Píloha. 1: Rámcové smrnice pée o les v CHKO Blanský les

P Í L O H Y

Píloha. 1: Rámcové smrnice pée o les v CHKO Blanský les V Rámcových smrnicích pée o les pro I. a II. zónu CHKO Blanský les jsou oproti OPRL pro PLO. 12 - Pedhí Šumavy a Novohradských hor zohlednna specifika hospodaení dle zákona. 114/92 Sb., o ochran pírody a krajiny ve znní pozdjších úprav. I. zóna CHKO: Území, která jsou v lesích zaazena do I. zóny CHKO, jsou v mnoha pípadech souasn chránna formou MZCHÚ (kategorie NPR, PR a PP). Rámcové smrnice pée o les jsou zpracovány pro každé MZCHÚ v plánech pée o tato území. Pée o lesy v MZCHÚ mže mít rznou formu s ohledem na specifické pedmty a cíle ochrany jednotlivých území. Rámcové smrnice pro I. zónu jsou ureny pedevším pro lesní porosty mimo MZCHÚ. Pro území jednotlivých MZCHÚ v I. zón (krom NPR Vyšenské kopce) budou sloužit jako orientaní podklad a rámcové smrnice v plánech pée o tato území se od zde uvedených mohou rzn odlišovat, nebo budou ešit speciální režim na základ pedmt a cíl ochrany. Pro území NPR Vyšenské kopce, které má specifické stanovištní a managementové podmínky, není v plánu pée o CHKO zpracovávána zvláštní rámcová smrnice (i když v LHP pro LHC eský Krumlov má vlastní rámcovou smrnici). V Rámcových smrnicích pée o les pro I. zónu CHKO (smrnice. 1 až 4) je jejich rozdlení odvozeno od porostních typ a je zde brán ohled i na rozdíly mezi rznými stanovišti (zejména pvodní druhová skladba, ke které by mly porosty I. zóny smovat). II. zóna CHKO: Pro území II. zóny jsou zpracovány Rámcové smrnice pée o les (smrnice. 5 až 9) pro plošn nejvíce zastoupené cílové HS. Jejich rozdlení je odvozeno od porostních typ a diferenciace pée o les daná rozdíly mezi rznými stanovišti je potlaena (krom stanoviš lesa ochranného). V Rámcových smrnicích pée o les je použito íselné oznaení Cílových hospodáských soubor z pílohy. 4 k vyhlášce. 83/1996 Sb. bez odvození íslování pro lesy zvláštního urení. III. zóna CHKO: Pro území III. zóny nejsou Rámcové smrnice pée o les v plánu pée o CHKO Blanský les zpracovány. Pebírají se Rámcové smrnice pée o les ze schváleného LHP pro LHC eský Krumlov vycházející z OPRL pro pírodní lesní oblast. 12 - Pedhoí Šumavy a Novohradských hor (které byly Správou CHKO pipomínkovány v prbhu schvalování LHP). Pi jejich použití je nutné respektovat zákonná omezení vyplývající ze zákona. 114/92 Sb., o ochran pírody a krajiny ve znní pozdjších úprav. Vysvtlivky: Porostní typ: Zaazení dle souasných porostních skupin se provádí podle pevládající deviny. Není-li pro pevládající deviny vylišen porostní typ, adí se do píbuzného HS, a to DG do smrkového, MD do borového, tvrdé listnaté do bukového pípadn dubového (ve 2. LVS), mkké listnaté do olšového. Zvláštní ohled musí být brán na porosty s vyšším zastoupením JD a nezaazovat je (jak je obvyklé) do smrkových hospodáských soubor. Hospodáský zpsob: P - podrostní, N - násený, H - holosený, V výbrný podrostní pi nmž obnova lesních porost probíhá pod ochranou tženého porostu násený pi nmž obnova lesních porost probíhá na souvisle vytžené ploše, jejíž šíe nepekroí prmrnou výšku tženého porostu, nový porost vzniká jak na holé ploše tak pod ochranou tženého porostu holosený pi nmž obnova lesních porost probíhá na souvisle vytžené ploše, širší než je prmrná výška tženého porostu výbrný pi nmž tžba za úelem obnovy a výchovy lesních porost není asov a prostorov rozlišena a uskuteuje se výbrem jednotlivých strom nebo skupin strom na ploše porostu

Obmýtí: Je stanoveno jako plánovaná rámcová produkní doba lesních porost, zaazených do hospodáských soubor, udaná potem let, zaokrouhleným na desítky. Obnovní doba: Je plánovaná prmrná doba, která uplyne od zahájení do ukonení úmyslné obnovy lesního porostu, zaazeného do hospodáského souboru udaná potem let, zaokrouhleným na desítky. Minimální podíl melioraních a zpevujících devin pi obnov porost: Melioraní a zpevující deviny pro píslušné cílové hospodáské soubory podle soubor lesních typ jsou uvedeny píloze. 4 vyhlášky 83/1996 Sb. Minimální procentický podíl tchto devin v rámci cílového hospodáského souboru uruje píloha. 3 vyhlášky 83/1996 Sb. Pi zalesnní vtších kalamitních holin mže být podíl MZD v rámcových smrnicích hospodaení pimen snížen. Pípustné snížení % MZD je ešeno ve schválených LHP.

Rámcová smrnice pée o les -. 1 Oznaení Zóna CHKO Soubory lesních typ Rozloha 01 Mimoádn I., II. 0C, 0Z, 2Z, 5Z, 6Z, 4X, 3Y, 5Y, 6Y, 3J, 5J 83 ha nepíznivá stanovišt Cílová druhová skladba devin 4X: BK 6-8, LP 1, DB 1-2, BO +-1, JV, JD + 0Z: BO 8-10, B 0-1, DB Z, BK, JD, SM+ 2Z: DB 5-7, BK 1-4, BO +-3, LP 1, BR 3Z: BK 4-5, DB 1-4, BO +-4, BR +-1 4Z: BK 5-6, BO +-4, DB +-1, BR +-1, JD+ 5Z: BK 5-6, BO 1-2, JD 1-2, SM 1-2, B 6Z: SM 3-6, BK 2-5, BO 0-2, B 0-1, JD, J+ 3Y: BK 4-7, DB Z 1-3, BO +-4, JD, B+, TS 4Y: BK 6-7, DB 1-3, BO +-4, BR, JD + 5Y: BK 1-7, JD 2-3, SM 1-3, BO 0-1, KL, B, J+, TIS 6Y: SM 4-5, BK 4-5, JD 1-2, BO, KL, B, J+, TIS 3J: BK 1-5, JV (+KL) 1-4, LP 1-4, HB +-2, JD 1, JL+ 5J: BK 2-5, KL 2-3, JS 0-1, JL 0-1, JD 1-3, SM 1-2, LP, JV, TIS Porostní typy Základní rozhodnutí BO BK SM Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les ochranný les ochranný les ochranný Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 150 - fyzický vk 50 - nepetržitá 150 - fyzický vk 50 - nepetržitá 150 - fyzický vk 50 - nepetržitá Melioraní a zpevující deviny Výet devin: BK, JD, JV, KL, JL,LP, B, J, TS, JS, DB % MZD 0C,0Z - 5%; 3Y, 5Y, 6Y, 5Z, 6Z - 30%; 2Z, 5J - 60%; 4X - 80%; 3J - 90% % MZD 0C,0Z - 5%; 3Y, 5Y, 6Y, 5Z, 6Z - 30%; 2Z, 5J - 60%; 4X - 80%; 3J - 90% Hospodáský zpsob --- (V, P) % MZD 0C,0Z - 5%; 3Y, 5Y, 6Y, 5Z, 6Z - 30%; 2Z, 5J - 60%; 4X - 80%; 3J - 90% Zpsob obnovy a obnovní postup Ponechat samovolnému vývoji, obnovní tžbu s výjimkou nezbytných asananích tžeb pi výskytu škdc a chorob neprovádt, v okrajových ástech na mén exponovaných jednotlivé výbry až skupinová clonná se Maximáln využít pirozenou obnovu, pi umlé obnov výsadba nepravidelná, využít mikroklimaticky píznivjší plošky, asto nutná donáška zeminy, možno využít síje nkterých listná (KL, DB) Pée o nálety, nárosty a kultury Ochrana proti okusu (spíše individuální), možná podpora cílových druh redukcí náletových devin nebo pehoustlých SM nárost, Výchova porost Podpora devin pirozené skladby, šetit kee a podúrove, chránit pdní kryt, ve starších porostech výchovu minimalizovat Opatení ochrany les Ochrana proti krovcm na SM v okrajových ástech jen v nezbytných pípadech Doporuené technologie Technologie šetící pdní kryt a povrch, vhodná volba doby jejich nasazení nebezpeí eroze

Poznámka Tžebními zásahy nezasahovat do nejbližšího okolí skalních útvar. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.

