Projekty, projektové řízení, spojitost s EU fondy

Projekty, projektové řízení, spojitost s EU fondy Luboš Janák 4 ESVS, Veřejné zakázky, projekty a rozvojové fondy EU 1.Přednáška 1 Osnova přednášky Úvod do projektového řízení Základní pojmy projektového řízení Projekty a jejich klasifikace Pozice projektového manažera Životní cyklus projektu Regionální politika EU Pozice RP v rozpočtu EU Cíle RP Důvody pro existenci RP Stručná historie Základní charakteristiky RP Hlavní Cíle RP pro 2007-13 Nástroje RP a jejich fondy 2 Studijní literatura k projektovému managementu DOLEŽAL, J. Projektový management podle IPMA. Praha: Grada Publishing 2009, 1. vydání, 507 s. ISBN 978-80-247-2848-3. TAYLOR, J. Začínáme řídit projekty. Brno: Computer Press 2007, 1. vydání, 215 s. ISBN 978-80-251-1759-0. SVOZILOVÁ, A. Projektový management. Praha: Grada Publishing 2006, 1. vydání, 356 s. ISBN 80-247-1501-5. MAREK, D., KANTOR, T.: Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Společnost pro odbornou literaturu Barrister & Principal, 2007, 2. aktualizované vydání, 215 s. ISBN - 978-80-87029-56-5. Projektový management European Commission. Project Cycle Management Guidelines [online]. 2004: http://ec.europa.eu/europeaid/multimedia/publications/publications/manu als-tools/t101_en.htm. 3 Projektové řízení Projektové řízení Projektový management Management projektů Řízení projektů Project Management Dotační management to manage + plán/návrh Aplikace ve všech oblastech života lidské společnosti Samostatný vědní obor Přednášený na technických i ekonomických vysokých školách Součást všeobecné gramotnosti absolventa univerzitního Starověk- také ambiciózní projekty Velmi mladý obor (po 2. sv. válce) Zejména ve stavebnictví a v IT Od 60. let mezinárodní standardizace Standardizace (PMBoK, IPMA, PRINCE 2, aj.) Projektové řízení = množství metod a technik, styl práce a filosofie Všechny stupně úrovně využití Používání tohoto principu při EU projektech studia 5 6 1

Definice projektového řízení Definice projektu = nejdůležitější prvek projektového řízení!!! Přitom je třeba zajistit rovnováhu mezi: rozsahem prací, časem, náklady a kvalitou, zájmovými skupinami s různými požadavky a očekáváním, stanovenými požadavky (potřebami) i nestanovenými požadavky (očekáváním). Řada definic, ale mezi nejvýstižnější patří: Projekt je posloupnost úkolů ohraničená začátkem a koncem, které jsou propojeny a svázány časem, zdroji a požadovanými výsledky. 7 8 Projekt Projekt = nástroj ke změně!!! Projekt = unikátnost a dočasnost!!! 9 Projekt má: specifický, požadovaný výstup, cíl jasně definovaného nositele primární cílovou skupinu příjemců projektu počáteční termín zahájení konečný termín, kdy musí být ukončen (dočasnost) definované kroky (aktivity), které na sebe přirozeně navazují rozpočet, který určuje množství osob, dodávek a finančních prostředků nutných pro dokončení projektu projektový tým, který je tvořen různými profesemi a systém zodpovědností a pravomocí těchto členů týmu rizika, která je nutné vyhodnotit nastavený systém průběžného vyhodnocování a zpětné vazby a definovaná kritéria pro kontrolu cílů 10 Projekty vs. operace Obecné rozdíly mezi projekty a operacemi lze vyjádřit různými parametry, jako jsou například: Projekt Omezený čas Jedinečný Přechodné zdroje Orientace na cíl Pružnost Riziko a nejistota Operace Trvalé Opakující se Stabilní zdroje Orientace na role Stabilita Zkušenost Příklady projektů Stavba pyramid, expedice Peru, politická volební kampaň, organizace konference, Přistání člověka na Měsíci, studium na MUP, diplomová práce, nákup nového stroje do výroby, revitalizace parku, výstavba nové cyklostezky, zavedení nového výrobku na trh, změna organizační struktury firmy. 11 12 2

