab. 1 Minimální sazby v EU Zboží Min.sazba/základ daně Benzin jako PHM - olovnatý 421 EUR/1 000 l Benzin jako PHM - bezolovnatý 359 EUR/1 000 l Nafta jako PHM 330 EUR/1 000 l LPG jako PHM 125 EUR/1 000 kg Cigarety 57 % z prodejní ceny, 60 EUR/1 000 ks Líh 550 EUR/hl Pivo 0,748 EUR za hl/pl2 Víno tiché, víno šumivé 0 EUR/hl Zdroj: Široký, 2010. 2.3.1 Daňový sklad Daňovým skladem je stavebně nebo prostorově ohraničené místo, ve kterém se vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají, skladují, přijímají nebo odesílají. Daňovým skladem může být podnik pro výrobu vybraných výrobků nebo pouze jejich sklad. Pro provozování daňového skladu je nutné povolení od Celního ředitelství, kde je přesně vymezen provozovatel skladu a tedy i plátce spotřební daně, kterým může být fyzická nebo právnická osoba. V těchto skladech a při dopravě mezi nimi se výrobky nacházejí v režimu podmíněného osvobození, tedy bez zatížení spotřební 2 Plato stupeň koncentrace

Teoretická část 20 daní, a jsou pod dohledem, který zajišťují celní orgány. Doprava těchto výrobků bez průvodního daňového dokladu a zajištění daně není možná ani mezi členskými státy EU ani na území ČR. Přeprava výrobků mezi členskými státy EU je závislá na systému provozovatelů daňových skladů. Obchod mezi jednotlivými státy pak vychází z principu jednoho zdanění. Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká v členském státě určení. Sazba daně se pak určí podle platné výše v daném státě (ZSpD č.353/2003 Sb., 3) 2.3.2 Dovoz pro osobní spotřebu Fyzická osoba, která dováží vybrané výrobky podléhající spotřebním daním pro osobní spotřebu ze zemí mimo EU, má tyto dovážené výrobky osvobozené, pokud jejich množství nepřesáhne následující limity. Tab. 2 Limity dovozu pro osobní spotřebu Vybraný výrobek minerální oleje zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách lihoviny pivo meziprodukty víno/z toho u šumivých vín cigarety cigarillos nebo doutníky ostatní doutníky tabák ke kouření Zdroj: EUROSKOP, 2013. Max. množství množství dopravované v běžných nádržích zvýšené o 20 l 40 kg včetně 5 tlakových nádob 10 l (konečných výrobků) 110 l 20 l 90 l/z toho 60 l 800 ks 3 g/kus, celkem 400 kusů 200 ks 1 kg

Teoretická část 21 2.4 Příjmy veřejného rozpočtu České republiky ze spotřebních daní Daňové příjmy jsou velmi vydatným zdrojem do státního rozpočtu. Každý subjekt je podroben více daňovým povinnostem a jeho celková daňová povinnost představuje souhrn všech plateb, kterými přispívá do státní pokladny. Tab. 3 Celostátní výnos ze spotřebních daní v rozmezí let 2004-2011 (v mld. Kč) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 95,8 110,5 119,5 138,9 133,0 131,1 138,3 146,6 Zdroj: MFCR 2004-2011. Tab. 4 Výnosy ze spotřební daně z lihu a lihovin v letech 2004-2011 Zdroj: Český statistický úřad, 2004-2011. ROK VÝNOS (mld. Kč) 2004 5,305 2005 5,812 2006 6,799 2007 7,124 2008 7,082 2009 6,965 2010 6,529 2011 6,768 Tab. 5 Výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů v letech 2004-2011 Zdroj: Český statistický úřad, 2004-2011. ROK VÝNOS (mld. Kč) 2004 65,161 2005 75,421 2006 76,638 2007 80,829 2008 82,064 2009 79,453 2010 81,414 2011 80,937

Teoretická část 22 Tab. 6 Jednotlivé daňové příjmy veřejného rozpočtu v % v závislosti na HDP 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Daň z příjmů FO 4,8 4,6 4,2 4,3 3,9 3,7 3,6 4,0 Daň z příjmů PO 4,7 4,5 4,8 5,0 4,7 3,9 3,4 3,5 DPH 7,2 7,1 6,5 6,4 7,0 6,6 7,1 7,4 Spotřební daně 3,5 3,7 3,8 4,0 3,4 3,8 3,8 3,9 Sociální příspěvky 16,1 16,2 16,3 16,3 16,2 15,5 15,8 15,8 Ostatní daně a poplatky 1,0 0,9 0,8 0,8 0,8 0,9 0,8 1,0 Celkem 37,3 36,8 36,5 36,9 36,0 34,4 34,5 35,6 Zdroj: MFCR Graf 1 Podíl spotřebních daní na veřejných příjmech v roce 2011 Daňové příjmy v roce 2011 Soc.příspěvky 15,8 % Spotřební daně 3,9 % DPH 7,4 % Příjem FO 4,0 % Příjem PO 3,5 % Ostatní 1% Zdroj: MFCR - Příjmy ze spotřebních daní v závislosti na HDP rok 2011, vlastní tvorba. Spotřeba je v České republice významným objektem zdanění. Spotřební daně jsou totiž považovány za stabilní příjem státní pokladny. Nejvyšší výnosy jsou získávány z minerálních olejů. Část těchto finančních prostředků se stává zdrojem příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Další významnou daní je daň z tabákových výrobků. Na tyto výrobky jsou uvalovány vysoké sazby z důvodu je-

Teoretická část 23 jich negativního ovlivňování zdravotního stavu a z nutnosti přizpůsobování sazeb Evropské unii. Třetí nejvýznamnější výnos plyne z daně z lihu. Zvyšování sazeb ale vede výrobce ke snižování objemového procenta etanolu v jejich výrobcích. U těchto tří nejvýznamnějších daní je třeba zvýšená kontrola a zamezení daňových úniků. U minerálních olejů je nutné jejich barvení, u tabákových výrobků značení tabákovými nálepkami a u lihu označování pomocí kontrolní pásky. Méně významná už je daň z piva a také daň z vína a meziproduktů, kde je výnos téměř zanedbatelný. 2.5 Spotřební daně Spotřební daně patří do skupiny daní nepřímých. Řadí se k historicky nejstarším daním. Stát jimi cíleně zatěžuje prodej a spotřebu určitých výrobků. Tyto daně jsou ukládány prodávající straně daných komodit. Jsou to daně neutrální, které nezohledňují důchodovou situaci spotřebitele. Dle Vančurové a Láchové (2010) představují spotřební daně významný přínos pro státní pokladnu a také velmi stabilní a dobře odhadnutelný zdroj díky nízké cenové a důchodové pružnosti poptávky u většiny výrobků, které této dani podléhají. Spotřeba komodit podléhajících spotřebním daním je dlouhodobě neměnná. Spotřební daně jsou uvalovány na zboží, u kterých je zdanění ospravedlnitelné negativními dopady spotřeby na zdraví lidí nebo životní prostředí (Široký, 2008). Spotřební daně přináší i problematické důsledky a to distorzní působení těchto daní, které vede k neefektivní alokaci zdrojů (působení spotřební daně -> změna relativní ceny komodit -> substituční efekt) a regresivní dopad daně, protože daňové břemeno dopadá na poplatníky podle spotřeby, nikoliv podle velikosti důchodu (Sobotovičová, 2012). Spotřební daně byly zavedeny 1. 1. 1993 zákonem č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Nyní je vymezuje zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, který přiblížil právní úpravu spotřebních daní podmínkám Evropské unie. Procesním předpisem pro správu spotřebních daní je zákon č. 337/2003 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Správu spotřebních daní vykonávají příslušné celní úřady. Od 1. 1. 2008 byly ke spotřebním daním přiřazeny i daně ekologické a to z důvodu sjednocení legislativy v rámci EU. Spotřebními daněmi jsou: daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů, daň z tabákových výrobků.

Teoretická část 24 2.5.1 Schéma zdanění daňový sklad doprava daňový sklad prodejna výroba režim podmíněného velkoobchod osvobození vznik daňové uvedení do volného povinnosti daňového oběhu zajištění daně dodání ke konečné spotřebě povinnost přiznat a zaplatit daň Obr. 2 Schéma zdanění Zdroj: Vančurová - Láchová, 2010. Firemní náklady na danou komoditu se ziskem (marží) a spotřební daní tvoří základ pro výpočet DPH. 2.6 Daň z minerálních olejů Předmět daně Předmětem daně z minerálních olejů jsou podle zákona: - motorové benziny, jiné než motorové benziny, letecké pohonné hmoty benzínového typu, - střední oleje a těžké plynové oleje, - těžké topné oleje, - odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny určené pro pohon motorů nebo pro jiné účely, - zkapalněné ropné plyny určené pro výrobu tepla, - jakékoliv směsi z těchto předmětů vyrobené (ZSpD č.353/2003 Sb., 45). Plátce daně Plátcem je fyzická nebo právnická osoba, která: - použije nebo prodá minerální oleje anebo jejich směsi, které nebyly zdaněny, nebo u nich byla použita nižší sazba, - použije nebo prodá směsi minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů,

Teoretická část 25 - použije nebo prodá minerální oleje pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby, - použije nebo prodá přísady či plnidla do minerálních olejů, - prodá, použije nebo bezplatně předá odpadní oleje, které nebyly zdaněny (ZSpD č.353/2003 Sb., 44). Povinnost přiznat a zaplatit daň Jestliže vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň u minerálních olejů, které nemohou být po vzniku daňové povinnosti okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, musí poplatník podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém povinnost vznikla. Daň je splatná jednou měsíční částkou a to ve lhůtě 40 dnů po skončení daného zdaňovacího období (ZSpD č.353/2003 Sb., 57a). Základ daně Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 C. U těžkých topných olejů a zkapalněných ropných plynů je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. Vypočtené množství minerálních olejů se zaokrouhluje na dvě desetinná místa (ZSpD č.353/2003 Sb., 47). Osvobození od daně Od daně jsou osvobozeny: - minerální oleje používané pro jiné účely než je pohon motorů nebo výroba tepla, - ostatní benzíny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně, - odpadní oleje, které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo použity k mineralogickým postupům nebo v metalurgických procesech, - minerální oleje spotřebované v prostorách podniku, - pohonné hmoty používané pro leteckou dopravu a letecké práce, - minerální oleje používané jako pohonná hmota pro plavby po vodách na území ČR, včetně plaveb z území ČR na území jiného členského státu, - minerální oleje maximálně do výše technicky zdůvodněných ztrát, - metylestery nebo etylétery a rostlinné oleje, které splňují kritéria udržitelnosti paliv, - rostlinné oleje, které splňují kritéria udržitelnosti paliv, - zkapalněný bioplyn, který je předmětem daně a splňuje kritéria udržitelnosti paliv, - minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo biologického odpadu, které splňují kritéria udržitelnosti paliv (ZSpD č.353/2003 Sb., 49).