Rámcová smrnice pée o les -. 2 Oznaení Zóna CHKO Soubory lesních typ Rozloha 20, 40 Exponovaná stanovišt nižších a stedních poloh I. 2S, 3C 3N, 4C, 3A, 4A Cílová druhová skladba devin výhledový cíl: 2S: DB 4-6, BK 3-5, BO +-1, LP +-1, JV, BR, TR 3C, 4C: BK 6, DB 2-3, JD 1, BO, LP, JV 3N, 3A, 4A: BK 5-6, DB 2-3, JD 1-2, LP 1-2, JL, JV, BR, BO Porostní typy Základní rozhodnutí DB BO SM Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa 59 ha Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 150 fyzický vk 30 - nepetržitá 130 ( fyzický vk) Melioraní a zpevující deviny 30 100 30 Výet devin: BK, DB, LP, JD, JV, JL, BR % MZD 70 100 % % MZD 60 % % MZD 60 % Hospodáský zpsob P (N, V) Zpsob obnovy a obnovní postup clonné see okrajové a pruhové podle konfigurace terénu nebo po spádnici, mén náseky s výstavky, uvolovat v pedstihu koruny pimíšených devin, stinné deviny (BK, LP, JD) do pedsunutých prvk skupinov nebo clonn Pi vhodné druhové skladb maximáln využít pirozenou obnovu, pi pemnách a doplnní druhové skladby podsadby Pée o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu (spíše individuální), možná podpora cílových druh redukcí náletových devin Výchova porost Podpora devin pirozené skladby, šetit kee a podúrove, chránit pdní kryt, podpora diferenciace porost Opatení ochrany les Chránit pdní kryt - nebezpeí eroze a písušk Doporuené technologie Technologie šetící pdní kryt a povrch, vhodná volba doby jejich nasazení nebezpeí eroze Poznámka Druhovou skladbu pibližovat skladb pirozené Pirozen obnovovat pedevším pvodní populace BK, JD, JV, KL, JS a JL V nejcennjších ástech území prodloužit obnovní dobu až na nepetržitou dobu obnovní, pípadn ponechat samovolnému vývoji. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.

Rámcová smrnice pée o les -. 3 Oznaení Zóna CHKO Soubory lesních typ Rozloha 50 Exponovaná stanovišt I. 5A, 6A, 6N 37 ha vyšších poloh Cílová druhová skladba devin ve SM porostech: SM 5-6, BK 3-4, JD 1-2, JV, KL, LP, JS, JL + v BK porostech: BK 7, JD 1-2, SM 1-3, JV, KL, LP, JS, JL + výhledový cíl: 5A: BK 3-5, JD 2-3, KL 2, LP, JS, JL, JV 6A: BK 3-5, JD 2-3, SM 1-2, KL 1-2, JL 1 6N: SM 3-4, BK 4+, JD 2-3, JR Porostní typy SM BK Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 130 40 130 40 Melioraní a zpevující deviny Výet devin: BK, JD, LP, JV, KL, JS, JL % MZD 50 % % MZD 70 100 % % MZD Hospodáský zpsob P, N (V) Zpsob obnovy a obnovní postup ve SM porostech pedsunuté skupiny pro BK a JD a skupinová clonná obnova BK a JD, uvolnit koruny pimíšených BK a JD, pak okrajové nebo pruhové clonné see; v BK porostech okrajové nebo pruhové clonné see, pedsunuté skupiny pro JD, mezery ve zmlazení možno doplnit SM (zejména v 6. LVS) Maximáln využít pirozenou obnovu, pi výsadbách vtroušených a pimíšených devin použít poloodrostky, nepravidelný spon Pée o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu oplocením nebo individuální, píp. ochrana proti bueni, pi prostihávkách pehoustlých nárost podpora vtroušených devin Výchova porost Podpora devin pirozené skladby, šetit spodní etáž, ve starších porostech výchovu minimalizovat Opatení ochrany les ve SM porostech ochrana proti krovcm v nezbytném rozsahu Doporuené technologie Technologie šetící pdní kryt a povrch Poznámka Druhovou skladbu postupn pibližovat skladb pirozené. Pirozen obnovovat pedevším pvodní populace BK, JD, JV, KL, JS a JL V nejcennjších ástech území prodloužit obnovní dobu až na nepetržitou doba obnovní, pípadn ponechat samovolnému vývoji. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.

Rámcová smrnice pée o les -. 4 Oznaení Zóna CHKO Soubory lesních typ Rozloha 54 Živná stanovišt I. 5S, 6S, 5B, 5H, 5D, 6D 68 ha vyšších poloh Cílová druhová skladba devin ve SM porostech: SM 4-6, BK 3-4, JD 1-2, JV, KL, LP, JL, TR+ v BK porostech: BK 6, SM 2, JD 2, JV, KL, LP, JL, TR+ výhledový cíl: 5S: BK 4-5, JD3-5, KL+2, LP+1 6S: BK 3-4, SM 3, JD 3, KL +1 5B: BK 5-6, JD 3-4, KL 1, JS 5H: BK 4-6, JD 4-6, LP+, KL+, JS 5D: BK 3-6, JD 3-4, KL 1-2, JL 1-2, JS +1 6D: SM 2, JD 3, BK 5, KL 1, JS+ Porostní typy SM BK Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 40 130 40 Melioraní a zpevující deviny Výet devin: BK, JD, JV, KL, LP, JL, JS, TR % MZD 50 60 % % MZD 70 100 % % MZD Hospodáský zpsob P, V Zpsob obnovy a obnovní postup ve SM porostech okrajové nebo pruhové clonné see, postup proti vtru, stinné MZD do pedsunutých skupin nebo clonn - podsadby; v BK porostech maloplošné clonné see, JD do skupin, podpora prostorové diferenciace porostu Maximáln využít pirozenou obnovu, pi výsadbách vtroušených a pimíšených devin použít poloodrostky, nepravidelný spon Pée o nálety, nárosty a kultury ochrana proti bueni a okusu (oplocení) Výchova porost Podpora devin pirozené skladby, podpora vtroušených devin (i v BK), šetit podúrove, Opatení ochrany les ve SM porostech ochrana proti krovcm v nezbytném rozsahu Doporuené technologie Poznámka Druhovou skladbu postupn pibližovat skladb pirozené. Maximáln využít pirozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL. V nejcennjších ástech území prodloužit obnovní dobu až na nepetržitou doba obnovní, pípadn ponechat samovolnému vývoji. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.

