1. ODBORNÉ A VCNÉ ZDVODNNÍ CÍL A ZPSOB PÉE Pedmt ochrany

Transkript

1 P Í L O H Y

2 Píloha 1 Souhrn doporuených opatení k zachování populací druh pták, které jsou pedmty ochrany Ptaí oblasti Labské pískovce, v píznivém stavu v dlouhodobém asovém horizontu Ptaí oblast (PO) Labské pískovce byla vymezena naízením vlády. 683/2004 Sb. ze dne 8. prosince Pedmtem ochrany této PO jsou populace sokola sthovavého (Falco peregrinus), chástala polního (Crex crex), výra velkého (Bubo bubo) a datla erného (Dryocopus martius) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystém významných pro výše jmenované druhy pták v jejich pirozeném areálu rozšíení a zajištní podmínek pro zachování populací tchto druh pták ve stavu píznivém z hlediska jejich ochrany. 1. ODBORNÉ A VCNÉ ZDVODNNÍ CÍL A ZPSOB PÉE 1.1. Pedmt ochrany Pedmtem ochrany PO jsou tyi ptaí druhy. Následující podkapitoly pinášejí popis biologie a obecných biotopových nárok tchto druh. V kapitole 1.2. jsou v analogickém lenní popsány specifické nároky druh v PO a stav PO z hlediska jejich ochrany sokol sthovavý (Falco peregrinus) Sokol sthovavý se vyskytuje tém po celém svt (mimo Antarktidu, jižní Ameriku, Nový Zéland a Island). Severnjší populace jsou tažné, jižnjší jsou více stálé. V našich oblastech pevládají pelétaví ptáci, zejména mezi staršími. Naši sokoli zimují zejména v západní Evrop. Naopak na našem území zimují asto sokoli ze Skandinávie a Pobaltí. Tento druh obývá pevážn otevené krajiny v rovinách a pahorkatinách, pípadn i lesní oblasti s velkými bezlesími plochami. Nkdy hnízdí na skalách, pípadn zahnízdí i ve mst. Sokol si hnízdo sám nestaví, hnízdí na skalách, na holém podkladu, nebo zabírá hnízda jiným ptákm (vránám, káním, volavkám ). Hnízdí jednou do roka, v pípad zniení snšky mže založit náhradní snšku zpravidla na jiném míst. Svá vejce klade od konce bezna do dubna a snšku tvoí nejastji 2 4 vejce. Doba sezení na vejcích trvá pibližn 1 msíc. Na sezení se podílí pevážn samice, ale obas ji vystídá i samec. V prvních dnech loví potravu jen samec a samice ji dlí a krmí mláata. Zhruba po 14 dnech již loví oba a oba i krmí. Mláata zstávají na hnízd dní, ale i po té jsou ješt njaký as krmena rodii. Pohlavní dosplosti dosahují ve druhém roce života nebo pozdji. Ve volné krajin je doloženo dosažené stáí 17 let. Koistí sokola jsou zejména ptáci do velikosti kachny, které loví v letu. Pi lovu mže dosáhnout pi stemhlavém letu rychlosti až 300 km/h. Nejastjší koistí jsou holubi a špaci, ale loví i jiné druhy. Jako koist byli zaznamenáni i savci (netopýi, veverka, hraboš). V letech 2001 až 2003 byl odhad hnízdní populace sokol v R pár chástal polní (Crex crex) Chástal polní je tažný druh. Do eské republiky se vrací ze svých zimoviš v rovníkové a jižní Africe koncem dubna až v kvtnu. Ihned po obsazení vhodných hnízdních lokalit se samci zaínají ozývat a vytrvale volají svým typickým hlasem pedevším v noci a naveer. Jelikož žijí velmi skryt, jejich volání je prakticky jediná možnost, jak lze jejich výskyt zjistit. Chástalí volání obvykle ustává v prbhu ervence, v srpnu dosplí ptáci pelichají a dva týdny nejsou schopni letu, od konce srpna do íjna se ptáci vracejí na zimovišt. Druh je zranitelný po celou dobu své pítomnosti na hnízdišti. Hnízdní biotop druhu v našich podmínkách pedstavuje bylinná vegetace, jejíž výška by mla optimáln pesahovat 20 cm a souasn by nemla být píliš hustá, aby se v ní mohl bez obtíží pohybovat. Z tohoto dvodu chástalovi polnímu nejvíce vyhovují každoron kosené kulturní louky (ale i nepravideln obdlávané a dlouhodob nekosené, pokud nejsou píliš husté). Krom travních porost obsazuje ídce i polní kultury, zejména pak jetelišt. Dalším

3 dležitým faktorem je pítomnost mokin a prameniš. Vyhledávaným prostedím jsou prameništní louky s rozptýlenými keovými vrbami, ze kterých v noci samci s oblibou volají. Chástal polní je sukcesivn polygamní druh. Samec po obsazení teritoria láká svým voláním samici, tráví s ní však pouze 7 10 dní. Po snesení prvních vajec samec samici opouští a pelétá na jinou, asto i velmi vzdálenou lokalitu. Samice hnízdí obvykle dvakrát ron, zejména v nižších polohách. Ve vyšších polohách, kde k hnízdní dochází pozdji, umož ují klimatické podmínky v nkterých letech pouze jediné hnízdní. V pípad brzkého zniení hnízda následuje náhradní snška. Samice snáší 7 12 vajec, na kterých sedí dní a následující dva týdny vodí mláata. Ve stáí dní jsou mláata vzletná. V potrav druhu pevažuje drobný hmyz a jeho larvy, mkkýši a pavoukovci, v malé míe se živí i zelenými ástmi rostlin, pípadn semeny výr velký (Bubo bubo) Výr velký je stálý druh rozšíený po celé Evrop. Je to nejvtší evropská sova. V našich podmínkách vyhledává pedevším rzné typy lesních porost. Odtud se brzy na jae výi ozývají charakteristickým houkáním, které je nejen souástí toku, ale oznauje i obsazené teritorium. Hnízdí v beznu a dubnu v mlkém dlku na zemi nebo na skalní ímse. Snáší 2 3 vejce, na kterých sedí asi 35 dní. Mláata se asto z hnízda rozlézají po okolí ješt daleko díve, než jsou schopná letu. Dobe létají až ve stáí 3 msíc. Hnízdo výra je asto umístno na skalních výstupcích. Zde nebo v korunách strom asto tito ptáci tráví i velkou ást dne. Teprve veer vylétají za potravou. Malé a stedn velké savce a ptáky loví na otevenjších plochách. Pohybují se nízko nad zemí a tém neslyšiteln. Jako jediný dravý pták dokáže výr díky svým dlouhým drápm ulovit i ježka datel erný (Dryocopus martius) Datel erný je stálým druhem, pouze mláata se po období hnízdní potulují. Tento náš nejvtší šplhavec obývá pedevším rozsáhlejší listnaté, smíšené i jehlinaté lesy se starými stromy od nížin po hory. Ozývá se hlasitým bubnováním a volavým hlasem. Žije samotásky, pouze v dob hnízdní se zdržuje v párech. V dubnu datlové silnými zobáky vysekávají stromovou hnízdní dutinu s oválným vletovým otvorem. Samice zde snáší 4 5 vajec, ze kterých se po 2 týdnech líhnou drobná, holá a slepá mláata. Ta jsou ješt další 4 týdny v dutin krmena a po tom, co dutinu opustí, je ješt rodie nkolik týdn uí hledat potravu. Potom jsou ale mladí ptáci nuceni opustit rodiovské teritorium. Vtšinu potravy datl tvoí larvy hmyzu žijící ve dev strom, dopl kem jsou i mravenci a jejich kukly Stav ptaí oblasti z hlediska pedmtu ochrany Tato kapitola podává pehled stavu PO z hlediska jednotlivých druh a naplnní jejich biologických nárok. Svým lenním kapitola navazuje na pedchozí kapitolu, která podává popis obecných nárok jednotlivých druh sokol sthovavý (Falco peregrinus) První zmínka o sokolovi sthovavém pochází od NÁHLÍKA (1864). CREUTZ (1935) ho uvádí jako charakteristického skalního hnízdie. Území CHKO bylo od nepamti vyhlášeným hnízdištm sokol (VONDRÁEK & ŠUTERA 1986). MICHEL (1891) zaznamenal zástel tí ex. od Dolního Žlebu a pravidelné pozorování od Dína. Podle LOOSE (1915) hnízdilo v oblasti okolo 10 pár. MICHEL (1929) potvrzuje vtšinu hnízdiš udávaných Loosem. FÖRSTER (1938) udává hnízdní 5 pár. BÁRTA (1961) zjistil, že v roce 1960 hnízdil u Dolního Žlebu. VALENTA (1967) popisuje hnízdišt v Tiských stnách, v polesí Bynov, Dolní Žleb, ertova Voda, v okolí Henska a Mezné. Hnízdní v Kyjovském údolí na Orlích vžích v roce 1947 prokázal Heinrich. VONDRÁEK (1976) zaznamenal údaje Holešáka a Švarce o hnízdní u Dína v letech a u Labské Strán do roku V dalších letech zde podle sdlení lesník byli pozorováni pouze nehnízdící ptáci. DVOÁK (1977) uvádí

