STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času Deprese mladistvých Hana Němcová Kraj: Jihočeský České Budějovice 2017

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času Deprese mladistvých Depression of young people Autor: Hana Němcová Škola: Česko-anglické gymnázium s.r.o. Třebízského 1010 370 06 České Budějovice 5 Kraj: Jihočeský kraj Konzultant: Mgr. Tomáš Veber, Th.D. Mgr. Václav Šnorek České Budějovice 2017

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci SOČ vypracovala samostatně a použila jsem pouze podklady (literaturu, projekty, SW atd.) uvedené v seznamu vloženém v práci SOČ. Prohlašuji, že tištěná verze a elektronická verze soutěžní práce SOČ jsou shodné. Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této práce v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění. V dne vlastnoruční podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu Mgr. Tomáši Vebrovi, Th.D., a panu Mgr. Václavu Šnorkovi za vstřícnost a cenné rady, které mi poskytli při zpracování mé seminární práce na téma Deprese mladistvých.

ANOTACE Seminární práce se zabývá problematikou deprese mladistvých. Zaměřuje se na její vznik, příčiny, léčbu, sebevraždy v důsledku deprese a následky deprese do budoucna. Práce je vypracována především z odborné literatury a rady konzultantů. Cílem práce je zjistit, zda deprese z mládí může mít následky na pozdější život. Klíčová slova: Deprese mladistvých; adolescent; následky deprese; sebevraždy; léčba deprese. ANNOTATION Title: Depression of young people The seminary thesis is focused on problems of depression of young people. It shapes on its origin, causes, therapy, suicides due to depression and aftermath of depression. The work is based on the professional literature and advices of consultants mainly. The aim of this work is to find out which, if any, aftermath can depression at young age has in the maturity. Key words: Depression of young people; adolescent; aftermath of depression; suicides; therapy.

Obsah 1 Pojem a definice deprese, typy depresí... 2 1.1 Unipolární poruchy... 2 1.2 Bipolární poruchy... 3 1.3 Sezónní afektivní porucha... 3 1.4 Deprese kojenců a batolat... 3 1.5 Deprese dětí předškolního věku... 4 1.6 Deprese mladších školáků... 4 1.7 Depresivní syndrom u adolescentů... 4 1.8 Somatický syndrom... 5 2 Problematika deprese... 7 3 Diagnóza, léčba deprese... 9 3.1 Psychologická léčba... 11 3.2 Farmakoterapie... 14 4 Sebevraždy... 16 5 Následky deprese do budoucna... 18 Závěr... 19 Seznam zdrojů... 20 Přílohy... 21 I. Beckova posuzovací škála deprese... 21

Úvod Téma mé seminární práce deprese mladistvých jsem si vybrala proto, že je z mého pohledu tato problematika stále přehlížená a nevěnuje se jí tolik pozornosti. Můj výběr dále ovlivňoval fakt, že jsem si již dříve hledala různé informace o depresi, sociální fobii a podobných psychologických nemocech, tudíž mě toto téma zajímá. V budoucnu bych chtěla studovat na pedagogické fakultě a následně být tedy učitelkou, kde mi, dle mého uvážení, může být tato práce užitečná. V seminární práci se zaměřuji na obecnou definici deprese, následně vznik deprese u mladých lidí, léčbu, sebevraždy adolescentů a případné následky deprese. Cílem mé práce je zjistit, jak může deprese u adolescentů ovlivnit jejich pozdější život. Mými hlavními zdroji jsou knihy od autorů Vl. Horta, M. Hrdličky, J. Kocourkové, E. Malé a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie a dále kniha Psychické problémy v dospívání od autora Michaela Carr-Gregga. Mým dalším zdrojem je také Václav Šnorek, který bude po celou dobu vytváření mé práce mým externím konzultantem, což vnímám jako velký přínos, protože pan Šnorek je přímo zaměřen na problematiku psychodiagnostiky a psychoterapie mladistvých a pracuje na psychiatrickém oddělenní v Nemocnici České Budějovice a.s. 1

