Základní vlastnosti proteinů

Podobné dokumenty
Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Bílkoviny - proteiny

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Aminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN

Jana Fauknerová Matějčková

Přírodní polymery proteiny

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina


Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová

Chromatofokusace. separace proteinů na základě jejich pi vysoké rozlišení. není potřeba připravovat ph gradient zaostřovací efekt jednoduchost

Struktura aminokyselin, peptidů a bílkovin.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Název: Vypracovala: Datum: Zuzana Lacková

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Obecná struktura a-aminokyselin

Metabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová

Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Cysteinové adukty globinu jako potenciální biomarkery expozice styrenu

Biochemie I. Aminokyseliny a peptidy

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

Enzymy faktory ovlivňující jejich účinek

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Určení molekulové hmotnosti: ESI a nanoesi

aminokyseliny a proteiny

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

CHEMIE. Pracovní list č žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová

Schéma průběhu transkripce

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Základy biochemie KBC/BCH

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA. Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie

Vybrané funkční vlastnosti bílkovin v potravinách. Aleš Rajchl Ústav konzervace potravin

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Biochemie I. Aminokyseliny a peptidy

NMR biomakromolekul RCSB PDB. Progr. NMR

Izolace nukleových kyselin

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Vliv teploty. Mezofilní mik. Termoofilní mik. Psychrofilní mik. 0 C 10 C 20 C 30 C 40 C 50 C 60 C 70 C teplota

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Enzymové pexeso. L: lactose P: operon

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba Název projektu: Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína

Stanovení koncentrace (kvantifikace) proteinů

STRUKTURA PROTEINŮ

Obr. 1. Struktura glukosaminu.

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

BÍLKOVINY = PROTEINY Polymery aminokyselin propojených peptidovou vazbou

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Bílkoviny a rostlinná buňka

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová

Genetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.

(molekulární) biologie buňky

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

1. Proteiny. relativní. proteinu. Tento. České republiky.

RNA Blue REAGENS PRO RYCHLOU PŘÍPRAVU ČISTÉ A NEDEGRADOVANÉ RNA (katalogové číslo R011, R012, R013)

Název: Vypracovala: Datum: Zuzana Lacková. záleží na tom, co chceme dělat 1) METHALOTIONEIN 2) GFP

MEDZINÁRODNÝ VEDECKÝ ČASOPIS MLADÁ VEDA / YOUNG SCIENCE

Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/

AMINOKYSELINY REAKCE

MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Vazebné interakce protein s DNA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Určení koncentrace proteinu fluorescenční metodou v mikrotitračních destičkách

STANOVENÍ AMINOKYSELINOVÉHO SLOŽENÍ BÍLKOVIN. Postup stanovení aminokyselinového složení

Obecný metabolismus.

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Molekulární biofyzika

Struktura biomakromolekul

CHE NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA : 28. dubna 2018 : 30

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Izolace RNA. doc. RNDr. Jan Vondráček, PhD..

Transkript:

RNA Ribosom Protein Protein Základní vlastnosti proteinů Teoretický úvod Aplikovaná bioinformatika, Jaro 2013

Proteiny RNA Ribosom Protein Protein Protein, polypeptid, bílkovina. Lineární polymer aminokyselin spojených peptidovými vazbami. Funkce: katalytická, regulační, transportní, zprostředkování pohybu, obranná, strukturální, zásobní.

Proteinogenní aminokyseliny

Proteinogenní aminokyseliny

Proteinogenní aminokyseliny

Proteinogenní aminokyseliny 21. aminokyselina selenocystein, Sec, U 22. aminokyselina pyrrolysin, Pyl, O

PLLSASIVSAPVVTSETYVDIPGLYLDVAKAGIRDGKLQVILNVPTPY ATGNNFPGIYFAIATNQGVVADGCFTYSSKVPESTGRMPFTLVATIDV GSGVTFVKGQWKSVRGSAMHIDSYASLSAIWGTAAPSSQGSGNQGAET GGTGAGNIGGGGERDGTFNLPPHIKFGVTALTHAANDQTIDIYIDDDP KPAATFKGAGAQDQNLGTKVLDSGNGRVRVIVMANGRPSRLGSRQVDI FKKSYFGIIGSEDGADDDYNDGIVFLNWPLG