4 hnízdní v roce 1948 v Tiských stnách a potvrzené hnízdní v roce 1951 na Dínském Snžníku, které v roce 1964 zaniklo. Ješt v šedesátých letech byla pravideln obsazena ada hnízdiš. Poslední hnízdní na jednotlivých lokalitách jsou známa z let 1950 Dín, 1953 Bynovec a Zadní Doubice, 1960 Blá a Snžník, 1963 Jetichovice, 1965 Vysoká Lípa, 1966 Labská Strá, 1970 Hensko (VONDRÁEK 1976). První novodobé hnízdní bylo zaznamenáno v roce 1996 (BENDA 2007), v pilehlém Saském Švýcarsku poprvé již v roce Celkový pehled je uveden v práci BENDY (2005). Z výše uvedeného vyplývá, že zdejší oblast pedstavuje tradiní hnízdišt tohoto druhu ve stední Evrop. Po úplném vymizení na pelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století se díky reintrodukci probíhající v letech na nmecké stran, kdy bylo celkem vypuštno 77 pták, podailo znovuvytvoit silnou rozmnožující se populaci. V souasné dob lze pro celou oblast esko-nmeckých Labských pískovc (eskosaského Švýcarska) odhadnout poetnost na cca 30 pár (zhruba 30 % hnízdí na eské stran). Tento druh je zde striktn vázán na výrazné otevené skalní stny a vže, kde hnízdí zejména ve skalních dutinách a výklencích. Hnízdní na budovách i jiných objektech vytvoených lovkem nebylo prokázáno. Skalní útvary jsou rovnomrn rozmístny po celém území (zejména v oblasti Národního parku eské Švýcarsko, ka onu Labe, oblasti Tisé, Rájce, Ostrova a Snžníku) chybí jen v jihovýchodní ásti (širší oblast eskokamenicka a Chibské) a severní ásti (Mikulášovicko). Samci zejm zstávají v oblastech hnízdišt celoron nebo podnikají jen menší regionální pesuny, u samic jsou známy i výrazné pesuny. Oblast dává dlouhodobý a kontinuální pedpoklad na udržení a rozvoj této populace a její expanzi do dalších oblastí chástal polní (Crex crex) V minulosti bžn hnízdil, avšak již MICHEL (1929) zaznamenává pokles stav. V novjší dob zaznamenal V. Still hnízdní u Chibské (D/16), byl u Modré nalezen uhynulý ex., hlas u Chibské (VONDRÁEK & ŠUTERA 1986) ex. Libouchec (VONDRÁEK 1976). Po nkolikaleté absenci zaznamenán znovu u Chibské (V. Still). Volající samec u Arnoltic (KOLEKTIV 1987) volající samec u Petrovic (ŠUTERA 1991). Z výše uvedeného vyplývá, že ped vyhlášením Ptaí oblasti zde nebyl provádn žádný kontinuální systematický monitoring. Proto výše uvedené údaje lze brát pouze jako orientaní, asto útržkovité, které zcela pesný obraz o rozšíení a poetnosti druhu v té dob nemohou poskytnout. Radikální zmna se odehrála v 90. letech 20. století, kdy i díky nkolikaleté absenci zemdlského hospodaení došlo k vytvoení optimálních podmínek pro chástala (vysokostébelná vegetace s velkým podílem stainy). V té dob byl v oblasti prakticky tém plošn rozšíen. Se zavedením zemdlských dotací došlo k výrazné redukci obsazených lokalit a také i poetnosti. Zavedení agroenvironmentálních dotací tento vývoj píliš nezvrátilo, nebo dotace na jiné typy hospodaení jsou pro hospodaící subjekty mnohdy velmi zajímavé. Problémem je i udržení vymezených jádrových území. Dalším klíovým problémem je mimoádný tlak na zábor zemdlské pdy k výstavb. K dispozici jsou pouze dílí informace o poetnosti od poátku 21. století. Na jejich základ lze poetnost volajících samc odhadnout na V roce 2005 však poetnost klesla na polovinu, stejn jako k tomu došlo i v ad dalších oblastí na území R výr velký (Bubo bubo) První zmínka o výrovi velkém ze zdejší oblasti pochází od NÁHLÍKA (1864). V první polovin dvacátého století se tímto druhem zabývali LOOS (1906) a LOHWASSER (1929, 1936), který udává 3 obsazená hnízdišt. Vzácné hnízdní v této oblasti potvrzují HATSCHMANN (1932) a GRUND (1939). V tomto období pedstavovala zdejší oblast jedno z posledních pravidelných hnízdiš ve stední Evrop. MICHEL (1929) ho dokonce uvádí jen jako náhodn pozorovaný druh. CREUTZ (1935) ho uvádí jako charakteristického skalního hnízdie. V poválených letech se tímto druhem okrajov i na eském území zabýval MÄRZ (1952). V letech se podle VONDRÁKA & ŠUTERY (1987) podailo opakovan prokázat hnízdní na ad hnízdiš v levobežní a pravobežní ásti CHKO. Hnízdišt leží v katastru Tisá, Jetichovice, Hensko, Bynovec, Nová Oleška, Rynartice, Doubice, eská Kamenice. V letech bylo prokázáno hnízdní na lokalit Hensko. ŠUTERA (1983) uvádí