Trojimperativ projektu Termín pro popis 3 klíčových cílů, kterých musí být současně dosaženo CO má být vytvořeno KDY to má být vytvořeno ZA KOLIK to má být vytvořeno Definice úspěšného projektu - pravidlo OTIFOB Vzájemný rozpor trojimperativu neustále hledáme kompromis mezi možným a chtěným! 13 14 Důvody neúspěchu životaschopných projektů Nedostatek zdrojů na ukončení projektu (lidé, finance,..) Nedostatek času na ukončení projektu Nejasná očekávání z projektu Rozdílná očekávání z projektu mezi zúčastněnými vedou k nespokojenosti s výsledky Paretova analýza První podmínka úspěšnosti projektu: jasně definovaný cíl!!! 15 16 Role projektového manažera celkovou zodpovědnost za výsledek má jediná osoba (projektový manažer); požaduje se koordinace aktivit různých nositelů, tj. lidí, útvarů a organizací; využívání speciálních projektových technik 4 základní dovednosti : organizace, plánování, vedení, kontrola obtížné uplatnění teoretických základů, ale především KOMUNIKACE, INTEGRACE A SYSTÉMOVÉ MYŠLENÍ projektový management x management Přístupy k řízení projektových týmů Projektový tým se často sestává ze specialistů a odborníků pro daný obor, kteří se v minulosti většinou nikdy vzájemně nesetkali. Jejich hlavním nadřízeným je projektový manažer, jehož úkolem je vytvořit systém řízení a týmové spolupráce. Základní manažerské styly: Autokratický styl Demokratický styl Laissez-faire Leadership 17 18 3

Klasifikace projektů Projekty investiční (tvrdé) pořízení investičního majetku, který dále slouží k naplňování cílů projektu. Projekty neinvestiční (měkké) realizace činností, pořizování majetku je značně omezeno. Projekty smíšené Projekty PSO: People - Systems - Organization. Příklady: Projekty investiční (stavební činnost, modernizace technologií) Projekty neinvestiční (zaměstnávání tělesně handicapovaných, konference, systém rekvalifikace pro osoby bez vzdělání atd.) Projekty smíšené (informační systém úřadu včetně instalace výpočetní techniky) 19 Klasifikace projektů dle velikosti Dle personálního obsazení: Malý projekt do 5 pracovníků Střední projekt 6-25 pracovníků Velký projekt nad 25 pracovníků Dle rozpočtu: Malý projekt - projekt s hodnotou evropské dotace méně než 50 mil. eur Velký projekt projekt s hodnotou evropské dotace více než 50 mil. eur 20 Životní cyklus projektu Životní cyklus projektu představuje sled jednotlivých fází od zahájení po ukončení projektu. Příklad projektového cyklu Projektový cyklus se dělí na etapy V rámci každé etapy se realizují kroky, z nichž některé mohou být realizovány i souběžně. Nejmenšími díly práce jsou úkony, elementární dílčí práce realizované většinou jednotlivci. 21 22 Běžný projekt vs. projekt dotovaný z EU Projektové řízení a dotační možnosti Běžný projekt Koncepční návrh Definice projektu xxx xxx Realizace projektu xxx Provoz projektu Ukončení projektu Projekt financovaný z EU Identifikace a formulace záměru Příprava projektu Posouzení a schválení projektu Vyjednávání a podpis smlouvy Implementace a monitoring projektu Hodnocení výsledků projektu Doba udržitelnosti projektu xxx 23 24 4

