Návrh informačního systému ve firmě Qualite s.r.o.

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Návrh informačního systému ve firmě Qualite s.r.o. Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Ivana Rábová, Ph.D. Alena Marciánová Brno 2006

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat především vedoucí své bakalářské práce Ing. Ivaně Rábové, Ph.D. za odborné konzultace, podnětné rady a připomínky. Dále chci poděkovat firmě Qualite s.r.o. za spolupráci a poskytnutí materiálů a informací. A v neposlední řadě mé dík patří také rodičů za to, že mi vytvořili podmínky pro studium na vysoké škole.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 26. května 2006..

Abstract Marciánová, A. The Design of an Information System for Qualite s.r.o. Company. Bachelor`s thesis. Brno, 2006 This bachelor`s thesis deals with design of an information system in the selected company. The thesis divides into a theoretical and a practical part. The theoretical part studies information systems and information technology the basic definitions, IS/IT meaning, IS/IT architecture, a life period of the information system project and modeling of information systems as well. The practical part studies the main features of the company, the analysis of company information flows, the requirements of an information system and mainly a design of the function and data model of the information system. Abstrakt Marciánová, A. Bakalářská práce. Brno, 2006 Tato bakalářská práce se zabývá návrhem informačního systému ve vybrané firmě. Práci lze rozdělit na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na informační systém a informační technologie základní pojmy, význam IS/IT, architektura IS/IT, životní cyklus projektu IS a také modelování informačních systémů. Praktická část se zabývá hlavními charakteristikami firmy, analýzou informačních toků ve firmě, požadavky na informační systém a především návrhem funkčního a datového modelu informačního systému.

Obsah 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE... 7 1.1 ÚVOD... 7 1.2 CÍL PRÁCE... 7 2 INFORMAČNÍ SYSTÉMY A TECHNOLOGIE, ARCHITEKTURA IS/IT, ŽIVOTNÍ CYKLUS PROJEKTU... 8 2.1 ZÁKLADNÍ POJMY... 8 2.1.1 Systém... 8 2.1.2 Informace... 8 2.1.3 Informační systém... 9 2.1.4 Informační technologie... 9 2.1.5 Systémová integrace... 10 2.2 VÝZNAM IS/IT PRO HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY... 10 2.3 ARCHITEKTURA IS/IT... 12 2.3.1 Globální architektura... 14 2.3.2 Dílčí architektura... 17 2.4 ŽIVOTNÍ CYKLUS PROJEKTU INFORMAČNÍHO SYSTÉMU... 22 2.4.1 Úvodní studie... 22 2.4.2 Globální analýza a návrh... 23 2.4.3 Detailní analýza a návrh... 23 2.4.4 Implementace... 24 2.4.5 Zavádění... 24 2.4.6 Provoz a údržba... 24 2.5 MODELY ŽIVOTNÍHO CYKLU PROJEKTU INFORMAČNÍHO SYSTÉMU... 24 3 MODELOVÁNÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ... 26 3.1 MODEL INFORMAČNÍHO SYSTÉMU... 26 3.2 STRUKTUROVANÁ ANALÝZA... 26 3.2.1 Funkční model... 27 3.2.2 Datový model... 29 4 CHARAKTERISTIKA FIRMY... 31 4.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ... 31 4.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA FIRMY... 31

5 ANALÝZA INFORMAČNÍCH TOKŮ VE FIRMĚ A POŽADAVKY NA INFORMAČNÍ SYSTÉM... 33 5.1 ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU... 33 5.2 ANALÝZA DATOVÝCH TOKŮ VE FIRMĚ... 33 5.2.1 Procesy ve vztahu k zákazníkovi... 33 5.2.2 Proces nakupování... 34 5.2.3 Výroba... 34 5.2.4 Proces vyúčtování zakázky a předání výrobku zákazníkovi... 35 5.3 POŽADAVKY NA INFORMAČNÍ SYSTÉM... 36 5.3.1 Neformální specifikace... 36 5.3.2 Formální specifikace... 36 6 NÁVRH INFORMAČNÍHO SYSTÉMU... 37 6.1 PROCESS TREE... 37 6.2 KONTEXTOVÝ DIAGRAM... 38 6.2.1 Popis procesu... 38 6.2.2 Popis externích entit... 39 6.2.3 Popis datových toků... 39 6.3 SYSTÉMOVÝ DIAGRAM... 42 6.3.1 Popis procesů... 43 6.3.2 Popis datastorů... 43 6.3.3 Popis datových toků... 44 6.4 DEKOMPOZICE PROCESU PŘÍJEM A VYHOTOVENÍ ZAKÁZEK... 46 6.4.1 Popis procesů... 47 6.4.2 Popis datastorů... 48 6.4.3 Popis datových toků... 48 6.5 DEKOMPOZICE PROCESU ÚČETNICTVÍ... 50 6.5.1 Popis procesů... 51 6.5.2 Popis datastorů... 52 6.5.3 Popis datových toků... 52 6.6 CRUD MATICE... 53 6.7 ENTITNĚ RELAČNÍ DIAGRAM (ERD)... 55 7 ZÁVĚR... 56 8 LITERATURA... 57

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Informační systémy a informační technologie (IS/IT) v posledních letech zaznamenaly velký rozvoj. Prakticky žádná prosperující firma se v dnešní době bez kvalitního informačního systému neobejde. Je to dáno především nutností a potřebou rychle a účinně získávat, shromaždovat, třídit, zpracovávat a reprezentovat informace. Informace se stávají jednou z největších a nejvýznamnějších podnikových zdrojů. A právě díky informačním systémům a technologiím lze s informacemi pracovat jednodušeji a efektivněji. Pro firmu je tedy kvalitní a dobře fungující informační systém velkou konkurenční výhodou v boji o zákazníka. 1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce je provést návrh informačního systému pro existující výrobní firmu. Předlohou pro tuto práci mi byla společnost Qualite s.r.o. se sídlem v Prostějově. Firma se zabývá úpravou výrobků z oceli v žárové zinkovně a kovovýrobou. Bakalářskou práci lze rozdělit na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část je zacílena na seznámení s problematikou informačních systémů a informačních technologií a také teorií modelování informačních systémů z hlediska strukturované analýzy. V praktické části chci přiblížit firmu Qualite s.r.o. a na základě analýzy informačních toků firmy provést návrh funkčního a datového modelu informačního systému. Vzhledem k rozsahu a omezenosti bakalářské práce nemám za cíl provádět analýzu a návrh systému v plném rozsahu, který je běžný při vytváření skutečného informačního systému specializovanou firmou. 7