5 hlasové projevy z okolí SPR Ponova louka. VONDRÁEK & ŠUTERA (1987) udávají ovený výskyt z Rájce Z výše uvedeného vyplývá, že ped vyhlášením Ptaí oblasti zde nebyl provádn žádný kontinuální systematický monitoring. Proto výše uvedené údaje lze brát pouze jako orientaní, asto útržkovité, které zcela pesný obraz o rozšíení a poetnosti druhu v té dob. Souasné pokrytí zjištných obsazených teritorií se v podstat shoduje s historickými údaji. Výr velký zde hnízdí pravideln a nikdy nebyl ve zdejší oblasti zcela vyhuben. Hnízdní bylo prokázáno jak na skalních ímsách, rozsáhlých skalních dutinách, tak i na zemi. Jako hnízdišt preferuje skalní stny v uzavených zalesnných údolích, zejména v oblasti Národního parku eské Švýcarsko. Díky malé úživnosti vtšiny území, vyjma okrajových ástí s vyšším zastoupením zemdlských ploch (nap. v okolí Srbské Kamenice nebo Staré a Nové Olešky) bývá hnízdní úspšnost malá. Oblast dává dlouhodobý a kontinuální pedpoklad na udržení této populace datel erný (Dryocopus martius) MICHEL (1929) udává náhodný výskyt v celé oblasti. VONDRÁEK & ŠUTERA (1986) hodnotí jeho výskyt jako sporadický. V roce 1968 byl zastižen hnízdící u Doubic, Labské Strán a Snžníku, v roce 1975 u Nové Olešky a v roce 1982 v SPR Ržák (VONDRÁEK & ŠUTERA 1986). ŠUTERA (1983) uvádí výskyt v hnízdní dob ze SPR Ržák a SPR Ponova louka. Z výše uvedeného vyplývá, že ped vyhlášením Ptaí oblasti zde nebyl provádn žádný kontinuální systematický monitoring. Proto výše uvedené údaje lze brát pouze jako orientaní, asto útržkovité, které zcela pesný obraz o rozšíení a poetnosti druhu v té dob. V souasné dob se datel erný vyskytuje a hnízdí prakticky po celé oblasti díky absenci rozsáhlých bezlesých území. Hnízdí jak v listnatých a smíšených tak i v jehlinatých lesích. Jedná se zejména o oblast Národního parku eské Švýcarsko, ka onu Labe, Staré a Nové Olešky, Srbské Kamenice a Mikulášovic. V oblasti postižené imisemi a následn velkoplošn odlesnné (oblast Snžníku a Tisé) se udržel ve zbytcích starých bukových porost, které jsou ale v posledních letech intenzivn tženy. Oblast dává dlouhodobý a kontinuální pedpoklad na udržení a rozvoj této populace Optimální zpsoby využívání ptaí oblasti Vhodné zpsoby využívání PO ve vztahu ke kvalit biotop Celková rozloha lesa v PO Labské pískovce je dostaující a zvtšování rozlohy lesa na úkor nap. zemdlských pozemk je krom výjimených pípad nežádoucí, nebo by došlo k omezení jiných významných druh. V lesním hospodaení je vhodná pemna na porosty vkov a druhov pírod blízké, zamezení tžby doupných strom a regulace porost nepvodních devin invazního charakteru, zajištní ponechávání tlejících kmen strom v porostech ve vhodných lokalitách a provádní maloplošné a výbrové tžby deva. V rámci LHP je vhodné zachovat uritý podíl starých, zejména listnatých porost (nad 150 let). V oblastech postižených imisemi vylouit z tžby listnaté porosty. Mla by být provádna regulace turistického a horolezeckého využívání skalních objekt, zejména v dob hnízdní, a také omezení rušivé lesnické innosti v okolí hnízdiš sokola sthovavého a výra velkého. Je vhodné omezit zarstání skal (odstra ováním náletu) u vybraných hnízdiš. Celková rozloha a rozmístní zemdlské krajiny v PO Labské pískovce je dostaující. Je teba v rámci územního plánování zabránit rozvoji výstavby na úkor tohoto typu krajiny a omezit tak její úbytek a fragmentaci. Mlo by být zabránno sukcesi strom a ke na tchto lokalitách. V žádném pípad by zde nemlo být provádno zales ování a nemly by zde být používány biocidy. Rovnž by nemlo docházet k odvod ování vlhkých luk a prameniš i využívat tato místa takovým zpsobem, který by znamenal jejich degradaci.

6 Vhodné zpsoby využívání PO s pímým vlivem na jedince druh, jež jsou pedmtem ochrany PO V oblastech hnízdní výra velkého a sokola sthovavého zabezpeit ostrahu hnízdiš a regulovat tak turistické a horolezecké využívání a také provádní lesnických prací v nevhodném termínu. Vzhledem k potravním nárokm výra velkého není v PO vhodné používání rodenticid. Strážní a monitorovací inností pedcházet možnosti otrav a nelegálních zástel. Dležité je zabezpeit sloupy a dráty elektrického vedení s nevhodnou konstrukcí proti úhynm pták. Zabránit instalaci velkých sklenných ploch, i zajistit jejich zabezpeení proti nárazu pták. Na významných hnízdištích chástala polního by mlo být provádno seení luk ne díve než Vzhledem k vysokým stavm predátor (zejména liška obecná, prase divoké, kuna skalní, jezevec lesní) je nutná jejich intenzivnjší a cílená regulace. Ped poátkem doby omezení tžební innosti písemn sdlit vlastníkm dotených lesních pozemk lokalizaci známých obsazených hnízdiš sokola sthovavého a výra velkého Aktuální stav využívání území ptaí oblasti Aktuální stav využívání PO ve vztahu ke kvalit biotop Tžba starých lesních porost negativn ovliv uje potravní základnu a hnízdní píležitosti pro datla erného. Problematické je také pomrn široké zastoupení nepvodních druh devin. Skalní útvary, které poskytují hnízdní píležitost pro sokola sthovavého a výra velkého jsou každoron monitorovány a dle možností i steženy. Taktéž lesní práce v okolí tchto hnízdiš jsou doasn omezeny. Jen velmi omezen a nárazov jsou z hnízdních stn vyezávány nežádoucí deviny. Cílený management zemdlského využívání vhodný pro chástala je zaveden jen na vybraných plochách. Je velký tlak pizpsobovat zemdlské hospodaení dle dotaní politiky státu bez ohledu na poteby tohoto druhu. Rozptýlen na celém území PO dochází k provádní intenzivní pastvy, pevodu orné pdy z klidu opt do využívaného stavu. Nkteré plochy, které byly již zarostlé lesem, byly obnoveny. Pro výstavbu jsou zabírány plochy volné krajiny Aktuální stav využívání PO innosti s pímým vlivem na jedince druh, jež jsou pedmtem ochrany PO Nevhodné zpsoby lesního hospodaení. Seení a jiné ošetování zemdlských pozemk pomocí mechanizace v nevhodnou dobu (tyto innosti ohrožují jedince chástala polního, psobí rozptýlen na celém území). Rušení v dob hnízdní v rámci horolezeckého a turistického využívání oblasti a také pi lesnických pracích (sokol sthovavý a výr velký). Pípady nelegálních odstel a otrav (sokol sthovavý, výr velký). Stety s dopravními prostedky (automobilová a vlaková doprava) pedstavují riziko na celé ploše PO. Jejich intenzita je však tžko postižitelná a regulovatelnost je mimoádn složitá. Problémem jsou také nárazy do sklenných ploch (sokol sthovavý, výr velký). Kolize s vedeními el. energie (sloupy a vodie). Použití nevhodných sloup VN v oblasti NP eské Švýcarsko a CHKO Labské pískovce je již významn eliminováno, lokáln však ješt petrvává a je problémem v územích pilehlých k PO. Problémem jsou rozboovací sloupy, u kterých je zabezpeení technologicky problémové i nemožné. U vedení VVN, které kižuje migraní trasy (nap. ka on Labe) jsou doloženy nárazy letících pták pímo do vodie. Ohrožuje sokola sthovavého a výra velkého innosti, aktivity a jevy vyžadující realizaci ochranných opatení Následující tabulka podává pehled a základní charakteristiku inností, aktivit a jev na území PO, které mají i by v dohledné dob mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou

7 pedmtem ochrany PO. innost, jev, aktivita Tžba starých lesních porost a nevhodná skladba lesních porost Ovlivnný druh asová specifikace Prostorová specifikace Významnost datel erný celoron lesní porosty stedn významný faktor Zarstání skalních stn výr velký v dob hnízdní skály vysoce významný faktor Vývoj sukcese na otevených plochách Nevhodné zemdlské obhospodaování provádní intenzivní pastvy, seení v nevhodnou dobu Rozvoj rekreaního využívání Vysoké stavy predátor, pedevším prasete divokého a lišky obecné Nezákonné odstely a vykrádání hnízd Stety s elektrickým vedením Kolize a dopravními prostedky a skly Zmna využívání pozemk zástavba volné krajiny chástal polní celoron louky stedn významný faktor chástal polní výr velký, sokol sthovavý chástal polní výr velký, sokol sthovavý výr velký, sokol sthovavý datel erný, chástal polní, výr velký, sokol sthovavý chástal polní, výr velký v dob hnízdní a vodní mláat (V-VII) v dob hnízdní (IV-VII) v dob hnízdní a vodní mláat luní porosty, vlhké louky lesní porosty, skály celoplošn stedn významný faktor stedn významný faktor vysoce významný faktor celoron celoplošn stedn významný faktor celoron lokáln týká se VN, VVN a rozboovacích sloup stedn významný faktor celoron celoplošn mén významný faktor celoron celoplošn v návaznosti na rozmístní obcí vysoce významný faktor Tžba starých lesních porost a nevhodná skladba porost Tžba starých lesních porost a širší výskyt nepvodních druh devin, zejména borovice vejmutovky negativn ovliv uje potravní základny a hnízdních píležitostí pro datla erného Zarstání skalních stn Skalní stny zarstají keovými porosty, snižuje se tak atraktivita pro možné hnízdní výra velkého a sokola sthovavého Vývoj sukcese na otevených plochách Zarstání otevených ploch dochází ke ztrát vhodných hnízdních podmínek pro chástala polního Nevhodné zemdlské obhospodaování provádní intenzivní pastvy, seení v nevhodnou dobu V lokalitách s výskytem chástala polního dochází k provádní see v dob hnízdní tohoto druhu. Na pastevních areálech je provádna celoroní intenzivní pastva zpsobující úbytek vhodného hnízdního prostedí Rozvoj rekreaního využívání Horolezci a turisté vyrušují pi hnízdní sokola sthovavého a výra velkého.

8 Vysoké stavy predátor, pedevším prase divoké a liška obecná, kuna skalní, jezevec lesní Vysoké stavy prasete divokého a lišky obecné psobí negativn zejména na druhy hnízdící na zemi (chástal polní). Tito predátoi zpsobují snížení hnízdní úspšnosti chástala polního, který je pedmtem ochrany v PO Nezákonné odstely Mohlo by docházet k pímé likvidaci hnízdících a protahujících pták. Týká se výra velkého a sokola sthovavého v oblasti Velkého rybníka a Svtlíku, v CHKO Labské pískovce, v CHKO Lužické hory a v územích pilehlých k PO Stety s elektrickým vedením Dochází k úhynm výra velkého, sokola sthovavého. Jde o 3 okruhy problém lokáln o VN, dále o rozboovací sloupy a také o vodie VVN. Lokáln na ad míst v celém území Kolize s dopravními prostedky a skly Negativní ovlivnní u všech druh, které jsou pedmtem ochrany, je zejména v období reprodukce (tok, hnízdní, vyvádní mláat), což je však klíové období, a to na celém území Zmna využívání pozemk zástavba volné krajiny Je veliký tlak na na zábor volné krajiny ke stavebním úelm (rozvoj sídelních útvar, prmyslové zóny, plochy pro alternativní zdroje energie). Dochází tak k likvidaci a fragmentaci vhodných biotop pro chástala polního a potravní základny pro výra velkého. 2. PLÁN OPATENÍ Realizace níže uvedených opatení je nezbytná pro zachování jedinc a populací a obnovu ekosystém významných pro ptaí druhy, které jsou pedmtem ochrany PO. Navrhovaná doporuená opatení slouží jako podkladový materiál pro zajišování pée o PO a výkon státní správy píslušných OOP na území PO Zajištní požadavk druh, které jsou pedmtem ochrany PO Ke každé aktivit z kapitoly 1.5. (innosti, aktivity a jevy na území PO, které mají i by v dohledné dob mohly mít negativní vliv na druhy, jež jsou pedmtem ochrany PO) byla vypracována následující ochranná opatení Ochrana starých porost a úprava skladby porost Rozsah opatení: hospodaení v lesích smovat k vytvoení druhov a vkov rozrznných porost celoplošn, celoron, eliminace lesních porost s vysokým zastoupením geograficky nepvodních druh celoplošn, celoron, plochy s cennými starými lesními porosty vyhlásit jako MZCHÚ Pro druhy: datel erný Popis opatení: vytipovat a chránit (na úrovni lesních oddlení) pestárlé porosty v rámci LHP (netýká se Národního parku eské Švýcarsko), plošn vylouit nepvodní druhy strom z lesních porost a zavádt maloplošnou a výbrovou tžbu deva. V oblasti postižené imisemi vylouit z tžby listnaté porosty Zabránní zarstání skalních stn Rozsah opatení: bodov u známých a potenciálních hnízdiš Pro druhy: sokol sthovavý, výr velký Popis opatení: pomocí horolezecké techniky cílen vyezávat nežádoucí deviny ve skalních stnách a jejich úpatí