1 Pojem a definice deprese, typy depresí Pokud chceme zjistit, jaké následky může mít deprese adolescentů v pozdějším věku, je třeba si nejdříve ujasnit, co to vlastně deprese je. Existuje několik typů depresí, tudíž bude mít každá jinou definici. Depresi můžeme rozdělit podle toho, jaké faktory nemoc způsobily/které faktory převládají. Tento model byl ale používán spíše v minulosti a dnes můžeme říci, že daná deprese má převahu např. endogenních faktorů, ale už nemluvíme přímo jen o depresi endogenní. Endogenní tato deprese nemá vnější příčiny, léčba většinou pomocí antidepresiv Exogenní deprese má vnější příčinu Psychogenní psychogenní faktory Reaktivní reakce na zátěž Neurotická příčinou je vnitřní konflikt Larvovaná projeví se na tělesné úrovni bez charakteristických psychických příznaků 1 1.1 Unipolární poruchy Při tomto typu poruchy je častá špatná schopnost koncentrace, nedostatek energie, tento druh je ovšem vzácný, u některých pacientů hrozí rozvinutí do těžší formy deprese. 2 1 Osobní rozhovor s Mgr. Šnorkem. 2 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy v dospívání. Přeložil Denisa ŠMEJKALOVÁ. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0062-8, s. 41. 2

1.2 Bipolární poruchy Nejčastějším znakem tohoto typu poruchy je střídající se období mánie s obdobím deprese. Při období prvním bývá člověk plný sebejistoty, optimismu, při fázi druhé je tomu přesně naopak, mohou se objevovat také halucinace, ztráta kontaktu s realitou. Mnoho lidí majících tuto poruchu se tím ovšem nezaobírají a lékařskou pomoc, která je potřeba nevyhledávají. 3 1.3 Sezónní afektivní porucha Deprese člověka je závislá na určitém ročním období nejčastěji se deprese objevuje na podzim, v zimě a mizí na jaře, v létě. Příznaky bývají větší potřeba spánku, zvýšená chuť na sladké nebo například přibírání na váze. 4 1.4 Deprese kojenců a batolat Projevuje se zoufalstvím dítěte v důsledku odloučení od matky křik, strach, bití kolem sebe. Narušen vývoj řeči, navazování kontaktu s okolím. 5 3 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy, s. 42. 4 Tamtéž. 5 HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-472-9, s. 195. 3

1.5 Deprese dětí předškolního věku Tento typ se nejčastěji projevuje krátkodobými afektivními výbuchy, ztrátou zvídavosti, nechuť hrát si, začleňovat se do kolektivu, poruchami spánku. Symptomy z oblasti jsou: Kognitivní nesoustředění se Emoční emoční labilita Afektivní záchvaty pláče či křiku, především krátké časové úseky Motorické neklid či agresivita Somatické poruchy spánku, manipulace s genitálem Sociální- odmítání hry, plachost dítěte 6 1.6 Deprese mladších školáků Nejtypičtějším znakem je střídání stavu klidu a agrese, dále se projevuje odpor k učení, častá unavenost, až podrážděnost. Symptomy z oblasti jsou velmi podobné viz 1.5. 7 1.7 Depresivní syndrom u adolescentů U tohoto syndromu je třeba podotknout, že adolescenti se považuji lidé od 15 20, popřípadě do 22 let. 6 HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie, s. 196. 7 Tamtéž, s. 196 198. 4

Základními symptomy jsou ztráta zájmů, ztráta komunikace, může dojít až k sociální fobii, selhávání ve škole, silné výkyvy nálad, často bez příčiny, ve velmi pokročilém stadiu až pokusy o sebevraždu. Nadměrná konzumace návykových látek, smutek, beznaděj, pocity nudy, viny. 8 Právě z pocitu viny či pocitu, že mladý člověk nesplňuje požadavky rodičů, učitelů je častým řešením přemýšlení nad sebevraždou, v nejhorším případě i uskutečnění. V tomto případě je nezbytně nutné vyhledat odbornou pomoc. Symptomy z oblasti: Kognitivní porucha koncentrace Emoční Záchvaty pláče, beznaděj Afektivní Deprese bipolárního typu, viz 1.2, poruchy myšlení a vnímání, beznaděj, zoufalství Motorické ztráta energie, podrážděnost Somatické Únava, změny hmotnosti, bolesti hlavy Sociální přerušení či omezení kontaktu s vrstevníky, avšak neschopnost být o samotě, obecně strach z kontaktu s lidmi, pocit, že je dotyčný nepochopen 9 1.8 Somatický syndrom Tento termín se používá u významných příznaků deprese, příznaky jsou: ztráta zájmu o aktivitu, která dotyčného před nemocí bavila, 8 HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie, s. 199. 9 Tamtéž, s. 200. 5

