ÚVOD Jedná se o nejstarší grafickou techniku. Grafik po přenesení kresby na štoček, postupně pomocí různých druhů rýtek a dlátek odebírá materiál kolem kresby. Odebrané místo bude na výsledné grafice bílé. Barva se nanáší na vyvýšená místa (odtud název tisk z výšky ). Zjednodušeně by se dalo říci, že tisk je obdobný principu razítka. Na tento tisk není třeba tiskařského lisu. Tisk lze provést na běžném knihařském lisu, nebo přiložit list papíru na štoček a papír přejet válečkem. Štočky se při tomto druhu tisku příliš neopotřebovávají. Do této kategorie patří: dřevořez, dřevoryt a linoryt. U tisku z výšky jsou tisknoucí místa výše než místa netisknoucí. Mezi používané tiskové techniky patří KNIHTISK A FLEXOTISK.
HISTORIE DŘEVOŘEZ Dřevořez se tiskne z vyhlazené dřevěné desky (štočku), která je řezaná ze dřeva podél kmene, po létech. Proto bývá u dřevořezových tisků patrná kresba dřeva a je tím také ovlivněn směr a způsob rytí, protože rytí po létech je mnohem snazší než proti nim. Grafik vybírá různými dlátky a noži ze štočku to, co má být ve výsledném tisku bílé. Původním dřevořezovým postupem je odebírat okolí kresby a vytvářet tak žebrovitě vystupující černou linii pozdějšího tisku, která musí být poměrně silná, aby se zamezilo jejímu prasknutí. Od 15. století se ale objevují dřevořezy, na kterých je odřezána linie kresby a pozadí je tmavé, tzv. dřevořezy bílé linie. V moderní době se kombinují oba přístupy. Deska se před tiskem naválí barvou, přiloží se na ni papír a grafika se mírným tlakem a třením otiskne. K tisku lze použít lis, ale dodnes se často tiskne i ručně, tlakem ruky nebo tiskařské kostice. Při takovém způsobu tisku se deska tolik neopotřebovává, nehrozí ulomení reliéfní linie a grafik může ještě ovlivnit výslednou podobu tisku, takže každý list je svým způsobem unikát. HISTORIE DŘEVORYT (Xylografie) Dřevoryt je grafická technika tisku z výšky, vynalezená Thomasem Bewickem v 18. století. Po vynálezu se technika velice rychle rozšířila po Evropě. Na rozdíl od dřevořezu je matrice nařezána napříč létům, což umožňuje bohatší modelaci a stínování obrazu. Dlouhou dobu byla tato technika užívána jako reprodukční. Matrice je nařezána napříč létům. Tyto malé nařezané kousky dřeva se sklíží a jejich povrch zbrousí. Tím vznikne dřevěný štoček neboli tisková matrice. Pro tyto účely je vhodné tvrdé dřevo: zimostráz nebo buk. K rytí je potřeba mít speciální xylografická rydla, vyrobená ze zakalené oceli. Hloubka vrypu je cca 1 mm, přičemž matrice je volně ložená na stole.
HISTORIE LINORYT A LINOŘEZ Linoryt a linořez jsou náhražkou dřevorytu a dřevořezu. Výhodou je snadné a rychlé rytí či prořezávání ploch. Původně bylo k výrobě matric používáno linoleum jemná korková drť pojená lněnou fermeží. Dnes nahrazena měkčeným PVC jehož nevýhodou bývá hladký povrch. První užití této techniky je přisuzováno členům umělecké skupiny die Brücke v letech 1905-1913. Výroba linořezové formy Dvoubarevný linořez TISKOVÉ TECHNIKY K N I H T I S K Tisknoucí vyvýšená část štočku Váleček s barvou Tiskový válec TISKOVÁ TECHNIKA PŘÍMÉHO TISKU Z VÝŠKY (barva je přenášena na papír přímo z tiskové formy). Potiskovaný papír Potištěný papír
KNIHTISK Vynálezce knihtisku HISTORIE JOHANNES GUTENBERG (*1397-1468) Od roku 1438 - pokusy s knihtiskem, - vydává SIBYLINA PROROCTVÍ. Obrázek: Památník J.Gutenberga ve Štrasburku GUTENBERGŮV VYNÁLEZ KNIHTISKU se skládá z několika DÍLČÍCH OBJEVŮ: HISTORIE 1. Existence LITER 2. Sestrojení LICÍHO STROJKU 3. LITEŘINA - slitina s nízkou tavící teplotou 4. TISKAŘSKÁ BARVA 5. KONSTRUKCE TISKAŘSKÉHO LISU
GUTENBERGOVA 42 ŘÁDKOVÁ BIBLE HISTORIE 1. Gutenberg na Bibli pracoval v letech 1452-1455. 2. Celkem vyrobil asi 150 exemplářů na papíru a 35 na pergamenu. HISTORIE KNIHTISK Zpočátku byl vynález výrobním tajemstvím dílny vynálezce knihtisku Johannese Gutenberga. Poté co Gutenberg prohrál soudní spor s Johannem Fustem a byla mu v exekuci zabavena dílna, rozešla se část jeho učňů do světa. V letech 1458/9 se usadili v Bamberku, v roce 1460 ve Štrasburku. Z Německa se potom knihtisk rozšířil do Rakouska (1461?), Itálie (1465), Francie (1470), Švýcarska (1468?), Španělska (1472), Maďarska (1473), Polska (1473), Dánska (1482), na Moravu (1486). Do Čech se v polovině 70. let 15. století rozšířil knihtisk pravděpodobně přímo z Bamberku. Před rokem 1500 se dále tisklo na území Švédska, Chorvatska, Černé Hory, ale i v Africe. Masové šíření nového způsobu tisku knih je doloženo faktem, že už v roce 1500 bylo ve 260 městech 1 100 tiskáren, které do té doby vytiskly asi 27 000 titulů, představujících asi 5 milionů výtisků. (Tisky zhotovené do r. 1500 se nazývají prvotisky, latinsky inkunabule.)
KNIHTISK I v Českých zemích si pospíšili. První česká tištěná kniha Kronika trajánská byla v Plzni vytištěna písmem Česká bastarda na konci šedesátých let 15. století. Šíření knihtisku záviselo na ekonomické vyspělosti jednotlivých lokalit, dostupnosti surovin a existenci movitých objednavatelů (panovnické dvory, univerzity, kapituly). HISTORIE V 16. století byl knihtisk zaveden v Rumunsku, Řecku, Bosně, Litvě, Islandu, Srbsku, Rusku, ze Španělska a Portugalska se knihtisk rozšířil do Jižní a Střední Ameriky, do Číny, Indie a Japonska. Židé začali tisnout hebrejskými typy ve Španělsku, Řecku a Turecku, na sever od Alp potom poprvé v Praze. V 17. století se knihtisk rozšířil například do Severní Ameriky, Finska nebo Norska. Bulharsko či Austrálie datují první tištěné knihy až do 19. století. KOVOVÁ LITERA Kresba písma (řez) Horní dotažnice Kuželka KNIHTISK Reliéf písmene Kuželka (stupeň písma) Zadní strana litery Účaří Přední strana litery Značnice Výška litery Pata písmene Žlábek, drážka
SAZBA A JEJÍ TECHNIKY SÁZECÍ KASA VYSÁZENÝ TEXT TISKOVÝ SÁL KNIHTISK Tiskový sál tiskárny Plantijn (Antwerpy) v 16/17. století
PŘÍLOPOVÝ LIS Jeden z prvních příklopových lisů, jehož rám byl vyroben jako odlitek a umožňoval pomocí soustavy pák přenášet velký tlak na tiskovou desku (Columbia Lis 1817) KNIHTISK Rychlolis Pohonové kolo Barvové válce Nakládání archů Vozík s tiskovou formou KNIHTISK Tiskový válec Vykládání archů Jeden z prvních rychlolisů s ručním pohonem (velké pohonové kolo)
KNIHTISK - Rychlolis Rychlolis Heidelberg V letech 1914 1984 bylo vyrobeno firmou Heidelberg okolo 160 000 těchto tiskových strojů a historicky se tak řadí mezi tiskové stroje s největším počtem vyrobených kusů Rotační knihtiskový stroj dle Johna Waltera (1866, Londýn) KNIHTISK
Princip rotačního knihtiskového stroje s oboustranným tiskem Ro Role papíru W válec nánosu barvy T tlakový válec FZ- brodič S tahový válec R stěrací válec SD tiskový válec líc FT Barevník (korýtko) WD Tiskový válec rub Formový válec (líc) KNIHTISK Vykladač Řezací válec Formový válec (rub) KNIHTISK Postup přípravy tiskové desky Krátce k postupům při kovové (též horké) sazbě. Litery se odlévaly v různých velikostech a řezech jako tzv. písmové rodiny ze slitiny olova, cínu a antimonu. Jednotlivé řádky písmenek se naskládaly do sázítka neboli loďky. Mezery mezi slovy a mezi řádky se vyplnily výplňkovým materiálem. Celé řádky se umístily na sazebnici (v podstatě obdélníkový rámeček), převázaly motouzem, z takto vytvořené matrice, upevněné do lisu, se pak tisklo na manuálních, poloautomatických nebo automatických knihtiskových strojích typu plocha válec (drobné tiskoviny v malých nákladech také na strojích typu plocha plocha). Sazeč, který vybírá písmena z dřevěné kasy neboli písmovky a ukládá je do sázítka.