9 Udržování otevených lokalit Rozsah opatení: louky, pole celoplošn, celoron Pro druhy: chástal polní Popis opatení: udržení a stabilizace vhodných vytipovaných lokalit s cíleným managementem, který bude zabra ovat keové a stromové sukcesi a bude udržovat vysokostébelnou luní vegetaci, dležitý (do budoucna klíový) je výkup i pevod vhodných ploch do vlastnictví ochrany pírody Obhospodaování zemdlských ploch s ohledem na hnízdní chástala polního Rozsah opatení: luní porosty ale i další zemdlské plochy aktuáln obsazované chástalem polním, v dob hnízdní a vodní mláat (kvten ervenec) Pro druhy: chástal polní Popis opatení: preferovat první se po 15.8., vyplocení podmáených míst, mokad a prameniš, využití možnosti ponechání dostaten širokých vysokostébelných travních pás na orné pd, i jiné formy, které umožní chástalm alespo jedno hnízdní Usmrnní rekreaního využívání Rozsah opatení: lokáln Pro druhy: výr velký, sokol sthovavý Popis opatení: doasn uzavírat po dobu hnízdní hnízdišt, nové turistické trasy vést mimo známá hnízdišt výra velkého a sokola sthovavého, v pípad nutnosti hnízdišt hlídat, pravideln monitorovat úspšnost hnízdní a rozptyl mláat Redukce vysokých stav predátor Rozsah opatení: celoplošn Pro druhy: chástal polní Popis opatení: snížení stav lišky obecné, prasete divokého, kuny skalní a jezevce lesního zvýšenou regulací Prevence nezákonných odstel a otrav Rozsah opatení: celoplošn Pro druhy: zejména dravci, sovy Popis opatení: dsledná osvta a kontroly pvodu materiálu v preparátorských dílnách Zabezpeení sloup a drát elektrického vedení Rozsah opatení: lokáln Pro druhy: sokol sthovavý, výr velký Popis opatení: zabezpeení vodi VVN, ochrany u sloup VN a rozboovacích sloup Prevence kolize s dopravními prostedky a skly Rozsah opatení: bodov Pro druhy: datel erný, chástal polní, výr velký, sokol sthovavý Popis opatení: zabezpeení velkých sklenných ploch proti nárazu pták Zmna využívání pozemk zástavba volné krajiny Rozsah opatení: celoplošn v návaznosti na urbanizované celky Pro druhy: chástal polní, výr velký Popis opatení: v rámci projednávání a schvalování, a to na všech úrovních územn plánovacích dokumentací, zohled ovat prostorové, potravní a plošné nároky chástala polního a výra velkého; nedopustit fragmentaci a plošný zábor volné krajiny výstavbou satelitních sídelních útvar, prmyslových zón a propojování jednotlivých obcí do souvislých zastavných ploch; zohled ovat také kumulativní vlivy v rámci jednotlivých na sebe navazujích územn plánovacích dokumentací 2.2. Opatení správního charakteru

10 Zohlednit požadavky pedmt ochrany PO pi tvorb LHP zohlednit výskyt jednotlivých druh pi umísování tžeb. Pi obnov preferovat pvodní druhové složení lesa. Již pi zadávání územních plán jednotlivých obcí v pedstihu ešit konflikty se zájmy ochrany pírody (pedmty ochrany PO) Vymezení lokalit s podrobn plánovaným managementem V této kapitole je uveden pehled vymezených lokalit, kde se plánují další konkrétní managementové zásahy ve prospch druh PO Tradiní hnízdišt chástala polního Vymezené plochy by mly být obhospodaovány s ohledem na hnízdní biologii chástala polního. Na vymezených plochách by mlo být bránno rozvoji sukcese k udržení vysokostébelných luních porost. Se by mla být provádna nejdíve po Vyezání náletu by mlo probíhat od listopadu do února. Pokosená a vyezaná biomasa musí být odvezena. Kosení by mlo být provedeno jedenkrát ron a vyezávání náletu jedenkrát za ti roky v pípad nutnosti. V rámci PO byla vymezena následující jádrová území Mezná, Petrovice Tisá Rájec, Libouchec, Všemilská planina, Vysoká Lípa, Snžník (viz mapka) ešení konflikt s jinými pedmty ochrany, pop. významnými druhy v území U cíleného managementu pro chástala polního mže dojít u zachovalejších luních porost k jejich degradaci a tím pádem také k negativnímu ovlivnní hmyzího spoleenstva. Bylo by vhodné v rámci úpravy subvenních titul rozdlit pdní bloky do diferenciovaných ploch s rozdílným managementem (zachovalé plochy obhospodaovat rozdílným zpsobem, resp. zachovalé plochy vyjmout z pdních blok s cíleným managementem chástala polního). Cílem by mlo být vypracování faremních plán, kde by plochy s cíleným managementem rotovaly dle poteby managementu pi zachovaní dostatené velikosti pro cíl ochrany.

11 Mapka Tradiní hnízdišt chástala polního

12 Píloha 2 Rámcové smrnice pée o les v CHKO Labské pískovce V Rámcových smrnicích pée o les pro I., II. a III. zónu CHKO Labské pískovce jsou oproti OPRL pro PLO. 19 Lužická pískovcová vrchovina zohlednna specifika hospodaení dle zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny ve znní pozdjších úprav, pitom: 1. vymezeny jsou pouze cílové HS, které zaujímají plošn minimáln 5 % jednotlivé zóny, 2. uvedeny jsou pouze SLT, které zaujímají plošn minimáln 5 % v konkrétním cílovém HS pro jednotlivou zónu. Vysvtlivky: Soubory lesních typ (SLT): V jednotlivých rámcových smrnicích jsou uvedeny rozhodující SLT zaazené do pílušného HS. Cílová devinná skladba (CDS): V rámci HS optimalizované zastoupení devin v mýtném vku porostu, které odpovídá pírodním podmínkám souboru. Zkratky eských názv druh devin jsou použity podle pílohy. 4 k vyhlášce. 84/1992 Sb. Cílové druhové skladby jsou u jednotlivých devin udány v desítkách procent. Znaménko + vyjaduje zastoupení nižší než 10 %. Rozptí sice není uvedeno, ale pedpokládá se ±10 % zastoupení; deviny uvedené se zastoupením 1 by však mly být vždy pítomny. Porostní typ: Zaazení do porostního typu se provádí podle pevládající deviny. Není-li pro pevládající deviny vylišen porostní typ, lza využít zaazení do píbuzného HS: DG a exotické SM do porostního typu smrk, MD, VJ, BOC do porostního typu borovice, DB, javory, lípy, JS do porostního typu buk OL, OS, JIV a jiné mkké listnáe do porostního typu bíza. Hospodáský zpsob: podrostní pi nmž obnova lesních porost probíhá pod ochranou tženého porostu násený pi nmž obnova lesních porost probíhá na souvisle vytžené ploše, jejíž šíe nepekroí prmrnou výšku tženého porostu, nový porost vzniká jak na holé ploše tak pod ochranou tženého porostu holosený pi nmž obnova lesních porost probíhá na souvisle vytžené ploše, širší než je prmrná výška tženého porostu výbrný pi nmž tžba za úelem obnovy a výchovy lesních porost není asov a prostorov rozlišena a uskute uje se výbrem jednotlivých strom nebo skupin strom na ploše porostu Obmýtí: Je stanoveno jako plánovaná rámcová produkní doba lesních porost, zaazených do hospodáských soubor, udaná potem let, zaokrouhleným na desítky. Obmýtí je možno od prmrné hodnoty uvedené v rámcových smrnicích snížit v pípad zhoršeného zdravotního stavu porost a naopak zvýšit v lesích zvláštního urení. Obnovní doba: Je plánovaná prmrná doba, která uplyne od zahájení do ukonení úmyslné obnovy lesního porostu, udaná potem let, zaokrouhleným na desítky. Obnovní dobu je možno oproti prmrné hodnot uvedené v rámcových smrnicích zkrátit v pípad obnovy porost se zhoršeným zdravotním stavem. Minimální podíl melioraních a zpev ujících devin (MZD) pi obnov porost: Melioraní a zpev ující deviny pro píslušné cílové hospodáské soubory podle soubor lesních typ jsou uvedeny píloze. 4 vyhlášky. 83/1996 Sb. Uvedená procenta MZD poítají s tím, že nkteré deviny mohou být souasn melioraní a zpev ující devinou i devinou hlavní.