2 Informační systémy a technologie, architektura IS/IT, životní cyklus projektu 2.1 Základní pojmy 2.1.1 Systém Systém je účelově definovaná množina prvků a množina vazeb mezi nimi, které společně určují vlastnosti celku. Prvek je nedělitelná část celku. Vazba reprezentuje způsob spojení mezi prvky systému nebo způsob spojení mezi systémem a jeho okolím. Existuje vazba hmotná a nehmotná (informační). (Konečný, 1996) 2.1.2 Informace Informace jsou data, kterým jejich uživatel přisuzuje určitý význam; vznikají z dat až v okamžiku jejich užití. Jiná definice říká, že informace lze charakterizovat jako zprávu nebo sdělení, které snižují entropii systému, příjemcovu neznalost daného jevu. Informace má tyto vlastnostmi: - je nehmotná - doplňuje poznatky o skutečnostech - může být obsažena ve znacích i v jejich vzájemném uspořádání - znaky i signály poskytují informaci pouze tomu, kdo jím rozumí, kdo je schopen je rozpoznat Členění informací: 1. Podle času a) statistické b) plánové c) prognostické 2. Dle působení na systém a) vnitřní b) vnější 8

c) aktivní d) pasivní 3. Dle opakovatelnosti a) jednorázové b) periodické 4. Dle uchování a) uchovatelné b) neuchovatelné 5. Podle významu a) nezbytné b) důležité c) zajímavé (Konečný, 1996) 2.1.3 Informační systém Informační systém (IS) je komplex informací, lidí, použitých informačních technologií, organizace práce, řízení chodu systému a metod sloužících ke sběru, přenosu, uchování a dalšímu zpracování dat za účelem tvorby a prezentace informací. IS je podpůrný subsystém pro systém řízení. Informační systém by měl mít následující vlastnosti: strategická orientace adekvátní funkční spektrum integrovanost otevřenost jednoduchost flexibilita udržovatelnost efektivní provozuschopnost 2.1.4 Informační technologie Informační technologie (IT) je souhrn technických a programových prostředků (včetně jejich metodického a znalostního zázemí), které slouží ke zpracování a poskytování informací (Rábová, 2003). 9

2.1.5 Systémová integrace Systémová integrace (SI) je komplexní služba s cílem vytvoření informačního systému v podniku metodou integrace různých produktů a služeb. Systémový integrátor je subjekt, který je schopný poskytnout komplexní služby související s analýzou, implementací a údržbou informačního systému (Rábová, 2003). 2.2 Význam IS/IT pro hospodářské subjekty Informační technologie výrazně ovlivňují současné hospodářské prostředí a kvalita informačního systému podniku patří mezi strategické faktory prosperity a konkurenceschopnosti podniku. Největší význam IS/IT pro podnik je: Informace Informace (znalosti) jsou v hospodářském prostředí jedním z nejcennějších podnikových zdrojů. Proto firmy věnují značnou výši prostředků do výstavby či inovací IS/IT. Technologická úroveň vývoje a výroby Existence kvalitního informačního systému je nutná také díky zrychlující se dynamice trhů a produkčních cyklů. Technologická úroveň výroby a služeb je podstatně ovlivněna úrovní použitých IS/IT. Volný přístup k informacím Díky volnému a rychlému přístupu všech hospodářských subjektů k informacím prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií dochází ke zrychlení globalizace trhů. Potřeba promyšlené a rychlé koordinace Tato potřeba vychází z globálního působení významných firem. Tyto firmy se snaží využít optimálně zdroje v mnoha zemích světa a své výrobky a služby nabízet také na celosvětovém trhu. Informační technologie mají při řízení těchto logistických řetězců nezastupitelnou roli. Jednotný koncept řízení Informační systém je nástrojem prosazování jednotnosti procesů a jednotnosti řízení. Jednotný koncept řízení globálně působící firmu odlišuje od konkurence a umožňuje sjednotit interní procesy a interní IS tím snižuje náklady výroby, distribuce a řízení. IS také podává vhodné informace o výrobě a prodeji vrcholovému managementu. 10

IS/IT umožňuje akumulovat znalosti a distribuovat je do poboček firmy po celém světě. Specifický přístup k zákazníkům Firmy se snaží vycházet vstříc specifickým potřebám jednotlivých zákazníků, to by bez podpory informačních technologií bylo velmi složité. Vysoká adaptace podniku Informační systém je hlavním nástrojem podniku při identifikaci změn v hospodářském prostředí, pomáhá analyzovat je a co nejrychleji přizpůsobit chování podniku nastávajícím změnám. Potřeba informací o okolí Velký význam je připisován informacím o hospodářském okolí. Díky informačnímu systému může firma zvýšit svoji konkurenceschopnost. Potřeba informací o vnitropodnikových procesech Význam IS/IT neustále roste i při řízení vnitropodnikových aktivit. Jedná se například o: - realizace dodávek Just-in-Time - zavádění norem kvality ISO - propočet a vyhodnocení různých prodejních, výrobních a investičních alternativ Růst obtíží v rozhodovacích procesech Kvalitní informační systém umožňuje snadnější orientaci v komplexních problémech a umožňuje urychlit rozhodnutí. Růst obtíží v rozhodovacích procesech se týká především: - vzrůstající komplexnosti rozhodovacích problémů - zkracující se doby, která je pro rozhodnutí k dispozici - rostoucích rizik a následků chybného či pozdního rozhodnutí - zvyšující se migrace pracovníků, která vyvolává nutnost uchování získaných informací a konzistentního chování podniku i při časté obměně pracovníků Růst nároků na komunikaci IS/IT umožňuje překonávat vzrůstající nároky na komunikaci, které vznikají změnou hierarchické organizační struktury na ploché organizační struktury. Informace lukrativní komodita Informace, respektive znalosti a související služby se staly velmi vyhledávanou a lukrativní komoditou. Firmy zaměřené na prodej informací a znalostí získávají a nakupují data, která následně transformují na informace a znalosti. Tyto firmy se tedy bez IS/IT prakticky neobejdou. 11

Informace náhrada jiných zdrojů Informace také mohou nahrazovat jiné finančně náročnější nebo méně dostupné zdroje. Například kvalitní informační systém pro řízení logistiky může snížit objemy potřebných zásob ve výrobě i v distribuční síti. IS/IT jako nástroj v soutěži s konkurencí Firma může využít informační systém také k získání výhody nad konkurencí tím, že pomocí informačního systému poskytne nové kvalitní služby. Informace jako nástroj připoutání zákazníka Informačním systémem a jeho službami si lze také připoutat zákazníka k firmě a omezit jemu i konkurenci prostor pro rozhodování. Užitná hodnota informace klesá s časem Užitím se informace nespotřebovává, ale náklady na její uchování rostou a užitná hodnota klesá s časem. Informace k dispozici všem pracovníkům Informace uložené v IS podniku by měly být neustále k dispozici co nejširšímu okruhu uživatelů a pracovníci by měli být motivování k jejich maximálnímu využití. Informační povinnost pracovníků Velmi důležité je vhodné informace do informačního systému též ukládat. Pracovník, který získá nějakou relevantní informaci, by ji měl co nejrychleji uložil do IS a tak ji dát k dispozici i ostatním spolupracovníkům. Význam IS/IT pro stát Také pro stát je použití informačních systémů a informačních technologií velkým přínosem. IS/IT totiž slouží nejen k zabezpečení základních funkcí, ale s výhodou je možné ho využít i pro podporu obchodu a cestovního ruchu. (Voříšek, 1996) 2.3 Architektura IS/IT Architektura IS/IT je grafické a písemné vyjádření celkové koncepce IS/IT, která zahrnuje základní představu o: - struktuře IS v návaznosti na organizační strukturu podniku - funkcích, které bude IS zabezpečovat v návaznosti na procesy podniku - provozu a bezpečnosti celého systému - vazbách na okolí 12