neprojevování emocí, výrazné změny nálad, poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, ubírání na váze, u některých nemocných je to ztráta libida u některých je to přesný opak lidé vyhledávají různá potěšení kvůli zbavení samoty a pocitu nudy, ovšem v tomto případě se může jednat o začarovaný kruh, kdy u nemocného může dojít ke snížení či úplně ztrátě sebeúcty a tím i ke zhoršení nemoci. 10 Tento syndrom má převážně znaky endogenní deprese. 11 Depresivní symptomy, které nejsou ovlivněny věkem a tudíž stejné ve všech typech deprese jsou: Poruchy spánku Poruchy chování Suicidální tendence 5-20% Poruchy koncentrace pozornosti 12 Pokud si vše shrneme, hlavními příznaky deprese, ať už jde o jakýkoliv typ, jsou především nesmyslné výčitky člověka, smutná nálada, poruchy spánku a ztráta zájmu o dříve oblíbené věci, koníčky. Mnoho lidí ovšem bere tuto vážnou nemoc na lehkou váhu a například rodiče adolescentů si nechtějí připustit, že by jejich dítě 10 HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie, s. 201. 11 Osobní rozhovor s Mgr. Šnorkem. 12 HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie, s. 202. 6

něčím takovým trpělo a často nedojde k důležitému vyhledání psychologa či jiné odborné pomoci. 2 Problematika deprese Následující kapitola je zaměřena na to, jaký původ má nejčastěji deprese u adolescentů. Rizikové faktory mohou být z velké míry dány geneticky, dále psychosociálně (běžný život mezi lidmi se stresujícími událostmi). Dále je velkým nebezpečím pro adolescenta žít v rodinném konfliktním prostředí 13, kde může získat pocit, že právě on je důvodem konfliktů mezi rodiči a tudíž si připomínat, že bez jeho přítomnosti by bylo vše jednodušší. Zatěžování jedince špatnou rodinnou atmosférou nemusí být jen kvůli konfliktu mezi rodiči, ale také konflikty mezi mladistvým jedincem a rodiči. Často dochází ke konfliktům s rodiči, kteří mohou mít dojem, že se u adolescenta může jednat o opožděnou pubertu, ale důvodem hádek jsou často problémy a úzkostlivé stavy jedince 14. Dalším problémem může být neschopnost zvládat stresové situace, jako je například nedostatek času, hodně povinností, naléhání na daného člověka. Deprese v rámci reakce na stres může vznikat z velmi nepříjemných zážitků, jako je přepadení, znásilnění, dopravní nehoda, úmrtí blízkého člověka (tato deprese trvá minimálně půl roku od události). Stejně jako předchozí druh se vlivem nepříjemných zkušeností a zážitcích rozvíjí takzvaná deprese v rámci poruch 13 HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie, s. 190. 14 Osobní rozhovor s Mgr. Šnorkem. 7