Teoretická část 26 Sazba daně Tab. 7 Kód nomenklatury 3 2710 Sazby daně z minerálních olejů Text motorové a ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013g/l včetně motorové a ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l střední oleje, těžké plynové oleje a těžké topné oleje podle 45 odst. 1 písm. b) těžké topné oleje podle 45 odst. 1 písm. c) odpadní oleje podle 45 odst. 1 písm. d) zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm. e) 2711 zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm. f) zkapalněné ropné plyny podle 45 odst. 1 písm. g) Sazba daně 12 840 Kč/1 000 l 13 710 Kč/1 000 l 10 950 Kč/1 000 l 472 Kč/t 660 Kč/1 000 l 3 933 Kč/t 0 Kč/t 1 290 Kč/t Zdroj: ZSpD č.353/2003 Sb., 48. Splatnost daně Daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období (ZSpD č.353/2003 Sb., 57a). Vrácení daně - Vrácení daně z minerálních olejů plátci - nárok na vrácení daně provozovateli daňového skladu (ZSpD č.353/2003 Sb., 54), - vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla (ZSpD č.353/2003 Sb., 56), - vrácení daně z ostatních benzínů (ZSpD č.353/2003 Sb., 56a), - vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu (ZSpD č.353/2003 Sb., 57). V této oblasti by měl rok 3 Kombinovaná nomenklatura obsahuje kolem 10 000 položek a vytváří základ společného celního sazebníku, slouží ke sledování statistiky zahraničního obchodu ES a obchodu mezi členskými státy.

Teoretická část 27 2014 přinést změnu zemědělci již nebudou mít nárok na vrácení spotřební daně z nafty, která byla použitá pro zemědělskou výrobu. 2.6.1 Značení minerálních olejů Značkování a barvení minerálních olejů začalo v České republice v průběhu roku 1994. Původně se značení řídilo zákonem o barvení a značkování. Ten byl začátkem roku 2007 zrušen a všechna jeho ustanovení byla převedena do zákona o spotřebních daních (Svátková 2009). Značkováním a barvením vybraných minerálních olejů se rozumí rovnoměrné přimíchávání značkovací látky a barviva do těchto olejů. Druh značkovací látky a druh barviva, jejich minimální množství v 1 litru značkovaných a barvených minerálních olejů a způsob jejich evidence stanoví prováděcí právní předpis (ZSpD č.353/2003 Sb., 134a). Značení minerálních olejů bylo zavedeno kvůli zabránění daňovým únikům. Minerální oleje může značkovat a barvit provozovatel daňového skladu na základě povolení od celního ředitelství. Kontrolu při značkování minerálních olejů provádí: - Celní úřady a celní ředitelství, - Územní finanční orgány, - Česká obchodní inspekce. 2.6.2 Pohonné hmoty Pod pojmem pohonné hmoty se rozumí motorový benzin, motorová nafta, zkapalněné ropné plyny, biopalivo nebo jiné palivo z obnovitelných zdrojů, směsné palivo, stlačený a zkapalněný ropný plyn, pokud jsou určeny k pohonu motoru vozidla nebo zvláštního vozidla (ZPhM č. 311/2006 Sb.) 2.6.3 Složení cen PHM Cenu pohonných hmot tvoří následující položky: - nákupní cena rafinerií, - marže čerpacích stanic, která se pohybuje v rozmezí jedné až čtyř korun na litr. Jakou marži si může čerpací stanice dovolit nasadit, záleží hlavně na konkurenci, - spotřební daň, - DPH, které je v současné době v České republice ve výši 21 %.

Teoretická část 28 Tab. 8 Složení ceny PHM NATURAL 95 MOTOROVÁ NAFTA Průměrná prodejní cena 36,55 Kč/litr 35,95 Kč/litr Spotřební daň za litr 12,84 Kč 10,95 Kč Sazba DPH 21 % 21 % DPH za litr 6,34 Kč 6,24 Kč Celkové zdanění v Kč 19,18 Kč 17,19 Kč Celkové zdanění v % 52,48 % 47,82 % Zdroj: CESKYBENZIN, vlastní tvorba. Průměrné ceny PHM použité pro výpočet jsou platné za období 3/3/2013. Uveřejněné na serveru ceskybenzin.cz. V případě Naturalu 95 z prodejní ceny 36,55 Kč za litr je odvedeno na spotřební dani 12,84 Kč a na DPH 6,34 Kč. Celkové zdanění odpovídá 52,48 % z ceny určené pro konečného spotřebitele. Zbylá část ceny je nákupní cena této pohonné hmoty a marže čerpací stanice. U motorové nafty je sazba spotřební daně nižší. Do státního rozpočtu je z prodejní ceny 35,95 Kč za litr odvedeno 47,82 %. Nákupní cena a marže je z této prodejní ceny 18,76 Kč. 2.6.4 Daňové úniky v oblasti minerálních olejů Výše spotřebních daní z minerálních olejů a fakt, že jsou tyto komodity zdaňovány i daní z přidané hodnoty dochází tedy k dvojímu zdanění, vede ekonomické subjekty k hledání nejrůznějších způsobů, jak svoji daňovou povinnost snížit nebo se jí zcela vyhnout. Daňový únik nejčastěji představuje minimalizaci daňové povinnosti ze strany daňového poplatníka. Nelegální daňové úniky představují přímé a otevřené porušení zákonů, vždy na hranici platného práva, a zakládají trestní odpovědnost poplatníka (Široký, 2008). Podle Svátkové (2009) znamená daňový únik pro stát ztrátu příjmů a pro daňové subjekty porušení nastavené spravedlnosti ve zdanění. Takový stav je škodlivý a demotivující, a proto zákonodárci neustále hledají mechanismy, které by daňové úniky omezily, popř. je eliminovaly (Svátková, 2009). V oblasti spotřebních daní bylo z důvodu omezení daňových úniků zavedeno značení minerálních olejů a lihovin. Podle ředitelky odboru spotřebních daní z Generálního ředitelství cel Jitky Danielové se daňové úniky v oblasti spotřebních daní pohybují okolo 3 miliard korun a oblasti DPH jde o částku 6-8 miliard korun (Jitka Danielová, 2012). Daňových úniků se mohou subjekty dopouštět nepřiznáním daňové povinnosti, pančováním minerálních olejů, kdy jsou do PHM přimíchávány jiné (specifické)

Teoretická část 29 minerální oleje, které spotřební dani nepodléhají nebo zakládáním fingovaných společností na tzv. bílé koně. Tab. 9 Přehled odhalených daňových úniků s minerálními oleji v letech 2004 2011 ROK 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 POČET 36 70 120 138 81 75 106 172 PŘÍPADŮ Zdroj: Celní správa ČR 2004-2011. Od roku 2004 do roku 2010 platila pro benzin stejná sazba daně, a to 11,84 Kč/l. U motorové nafty byla v těchto letech sazba daně 9,95 Kč/l. Velký nárůst daňových úniků v roce 2006 a 2007 tedy nejde spojovat s nárůstem sazeb spotřební daně z minerálních olejů. V těchto letech došlo v porovnání s rokem 2005 k prudkému nárůstu prodejních cen u motorové nafty i benzinu. V roce 2006 se cena u benzinu v porovnání s předchozím rokem zvýšila o 3,10 Kč za litr. Výrazný pokles daňových úniků byl zaznamenán v roce 2009, kdy byly ceny pohonných hmot za sledované období 2004 2011 nejnižší. Zvýšení sazeb přinesl rok 2010 a od tohoto roku je patrné výrazné navýšení počtu nelegálního obchodování s minerálními oleji. 2.6.5 Vývoj cen Naturalu 95 a motorové nafty Tab. 10 Vývoj cen Naturalu 95 a motorové nafty podle společnosti CCS, a. s. DATUM Natural 95 (Kč/l) SpD (Kč/l) Motorová nafta (Kč/l) SpD (Kč/l) Sazba DPH (%) 1.1.2005 25,34 11,84 25,28 9,95 19 1.1.2006 28,24 11,84 27,94 9,95 19 1.1.2007 27,47 11,84 27,67 9,95 19 1.1.2008 30,62 11,84 31,55 9,95 19 1.1.2009 22,67 11,84 24,40 9,95 19 1.1.2010 28,55 12,84 26,93 10,95 20 1.1.2011 33,39 12,84 32,62 10,95 20 1.1.2012 34,80 12,84 35,50 10,95 20 1.1.2013 35,11 12,84 35,55 10,95 21 Zdroj: CCS 2005-2013. Z následujícího grafu je zřejmé, že bylo možné nejlevněji pohonné hmoty nakoupit v roce 2005 a zejména v roce 2009, kdy byly ceny za sledované období nejnižší. Od roku 2010, kdy došlo k navýšení sazeb spotřební daně z minerálních olejů, dochází k neustálému zdražování.

Teoretická část 30 Graf 2 Schéma vývoje cen Naturalu 95 a motorové nafty podle společnosti CCS, a.s. 40,00 38,00 36,00 34,00 32,00 30,00 28,00 Natural 95 (Kč/l) 26,00 24,00 Motorová nafta (Kč/l) 22,00 20,00 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.1.2009 1.1.2010 1.1.2011 1.1.2012 1.1.2013 Zdroj: CCS, vlastní tvorba. 2.6.6 Ceny benzinu a motorové nafty v zemích EU Dle Kaloče, 2013 je v České republice zdanění nafty nad průměrem Evropské unie 4 a je také nejvyšší ze všech nových států, které do ní vstoupily od roku 2004. Nejnižší zdanění pohonných hmot je v sousedním Polsku. Díky těmto nízkým sazbám je možné z našich sousedních zemí nejlevněji natankovat právě v Polsku. Velikost zdanění v našich sousedních zemích je velmi důležitá - velcí autodopravci raději tankují v okolních zemích, pokud je to možné a Česká republika tak přichází o velké příjmy. Stejná daň uvalená na naftu jako v České republice je v Maďarsku. V rámci zemí Evropské unie je Česká republika ve velikosti zdanění motorové nafty na devátém místě. Ve velikosti zdanění benzinu je Česká republika na čtrnáctém místě. Vyšší zdanění benzinu je v Německu a Slovensku. (Kaloč, 2013) 4 Průměr EU - 0,66 Euro za litr motorové nafty

Teoretická část 31 Tab. 11 Celková daň uvalená na pohonné hmoty v zemích EU Země Benzin (EUR/l) Nafta (EUR/l) Česká republika 0,758 0,689 Dánsko 0,908 0,736 Maďarsko 0,714 0.689 Malta 0,698 0,593 Německo 0,906 0,702 Nizozemsko 1,039 0,690 Rakousko 0,714 0,624 Polsko 0,632 0,585 Slovensko 0,766 0,625 Švédsko 0,949 0,882 Zdroj: www.petrol.cz. Kurz EURA k 14. 3. 2013 25,6150 CZK (www.cnb.cz). 2.7 Daň z lihu Předmět daně - Předmětem daně je líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoliv výrobcích, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu, - předmětem daně je líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu. Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně (ZSpD č.353/2003 Sb., 67). Plátce daně Plátci daně z lihu jsou: - PO a FO, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh, - PO a FO, které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně, s výjimkou lihu osvobozeného, - PO a FO, které překročí při výrobě nebo oběhu lihu stanované normy ztrát. PO a FO jsou povinny oznámit v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz výrobků obsahujících líh celnímu úřadu (ZSpD č.353/2003 Sb., 66). Stanovené normy ztrát - 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb. Povinnost přiznat a zaplatit daň Vzniká: - dnem zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,