Rámcová smrnice pée o les -. 5 Oznaení Zóna CHKO Soubory lesních typ Rozloha 43 Kyselá stanovišt II. 3I, 3K, 4I, 4K 159 ha stedních poloh Cílová druhová skladba devin v BO porostech: BO 4-5, BK 3-4, DB 2-3, JD, LP, SM, ve SM porostech : SM 4-5, BK 4, DB 1-2, JD, LP, BO Porostní typy BO SM Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les hospodáský les hospodáský Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 30 110 40 Melioraní a zpevující deviny Výet devin: BK, DB, JD, LP % MZD 40% % MZD 40 % % MZD Hospodáský zpsob Zpsob obnovy a obnovní postup Ve SM porostech okrajové clonné see, v BO okrajová nebo dvoufázová se (N) s výstavky, v porostech s dobrou pirozenou obnovou okrajová se clonná. MZD v pedstihu do pedsunutých skupin. Využít pirozenou obnovu. N, P Pée o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu (oplocením i individuální) a bueni Výchova porost Podpora devin pirozené skladby, podpora vtroušených devin, šetit podúrove, podporovat tlouškovou a výškovou diferenciaci Opatení ochrany les Ochrana výsadeb MZD proti okusu zví Doporuené technologie Poznámka Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.

Rámcová smrnice pée o les -. 6 Oznaení Zóna CHKO Soubory lesních typ Rozloha 47, 57 Oglejená stanovišt stedních a vyšších poloh II. 3V, 4V, 3P, 4P, 4O 5V, 6V, 5P, 6P, 7P, 5O, 6O, 5G, 6G Cílová druhová skladba devin SM 6-7, JD 1-4, BK 1-2, JV, KL, JS, LP, OL, BR, OS, BO+ Ve stedních polohách možnost DB alternativy: DB 5-7, JD 2, BK 1-3, LP Na SLT 5V, 6V možno uplatnit BK alternativu a vyšší zastoupení JS, JL, KL Na SLT 5P, 6P, 7P, 5G, 6G uplatnit vyšší zastoupení JD, OL Porostní typy SM Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa OL 501 ha les hospodáský les hospodáský Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 110 40 90 20 Melioraní a zpevující deviny Výet devin: BK, JD, DB, JV, KL, LP, JS, BR, OS % MZD 30 % % MZD 60 % % MZD Hospodáský zpsob P (N) Zpsob obnovy a obnovní postup Skupinovit clonná obnova zevnit porostu, po zajištní MZD okrajové nebo pruhové clonné see, postup proti vtru. Zajistit co nejvyšší podíl JD ve skupinách píp. podsadbou v dostateném pedstihu. Maximáln využít pirozenou obnovu. Pée o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu (oplocením) píp. ochrana proti bueni, pi prostihávkách pehoustlých nárost podpora vtroušených devin Výchova porost zamit na statickou stabilitu, podpora devin pirozené skladby, v mládí vytvoit silnjšími zásahy dlouhé koruny, ve starších porostech udržovat volnjší zápoj Opatení ochrany les ve SM porostech ochrana proti krovcm v nezbytném rozsahu Doporuené technologie Technologie šetící pdní povrch málo únosné terény, nasazení ve vhodné dob (za sucha nebo mrazu) Poznámka V genové základn možno prodloužit obmýtí SM na 130 let. Maximáln využít pirozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.

Rámcová smrnice pée o les -. 7 Oznaení Zóna CHKO Soubory lesních typ Rozloha 51 Exponovaná stanovišt II. 5A, 6A, 5N, 6N 342 ha vyšších poloh Cílová druhová skladba devin ve SM porostech: SM 5-6, BK 3-4, JD 1-2, JV, KL, LP, JS, JL + v BK porostech: BK 7, SM 1-3, JD 1-2, JV, KL, LP, JS, JL + na SLT 5A, 6A vhodné pstovat vyšší zastoupení cenných listná i zamení na cenné sortimenty BK Porostní typy SM Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa BK les hospodáský les hospodáský Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 40 130 40 Melioraní a zpevující deviny Výet devin: BK, JD, LP, JV, KL, JS, JL % MZD 40 % % MZD 60 % % MZD Hospodáský zpsob P, na vhodných lokalitách V Zpsob obnovy a obnovní postup Okrajové nebo pruhové see s pedsunutými skupinami pro BK (ve SM porostech, v pedstihu též uvolnit koruny vtroušených devin) a JD. V BK porostech mezery ve zmlazení možno doplnit SM. Na cenných lokalitách jednotlivý i skupinový výbr. V zabuenlých nebo dopravn nepístupných ástech možno použít náseky. Maximáln využít pirozenou obnovu, pi výsadbách vtroušených a pimíšených devin použít poloodrostky, nepravidelný spon Pée o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu oplocením nebo individuální, píp. ochrana proti bueni, pi prostihávkách pehoustlých nárost podpora vtroušených devin Výchova porost Podpora devin pirozené skladby, šetit spodní etáž, podporovat tlouškovou a výškovou diferenciaci, ve starších porostech výchovu minimalizovat Opatení ochrany les ve SM porostech ochrana proti krovcm v nezbytném rozsahu Doporuené technologie Technologie šetící pdní kryt a povrch Poznámka Druhovou skladbu postupn pibližovat skladb pirozené Maximáln využít pirozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL Alespo u ásti bukových porost pedržet uritou ást plochy do vyššího obmýtí (až 200 let) z dvodu podpory biodiverzity a zachování biotop druh vázaných na staré porosty a prodloužit obnovní dobu až na nepetržitou dobu obnovní. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.

Rámcová smrnice pée o les -. 8 Oznaení Zóna CHKO Soubory lesních typ Rozloha 53 Kyselá stanovišt II. 5K, 6K, 5I, 6I, 6M, 5M 1142 ha vyšších poloh Cílová druhová skladba devin ve SM porostech: SM 5-6, BK 3-4, JD 1, JR, JV, BR, BO v BK porostech: BK 6-7, SM 2-3, JD 1, JR, JV, BR, BO BO porosty pemnit na BK (výjimen SM) variantu Porostní typy Základní rozhodnutí SM BK BO Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa les hospodáský les hospodáský les hospodáský Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 40 130 40 120 30 Melioraní a zpevující deviny Výet devin: BK, JD, LP % MZD 30 40 % % MZD 60 % % MZD 30 % Hospodáský zpsob P Zpsob obnovy a obnovní postup ve SM porostech pedsunuté skupiny pro BK a JD, pak okrajové nebo pruhové clonné see; v BK porostech kotlíky pro JD a kombinace maloplošných obnovních prvk s okrajovou nebo pruhovou clonnou seí, (mezery ve zmlazení možno doplnit SM), podpora prostorové diferenciace porostu Pée o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu oplocením píp. ochrana proti bueni, pi prostihávkách pehoustlých nárost podpora vtroušených devin Výchova porost Podpora devin pirozené skladby, podpora vtroušených devin (i v BK). Opatení ochrany les ve SM porostech ochrana proti krovcm v nezbytném rozsahu Doporuené technologie --- Poznámka V genové základn možno prodloužit obmýtí SM na 140 let Maximáln využít pirozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL Alespo u ásti bukových porost pedržet uritou ást plochy do vyššího obmýtí (až 200 let) z dvodu podpory biodiverzity a zachování biotop druh vázaných na staré porosty a prodloužit obnovní dobu až na nepetržitou dobu obnovní. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.