Architektura IS/IT je významná z těchto hledisek: a) Umožňuje stabilní rámec řešení IS/IT Architektura vytváří relativně stabilní rámec řešení IS/IT, do kterého se v průběhu doby vývoje postupně začleňují jednotlivé aplikace a další komponenty podle připraveného plánu a podle technologických, ekonomických a dalších možností. b) Slouží jako komunikační prostředek Architektura je významným komunikačním prostředkem mezi vedením podniku a projektanty a návrháři při formulaci základních představ o IS/IT a o prioritách řešení. Zajišťuje tedy vzájemné porozumění investorů, uživatelů a řešitelů ohledně toho, které aplikace, data a rozhraní budou v daném čase implementovány. c) Umožňuje stabilitu vývoje IS/IT Architektura zajišťuje stabilitu vývoje IS/IT i při rychlém technologickém vývoji. Pokud nevyhovuje určitý blok IS/IT, musí být možné tento blok vyjmout a nahradit jej jiným bez toho, aby došlo ke zhroucení celého IS/IT. d) Umožňuje zohlednit hlavní požadavky na vlastnosti IS/IT Architektura umožňuje již v počátku řešení IS/IT zohlednit hlavní požadavky na vlastnosti IS/IT a z ní pak odvíjet konzistentní specifikace jednotlivých projektů. e) Významnost z ekonomického pohledu Architektura má význam i z pohledu ekonomického. Umožňuje totiž minimalizovat náklady na chybně zadané projekty či náklady na rekonstrukci celého IS/IT v případě, že je neudržitelný. (Voříšek, 1996) Obrázek č. 1: Globální a dílčí architektura IS/IT 13

Klasický pohled na architekturu IS/IT rozlišuje dvě úrovně globální a dílčí architektura. Globální architektura je pouze hrubý návrh celého IS/IT. Dílčí architektura je detailnější návrh IS/IT z hlediska různých dimenzí IS/IT. 2.3.1 Globální architektura Globální architektura má grafické a slovní vyjádření. Základem grafického schématu jsou stavební bloky informačního systému. Postupným vývojem došlo ke standardizaci základních bloků architektury IS/IT. Architektura IS/IT se obvykle skládá z pěti bloků: 1. Provozní informační systém TPS 2. Manažerský informační systém MIS 3. Informační systém vrcholového vedení EIS 4. Kancelářský informační systém OIS 5. Informační systém pro elektronickou výměnu dat EDI Globální architektura zahrnuje mimo návrhu jednotlivých bloků i hrubý návrh vazeb mezi jednotlivými stavebními bloky. EIS Strategické řízení MIS Taktické řízení OIS TPS EDI Operativní řízení DATA Obrázek č. 2: Základní stavební bloky architektury IS/IT Provozní informační systém TPS (Transaction Processing System) je blok, který je zaměřený na podporu hlavních činností v podniku na operativní úrovni. Jedná se o nespecifičtější blok architektury IS/IT; je závislý na charakteru podniku. 14

Existují různé typy TPS systémů: a) CIS (Customer Information Systems) CIS využívají organizace, které mají bezprostřední styk se zákazníkem. b) RIS (Reservation Information Systems) Jedná se o rezervační systémy, které používají především organizace působící v dopravě a cestovním ruchu. c) GIS (Geografic Information Systems) Geografické systémy jsou určeny pro podporu kreslení a vyhodnocování map, vytváření územních modelů atd. d) CIM (Computer Integrated Manufacturing) Systémy CIM využívají výrobní podniky. Vycházejí z integrace výrobních procesů ve dvou základních liniích výrobkové a zakázkové. Systémy CIM jsou vytvářeny z dílčích komponentů, nejvýznamnější jsou: CAD (Computer Aided Design) CAD podporují konstrukční a návrhářské práce v průmyslu, počítačově podporovaný návrh výrobku a jeho konstrukční řešení. CAP (Computer Aided Planning) CAP umožňují automatizovanou technologickou přípravu výroby. CAT (Computer Aided Testing) CAT je určen pro automatizované testování výrobku. CAM (Computer Aided Manufacturing) CAM umožňují automatizovanou podporu řízení výrobních provozů. CAQ (Computer Aided Quality) CAQ je zaměřen na kontrolu celého procesu výroby a kvality produkce. Manažerský informační systém MIS (Management Information System) je orientovaný na řízení podniku na taktické úrovni (tato úroveň zahrnuje ekonomické, organizační a obchodní hledisko). MIS je založena na integraci procesů ve třech liniích: a) Obchodně-logistická Sem patří: nákup, prodej, materiálně-technické zásobování, sklady, přeprava. 15

b) Finančně-účetní Finančně-účetní linie zahrnuje: hlavní knihu, závazky, pohledávky, controlling, majetek, pokladnu, práce a mzdy, finanční řízeni. c) Průřezová Mezi průřezové aplikace patří: organizace a správa, řízení lidských zdrojů, marketing, legislativa a jakost. Informační systém vrcholového vedení EIS (Executive Information System) se orientuje na strategické řízení podniku. Tyto aplikace získávají data z ostatních aplikací podnikového IS (tedy z TPS a MIS) a také z externích informačních zdrojů (např. informace z průzkumů trhu, bankovní, burzovní informace, atd.). EIS je velmi důležitý pro vrcholový management, kterému slouží výstupy z EIS jako podklady pro jeho rozhodování. EIS pracuje s daty, které se týkají dlouhého časového úseku (pro potřebu vysledování vývojové tendence). Informační systém vrcholového vedení využívá specializované softwarové nástroje, které pracují s tzv. OLAP (On-Line Analytical Processing) technologií. Jejím základem je uložení dat v n-dimenzionální tabulce. První dimenze jsou obvykle ekonomické ukazatele, druhá je časová a třetí dimenze představuje zvolený pohled managementu na sledovanou realitu. Kancelářský informační systém OIS (Office Information System) je blok, který je orientovaný na podporu kancelářských prací a týmové práce. Do OIS patří tyto aplikace: - textový editor, elektronické publikování - tabulkový procesor - prezentační program pro tvorbu obrázků, schémat a prezentací - plánovací kalendář - sledování úkolů - evidence došlé pošty - elektronická pošta - elektronické diskusní skupiny, videokonference - tvorba a prohlížení www stránek - řízení týmové práce na dokumentu - archiv dokumentů - řízení toků dokumentů (workflow) - podpora řízení projektů 16