Teoretická část 32 - dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě, - dnem zjištění neoprávněné registrace lihu, - dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami nebo lihu, které PO nebo FO vyrobily bez povolení. V případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti na výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění (ZSpD č.353/2003 Sb., 68). Základ daně z lihu Základem daně je množství lihu vyjádřeného v hektolitrech etanolu při teplotě 20 C zaokrouhlené na dvě desetinná místa (ZSpD č.353/2003 Sb., 69). Sazba daně Tab. 12 Sazby daně z lihu Kód nomenklatury 2207 2208 ostatní Text líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení líh obsažený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury Sazba daně 28 500 Kč/hl etanolu 28 500 Kč/hl etanolu 14 300 Kč/hl etanolu 28 500 Kč/hl etanolu Zdroj: ZSpD č.353/2003 Sb., 70. Osvobození Od daně je osvobozen líh: - určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravinářských doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných, - ve výrobcích potravinářských, pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků a etanol obsažený v léčivech, - v látkách určených k aromatizaci nápojů, pokud obsah etanolu nepřesáhne 1,2 % objemových etanolu,

Teoretická část 33 - pro výrobu a přípravu léčiv, - obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního předpisu - zvláště denaturovaný syntetický a zvláště denaturovaný kvasný líh určený pro stanovený účel, - ve výrobcích znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti zaměstnanců, kteří pracují v celním úřadu, - ve vzorcích odebraných celním úřadem, - ve vzorcích odebraných pro povinné rozbory (ZSpD č.353/2003 Sb., 71). Splatnost daně Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice, daňové přiznání (Příloha 2) se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla (ZSpD č.353/2003 Sb., 76). 2.7.1 Zákon č.61/1997 Sb. Doplňujícím zákonem je zákon č.61/1997 Sb. o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu). Zákon vymezuje podmínky pro výrobu, úpravu, skladování, evidenci a oběh lihu a také působení správních úřadů v této oblasti správy daní. Rozdělení druhů lihu definují prováděcí předpisy k tomuto zákonu. Tento zákon definuje základní výrobce, a to: Lihovar je provozovna vyrábějící líh z vlastních zdrojů. Zároveň se zde může provádět i úprava lihu. Líh se zde vyrábí z jakýchkoliv surovin, které obsahují cukry nebo škrob. Výrobky jsou umístěny v daňovém skladu, kde se nachází v režimu podmíněného osvobození, a spotřební daň se platí až při opuštění skladu (Zákon č.61/1997 Sb. 2). Pěstitelská pálenice vyrábí pouze ovocné destiláty pro pěstitele a to z jeho vlastních surovin. Ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením nesmí být předmětem prodeje. Tato pálenka je určena pouze k osobní spotřebě. V jednom výrobním období může pěstitel a osoby žijící s ním v jedné domácnosti vypálit nejvýše 30 litrů absolutního lihu. Výrobní období trvá od 1. 7. běžného roku do 30. 6. následující roku. Povolení k pěstitelskému pálení je na základě písemné žádosti Ministerstvu zemědělství (Zákon č.61/1997 Sb. 4). Domácí výrobu lihu zákon nepřipouští.

Teoretická část 34 2.7.2 Zákony a vyhlášky Dalším doplňujícím zákonem je zákon č. 679/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Základem tohoto zákona je povinné značení lihu ve spotřebitelském balení vyrobeném na daňovém území České republiky nebo na toto území dovezeném. Povinnost značit líh se týká výrobce, dovozce nebo provozovatele daňového skladu, který nabyl líh v režimu podmíněného osvobození od daně. Líh se značí v okamžiku jeho uvedení do volného daňového oběhu. Dále stanovuje podmínky nakládání s lihem včetně způsobu jeho značení a evidence. Vyhláška č. 149/2006 Sb., kterou se výše uvedený zákon provádí, stanoví mj. také vzor, rozměry, obsahové náležitosti a ochranné prvky kontrolní pásky, způsob umístění kontrolní pásky na spotřebitelském balení lihu a způsob zařazení do úrovně objemové koncentrace etanolu. (www.celnisprava.cz) Od 5. října 2012 po metanolové aféře je vydáván nový vzor kontrolních pásek. (Příloha 3). Kontrolní pásky vydávají příslušné celní úřady. Pokud je balení lihoviny označeno špatnou kontrolní páskou, která neodpovídá příslušnému objemu nebo obsahu etanolu, je lihovina považovaná za neoznačenou a není možné s ní nakládat ve volném daňovém oběhu. Lihoviny a výrobky obsahující líh spadají mezi potraviny, proto se jakostí lihovin zabývá i zákon o potravinách - Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 2.7.3 Spotřeba lihovin Zvýšením sazeb v roce 2010 očekávala vláda navýšení příjmů ve výši 7 500 mil. Kč. Podle MFCR, Fiskální výhled 2012 byly příjmy o téměř miliardu nižší 6 523,4 mil. Kč. Vláda tedy neodhadla reakci spotřebitelů a její očekávání nebyla naplněna. Po zvýšení sazby u alkoholu v roce 2010 došlo ke snížení spotřeby o 15 %. Jelikož patří alkohol mezi návykové látky a mnohé občany ani zvyšující cena neodradí od spotřeby alkoholu nebo jejího snížení, bylo již delší dobu patrné, že se velká část prodeje alkoholu přesunula na jiné zboží (např. víno, které je zdaněno nulovou sazbou) nebo do černého trhu. Vyústěním vysokého zdanění byl podzim roku 2012, který se vepsal snad do paměti každého z nás ve spojení s metanolovou aférou. Tato tragédie přináší otázku, zda stát vytváří podmínky, aby ochránil své občany. Na trh se dostalo několik tisíc lahví obsahujících metanol a to nesvědčí o tom, že stát plní svoji roli, kdy má chránit zdraví a bezpečnost občanů. Podle pana Zaorálka by měl stát při zvyšování daní u těchto komodit patřičným způsobem také zvyšovat kontrolu, aby zisky z daní nesměřovaly na černý trh, a nebyli ohroženi občané státu (ČSSD 25. 9. 2012). Daňové úniky mohou být provedeny: nelegálním dovozem a dopravou lihu,

Teoretická část 35 výrobou lihu mimo schválené provozovny, mimobilanční výrobou lihu ve schválených provozovnách, úpravou a použitím denaturovaného lihu pro výrobu lihovin, zneužitím lihu osvobozeného od daně pro výrobu lihu. Ke zvýšení sazeb došlo v roce 2004 a 2010. V těchto letech došlo ke snížení spotřeby. Celkově má spotřeba alkoholu klesající tendenci. Je však otázkou, jestli se spíše výroba a prodej lihovin nepřesouvají na černý trh. Všechny vyrobené lihové výrobky musí být označeny kontrolní páskou, která má zamezit výrobě a distribuci nezdaněných a nelegálně vyrobených lihovin, kde není garantovaný původ a obsah. Kontrolní pásky tak poskytují spotřebitelům jistotu, že takto označený výrobek odpovídá normám. Tab. 13 Spotřeba alkoholu v letech 2003 2011 na obyvatele za rok ROK Spotřeba (l) 2003 186,4 2004 184,6 2005 188,1 2006 184,3 2007 185,8 2008 183,2 2009 177,6 2010 170,9 2011 168,8 Zdroj: Český statistický úřad. Tab. 14 Množství etanolu uvedeného do volného daňového oběhu 2007 2011 ROK Spotřeba (1000 l) 2007 29 033 2008 28 250 2009 27 836 2010 25 119 2011 25 472 Zdroj: Český statistický úřad.

Praktická část 36 3 Praktická část Společnost Ergo, s. r. o. se sídlem v Chornicích byla založena společenskou smlouvou dne 17. prosince 1991 podle ustanovení 106 zákona č. 103/90 Sb. Zapsaná je v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové oddíl C, vložka 1405. V dnešní době je společnost zastoupená 5 společníky: Ing. Rudolf Korbel jednatel společnosti, Ing. Vítězslav Antošovský, Ing. Jaroslav Šustr, Václav Popelka, Jiří Vašík. Společnost podniká v mnoha činnostech. Schéma řízení společnosti přikládám v příloze 4. ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNOSTI: výroba sekaček, zemědělská výroba, služby/opravárenství, stavební výroba, měření emisí, služby pro zemědělství, zámečnictví, přestavby pohonů vozidel na LPG, obchodní činnost prodejní sklad náhradních dílů, čerpací stanice pohonných hmot, výroba sladu, nápojů, pěstitelská pálenice a ovocný lihovar, ekonomický úsek, úsek správy a řízení. Spotřební daně se vyskytují v pěstitelské pálenici, ovocném lihovaru a čerpací stanici. 3.1 Pěstitelská pálenice Pěstitelská pálenice byla zřízena v listopadu roku 2002 (Příloha 5) v areálu bývalého pivovaru v Jevíčku. Odpovědným vedoucím na tomto úseku je pan Martin Korbel. Pálenice je vybavena destilační aparaturou s typovým označením KPD-150 a KPD-300. V případě pěstitelského pálení se ovocný destilát vyrábí ze surovin dodaných spotřebitelem z jeho vlastních zdrojů, kdy mu pálenice poskytne službu v podobě vypálení surovin a následnou destilaci na pálenku. Takto vyrobená pálenka slouží pouze k osobní spotřebě a nesmí být předmětem prodeje. Každý pěstitel požadující vypálení kvasu nebo zpracování ovoce na pálenku musí vyplnit přihlášku, která musí obsahovat jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo pěstitele. Důležité je písemné prohlášení pěstitele, že si v daném ob-

Praktická část 37 dobí nenechal vypálit destilát v jiné pálenici. Jestliže si pálenku již nechal pálit, musí uvést přesné množství vyrobeného destilátu a také obchodní jméno a adresu dané pálenice. Svým prohlášením také musí pěstitel potvrdit, že suroviny získal ze svého pozemku nebo formou naturálního plnění, kdy musí doložit potvrzení takového nabytí. Dále se uvádí množství a druh převzaté suroviny a také množství vydaného destilátu v měrných jednotkách. Provozovatel pěstitelské pálenice si ještě před vypálením musí zkontrolovat údaje v prohlášení podle občanského průkazu. Údaje z přihlášky slouží k evidenci již vypálených litrů daným spotřebitelem za výrobní období a k evidenci samotných pěstitelů. Každý pěstitel a osoby žijící s ním v jedné domácnosti mají totiž nárok v jednom období, které trvá od 1. 7. do 30. 6. následujícího roku, vypálit nejvýše 30 litrů absolutního lihu. Tato evidence se musí uchovávat po dobu deseti let a slouží jako příloha k daňovému přiznání. Z pěstitelského pálení se podává daňové přiznání každý měsíc. Základem daně je součet množství lihu vyjádřený v hektolitrech etanolu při teplotě 20 C ze všech případů pěstitelského pálení za daný měsíc, který je zaokrouhlený na dvě desetinná místa. Součástí daňového přiznání je list evidence pěstitelského pálení. Cena za 1 litr vypálení pálenky o objemové koncentraci 100 % alkoholu v pěstitelské pálenici společnosti Ergo činí 250,- Kč. Z této ceny při sazbě 14 300 Kč/hl etanolu platné pro rok 2013 je odvedena spotřební daň ve výši 143,- Kč. 3.2 Ovocný lihovar Ovocný lihovar byl založen v listopadu roku 2003 ve stejných prostorách jako pěstitelská pálenice. Provoz včetně skladování je upraven Provozním řádem, který upravuje i vztah k životnímu prostředí. Úkapy a dokapy jsou shromažďovány do zabezpečených nádob, které jsou součástí zařízení. Likvidovány jsou za přítomnosti správce daně, který musí evidovat přesné množství úkapů a dokapů a poté jsou vypuštěny do jímky s výpalky. Výrobkem ovocného lihovaru je rektifikovaný ovocný, whiskový a obilný destilát, tzv. kvasný líh získaný destilací ovocného a obilného kvasu o objemové koncentraci cca 60 % etanolu na 1 litr výsledného destilátu při teplotě 20 C. Ten je následně ředěný destilovanou vodou na objemovou koncentraci 50 % etanolu na 1 litr výsledného produktu. Upravený líh je balený do spotřebitelského balení s obchodním označením a určený k prodeji. Podle zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu, musí být výrobky v okamžiku jejich uvedení do volného daňového oběhu označené kontrolní páskou. Tyto kontrolní pásky se objednávají na daném tiskopise u celního úřadu, který stanoví přesný termín jejich odběru. Výrobce musí vést jejich evidenci, která se také zasílá na celní úřad. Nespotřebované pásky je nutné vrátit nejpozději do 9 měsíců od jejich odebrání a jakkoliv poškozené pásky do 30 dnů. Od roku 2004 má společnost zřízený daňový sklad, kde jsou umístěny výrobky určené k prodeji, kdy se nachází v režimu podmíněného osvobození, a zdaňovány