KNIHTISK Postup přípravy tiskové desky Nebylo to samozřejmě až tak jednoduché, v tiskárně pracovala spousta lidí, z nichž každý se specializoval na něco jiného (sazeč, metér, korektor, tiskař ). Sazba se několikrát kontrolovala, případně opravovala, dělaly se kontrolní nátisky, tzv. obtahy. Po vytištění nákladu se matrice omyla a písmena se rozmítala (prostě se vrátila zpátky do kasy). V pozdější době se spousta procesů automatizovala, začaly se používat mnohem rychlejší a dokonalejší řádkové sázecí stroje, které odlévaly celé řádky najednou a podobně. Klasická ruční sazba, černé řemeslo, má však svou nezaměnitelnou atmosféru a tradici. Staré knihy jsou krásné právě pro své drobné nedokonalosti, které chladné strojové výstupy nemohou nahradit. Litery v sazebnici MECHANIZACE SAZBY 1886 LINOTYPE Ottmar Mergenthaler Tento stroj zastal hned tři úkony najednou: 1. sazeč psal text na klávesnici a automaticky řadil matrice jednotlivých liter za sebou. 2. Ty tvořily řádky, 3. které byly automaticky odlévány.
MECHANIZACE SAZBY 1897 MONOTYPE Tolbert Lanston Stroj byl složen ze dvou agregátů, klávesnice TASTER odlévacího zařízení LIČKA. Zvláštností tohoto zařízení je skutečnost, že bylo zřejmě prvním systémem na světě, kde byla k řízení stroje použita DĚRNÁ PÁSKA. Při sazbě vychází ze stroje děrná páska, která poté řídila odlévání písmen v ličce. DĚRNOU PÁSKU P bylo možno archivovat a použít t pro opakované odlévání písmen. KASA - CZ KNIHTISK normalizováno ČSN 88 7209
HISTORIE FLEXOTISK Jeho vývoj je spjat se snahou nalezení levného způsobu potiskování nekvalitních balících papírů. Flexotisk je tisková technika, která pracuje na principu tisku z výšky a vyznačuje se používáním nízkoviskózních barev a pružnou tiskovou formou (př.: gumotyp, fotopolymer, popř. sleev). Ze začátku byla technika flexotisku dosti nedokonalá, protože barvy měly nízkou kvalitu, která se projevovala rozpíjením, špatnou ostrostí kresby a nízkou světlostálost. Tento problém tiskové barvy byl vyřešen vyvinutím stabilizovaných barviv. Rozvoj flexotisku nastal po zavedení rastrového (aniloxového) válce, který zajistil optimální dávkování barvy na tiskovou formu, a následně po vynalezení tiskové formy fotopolymeru (zejména od firmy DUPONT) v roce 1973 získal flexotisk v obalovém průmyslu zásadní význam. Další inovací ve flexotisku bylo zavedení rotačního, kotoučového tisku, což velmi usnadnilo a zrychlilo práci s nepapírovými materiály (PE, PET, Al fólie, PVC atd.), a použití nově upravené barevnice (stěrače tzv. rakle)přistavené k aniloxovému válci. Podíl flexotisku celosvětově neustále stoupá a jeho produkce se stále zvyšuje. -Vznik - Německo rok 1890 prvně využíván lipskou firmou Sperling - potisk balících papírů, obalů, tiskovou formu tvořil vyřezávaný gumový válec název gumotisk - Anglie - firma Bibby Sarin & Son patentuje anilínový lis název anilínový tisk Anilin chemická sloučenina, bezbarvá olejová kapalina s toxickými účinky HISTORIE Projevy otravy: K otravám dochází požitím (už po požití 0,25 mg čistého anilinu), dýchacími cestami nebo absorpcí kůží. Anilin je toxický pro krev. Otrava se u postiženého projeví cyanózou (zmodráním sliznic a kůže v důsledku nedostatečného okysličení krve) - anilin způsobuje methylaci (oxidaci) hemoglobinu. Často je tato cyanóza bez jakýchkoliv jiných příznaků, někdy se objevuje euforie ("anilinová špička). Dalším symptomem může být bolest hlavy. Smrt nastává jen vzácně a to buď jako kardiovaskulární kolaps nebo méně často jako obrna dýchání. Dlouhodobé vdechování par, resp. expozice přes pokožku bez ochranných pomůcek, může vést k poruchám nervové soustavy a hemolýze. NH 2
HISTORIE - Po 2. sv. válce - stoupá význam gumotisku jako obalové tiskové techniky - Objevují se nové konstrukce kotoučových strojů s dvěma až čtyřmi tiskovými jednotkami s poměrně velkými výkony. - Rychlé schnutí anilínových barev umožnilo následné rychlé zpracování potištěného papíru - výroba sáčků, pytlů, později tašek. - Až do první poloviny 20. století je však flexotisk zařazován k podřadnějšímu tisku. Přes nedostatky (nemožnost reprodukovat jemnější tiskové obrazy, zdvojené okraje ploch ) sehrála tisková technika významnou roli v rozvoji potiskování papírů pro obalové účely. - Podstatné změny v kvalitě flexotisku začaly v 2. polovině 20 století Kotoučový flexotiskový stroj 1952 HISTORIE Vznik názvu FLEXOTISK Na začátku 20. stol. byla technika anilinového tisku hojně používána vpřibalení potravin. Ve 40. letech však Úřad pro potraviny a léčiva klasifikoval anilinové barvy jako nevhodné pro balení potravin. Tiskový trh se shroutil. Jednotlivé firmy se snažily prosadit pomocí nových názvů tiskové technologie jako Lustro Printing nebo Transglo printing, ovšem pouze s omezeným úspěchem. I když Úřqad por potraviny a léčiva povolil s nástupem nových barev používání anilinového tisku pro balení potravin, výrobci potravin i nadále tomut tiskovému procesu nedůvěřovali. Proto se představitelé balícího průmyslu rozhodli, že je nutno tento proces přejmenovat. V roce 1951 pan Franklin Moss, president Mosstype Corporation požádal čtenáře časopisu The Mosstyper, aby navrhli nový název tohoto tiskového procesu. Bylo navrženo více než 200 názvů z nichž komise vybrala tři možnosti: permatone process rotopake process flexographic process V poštovním hlasování pak čtenáři The Mosstyper vybrali jednoznačně název FLEXOGRAFICKÝ PROCESS - FLEXOTISK