Informační systém pro elektronickou výměnu dat EDI (Electronic Data Interchange) je blok zajišťující komunikace podniku s jeho významným okolím (se zákazníky, dodavateli, bankami, státními institucemi, atd.). Úloha tohoto bloku neustále roste a to spolu se stále větším prosazováním aplikací využívajících Internet a aplikace pro standardizovanou výměnu dat mezi obchodními partnery. (Voříšek, 1996) 2.3.2 Dílčí architektura Dílčí architektura navazuje na architekturu globální. Na základě globální architektury se navrhují tyto dílčí architektury: - funkční - procesní - datová - technologická - softwarová - hardwarová Funkční architektura Funkční architektura je návrhem hierarchie funkcí IS/IT, tato architektura postupně rozkládá jednotlivé bloky globální architektury do menších skupin funkcí. Procesní architektura Procesní architektura je návrhem procesů v podniku, tedy jak budou vypadat sítě neautomatizovaných činností a funkcí IS, které jsou reakcí na určité události (datové, časové či mimořádné). Nástrojem procesní architektury je kontextový diagram. Na něj navazuje hrubé schéma procesů a jejich vazeb, které se v dalších fázích stává detailnějším až do úrovně, v níž jsou v procesech využity elementární funkce z funkční architektury. Pro zachycení průběhu procesů lze využít řadu nástrojů, nejvýznamnější je diagram toku dat (Data Flow Diagram DFD). 17

Datová architektura Datová architektura je návrhem datové základny podniku, tj. datových objektů a jejich vazeb, databázových tabulek a jejich fyzického uložení. Vychází z analýzy potřebných datových objektů a jejich vazeb. Nástrojem bývá entitně relační diagram. Softwarová architektura Tato architektura určuje, z jakých softwarových modulů bude IS postaven a jaké vazby budou mezi nimi. Softwarová architektura je z hlediska efektivity a flexibility celého IS jednou z nejvýznamnějších dílčích architektur. Nejvýhodnější architektura je ta, která dává minimální součet nákladů tvorby a údržby, provozu a užití. Existují čtyři typy softwarové architektury: 1. lineární 2. hierarchická 3. vrstvená 4. síťová Obrázek č. 3: Typy softwarové architektury 18

Lineární architektura V této architektuře je cílová funkce systému dosažena sekvenčním uspořádáním elementárních funkcí. V praxi se lineární architektura používá zřídka. Výhody: - nevyžaduje komplikovanou organizaci pracovních týmů - snadné testování Nevýhody: - nepodporuje strukturovaný přístup - změna jedné funkce může vyvolat řetěz úprav navazujících funkcí Hierarchická architektura Jednotlivé funkce systému jsou v této architektuře uspořádány do stromového grafu. Tedy každá elementární funkce je využita vždy právě v jedné funkci vyšší úrovně. Výhody: - přehledná struktura - snadné testování a údržba Nevýhody: - duplicitní práce růst nákladů tvorby a údržby - obtížnost dodávání nových funkcí, které nevyhovují stávající struktuře systému Vrstvená architektura Ve vrstvené architektuře jsou funkce systému uspořádány do několika vrstev s tím, že funkce vyšší vrstvy mohou využívat jen funkce vrstev podřízených. Grafickou reprezentací je acyklický graf. Existuje: a) Silně vrstvená architektura Tento typ vrstvené architektury umožňuje využívat pouze funkce bezprostředně podřízené vrstvy. b) Slabě vrstvená architektura Zde je možné, aby vyšší funkce využívala funkcí nižších než bezprostředně podřízených vrstev. Síťová architektura V síťové architektuře neplatí závazná pravidla podřízenosti a nadřízenosti jednotlivých softwarových komponent. Je reprezentována obecným orientovaným grafem. 19

Výhody: - pružnost a otevřenost pro přidání nových funkcí - nižší náklady provozu Nevýhody: - vyšší náklady užití - těžko zjistitelné šíření chyb v případě, když se závislosti jednotlivých funkcí vymknou kontrole Hardwarová architektura Hardwarová architektura určuje typy, počty a vzájemné vazby hardwarových komponent. Technologická architektura Technologická architektura rozhoduje o technologickém řešení IS/IT. Toto řešení propojuje softwarovou, hardwarovou a datovou dimenzi a definuje způsob zpracování jednotlivých aplikací IS, vnitřní stavbu aplikací a uživatelské rozhraní aplikací. Členění technologické architektury: 1. Dle způsobu zpracování jednotlivých aplikací Metoda zpracování určuje, jakými podněty jsou jednotlivé funkce aplikace startovány, jaká je doba odezvy funkcí a jaký vztah má zpracování funkcí aplikace k procesům reálného světa, tj. zda aplikace probíhá ve stejném čase jako probíhají podnikové procesy. a) Dávkové zpracování Jednotlivé požadavky na zpracování a související vstupní data jsou shromážděna v dávce před odstartováním aplikace. Po svém spuštění aplikace zpracuje najednou všechny shromážděné požadavky. Dávkové zpracování se používá u aplikací, které jsou náročné na dobu zpracování a nevyžadují v průběhu zpracování komunikaci s uživatelem. b) Interaktivní zpracování Interaktivní zpracování umožňuje uživateli být v přímém kontaktu s počítačem a jeho požadavky na zpracování jsou vyřizovány okamžitě a s garantovanou dobou odezvy. 20

c) Zpracování řízené událostmi Tato aplikace reaguje událostmi (datové, časové či mimořádné události), které nastávají v reálném světě. Aplikace řízené událostmi zvyšují automatizaci a tím i efektivnost podnikových procesů. d) Zpracování v reálném čase Tyto aplikace jsou také řízeny událostmi, ale jejich doba odezvy přesně odpovídá podnikovým procesům, které aplikace řídí. Aplikace využívají čidla indikující vznik jednotlivých událostí a akční členy, které ovlivňují průběh procesu. 2. Dle míry centralizace a) Centralizované zpracování Centralizované zpracování využívá jeden hlavní počítač, na který jsou napojeny neinteligentní koncové stanice. Veškerá data i programy jsou umístěny na hlavní počítač. b) Decentralizované zpracování Je založeno na samostatných počítačích, mezi nimiž neexistují žádné komunikační linky. Jediné možné propojení aplikací zpracovaných na různých počítačích je přes data přenášená off-line na paměťových mediích (např. disketa, atd.). c) Distribuované zpracování Distribuované zpracování využívá několik navzájem propojených počítačů (serverů), na které jsou napojeny inteligentní i neinteligentní koncové stanice. d) Kooperativní zpracování Je nejvyšší formou distribuovaného zpracování. Na zpracování kooperují nejen počítače z počítačové sítě daného podniku, ale mnoho počítačů z celosvětové počítačové sítě. Kooperativní zpracování se využívá zejména v aplikacích World-Wide Web. 3. Architektura klient/server V této architektuře je aplikace rozdělena na dva či více kooperujících programů. Klient je program, který vyžaduje provedení nějaké služby. Server je ten, který danou službu na požádání poskytuje. Jediný program může někdy vystupovat jako klient a jindy jako server. Klient a server jsou umístěny na tomtéž počítači nebo mohou pracovat na různých počítačích počítačové sítě. 21