přizpůsobení ta se projevuje při začleňování mezi novou skupinu lidí (u adolescentů to může často být přechod na jinou školu), změna kulturního prostředí, ocitnutí v domově pro děti a mladistvé. 15 Tímto se mladistvý opět dostává do situace, kdy v sebe nemá důvěru a může si myslet, že je neschopný a až moc odlišný na to, aby mezi druhé zapadl. Velice důležitým vyvolávajícím momentem deprese jsou minimální přátelské vztahy s okolím 16, spolužáky. V době, kdy se každý člověk vyvíjí, je velice důležité mít okolo sebe přátele a pokud adolescent nemá pocit, že nemá přítele, kterému by se mohl svěřit, sám se uzavírá a začíná se cítit osamělý, navíc se může přidat posměch, či dokonce šikana za strany vrstevníků. Dystymie se řadí mezi trvalé afektivní poruchy 17, která se vyznačuje několikaletým až celoživotním sklonem k depresi, častým podceňováním sebe samého, tito lidé jsou citliví, hůře snášejí stresové a jiné, nepříjemné, situace. Ač je několik faktorů, které mohou způsobit depresi mladistvých, povětšinou se jedná o prolnutí faktorů biologických, psychických a sociálních. 18 Dalším závažným důvodem depresí u adolescentů může být to, že se nemocný hledá, není mu jasné, kam patří, formuje si svou identitu. U mladých lidí je to nadále také zklamání z nevydařených vztahů. 19 15 KALVACH, Zdeněk, ČELEDOVÁ, Libuše, HOLMEROVÁ Iva, JIRÁK, Roman, ZAVÁZALOVÁ, Helena, WIJA, Petr, a kolektiv. Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4026-3, s. 292. 16 HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie, s. 190. 17 Tamtéž, s. 210. 18 TOD, David, Joanne THATCHER a Rachel RAHMAN. Psychologie sportu. Praha: Grada, 2012. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3923-6., s. 130. 19 Osobní rozhovor s Mgr. Šnorkem. 8

3 Diagnóza, léčba deprese U mladistvých je těžké rozpoznat, zda se u nich projevila deprese, či je to jen náladovost. Pokud ale existuje byť jen malé podezření, je zapotřebí vyhledat lékaře a tuto poruchu popřípadě začít včas řešit. Máme dvě hlavní skupiny metod psychodiagnostiky: metoda klinická (pozorování jedince, rozhovor s ním) a metoda testová (adolescent se zkoumá pomocí testů). 20 Existují velmi složité testové metody. Jednou z jednodušších je Beckova posuzovací škála (viz příloha I.) deprese ta nám určí míru rizika. Tato metoda je založena na dotazníku, který adolescent vyplňuje jednou za týden. Dotazník je volně dostupný na webu www.help24.cz 21, kde jedinec odpoví na 21 otázek, jak se v danou chvíli cítí, toto opakuje každý týden a průběžně může sledovat průběh nemoci. 22 Dostupnost dotazníku na internetu je dle mého velice dobrým krokem z toho důvodu, že u adolescentů v depresi je pravděpodobné, že na sebe nebudou chtít poutat pozornost ostatních lidí, byť jen rodičů, nebudou chtít zatěžovat ostatní svými problémy a tento online dotazník jim může být nápomocný při řešení jejich situace, kdy si uvědomí, že odbornou pomoc opravdu potřebují a zastávám názor, že jen to, že jedinec vidí napsáno, že by měl vyhledat odbornou 20 Osobní rozhovor s Mgr. Šnorkem. 21 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy, s. 50 51. 22 Beckova stupnice pro hodnocení deprese [online]., 1 [cit. 2017-01-30]. Dostupné z: http://help24.cz/index.php?page=beckova-stupnice. 9

pomoc, mu může dodat odvahu. Po dokončení dotazníku jsou vypsány situace, kdy by dotyčný měl začít hledat pomoc: Kdy nemáte váhat s návštěvou psychiatra? Když vaše skóre deprese přesáhne 25 bodů v Beckově stupnici. Když máte depresivní náladu, která omezuje vaše chování déle než 14 dnů. Když se objeví sebevražedné myšlenky. Pokud se pravidelně probouzíte předčasně ze spánku a už nemůžete usnout. Pokud se pravidelně po ránu objevuje depresivní nálada, i když během dne dochází k úlevě. Pokud jste ztratili chuť k jídlu anebo jste začali bez příčiny hubnout. Pokud se deprese vyskytuje i u některého z pokrevních příbuzných. Pokud vám léky pomohly již při minulé epizodě deprese. 23 Existuje několik způsobů, jak depresi léčit. U začínající, slabé deprese je vědecky dokázáno, že je lepší začít metodou psychoterapeutickou, neboť má minimálně stejný účinek jako léčba farmakoterapeutická 24 tato metoda zahrnuje především vedení rozhovoru mezi lékařem, odborníkem a nemocným. Pozitivní jevy terapeutického léčení jsou tyto: 23 Beckova stupnice pro hodnocení deprese [online]., 1 [cit. 2017-01-30]. Dostupné z: http://help24.cz/index.php?page=beckova-stupnice. 24 Léčba antidepresivy. 10