BclB -------ERDGIFTLPPNIAFGVTALVNSSAPQTIEVFVDDNPKPAATFQGAGTQDANLNTQIVNSGK-G 62 BclC -------ERDGTFNLPPHIKFGVTALTHAANDQTIDIYIDDDPKPAATFKGAGAQDQNLGTKVLDSGN-G 62 PA-IIL -------ATQGVFTLPANTRFGVTAFANSSGTQTVNVLVNN--ETAATFSGQSTNNAVIGTQVLNSGSSG 61 BclA ADSQTSSNRAGEFSIPPNTDFRAIFFANAAEQQHIKLFIGDSQEPAAYHKLTTRDGPREAT--LNSGN-G 67 BclD -------DRNGNFSLPPNTAFKAIFYANAADRQDLKLFIDDAPEPAATFVGNSEDGVRLFT--LNSKG-G 60 Clustal Consensus * *.:*.: *..::: * :.: :.: :.**. :. * ::* * BclB KVRVVVTANGKPSKIGSRQVDIFK--------KTYFGLVGSEDGGDGDYNDGIAILNWPLG 115 BclC RVRVIVMANGRPSRLGSRQVDIFK--------KSYFGIIGSEDGADDDYNDGIVFLNWPLG 115 PA-IIL KVQVQVSVNGRPSDLVSAQVILTN--------ELNFALVGSEDGTDNDYNDAVVVINWPLG 114 BclA KIRFEVSVNGKPSATDARLAPINGKKSDGSPFTVNFGIVVSEDGHDSDYNDGIVVLQWPIG 128 BclD KIRIEASANGRQSATDARLAPL----SAGD--TVWLGWLGAEDGADADYNDGIVILQWPIT 115 Clustal Consensus :::...**: * :. : :. : :*** * ****.:..::**: 49

21. aminokyselina selenocystein, Sec, U 22. aminokyselina pyrrolysin, Pyl, O

Peptidová vazba NH 2 COOH + NH 2 COOH N-konec NH 2 COOH C-konec N MTWCKTMIDQGRSWPHCYYGMAA DTYYKKLTPGHTQVGITILMGAC GCCCGTGCRNMSDETGCWWCGTA HSPGCTDEQLRCGLVCGT C N C

Proteinogenní aminokyseliny Stavební jednotky proteinů: a-l-aminokyseliny. 20 standardních proteinogenních aminokyselin. Alifatické (Gly, Ala, Val, Leu, Ile). Sirné (Cys, Met). S OH skupinou (Ser, Thr). Kyselé a z nich odvozené (Glu, Gln, Asp, Asn). Bazické (Lys, Arg).

Sekundární struktura a-helix b-skládaný list

Terciární struktura b-skládaný list a-helix

Jak se chovají proteiny? (v laboratoři) Limitované množství proteinu (cena, dostupnost). In vitro mohou rychle ztrácet aktivitu (nutná správná sekundární, terciární a někdy i kvarterní struktura). Mohou být nestabilní (některé velmi nestabilní) mimo své optimální prostředí v buňce (organismu). K výrazné destabilizaci a denaturaci může docházet již za laboratorní teploty (25 C). zlobí.

Práce s proteiny Většina savčích proteinů začíná denaturovat již při teplotách nad 40 C. Při teplotě 95 C dochází k úplné denaturaci téměř všech proteinů během několika minut. K výrazné destabilizaci a denaturaci může docházet již za laboratorní teploty (25 C). S proteiny pracujeme na ledu.

Práce s proteiny Proteiny jsou štěpeny proteasami a peptidasami. Optimum těchto enzymů je 37 C, za nižší teploty se jejich aktivita snižuje (ale jsou aktivní i při 4 C). Proteasy se do vzorku dostanou neopatrnou manipulací a jsou také produkovány mikroorganismy. Minimalizace kontaminace vzorku (ochranné pomůcky) a použití inhibitorů proteas.

Práce s proteiny Všechny vzorky jsou dříve či později kontaminovány bakteriemi. Mikroorganismy si na proteinech pochutnají i při 4 C a produkují proteasy. Přídavek antibakteriálních látek (0,02-0,05 % azid sodný)

Práce s proteiny Proteiny jsou aktivní (a stabilní) v určitém rozmezí ph. A to může být pro některé proteiny velmi úzké Fyziologické ph pro většinu proteinů je cca 7,2-7,4. Silně kyselé nebo zásadité prostředí proteiny denaturuje. Nutné kontrolované prostředí pufry o vhodném ph.

Práce s proteiny Proteiny jsou aktivní (a stabilní) v určitém rozmezí ph. A to může být pro některé proteiny velmi úzké Fyziologické ph pro většinu proteinů je cca 7,2-7,4. Silně kyselé nebo zásadité prostředí proteiny denaturuje. Nutné kontrolované prostředí pufry o vhodném ph. Pufr, tlumivý roztok, ústojný roztok, ústoj: látka (směs látek) schopná udržovat stabilní ph po přídavku silné kyseliny nebo zásady do systému. Příklad: slabá kyselina/její sůl, HA/A -. Přirodní x syntetické pufry. Pufry nesmí interagovat s proteiny nebo interferovat s jejich funkcí!