4. Dle vrstev (Voříšek, 1996) Obvyklá aplikace obsahuje tři základní skupiny funkcí: datové, funkční a komunikační funkce. a) Monolitická (jednovrstvová) architektura O monolitickou architekturu se jedná pokud jsou všechny skupiny funkcí realizovány jedním programem. Je typická pro centralizované zpracování. b) Dvouvrstvá architektura Je-li jedna ze skupin funkcí oddělena od dvou ostatních, jde o dvouvrstvou architekturu. Existují dvě varianty tzv. lehký a těžký klient c) Třívrstvá architektura O architekturu třívrstvou jde, pokud jsou všechny tři skupiny odděleny do samostatných programů. Je typická pro celopodnikové rozlehlé aplikace dynamického charakteru. 2.4 Životní cyklus projektu informačního systému Životní cyklus projektu se skládá z těchto fází: 1. Úvodní studie 2. Globální analýza a návrh 3. Detailní analýza a návrh 4. Implementace 5. Zavádění 6. Provoz a údržba 2.4.1 Úvodní studie Úvodní studie formuluje požadavky na IS/IT v rámci projektu, základní koncept navrhovaného řešení, návaznost na ostatní projekty. Úvodní studii řeší dodavatel projektu na základě analýz a konzultací s odbornými pracovníky zákazníka. Vstupy pro úvodní studii jsou: - informační strategie podniku - základní podnikové materiály, organizační řád, popisy funkčních míst - původní projekty a jejich dokumentace 22

Výstupem této fáze je: - dokument Úvodní studie - návrh smlouvy na řešení celého projektu nebo jeho částí (Dohnal, Pour, 1997) Úvodní studie by měla obsahovat: specifikaci základních problémů odhad nákladů na projekt nového informačního systému odhad doby potřebné na realizaci IS formulaci požadavků pro řešení problémů postup realizace (Konečný, 1996) 2.4.2 Globální analýza a návrh Po schválení úvodní studie managementem firmy vstupuje projektování do druhé fáze. Hlavním cílem této etapy je vymezení hlavní funkce a data projektované aplikace na konceptuální úrovni (tedy úroveň nezávislá na prostředí realizace aplikace a technologické platformě určené pro budoucí provoz aplikace). Hlavní výstupy fáze jsou: - návrh funkcí aplikace - návrh logické struktury datové základny aplikace - návrh alternativ jejího implementačního a provozního prostředí 2.4.3 Detailní analýza a návrh Detailní analýza a návrh přeměňují konceptuální úroveň návrhu do úrovně technologické, která je závislá na zvoleném implementačním a provozním prostředí aplikace. Mezi hlavní výstupy této fáze patří: - návrh programových modulů budoucí aplikace - návrh fyzické struktury datové základny aplikace - návrh uživatelského rozhraní aplikace 23

2.4.4 Implementace Cílem implementace je transformace technologické úrovně návrhu informačního systému do úrovně implementace, tedy: - realizace fyzického návrhu databáze v konkrétním SŘBD (systém řízení báze dat) - programování programů navržených v předcházející fázi v určeném implementačním prostředí - testování jednotlivých programových modulů - testování celého programového systému - kompletace dokumentace 2.4.5 Zavádění Náplní fáze zavádění je: - instalace technicko-programových systémů - transformace původní datové základny předmětné oblasti do stavu potřebného pro novou verzi IS/IT - školení uživatelů aplikace - realizace zkušebního provozu aplikace 2.4.6 Provoz a údržba Závěrečnou fázi projektu představuje fáze nazvaná provoz a údržba. V této etapě již aplikace provozována a dosahuje přínosů, kvůli kterým byl projekt v informační strategii navržen a v předcházejících fázích realizován. Údržbou je myšleno to, že příslušná část IS/IT se pomocí změny nastavení parametrů nebo změnou některých programů přizpůsobuje měnícím se požadavkům na aplikaci. (Voříšek, 1997) 2.5 Modely životního cyklu projektu informačního systému Modely životního cyklu projektu určují etapy a jejich návaznosti. Existují modely: a) Model vodopád b) Model výzkumník c) Model prototyp 24

d) Model spirálový e) Model iterativní a přírůstkový Model vodopád Považován za klasický model. Jednotlivé fáze na sebe sekvenčně navazují a je možný návrat k předchozí fázi. Výhodou tohoto modelu je, že pokrok projektu je viditelný. Nevýhodou je překrývání etap. Model výzkumník Model výzkumník je vhodný použít tam, kde na počátku nejsou k dispozici dostačující informace. Získáním poznatků a zkušeností dochází k návratu k předchozím etapám. Nevýhodou mimo jiné je jeho náročnost (časová i finanční). Model prototyp Model vzniká na základě tzv. prototypu, na kterém je odzkoušena jeho funkčnost a účinnost řešení. Model spirálový Tento model je velmi komplikovaný a proto je velmi důležitá dokumentace. Projekt začíná jako velice malý a nenákladný, postupně ale cena stoupá a spolu s ní se snižuje riziko. Model iterativní a přírůstkový Systém se tvoří po částech a pokud dochází k nějaké změně je nutný návrat do fáze analýzy. 25

3 Modelování informačních systémů 3.1 Model informačního systému Model informačního systému je zjednodušeným reprezentantem skutečného systému. Model tedy umožňuje snadnější orientaci, zvýraznění podstatné a potlačení nepodstatné funkce. Smyslem modelování je zabezpečit smysluplnost a správnost obsahu informačního systému, což je možné zajistit: o abstrakcí o formalizací o možností provádět v modelu změny a upřesňování o jednoznačností o omezením redundancí Abstrakce je odstínění charakteristik systému od charakteristik reality. To umožňuje při modelování soustředit se na podstatné obecné rysy reality a pominout rysy nepodstatné, technologicky a implementačně specifické. Formalizace je prostředkem komunikace řešitele a uživatele. Provádění změn a upřesňování v modelu je lacinější, jednodušší a bezpečnější než v realitě. Jednoznačnost udává, že každý datový prvek a operace v IS musí být abstraktním odrazem reálné skutečnosti. Redundance je nutné omezit na technologické minimum. (Chlapek, Řepa, 1997) 3.2 Strukturovaná analýza Nástroje strukturované analýzy: a) Model funkční V tomto modelu se používá diagram datových toků (Data Flow Diagram DFD). b) Model vnějšího chování systému Prostředkem pro tento model je kontextový diagram a seznam událostí. 26