Zmírnění pocitu beznaděje, dotyčný nemá pocit, že by byl na vše sám Získává nové pohledy na svět a život kolem něj Rozlišení důležitých a méně důležitých problémů Lepší sebehodnocení, určení vlastních cílů 25 Častou chybou při léčbě deprese je to, že pokud je již adolescent vyléčen, léčba se ukončí, ale v 50 70% případů 26 nastane relaps 27. Tomuto riziku je možné se vyhnout nepředčasným ukončením léčby, dodržováním zdravé stravy adolescenta, lepším spánkem, pohybem aspoň třikrát týdně, komunikací s nemocným člověkem či meditací a řádnou relaxací. 28 3.1 Psychologická léčba Tato léčba je založena na rozhovoru mezi mladistvým a psychologem, psychologickým poradcem, psychiatrem, kvalifikovaným odborníkem apod., tyto rozhovory vedou ke zlepšení pocitů jedince, pacient by se měl opět začít radovat z každodenních činností, může se zcela změnit pohled na svět i sebe samé. Zde je také třeba zmínit rozdíl mezi psychologem a psychiatrem, kterému většina lidí nerozumí psychiatři jsou vystudovaní lékaři, tudíž mohou předepisovat léky, psychologové nikoliv. 29 25 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy, s. 51. 26 Tamtéž, s. 52. 27 Relaps = opakované navrácení dřívějšího stavu, v tomto případě opět se opět začne projevovat deprese, jako v čase před léčbou. 28 TAKÁCS, Lea, SOBOTKOVÁ, Daniela a Lenka ŠULOVÁ, ed. Psychologie v perinatální péči: praktické otázky a náročné situace. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5127-6., s. 81. 29 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy, s. 68 69. 11

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) KBT je založena na přesvědčení, že naše myšlenky a názory mají velký vliv na to, jak se cítíme, tedy že například iracionální, neužitečné, negativní nebo poraženecké myšlenky vyvolávají úzkost a časem mohou způsobit úzkostnou poruchu nebo depresi. 30 Adolescent by se měl vzepřít negativním myšlenkám, tato terapie si vyžaduje partnerský vztah mezi mladistvým psychologem a léčený se učí určité techniky, nové vzorce myšlení. 31 Interpersonální terapie (IPT) Terapie vychází z psychoanalýzy Harryho Stacka Sullivana ten byl přesvědčen, že ke vzniku duševních problémů přispívají problémy v mezilidských vztazích. Cílem této terapie je naučit se lépe pochopit okolí, vyhnout se chybným interpretacím nevinných poznámek apod. Mladistvý by se měl zbavit strachu z komunikace s okolím, nebát se požádat o pomoc. 32 Psychodynamická terapie Tato terapie zkoumá, jaký vliv mělo dětství a události v něm na nynější situaci dospívajícího, proč jedná a přemýšlí tak, jak to dělá. Po ukončení tohoto léčení by 30 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy, s. 69 70. 31 Tamtéž, s. 70. 32 Tamtéž. 12

měl být pacient schopen lépe zvládat konflikty, zlepšení vztahu s okolím, či zlepšení prospěchu ve škole. 33 Dialektická behaviorální terapie (DBT) Tato metoda, kterou rozpracovala Marsha Linehanová, učí mladistvé zvládat prudké emoce. K těmto dovednostem patří: 1. Meditace všímavosti: učí klienty pozorovat a popisovat všechno, co prožívají (myšlenky, vjemy, emoce a dění v jejich okolí), aniž by přitom hodnotili, jestli jsou jejich prožitky dobré, nebo špatné. Tato dovednost je nejdůležitější a je základem všech ostatních. 2. Mezilidské dovednosti: pacienti se učí efektivně prosazovat své potřeby a zvládat konflikty v mezilidských vztazích. 3. Tolerance vůči úzkosti: pacienti se učí přijmout a snášet úzkost a vyvarovat se všeho, co by ji z dlouhodobého hlediska mohlo zhoršovat (např. sebepoškozování). 4. Regulace emocí: pacienti se učí znát a zvládat své emociální reakce. 34 Terapie přijetí a odevzdání (ACT) 33 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy, s. 70 71. 34 Tamtéž, s. 71 72. 13