Rámcová smrnice pée o les -. 9 Oznaení Zóna CHKO Soubory lesních typ Rozloha 55 Živná stanovišt II. 5S, 6S, 5B, 6B, 5H, 5D, 6D 1642 ha vyšších poloh Cílová druhová skladba devin ve SM porostech: SM 5-6, BK 3-4, JD 1, JV, KL, LP, JL, TR+ v BK porostech: BK 6-7, SM 2-3, JD 1, JV, KL, LP, JL, TR+ Porostní typy SM Základní rozhodnutí Kategorie lesa Kategorie lesa Kategorie lesa BK les hospodáský les hospodáský Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 40 120 40 Melioraní a zpevující deviny Výet devin: BK, JD, JV, KL, LP, JL, TR % MZD 40 % % MZD 70 % % MZD Hospodáský zpsob Zpsob obnovy a obnovní postup maloplošné clonné see v kombinaci s okrajovou nebo pruhovou clonnou seí, JD (v pípad SM porost i BK) do pedsunutých skupin nebo clonn; Podporovat prostorovou diferenciaci porost, maximáln využít pirozenou obnovu (v pípad nutnosti možno podpoit citlivou pípravou pdy - bez poškození stojících strom) Pée o nálety, nárosty a kultury ochrana proti bueni a okusu (oplocení) Výchova porost Podpora devin pirozené skladby, podpora vtroušených devin (i v BK), šetit podúrove Opatení ochrany les ve SM porostech ochrana proti krovcm v nezbytném rozsahu Doporuené technologie --- Poznámka V genové základn možno prodloužit obmýtí SM na 140 let Maximáln využít pirozené obnovy SM, BK, JD, JV, KL, JS a JL Alespo u ásti bukových porost pedržet uritou ást plochy do vyššího obmýtí (až 200 let) z dvodu podpory biodiverzity a zachování biotop druh vázaných na staré porosty a prodloužit obnovní dobu až na nepetržitou dobu obnovní. Vyhledávat a ponechávat doupné stromy.

Píloha. 2: Regulativy pro výstavbu a pestavbu na území CHKO Blanský les a. Limity pro urbanizaci území CHKO Blanský les Na území CHKO Blanský les je chránna nejen pírodní, ale také kulturní harmonická krajina. Sídelní struktura je nedílnou souástí dnešní krajiny a spoluvytváí krajinný ráz tohoto území. Sídelní struktura byla v minulosti úmrná využívání pírodních zdroj, které tvoily limity pro pípadné další rozšiování osídlení. Dnešní volný trh a obchod bez hranic vedl k potlaení pirozených limit rozvoje sídel. V CHKO Blanský les by mla být nadazena funkce ochrany pírody a krajinného rázu, funkce rekreaní, bydlení a služeb a potlaena funkce výrobní. Zásady rozvoje území CHKO: Volná neurbanizovaná krajina musí být chránna ped dalším nárstem urbanizovaných ploch nad limitní rozsah. Prioritou funkního využívání volné neurbanizované krajiny je ochrana pírodních hodnot a krajinného rázu území, prvovýroba v ochranném režimu CHKO a také tzv. mkký turistický ruch. Sídelní struktura zstane zachována. Sídla se budou rozvíjet omezen podle možností a po etapách jako souvisle urbanizované celky s ohledem na ochranu kulturn-historických hodnot sídel a krajinného rázu oblasti. Prioritou funkního využívání urbanizovaných ástí krajiny je bydlení a rekreace pi vyvážené ochran pírody a krajiny. Výrobní funkce jsou pouze doplkové a nelze je výrazn rozvíjet. Rozptýlené osídlení usedlostí a jejich soubor je typickým znakem CHKO, proto ve volné neurbanizované krajin nebudou vznikat nová sídla, samoty a enklávy výrobních zaízení. Technická infrastruktura ve volné krajin bude realizována v míe nezbytné a bude regulována s ohledem na ochranu pírodních a kulturních hodnot území. Je vyloueno omezovat pší prostupnost krajiny oplocováním areál prvovýroby bez možností prchod (obory, pastevní areály). b. Regulativy Podstatou regulativ je ochrana krajinného rázu území (formulovaná v 12 zákona.114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny), tzn. ochrana pírodních, historických a kulturních hodnot krajiny. Z toho vyplývá i požadavek pizpsobit novou výstavbu vetn úprav stávajících objekt i jiných zámr v území charakteru a utváení krajiny, charakteru osídlení a zástavby a vyvarovat se vnášení cizorodých a nepirozených prvk, které by narušily harmonické vztahy a pvab tohoto území. Níže uvedené regulativy vycházejí ze studie Preventivního hodnocení krajinného rázu v CHKO Blanský les, která byla zpracována odbornou firmou Spolenost pro životní prostedí spol. s r.o.v roce 2007. Celé území CHKO Blanský les bylo z hlediska krajinného rázu rozdleno do základních krajinných celk a pro každý tento celek byl stanoven stupe ochrany podle míry zachovalosti krajinného rázu. Pro jednotlivá sídla byly stanoveny stupn ochrany, pípadn vymezeny historizující a rizikové pohledov exponované zóny. Regulativy byly stanoveny s ohledem na tyto stupn ochrany a vycházejí ze stavebního stylu typického pro území Blanského lesa. Objemové regulativy sídel a rozptýleného osídlení Charakter zástavby sídel musí respektovat mítko prostoru a urbanistickou strukturu danou historickým vývojem. Druh zástavby je pípustný sevený i otevený. Sevený charakter zástavby je v ástech sídlel, kde je urujícím prvkem charakteru zástavby, závazný. Otevený (volný) charakter (voln stojící jednotlivé domy i skupiny dom) je možný v ostatních ástech sídel. U nových stavebních lokalit je nutno dodržovat tyto zásady: nerozšiovat zástavbu smrem ven obestavováním hlavních komunikací, ale území sídla spíše zaokrouhlovat, nepropojovat zástavbou jednotlivé stávající lokality, ale zetelná perušení chránit volná, nezastavovat výšiny a terénní hrany, zastavitelné území smovat do ploch mén pohledov exponovaných. Charakter zástavby rozptýleného sídlení je nutno zachovat stávající urbanistickou strukturu, kterou je nepípustné rozšiovat i zahušovat novými objekty; po individuálním posouzení jsou pípustné stavební úpravy stávajících objekt. Výšková hladina zástavby stanoví se podle charakteru pevládající obytné okolní zástavby, kterou nesmí pevyšovat, zejména pokud se jedná o rekonstrukci i dostavbu v souasné sevené zástavb