c) Datový model Datový model využívá entitě-relační diagramy (ERD). 3.2.1 Funkční model Diagram datových toků (Data Flow Diagram DFD) Diagram datových toků patří k nejpoužívanějším nástrojům strukturované analýzy informačního systému. Zvýrazňuje funkční vlastnosti systému. Používá čtyři základní symboly: proces, terminátor, datový tok, datové skladiště. Obrázek č. 4: Značky diagramu datových toků Proces (Process) je místo, kde se provádí transformace dat. Jedná se tedy o přeměnu vstupních dat na data z procesu vystupujících. Pokud je proces příliš komplikovaný, provádí se jeho dekompozice. Terminátor, externí entita (External Entity) je představitel objektů, které nepatří do popisovaného systému, ale do jeho podstatného okolí. Pomocí těchto prvků se modeluje komunikace s prostředím systému, tedy vstup a výstup. Terminátor představuje 27

libovolný reálný objekt, se kterým systém komunikuje, tzn. může to být osoba, instituce, věc, jev atd. Datový tok (Data Flow) umožňuje zobrazit abstraktní formu přenosu dat. Graficky se znázorňuje čárou ukončenou šipkou, která jednoznačně udává směr toku dat. Oboustranná šipka znamená, že se jedná o dialog (otázka, odpověď) využívá se pro propojení datového skladiště a procesu. Datové skladiště, zásobník (Data Store) slouží k uložení dat. Každý zásobník musí být propojen s nějakým procesem. Kontextový diagram Kontextový diagram zobrazuje nejvyšší úroveň diagramu. Reprezentuje celý systém jako jeden jediný proces, který komunikuje pouze s terminátory. Kontextový diagram je nutné dále dekomponovat do dalších úrovní. Pravidla pro tvorbu diagramů datových toků 1. Každé datové skladiště nebo terminátor musí být napojený na proces. 2. Datový tok musí být pojmenovaný. 3. Data přenášená v systému společně mohou být znázorněna jedním datovým tokem. 4. Do procesu vstupují pouze data, která tento proces zpracovávají. 5. Pokud existuje datové skladiště, které obsahuje pouze výstupní datový tok, je nutné zvážit zda správně odráží skutečnost. 6. Každý proces v diagramu datových toků musí mít minimálně jeden vstupní a jeden výstupní datový tok. 7. Každý proces provádí stejnou úlohu pokaždé, když je aktivován. 8. Procesy na nejnižší úrovni by měli provádět jednu přesně definovanou funkci. 9. Procesy s jedním vstupem a jedním výstupem nemusí být dále dekomponovány. 10. V diagramech datových toků se nikdy nevyznačuje časová závislost. Datový slovník (Data Dictionary - DD) Datový slovník je místo centrálního popisu datových prvku v systému. Datový slovník má tradičně textovou podobu, která vychází z Backus-Naurovy formy. Hlavní důvody tvorby datového slovníku jsou následující: a) Diagram datových toků se doplňuje o nezbytnou informaci. Bez přesné specifikace dat nelze informační toky a procesy jednoznačně interpretovat. 28

b) Pečlivě sestavený datový slovník umožní vyloučení duplicity jmen datových toků i datových prvků. c) Datový slovník představuje určitý spojovací článek mezi systémovým projektem a programovou realizací procesů transformace dat. d) Vytváří předpoklady pro automatizaci tvorby programového vybavení. e) Vytváří předpoklady pro usnadnění návrhu databáze informačního systému. Popis procesů (minispecifikace) Popis procesů nám říká, jaké operace je nutno provést se vstupními daty procesů, abychom získali data výstupní. Popis procesů lze vyjádřit různými prostředky, nejčastěji se používá verbální popis (strukturovaná angličtina či čeština), vývojové diagramy, tabulky, matematické výrazy či programovací jazyky. Základní požadavky na popis procesů: a) Popisy procesů musí být provedeny tak, aby pravdivě odrážely funkci informačního systému. b) K popisu procesů je důležité zvolit prostředek, kterému porozumí uživatel, analytik i programátor, který bude program sestavovat. c) Neuvádíme zbytečné informace, které jsou již obsaženy v diagramu datových toků či v datovém slovníku. d) Popis je nutno provádět pouze pro elementární procesy, tedy pro procesy, které nelze již dále dekomponovat. 3.2.2 Datový model Entitně-relační model dat Entitně-relační model dat představuje grafické znázornění entit a jejich vazeb. Využívá se k těmto účelům: - poskytuje pohled na informační systém z hlediska vazeb mezi existujícími entitami - poskytuje podklad pro návrh fyzické struktury datových souborů Entitně-relační diagram (ERD) se skládá z entit a relačních vazeb. Entita je rozlišitelný a identifikovatelný objekt reality. Entity se vyznačují určitými vlastnostmi, které nazýváme atributy. Atribut je datový prvek, který blíže charakterizuje entitu či vztah. Relační vazby vyjadřují vztahy mezi jednou (vztahy binární) nebo několika entitami (n-ární vztahy). Existují určité charakteristiky vztahů: 29

a) Kardinalita vztahu Kardinalita vyjadřuje údaje o tom, kolik výskytů entity na jedné straně vstupuje do příslušného vztahu s kolika výskyty entity na straně druhé. Kardinalita může být 1:1, 1:N či M:N. Vztah 1:1 vztah, ve kterém na obou stranách vystupuje pouze jeden objekt dané entity. V realitě se vyskytuje pouze zřídka. Vztah 1:N na jedné straně je jediný objekt, který je ve vztahu s jedním nebo více objekty na straně druhé. Tento typ vztahu se vyskytuje velmi často. Vztah M:N zde vystupuje více objektů na obou stranách. b) Parcialita vztahu Jedná se o volbu volnosti či povinnosti vztahu. c) Generalizace a specializace Generalizace a specializace je zvláštním typem vztahů mezi entitami. Generalizace je zobecnění některých vlastností různých entit, pomocí kterého dojde k jejich splynutí v entitu jednu. Specializace je postup opačný. (Šimůnek, 1999) Postup datového modelování: 1. Výběr nejdůležitějších objektů (entit), jejich pojmenování a určení jejich identifikátoru a hledání vztahů mezi entitami. 2. Nakreslení entit a jejich vztahů do ERD diagramu. Definice kardinality a volnosti vztahů. 3. Přidání dalších atributů k entitám, označení parciálních atributů. 4. Kompletace hierarchie pro každý typ specializace/generalizace se hledá atribut specializace a zkoumá se, zda je specializace úplná, případně proč tomu tak není. 5. Odstranění tranzitivních vztahů (tedy vztahů, které lze odvodit ze vztahů jiných), vyřešení problémů synonym a homonym. 6. Zaznamenání omezujících podmínek (tzv. integritní omezení) k entitám a jejich vztahům. 7. Ověření úplnosti datového modelu. (Konečný, 1996) 30