ROZDÍLY MEZI KNIHTISKEM A FLEXOTISKEM KNIHTISK TF je vytvořená z pevného materiálu (kov, tvrdý fotopolymér) Barva je hustá Vysoký tiskový tlak pro přenos barvy z formy na potiskovaný materiál Papír, rovný materiál Oblast Tisková forma Barva Tiskový tlak Potiskovaný materiál FLEXOTISK TF je vyrobená z měkkého materiálu (guma, fotopolymer) Barva je řídká Nízký tiskový tlak pro přenos barvy z formy na potiskovaný materiál Papír, rovný materiál, materiál s drsným povrchem, plasty, textil VÝROBA TISKOVÉ FORMY - KNIHTISK KNIHTISK TISKOVÁ FORMA Jako tisková forma se v současnosti nejčastěji používají vymývací tiskové desky. Na příkladu nyloprintové desky si popíšeme výrobní postup. Složení desky je na obrázku. Jako nosná vrstva se používá ocel, hliník nebo polyester. Tloušťka desky je dle typu mezi 0,8 a 1,75 mm a výška reliéfu pak mezi 0,2 a 0,67 mm. Reliéfní vrstva je vyrobena z fotopolymeru, který je citlivý na UV záření (360-370 nm). Tato vrstva je pevně spojená s nosnou vrstvou. Ochranná fólie Reliéfní vrstva, tvrdý fotopolymer Shore 75, cca 0,2-0,7mm Spojovací vrstva Nosná vrstva (ocel, hliník nebo polyester)
VÝROBA TISKOVÉ FORMY výrobní kroky KNIHTISK TISKOVÁ FORMA - Odstranění krycí fólie - Nasvícení fotopolymerové vrstvy přes negativní film (nasvícené oblasti se vytvrdí) - Vymytí nesesíťovaného polymeru vodou nebo směsí vody a alkoholu - Vysušení vzniklé formy - Nasvícení celé formy pro sesíťování a vytvrzení nevytvrzených částí formy Takto je možno vytvořit linky o šířce 0,05 mm a samostatné body o průměru 0,2 mm. Magnetický válec pro uchycení formy VÝROBA TISKOVÉ FORMY gravírování gumy KNIHTISK TISKOVÁ FORMA Pro výrobu gumový tiskových forem např. pro razítka se používá metoda laserového gravírování. Pro gravírování obrazu je využíván CO 2 laser o vlnové délce 9,4-10,6 mikrometrů. Guma před gravírováním Gravírovaný štoček
VÝROBA TISKOVÉ FORMY zinkové a hořčíkové štočky KNIHTISK TISKOVÁ FORMA Jako materiál pro knihtiskové formy se také používají zinkové, hořčíkové či měděné desky. Jedná se o kovové materiály, při jejich opracování se používá buď technologie leptání nebo gravírování. LEPTÁNÍ Při leptání je povrch desky opatřen světlocitlivou vrstvou, která po nasvícení odolává leptací kapalině. Na desku pro výrobu štočku je přiložen negativní film, takže při nasvětlení jsou vytvrzená místa, která mají být vyvýšená. Dalším krokem je omytí nevytvrzené krycí vrstvy a vyleptání nekrytých míst. Tak vznikne tiskový reliéf. Dle potřeby je nutno pak ještě štoček ručně dočistit, tak aby dosaženo potřebné tiskové kvality. Mikroskopický snímek tiskové formy VÝROBA TISKOVÉ FORMY zinkové a hořčíkové štočky KNIHTISK TISKOVÁ FORMA GRAVÍROVÁNÍ Gavírování je možné provádět jednak klasickým mechanickým způsobem tak i pomocí laseru. Mechanické gravírování je možné realizovat buď frézováním, nebo rytím diamantem. V obou případech je výkonným zařízením gravírovací plotr řízený průmyslovým počítačem. Pracovní postup se prakticky neliší od běžných druhů frézování, takže počítač řídí přes servomotorky pohyb pracovní hlavy s rotující frézou nebo rycím diamantem, který potom do opracovávaného materiálu gravituje požadovaný grafický motiv. Potřebné informace o tvaru a hloubce rytého motivu bývají zpracovány některou z aplikací do vektorových křivek, a následně jsou potom převáděny do počítače plotru, který již přímo řídí vlastní gravírování. Podle charakteru grafického motivu je potom zvolen pracovní řezný nástroj, tedy buď frézka potřebného průměru nebo diamantový hrot. Gravírování diamantovým hrotem je vhodnější pro tvorbu mělkých a tenkých linií, naopak při gravírování frézkami je možné volit šířku a hloubku rytého motivu. Tímto způsobem je možné zpracovávat nejenom rovinné povrchy, ale samozřejmě existují i zařízení, která mohou rýt do povrchů oblých, a zakřivených.
VÝROBA TISKOVÉ FORMY zinkové a hořčíkové štočky KNIHTISK TISKOVÁ FORMA GRAVÍROVÁNÍ Laserové gravírování využívá úzkého paprsku světla s velkou energií. Nejpodstatnější součástí zařízení na laserové gravírování je zdroj tohoto paprsku. Existuje jich několik druhů a všechny vznikly jako produkt amerického vojenského výzkumu a byly nejprve aplikovány jako naváděcí zařízení různých střel. Teprve po vyvinutí vyšších systémů navádění byla tato technologie uvolněna pro komerční využití. Pro laserové gravírování však nejsou vhodné všechny známé druhy laserových paprsků a používají se pouze dva typy zdrojů. Jednak je to laser třídy CO2 a dále potom laser, v němž je zdrojem paprsku longiduálně čerpaná dioda Nd:YAG. Laserový paprsek vycházející ze zdroje je veden optickou soustavou hranolů a čoček, komprimován do potřebné intenzity a následně sveden na povrch opracovávaného materiálu. Rozdíl mezi laserovým paprskem ze zdroje třídy CO2 a paprskem diodového laseru spočívá v tom, že zatímco paprsek z prvního zdroje proniká do malé hloubky v opracovávaném materiálu, paprsky z diodového laseru jsou schopny zastavovat pouze materiály s větší hustotou, tedy především kovy. VÝROBA TISKOVÉ FORMY zinkové a hořčíkové štočky KNIHTISK TISKOVÁ FORMA GRAVÍROVÁNÍ Gravírky se zdrojem třídy CO2 jsou využívány ke gravírování jak homogenních materiálů, jako je dřevo, sklo, umělý kámen, guma, desky z některých plastů, a kůže, tak i vícevrstvých materiálů v kombinacích plast + plast, plast + kov, fólie + kov nebo eloxovaný hliník, zatímco diodovými lasery jsou gravírovány kovy, pokovené plasty a speciální plasty. Výhodou laserového gravírování oproti mechanickému způsobu gravírování je skutečnost, že laserové gravírování je kontrastní. Například při opracovávání kovů klasickým způsobem má vygravírovaná plocha stejné kovově lesklé zabarvení, jako její neopracované okolí, zatímco u laserového gravírování dochází vlivem zahřátí působením paprsku ke změně barvy vygravírované plochy do tmavě šedého až černého odstínu, takže tvoří vůči svému okolí výrazný kontrast.