Praktická část 38 jsou až při výdeji z tohoto skladu. Je nutné vést evidenci v Záznamu o příjmu a vydání lihu. Při provozování daňového skladu se provádí zajištění spotřební daně, kdy se na účet celního úřadu zasílá převodem, složením, bankovní zárukou nebo ručením, finanční částka stanovená na základě výše daňové povinnosti za tři po sobě jdoucí zdaňovací období. Je možné na celní ředitelství podat Žádost o snížení zajištění spotřební daně či upuštění od jeho poskytnutí. Po podání daňového přiznání dojde k doplacení nebo vrácení spotřební daně podle aktuální daňové povinnosti. Daňové přiznání se podává měsíčně. Společnost Ergo, s. r. o. v ovocném lihovaru produkuje tyto výrobky: pivní pálenka, broskvová, jablečná, meruňková, švestková, višňová a třešňová pálenka v obsahu 1 litr, 0,5, 0,35 a 0,2 litru. Dle sazby 28 500 Kč/hl etanolu platné pro rok 2010 činí spotřební daň z 1 litru pálenky o objemové koncentraci 50 % alkoholu částku 142,50 Kč. 3.3 Přechod režimů pálení Zařízení pro výrobu je společností používáno střídavě v režimu pěstitelského pálení a v režimu ovocného lihovaru. Provoz těchto dvou režimů však od sebe musí být oddělený. Minimálně dva týdny před zamýšlenou změnou režimu se tato skutečnost musí ohlásit na celní úřad. V dohodnutém termínu se do provozovny dostaví pracovník celního úřadu, který provede odečet počítadla, zkontroluje lihová měřidla a výrobní zařízení a porovná množství zásob lihu s evidencí. O těchto kontrolách vydává úřední záznam. Nejdůležitější při přechodu režimů je zajištění výrobního zařízení po provedení všech kontrol a odpočtů pomocí úředních závěrů, tzv. plomb, které nesmí být nijak poškozeny. Těmito závěrami jsou zajištěny veškeré kohouty, ventily, otvory, mechanické spoje a potrubí na té části výrobního zařízení, kde se nacházejí lihové páry nebo lihové tekutiny nezměřené měřidly. Při přechodu z režimu ovocného lihovaru na pěstitelské pálení musí provozovatel pálenice za přítomnosti správce daně provést likvidaci úkapů a dokapů a umístit výrobky vyrobené v režimu ovocného lihovaru do daňového skladu nebo do volného daňového oběhu. Správu daní v tomto případě vykonává Celní úřad Svitavy a Celní ředitelství Hradec Králové. 3.4 Spotřební daň z lihu ve společnosti Ergo, s. r. o. Během provozování ovocného lihovaru a pěstitelské pálenice společností Ergo, s. r. o. došlo v sazbách spotřební daně z lihu k následujícím změnám:

Praktická část 39 Tab. 15 Vývoj sazeb SpD z pěstitelského pálení a ovocného lihovarnictví Platnost sazeb Pěstitelské pálení Ovocný lihovar 2002 a 2003 95,-/litr etanolu 243,-/litr etanolu 2004-2009 13 300,-/hl etanolu 26 500,-/hl etanolu od roku 2010 14 300,-/hl etanolu 28 500,-/hl etanolu Zdroj: vlastní tvorba. V roce 2004 došlo ke změně základu daně z litru na hektolitr. Ke zvýšení sazeb došlo v roce 2004 a 2010. V roce 2010 byla sazba v případě pěstitelského pálení zvýšena o 1000 Kč/hl. U ovocného lihovarnictví došlo ke zvýšení sazby o 2000 Kč/hl. Spotřební daň z ovocného lihovaru je evidovaná pod kódem nomenklatury 220810 a z pěstitelského pálení pod kódem nomenklatury 220820. Tab. 16 Odvedené částky na SpD z lihu společností Ergo, s. r. o. a celkové množství vypáleného lihu v jednotlivých letech Rok Ovocný lihovar Pěstitelská pálenice Celkem (hl) SpD celkem (Kč) Celkem (hl) SpD celkem (Kč) 2012 4,8 136 800 77,87 1 113 541 2011 7,06 201 210 90,02 1 287 286 2010 5,27 150 195 50,35 720 005 2009 9,83 260 495 111,27 1 479 891 2008 7,80 206 700 72,84 968 772 2007 13,80 365 700 83,67 1 112 811 2006 13,80 365 700 50,30 668 990 2005 8,63 228 695 39,23 521 759 2004 22,76 603 140 51,90 690 270 Rok Ovocný lihovar Pěstitelská pálenice Celkem (l) SpD celkem (Kč) Celkem (l) SpD celkem (Kč) 2003 199,31 46 640 11 315,56 1 074 979 2002 2 830,18 268 868 Zdroj: vlastní tvorba.

Praktická část 40 V letech 2003 a 2002 je základem daně množství lihu vyjádřené v litrech, od roku 2004 již v hektolitrech. Za rok 2002 byla spotřební daň z lihu odvedena pouze z pěstitelského pálení a to za měsíc prosinec a listopad, kdy došlo ke zřízení pěstitelské pálenice. Ovocný lihovar funguje od listopadu roku 2003, proto odvod spotřební daně za tento rok zahrnuje pouze měsíc listopad a prosinec. Následující graf poukazuje na to, že rok 2004 byl pro ovocný lihovar nejvýnosnější. V roce 2004 došlo ke zvýšení sazby, ale to se mohlo schovat za změnu základu daně a na spotřebitele toto zvýšení zřejmě nezapůsobilo. Naopak v roce 2010, kdy byla po dalších 5 letech sazba daně opět zvýšena, došlo k výraznému poklesu vypáleného množství. V následujícím roce došlo opět ke zvýšení zájmu o pálení. V roce 2012 bylo v režimu ovocného lihovarnictví vypáleno nejmenší množství lihovin. V tomto roce k žádnému zvýšení sazby nedošlo, ale je možné tento pokles spojovat s aférou s nelegálním alkoholem obsahujícím metanol a vyhlášenou prohibicí, kdy se tak stalo v září roku 2012. Graf 3 Částky odvedené na spotřební dani společností Ergo, s. r. o. z ovocného lihovaru Kč 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 Ovocný lihovar 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: vlastní tvorba. Tab. 17 Množství vypáleného lihu v jednotlivých měsících roku 2011 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 0,63 1,89 0,32 0 0,69 0 1,22 0 1,85 0,20 0,12 0,14 Zdroj: vlastní tvorba. V dubnu, červnu a srpnu roku 2011 nebylo v režimu ovocného lihovarnictví vypálené žádné množství lihovin.

Praktická část 41 Graf 4 Množství vypáleného lihu v jednotlivých měsících roku 2011 v grafickém zobrazení Hl 2 Množství vypáleného lihu - ovocný lihovar 1,5 1 0,5 0 Zdroj: vlastní tvorba. Jak ukazuje graf, byl rok 2009 pro pěstitelskou pálenici nejvýnosnější, naopak rok 2005 nejslabší. V případě pěstitelského pálení se zvýšení sazby v roce 2010 projevilo značně. Pokles v porovnání s rokem 2009 byl o více než polovinu vypáleného množství. Graf 5 Částky odvedené na spotřební dani společností Ergo, s. r. o. z pěstitelského pálení Kč 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 Pěstitelská pálenice 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: vlastní tvorba.

Praktická část 42 V případě pěstitelského pálení je výše tržeb a z nich odvedená výše spotřební daně závislá na sezónnosti a úrodě ovoce. Letní kvasy (první ovoce jako například třešně) by měly zrát 6 týdnů, podzimní kvasy z pozdějšího ovoce mají průměrnou dobu kvašení asi 12 týdnů. Tato doba se ale odvíjí od teploty okolí. V červnu, kdy jsou většinou všechny podzimní kvasy vypáleny, a čeká se na novou úrodu, nebylo vypáleno žádné množství pálenky. Od července do konce roku množství pálení v jednotlivých měsících roste. Tab. 18 Množství vypáleného lihu v jednotlivých měsících roku 2011 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2,83 5,83 4,03 1,79 0,99 0 5,03 8,13 11,22 14,04 17,92 18,21 Zdroj: vlastní tvorba. Graf 6 Množství vypáleného lihu v jednotlivých měsících roku 2011 v grafickém zobrazení 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Hl Množství vypáleného lihu - pěstitelská pálenice Zdroj: vlastní tvorba. 3.5 Čerpací stanice Další oblastí podniku, kde se vyskytuje spotřební daň, je čerpací stanice pohonných hmot, které jsou zdaněny spotřební daní z minerálních olejů. Na této čerpací stanici je možné natankovat benzin Natural 95 a motorovou naftu.

