VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ V LETECH 1993 AŽ 2008: ÚSPĚCH, JAK VŠAK DÁL? Bohuslav PERNICA Abstrakt V příspěvku je prezentován vývoj vzdělanostní struktury hodnostních sborů vyšších důstojníků, nižších důstojníků, praporčíků a rotmistrů v letech 1993 až 2008 v kontextu demografického a sociálního vývoje v tomto období. Pozornost je věnována problému poklesu společenské prestiže maturity a vysokoškolského diplomu v souvislosti s rostoucím podílem osob v populačním ročníku, pro které je středoškolské a vysokoškolské vzdělání stále více přístupné. V závěru příspěvku jsou naznačeny trendy vývoje pro dalších 5 až 10 let a možnosti jejich využití ze strany resortu MO. Klíčová slova Personál, vyšší a nižší důstojníci, praporčíci, vzdělanostní struktura, vysokoškolské vzdělání, maturita, demografické stárnutí, strukturální změny. Úvod Ozbrojené síly spojené s územím České republiky prošly v posledních 20 letech procesem transformace. Pro tento proces bylo příznačné: takřka 10násobné zmenšení velikosti ozbrojených sil, [1] postupné zvyšování podílu vojenského profesionálního personálu a od roku 2005 plná profesionalizace armády, [2] změna proporcí vojenským a nevojenským profesionálním personálem, [3] změna proporcí mezi jednotlivými hodnostními sbory, [1] a změna vzdělanostní struktury vojenského profesionálního personálu. Tyto změny probíhaly v měnícím se prostředí České republiky, pro které je z pohledu tohoto příspěvku důležitá měnící se dynamika demografického vývoje spojená se zvýšením dostupnosti středoškolského a vysokoškolského vzdělání [4] a sílící trend internacionalizace vzdělávání a výcviku personálu odrážející integraci České republiky do NATO a EU. [5] Po 20 letech této transformace započaté v roce 1990 ještě pod hlavičkou Československé lidové armády velmi pravděpodobně dojde k dlouhodobému ustálení základních parametrů personální struktury ozbrojených sil, nicméně změny ve vnějším, sociálním, prostředí ozbrojených sil České republiky budou probíhat dále a budou nejenom ovlivňovat její personální strukturu, ale v závislosti od stavu veřejných financí mohou ovlivňovat také způsoby náboru a přípravy vojenského profesionálního personálu. Cílem tohoto příspěvku je zhodnotit vývoj vzdělanostní struktury ozbrojených sil České republiky od roku 1993, ukázat její pravděpodobný vývoj v letech 2010 až 2025 a upozornit na důležité skutečnosti plynoucí z tohoto vývoje, které budou ovlivňovat organizaci náborů a přípravy vojenského profesionálního personálu v České republice. 199
1 Demografický a sociální vývoj v ČR a vývoj ozbrojených sil ČR Klíčovým faktorem pro výstavbu schopností ozbrojených sil a jejich používání vždy a všude byly lidské zdroje. Pro masové ozbrojené síly to byla nejdříve tradičně skupina mužské populace od 15 do 30 let; [6, 7, 8] dnes, v případě plně profesionálních ozbrojených sil, jde fakticky o celou věkovou kohortu mužů a žen ve věku 15 až 24 let. [9] Z pohledu ozbrojených sil jako zaměstnavatele pohybujícího se na trhu práce mění nestabilní demografický vývoj dostupnost, vzácnost, tohoto ekonomického činitele. Při daných schopnostech ozbrojených sil se změna této vzácnosti se odráží ve změně strategie rekrutace a retence personálu a ve změně investiční strategie do kapitálových statků; nedostatek vhodného personálu vede k nutnosti nahrazovat lidskou práci kapitálem, [10] nebo ke změně schopností ozbrojených sil. Ozbrojené síly v České republice čelí dlouhodobě nestabilnímu demografickému vývoji. Jak si lze uvědomit z obr. 1, od roku 1945 sice celková populace roste, vývoj klíčové demografické skupiny pro doplňování ozbrojených sil, kohorty osob ve věku 15 až 24 let, se vyvíjí cyklicky, ve vlnách. Poslední takovou vlna byla generace tzv. Husákových dětí, vzedmutá v polovině 80. let 20. století a vrcholící v jeho závěru. Jak vyplývá z pravidelně upřesňované demografické prognózy Českého statistického úřady (ČSÚ), bude se tato kohorta ještě v následujících 10 letech zmenšovat (střední varianta prognózy), a to pod úroveň historických minim, kterých bylo dosaženo v 50. a 70. letech 20. století. [11, 12] 1 000 000 12 000 000 900 000 10 000 000 muži a ženy 15-24 let 800 000 700 000 600 000 prognóza 8 000 000 6 000 000 4 000 000 muži a ženy celkem 500 000 2 000 000 400 000 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 0 muži a ženy 15-19 let (střední školy) muži a ženy 20-24 let (vysoké školy) muži a ženy celkem Obr. 1 Počet obyvatel na území České republiky v letech 1945 2066 (2010 2066 prognóza vývoje střední varianta) Pramen: Demografická příručka 2007. 