VÝROBA TISKOVÉ FORMY CTP KNIHTISK TISKOVÁ FORMA V současné době se pro výrobu tiskových forem (štočků) využívá digitální techniky a po zpracování předlohy ve specializovaných softwarech (např. programy firmy ArtWork System) je pak buď připraven film pro výrobu štočku klasickou cestou nebo je štoček vyroben přímým osvitem (CTP - computer to plate). Pro digitální osvit štočků se používá klasický fotopolymerní materiál pokrytý tenkou černou LAMS vrstvou (Laser Ablation Mask Systém), která absorbuje infračervené záření. Osvit probíhá na externím bubnu, kdy laserový paprsek propaluje LAMS vrstvu a tak dochází k odkrytí fotopolymeru. Po vypálení následuje zadní osvit, při němž se z LAMS stává maska, která je připravená pro hlavní osvit. Po provedení hlavního osvitu pak dojde k vymytí nevytvrzeného fotopolymeru a následnému usušení štočku. V posledních letech se používá metoda osvitu fotopolymeru na sleevech (návlecích), které se pak přímo používají v tiskových strojích. Odpadá zde deformace při návinu štočku na válec, protože osvit je prováděn ve stejném stavu, v jakém bude později realizován tisk. TISKOVÉ FORMY VE FLEXOTISKU Charakter: tisku z výšky - reliéfní deska, tisknoucí prvky jsou vyvýšené nad netisknoucími. Moderní tisková forma: má mnohem jednodušší technologii zhotovení než původní gumotyp, má vyšší rozlišovací schopnost - na úrovni ostatních tiskových technik. Druhy tiskových forem: Fotopolymerní desky: a) jednovrstvé desky - CYREL (Du Pont), b) vícevrstvé desky - NYLOPRINT (BASF) c) digitální fotopolymerní desky, jsou využívány v systémech CtP - CYREL FAST d) vypalované polymerní desky Návleky (Sleevy): výhodné při opakování zakázky a) fotopolymerní deska: - tvrdší pro pérové motivy - pro autotypie s kompresibilní pěnou b) vulkanizovaná guma c) tekutý polymer Vytvoření tiskového motivu: - konvenční zpracování - zpracování na CtP
SLOŽENÍ RŮZNÝCH FLEXOTISKOVÝCH DESEK a.jednovrstv Jednovrstvá deska Při zpracování je nejprve celoplošně nasvícená přes stabilizační zadní strana desky a tím se vytvrdí spodní část reliéfní vrstvy. To omezí hloubku pozdějšího vymytí nevytvrzeného fotopolymeru. Poté je sejmuta krycí fólie, na reliéfní fólii je přiložen negativní film a deska je nasvícená shora. Takto se vytvoří vytvrzený reliéf. Poté dojde k vymytí nevytvrzené části fotopolymeru. K vymytí se používá voda či rozpouštědla a proces vymytí je usnadněn použitím kartáčů. Po vymytí je nutno desku řádně vysušit a v celé ploše bez filmu opět nasvítit. Tak dojde k celkovému vytvrzení všech míst na desce- Ochranná fólie Reliéfní vrstva Stabilizační fólie Ochranná fólie Reliéfní vrstva Stabilizační fólie Nosná vrstva Stabilizační Ochranná vrstva fólie b. VícevrstvV cevrstvá deska Vícevrstvá deska kombinuje poměrně tvrdou reliéfní vrstvu s nosnou kompresní (měkkou vrstvou) fotopolymeru. Při samotném tisku pak zůstává reliefní vrstva stálá a nosná vrstva přebírá kompresní funkci. Stabilizační fólie zajišťuje minimální deformaci reliéfu při nalepení desky na válec. Tisková kvalita je vyšší než u jednovrstvých desek b. CtP deska Je opatřená laserovou vrstvou. Pomocí např. YAG laseru je nejprve vypálen obraz do laserové vrstvy, která tak přejímá funkci negativního filmu. Dále je deska zpracovávána stejně jako jednovrstvá deska ZKRÁCENÍ NEGATIVU VE SMĚRU TISKU 1 2 3 r Štoček + lepící podložka Tisková délka 1 Zvětšení štočku r t 3 r K = 2π (r + t) 2 - Schéma způsobu lepení štočku na formový válec - měření délky tištěného obrazu - zvětšení nalepeného štočku r- poloměr válce, t- tloušťka štočku + podložky K - Délka tisku se prodlužuje: v závislosti na tloušťce fotopolymeru a lepící podložky pod štočkem, kopírovací podklad tiskový motiv (negativ) musí být podle tohoto zjištění kratší.
ROZDÍL V TISKU MEZI JEDNO A VÍCEVRSTVOU DESKOU Potiskovaný materiál Formový válec Forma Protitlakový válec Při použití jednovrstvé formy dochází k deformaci reliéfu v místě styku s protitlakovým válcem Chování měkké formy při tisku Kompresní podklad Formový válec Protitlakový válec Forma Při použití desky s kompresní vrstvou dochází k její deformaci v místě styku s protitlakovým válcem a reliéfní vrstva se tak deformuje minimálně FOTOCHEMICKÉ ZHOTOVENÍ TISKOVÉ FORMY 1) Zadní osvit 4) Sušení a) Stupně zhotovení jednovrstvé fotopolymerní flexotiskové desky (CYREL): 1) Osvit zadní strany - tvoří se základna tiskového bodu 2) Hlavní osvit - čelní přes kopírovací podklad - negativ - tvoří se tiskový bod. Polymerují tisknoucí části tiskové formy. 3) Vymývaní - ve vyvolávacím roztoku. Vymývají se nezpolymerované části vrstvy - netisknoucí části tiskové formy. 4) Sušení - odstranění vody z tisknoucí vrstvy. 5) Konzervační ošetření 6) Závěrečný osvit - dodatečně polymerují poslední částečky monomeru tisknoucí vrstvy. negativ 2) Čelní osvit 3) Vymývání 6) Závěrečný osvit b) Zhotovení vícevrstvé fotopolymerní desky (NYLOPRINT): - identické se zhotovením jednovrstvé desky, ale neprovádí se osvit rubové strany, základnu tiskového prvku tvoří nosná vrstva a stabilizační fólie. Osvitové zařízení - zadní, čelní osvit
CTP A DIGITÁLNÍ VÝROBA TIF a) Zhotovení digitální fotopolymerní desky - Fotopolymerní deska je kryta černou LAMS vrstvou, která plní funkci masky - stejně jako negativní film určuje, které oblasti se mají exponovat UV světlem a které nikoliv. - LAMS vrstva je propalována světlem termálního laseru, v místech tiskových bodů je obnažen fotopolymer. - deska se poté vloží do osvitového automatu a standardně se exponuje zadním a hlavním osvitem - následuje vymytí ve vyvolávacím automatu, sušení, dodatečný osvit. b) přímé rytí tiskové formy laserem - jednotlivé ukázky přímo ryté tiskové formy - příklady izolovaných strmých tiskových mikrobodů. Zařízení CtP s externím bubnem, na který se lepí fotopolymerní deska PŘÍMÉ LASEROVÉ GRAVÍROVÁNÍ Pozitivní obraz bezfilmový zp. Rytí tiskového obrazu: Relief depth výška reliéfu Linework to shoulder řádkové rytí ramene tiskového prvku Lens optika Focused laser beam zaostřený laserový paprsek Below surface depth výška dolní plochy Dot relief (reversal) reliéf tiskového bodu (převrácený obraz) Laser generátor Kontinuální paprsek Obrazová data Obraz PC Digitální data Modulovaný paprsek Optika Odstranění elastomeru Řídící jednotka Počítačová kontrola dat Pracovní část Přímá laserová gravura: - digitální postup přenesení tiskového obrazu na flexotiskovou formu (sleeve) - laserová gravura (laserové vypalování) nahrazuje mnohofázovou výrobu tradičních fotopolymerních desek - následuje umytí sleevu vodou (požadováno pro čištění, ne pro zpracování), krátký cyklus sušení