4 Charakteristika firmy 4.1 Základní charakteristika a předmět podnikání Firma Qualite s.r.o. je společnost s ručením omezeným se sídlem v Prostějově. Vznikla v červnu roku 1994. Zabývá se úpravou výrobků z oceli v žárové zinkovně a kovovýrobou. Cílem vedení firmy Qualite s.r.o. je vybudovat silnou a stabilizovanou firmu, která staví na dobře organizované a kvalitní výrobě. Z tohoto důvodu také přešla v roce 2001 na výrobu dle kvalitativních norem ISO a obdržela certifikaci ISO 9002. V současné době je certifikována dle norem ISO 9001:2000. Obrázek č. 5: Logo společnosti Předmětem podnikání společnosti je: galvanizérství, práce autojeřábem, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zámečnictví, aplikace práškové barvy (komaxitování), povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů. 4.2 Organizační struktura firmy Organizační struktura je souhrn odpovědností, pravomocí a vzájemných vztahů. Je tvořena systémem útvarů, oddělení a úseků. Znázorňuje se prostřednictvím organizačního schématu. Nejvyšší orgánem společnost Qualite s.r.o. je valná hromada. Statutární orgán představují jednatelé ředitel společnosti a zástupce ředitele. Pod ředitele, respektive zástupce ředitele přímo spadá právník, sekretářka a asistent ředitele, dále všechny 31

útvary společnosti (technický, útvar kovovýroby, zinkování a ekonomický). Každý útvar má svého ředitele, který se zodpovídá přímo řediteli společnosti. Valná hromada Ředitel společnosti Zástupce ředitele Právník Sekretářka Asistent ředitele Technický útvar Útvar kovovýroby Útvar zinkování Ekonomický útvar Obrázek č. 6: Schéma organizační struktury firmy Qualite s.r.o. Technický útvar zajišťuje opravy a údržbu strojů, zařízení, investiční výstavbu, nákup strojů a zařízení, odpadové a ekologické hospodářství. Ředitel technického útvaru je nadřízen pracovníkům údržby a úklidu. Pod útvar kovovýroby spadá provoz zámečnické dílny, svařoven, povrchových úprav (prášková lakovna, mokrá lakovna, otryskávání, metalizace). Tento útvar zajišťuje výrobu ocelových výrobků dle technické dokumentace dodané zákazníkem. Součástí útvaru kovovýroby je také oddělení zásobování, které zajišťuje zásobovací činnost pro útvar kovovýroby i zinkování. Útvar zinkování provádí povrchovou úpravu ocelových konstrukcí žárovým pozinkováním. Útvar řídí ředitel, kterému jsou podřízeni mistři a provozní pracovníci. Pod ekonomický útvar spadají veškeré hospodářské a ekonomické činnosti ve firmě. Jedná se především o vedení účetnictví. Pod tento útvar tedy patří mzdová účetní a personalistika, pracovníci obecného účetnictví, účetní a pokladní. 32

5 Analýza informačních toků ve firmě a požadavky na informační systém 5.1 Analýza stávajícího informačního systému Ve firmě Qualite s.r.o. informační systém (v pravém slova smyslu) vůbec neexistuje. Provoz firmy není automatizovaný. Část evidence dokumentů zabezpečující chod firmy se zpracovává na počítači (například účetnictví) a část je zpracována ručně. Veškeré dokumenty jsou archivovány v tištěné podobě. Dochází zde k duplicitě některých dokumentů nebo jejich částí, což je velmi neefektivní. Doklady, které je nutno předávat z jednoho úseku na jiný, jsou předávány v tištěné podobě a nejsou centrálně uloženy. Firma v současné době nemá žádnou konkrétní koncepci či vizi kompletního a uceleného informačního systému. Podnik sice v nedávné době přistoupil na tvorbu počítačové sítě, ale do této sítě nejsou připojeni všichni pracovníci, kteří potencionálně do informačního systému patří. 5.2 Analýza datových toků ve firmě Datové toky, které jsem podrobila zkoumání lze rozdělit do těchto vzájemně provázaných procesů: a) procesy týkající se zákazníka b) procesy týkající se nakupování c) procesy týkající se výroby d) proces vyúčtování zakázky a předání výrobku zákazníkovi 5.2.1 Procesy ve vztahu k zákazníkovi Zákazníky firmy můžeme rozdělit na stálé a náhodné. Veškeré jednání se zákazníkem, přezkoumání a uzavírání smluv provádí v případě úseku kovovýroby ředitel kovovýroby, v jeho nepřítomnosti výrobní ředitel a na úseku žárového zinkování ředitel tohoto úseku, respektive mistr. Po přijetí poptávky zákazníka se provede ujasnění informací se zákazníkem a sepsání těchto požadavků. Na základě dostupných podkladů se zakázka zpracuje. Zpracování zahrnuje přezkoumání, zda je podnik schopen splnit požadavky kladené zákazníkem a stanoví se cena dle ceníku nebo výpočtem ceny. 33

Nabídka se odešle zákazníkovi k odsouhlasení. Zákazníkem doplněná a odsouhlasená nabídka je přezkoumána, změny projednány s příslušnými vedoucími a zaznamenány do objednávky. Objednávka je pak opatřena razítkem,,přezkoumáno bez připomínek a je ředitelem společnosti nebo ředitelem útvaru kovovýroby dán příkaz vedoucímu výroby (pro kovovýrobu) k vystavení Výrobního příkazu na základě předané technická dokumentace. Technické oddělení zpracuje rozpisku požadavek materiálu, která je předána pracovníkovi zásobování pro objednání materiálu. 5.2.2 Proces nakupování Proces nakupování zajišťuje oddělení zásobování. V případě nákupu investic a dlouhodobého majetku dochází ke spolupráci mezi ředitelem společnosti a příslušným útvarem společnosti. Všichni dodavatelé jsou evidováni na oddělení zásobování a jsou pravidelně hodnoceni. Pracovníci zásobování vystavují objednávku na základě převzetí záznamu Žádanka pro zajištění materiálu či Rozpiska požadavek materiálu. Převzetí dodávky provádí pracovník zásobování a skladník. Pokud je dodávka v pořádku vystaví se Příjemka materiálu a materiál je předána do skladu. Přijatý materiál se zapíše na Skladové karty. 5.2.3 Výroba Plánování výroby Na útvaru žárového zinkování je z důvodů množství a skladby zakázek určených k žárovému zinkování zpracováván pouze denní plán výroby. Na útvaru kovovýroby se vytváří plán dvouměsíční a denní. Dvouměsíční plán je vypracován na základě objednávek (smluv), zachycen v plánování výroby u ředitele útvaru kovovýroby. Výstup z tohoto plánu (jednotlivé úkoly na příslušný týden), předává ředitel útvaru výrobnímu řediteli na krátkých poradách při příjmu nové zakázky. Denní plán je zpracován každý den před zahájením práce a sdělen na krátké poradě vedoucích a pracovníků, při které je pracovníkům přidělena práce na celý den, dle,,výrobního příkazu. 34