v historizujících zónách. Regulaní prvek výškové hladiny zástavby je považován za horní maximální mez. V sevené i rozptýlené vesnické zástavb je max. výšková hladina doporuena 1+, tj. jedno nadzemní podlaží s možností využití podkroví zpsobem, který svým stavebn-technickým ešením další podlaží opticky nevytváí. Výška po okapní ímsu max. 4,2 m, stavby vícebytové a hospodáské max. výšky 6 m po okap. Vstup do objektu, viditelný z uliního prostoru, je nutno ešit pímo z terénu. Umístní staveb na pozemcích - zástavba navržená na vnjších pozemcích okraje sídel je pípustná pouze v takovém umístní, aby nezastavná ást pozemku (zahrada apod.) byla orientována vn sídla, do volné krajiny. Nepípustná je realizace staveb, které zastavují celý pozemek (atriové stavby, nová zástavba areálového typu apod.). V nezastavné ásti jsou nepípustné doplkové stavby. Koeficient zastavní - koeficient zastavní, daný pomrem zastavitelné plochy na ploše pozemku urí územní plány sídel. Obvyklá horní mez koeficientu zastavní je 40 %. Uliní ára v historicky sevené zástavb je dodržení historické stopy regulativem závazným. Tvar a situování staveb - se musí podizovat modelaci terénu (pevažující heben stechy podél vrstevnic), tvaru pozemku a smru okolní zástavby, okraj sídla má být tvoen plochami stech a ne štíty; pdorys má být obdélníkový nebo tvaru L nebo U, se šíkou prelí do 9 m. Nepípustné typy obytných staveb vyloueny jsou devostavby, sruby a chaty. (Typický pro CHKO je zdný dm s keramickou pálenou krytinou.) Charakter stech - na objektech v obytné a rekreaní zón jsou závazné sedlové stechy (stechy s valbou i polovalbou jen tam, kde se v okolí tradin vyskytují) se sklonem min. 40, max. 45 a s oboustrann stejným sklonem i délkou stešních rovin (soumrné stechy), s hebenem nad hlavním objemem stavby rovnobžným s ulicí - mimo historické ásti s historickými i historizujícími stavbami ve štítové poloze. Nepípustné je petažení stešní roviny až na terén s výjimkou terénních pístešk. Pesahy stech ve štítu jsou pípustné max. 25 cm a u okapu max. 40 cm; pokud stecha kryje zápraží - cca 90 cm. Garáže, kolny, výrobní, skladové a (doplkové) objekty mohou mít stechu sedlovou se sklonem 30-50o i pultovou. Objekty obanské vybavenosti a halové objekty a speciální technologické objekty ve vymezených zónách mohou podmínn nést odlišný typ stechy a krytiny. Toto ešení podléhá individuálnímu posouzení dle 12 zákona 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny a nelze ho uplatnit v centrálních ástech sídel. Tvaroslovné regulativy staveb Vstup do objektu vždy z podélné strany, nepípustný je vstup ze štítového prelí. Balkony a lodžie - v historizujících a pohledov exponovaných zónách sídel jsou balkony a lodžie nepípustné v optickém dosahu z veejného prostoru i volné krajiny. Podmínn pípustné jsou mimo optický dosah z veejného prostoru po individuálním odborném posouzení. Zcela nepípustné jsou na usedlostech rozptýleného osídlení a na území památkových zón a rezervací. Štíty staveb - u štít orientovaných do veejného uliního prostoru je nepípustné použití lodžií, balkon, francouzských oken a oken rozmrných, pesahujících plochou jednotlivého okna 50 % plochy jednotlivého okna pízemí (resp. 2. NP dle výškového regulativu). Štítové prelí má být lenno symetricky. Vikýe a stešní okna - viký nesmí z veejného prostoru tvoit vystupující podlaží (stešní nástavba i stešní lodžie). Tyto tvaroslovné prvky jsou podmínn pípustné mimo optický dosah z veejného prostoru po individuálním odborném posouzení. Nejlepší je tvar istého rovnoramenného trojúhelníku se sklonem steš. rovin kolem 45 (oddlen pro každé okno), možné i pultové a sedlové stíšky, nepípustné jsou lichobžníkové tvary. Ve vymezených zónách a v historických jádrech sídel jsou vikýe nepípustné v optickém dosahu z veejného prostoru i významných pohledových bod krajiny bez výjimky. Zcela nepípustné je jejich použití na stavbách selského lidového baroka. Vikýe se posuzují vždy individuáln. Doporuena jsou stešní okna, použitá jednotliv, nejvýše ti na jedné stran. Arkýe a rizality, pístavky nesmí být použity v optickém dosahu z veejného prostoru i volné krajiny. Zábradlí - nejlépe devné, svisle i vodorovn lenné, jednoduché bez dekorací

Otvory (okna, dvee) obdélníkové na výšku nebo tverec, ležaté tvary výjimen, vtší okna alespo jednou vodorovn i svisle dlená. V podkroví jsou vhodnjší okna menší. U historických staveb jsou nevhodné konstrukce plastové. Venkovní schodišt - je možné, pokud leží rovnobžn se stavbou nebo na masivní konstrukci s podstupnicemi. Terénní úpravy v obytných zónách je nepípustné provádt zásadní terénní úpravy, které mní profil nad + 160 mm oproti pvodnímu terénu, není-li územním plánem ureno jinak. Novostavby obytných dom musí se ešit vetn garáže, hospodáských staveb a potebného zázemí. Oplocení - oplocení v uliních prostorech je nutno ešit s ohledem na ráz zástavby konkrétního sídla a místa co do stavebního typu a materiál. Oplocení mimo uliní prostor, zasahující do volné krajiny je nutno posoudit z hlediska dopad na krajinný ráz. Oplocení je vhodné devné, nejlépe plakové, na velmi nízké podezdívce. Nepípustné jsou podezdívky vyšší než 30 cm, masivní sloupky a použití betonových blok. V historických jádrech sídel není pípustné oplocení pedzahrádek. Vhodné jsou obvodové omítané zdi bez ozdob nebo kamenné zdi ze sbíraného kamene s minimální spárou. Podmínn vhodné je drátné oplocení. Doporuení pro historizující a rizikové zóny: podélný pdorys min.1:2, lépe 1:3 a více, užší strana 6-8 m se štítem, výjimen možná polovalba, pokud se vyskytuje na sousedních tradiních stavbách podlaha pízemí do cca 30 cm nad pilehlým terénem pdní nadezdívky nejlépe žádné, jinak max. 50 cm vetn pozednice nad podlahou podkroví stecha sedlová se sklonem nejlépe 40-45 pokud vikýe, tedy s odstupem min. 4-5 m, zbytek ešit stešními okny, tvar viký štíhlý, vysoký se štítem a sedlovou stechou ve sklonu odpovídajícím hlavní steše, krytina shodná s hlavní stechou, konstrukce nebo alespo vnjší povrch ze deva, nasazení nejlépe blízko u okapu, takže je možné provedení otvoru vícemén bez parapetu (jako francouzské okno), vítané jsou devné okenice; možné jsou i drobné nízké vikýe s pultovou stechou typu vtracích vikýk, kde výška ímsy nad rovinou stechy je cca 80 cm ímsy vyloženy max. 45 cm vetn okapního žlabu, krokve kryty podhledem vodorovným, možnost asymetrického nasazení stechy na objekt (na jedné stran zápraží s vodorovným podhledem) je vítáno spojování objekt do skupin (se dvma štíty propojenými zdí s vjezdy), vetn skupin rozlehlejších, které podtrhnou horizontální charakter zástavby obohacený jednoduše pojatými štíty, ve vnitních uzavených prostorech dvor je pak možné schovat i ást domu s plochou stechou pokud bude objekt doplnn ohradní zdí dostatené výšky, je možné za ni schovat i ást domu s plochou stechou (nap. garáž) Regulativy specifických druh staveb Garáže - je možno v obytných a centrálních obytných zónách umístit jako jednotlivé objekty i v rámci mateské stavby, a to max. 2 garáže pohromad. Garáže pod obytnými objekty v úrovni suterénu s nájezdem z uliní fronty jsou nepípustné v historických a pohledov exponovaných zónách, v historických jádrech sídel jsou nepípustné samostatn stojící garáže. Pi nové výstavb i komplexních rekonstrukcích je nutno v podmínkách stavebního povolení požadovat vyešení odstavování vozidel v objektu, píp. na pozemku stavebníka. Parkování vozidel nelze ešit na úkor parkov upravených veejných prostor. Rekreaní zóny využití je možné pouze pro rzné typy hiš a sportovních ploch s mobiliáem, bez nadzemních objekt. Stavby sloužící jako zázemí hiš jsou pípustné pouze v nezbytn nutném rozsahu (maximáln do 5 % plochy) a v pohledov neexponované poloze. Tyto stavby podléhají individuálnímu posouzení vlivu na krajinný ráz. Kempy je možné situovat pouze v návaznosti na sídla se zajištnou infrastrukturou a na základ individuálního posouzení vlivu na krajinný ráz. Mobilní objekty - na území CHKO lze umístní mobilních objekt obytných, skladovacích, technických apod. pipustit zásadn mimo optický dosah z veejných prostor i volné krajiny s výjimkou