POROVNÁNÍ DVOU TYPŮ TIF V porovnání s klasickým fotopolymerem vykazuje v tisku laserem vypálený elastomer nižší nárůst tiskového bodu Porovnání s digitálním zhotovením footopolymeru - velmi dobrá kresba PŘEHLED ZPŮSOBŮ VÝROBY TIF 1) Přenos dat na plochou desku a) fotochemickou cestou přes negativní film b) digitální cestou (CtP) - fotopolymerní deska opatřená fotocitlivou LAMS vrstvou, osvit YAGlaserem, vymývání, sušení, nebo termické odstranění (CYREL FAST) 2) Přenos dat na rotační tiskovou formu (digitální zpracování - CtS) a) nalepovaná tisková deska - deska je montovaná na návlek (sleeve), další zpracování je prováděno na kulato b) tisková forma pro nekonečný tisk - nastavení desky na návlek, broušení, všechny další operace na kulato c) systém CPPS - nanesení tekutého fotopolymeru na návlek jako nekonečný film, úprava na přesný rozměr, všechny ostatní procesy jsou prováděny na kulato (předosvit, digitální přenos YAG-laserem, stabilizace, mytí, sušení) 3) Přímé rytí pomocí laseru do vhodného polymeru Návleková tisková forma - sleevy Vypalování polymeru CO₂ laserem
MONTÁŽ TISKOVÉ FORMY Lepení dílčích štočků na formový válec - dva způsoby: - Oboustranně lepící fólie - nabízí různé tloušťky - lepí se dílčí štočky a návlekové systémy (sleevy) - Polyesterová fólie - štočky se lepí na fólii, která je opatřena upínacími lištami pro klapkový systém formového válce - například pro archové stroje pro potisk lepenek Montážní systémy: a) Konvenční zrcadlový s. b) Registrační kolíčkový s. c) Manuální kamerový s. d) Elektronický digitální s. a) Obtížnější manipulace, menší přesnost b) ocelové lišty s ocelovými kolíčky, naděrování dílčích štočků - spolehlivé rychlé, menší přesnost c) pomocí jednotlivých kamer v zónách, obtížná manipulace se štočky, delší čas přípravy d) Při montáži se používají videokamery - nabízejí až 40 x zvětšení rejstříkových značek - konvenčních křížků a mikrobodů Montáž sleevů: pomocí stlačeného vzduchu: 1) zdroj vzduchu 2) vzduchový trn 3) adapter 5) sleev s motivem LEPICÍ PÁSKY Hlediska rozdělení: - podle materiálu, na který je lepeno (kov, plast, elastomer) - podle druhu předlohy pérovky, autotypie - podle barvy - odlišené pro praktické použití žlutá: jemné pérovky červená - pérové plochy bílá - tvrdá - EAN kódy modrá - pro větší plochy Druhy: 1) tvrdé pro kartonáž v tloušťce 0,05-0,38 mm, nosná podložka PVC 2) kompresibilní stlačitelnost vytváří PU pěna spolu s PE podložkou Příklady použití: - u pérovek se používá tvrdá páska (plochy) - u autotypií kompresibilní páska pěna v pásce se stlačí, převezme rozdíl v tlaku a nedochází tak k deformaci tiskového bodu krepová fólie textilní tkanina krycí fólie PVC PE papír Lepící vrstva PE fólie PU pěna PE fólie Lepící vrstva lepící vrstva lepící vrstva lepící vrstva tvrdá páska lepící vrstva kompresibilní páska
KNIHTISK TISKOVÁ FORMA VÝROBA TISKOVÉ FORMY CTP V posledních letech se používá metoda osvitu fotopolymeru na sleevech (návlecích), které se pak přímo používají v tiskových strojích. Odpadá zde deformace při návinu štočku na válec, protože osvit je prováděn ve stejném stavu, v jakém bude později realizován tisk. Návleky (sleevy) firmy Ligum Při použití CTP postupu se také velice dobře eliminuje i nárůst tiskového bodu v negativu, neboť tím, že zde není neprodyšné uzavřený povrch polymeru folií, dojde za působení O2 k neúplnému polymerizování monomeru a kresba se tudíž v pozitivu zmenšuje tzv. hranový efekt. CHARAKTERISTICKÉ RYSY FLEXOTISKU Flexotisk: - Patří do skupiny tisku z výšky. Je to typická a tradiční obalová tisková technika, v současné době je však flexotisk jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících tiskových technologií. - Využívá vlastnosti původního gumového štočku, který dobře přijímá a v tlaku dobře odevzdává barvu nízké viskozity, dále vlastnosti lihových barviv, které rychle zasychají. - Dnes všechny tyto vlastnosti přinášejí pružné fotopolymerní štočky, vodou ředitelné a UV barvy. - Neustále se zdokonalují konstrukce tiskových strojů, objevují se novinky v technice i technologii tisku. Flexibilní obal Princip flexotisku se stále zdokonaluje. - Díky konstrukčnímu řešení barevníku, ale především díky stále lepší rozlišovací schopnosti a dalším vlastnostem tiskové formy se podstatně zlepšila reprodukční kvalita tisku. - Tisk jemných pérovek, písma a především náročnějších vícebarevných předloh zařazuje dnes flexotisk v kvalitě vedle ofsetu a hlubotisku.
CHARAKTERISTICKÉ RYSY FLEXOTISKU Hlavní výhody a ekonomické přednosti flexotisku: - potisk široké škály obalových materiálů: všechny druhy papírů, lepenek (vlnité lepenky), kartonů ve všech kvalitách, fólie z plastu, Al folie i laminátu. - v zahraničí se flexotisk podílí významně na tisku deníků - změna tiskového raportu (obvodu tisku) v souladu s požadovanou sestavou obalů - přináší minimální odpad (např. sleevy) - tisk bez přerušení (bezešvý tisk) - tisk tapet - vysoká výdržnost tiskové formy - velké náklady zejména v obalářství 1-2 miliony otisků podle kvality potiskovaného materiálu - pružná tisková forma - možnost potisknout i méně kvalitní materiál - vysoké výkony tiskových strojů - díky rychleschnoucím flexotiskovým barvám, zejména UV barva vytvrzování - široká škála od malých po velké formáty tisku Úzký formát stroje pro tisk etiket KVALITA A EKONOMIKA FLEXOTISKU -velmi dobrá kvalita tisku - rozlišovací schopnost - 150-200 lpi, (80 100 l/cm), srovnatelná s ofsetem a hlubotiskem - CtP vynikající kvalita tiskové formy - elektronicky řízené stroje (AC motory) - výroba tiskové formy je nákladnější než v ofsetu -flexotisk je o 30% dražší, ale umožňuje měnit raport tisku a potiskovat flexibilní materiály - o 20% levnější než hlubotisk - nevýhody flexotisku: - vysoký nárůst tiskového bodu 25 30% - problematický přenos rastru pod 8 10% - náročná příprava tisku: trapping, točení úhlů, přesná práce s barvou Flexotisk v současné době: - úzkoformátové stroje - šíře do 60 cm, tisk etiket, krabiček, potisk papíru a kartonu - střední formát - šíře do 2 m - satelitní uspořádání většinou 8 barvové, potisk flexibilních materiálů - polyetylén, polypropylén - lihové rozpouštědlové barvy, také UV barvy - výroba kartonáže - šíře 1,5 4 m, většinou stroje archové - výroba velkých krabic, potisk kartonů, lepenek s kontinuálním výsekem, - vodou ředitelné barvy
Formový válec Tisk. forma Rastrový válec Brodič TISKOVÁ JEDNOTKA Potisk. materiál Tlakový válec Barevník Tisková jednotka s přívodem barvy přes válcový systém Tisková jednotka s přívodem barvy přes komorovou rakli Formový válec Tisk. forma Barvová komora Komorový systém Rastrový válec Potisk. materiál Tlakový válec Barevník PRINCIP FLEXOTISKU a) Negativní stěrač 1 2 3 4 1 2 Barevník Aniloxový válec Formový válec Tlakový válec 3 4 4 3 Potiskovaný materiál Potiskovaný materiál b) Raklová komora Negativní, pozitivní stěrač 2 1 Odtok barvy Zásobování barvou Princip flexotisku - Rotační způsob tisku - na archových i kotoučových strojích: - Tisková barva řídce tekuté konzistence je ze zásobníku barvy přenášena ponorným válcem nebo raklovou komorou (1) na povrch rastrového - aniloxového válce (2). - Aniloxový válec nanáší barvu na povrch pružné tiskové formy - tiskový obraz - připevněné na formovém válci (3). - Z formového válce se přenáší obraz na potiskovaný materiál - arch, nekonečný pás - tlakem, který proti formovému válci vyvozuje tlakový válec (4).