13 Rámcová smrnice pée o les (smrnice. 1) Oznaení Zóna CHKO Kategorie lesa Soubory lesních typ 01 Mimoádn nepíznivá stanovišt I. les ochranný 0Y, 3Y, (0K, 0N, 3N) Pedpokládaná cílová druhová skladba devin SLT Druhy devin a jejich orientaní podíly v cílové druhové skladb (%) 0Y BO 7, BK 2, BR 1, JR+, JD+, SM+ 3Y BK 5, DB 3, BR 1, BO 1, JD+, KL+, SM+ 0K BO 7, BK 1, DB 1, BR 1, SM+ 0N BO 5, SM 4, BR 1, BK+ 3N BK 5, DB 2, JD 2, LP 1, JV+, BR+, SM+ Rozloha 489 ha Pi obnov porost s výskytem zmlazení SM možno zvýšit zastoupení SM o 2-3 (mimo 0N) Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C smrk borovice buk Základní rozhodnutí Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) V (úelový výbr) (N, P) V (úelový výbr) (N, P) V (úelový výbr) (P) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 150-f 150-f f (pirozené (pirozené 50- (pirozené 50- dožití) dožití) dožití) 50- Zpsob obnovy a obnovní postup, vetn doporuených technologií dle terénních a stanovištních pomr, skupinový výbr s podsadbou listná a JD a ponecháním listná a BO; na 0K, 0N i náseky s ponecháním výstavk BO; v nepístupných lokalitách až samovolný vývoj; prvoadé hledisko ochrany lesních pd, pibližovací linie trasovat s ohledem na pekážky šikmo na vrstevnice, vyklizování a pibližování ko ským potahem, lanovkou; cílen ponechat ást devní hmoty v porostu dle terénních a stanovištních pomr, skupinový výbr, pípadn clonná se s ponecháním listná, na 0K, 0N i náseky s ponecháním výstavk BO; v nepístupných lokalitách až samovolný vývoj; prvoadé hledisko ochrany lesních pd, pibližovací linie trasovat s ohledem na pekážky šikmo na vrstevnice, vyklizování a pibližování ko ským potahem, lanovkou; cílen ponechat ást devní hmoty v porostu; možnost ponechat kvalitní výstavky dle terénních a stanovištních pomr, skupinový výbr, pípadn clonná se; v nepístupných lokalitách až samovolný vývoj, JD vnášet v pedstihu podsadbou v menších skupinách; prvoadé hledisko ochrany lesních pd, pibližovací linie trasovat s ohledem na pekážky šikmo na vrstevnice, vyklizování a pibližování ko ským potahem, lanovkou; pípadné ponechání devní hmoty v porostu Zpsob zalesnní, stanovení druh a procento melioraních a zpev ujících devin pi obnov porostu podporovat pirozené zmlazení cílových podporovat pirozené zmlazení cílových devin; cílen vnášet listnaté deviny devin; cílen vnášet listnaté deviny (podsadbami i do zmlazení SM) Deviny uplat ované pi zalesnní za použití umlé obnovy SLT druh deviny minimální podíl MZD (%) 0Y 3Y 0K 0N 3N BO, BK, BR, DB BK, DB, BO, BR, JD BK, DB, BR, JR BK, JD, BR, DB BK, DB, JD, LP (porostní typ C - 80) (porostní typ C - 80) Pée o nálety, nárosty a kultury a výchova porost podpora pirozeného zmlazení cílových devin; ochrana proti bueni a okusu; likvidace introdukovaných devin, podpora vtroušených listná podpora pirozeného zmlazení cílových devin; ochrana proti bueni a okusu; likvidace introdukovaných devin, podpora vtroušených listná podporovat pirozené zmlazení cílových devin podpora pirozeného zmlazení cílových devin; ochrana proti bueni a okusu; likvidace introdukovaných devin

14 Opatení ochrany lesa ochrana proti okusu v nezbytném rozsahu (nátry, individuální ochrana vnesených listná); ochrana proti krovcm v nezbytném rozsahu Provádní nahodilých tžeb jednotlivé sterilní souše ponechat bez asanace ochrana proti okusu v nezbytném rozsahu (nátry, individuální ochrana vnesených listná) ochrana proti okusu v nezbytném rozsahu (nátry, individuální ochrana vnesených listná) Poznámka v okolí hnízd sokola sthovavého a výra velkého je provádní úmyslných mýtních a pedmýtních tžeb a mechanizových prací v pstební innosti vázáno na souhlas orgánu ochrany pírody Rámcová smrnice pée o les (smrnice. 2) Oznaení Zóna CHKO Kategorie lesa Soubory lesních typ Rozloha 13 Pirozená borová stanovišt I. les zvláštního urení 0K, 0N 177 ha Pedpokládaná cílová druhová skladba devin SLT Druhy devin a jejich orientaní podíly v cílové druhové skladb (%) 0K 0N BO 7, BK 1, DB 1, BR 1 BO 5, SM 4, BR 1, BK+ Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C borovice Základní rozhodnutí Hospodáský zpsob (forma) V, P Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Zpsob obnovy a obnovní postup, vetn doporuených technologií BK a DB vpravit do pedsunutých prvk a do zástinu mateského porostu, kvalitní BO obnovovat pirozeným zmlazením nebo kombinovat umlou a pirozenou obnovu pomocí výstavk, v pípad nutnosti pro podporu pirozeného zmlazení píprava pdy až na minerální zem; vyklizování a pibližování bez poškození terénu (nap. ko ským potahem, na 0N lanovkou); cílen ponechat ást devní hmoty v porostu Zpsob zalesnní, stanovení druh a procento melioraních a zpev ujících devin pi obnov porostu používat vhodný sadební materiál místních ekotyp; píprava pdy pruhová, adový spon Deviny uplat ované pi zalesnní za použití umlé obnovy SLT druh deviny minimální podíl MZD (%) 0K 0N BK, DB, BR, JR BK, JD, BR, DB 10 10

15 Pée o nálety, nárosty a kultury a výchova porost likvidace introdukovaných devin; pi výchov podpora BK, DB, neprovádt totální odstranní BR, veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat Opatení ochrany lesa ochrana proti zvi a bueni Provádní nahodilých tžeb jednotlivé sterilní souše ponechat bez asanace Poznámka v okolí hnízd sokola sthovavého a výra velkého je provádní úmyslných mýtních a pedmýtních tžeb a mechanizových prací v pstební innosti vázáno na souhlas orgánu ochrany pírody Rámcová smrnice pée o les (smrnice. 3) Oznaení Zóna CHKO Kategorie lesa Soubory lesních typ Rozloha 51 Exponovaná stanovišt vyšších poloh I. les zvláštního urení 4N, 5N, (5Y) 80 ha Pedpokládaná cílová druhová skladba devin SLT Druhy devin a jejich orientaní podíly v cílové druhové skladb (%) 4N BK 7, JD 2, DB 1, SM+ 5N BK 6, JD 2, KL 1, SM 1 5Y BK 6, JD 2, BR 1, BO 1, KL+, SM+ Pi obnov porost s výskytem zmlazení SM možno zvýšit zastoupení SM o 2-3 Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C smrk Základní rozhodnutí Hospodáský zpsob (forma) N, P (V) Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Zpsob obnovy a obnovní postup, vetn doporuených technologií použít náseky nebo clonnou se (pednostn podporovat zmlazení BK a JD), píp. skupinový výbr, vylouení holých seí; postup obnovy od V a SV podle konfigurace terénu; cílovou listnatou píms využít k pirozené obnov nebo vnést listnáe do pedsunutých prvk (kotlíky, podsadby); vyklizování a pibližování bez poškození terénu (nap. ko ským potahem, lanovkou); cílen ponechat ást devní hmoty v porostu Zpsob zalesnní, stanovení druh a procento melioraních a zpev ujících devin pi obnov porostu pednostn využívat pirozenou obnovu cílových devin, používat vhodný sadební materiál místních ekotyp, jamková sadba (cenné listnáe, JD)