Praktická část 43 Společnost Ergo, s. r. o. nakupuje pohonné hmoty již zdaněné. Na daňovém dokladu i na faktuře vydané za nákup pohonných hmot na čerpací stanici je kromě daně z přidané hodnoty rozpočítaná i spotřební daň. Podle ustanovení 5 odst. 9 písm. c) zákona číslo 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, které nabylo účinnosti dnem 1. 7. 2011, je provozovatel čerpací stanice povinen zajistit, aby byla za každý kalendářní den vedena průkazná evidence o množství prodaných nebo vydaných pohonných hmot, ve které je zvlášť za každý výdejní stojan pohonných hmot zaznamenán stav součtového počítadla na stanoveném měřidle podle zákona o metrologii. Každý výdejní stojan musí být vybaven nenulovatelným součtovým měřidlem. Tuto evidenci je provozovatel čerpací stanice povinen uchovávat po dobu 3 let ode dne prodeje nebo výdeje pohonných hmot. Plnění těchto povinností kontrolují celní úřady a provozovatel čerpací stanice musí tyto podklady bezpodmínečně předložit (www.celnisprava.cz). Čerpací stanice se nachází v obci Chornice, která má necelých tisíc obyvatel, v areálu bývalého zemědělského družstva. V tomto areálu jsou i další prostory, kde jsou realizovány ostatní podnikatelské aktivity společnosti. Čerpací stanice je v provozu od roku 2002. Odpovědnou osobou za čerpací stanici je pan Václav Popelka, hlavní vedoucí je paní Alena Václavková. Obec Chornice leží na 20-ti kilometrové hlavní trase mezi městy Jevíčko a Moravská Třebová. Avšak ve všech okolních městech i vesnicích se čerpací stanice nacházejí. Nevýhodou této provozovny je její zastaralé zařízení a chod. Čerpací stanice má výdejní stojany s mechanickými měřidly, které nejsou napojené na počítač. Jeden výdejní stojan je na naftu, druhý na benzin. Obsluha musí jít za zákazníkem ven, kde po natankování přečte ze stojanu částku, zákazník zde zaplatí a jestliže chce doklad o zaplacení, musí jít s obsluhou do budovy k počítači. Po každém natankování je nutné stojan vynulovat magnetem, jinak není možné tankovat. U motorové nafty je historicky nejstarší výdejní stojan fungující na principu klíčků. Tankovat je možné jen po odemknutí klíčkem, kterých je k danému stojanu přes 70. Tento princip tankování se využíval v zemědělských družstvech, kdy byly klíčky přiřazeny k jednotlivým zemědělským stojům. I zde mají klíčky svoji funkci. Aby společnost obstála v konkurenčním boji, zavedla prodej na faktury se splatností. Na základě podepsaných směnek mají zejména dopravní firmy či drobní podnikatelé a podnikatelé v oblasti zemědělství a stavebnictví z okolí možnost tankovat na výdejky PHM, kde se podle dané firmy zapisuje SPZ, natankované litry a jméno zaměstnance z této firmy, který tankoval a vše je stvrzené jeho podpisem. Podle předem domluvené četnosti jsou tyto výdejky fakturovány, nejdéle však měsíčně a jsou také přílohou k faktuře. Aby tito zákazníci nebyli odkázaní na provozní dobu čerpací stanice, vlastní někteří klíčky k tomuto stojanu a mohou zde tankovat kdykoliv. Fakturovány jsou výtoče z těchto klíčků.

Praktická část 44 Klíč č. 8 je pro prodej za hotové, kdy stojan odemkne obsluha ČS, klíč č. 16 na výdejky PHM, klíč č. 70 na vlastní spotřebu společnosti pro tankování strojů a vozidel ve vlastnictví společnosti a další klíče jsou rozdělené mezi zákazníky. 3.5.1 Motorová nafta Motorové naftě připadá kód nomenklatury 27101941. Základem daně je množství minerálního oleje vyjádření v 1 000 litrech při teplotě 15 C. Sazba spotřební daně z motorové nafty je ve výši 10 950,- Kč/1 000 litrů. Vypočítaná spotřební daň se zaokrouhluje na 2 desetinná místa. Čerpací stanice společnosti je vybavena nádrží na skladování motorové nafty o obsahu 23 000 litrů. Závoz jezdí většinou 1x týdně a tankuje vždy do plna. Společnost nakupuje například od Kopos Oil s.r.o., Malluck a.s., TOPEK-Oil a.s. nebo od společnosti Čepro a.s. 5. Dovozce nechává obsluze čerpací stanice stáčecí lístky, osvědčení o jakosti pohonných hmot a atest výstupní kontroly. Přílohou přijaté faktury je i dodací list, který slouží jako doklad o zaplacení spotřební daně dodavatelem. Společnost eviduje dodání zboží s následujícími údaji: místo nakládky, adresa vykládky, datum uskutečnitelného zdanitelného plnění, datum nakládky, název minerálního oleje, nomenklatura, množství, cena za měrnou jednotku, zaplacení spotřební daně, číslo dodacího listu, číslo dokladu, DIČ dodavatele, název dodavatele, druh dopravy, registrační značka vozidla a cisterny, DIČ dopravce a název dopravce. Dopravcem na tuto čerpací stanici je PC Petrol spol. s.r.o. z Pardubic. Celkem bylo v roce 2011 na čerpací stanici navezeno 642 279 litrů motorové nafty. Z tohoto množství při sazbě 10,95 Kč za litr platné pro rok 2011 bylo odvedeno na spotřební dani 7 032 955,05 Kč. V roce 2011 došlo v porovnání s předchozím rokem k poklesu nakoupeného množství motorové nafty o 250 462 litrů. V lednu 2010 bylo nakoupeno 80 464 litrů motorové nafty. V lednu roku 2013 pouze 34 653 litrů. Došlo tedy k poklesu o více než 45 tisíc litrů. V lednu 2010 byla spotřeba vysoká. To je spojeno s časovým zpožděním reakce na zvýšení sazby. V následujících měsíc docházelo k neustálému snižování spotřeb. Proměnlivá spotřeba v jednotlivých měsících v průběhu roku je daná tím, že hodně ze zákazníků podniká v zemědělské výrobě či stavebnictví. Na nárůst nakoupeného množství o více než 20 tisíc litrů i vyšší spotřebu v měsíci srpnu má vliv zemědělská výroba. Srpen je obdobím žní, kdy vyjíždí kombajny a více zemědělské techniky. Sezónní výkyvy ve spotřebě pohonných hmot také ovlivňují ceny rafinérií. 5 Akciová společnost ČEPRO vznikla k 1. 1. 1994 privatizací bývalého státního podniku Benzina. Od 1. 1. 2006 je jediným akcionářem Ministerstvo financí České republiky.

Praktická část 45 Tab. 19 Množství dovezených litrů motorové nafty rok 2011 Zdroj: vlastní tvorba. Měsíc Množství (litr) Spotřební daň (Kč) Leden 34 653 379 450,35 Únor 47 270 517 606,50 Březen 59 615 652 784,25 Duben 55 911 612 225,45 Květen 50 853 556 840,35 Červen 59 583 652 433,85 Červenec 53 068 581 094,60 Srpen 75 469 826 385,55 Září 63 716 697 690,20 Říjen 56 726 621 149,70 Listopad 49 975 547 226,25 Prosinec 36 441 399 028,95 3.5.2 Benzin Natural 95 Tento bezolovnatý benzin spadá pod kód nomenklatury 27101145. Základem daně je množství vyjádření v 1 000 litrech při teplotě 15 C. Sazba spotřební daně z motorového benzinu je ve výši 12 840,- Kč/1 000 litrů. Vypočítaná spotřební daň u minerálních olejů se zaokrouhluje na 2 desetinná místa. Na čerpací stanici společnosti Ergo, s. r. o. není prodej benzinu v porovnání s prodejem motorové nafty tolik častý a také se tankuje v menším množství. Nádrže se tedy neplní při závozu celé, ale objednává se pouze potřebné množství. Větší dodávka se uskutečňuje pouze při výhodné ceně nebo při předvídaném zdražování. Natural 95 nakupuje společnost Ergo od akciové společnosti Čepro nebo akciové společnosti PARAMO z Pardubic. Dovozcem je stejně jako u motorové nafty PC Petrol spol. s.r.o. z Pardubic. Celkem bylo v roce 2011 na čerpací stanici navezeno 93 502 litrů benzinu Natural 95. Z tohoto množství při sazbě 12 840 Kč za 1000 litrů platné pro rok 2011 bylo odvedeno na spotřební dani 1 200 565,68 Kč. V porovnání nakoupeného množství benzinu Natural 95 nejsou v průběhu roku výraznější rozdíly jako u motorové nafty. Benzin se jako palivo využívá u osobních automobilů, kdy je snížení spotřeby spojeno s úspory domácností a ne sezónností.

Praktická část 46 Tab. 20 Množství dovezených litrů benzinu Natural 95 rok 2011 Měsíc Množství (litr) Spotřební daň (Kč) Leden 6 978 89 597,52 Únor 5 827 74 818,68 Březen 7 994 102 642,96 Duben 8 324 106 880,16 Květen 9 389 120 554,76 Červen 9 319 119 655,96 Červenec 8 575 110 103,00 Srpen 8 896 114 24,64 Září 7 429 95 388,36 Říjen 7 261 93 231,24 Listopad 6 927 88 942,68 Prosinec 7 341 94 258,44 Zdroj: vlastní tvorba. 3.5.3 Vliv změn sazeb spotřebních daní na spotřebu PHM Čerpací stanice společnosti Ergo prodává pohonné hmoty benzin Natural 95 a motorovu naftu od roku 2002. Přechod základu daně z tun na 1 000 litrů se uskutečnil již v roce 1999. Během činnosti společnosti v oblasti prodeje PHM došlo k těmto změnám v sazbách spotřební daně z minerálních olejů: Tab. 21 Vývoj sazeb SpD z motorové nafty a benzinu Platnost sazeb Benzin Motorová nafta 2002 a 2003 10 840,-/1 000 l 8 150,-/1 000 l 2004-2009 od roku 2010 Zdroj: vlastní tvorba. 11 840,-/1 000 l 9 950,-/1 000 l 12 840,-/1 000 l 10 950,-/1 000 l Ke zvýšení sazeb v tomto sledovaném období došlo v roce 2004. V případě motorové nafty došlo ke zvýšení sazby o 1000 Kč za 1000 litrů. U benzinu došlo ještě k většímu navýšení a to o 1800 Kč za 1000 litrů.

Praktická část 47 V rámci tzv. Janotova úsporného balíčku byly sazby navýšeny s účinností od 1. 1. 2010 u motorové nafty i benzinu o 1000 Kč za 1000 litrů. V následující tabulce přináším přehled prodaných litrů pohonných hmot na čerpací stanici společnosti ERGO v letech 2002 2012. Tab. 22 ROK Prodej PHM 2002 2012 (litry) Prodej MOTOROVÁ NAFTA SpD Prodej NATURAL 95 SpD 2002 748 442 6 099 802,30 Kč 176 547 1 913 769,48 Kč 2003 960 739 7 830 022,85 Kč 171 944 1 863 872,96 Kč 2004 1 188 555 11 826 122,25 Kč 200 444 2 373 256,96 Kč 2005 1 033 203 10 280 369,85 Kč 187 556 2 220 663,04 Kč 2006 851 331 8 470 743,45 Kč 117 568 1 392 005,12 Kč 2007 812 762 8 086 981,90 Kč 103 792 1 228 897,28 Kč 2008 858 874 8 545 796,30 Kč 95 470 1 130 364,80 Kč 2009 1 023 182 10 180 660,90 Kč 102 510 1 213 718,40 Kč 2010 892 741 9 775 513,95 Kč 94 746 1 216 538,64 Kč 2011 642 279 7 032955,05 Kč 93 502 1 200 565,68 Kč 2012 806 309 8 829 083,55 Kč 80 616 1 035 109,44 Kč Zdroj: vlastní tvorba. Zvýšení sazby u spotřební daně z motorové nafty o 1 Kč na litru v roce 2004 snížení spotřeby nepřineslo. Naopak v tomto roce došlo k daleko vyšší spotřebě. Zvýšení sazby v roce 2004 u benzinu bylo o 1,80 Kč na litru a ani tento vysoký nárůst spotřebitele neodradil od nákupu. Spotřebitele motorové nafty je možné rozlišit do několika skupin. První jsou domácnosti, které používají motorovou naftu pro pohon osobních automobilů. Další skupinou jsou subjekty využívající motorovou naftu v zemědělské a lesní výrobě. Poslední a největší skupinou je spotřeba motorové nafty pro přepravu osob a nákladu. V přepravě je spotřeba vysoká a poptávka neelastická. To vystihuje i fakt, že spotřeba motorové nafty v této oblasti tvoří 60 % podíl na celkové spotřebě. Další zvýšení sazby přinesl rok 2010. U obou druhů PHM došlo k navýšení o 1 Kč za litr. Tato změna již snížení spotřeby přinesla. V roce 2010 došlo ke snížení nakoupeného množství motorové nafty o více než 130 tisíc litrů. Od roku 2010 dochází k neustálému poklesu spotřeby i u benzinu. Benzin jako pohonná hmota bývá používán pro osobní automobily a snižování spotřeby této pohonné hmoty je důsledkem šetření domácností nebo přechodu na úspornější, dieselové motory či LPG.