Postavení stěrače k rastrovému válci: 2 VÝVOJ BAREVNÍKU Dvouválcový ponorný barevník Dvouválcový barevník s pozitivním a negativním stěračem Jednoválcový barevník s komorovým stěračem 1 2 3 Rastrový válec Pozitivní stěrač Negativní stěrač Pozitivní a negativní - reverzní stěrač - základní řešení je doplněné stíráním barvy s rastrového válce. Stírá-li ve směru otáčení pozitivní, proti směru negativní. Negativní stírání zajišťuje stejnoměrný stěr při různých rychlostech tisku 3 1 BAREVNÍK Funkce: - má za úkol nanést na tiskovou formu dostatečné množství barvy řídce tekuté konzistence - množství je závislé na tištěném motivu a rychlosti tiskového stroje. 4 3 1) Pozitivní stěrač 5 2) Negativní stěrač 3) Rastrový aniloxový válec 4) Přítok barvy 5) Odtok barvy 6) Raklová komora 6 2 1 Barevník DFC raklová komora pro flexotisk a lakování DFC systém: - při průchodu je raklová komora vyprázdněna a naplněna čerstvou barvou Poslední vývojový stupeň barevníků: -dvoukomorový barevník - plní funkci negativního a pozitivního stírání rastrového válce, současně jeho zabarvování Přednosti: -průběžná cirkulace - uzavřený prostor zabraňuje odpaření ředidel - systém tlakového přivádění a odvádění barvy přispívá v místech kontaktu s povrchem válce k lepšímu vyprazdňování barvy z jamek a následnému naplňování
RASTROVÝ (ANILOXOVÝ) VÁLEC - Vznik: 30. léta 20. století výrazně zkvalitňuje tisk umožňuje diferencované dávkování barvy. - Původně se vyráběly ocelové, v poslední době se nanáší na ocelové jádro velmi odolná vrstva keramiky - První keramické válce r. 1993, vyrobené technologií CO² (plynný laser), měly diagonální rastr, který s osou válce svíral 45º a jamky měla tvar komolého jehlanu. 45º RASTROVÝ VÁLEC 1 2 3 Obecně platí: - čím plošší je stěna kalíšku a čím rovinnější je dno kalíšku, tím úplnější je jeho vyprázdění - geometrie kalíšku je rozhodující veličinou ovlivňující přenášení barvy Rok 1994 - nová technologie - půlkulatá jamka - tvořená laserem YAG, vzniká v několika krocích - stěny jsou pak hladké - mají přesné tvary Rok 1998 - jamku tvoří pravidelný komolý šestiboký jehlan - přináší nejjemnější lineaturu rastru až 1000l/cm - lze využívat velmi jemné tiskové sítě - koriguje se nárůst tiskového bodu - úhel, který svírá lineatura rastrového válce k ose je určující k natočení jednotlivých výtažků u barvotisku, aby nedošlo k moaré Rok 2001 - Ultra Melt - nový tvar jamky: - lepší čištění - delší životnost - širší přepážky, vyšší kontaktní plochy s tiskovými body na štočku - hladší povrch, delší životnost stěračů 1 Tvar pyramida 2 Tvar komolý jehlan 3 Tvar polokoule (kulový vrchlík)
Plocha můstku RASTROVÝ VÁLEC Bok Dno Kalíšek a. jemnost rastru b. Šířka kalíšku c. Šířka dna kalíšku e. Šířka můstku Můstek b. Hloubka kalíšku 2α. Úhel otevření e/a = poměr můstku RASTROVÝ VÁLEC PRAVIDLA PRO VÝBĚR PRAVIDLA PRO VÝBĚR SPRÁVNÉHO RASTROVÉHO VÁLCE 1. Při nánosu barvy 2 µm (odpovídá 2cm 3 /m 3 ) na potiskovaný materiál by měl být objem kalíšku rastrového válce 4 µm/m 3 2. Frekvence rastrového válce by měla být vůči frekvenci formy v poměru 5:1 (linearita formy 60l/cm linearita rastrového válce 300l/cm) V případě že je poměr větší než 5:1, bude tisková forma dostatečně nabarvena V případě menšího poměru než 5:1 může docházet k tiskovým chybám v nabarvení formy (prázdná místa) 3. Ve většině případů je nejvhodnější rastrový válec s úhlem gravírování 60 společně s hexagonálním tvarem kalíšků (ne ovšem vždy)
POROVNÁNÍ RASTROVÝCH VÁLCŮ Vlastnosti Výroba Chromový válec Cenově výhodný Rychlejší opotřebení Hustota rastru do cca 200l/cm Objem kalíšku omezen kvůli výrobnímu postupu 1. Pomědění např. ocelového válce 2. Vytvoření povrchu pomocí Ražba rýhovacím nástrojem Gravírování diamantovým nástrojem Leptání Laserové gravírování 3. Pochromování povrchu (ochrana před opotřebením) Keramický válec Drahý Vysoká výdrž Hustota rastru do 600l/cm Vyšší gravírovací jemnost Možné různé objemy kalíšků při stejné linearitě 1. Plasmové potažení ocelového válce keramikou 2. Opracování povrchu (zaleštění) 3. Laserové gravírování OPOTŘEBENÍ RASTROVÉHO VÁLCE Nový stav Úplné opotřebení normální můstky rastru normální hloubka kalíšků hloubka rastru příliš malá můstky rastru příliš široké můstky rastru mají opotřebovanou vrstvu Střední opotřebení malá hloubka kalíšků široké můstky rastru
JAMKY POD EL. MIKROSKOPEM Tvar jamek: pyramidový 220 l/cm Tvar jamek: diagonální Tvar jamky: komolý jehlan Elektronicky ryté jamky: diamant Parametry: R počet linek/cm, V objem jamky cm³/m² 45 či 60 úhel jamky µm hloubka jamek, m:j 1:10, 1:20 poměr nosných můstků k barvovým jamkám Pravidlo poměru hustoty rastru: rastr negativu v poměru k hustotě rastrového válce by měl být: 1 : 5 pro kvalitní vybarvení i nejmenších tiskových bodů například:. 60l/cm : 300 l/cm POSLEDNÍ VÝVOJ RASTRŮ VÁLCE Nový sklon 60º Hexagonální rastr Počátkem 90. let se jeví jako optimální geometrie jamek: 60º sklon k ose válce. Hlavní výhodou je podstatně kvalitnější vyprazdňování i naplňování jamek barvou. U plochy nosných můstků jde o úsporu až 25% plochy (tvoří je pouze tři boky), které je naopak využito k přenosu barvy. Tím je také menší opotřebení rastrového válce a stěračů. Původní sklon 45º
TECHNOLOGIE ULTRAMELT Požadavkem na správnou funkci barevníku je ideální naplňování a vyprazdňování barvy z jamek aniloxového válce. Vývoj v technologii - stále příznivější povrch a tvar jamek aniloxového válce je Příznivější tvar 60 - prouděním dochází k lepšímu vyprazdňování 35% 25% 10% PŘEDLOHY PRO FLEXOTISK Pérové - textové Polotónové - jednobarevné, vícebarevné - obrazové - jednobarevné, vícebarevné 1) Grafika pro etikety - přechod jedné barvy do druhé není úplně realizovatelný - nepoužívat pod 5% ve světlech - nejmenší velikost písma 3-4 bodů pozitiv, 4-5 bodů negativ. Linky - 0,25 bodu tj. cca 0,05 mm v pozitivu i negativu bez nebezpečí zalití barvou. 2) Grafika pro obalové folie: - nežádoucí vysoká světla (do 5%) - minimální velikost max. 4 body u pozitivního i negativního písma (hrozí zalévání) - minimální velikost linek 0,5 bodu - trapping - přesnost soutisku od 0,15 do 0,25 bodu 3) Grafika pro vlnité lepenky - přechody musí končit ve 3-5 % - nutnost vysokých tolerancí soutisků - riskantní provedení obepínajícím motivem - např. krabice (nemusí se konce sejít a působí pak rušivě) - minimální velikost písma 5-6 bodů v pozitivu a 7-8 bodů v negativu - jinak hrozí zalití písma barvou!