Důraz se klade na změnu chování adolescenta, zvýšení psychické flexibility. Učí se schopnost nenechat na sebe působit negativní věci, nebo se jim zcela vyhnout. Určují se cíle a kroky, jak daného cíle dosáhnout. 35 3.2 Farmakoterapie Antidepresiva Depresi spojujeme s nerovnováhou určitých chemických látek v mozku. Jedná se například o neurotransmitery serotonin a norepinefrin. Tyto neurotransmitery fungují jako poslíčci mezi jednotlivými části mozku nebo mezi mozkem a zbytkem těla a jejich nedostatek způsobuje příznaky deprese. Antidepresiva zpomalují zpětné vychytávání neurotransmiterů a příznaky deprese zmírňují. 36 Nevýhodou antidepresiv mohou být jejich vedlejší účinky. Těmi nejčastějšími jsou: žaludeční nevolnost, sucho v ústech, snížení sexuálního libida, únava, ospalost. 37 Pokud přijde do ordinace pacient, u kterého se diagnostikuje hluboká deprese, psychiatr začíná s léčbou antidepresivy ihned a léčba léky se kombinuje s léčbou psychologickou, viz 3.1. 38 35 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy, s. 72. 36 Tamtéž, s. 73. 37 Osobní rozhovor s Mgr. Šnorkem. 38 Osobní rozhovor s Mgr. Šnorkem. 14

Ve většině případů jsou antidepresiva účinná. Jak jsem již zmínila, jejich nevýhodou mohou být nežádoucí vedlejší účinky, ale také, že pokud pacient léky vysadí, deprese se může vrátit, proto by se nemělo s léčbou přestávat ihned po vysazení antidepresiv. Pokud nepomůže ani kombinace léčby psychologické s léčbou antidepresivy, nemocný musí do léčebny. 15

4 Sebevraždy Sebevražda je nejhorší možností, jak může deprese mladistvého skončit. A jsou to právě mladiství, kteří mají největší počet pokusů o sebevraždu. Tyto pokusy ale většinou bývají z impulzu, depresivní adolescent si pokus předem neplánuje a nepřemýšlí, má tendenci dělat to, co ho v danou chvíli napadne a příliš nad danou věcí nepřemýšlí, mladí lidé se hůře ovládají. 39 V jedné australské studii se uvádí, že 6,6% mladých lidí, kteří o sebevraždě přemýšlí, se o ni jednou či vícekrát pokusí. 40 Bývá důležité odlišit neurotické deprese od těžších forem depresí vzhledem k nebezpečí sebevražedné aktivity 41 Adolescenti si často myslí, že sebevraždou vše vyřeší, nebudou lidem okolo na obtíž a vše bez nich bude jednodušší, ale neuvědomí si, kolik bolesti tím způsobí své rodině, blízkým, kamarádům. Nejvíce dokonaných sebevražd spáchají mladí muži. Je sice pravda, že dívky častěji trpí depresí a také se častěji pokoušejí vzít si život, ale na druhou stranu 39 Osobní rozhovor s Mgr. Šnorkem. 40 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy, s. 123. 41 DUŠEK, Karel a Alena VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ. Diagnostika a terapie duševních poruch. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1620-6., s. 155. 16

většinou používají metody, které mají méně tragické následky, a také spíše než muži někoho požádají o pomoc, když cítí, že už situaci samy nezvládnou. 42 Sebevražda je výsledkem složitého vzájemného působení sociálních, psychologických, neurologických, biologických a kulturních proměnných. 43 Pokud s někým mluvíme, měli bychom opravdu vnímat, co říká a vypozorovat tak jisté varovné signály, kterými může dát adolescent najevo sklony k sebevraždě. Tyto varovné signály mohou vypadat například takto: Bylo by vám líp beze mě. Přál bych si být mrtvý. Chtěl bych jen tak usnout a už se nikdy neprobudit. Život nemá smysl Kdybych tak mohl navždycky zmizet. 44 42 CARR-GREGG, Michael. Psychické problémy, s. 123. 43 Tamtéž, s. 124. 44 Tamtéž, s. 125. 17