16 Deviny uplat ované pi zalesnní za použití umlé obnovy SLT druh deviny minimální podíl MZD (%) 4N 5N 5Y BK, JD, DB BK, JD, KL, LP BK, JD, BR Pée o nálety, nárosty a kultury a výchova porost likvidace introdukovaných devin; podpora JD, BK a cenných listnatých devin (na 4N i DB); veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat Opatení ochrany lesa ochrana proti bueni a okusu, bžná ochrana proti krovcm Provádní nahodilých tžeb jednotlivé sterilní souše možno ponechat bez asanace Poznámka v okolí hnízd sokola sthovavého a výra velkého je provádní úmyslných mýtních a pedmýtních tžeb a mechanizových prací v pstební innosti vázáno na souhlas orgánu ochrany pírody Rámcová smrnice pée o les (smrnice. 4) Oznaení Zóna CHKO Kategorie lesa Soubory lesních typ 53 Kyselá stanovišt vyšších poloh I. les zvláštního urení 4K, 5K, 6K, 6M Pedpokládaná cílová druhová skladba devin SLT Druhy devin a jejich orientaní podíly v cílové druhové skladb (%) 4K BK 5, DB 2, JD 2, LP 1, BO+, SM+ 5K BK 5, JD 3, SM 1, JV1 6K BK 5, SM 3, JD 2, JR+ 6M BK 4, SM 3, JD 1, BR 1, BO 1 Rozloha 127 ha Pi obnov porost s výskytem zmlazení SM možno zvýšit zastoupení SM o 2-3 (mimo 6K, 6M) Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C smrk bíza borovice Základní rozhodnutí Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) N, P, (V) N, P N, P Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 70-f (pirozené dožití)

17 Zpsob obnovy a obnovní postup, vetn doporuených technologií použít náseky, v porostech se zastoupením cílových listná clonnou se nebo skupinový výbr, vylouení holých seí ; postup obnovy od V a SV podle konfigurace terénu; cílovou listnatou píms využít k pirozené obnov nebo vnést listnáe a JD do pedsunutých prvk (kotlíky, podsadby); vyklizování a pibližování ko ským potahem, lanovkou; cílen ponechat ást devní hmoty v porostu použít náseky, v porostech se zastoupením cílových listná provést jejich obsek, vylouení holých seí; postup obnovy od V a SV podle konfigurace terénu; cílovou listnatou píms využít k pirozené obnov nebo vnést listnáe a JD do pedsunutých prvk (kotlíky, podsadby); vyklizování a pibližování ko ským potahem, lanovkou; cílen ponechat ást devní hmoty v porostu použít náseky, v porostech se zastoupením cílových listná clonnou se nebo provést jejich obsek, vylouení holých seí; postup obnovy od V a SV podle konfigurace terénu; cílovou listnatou píms využít k pirozené obnov nebo vnést listnáe a JD do pedsunutých prvk (kotlíky, podsadby); vyklizování a pibližování ko ským potahem, lanovkou; cílen ponechat ást devní hmoty v porostu Zpsob zalesnní, stanovení druh a procento melioraních a zpev ujících devin pi obnov porostu pednostn využívat pirozenou obnovu pednostn využívat pirozenou obnovu cílových devin, používat vhodný cílových devin používat vhodný sadební materiál místních ekotyp, sadební materiál místních ekotyp,, jamková sadba (cenné listnáe, JD) jamková sadba (cenné listnáe, JD) Deviny uplat ované pi zalesnní za použití umlé obnovy SLT druh deviny minimální podíl MZD (%) 4K 5K 6K 6M BK, DB, JD, LP BK, JD, JV BK, JD BK, JD 25 (listnaté porosty 50) 25 (listnaté porosty 50) 25 (listnaté porosty 50) 25 (listnaté porosty 50) Pée o nálety, nárosty a kultury a výchova porost likvidace introdukovaných devin; podpora JD, BK a dalších listnatých devin (na 4K i DB); pi výchov veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat Opatení ochrany lesa ochrana proti zvi a bueni, bžná ochrana proti krovcm Provádní nahodilých tžeb jednotlivé sterilní souše možno ponechat bez asanace likvidace introdukovaných devin; podpora JD, BK a dalších listnatých devin (na 4K i DB); veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat ochrana proti zvi a bueni pednostn využívat pirozenou obnovu cílových devin používat vhodný sadební materiál místních ekotyp, jamková sadba (cenné listnáe, JD) likvidace introdukovaných devin; podpora JD, BK a dalších listnatých devin (na 4K i DB); veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat ochrana proti zvi a bueni Poznámka v okolí hnízd sokola sthovavého a výra velkého je provádní úmyslných mýtních a pedmýtních tžeb a mechanizových prací v pstební innosti vázáno na souhlas orgánu ochrany pírody Rámcová smrnice pée o les (smrnice. 5) Oznaení Zóna CHKO Kategorie lesa Soubory lesních typ 01 Mimoádn nepíznivá stanovišt II. les ochranný 0Y, 0Z, (0N, 3N) Pedpokládaná cílová druhová skladba devin SLT Druhy devin a jejich orientaní podíly v cílové druhové skladb (%) 0Z BO 8, BR 1, DB 1, BK+, SM+ 0Y BO 7, BK 2, BR 1, JR+, JD+, SM+ 0N BO 5, SM 4, BR 1, BK+, SM+ 3N BK 5, DB 2, JD 2, LP 1, JV+, BR+, SM+ Rozloha 709 ha Pi obnov porost s výskytem zmlazení SM možno zvýšit zastoupení SM o 2-3 (mimo 0N) Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C smrk borovice buk