doasného umístní v rámci stavební innosti, technického vybavení a doasných monitorovacích zaízení. Pípustná je velikost do 20 m 2 plochy. Objekty regulace, revize a mení a technické infrastruktury - nelze umisovat mimo objem stavby, masivní oplocení ani v prelních fasádách spoleensky i architektonicky významných objekt, a to zejména v centrálních obytných zónách sídel. Jejich jiné umístní je nutno ešit vždy v projektu stavby. Jiné umístní je nutno odborn individuáln posoudit z hlediska dopad na ráz zástavby obce, pop. krajiny. Reklamní poutae, bilboardy - velkoplošné reklamní poutae nelze umisovat v centrálních historických zónách sídel a ve volné krajin. Rekreaní objekty - je pípustné umisovat v obytných zónách sídel formou obytných staveb, jejich forma urbanistická i tvaroslovná je totožná s obytnými stavbami. Výstavba chat je nepípustná v celém zájmovém území CHKO vetn zastavných území obcí, mimo územním plánem specificky vymezené plochy. Podléhají vždy individuálnímu posouzení vlivu na krajinný ráz. Rozhledny a stacioná turistického informaního systému - je možno umístit v krajin na základ odborného individuálního posouzení dopad na krajinný ráz. Stavby technické infrastruktury - je možno rekonstruovat i nov realizovat v rozsahu nezbytném a ve form, maximáln respektující ráz zástavby obce a krajináské hodnoty území. Ve volné krajin a v rozptýleném osídlení je nezbytné stavby posuzovat z hlediska dopad na ráz zástavby a individuáln na území CHKO posuzovat vliv na krajinný ráz. Velmi žádoucí je kabelizace, nezbytná pi konkurenci s krajinnými dominantami. Fotovoltaické elektrárny jsou pípustné na stávajících objektech ve výrobních areálech. Vysílae, vtrné elektrárny viditelné konstrukce nelze umísovat v pohledov exponovaných polohách a jako konkurenní objekty kulturních a pírodních dominant. Podléhají individuálnímu posuzování vlivu na krajinný ráz. Zahradní domky výstavba zahradních domk je podmínn pípustná pouze ve stávajících lokalitách trvalých zahrádkáských osad po individuálním posouzení. Vznik nových zahrádkáských osad a tedy i domk je nepípustný. Materiálové regulativy staveb a barvy Krytina stech obytných budov v rizikových zónách je pípustná pouze keramická pálená taška, v ostatních zónách jsou pípustné i napodobeniny z masivních materiál (betonové tašky) nebo cementové šablony, cihlov ervené, ervenohndé i hndé barvy. Na podružných hospodáských objektech je možno výjimen použít i vlnité desky, živiný šindel i plechové šablony. Nepípustné jsou glazované, erné a naržovlé (višov ervené) krytiny. Objekty obanské vybavenosti, výrobní a speciální technologické objekty mohou podmínn nést odlišný typ krytiny. Toto ešení je nutno vždy individuáln posoudit a nelze ho uplatnit v historických ástech sídel. Lehké krytiny stech pi rekonstrukcích pípustné jsou, pokud krov neunese keramické pálené tašky. Nepípustný je živiný šindel. Nejvhodnjší jsou betonové šablony a pípustné jsou plechové šablony s matovou úpravou. Materiály a barevnost v rizikových zónách jsou pípustné materiály tradiní nebo odpovídající tradicionalistickému výrazu. Nepípustné jsou sklenné i betonové tvárnice, obklady plošné plastové, kovové, glazované keramické, šamotové nebo z jiných netradiních materiál (bidlice, šindel apod.). Barevné ešení v rizikových zónách nesmí vytváet barevné dominanty, narušující významn krajinný ráz. Vnjší povrchy, omítky - hladké, bílé nebo v odstínech pírodních pigment, pípadn velmi svtlých pastelových barev, nevhodná je modrá a zelená a zdrsnné omítky. Povrchová úprava mže být jedno- až dvoubarevná. Architektonické dekorativní prvky vzniklé ped r.1900 pi oprav zachovat, vyspravit. Na sokly i oprné zdi je možno použít vhodný sbíraný nebo lomový kámen, lícovaný s minimální spárou, nebo hrubou vrhanou omítku.

Vegetace sídel Je vítáno založení vysoké stromové zelen (pevážn listnáe), propojující zástavbu s okolní krajinou, zejména založení vysokokmenných ovocných sad. Likvidace vysoké zelen s výše uvedenou funkcí není pípustná. Nevhodné jsou geograficky nepvodní a exoticky psobící druhy devin, pedevším jehlinatých a pravideln stíhané živé ploty na veejných prostranstvích a v pohledov exponovaných místech, které se uplatují v obrazu obce, rozptýleného osídlení nebo volné krajiny (viz též píl.. 3). Regulativy volné neurbanizované krajiny lenní krajiny nepípustné jsou zásadní zmny liniových prvk krajiny, scelování pozemk speciálních kultur. Nepípustné jsou zásahy, narušující pírodní pohledové osy, prhledy a dominanty, podmínn pípustné jsou zásahy pro jejich údržbu i obnovu. Hospodáské kultury nepípustné jsou zmny trvalých kultur na ornou pdu, odlesování a zmny skladby listnatých lesních porost bez souhlasu orgánu ochrany pírody a krajiny. Plantáže energetických rychle rostoucích devin jsou pípustné pouze na orných pdách v Kemžské kotlin. Tvar pozemku musí být pizpsoben terénu a je teba se vyhnout geometrickým tvarm. Nové stavební dominanty v krajin - v území sídel i ve volné krajin není pípustné stavební inností vytváet nové dominanty krajiny, a to charakterem hmoty staveb nebo jejich dílích ástí ani barevností. Podmínn pípustné je osazení rozhleden na základ podrobné dokumentace a posouzení vlivu na krajinný ráz. Oplocování je podmínn pípustné v nezbytném rozsahu zpsobem, nenarušujícím krajinný ráz a prchodnost krajiny. Ve volné krajin lze zídit pouze ohradník nebo ohradu z vodorovných devných tyí. Nepípustné je oplocování rozsáhlých areál polních a lesních kultur, pastvin, zejména s ohledem na prostupnost krajiny pro biotu. Velikost oplocených ploch podléhá individuálnímu posouzení. Stavby ve volné krajin je nepípustná realizace nových staveb, zvyšování jejich objemu i kapacity. Podmínn pípustné jsou nezbytné stavby technické infrastruktury, osazení rozhleden, mobiliáe turistického informaního systému a nezbytných pístešk pro hospodáskou a prvovýrobní údržbovou innost v krajin. Stavby musí navazovat na lenící horizontální meze v krajin, do kterých musí být zakomponovány. Výška staveb je max. 1 NP max. plošného rozsahu cca 3 x 5 m. Stechy jsou pípustné výhradn sedlové soumrné se sklonem 35-45. Architektonický styl musí vycházet z tradiních tvaroslovných, materiálových a barevných prvk, pop. jsou pípustné devné stavby zemitého stylu. Pro veškeré stavby ve volné krajin je nezbytné individuální posouzení vlivu na krajinný ráz. Terénní úpravy je nepípustné provádt jakékoliv rozsáhlé terénní úpravy a meliorace. Podmínn pípustné jsou drobné úpravy ke stabilizaci narušeného pirozeného odtokového režimu. Nezbytné je individuální posouzení vlivu na krajinný ráz a odtokové pomry. Chatové lokality i jednotlivé chaty nepípustný je vznik nových chatových lokalit i jednotlivých chat. Stávající plochy na území CHKO je nutno pehodnotit a regulovat. Zahrádky nepípustný je vznik nových zahrádek a zahrádkáských osad. Stávající plochy na území CHKO je nutno pehodnotit a regulovat. Zatrubnní vodoteí mimo sídla je nepípustné zatrubovat vodotee. Stávající zatrubnné vodotee mimo sídla je nezbytné revitalizovat a otevít jejich koryta. Zele nepípustné je snižování podílu rozptýlené zelen a zelen rostoucí mimo les na úkor prvovýrobn využívaných ploch, nepípustné je zanášení a šíení geograficky nepvodních druh rostlin. Louky a pastviny nepípustné je zalesování luních enkláv a zarovnávání rozvolnných okraj lesa, tj. zásahy, které zpsobí další geometrizaci krajiny a poškodí drobné i stední mítko. Poznámka: Nejsou vylouena rzná kvalitní ešení se souasným až avantgardním architektonickým výrazem, akoliv nesplují zcela požadavky regulativ; v tchto pípadech se vesms postupuje formou zpracování individuálního posudku vlivu navrženého ešení na krajinný ráz (tento posudek asto zpracovává nezávislý odborník podle nkteré z uznávaných metodik).