Studijní literatura k regionální politice EU Regionální politika EU MAREK, D., KANTOR, T.: Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. Společnost pro odbornou literaturu Barrister & Principal, 2007, 2. aktualizované vydání, 215 s. ISBN - 978-80-87029-56-5. Fondy Evropské unie [online]. 2013: http://www.strukturalni-fondy.cz. EUROPEAN COMMISSION. DG REGIO. Politika soudržnosti 2007 2013. Poznámky a úřední texty. Luxembourg, Leden 2007. ISBN 92-79- 03805-2. [online]. 2007: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/p df/2007/publications/guide2007_cs.pdf. EurActiv [online]. 2013: http://www.euractiv.cz. Euroskop.cz [online]. 2013: http://www.euroskop.cz/43/sekce/fondy-eu. Regional Policy Inforegio [online]. 2013: http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm. 26 Rok 2013, rozpočet EU Cíl regionální politiky EU = politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (PHSS) = strukturální politika EU = politika soudržnosti (kohezní politika) Evropská regionální politika (politika soudržnosti), je projevem určité solidarity na úrovni EU a má i nezanedbatelný význam při posilovaní společné identity cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů (chudé vs. bohaté), 271 regionů http://ec.europa.eu/budget/figures/2013/2013_en.cfm 27 podporuje harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj ekonomických činností, vysokou úroveň zaměstnanosti, rovnost mezi muži a ženami a vysokou úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí SZP vs. Regionální politika EU Hlavní rozdíl mezi SZP a RP EU SZP je více nároková na platby, které probíhají automaticky podle stanovených pravidel a nejsou zpravidla vázány na žádný konkrétní účel RP EU podporuje vždy jen konkrétní projekty přispívající k naplňování cílů této politiky Prosazován trend poklesu výdajů na společnou zemědělskou politiku a naopak jsou postupně posilovány prostředky věnované na regionální politiku. Existence regionální politiky na nadnárodní úrovni je přitom celosvětovým unikátem!!! 29 Důvody pro existenci regionální politiky na úrovni EU 1. Při vzniku EHS (v roce 1958) se předpokládalo, že integrace trhu zostří konkurenci problémy starých průmyslových odvětví Myšlenka kompenzace některých negativních důsledků vytvoření Společenství = jádro první koncepce regionální politiky tehdejšího EHS. 2. Rozpor mezi závažností regionálních problémů a schopnostmi států tyto problémy řešit státy s největšími regionálními problémy si nemohou dovolit věnovat dostatečné prostředky na vlastní RP nebezpečí- zaostávající regiony z nejméně vyspělých států neobstojí v ostré soutěži o získání zahraničních investic 30 5