5 Následky deprese do budoucna Pokud adolescent trpí depresí a pomocí antidepresiv, nebo psychologické léčby se zcela vyléčí, nemoc v dospělosti není. 45 Pokud ale není deprese řádně doléčena, může přetrvávat několik let. Patří k nim ztráta úcty k sobě samému, samoléčení alkoholem a drogami, rozpad rodiny a kariéry, chronické zneschopnění, a v řadě případů i smrt. 46 Možnost relapsu v dospělosti je, ale pokud se v mladém věku deprese doléčí, tato pravděpodobnost je malá. 45 Osobní rozhovor s Mgr. Šnorkem. 46 Deprese člověka rozkládá, zneschopňuje a zabíjí [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné z: http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1100/med1100_9.html. 18

Závěr V seminární práci jsem se snažila objasnit, co to deprese doopravdy je, že jde o skutečnou nemoc, která se dá léčit. Nastudovala jsem si literaturu o depresi adolescentů a následně z ní hodně vycházela. Seminární práci jsem konzultovala s Mgr. Václavem Šnorkem, který mi pomohl dojít k závěru, ve kterém jsem chtěla zjistit, zda může deprese mladistvého ovlivnit jedince i v dospělosti. Tímto závěrem se má hypotéza vyvrátila. Bylo by určitě zajímavé provést diskuzi s vyléčeným jedincem, který by mi mohl mé tvrzení potvrdit, či naopak vyvrátit. Dalším, jistě zajímavým, tématem, kterým bych se mohla zabývat je to, zda je nejčastější příčinou sebevražd mladistvých právě deprese, nebo zda jde o jinou psychickou nemoc, nebo úplně jiný faktor. Dalším závěrem, ke kterému jsem během vypracovávání práce došla, je to, že v hlavních zdrojích, ze kterých jsem především vycházela (knižní zdroje) se autoři již nezabývají stavem po vyléčení deprese, případně relapsem. Toto je důvodem, proč mi byl při řešení cíle nápomocný především konzultant Mgr. Šnorek. 19

Seznam zdrojů Beckova stupnice pro hodnocení deprese [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné z: http://help24.cz/index.php?page=beckova-stupnicecarr-gregg, Michael. Psychické problémy v dospívání. Přeložil Denisa ŠMEJKALOVÁ. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0062-8 Deprese člověka rozkládá, zneschopňuje a zabíjí [online]. [cit. 2017-02-16]. Dostupné z: http://www.zdrava-rodina.cz/med/med1100/med1100_9.html DUŠEK, Karel a Alena VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ. Diagnostika a terapie duševních poruch. Praha: Grada, 2010. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1620- 6. HORT, Vladimír, HRDLIČKA, Michal, KOCOURKOVÁ, Jana, MALÁ, Eva a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-472-9 KALVACH, Zdeněk, ČELEDOVÁ, Libuše, HOLMEROVÁ Iva, JIRÁK, Roman, ZAVÁZALOVÁ, Helena, WIJA, Petr, a kolektiv. Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4026-3 Osobní rozhovory s Mgr. Václavem Šnorkem TAKÁCS, Lea, SOBOTKOVÁ, Daniela a Lenka ŠULOVÁ, ed. Psychologie v perinatální péči: praktické otázky a náročné situace. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5127-6. TOD, David, Joanne THATCHER a Rachel RAHMAN. Psychologie sportu. Praha: Grada, 2012. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3923-6. 20