STANDARDIZACE VE FLEXOTISKU Měřící přístroj - odrazový denzitometr, zachycuje prostřednictvím fotodiody odražené světlo od zkušebního tisku a přepočítává je v číselné hodnoty, které umožňují objektivní měření a následné vyhodnocení. Systém DFTA Flexo Control - obsahuje tónová i rastrová pole, která se denzitometricky porovnávají na nátisku a tisku Stupně standardizace:. - regulace prepressu ve vztahu k procesu tisku - proces reprodukce podle parametrů tisku - zhotovení kopírovacího podkladu podle stanovených hodnot tisku - výroba štočku je přizpůsobena parametrům tisku - výsledkem je akceptovatelný a kvalitní výsledek tisku - hodnotí se veličiny: vybarvení - přenos tiskové barvy na potiskovaný materiál, tisková reprodukce, nárůst tiskového bodu, přesnost soutisku Rozdílné tónové hodnoty Měření barev v tisku KOPÍROVACÍ PODKLADY PRO FLEXOTISK - Čitelný (stranově správný) negativ: - transparence: netisknoucích míst na negativu minimální - 0,02-0,04 D - optická hustota: tisknoucích míst maximální - 4,00 D, důvodem je proces expozice, kde by mohlo dojít k polymeraci - zploštění reliéfu. - hustota rastru: 50, 60, 70, 80 l/cm je závislá: - na vlastnostech potiskovaného materiálu - na tiskovém motivu - vybavení tiskového stroje - počet tiskových jednotek, lineatura rastrového válce - natočení rastru čtyřbarvotisku: - jestliže je natočení jamek rastrového válce v úhlu 45 Cyan 7,5 Black 37,5 Magenta 67,5 Yelow 82, 5 - nárůst tiskového bodu: - rozpíjením barvy - dané materiálem - ve flexotisku se pracuje s širším spektrem papírů než v ofsetu, tendence k nárůstu jsou výrazně vyšší. - tlaky ve strojí - pracuje se s flexibilní TiF, takže je vliv výraznější než v ofsetu - 30% až 40% ve středních tónech. - kompenzace vysokého nárůstu: - použití tvrdší matrice - za cenu zhoršení přenosu plných ploch - použití kompresibilní podložky pod flexotiskovou formu. Zachytí větší procento tlaku, deformuje se a nechává tiskový bod na matrici v původním stavu. - Největší kompenzace se aplikují v digitální předtiskové přípravě: Flexotisk zaznamenává nárůst již ve světlech, - správně připravená flexotisková forma dokáže 2 % až 3 % bod. Nárůstem se však transformují do 8 % až 12 % - tvoří nepříjemnou hranu např. v přechodech barev "do ztracena.
NÁTISK VE FLEXOTISKU Provádění nátisku na nátiskovém stroji J.M. Heaford - FP 3500 Tato metoda nátisku je velmi přesná - lze imprimovat nátisk, který je srovnatelný s produkčním tiskem Nátisk je kontrola přípravné fáze tisku: - zpracování obrazu a textu, vyřazení tiskového archu, kontrola barevnosti, Důležitý podklad pro produkční tisk: - chemický z filmu - digitální (Ink jet) - digitální workflow - na nátiskovém stroji - v tiskovém stroji - jen výjimečně u náročných zakázek, ale metoda je nejpřesnější. Montážní zařízení s kontrolním nátiskem ROZDĚLENÍ STROJŮ 1) Rozdělení kotoučových strojů podle konstrukce tiskové jednotky: a) za sebou in line Potisk papírů, kartonů etikety, tapety, krabičky papírové sáčky Rozdělení flexotiskových strojů podle produkce: 1) Flexotiskové stroje archové 2) Flexotiskové stroje kotoučové 3) Kombinované s jinou tiskovou technikou b) nad sebou Například - novinové stroje (USA) - v porovnání s ofsetem levnější tisk vysokých nákladů c) satelitní uspořádání Potisk flexibilních materiálů polyetylén, PVC, polypropylén, celofán, Al fólie
ROZDĚLENÍ STROJŮ Za sebou Možnost potisku velkých formátů Kombinování s jinými tiskovými technikami (ofset, hlubotisk) Možný velký počet tiskový jednotek Nad sebou Menší přesnost pasování, používá se na méně náročné tisky Při vhodném vedení papíru je možné potisknout obě strany Satelitní uspořádání Velmi přesné spasování Přesné nastavení tlaku (na 0,001 mm) Centrální tlakový válec může mít průměr až 2 m, nutnost temperace (změna teploty o 1 znamená změnu poloměru o 0,01 mm) FLEXOTISKOVÉ ARCHOVÉ STROJE 1) Flexotiskový archový stroj Současné koncepce strojů (BOBST MARTIN) s velkou šíří formového válce a značnou produkcí mohou být doplněny logistickým a paletizačním programem. Nabízí celou řadu novinek: 7 m 24 m DRO 1628 - stroj pro výrobu kartonáže s výkonem až 12 000 archů/hod. a) Nakladač: neobsahuje savky a botku jako v ofsetu, nakládání je prováděno spodem vakuovým podtlakem a transportních válečků - nedochází k deformaci vlnité lepenky zabraňuje se tak slisování lepenky - snížení pevnostních charakteristik archu - umožněna korekce dráhy archu. 4,8 m
TISKOVÁ JEDNOTKA Tisková jednotka: In line - za sebou: tříválcová: formový, tlakový, rastrový válec - Uspořádání tiskových jednotek umožňuje rychlou výměnu tiskových forem nebo celého formového a rastrového válce Příklad výměny tiskových forem na formovém válci DRO 1628 - Nastavení polohy válců je automatizováno - základní poloha s přesností 0,1 mm - nastavení tlaků s jemností až 0,001 mm - Samostatné pohony obou stran tiskové jednotky umožňuje seřizovat jejich vzájemnou rovnoběžnou polohu, diferencovat tlak všech tří válců podle tloušťky potiskovaného materiálu a charakteru tištěného obrazu. Automatická výměna rastrových válců: Vozík pojíždí po celé délce stroje - výměna a přesun rastrových válců mezi barevníky tiskových jednotek - elektronický řídící systém umožňuje rychlou přestavbu stroje. FLEXOTISKOVÉ KOTOUČOVÉ STROJE Tisková jednotka: nad sebou 1 Odvíječ - 2 ramenný 2 Dráha papíru 3 Tiskové jednotky 5 3 4 4 5 6 2 Mezisušení Navíjení potištěného materiálu 1 Sušící tunel 6 1 2 6