Píloha. 3: Seznam devin pro výsadby na území CHKO Blanský les Úvod Pedložený seznam lze chápat jako usmrnní v používání okrasných strom a ke, které v souasnosti nabývá znané intenzity. Blanský les je do jisté míry geograficky velmi zeteln vymezeným územím, což s sebou pináší nkolik významných rozdíl oproti okolním oblastem. Pehled druh devin použitelných pro výsadby na území CHKO Blanský les lze rozdlit na dv hlavní ásti. První ástí jsou druhy uvedené v tabulkách. 1 2 a 4 5, jež lze chápat jako seznamy, které jsou závazné pro jednotlivé druhy výsadeb. Druhá ást (tabulka. 3 a 6 7) má spíše doporuující charakter a má za cíl inspirovat (usmrnit) výbr druh vhodných do píslušných výsadeb. U druh uvedených v tabulce. 2, 3 a 5 (zvlášt u tab.. 2 a 3) by mlo být zarueno, že se jedná o výsadbový materiál místní (píp. jihoeské) provenience (tzn. semena i vegetativn množený materiál by mly být prokazateln z území CHKO Blanský les nebo nejbližšího okolí). Velmi nežádoucí je používání devin dovezených ze vzdálených území, jako je tomu v souasnosti (což je velká ást rostlin v obchodních etzcích). Jako obecné pravidlo, které je nejpijatelnjší pro Správu CHKO Blanský les, pro výsadby mimo intravilány obcí (tedy do volné krajiny, nap. podél cest, železnic, tok, do lom za úelem zpevnní svah apod.), lze považovat ponechání tchto míst samovolné sukcesi (tzn. ponechání samovolnému vývoji). Takovýmto zpsobem vzniklé porosty jsou mnohem stabilnjší ve své existenci a v konené fázi splují požadovanou funkci výrazn lépe. Zkratka sp. div. ( druhy ) znamená všechny druhy jednotlivého rodu. Jeden vykiník (!) oznauje druhy, které se v území samovoln rozšiují, popípad se dlouhou dobu po opuštní výsadby na míst udržují. Dva vykiníky (!!) oznaují druhy, které se mohou na území samovoln rozšiovat (pop. již rozšiují) a navíc jsou azeny k invazním druhm, tzn. že perstají pvodní spoleenstva (vytlaují pvodní druhy) a výrazn je negativn ovlivují (nap. opadem mní chemismus pdy, siln stanovišt zastiují apod.). Hvzdikou (*) jsou oznaeny druhy, které jsou na území CHKO pvodní, ale jejich taxonomická (tzn. správnost urení hodnoty druhu, poddruhu, variety, ) a fytogeografická (tzn. píslušnost druhu k uritému uzemí) problematika není zcela uspokojiv vyešena, jejich používáním na území CHKO Blanský les jsou ohrožovány pvodní populace. Znamená to tedy, že nelze jasn stanovit, který druh je zde pvodní a který nikoli. Již penesením jedince, penosem pylu a následným kížením (nap. z území stedních ech) mže dojít k úplnému zniení místní, teba unikátní populace. Dokud tyto otázky nebudou jednoznan a spolehliv zodpovzeny, nemly by se tyto deviny vbec používat. Zavádt, pesnji eeno: povolovat nebo uskuteovat zámrné rozšiování geograficky nepvodních druh rostlin na území Chránných krajinných oblastí je zakázáno - 26, odst. 1, písm d) zákona. 114/1992 Sb. Seznam tabulek Tabulka. 1 Deviny nevhodné používat k jakýmkoli výsadbám na celém území CHKO Blanský les a druhy, jejichž pstování by mlo být velmi omezené Tabulka. 2 Druhy doporuené pro výsadbu do krajiny Tabulka. 3 Druhy doporuené pro výsadbu do obcí Tabulka. 4 Druhy zcela nevhodné pro výsadbu do krajiny Tabulka. 5 Druhy pro výsadbu do krajiny použitelné jen omezen Tabulka. 6 Druhy pro výsadbu do obcí použitelné jen omezen Tabulka. 7 Druhy pro výsadbu do obcí zcela nevhodné

Tabulka. 1 Deviny nevhodné používat k jakýmkoli výsadbám na celém území CHKO Blanský les a druhy jejichž pstování by mlo být velmi omezené Druhy v tomto seznamu je zapotebí chápat jako nebezpené nebo velmi nebezpené pro území CHKO Blanský les (nkteré jsou nebezpené pro celou Evropu). Pedevším druhy oznaené dvma vykiníky (!!) a hvzdikou (*) jsou velmi problematické jejich pítomnost ve volné krajin má velmi negativní vliv na rzné biotopy pop. pvodní rostliny (hybridizace). Používání druh uvedených v této tabulce je na území CHKO Blanský les zcela nevhodné a je nutné je vylouit. Stávající výsadby i porosty (vzniklé vysázením nebo samovolným zplanním) je nutné systematicky likvidovat. Je nezbytné vyvarovat se výsadbám i v intravilánech obcí a mst (hlavn u druh oznaených * a!!), protože jsou schopny se pomocí vtru nebo zvíat šíit i na velké vzdálenosti. Znaménko + oznauje druhy, které nejsou na území CHKO pvodní, hojn se pstují a mohou nebo již zpsobují nemalé problémy. Tyto druhy je za uritých podmínek možné pstovat v intravilánu obcí. Je ale samozejmé, že pro ochranu pírody by bylo velmi žádoucí vylouení i tchto druh z jakýchkoli výsadeb vetn intravilán obcí. eský název Latinský název Zkratky Rozmnožování (V=vegetativní, S=semeny)/pvod Poznámka bez erný Sambucus nigra!! S/Evropa Invazní devina, jeho pvodnost v R je sporná, k výsadbám do krajiny i intravilánu obcí nelze doporuovat (velmi pravdpodobn se rozšíí sám) borovice vejmutovka Pinus strobus!! S/Severní Amerika Nepvodní druh v R, invazní, v nkterých oblastech se chová velmi agresivn, vytlauje pvodní druhy a siln pozmuje pvodní rostlinná spoleenstva. bíza pýitá Betula pubescens agg. * S/Evropa Souborný druh jehož taxonomická hodnota a fytogeografiká vazba není dosud vyešena. Používáním ve výsadbách by mohlo dojít ke zniení místních, teba unikátních populací. douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii! S/Severní Amerika Nepvodní druh v R, v nkterých oblastech hojn zplaující, v jiných (i v CHKO Blanský les) v menším mítku. Chování druhu v nkterých spoleenstvech nelze zodpovdn pedpovdt. dub ervený Quercus rubra!! S/Severní Amerika Nepvodní druh v R, invazní, v nkterých oblastech se chová velmi agresivn a velmi hlohy Crataegus sp. div. jasan ztepilý Fraxinus excelsior javor jasanolistý Acer negundo!! V, S/Severní Amerika snadno zmlazuje. * V, S Skupina druh jejichž taxonomická a fytogeografická otázka není zdaleka uspokojiv vyešena. Výsadbami hrozí zavleení nepvodních populací a penosem pylu na místní populace mže dojít k tzv. genetické erozi a tedy k nenávratnému zniení pvodních populací. *+! V, S/Evropa Na území CHKO Blanský les pravdpodobn nepvodní druh. Nyní probíhá invaze, velmi výrazn ovlivuje a siln mní podmínky obsazených spoleenstev. Schopný rozšiovat se semeny na velké vzdálenosti. Druh s velmi širokou ekologickou amplitudou. Výrazn má vyvinutou výmladkovost. Nepvodní druh v R, v souasné dob na celém území R probíhá invaze, velmi snadno se rozšiuje semeny na velké vzdálenosti a vytváí rozsáhlé a neustále se rozšiující porosty. Má velmi výrazn vyvinutou výmladkovost. Dokáže výrazn potlait obsazená spoleenstva. komule Davidova Buddleja davidii +! V, S/Asie Nepvodní druh v R, v Evrop a již i v R aktuáln probíhá invaze druhu a jeho vysazování zvlášt do volné krajiny je nežádoucí, výsadby v intravilánu obcí je nutno snížit na minimum.