Důvody pro existenci RP EU 3. Požadavek některých zemí na kompenzaci regionálních dopadů ostatních neregionálních politik EU zejména SZP 4. Poskytování nejrůznějších dotací do průmyslu (vlády pomáhaly průmyslu v boji proti konkurenci) dotování soukromých podniků z veřejných zdrojů je zakázáno zakládacími smlouvami, přičemž RP je jednou z mála povolených výjimek Důvody pro existenci RP EU 5. Snaha o vytvoření hospodářské a měnové unie projekt již ze 60. let omezení autonomie vlád v oblasti monetární i fiskální politiky fixace měn EU navzájem 2 základní možnosti řešení nižší konkurenceschopnosti devalvace měny politika aktivní adaptace Vazba na vytvoření Kohezního fondu 31 32 Hlavní etapy vývoje regionální politiky EU 1. období (1958-1974) Preambule v zakládajících Římských smlouvách posílit jednotu ekonomik členských států a zajistit jejich harmonický rozvoj snížením rozdílů, které existují mezi různými regiony a zmírnění zaostalosti méně rozvinutých regionů. RP EHS úzce zaměřena na posílení zdrojů věnovaných na národní RP jednotlivých států velmi individuální přístup. RP byla realizována formou relativně izolovaných projektů. V roce 1958 byly zřízeny 2 sektorově orientované fondy Evropský sociální fond - ESF a Evropský zemědělský záruční a usměrňovací fond - EAGGF. 33 34 1. období (1958-1974) Generální ředitelství pro regionální politiku (DG XVI, dnes DG REGIO) vzniklo až v r. 1968. Pomoc v rámci regionální politiky byla zaměřena na regiony postižené útlumem těžkého průmyslu a na zaostalé venkovské regiony. Sociální politika byla prováděna nezávisle na RP. Role Evropské investiční banky - poskytování zvýhodněných úvěrů na realizaci velkých infrastrukturních projektů a rozvojových projektů v těchto regionech. 2. období (1974-1985) Mezníkem pro vývoj RP EU se stal vstup V. Británie (a dvou menších zemí - Irska a Dánska) do Evropských společenství (ES) v roce 1973. V roce 1974 byl proto zřízen Evropský fond pro regionální rozvoj - ERDF (začal fungovat v roce 1975), kdy disponoval 4,8 % z rozpočtu ES. Prostředky z fondu byly výrazně zaměřeny na restrukturalizaci starých průmyslových regionů. O evropské regionální politice nelze v tomto období hovořit - neexistoval žádný významný systém koordinace národních regionálních politik. 35 36 6

3. období (1986-1999) Reforma regionální politiky - soubor změn evropské legislativy přijaté v roce 1988 Integrace regionální politiky se sociální politikou a s částí zemědělské politiky do tzv. strukturální politiky Jednotlivé dříve vzniklé fondy (ESF, ERDF a EAGGF) tak byly sloučeny do fondů solidarity, které jsou nyní označované za strukturální fondy. Poslední strukturální fond Finanční nástroj na usměrňování rybolovu (FIFG) byl zřízen v roce 1993 a začal fungovat v roce 1994. Systém regionů NUTS 3. období (1986-1999) Hlavní impulz = přijetí Španělska a Portugalska do ES v roce 1986, podpora nejméně rozvinutých oblastí. RP byla v tomto období poprvé realizována nikoli na jednoletém základě, ale během nově zřízených střednědobých období nazvaných programové období. Pro programové období 1989-1993 bylo poprvé definováno 5 cílů strukturální politiky, v roce 1995 přibyl 6. cíl = obrat ve vztahu k národním RP 3 základní rozdíly u cílů: maximální výše podpory, okruh podporovaných aktivit, výše dotace 37 38 3. období (1986-1999) Zavedeny tzv. principy strukturální politiky EU a zejména byl rozpracován systém programování - přistoupeno k tvorbě programových dokumentů Decentralizace rozhodování o výběru konkrétních projektů podpořených ze zdrojů EU na orgány jednotlivých členských států Orgány Evropské komise se věnovaly koncepčním záležitostem, příp. kontrole. Ve druhé polovině tohoto období tak byl posílen princip hodnocení a monitorování 39 3. období (1986-1999) - Kohezní fond byl zřízen v roce 1993/94 nejslabší státy EU splní Maastrichtská kritéria pro zavedení společné měny není součástí (SF) Hlavními rozdíly mezi KF a SF jsou: 1) celé státy vs. úroveň regionů NUTS II, případně NUTS III, 2) užší spektrum podporovaných projektů než v případě strukturálních fondů 3) míra spolufinancování může dosáhnout až 85% 4) kritériem pro podporu členského státu je jeho HNP nižší než 90% průměru HNP EU na 1 obyvatele. 40 4. období (2000-2006) Změny připravené pro toto programové období byly motivovány 2 skutečnostmi: 1) nutnost připravit politiku soudržnosti na blížící se rozšíření EU o bývalé postkomunistické státy 2) snahy o zjednodušení procedur, implementačních struktur a celkové odbyrokratizování politiky soudržnosti Hlavní změny: a) větší decentralizace implementace podpory b) snížení počtu Cílů ze 6 na 3 c) jednotnější přístup k realizaci podpory EU ve všech členských státech d) posílena byla role principu hodnocení a monitorování Současné 5. období (2007-13) 3 základní Cíle: Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce (bývalý Interreg) Klíčová je hodnota 75 % průměru HDP/obyvatele EU Po vstupu nových členských států do EU v roce 2004 se počet obyvatel žijících v podporovaných regionech zvýšil ze 68 mil. na 116 mil. obyv., tj. z 18 na 25% obyvatel EU 27. Podstatně vyšší objem prostředků pro ČR cca 2,7 % HDP cca 100 mld. Kč/ročně. 41 42 7