Práce s proteiny Proteiny vyžadují pro svou aktivitu (a stabilitu) určitou koncentraci solí (iontů). Vysoká i nízká koncentrace solí může způsobovat agregaci a precipitaci. Proteiny většinou nejsou stabilní v čisté vodě. Nutná optimalizovaná koncentrace soli v roztoku.

Práce s proteiny Při práci s nízkými koncentracemi proteinů (< 1 mg/ml) se může výrazně projevit ztráta způsobená vazbou na stěny použité nádobky (zkumavky). Pokud je to možné, lze použít inertní proteiny (BSA, cca 2 mg/ml), které vazbě zabrání.

Práce s proteiny

Práce s proteiny Proteiny mohou být rovněž poškozeny mechanicky při příliš energickém míchaní nebo třepání! Nutná opatrná a jemná manipulace s proteiny. Míchačka Vortex

Skladování proteinů www.piercenet.com

Skladování proteinů Lyofilizace mrazová sublimace. Odpařování vody ze zmraženého vzorku za sníženého tlaku. Nedostatek vody zabraňuje růstu mikroorganismů a inhibuje enzymy (proteasy). Nepoškozuje vzorek v takovém rozsahu jako jiné způsoby dehydratace (vysoká teplota, vysoušedla). Jednoduchá rehydratace. www.piercenet.com

Skladování proteinů Sterilní zkumavky, sterilizace filtrací. Inhibitory proteas. www.piercenet.com

Kryoprotektanty zabraňují tvorbě krystalků ledu a poškození proteinu. Skladování proteinů www.piercenet.com

Skladování proteinů Nutné připravit několik alikvotů (částí zásobního roztoku) proteinu.

Skladování proteinů Proteiny mohou být lyofilizací nebo zamražením nevratně poškozeny! www.piercenet.com

Práce s proteiny Protein je správně sbalený, aktivní, v dostatečném množství a koncentraci Gen Protein Optimální podmínky Struktura Funkce

Práce s proteiny Protein je správně sbalený, aktivní, v dostatečném množství a koncentraci Gen Protein Optimální podmínky Struktura Funkce Hydrofobní interakce? Sirné (disulfidové) můstky? Oligomerizace? Nutné kofaktory? Přirozené prostředí (kompartment) v buňce?

Práce s proteiny Protein je správně sbalený, aktivní, v dostatečném množství a koncentraci Gen Protein Optimální podmínky Struktura Funkce Optimalizace

Práce s proteiny Protein je správně sbalený, aktivní, v dostatečném množství a koncentraci Gen Protein Optimální podmínky Struktura Funkce Optimalizace Šedivé vlasy Doba optimalizace

Práce s proteiny Protein je správně sbalený, aktivní, v dostatečném množství a koncentraci Gen Protein Optimální podmínky Struktura Funkce Optimalizace Bioinformatika

Práce s proteiny Protein je správně sbalený, aktivní, v dostatečném množství a koncentraci Gen Protein Optimální podmínky Struktura Funkce Optimalizace Bioinformatika PLLSASIVSAPVVTSETYVD IPGLYLDVAKAGIRDGKLQV ILNVPTPY Predikce vlastností

Predikce vlastností proteinů ProtParam BLAST

Použitá a doporučená literatura Molecular Biology of the Cell, 4 th edition Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, and Peter Walter New York: Garland Science; 2002. ISBN-10: 0-8153-3218-1ISBN-10: 0-8153-4072-9 Molecular Cell Biology, 4 th edition Harvey Lodish, Arnold Berk, S Lawrence Zipursky, Paul Matsudaira, David Baltimore, and James Darnell New York: W. H. Freeman; 2000. ISBN-10: 0-7167-3136-3

Použitá a doporučená literatura The Cell, 2 nd edition, A Molecular Approach Geoffrey M Cooper Boston University Sunderland (MA): Sinauer Associates; 2000. ISBN-10: 0-87893-106-6 Biochemistry, 5 th edition Jeremy M Berg, John L Tymoczko, and Lubert Stryer New York: W H Freeman; 2002. ISBN-10: 0-7167-3051-0

Použitá a doporučená literatura http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/browse/

Použitá a doporučená literatura

Použitá a doporučená literatura Brian W. Matthews. Hydrophobic Interactions in Proteins, in Encyclopedia of Life Sciences (ELS), John Wiley & Sons, Ltd: Chichester, 2001. Nomenclature and Symbolism for Amino Acids and Peptides: http://www.chem.qmul.ac.uk/iupac/aminoacid/index.html Irwin H. Segel, Leigh D. Segel. ph and Buffers, in Encyclopedia of Life Sciences (ELS), John Wiley & Sons, Ltd: Chichester, 2002. Tech Tip #43 Protein stability and storage: www.piercenet.com