Praktická část 48 Automobily se v dnešní uspěchané době staly součástí každodenního života každého z nás. Pohonné hmoty jsou jejich komponenty a spotřebitelé nevyjadřují nesouhlas s vysokými daněmi, kterým PHM podléhají dvojím zdaněním, snižováním jejich spotřeby. Snaží se spíše hledat jiné alternativy, třeba tankování v zahraničí. Dalším způsobem snížení daňové povinnosti je obchodování na černém trhu, které je v této oblasti velmi časté. Jestliže dopravci tankují v zemích, kde je pro ně cena pohonných hmot výhodnější, odráží se to na snižování zisků čerpacích stanic, které se nacházejí zejména na hranicích ČR. Čerpací stanice společnosti Ergo, s.r.o. se v příhraniční oblasti nenachází, proto ji tento způsob dopravců, jak tankovat levněji, nijak neovlivňuje. Zákazníci této čerpací stanice nemají většinou možnost tankovat v okolních zemích. Přímé dopady na zisky společnosti Ergo s. r. o. má cena pohonných hmot, která je ovlivněná prodejní cenou rafinerií a výší sazeb spotřební daně z motorové nafty a benzinu. Při neustálém zvyšování cen musí společnosti snižovat svoji marži, aby obstály konkurenci a vysoká cena neodrazovala od tankování současné i potencionální zákazníky.

Diskuze 49 4 Diskuze Spotřební daně jsou velmi diskutovanou oblastí. Jiný názor na spotřební daně mají spotřebitelé, kteří negativně komentují zvyšování sazeb a tím i zvyšování cen komodit, které těmto daním podléhají. Opačný názor na spotřební daně má vláda a politici, kteří neustále hledají způsoby, jak zvýšit inkaso z těchto daní. Jak dosáhnout optimálního stavu, kdy by byly zajištěny potřebné příjmy pro stát a zároveň byla vytvořena uspokojivá cena pro spotřebitele, je tématem mnoha studií a hypotéz. Dopad spotřebních daní má vliv na tržní mechanismus a chování ekonomických subjektů. Doložit vliv změn v oblasti spotřebních daní je možné pomocí odborných výpočtů, ale konečný důsledek a to, jak se spotřebitelé zachovají, nemůže zaručit nikdo. Neustálé zvyšování cen pohonných hmot, kdy už nyní spotřebitelé za litr motorové nafty zaplatí více než 50 % z prodejní ceny a u benzinu necelých 48 % státu, je alarmující. Vysoké ceny pohonných hmot nutí soukromé spotřebitele ke snižování spotřeby. V případě podnikajících osob vedou tyto ceny často ke snižování zisků a v některých případech až k ukončení podnikatelské činnosti a to má za následek i zvyšování nezaměstnanosti. Provozovatele čerpacích stanic nutí vysoké ceny snižovat svůj zisk z prodejů, aby obstáli v konkurenci (zejména čerpací stanice u hranic s okolními zeměmi, kde jsou ceny nižší) a přilákali co možná největší množství nakupujících. Neúnosná cena pohonných hmot v České republice nutí dopravce, kteří jezdí i do zahraničí, tankovat v okolních zemích, kde je cena pohonných hmot přijatelnější. Spotřeba motorové nafty v případě přepravy nákladu je velmi vysoká a stát tak přichází o vysoké částky z daní, které dopravci zaplatí v jiných zemích. Část zisku ze spotřební daně z minerálních olejů je odváděna do Státního fondu dopravní infrastruktury. Česká republika leží ve výhodné poloze a je tranzitní zemí, přes kterou projíždí velké množství zahraničních dopravců. Vysoká cena pohonných hmot však neláká tyto subjekty, aby zde tankovali, a pouze přes naše území projíždí. Česká republika tak přichází o případný výnos ze spotřební daně a snižuje se i zisk Státního fondu dopravní infrastruktury, který je potřebný pro opravu vozovek. Jelikož pohonné hmoty podléhají i dani z přidané hodnoty, která je počítaná z nákupní ceny a spotřební daně, odráží se negativní chování spotřebitelů i na tuto daň. Zvýšení sazeb vede ke zvýšení prodejních cen a snížení spotřeb. Snížení spotřeby znamená snížení zisku ze spotřebních daní, ale i DPH a výkyv inkasa je vysoký. Zvyšování sazeb, které přináší snížení spotřeb, je v rozporu s hlavní funkcí daní tedy zajištění příjmů pro státní rozpočet. Spotřebitelé komodit podléhajících spotřebním daním vyhledávají levnější substituty (např. přestavba osobních vozidel na LPG, které je zatím nejlevnějším

Diskuze 50 palivem nebo kouření tabáku určeného k vlastní výrobě cigaret.) nebo obrací svoji spotřebu do oblasti černého trhu a nelegálního obchodu. Při překročení optimální úrovně zdanění dané Lafferovou křivkou, dojde k poklesu celkového výnosu. V oblasti spotřebních daní závisí spotřeba na závislosti spotřebitelů na tomto zboží či dobou, kdy si mnozí z nás neumí život bez dopravních prostředků, které pro svoji činnost potřebují pohonné hmoty, představit. Vysoké ceny pohonných hmot znamenají pro poskytovatele služeb vyšší náklady, které se promítnou i do jejich cen, které zaplatí koneční spotřebitelé. V mnoha odvětvích ale není kvůli vysoké konkurenci možnost přesunovat vyšší provozní náklady na zákazníky, proto se vysoká spotřební daň projevuje především ve snižování marží a zisků firem a podnikatelů. I domácnosti musejí vynakládat vyšší výdaje na spotřebu pohonných hmot. Daňové úniky jsou v této oblasti daní velmi časté. Způsobů, jak se vyhnout daňové povinnosti nebo ji snížit, je několik. Jedním z nich je nepřiznání daňové povinnosti. Další možností je pančování, kdy jsou do pohonných hmot přidávání ostatní minerální oleje, které nejsou zdaňovány. Metanolová aféra na podzim roku 2012, která se vryla do paměti snad každého z nás, je alarmující a svědčí o tom, že současné nastavení spotřebních daní není optimální. V případě daňových úniků a nelegálních obchodů v oblasti minerálních olejů, nejsou důsledky spotřeb pohonných hmot neznámého původu na zdraví a život občanů tak závažné, jako u spotřeby alkoholu či tabáku. Dle mého názoru je rozpor v obhajobě zvyšování sazeb u spotřebních daní s cílem snížit spotřebu komodit podléhajících této dani a cílem získat prostředky pro státní rozpočet. Vysoké sazby by měly vést vždy ke snížení spotřeb a to není cílem daní. Daně mají zajistit příjmy pro státní rozpočet, ne vést ke snižování inkasa. Jakých legislativních úprav a opatření v této oblasti použít, aby byly omezeny negativní vlivy na spotřebitele, podnikatelské subjekty a stát? V případě spotřební daně z minerálních olejů je jednou z možností plošné snížení daně. Minimální sazby u pohonných hmot určuje nařízení Evropské unie, a to 330 EUR za 1000 litrů motorové nafty a 421 EUR za 1000 litrů benzinu. Podle studie Ševčík, Rod, 2010 by snížení mohlo být i o 2,50 Kč na litru. Snížení daně by mělo velký dopad na spotřebu motorové nafty zejména u dopravců a podnikatelských subjektů využívajících motorovou naftu k podnikatelským účelům. Nižší cena naláká k vyššímu tankování tuzemské dopravce, ale i zahraniční, kteří přes Českou republiku projíždí. Snížení sazby v případě motorové nafty, která činí v silniční dopravě zhruba 60 % podíl jako pohonná hmota, by mělo na státní rozpočet i čerpací stanice pozitivní dopad. Ševčík a Rod ve své studii uvádí, že při snížení sazby o 2,50 Kč na litr motorové nafty dojde k navýšení spotřeby o 34,02 %, což by znamenalo inkaso ve výši 49,74 mld. Kč. Celkové inkaso ze spotřební daně z motorové nafty by tedy činilo 103,41 % v porovnání se současným inkasem (Ševčík, Rod, 2010).

Diskuze 51 Tato změna by byla po administrativní stránce jednoduchá. Dalším pozitivem by bylo snížení míry zdanění obyvatel a podnikajících subjektů. V případě benzinu by se spotřeba nezvýšila natolik, aby se kladně odrazila na inkasu daně. Je nutné propočítat také dopad na daň z přidané hodnoty, kdy se u této daně sníží základ pro její výpočet. Při snížení spotřební daně z motorové nafty o 2,50 Kč za litr a předpokládaného nárůstu spotřeby by podle studie Ševčík, Rod, 2010 došlo i k nárůstu inkasa DPH a to o 3,3 %. Dalším možným řešením je zavedení Profesionální nafty dle směrnice EU. Principem tohoto pojmu je rozlišení daně používané k obchodním účelům, kde je nižší sazba daně za spotřebu pro neobchodní účely. Tento systém funguje tak, že na základě předložené žádosti, je podnikajícím subjektům vrácena část zaplacené spotřební daně. Tuto možnost zvýhodnění by zejména dopravci velmi uvítali. Náš daňový systém v dnešní době poskytuje zvýhodnění ve formě vrácení daně pouze z nafty použité pro zemědělskou prvovýrobu, které má být však zrušeno. Přínosem by bylo přesné zacílení nižší sazby na oblast spotřebitelů, kteří se na spotřebě podílejí největším podílem a mají možnost přesouvat spotřebu do okolních zemí. Snížila by se tak daňová zátěž těchto subjektů a tímto způsobem ušetřené peníze by mohly být investovány do jiných oblastí, např. zaměstnanosti. Velkým negativem této změny by byla legislativní náročnost a velká zátěž správců daně. Tato změna by však mohla vést k podvodům a zneužívaní této výhody. Proto je potřeba nejdříve prověřit zkušenosti okolních zemí, které profesionální naftu zavedli. V oblasti pohonných hmot jsou velmi časté daňové úniky. V porovnání s okolními státy jsou v České republice nastaveny velmi mírné podmínky pro obchodování s pohonnými hmotami. Je tedy nutné nastavit přísnější podmínky a pravidla pro obchodování s těmito komoditami. Čerpací stanice mají povinnost vést průkaznou evidenci o množství prodaných nebo vydaných pohonných hmot. Čerpací stanice však mají povinnost reportovat údaje Celnímu úřadu, Daňové správě a Ministerstvu průmyslu a obchodu. Bylo by tedy vhodné vytvořit jednodušší systém evidence, který by přinášel potřebné informace všem těmto orgánům jednotně. V případě pěstitelského pálení bych navrhovala další zvyšování sazeb daně neprovádět. U pěstitelského pálení nejde o získání produktu pro podnikatelské účely, ale pouze pro osobní spotřebu. To omezuje i limit pro domácnost, kdy je možné v jednom období vypálit nejvýše 30 litrů absolutního lihu. V případě zvyšování daní z pěstitelského pálení v roce 2004 a 2010 došlo ve společnosti Ergo, s.r.o. ke snížení vypáleného množství. Naopak v letech předcházejících těmto změnám, došlo ke zvýšení, kdy si lidé vytvářeli zásobu za levnější cenu. Zvýšením sazeb u spotřební daně z lihu nedošlo k naplnění očekávání vlády, která počítala s větším inkasem z této daně. Vláda neodhadla reakci spotřebitelů, kteří přesunuli svoji spotřebu na nelegální trh s lihovinami nebo na trh substitutů. Substitutem lihovin je tiché víno, které je zdaněno nulovou sazbou. Vláda by se měla zamyslet, jestli je vhodné zvyšovat sazbu spotřební daně u lihovin, jestliže spotřebitelé obrátí svoji poptávku po víně, které není zdaněno. Zvýší se tedy spo-