Smysl regionální politiky EU Postavení a základní principy regionální politiky EU Smysl regionální politiky EU - projev určité solidarity na úrovni EU - umožnit všem regionům v EU získávat plný prospěch z příležitostí, které nabízí JVT a současně přispívat ke stabilitě prostředí RP EU je hmatatelná a patrná - výsledky jsou zřetelně viděny evropskými občany: Měnící se podmínky na trhu práce (rekvalifikace) Dodatečné prostředky do infrastruktury (rekonstrukce dálnic a letišť) Pomoc malým a středním firmám, pomoc v odlehlých regionech 43 44 Základní principy regionální politiky EU Koncentrace prostředky z fondů by měly být využívány pouze k realizaci předem stanovených cílů a soustředěny co nejúčelněji na projekty, které maximalizují užitek. Partnerství úzká spolupráce mezi Evropskou Komisí a odpovídajícími orgány na národní, regionální a místní úrovni. Programování prostředky fondů jsou alokovány na základě víceletých a víceoborových programů, které se následně realizují konkrétními projekty. Adicionalita (doplňkovost) finance z fondů mají pouze doplňovat ostatní veřejné výdaje, nikoli je nahrazovat. Členské státy nemohou využívat prostředky EU jako Doplňkové principy regionální politiky EU Monitorování a vyhodnocování průběžné sledování a vyhodnocování prováděných opatření a celkové efektivnosti vynakládaných prostředků. Subsidiarita jednotlivé cíle musí být plněny na co nejnižší možné úrovni rozhodování. Tento princip je zakotven v Maastrichtské smlouvě. Solidarita ekonomicky vyspělejší země svými příspěvky do společného rozpočtu financují rozvoj států hospodářsky méně rozvinutých. náhražku vlastních rozpočtových výdajů. 45 46 Institucionální rámec RP EU RP koordinovaná komunitární politika EU!!! Hlavní instituce pro realizaci regionální politiky EU: Evropská Komise - Generální ředitelství pro regionální politiku (DG Regio) Jednotlivé fondy EU v programovém období 2007 2013 Výbor regionů (Committee of the Regions - CoR) Hospodářský a sociální výbor (European Economic and Social Committee) Evropská investiční banka 47 48 8