Realizace zakázky Útvar kovovýroby Po přezkoumání objednávky (zakázky) ředitelem společnosti nebo ředitelem útvaru kovovýroby je vyplněn příkaz k výrobě. Na útvaru kovovýroby je výrobní příkaz předán vedoucímu výroby, který doplní popis operací. Ředitel výroby ve spolupráci s vedoucími výroby průběžně sleduje a vyhodnocuje plnění a realizaci jednotlivých objednávek (smluv) z hlediska dosažení termínu a kvality prací podle plánu v příkazu k výrobě. Požadavek na nákup materiálu a služeb je proveden ihned po předání příkazu k výrobě vedoucímu výroby a to formou žádanky nebo rozpisky pro zajištění materiálu. Dvouměsíční plán je rozepsán v plánování výroby, a denním plánem je,,výrobní příkaz, ve kterém je plánované a skutečné datum provedené výrobní operace. V případě změny plánu je tato změna zaznamenána ředitelem kovovýroby do plánu výroby. Neprodleně je o této změně plánu informován výrobní ředitel, vedoucí výroby a mistři. Útvar žárového zinkování Realizace zakázky na útvaru žárového zinkování se provádí na základě Zakázkového listu smlouvy o dílo. Zde jsou zaznamenány všechny zásadní údaje včetně vstupní kontroly jakosti. Záznamy v Zakázkovém listu provádí ředitel útvaru a pracovníci odpovědní za záznam dalších údajů. Realizace zakázky se provádí na základě,,výrobního příkazu, výkresové dokumentace a platných norem. Záznamy o průběhu výroby jsou zaznamenávány pracovníky, kteří operaci provedli ve výrobních příkazech. 5.2.4 Proces vyúčtování zakázky a předání výrobku zákazníkovi Po vyhotovení zakázky vedoucí pracovníci úseku kovovýroba, případně zinkovna předají veškeré potřebné podklady do úseku účetnictví. Jedná se o podklady k tvorbě faktur a také pro mzdovou evidenci. Vyhotovená faktura se předá zákazníkovi spolu s výrobkem. 35

5.3 Požadavky na informační systém 5.3.1 Neformální specifikace Cílem je navrhnout jednoduchý a přehledný informační systém pro výrobní firmu, která se zabývá žárovým zinkováním a kovovýrobou. Především se jedná o zpracování datových toků týkajících se odběratelů a dodavatelů. IS by měl vést k automatizaci činností ve firmě; měl by tedy být pro firmu přínosem. 5.3.2 Formální specifikace Funkční specifikace Firma by informační systém využívala pro zajištění chodu celého podniku. IS firmy Qualite s.r.o. bude poskytovat informace pro vybrané pracovníky firmy. Nejvíce informační systém využijí pracovníci, kteří přicházejí do styku s odběrateli a dodavateli jedná se o pracovníky, kteří přijímají a zpracovávají objednávky od zákazníků a objednávají materiál od dodavatelů. Dále systém využijí THP pracovníci, například mzdová účetní při tvorbě výplatních pásek, atd. V IS bude možno najít informace o zaměstnancích (veškeré základní údaje o pracovnících firmy), o dodavatelích (základní údaje a hodnocení firemních dodavatelů), o zákaznících (základní dostupné informace), o jednotlivých objednávkách a dodávkách (veškeré důležité náležitosti), dále o fakturách (vydané a přijaté faktury), o materiálu (informace, které budou poskytovat údaje o stavu materiálu) a výrobě (informace o tom, v jaké fázi výroby se jednotlivé zakázky nacházejí). Nefunkční specifikace Informační systém bude naprogramován v programovacím jazyce Perl a data budou uložena v databázovém systému Oracle. Všichni uživatelé budou připojeni do firemní sítě Intranetu. Pracovníci, kteří zajišťují komunikaci firmy s vnějším prostředím (komunikace se zákazníkem, dodavateli, finančním úřadem, atd.), budou připojeni také k Internetu. 36

6 Návrh informačního systému 6.1 Process Tree [1] IS firmy Qualite s.r.o. [1.1] Prijem a vyhotoveni zakazek [1.1.1] Evidence objednavek [1.1.2] Zpracovani zakazek [1.1.3] Vyhotoveni zakazky [1.2] Zasobovani a sklad [1.3] Ucetnictvi [1.3.1] Mzdova evidence [1.3.2] Obecne ucetnictvi 37

6.2 Kontextový diagram Zakaznici Platby Reklamace Financni urad OSSZ Faktura vydana Potvrzeni objednavky Vykazy Vykazy OSSZ Pojištovny Odsouhlasena objednavka Výkazy pojištovna Objednavka Cenova nabidka Osobni udaje 1 IS firmy Qualite s.r.o. + Objednavka materialu Faktura prijata Dodaci list Mzdove doklady Vypis Nabidka Zamestnanci Platebni prikaz Reklamace materialu Cenova poptavka Dodavatele Banka Obrázek č. 7: Kontextový diagram 6.2.1 Popis procesu Process List Name IS firmy Qualite s.r.o. Code IS FIRMY QUALITE S.R.O. IS firmy Qualite s.r.o. je proces, který v sobě zahrnuje další procesy, jedná se o proces Zásobování a sklad, Příjem a vyhotoveni zakázek a Účetnictví. 38

6.2.2 Popis externích entit External Entity List Name Banka Dodavatele Financni urad OSSZ Pojištovny Zakaznici Zamestnanci Code BANKA DODAVATELE FINANCNI URAD OSSZ POJIŠTOVNY ZAKAZNICI ZAMESTNANCI Banka je fyzická osoba, u které má firma zřízen účet. Firma směrem k bance komunikuje prostřednictvím Platebního příkazů, naopak banka firmě zasílá Výpis z účtu. Dodavatelé jsou fyzické či právnické osoby, které dodávají firmě potřebný materiál a zboží. Finanční úřad je státní instituce, se kterou firma přichází do styku a to prostřednictvím finančních Výkazů. OSSZ představuje Okresní správu sociálního zabezpečení. Firma s OSSZ přichází do styku prostřednictvím Výkazů OSSZ. Pojišťovny jsou fyzické osoby, u nichž jsou pojištěni zaměstnanci firmy. Firma s pojišťovnami přichází prostřednictvím výkazů (Výkazy pojišťovna) do styku. Zákazníci jsou osoby (fyzické či právnické), které mají zájem o výrobky a služby firmy Qualite s.r.o. Zaměstnanci jsou fyzické osoby, které pro firmu Qualite s.r.o. pracují. Jejich Osobní údaje jsou ukládány do informačního systému. Firma zaměstnancům vydává různé Mzdové doklady (výplatní listina, atd.). 6.2.3 Popis datových toků Data Flow List Name Cenova nabidka Cenova poptavka Dodaci list Faktura prijata Faktura vydana Mzdove doklady Nabidka Code CENOVA NABIDKA CENOVA POPTAVKA DODACI LIST FAKTURA PRIJATA FAKTURA VYDANA MZDOVE_DOKLADY NABIDKA 39