Diskuze 52 třeba vína, ze kterého zatím nemá stát žádné zisky ze spotřební daně. Návrhy zavést spotřební daň z vína již existují. Na druhé straně však existují již teď prognózy, že by tato změna omezila konkurenceschopnost českých vinařů. V každém případě je nutné se zamyslet nad větší kontrolou alkoholu, kdy spotřeba zboží z černého trhu, přináší tragické důsledky. Na otázku, zda příjmy, které plynou do státního rozpočtu ze spotřebních daní, jsou dostačující na náhradu nákladů spojených s odstraňováním nebo zmírňováním následků jejich spotřeby, nelze jednoznačně odpovědět. Z údajů o spotřebě využitých v bakalářské práci je zřejmé, že ne vždy vedlo zvýšení sazeb a tím i zvýšení cen ke snížení spotřeby lihovin, benzinu či nafty. Názory politických stran v této oblasti jsou velmi rozdílné. Například ODS a TOP 09 jsou zastánci vysoké spotřební daně. ČSSD, VV a KDU-ČSL prosazují snížení spotřebních daní a to v případě motorové nafty až o 2,50 Kč na litru na limit stanovený EU. KSČM prosazuje zastavení přesunu daňové zátěže na nepřímé daně. Snížení sazeb by mělo logicky vést ke snížení cen těchto komodit, to k větší spotřebě, mělo by dojít ke snížení daňových úniků v této oblasti a v konečném důsledku by tohle vše mělo přinést větší výnos pro stát. Snížení cen by také znamenalo podporu tuzemských podnikatelů, zlepšila by se pozice a konkurenceschopnost na českém trhu. Vysoké sazby daní nutí podnikatele ke zvyšování cen a tím se uvolňuje trh pro dovoz zahraničních komodit s výhodnější cenou. Podnikatelé také snižují svoji marži na výrobcích, aby byli schopni obstát konkurenčním cenám. Spotřeba těchto výrobků je velice proměnlivá a všechny vlivy, které ji doprovázejí, nelze posoudit. Nelze tedy jednoznačně říct, jak by spotřebitelé zareagovali na snížení či další zvyšování sazeb a jaký vliv by tyto změny měly na podnikatelské subjekty a v konečném důsledku i na státní rozpočet.

Závěr 53 5 Závěr Cílem práce bylo zhodnotit vliv změn spotřebních daní na podnikatelský subjekt. Nejvíce spotřebu ovlivňuje změna sazeb spotřebních daní, která se projevuje i v cenách komodit podléhajících těmto daním. V práci jsem pomocí metody analýzy a deskripce hodnotila vliv změn v sazbách na množství vypáleného lihu a výtočí pohonných hmot. Zásadní změny v oblasti spotřebních daní přinesla harmonizace, kdy byly sladěny národní daňové systémy jednotlivých členských zemí. Změny se týkaly konstrukce daní i administrativy. Stanoveny byly minimální sazby, pod jejichž hranici nesmí sazba stanovená vládou klesnout. Minimální sazba u bezolovnatého benzinu činí 421 EUR/1000 litrů, u olovnatého benzinu 359 EUR/1000 litrů a u motorové nafty 330 EUR/1000 litrů. Spotřební daně jsou jedním ze zdrojů příjmů státního rozpočtu. Inkaso z těchto daní vykazuje neustálé tempo růstu. Pokles byl zaznamenaný pouze v roce 2009. Dalším uváděným důvodem zavedení těchto daní je omezení spotřeby zdraví škodlivého zboží. Postihují 5 komodit: minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky. V práci jsem se zabývala pouze spotřební daní z minerálních olejů a lihu, kdy jsem v praktické části pro posouzení vlivu změn vycházela z dat a informací získaných z konkrétní obchodní společnosti - Ergo s. r. o., kde se tyto dvě spotřební daně vyskytují. V teoretické části práce uvádím podíl daní na jednotkové ceně motorové nafty a benzinu. Z litru motorové nafty získá stát 52,48 % a z benzinu 47, 82% (výpočet 3. 3. 2013 na základě cen uvedených na serveru ceskybenzin.cz). Zvyšování cen pohonných hmot vede k častým daňovým únikům, které neustále narůstají. V roce 2009 bylo odhaleno 95 daňových úniku. V roce 2010, kdy byly sazby u pohonných hmot zvýšeny o 1 Kč na litru, narostl tento počet na 106 odhalených případů. V teoretické části práce jsem metodou deskripce objasnila rozdíl mezi pěstitelskou pálenicí a lihovarem. Lihovar pálí z vlastních zdrojů a jeho produkty jsou určeny k prodeji. Tyto lihoviny musí být ve spotřebitelském balení s obchodním označením a také musí být označeny kontrolní páskou. V pěstitelské pálenici jsou páleny ovocné destiláty pro pěstitele z jejich vlastních surovin. Takto získaný lihový produkt nesmí být předmětem prodeje, ale je určen pouze k osobní spotřebě. Domácí výroba je zakázaná. Pěstitelská pálenice společnosti Ergo s. r. o. byla zřízena v listopadu 2002. Každý pěstitel musí vyplnit přihlášku a podepsat prohlášení, že již nepálil jinde, případně musí toto množství doložit. Sleduje se tak limit 30 litrů absolutního lihu, který může pěstitel a osoby žijící s ním v jedné domácnosti, vypálit během období od 1. 7. do 30. 6. následujícího roku. Daňové přiznání se podává každý měsíc. Zá-

Závěr 54 kladem je množství vypáleného lihu v hektolitrech při teplotě 20 C. Součástí daňového přiznání je evidence pěstitelů a množství vypáleného lihu. Ovocný lihovar vznikl o rok později v listopadu 2003. Ovocný lihovar je více sledován a kontrolován celním úřadem než pěstitelská pálenice. Výsledkem pálení je líh o objemové koncentraci 60 % etanolu na litr, který se dále ředí na koncentraci 50 %. V roce 2002 a 2003 platila pro pěstitelské pálení sazba 95 Kč/l etanolu, pro ovocný lihovar 293 Kč/l etanolu. Zvýšení proběhlo v roce 2004. Nová sazba již byla vyjádřena v hektolitrech a pro pěstitelské pálení byla změněna na částku 13 300 Kč/hl etanolu a pro ovocný lihovar na 26 500 Kč/hl etanolu. Tyto sazby platily do roku 2009. Další zvýšení sazeb bylo v roce 2010, od kdy platí sazba pro pěstitelské pálení 14 300 Kč/hl a pro ovocný lihovar 28 500 Kč/hl. K navýšení u pěstitelského pálení došlo o 1 Kč za litr, v případě ovocného lihovaru byl nárůst větší a to o 2 Kč za litr. V roce 2004 se zvýšení sazby schovalo za změnu základu daně. V režimu ovocného lihovaru bylo v roce 2009 vypáleno 9,83 hl lihovin. V roce 2010, kdy byla zvýšena sazba spotřební daně, kleslo množství vypáleného lihu na 5,27 hl, tedy téměř o polovinu. V roce 2011 bylo vypáleno 7,06 hl. Je patrný opětovný nárůst spotřeby. V případě pěstitelského pálení došlo ve společnosti Ergo s. r. o. v roce 2009 k vypálení 111,27 hl destilátu. Po zvýšení sazby v roce 2010 kleslo toto množství téměř o polovinu na 50,35 hl. V roce 2009 došlo k nárůstu na množství 90,02 hl. Pěstitelské pálení je ovlivněno i dalšími faktory než pouze cenou. Důležitá je také úroda ovoce a sezónnost ovoce, kdy letní kvasy zrají zhruba 6 týdnů a podzimní více než 12 týdnů. Na čerpací stanici společnosti je prodávaná motorová nafta a benzin Natural 95. Motorová nafta spadá do skupiny středních olejů, těžkých plynových olejů a těžkých topných olejů. Je označovaná kódem nomenklatury 27101145. Natural 95 je řazen do skupiny motorových a ostatních benzinů s obsahem olova do 0,013 g/l včetně. Kód nomenklatury pro benzin je 27101941. Čerpací stanice byla zřízena v roce 2002. Změna v základu daně z tun na 1000 litrů proběhla v roce 1999. Pro benzin platila pro rok 2002 a 2003 sazba 10 840 Kč/l, v letech 2004 2009 byla zvýšena na 11 840 Kč/l a od roku 2010 platí sazba 12 840 Kč/l. Ke zvýšení sazby došlo v roce 2004 a 2010 a to vždy o 1 Kč za litr. V případě motorové nafty začínala společnost svoji činnost při sazbě 8 150 Kč/l. Tato sazba byla zvýšena v roce 2004 o 1,80 Kč za litr na sazbu 9 950 Kč/l, která platila až do roku 2009. V roce 2010 byla sazba zvýšena o 1 Kč/l na 10 950 Kč/l. V roce 2004 i přes zvýšení sazeb byla v porovnání s předchozím i následujícím rokem spotřeba benzinu i motorové nafty vyšší. Navýšení cen v roce 2010 se projevilo v porovnání s rokem 2009 snížením spotřeby ve společnosti Ergo, s. r. o. u motorové nafty o 130 tisíc litrů a u benzinu o necelých 8 tisíc litrů. Množství 130 tisíc litrů představuje přibližně spotřebu 2 měsíců. Snížení spotřeby u benzinu

Závěr 55 o necelých 8 tisíc litrů je srovnatelné s měsíční spotřebou. U benzinu má spotřeba od roku 2010 klesající tendenci. To může být způsobeno zvýšenými úsporami v domácnostech nebo přestavbou osobních automobilů na jinou pohonnou hmotu.