loubince Parthenocissus sp. div.! V, S/Severní Amerika Nepvodní druh, velice snadno zplaující a vytváející rozsáhlé porosty. Rozšiuje se pravdpodobn jak semeny, tak vegetativn (hížením). ostružiníky Rubus sp. div. * V, S Skupina druh, jejichž taxonomická a fytogeografická otázka není zdaleka uspokojiv vyešena. Výsadbami hrozí zavleení nepvodních populací a penosem pylu na místní populace mže dojít k tzv. genetické erozi a tedy k nenávratnému zniení pvodních populací. Nkteré exotické druhy velmi asto zplaují a vytváí rozsáhlé porosty. Nejsou sem zahrnuty druhy používané k sadovnickým úelm (tzv. ovocné druhy). pajasan žláznatý Ailanthus altissima!! V, S/Asie Nepvodní druh v R, v souasné dob na celém území R (zatím spíše v teplejších územích) probíhá invaze, velmi snadno se rozšiuje semeny na velké vzdálenosti a vytváí rozsáhlé a neustále se rozšiující porosty. Má velmi výrazn vyvinutou výmladkovost. Dokáže výrazn potlait obsazená spoleenstva. rže Rosa sp. div. * V, S Skupina druh, jejichž taxonomická a fytogeografická otázka není zdaleka uspokojiv vyešena. Výsadbami hrozí zavleení nepvodních populací a penosem pylu na místní populace mže dojít k tzv. genetické erozi a tedy k nenávratnému zniení pvodních populací. Sem patí také všechny druhy pvodní v R, v intravilánech obcí lze používat tzv. záhonové rže velkokvté a mnohokvté (Polyanty, Polyantahybridy, Floribundy, pnoucí rže). Pokryvné rže jsou již mén vhodné, protože mají výraznou schopnost odnožovat a jsou schopny se po dlouhou dobu na míst po výsadb bez lidské pée udržovat. stemcha pozdní Prunus serotina!! S/Severní Amerika Nepvodní druh v R, v souasnosti probíhá invaze, schopný rozšiovat se semeny na velké vzdálenosti. stemcha virginská svída krvavá Prunus virginiana! S/Severní Amerika Nepvodní druh v R, v souasnosti probíhá invaze, schopný rozšiovat se semeny na velké vzdálenosti. Cornus sanguinea +! V, S/Evropa Pvodnost druhu na území CHKO Blanský les není jednoznan známa, což je hlavní píinou jeho nevhodnosti vysazování do volné krajiny, navíc je druh schopný samovoln zplant za pomoci semen i ze vzdálených výsadeb v intravilánu obce. svída výbžkatá Cornus sericea +! V/Severní Amerika Nepvodní druh v R, je schopen zplant a vytváet na lokalitách rozsáhlé a husté porosty. škumpa orobincová Rhus hirta +!! V/Severní Amerika Nepvodní druh v R, velmi snadno zplaující koenovými výmladky. Semeny se pravdpodobn nešíí, je možné ho tedy používat v intravilánech obcí a mst. tavola kalinolistá Physocarpus! S/Severní Amerika Nepvodní druh v R, zplaující a rozšiující se pravdpodobn semeny. opulifolius topol bílý Populus alba! V, S/Evropa Nepvodní druh v CHKO Blanský les, velmi snadno se na veliké vzdálenosti šíí semeny. asto se na kontaktu s pvodním druhem Populus tremula kíží a vytváí hybridní populace. topol šedý Populus x canescens trnovník bílý (akát) Robinia pseudacacia! V, S/Evropa Nepvodní hybridogenní taxon v CHKO Blanský les, hojn se vyskytuje na spolených lokalitách Populus alba a P. tremula. Velmi snadno se také na veliké vzdálenosti šíí semeny.!! V, S/Severní Amerika Nepvodní druh v R, siln invazní, velmi výrazn ovlivuje a siln mní podmínky obsazených spoleenstev. Schopný rozšiovat se semeny na velké vzdálenosti. Má velmi vyvinutou výmladkovou schopnost. Druh s velmi širokou ekologickou amplitudou.

Tabulka. 2 Druhy doporuené pro výsadbu do krajiny Jde o druhy devin, které jsou na území CHKO Blanský les pvodní a které se rozšíily pirozeným zpsobem. V souasnosti se na celém území hojn vyskytují a nkteré jsou i lesnicky využívány. Výsadbový materiál by u tchto druh ml pocházet ze školek, které jsou schopny zaruit jeho jihoeský pvod, tedy že se nejedná o rostliny dovezené ze zahranií nebo ze vzdálených oblastí R. eský název Latinský název Poznámka bez hroznatý Sambucus racemosa borovice lesní Pinus sylvestris brslen evropský Euonymus europaea bean popínavý Hedera helix buk lesní Fagus sylvatica dišál obecný Berberis vulgaris Omezen, tzn. bez rozsáhlých výsadeb a jen se souhlasem Správy CHKO. dub letní Quercus robur dub zimní Quercus petraea jalovec obecný Juniperus communis javor klen Acer pseudoplatanus javor mlé Acer platanoides jedle blokorá Abies alba jeáb ptaí Sorbus aucuparia jilm horský Ulmus glabra kalina obecná Viburnum opulus krušina olšová Frangula alnus lípa srditá Tilia cordata lípa velkolistá Tilia platyphyllos líska obecná Corylus avellana lýkovec jedovatý Daphne mezereum olše lepkavá Alnus glutinosa olše šedá Alnus incana ešetlák poistivý Rhamnus cathartica smrk ztepilý Picea abies stemcha obecná Padus avium tis ervený Taxus baccata Možné sázet jen na místa s historicky prokázaným výskytem a pvodní místní materiál (nutný souhlas Správy CHKO). topol osika Populus tremula trnka obecná Prunus spinosa Je velmi nutné zajistit výsadbový materiál z místní provenience (z území CHKO Blanský les). teše ptaí Prunus avium vrba jíva Salix caprea vrba košíkáská Salix viminalis vrba kehká Salix fragilis vrba nachová Salix purpurea vrba ptimužná Salix pentandra Omezen, není znám žádný aktuální výskyt. Výsadby provádt jen se souhlasem Správy CHKO. vrba popelavá Salix cinerea vrba trojmužná Salix triandra vrba ušatá Salix aurita ves obecný Calluna vulgaris zimolez erný Lonicera nigra zimolez obyejný Lonicera xylosteum