Přílohy I. Beckova posuzovací škála deprese 1. o necítím se smutný(-á) o cítím se posmutnělý(-á), sklíčený(á) o jsem stále smutný(-á) a smutku se nedokážu zbavit o jsem tak nešťastný(-á), že to nemohu snést 2. o příliš se budoucnosti neobávám o budoucnosti se obávám o vidím, že se už nemám na co těšit o vidím, že budoucnost je beznadějná, má situace se nemůže zlepšit 3. o nemám pocit nějakého životního neúspěchu nebo smůly o v životě jsem měl(-a) více smůly a neúspěchu než obvykle mají jiní lidé o vidím, že můj dosavadní život byl jen řadou neúspěchů o vidím, že jsem jako člověk (otec, matka, manžel(-ka)) plně selhal(-a), zklamal(-a) 4. o nejsem nijak zvlášť nespokojený(-a) o věci mě už tak netěší jako dříve o nic mi již nepřináší uspokojení 21

o ať dělám cokoliv, nevzbudí to ve mě sebemenší potěšení 5. o netrpím pocity viny o často mívám pocity viny o hodně mívám pocity viny o stále trpím pocity viny 6. o nemám pocit, že budu za něco potrestán(-a) o mám pocit, že bych mohl být potrestán(-a) o očekávám, že budu nějak potrestán(-a) o vím, že budu nějak potrestán(-a) 7. o necítím se příliš zklamán sám sebou o zklamal(-a) jsem se v sobě o jsem dosti znechucen(-a) sám(-a) sebou o nenávidím sebe sama 8. o necítím se horší než kdokoli jiný o mám spoustu nedostatků a dělám hodně chyb o stále si vyčítám všechny své chyby o za všechno špatné mohu já 9. o nepřemýšlím o sebevraždě 22

o někdy pomýšlím na sebevraždu o často přemýšlím o sebevraždě o kdybych měl(-a) příležitost, tak bych si vzal(-a) život 10. o nepláču více než obyčejně o pláču nyní častěji než předtím o pláču nyní stále, nedokážu přestat o předtím jsem mohl(-a) plakat, nyní to nejde i kdybych chtěl 11. o nejsem nyní podrážděný (-á) více než obvykle o jsem často podrážděný(-á) a rozladěný(-á) o jsem stále podrážděný(-á) a rozladěný(-á) o nemohu se již rozčílit ani věcmi, které mě dříve obvykle rozčilovaly 12. o neztratil(-a) jsem zájem o ostatní lidi o mám menší zájem o ostatní lidi o ztratil(-a) jsem většinu zájmu o ostatní lidi o ztratil(-a) jsem všechen zájem o ostatní lidi 13. o dokážu se většinou rozhodnout v běžných situacích o odkládám svá rozhodnutí častěji než dříve o mám značné potíže v rozhodování o vůbec se nedokážu rozhodnout 14. o nemám větší starosti se vzhledem než dříve o mám starosti, že vyhlížím už dost staře a neatraktivně 23

o mám dojem, že se můj zevnějšek značně zhoršil, takže vypadám dosti nepěkně o mám pocit, že vypadám hnusně a odpudivě 15. o práce mi jde jako dříve o musím se nutit když chci začít něco dělat o dá mi velké přemáhání, abych cokoliv udělal(-a) o nejsem schopen(-a) jakékoli práce 16. o spím stejně dobře jako dříve o nespím již tak dobře jako dříve o probouzím se o 1-2 hodiny dříve než obvykle a nemohu spát o denně se probouzím předčasně a nedokážu spát více než 5 hodin 17. o necítím se více unaven(-a) než obvykle o unavím se snáze než dříve o téměř všechno mě unavuje o únava mi zabraňuje cokoli dělat 18. o mám svou obvyklou chuť k jídlu o nemám takovou chuť k jídlu jakou jsem míval(-a) o mám mnohem menší chuť k jídlu o zcela jsem ztratil(-a) chuť k jídlu 19. o v poslední době jsem nezhubnul(-a) 24

o ztratil(-a) jsem v poslední době více než 2,5 kg o ztratil(-a) jsem v poslední době více než 5 kg o ztratil(-a) jsem v poslední době více než 7,5 kg 20. o nestarám se o své zdraví více než obvykle o dělají mi nyní starosti různé bolesti v těle, mám citlivý žaludek, trpím zácpou, bušením srdce apod. o velice často myslím na své tělesné obtíže o moje bolesti a těžkosti mě plně vyčerpávají 21. o nepozoruji snížení zájmu o sex o mám menší zájem o sex než dříve o mám o hodně menší zájem o sex než dříve o ztratil(-a) jsem úplně zájem o sex 25