Programové období 2007-13 Lisabonská strategie inovace, konkurenceschopnost, podnikání Podpora je směřována do 3 základních priorit politiky soudržnosti: 1) zvýšení atraktivnosti EU a jejích regionů pro investování a zaměstnávání 2) zlepšení znalostí a inovací jako faktoru růstu 3) vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst. 27 států, 271 regionů Johannes Hahn komisař pro regionální politiku László Andor komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění 3 Cíle politiky soudržnosti v programovém období 2007-2013 Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce 49 50 Cíl 1 Konvergence určen na podporu nejméně rozvinutých členských států a regionů v rozšířené EU regiony s HDP/obyvatele < 75 % průměru EU-25 spadají sem také regiony postižené tzv. statistickým efektem - také označení ( Phasing out regiony, odcházející regiony nebo Transit regions (regiony s HDP/obyvatele > 75 % průměru EU-25 a zároveň s HDP/obyvatele < 75 % průměru EU-15) = dočasná podpora podpora určena rovněž pro členské státy s HNP < 90 % průměru EU-25 (Fond soudržnosti) ERDF ESF Fond Soudržnosti Cíl 1 Konvergence Nejintenzivněji podporované regiony!!! http://ec.europa.eu/regional_policy/atlas2007/index_en.htm 51 52 Projekty - Konvergence Hlavní cíl: podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a regionech modernizace ekonomiky a rozšíření a zlepšení základní infrastruktury, ochrana ŽP investice do dopravní infrastruktury investice do lidského kapitálu, a to zejména zlepšením vzdělávacích a přípravných systémů rozvoj institucionálních kapacit a efektivity veřejné správy na národní, regionální a místní úrovni. Cíl 2: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Uplatňován v členských státech a regionech, které se nekvalifikovaly pro cíl Konvergence (HDP/obyv. > 75 % průměru EU) není potřeba výrazné pomoci Přechodný režim pro regiony NUTS 2 s HDP na osobu nižším než 75 % průměru EU-15 (v období 2000-2006), ale vyšším než 75 % průměru EU-15 (v období 2007-2013)(tzv. phasing-in ) Podpora ekonomických změn v průmyslových městských a venkovských oblastech zvyšováním jejich konkurenceschopnosti a atraktivity Programy pro zaměstnanost Podpora rozvoje znalostních ekonomik Podpora lidských zdrojů, tak i infrastruktury (jak běžné, např. dopravní, tak i infrastruktura pro VaV) 53 54 9

Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 2 Cíle RPEU 2007-13 ERDF ESF 55 56 Cíl 3: Evropská územní spolupráce Cíl 3 Evropská územní spolupráce Vychází z bývalé Iniciativy Interreg, tj. podpora spolupráce (přeshraniční, mezinárodní, meziregionální). Podpora integrace EU na všech úrovních! Realizována ve formě přeshraničních, meziregionálních a nadregionálních operačních programů. Cíl zaměřen na specifické problémy v oblastech, které jsou rozděleny národními hranicemi. Financováno pouze z ERDF Hlavní priority: podpora rozvoje vědy a výzkumu a informační společnosti, životní prostředí a předcházení rizikům, řízení vodních zdrojů. 57 58 Cíl 3 Evropská územní spolupráce OP Nadnárodní spolupráce Cíle a sféry RP EU okruh podporovaných aktivit (v případě Cíle 1 je podporován nejširší okruh aktivit) maximální výše částky, které může podpora ze strany EU dosáhnout (nejvíce cíl 1) 59 60 10

Finanční perspektiva 07-13 = rozpočet EU Finální podoba schválena na summitu Evropské rady dne 16.12. 2005 Unie bude hospodařit s částkou cca 824,4 mld. EUR. Více než třetina této částky, tj. 347 mld. Eur byla určena na regionální politiku EU Rozdělení v rámci priorit regionální politiky, tedy 347 mld. EUR: Konvergence: 81,9 % Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: 15,7 % Evropská územní spolupráce: 2,4 %. Rozdělení v rámci priorit regionální politiky 61 62 Rozdělení evropských fondů dle zaměření regionální politiky Více než 80 % dotací z ERDF putuje zhruba stovce nejzaostalejších regionů Rozdíl mezi konvergenčními regiony a ostatními je 10:1 v absolutních hodnotách dotací ze strany EU Nástroje regionální politiky EU 63 64 Nástroje regionální politiky EU Strukturální fondy EU Fond soudržnosti Fond solidarity Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu Globalizační fond Aktivity EIB Komunitární programy Strukturální fondy EU (2007-2013) V rámci programovacího období 2007 2013 jsou cíle regionální politiky EU naplňovány prostřednictvím dvou strukturálních fondů: Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) 65 66 11