FLEXOTISKOVÉ KOTOUČOVÉ STROJE Tisková jednotka: satelitní Uspořádání: - centrální tlakový válec - 4, 6, 8 a více formových válců - 4, 6, 8 a více rastrových válců Formový válec: ocel, slitina niklu - monolitický, - trubkový, - sleevy Tlakový válec: ocelová trubka - u satelitů je válec temperován vodou, při rozjezdu zahříván, v průběhu tisku ochlazován 30-35 C To umožňuje: - tisk náročných vícebarevných motivů na průtažné materiály: - plastové fólie. - umožňuje rychlou přestavbu stroje - krátké přípravné časy - lze nastavit optimální tlaky mezi válci tiskové jednotky s jemností 0,001 mm KOMBINOVANÉ STROJE Kombinované stroje Vícefunkční kotoučový tisk - kombinace ofsetového tisku, flexotisku, hlubotisku, sítotisku, nepřímého knihtisku s číslováním, výsekem a UV v tisku cenin - umožňuje tloušťku nánosu speciálních druhů ceninových a metalických barev - stroj kombinuje tyto technologie na ceninovém produktu v jediném průchodu stroje - sítotisková jednotka může být zařazena variabilně flexotisk - provádí lakování, přítisk další Kombinovaný kotoučový stroj VISION barvy textové nebo speciální ceninové. Inline výroba - flexotisk před ofsetovým tiskem podstatně rozšířil aplikační možnosti - nabízí nanášení intenzivnějších barev a laků s vyšší tloušťkou vrstev - ideální doplnění ofsetu s přesnou reprodukcí nejmenších detailů - Inline úprava pro obaláře na tisk etiket a obalů, karton o tloušťce 1 mm Archový Heidelberg Speedmaster 102 Duo kombinace ofset - flexotisk
PŘÍPRAVA TISKU Změna raportu (tiskového obvodu): - vývojové etapy: 1) Pohon převáděn centrální hřídelí na ozubená soukolí výměna ozubených kol 2) z centrální hřídele převod přes převodové skříně centrálně pro celý stroj 3) Centrální pohon s využitím servomotorů pro jednotlivé tiskové jednotky 4) Celý systém je řízen AC motory systém řízený počítačem Každá barva má samostatný motor pro formový a rastrový válec a dále: - 2 servomotory pro tlak FV - 2 servomotory pro seřízení tlaku RV - 1 pro diagonální seřízení válce Počítač řídí každých 0,005 mm/sec., tím ovlivňuje soutisk a přítlak kvalitu vybarvení a ostrost tisku Koncepce pohonu strojů: s centrálním tlakovým válcem - motory ozubených kol se synchronizací řízení formového, aniloxového a tlakového válce - nahradila koncepce samostatně poháněných tiskových jednotek - přistavení k centrálnímu válci horizontálně POHON TISKOVÉ JEDNOTKY Krokové motory pro posuv raportů tiskového a rastrového válce Moderní pohon pomocí AC motorů: - válce tiskové jednotky mají svůj vlastní samostatný elektromotor: - lze tedy přesně seřizovat obě strany soustavy válců tiskové jednotky - jejich vzájemnou rovnoběžnou polohu - diferencovat tlaky rastrových, formových a tlakových válců v závislosti na tloušťce potiskovaného materiálu přímý pohon umožňuje: - libovolnou délku tisku - tisk náročných vícebarevných motivů - zlepšila se přesnost soutisku - jemné korektury s přesností 0,001 mm - přispívá k rychlé přestavbě stroje při přípravě zakázky - výhodné také při opakování zakázek. - eliminuje vibrace tiskové jednotky typické pro pohon ozubeným soukolím
SUŠENÍ V TISKOVÉM STROJI 2 způsoby sušení Sušení na kotoučovém stroji: mezisušení - mezi tiskovými jednotkami - teplým vzduchem, UV zářením - jedná se o tisk mokrá do suché na rozdíl od ofsetu - závěrečné sušení po tisku - teplým vzduchem, IR nebo UV zářením Sušící tunel Mezisušení UV sušení SEŘÍZENÍ SOUTISKU (SPASOVÁNÍ) - základem pro 100% soutisk barev je kvalitní elektronická montáž s nátiskem. - na tiskovém stroji se provádí seřízení soutisku posunem pásu potiskovaného materiálu b) jinou možností je pevná smyčka variabilní válec je v tomto případě uložen na pevno a) servomotor ovládá tři vodící válce, které zkracují či prodlužují smyčku a tím upravují dráhu pásu ve směru tisku slouží jako senzor předává informace do počítače tiskového stroje převodem potiskovaného materiálu přes nepoháněný transportní válec se napětí pásu zvětšuje přes poháněný transportní válec se napětí snižuje stroj obsahuje válce nepoháněné v kombinaci s poháněným, jejímž účelem je stabilizovat napětí pásu
KNIHTISK - RAŽBA A SLEPOTISK Příklad stroje použitelného pro tisk nebo ražbu KNIHTISK - RAŽBA A SLEPOTISK V současné době se již klasické knihtiskové stroje pro samotný tisk téměř nepoužívají. Poslední novinové rotační knihtiskové stroje byly vyrobeny v 80. letech dvacátého století. V současné době se princip knihtisku používá především pro fóliovou ražbu nebo sleporažbu. Klasický knihtisk pak stále používají především umělci, popř. se používá pro tisk speciálních zakázek (ceniny, číslování ).
KNIHTISK - RAŽBA A SLEPOTISK FÓLIOVÁ RAŽBA Pro zušlechťování tiskovin se používá často doplnění tiskoviny razící fólií. Fólie umožňují vytvořit efekty, které nejsou dosažitelné běžnými tiskovými technologiemi. Může se jednat o doplnění tiskoviny o metalické efekty, hologramové fólie či poloprůhledné efektové fólie. Jejich cílem je zvýšit atraktivnost tiskoviny. KNIHTISK - RAŽBA A SLEPOTISK FÓLIOVÁ RAŽBA Razící fólie se skládá z několika vrstev. Matrice Nosná fólie Dělící vrstva (vosk) Barevná vrstva Metalické vrstva Lepící vrstva Na ražený materiál jsou přeneseny tři vrstvy
KNIHTISK - RAŽBA A SLEPOTISK Pro kvalitní přenos razící fólie na ražený materiál jsou rozhodující tyto faktory: 1. Razící teplota Teplota roztaví dělící voskovou vrstvu a umožní tak oddělení samotné metalické nebo barvové vrstvy od nosné fólie. Zároveň aktivuje lepidlo a způsobí přilnutí k raženému materiálu. 2. Doba dotyku matrice s razící fólií a raženým materiálem Pro ideální přenos je dle raženého materiálu a použité fólie někdy nutno měnit dobu, po kterou je horká matrice ve styku s fólií a raženým materiálem a zároveň upravovat teplotu matrice. Obecně platí vztah nepřímé úměry mezi dobou a teplotou 3. Tlak razicí matrice Přiměřený tlak zabezpečuje kvalitní přenos razící fólie na ražený materiál. Příliš nízký tlak neumožní přenést fólii a můžou vznikat prázdná místa (stejně jako v případě nízké teploty). V případě vysokého tlaku může dojít k poškození (reliéf) raženého materiálu. KNIHTISK - RAŽBA A SLEPOTISK 4. Typ razící fólie Dle typu raženého materiálu, struktury jeho povrchu a raženého motivu je nutno vybrat vhodnou razící fólii. Fólie s tenkou barvovou vrstvou jsou vhodné pro jemné motivy a hladké povrchy (papír, lamino), Fólie s tlustší barvovou vrstvou není vhodná k ražbě jemných motivů, dochází pak zalévání jemných linek a detailů. Naopak je vhodná k ražbě velkých ploch, které dokáže kvalitně překrýt bez vzniku otvorů a nerovných povrchů (např. plátno na knižních deskách).