Literatura 56 6 Literatura DAVIP, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací 1. vyd. Brno: CERM, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7204-522-8. GRÚŇ, L. Finanční právo a jeho instituty 3. vyd. Praha: Linde, 2006. 336 s. ISBN 978-80-7201-745-4. HAMERNÍKOVÁ, B., KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance: učebnice. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 355 s. ISBN 80-86432-88-2. HOLMAN, R. Ekonomie 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 719 s. ISBN 8071798916. KUBÁTOVÁ, K. Daňová politika a teorie - 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie Úvod do problematiky - 2. vyd. Praha: ASPI, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. MARKOVÁ, H. Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2012. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4254-0. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie 2. vyd. Praha: ASPI - Wolters Kluwer, 2008. 260 s. ISBN 978-80-7357-386-7. SOBOTOVIČOVÁ, Š. Zdanění spotřeby pro prezenční formu studia - 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2012. 107 s. ISBN 978-80-7248-735-6. ŠEVČÍK, M., Rod A. Spotřební daň z pohonných hmot v České republice když více znamená méně: odborná studie. Praha: OECONOMICA, 2010. 80 s. ISBN 978-802-4517-391. ŠIROKÝ, J. a kol. Daňová teorie s praktickou aplikací - 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii - 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. ŠOUREK, S., TUREK, K., BĚHAN, P. Nová daňová soustava od 1. 1. 1993. Praha: Prospektum 1993. ISBN 80-85431-72-6. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010-10. Vyd.. Praha: VOX, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.

Literatura 57 Právní předpis Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (dále zákon o pohonných hmotách). Zákon č.61/1997 Sb. o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu). Zákon č. 679/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Internetové zdroje APOGEO, Daňový sklad [online]. 2013 [cit. 7. 2. 2013]. Dostupné z www: <http://www.apogeo.cz/aktuality/co-je-danovy-sklad-263/> CCS, Průměrné ceny PHM [online]. 2005-2013 [cit. 31. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.ccs.cz/pages/phm2.php> CESKYBENZIN, ceny PHM [online]. 2013 [cit. 3. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.ceskybenzin.cz/vyhledat_ceny_benzinu.php> CELNISPRAVA, evidence čerpací stanice [online]. 2013 [cit. 13. 3. 2013]. Dostupné z www:< http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebnidane/mineraly/informace/informace_11_24267.pdf> CELNISPRAVA, kontrolní pásky [online]. 2013 [cit. 13. 3. 2013]. Dostupné z www:< http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebnidane/lih/tiskopisy/specimen_2.pdf> CELNISPRAVA, značení lihu [online]. 2013 [cit. 15. 3. 2013]. Dostupné z www:<http://www.celnisprava.cz/cz/dane/spotrebnidane/lih/informace/informace_12_39286.pdf> ČESKÁ TELEVIZE, daňové úniky v oblasti PHM [online]. 2013 [cit. 1. 5. 2013]. Dostupné z www:<http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767- studio-ct24/212411058281105/obsah/227766-danove-uniky-u-pohonnych hmot/> CNB, kurz EURA [online]. 2013 [cit. 14. 3. 2013]. Dostupné z www:<http://www.cnb.cz/cs/index.html> ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2011 (benzin a nafta) [online]. 2011 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/7c003579c5/$file/81011201.p df> ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2010 (benzin a nafta) [online]. 2010 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/2d002cb467/$file/81011101.d f>

Literatura 58 ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2009 (benzin a nafta) [online]. 2009 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/bb00303243/$file/810110 01.pdf> ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2008 (benzin a nafta) [online]. 2008 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/3a001d50d0/$file/81010 901.pdf> ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2007 (benzin a nafta) [online]. 2008 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/c5001c9df8/$file/81010801.pdf> ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2006 (benzin) [online]. 2006 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/6100330f20/$file/810107 07.pdf> ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2006 (nafta) [online]. 2006 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/6100330f10/$file/810107 08.pdf> ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2005 (benzin a nafta) [online]. 2005 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/ed004475f0/$file/81010405. pdf> ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2004 (benzin a nafta) [online]. 2004 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < Literatura 68 http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/6e004121f7/$file/810104 05.pdf> ČSÚ, Spotřeba paliv a energie 2003 (benzin a nafta) [online]. 2003 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/3100378a74/$file/810103 05.pdf> CZSO, spotřeba alkoholu [online]. 2013 [cit. 1. 2. 2013]. Dostupné z www:< http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/c40050a1dc/$file/21391202. pdf> EUROSKOP, Limity pro dovoz z EU [online]. 2013 [cit. 1. 2. 2013]. Dostupné z www:< https://www.euroskop.cz/595/sekce/dovoz-zbozi-v-eu/> MFCR, Příjmy ze spotřebních daní v závislosti na HDP [online]. 2013 [cit. 12. 2. 2013]. Dostupné z www:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/fiskalnivyhled_2011-05_pdf.pdf> MFCR, Státní závěrečný účet za rok 2005 [online]. [cit. 12. 3. 2013]. Dostupné z WWW:<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2005_C_II_pdf.pd f>

Literatura 59 MFCR, Státní závěrečný účet za rok 2006 [online]. [cit. 12. 3. 2013]. Dostupné z WWW:<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2006_C_II_pdf.pd f> MFCR, Státní závěrečný účet za rok 2007 [online]. [cit. 12. 3. 2013]. Dostupné z WWW:<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2007_C_II_pdf.pdf> MFCR, Státní závěrečný účet za rok 2008 [online]. [cit. 12. 3. 2013]. Dostupné z WWW:<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2008_C_II_pdf.pd f> MFCR, Státní závěrečný účet za rok 2009 [online]. [cit. 13. 3. 2013]. Dostupné z WWW:<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2009_C_II_pdf.pd f> MFCR, Státní závěrečný účet za rok 2010 [online]. [cit. 13. 3. 2013]. Dostupné z WWW:<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2010_C_II_pdf.pdf > MFCR, Státní závěrečný účet za rok 2011 [online]. [cit. 13. 3. 2013]. Dostupné z WWW:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/szu2011_c-ii.pdf>. PARLAMENTNÍ LISTY, metanolová aféra [online]. 2013 [cit. 1. 3. 2013]. Dostupné z www:< (http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politici-volicum/zaoralek- Kdyz-stat-zvysi-spotrebni-dan-tak-by-mel-zvysit-i-uroven-kontroly-247621> PETROL, Sazby v ostatních zemích EU [online]. 2013 [cit. 25. 2. 2013]. Dostupné z www:< http://www.petrol.cz/aktuality/archiv/2013/1/z-litru-nafty-dostanecesky-stat-1734-kc-2137.aspx>

Přílohy

Příloha 1 - Přihláška k registraci ke spotřební dani 61 Příloha 1 - Přihláška k registraci ke spotřební dani

Příloha 2 - Přiznání ke spotřební dani 62 Příloha 2 - Přiznání ke spotřební dani

Příloha 2 - Přiznání ke spotřební dani 63

Příloha 2 - Přiznání ke spotřební dani 64

Příloha 3 - Kontrolní pásky 65 Příloha 3 - Kontrolní pásky

Příloha 3 - Kontrolní pásky 66 Každá kontrolní páska obsahuje jedinečný kontrolní kód. Na každé kontrolní pásce ke značení lihu, kterou je označeno spotřebitelské balení lihoviny, musí být uveden desetimístný evidenční kód kontrolní pásky, jehož struktura je R R R R Z Z Z Z X Y, kde je: R R R R čtyřmístné registrační odběrné číslo* přidělené osobě registrované ke značení lihu, která si danou kontrolní pásku odebrala a označila jí příslušné spotřebitelské balení lihoviny, Z Z Z Z čtyřmístný kód žádosti o přidělení kontrolních pásek podané registrovanou osobou, X kód objemu spotřebitelského balení lihoviny označeného danou kontrolní páskou, tvořený písmenem: A pro objem spotřebitelského balení do 0,425 litru, B pro objem spotřebitelského balení od 0,425 včetně do 0,6 litru, C pro objem spotřebitelského balení od 0,6 včetně do 0,875 litru, D pro objem spotřebitelského balení od 0,875 včetně do 1,25 litru, E pro objem spotřebitelského balení od 1,25 včetně do 6 litrů včetně, Y kód zařazení do úrovně podle obsahu etanolu v lihovině, kterou obsahuje spotřebitelské balení označené danou kontrolní páskou, tvořený písmenem: A pro obsah od 15 % objemových etanolu pod 20 % objemových etanolu (používaným také pro obsah od 20 % objemových etanolu do 29 % objemových etanolu - kód uváděný na kontrolních páskách odebraných registrovanou osobou před 26. zářím 2012, tj. na kontrolních páskách bez dotisku slova NOVÝ před a za evidenční kód kontrolní pásky provedeného spolu s tímto kódem červenou barvou), B pro obsah od 20 % objemových etanolu do 34 % objemových etanolu (pro obsah nad 29 % objemových etanolu do 34 % objemových etanolu kód uváděný na kontrolních páskách odebraných registrovanou osobou před 26. zářím 2012, tj. na kontrolních páskách bez dotisku slova NOVÝ před a za evidenční kód kontrolní pásky provedeného spolu s tímto kódem červenou barvou), C pro obsah nad 34 % objemových etanolu do 37 % objemových etanolu, D pro obsah nad 37 % objemových etanolu. (www.celnisprava.cz)

Příloha 4 - Schéma uspořádání společnosti Ergo, s. r. o. 67 Příloha 4 - Schéma uspořádání společnosti Ergo, s. r. o.

Příloha 5 - Povolení k pěstitelskému pálení 68 Příloha 5 - Povolení k pěstitelskému pálení

Příloha 6 - Přihláška k pěstitelskému pálení 69 Příloha 6 - Přihláška k pěstitelskému pálení

Příloha 7 - Vývoj sazeb SpD z PHM a z lihu 70 Příloha 7 - Vývoj sazeb SpD z PHM a z lihu Rok Benzin bezolovnatý Motorová nafta 100 % ethylalk. 1993 9 390 Kč/t 8 250 Kč/t 180 Kč/l 1994 10 055 Kč/t 8 250 Kč/t 190 Kč/l 1995 10 160 Kč/t 8 340 Kč/t 195 Kč/l 1996 10 570Kč/t 8 340 Kč/t 195 Kč/l 1997 11 570 Kč/t 8 340 Kč/t 195 Kč/l 1998 12 950 Kč/t 8 700 Kč/t 234 Kč/l 1999 10 840 Kč/1 000l 8 150 Kč/1 000l 234 Kč/l 2000 10 840 Kč/1 000l 8 150 Kč/1 000l 234 Kč/l 2001 10 840 Kč/1 000l 8 150 Kč/1 000l 234 Kč/l 2002 10 840 Kč/1 000l 8 150 Kč/1 000l 234 Kč/l 2003 10 840 Kč/1 000l 8 150 Kč/1 000l 234 Kč/l 2004 11 840 Kč/1 000l 9 950 Kč/1 000l 26 500 Kč/hl 2005 11 840 Kč/1 000l 9 950 Kč/1 000l 26 500 Kč/hl 2006 11 840 Kč/1 000l 9 950 Kč/1 000l 26 500 Kč/hl 2007 11 840 Kč/1 000l 9 950 Kč/1 000l 26 500 Kč/hl 2008 11 840 Kč/1 000l 9 950 Kč/1 000l 26 500 Kč/hl 2009 11 840 Kč/1 000l 9 950 Kč/1 000l 26 500 Kč/hl 2010 12 840 Kč/1 000l 10 950 Kč/1 000l 28 500 Kč/hl 2011 12 840 Kč/1 000l 10 950 Kč/1 000l 28 500 Kč/hl 2012 12 840 Kč/1 000l 10 950 Kč/1 000l 28 500 Kč/hl Zdroj: Široký, 2010.

Příloha 8 - Dopady snížení sazby SpD z motorové nafty 71 Příloha 8 - Dopady snížení sazby SpD z motorové nafty