18 Základní rozhodnutí Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) V (P na mén exponovaných V, P, N V, P, N stanovištích) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 150-f 150-f f (pirozené (pirozené 50- (pirozené dožití) dožití) dožití) Zpsob obnovy a obnovní postup, vetn doporuených technologií dle terénních a stanovištních pomr, skupinový výbr s podsadbou listná a JD a ponecháním listná a BO; na 0N i náseky s ponecháním výstavk BO; v nepístupných lokalitách až samovolný vývoj; prvoadé hledisko ochrany lesních pd, pibližovací linie trasovat s ohledem na pekážky šikmo na vrstevnice, vyklizování a pibližování ko ským potahem, lanovkou; cílen ponechat ást devní hmoty v porostu dle terénních a stanovištních pomr, skupinový výbr, pípadn clonná se s ponecháním listná, na 0N i náseky s ponecháním výstavk BO; nepístupných lokalitách až samovolný vývoj; prvoadé hledisko ochrany lesních pd, pibližovací linie trasovat s ohledem na pekážky šikmo na vrstevnice, vyklizování a pibližování ko ským potahem, lanovkou; cílen ponechat ást devní hmoty v porostu; možnost ponechat kvalitní výstavky dle terénních a stanovištních pomr, skupinový výbr, pípadn clonná se; v nepístupných lokalitách až samovolný vývoj, JD vnášet v pedstihu podsadbou v menších skupinách; prvoadé hledisko ochrany lesních pd, pibližovací linie trasovat s ohledem na pekážky šikmo na vrstevnice, vyklizování a pibližování ko ským potahem, lanovkou; pípadné ponechání devní hmoty v porostu Zpsob zalesnní, stanovení druh a procento melioraních a zpev ujících devin pi obnov porostu podporovat pirozené zmlazení cílových podporovat pirozené zmlazení cílových devin devin Deviny uplat ované pi zalesnní za použití umlé obnovy SLT druh deviny minimální podíl MZD (%) 0Y 0Z 0N 3N BK, BR, DB BR, DB BK, JD, BR, DB BK, DB, JD, LP (porostní typ C - 80) Pée o nálety, nárosty a kultury a výchova porost podpora pirozeného zmlazení cílových devin; ochrana proti bueni a okusu; likvidace introdukovaných devin podpora pirozeného zmlazení cílových devin; ochrana proti bueni a okusu; likvidace introdukovaných devin podporovat pirozené zmlazení cílových devin podpora pirozeného zmlazení cílových devin; ochrana proti bueni a okusu; likvidace introdukovaných devin Opatení ochrany lesa ochrana proti bueni a okusu ochrana proti bueni a okusu ochrana proti bueni a okusu Provádní nahodilých tžeb jednotlivé sterilní souše možno ponechat bez asanace Poznámka v okolí hnízd sokola sthovavého a výra velkého je provádní úmyslných mýtních a pedmýtních tžeb a mechanizových prací v pstební innosti vázáno na souhlas orgánu ochrany pírody Rámcová smrnice pée o les (smrnice. 6) Oznaení Zóna CHKO Kategorie lesa Soubory lesních typ Rozloha 13 Pirozená borová stanovišt II. les hospodáský 0K, 0N 1139 ha Pedpokládaná cílová druhová skladba devin SLT Druhy devin a jejich orientaní podíly v cílové druhové skladb (%) 0K 0N BO 7, BK 1, DB 1, BR 1, SM+ BO 5, SM 4, BR 1, BK+

19 Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C borovice smrk Základní rozhodnutí Hospodáský zpsob (forma) P, N N, P Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Zpsob obnovy a obnovní postup, vetn doporuených technologií Kvalitní BO pirozeným zmlazením nebo obnova náseky s výstavky, BK a DB vpravit do pedsunutých prvk a do zástinu mateského porostu (SLT 0K), v pípad nutnosti pro podporu pirozeného zmlazení BO píprava pdy až na minerální zem Obnova náseky, na ON i clonná se s ponecháním výstavk BO; BK a DB vpravit do pedsunutých prvk a do zástinu mateského porostu (SLT 0K), kvalitní BO pirozeným zmlazením, možnost ponechat kvalitní výstavky BO, v pípad nutnosti pro podporu pirozeného zmlazení BO píprava pdy až na minerální zem Zpsob zalesnní, stanovení druh a procento melioraních a zpev ujících devin pi obnov porostu používat vhodný sadební materiál používat vhodný sadební materiál místních ekotyp; píprava pdy místních ekotyp; píprava pdy pruhová, adový spon pruhová, adový spon Deviny uplat ované pi zalesnní za použití umlé obnovy SLT druh deviny minimální podíl MZD (%) 0K 0N BK, DB, BR, JR BK, JD, BR, DB Pée o nálety, nárosty a kultury a výchova porost likvidace introdukovaných devin; podpora BK, DB a ostatních listnatých devin (zejména SLT 0K); veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat Opatení ochrany lesa ochrana proti bueni a okusu Provádní nahodilých tžeb jednotlivé sterilní souše možno ponechat bez asanace likvidace introdukovaných devin; podpora BK, DB a ostatních listnatých devin (zejména SLT 0K); veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat ochrana proti bueni a okusu Poznámka v lesích zvláštního urení pi hospodaení zohlednit pevažující mimoprodukní funkci lesa; v okolí hnízd sokola sthovavého a výra velkého je provádní úmyslných mýtních a pedmýtních tžeb a mechanizových prací v pstební innosti vázáno na souhlas orgánu ochrany pírody Rámcová smrnice pée o les (smrnice. 7) Oznaení Zóna CHKO Kategorie lesa Soubory lesních typ Rozloha 43 Kyselá stanovišt stedních poloh II. les hospodáský 3I, 3K 457 ha Pedpokládaná cílová druhová skladba devin SLT Druhy devin a jejich orientaní podíly v cílové druhové skladb (%) 3I, 3K SM (BO) 5, BK 2, DB 2, JD, LP 1, HB+ v BK porostech BK 5, DB 3, JD 1, LP 1, HB+, BR+, BO+ Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C

20 smrk borovice buk Základní rozhodnutí Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) Hospodáský zpsob (forma) N, P N, P P, N Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Zpsob obnovy a obnovní postup, vetn doporuených technologií Obnova náseky nebo clonnou seí, postup obnovy od V a SV podle konfigurace terénu; cílovou listnatou píms využít k pirozené obnov nebo vnést listnáe do pedsunutých prvk Obnova náseky, možnost ponechat kvalitní výstavky BO; postup obnovy od V a SV podle konfigurace terénu; cílovou listnatou píms využít k pirozené obnov nebo vnést listnáe do pedsunutých prvk Využívat pednostn clonnou se, pípadn náseky, vylouení holých seí; JD vnést v pedstihu do skupin, postup obnovy od V a SV podle konfigurace terénu Zpsob zalesnní, stanovení druh a procento melioraních a zpev ujících devin pi obnov porostu pednostn využívat pirozenou obnovu pednostn využívat pirozenou obnovu cílových devin používat vhodný sadební cílových devin používat vhodný materiál místních ekotyp, jamková sadební materiál místních ekotyp, sadba (cenné listnáe, JD) jamková sadba (cenné listnáe, JD) Deviny uplat ované pi zalesnní za použití umlé obnovy SLT druh deviny minimální podíl MZD (%) 3I 3K BK, DB, JD, LP BK, DB, JD, LP 25 (porostní typ C 80) 25 (porostní typ C 80) Pée o nálety, nárosty a kultury a výchova porost likvidace introdukovaných devin; podpora JD, BK, DB a cenných listnatých devin; veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat likvidace introdukovaných devin; podpora JD, BK, DB a cenných listnatých devin; veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat pednostn využívat pirozenou obnovu cílových devin používat vhodný sadební materiál místních ekotyp, jamková sadba (cenné listnáe, JD) likvidace introdukovaných devin; podpora JD, BK, DB a cenných listnatých devin; veškeré listnaté deviny v podúrovni ponechat Opatení ochrany lesa ochrana proti bueni a okusu bžná ochrana proti krovcm ochrana proti bueni a okusu bžná ochrana proti krovcm ochrana proti bueni a okusu Provádní nahodilých tžeb ponechávat jednotlivé souše, zlomy listná a JD Poznámka v lesích zvláštního urení pi hospodaení zohlednit pevažující mimoprodukní funkci lesa; v okolí hnízd sokola sthovavého a výra velkého je provádní úmyslných mýtních a pedmýtních tžeb a mechanizových prací v pstební innosti vázáno na souhlas orgánu ochrany pírody Rámcová smrnice pée o les (smrnice. 8) Oznaení Zóna CHKO Kategorie lesa Soubory lesních typ Rozloha 53 Kyselá stanovišt vyšších poloh II. les hospodáský 5I, 5K, 6K 793 ha Pedpokládaná cílová druhová skladba devin SLT Druhy devin a jejich orientaní podíly v cílové druhové skladb (%) 5I, 5K 6K SM 5, BK 3, JD 2, BO+, JV+ SM 6, BK 3, JD 1, JR+