Strukturální fondy EU = jádro regionální politiky EU = představují vymezené finanční prostředky s jasně stanovenými pravidly pro jejich použití při rozvoji regionů zaměřeny na snižování rozdílů v úrovni rozvoje regionů a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů tvoří podstatnou část rozpočtu EU patří k veřejným prostředkům členské státy mohou při vyjednávání s EU vycházet ze svých specifických potřeb zdrojem financí pro SF jsou finanční příspěvky členských států do společného evropského rozpočtu Evropský fond regionálního rozvoje = European Regional Development Fund ERDF 2 poslání: vyrovnat regionální rozdílnosti ve Společenství podporovat stabilní a udržitelný rozvoj Největší fond z hlediska objemu finančních prostředků Založen v roce 1975 Cílem je směřovat finanční podporu do regionů EU, jejichž rozvoj zaostává, napomáhat jejich rozvoji a odstraňovat závažné ekonomické a sociální rozdíly. ERDF přispívá na rozvoj infrastruktury, zakládání a růst malých a středních podniků a na další rozvojové aktivity v postižených městských a venkovských oblastech směrovány na národní či regionální orgány členských států 67 68 Konvergence Výzkum a technologický rozvoj, inovace a podnikání, informační společnost, životní prostředí, turismus, kultura, doprava, energie, vzdělávání, zdraví. ERDF a jednotlivé Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Inovace a znalostní ekonomika, životní prostředí, doprava a telekomunikace se zaměřením na ekonomiku. Evropská územní spolupráce Ekonomický přeshraniční rozvoj a sociální přeshraniční aktivity, zavedení mezinárodní spolupráce, zvýšení účinnosti regionální politiky díky mezinárodní spolupráci a výměně zkušeností. 69 Evropský sociální fond = European Social Fund ESF Poslání: rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanosti Fond založen v roce 1960 Podporuje aktivity a politiky v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů Prostředky ESF lze použít na spolufinancování všech Cílů RP politiky EU primárně ale první dva cíle Aktivní politiky trhu práce podporující integraci, sociální inkluze / rovné příležitosti, systémy celoživotního učení, školení pro inovace a adaptabilitu, lepší účast žen Místní rozvoj/územní pakty zaměstnanosti Informační společnost 70 Hlavní cílové skupiny ESF Fond Soudržnosti = Cohesion Fund Poslání: podpora hospodářské a sociální soudržnosti Společenství pomoc poskytovaná z Kohezního fondu doplňuje pomoc ze strukturálních fondů Fond soudržnosti nepatří mezi strukturální fondy!!! Založen 93/94 Kritéria pro udělení nároku na dotace: pro země s HNP/obyv. nižším než 90 % průměru EU členský stát musí realizovat program splňující podmínky hospodářské konvergence pro projekty v dopravě a životním prostředí 71 Celkový rozpočet 69,578 miliard EUR na 7 let (2007-2013) 72 12

Fond soudržnosti - 2007-2013 Poskytuje pomoc danému státu na národní úrovni Fond soudržnosti 2007-2013 Financuje přímo vybrané operační programy (v ČR OP ŽP, OP Doprava) (shodné se strukturálními fondy) Financuje "velké infrastrukturální projekty" v oblasti životního prostředí (min. 25 milionů EUR) a dopravy (minimálně 50 milionů EUR) Při financování strukturálních operací nesmí docházet k překrývání pomoci z Kohezního fondu a ze strukturálních fondů. 73 74 Rozpočty pro Strukturální fondy a Fond Soudržnosti Hlavní cíle evropské regionální politiky 2000-2006 2007-2013 195 mld. EUR SF 277 mld. EUR pro SF 18 mld. EUR Kohezní fond 70 mld. EUR Kohezní fond Zdroj: http://ec.europa.eu/regional_policy. 75 76 Děkuji za pozornost janak@mup.cz Konzultační hodiny: - po přednášce - nebo po domluvě Dubečská, místnost 121 77 13