1.vyd. Praha: ČSÚ, 2008 [kód publikace 4032-08], dostupná na <http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/4032-08> citováno 28. 2. 2010; Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065. 1.vyd. Praha: ČSÚ, 2009. [kód publikace 4020-09], dostupná na <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09> citováno 28. 2. 2010 200
Vývoj populace ve věku 15 až 24 let po roce 1995 zachycený na obr. 1 jako vývoj ve věkové skupině mužů a žen ve věku 15 až 19 reprezentující kohortu osob vzdělávaných na středních školách a mužů a žen ve věku 20 až 24 let reprezentující kohortu osob vzdělávaných na vysokých školách a kombinace tohoto vývoje s rozšířením kapacity národní vzdělávací soustavy a integrace České republiky do společného evropského vzdělávacího prostoru vedly ke zmenšení vzácnosti středoškolského vzdělání zakončeného maturitou i ke zmenšení vzácnosti vysokoškolského vzdělání. [4] Maturitní diplom se dnes stal standardem a přístup k vysokoškolskému vzdělání je dnes limitován pouze studijními předpoklady zájemců o studium a nikoliv směrnými čísly, jak tomu mohlo být ještě na počátku roku 1990. Současně se zkapacitněním národní vzdělávací soustavy došlo v posledních 20 letech se zkvalitněním vzdělanostní struktury u klíčových hodnostních sborů v českých ozbrojených silách. [13] Jak si lze uvědomit z obr. 2, zmenšování počtu důstojníků sboru při ustáleném počtu praporčíků personální obměnou těchto sborů došlo k tomu, že prakticky v roce 2010 budou všichni příslušníci v hodnostních sborech praporčíků, nižších a vyšších důstojníků splňovat kvalifikační předpoklady [1] vyžadované pro výkon služby v těchto hodnostních sborech. Vysokoškolské vzdělání v případě důstojníků oproti minulosti již není výhodou pro kariéru, ale povinností; kariérovou výhodou se naopak stalo pro příslušníky hodnostního sboru praporčíků. počet osob 25 000 20 000 15 000 prognóza 10 000 5 000 0 1993 1998 2003 2008 2013 2018 2023 důstojníci praporčíci důstojníci - vysoká škola praporčíci - maturita 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 podíl osob s příslušným vzděláním Obr. 2 Počty důstojníků a praporčíků AČR a podíl osob s odpovídajícím předepsaným vzděláním v letech 1993 2025 (2010 2025 prognóza) Pramen: ČERNOCH, F., KRÁLOVEC, K. Personální vývoj v resortu obrany (1990 2001) fakticky a ciferně. 1. vyd. Praha: MO ČR, 2002; Statistická ročenka. 2006 2008. Praha: ŘePP 2 Příležitosti a hrozby dalšího vývoje Podle formálních hledisek byl dosavadní vývoj transformace vzdělanostní struktury českých ozbrojených sil úspěchem. Otázkou zůstává, do jaké míry bylo tohoto výsledku dosaženo cílevědomou strategií, nebo je o náhodný výsledek samovolného procesu. Další otázkou je, jestli jsou potřebné či nutné strukturální změny v odvětví Ministerstva obrany a zda je Ministerstvo obrany schopné zdůvodnit náklady připadající na rekrutaci a přípravu personálu [14] v podmínkách demografického stárnutí populace. Tyto otázky si lze klást při pohledu na 201
obr. 3, kde jsou absolutní hodnoty veličin uváděných v předchozích obrázcích přepočteny na index. 1,2 prognóza 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 1993 1998 2003 2008 2013 2018 2023 muži a ženy 15-19 (střední školy) důstojníci důstojníci - vysoká škola muži a ženy 20-24 (vysoké školy) praporčíci praporčíci - maturita Obr. 3 Populace ve věku 15-24 let v ČR a počty důstojníků, praporčíků a podíl důstojníků a praporčíků splňujících předepsané vzdělání jako index (1993 = 1,0) Obr. 3 potvrzuje dřívější závěry, že vzrůst podílu vysokoškolsky vzdělaných důstojníků je v inverzním vztahu k vývoji počtu důstojníků, a že ke vzrůstu podílu praporčíků splňující maturitu došlo zejména personální obměnou v tomto hodnostním sboru. Z hlediska odhadu potřeby strukturálních změn v resortu Ministerstva obrany poskytující středoškolské a vysokoškolské vzdělání ve svých vzdělávacích zařízeních je důležitější věnovat pozornost křivkám charakterizujícím vývoj středoškolské a vysokoškolské populace. Jak je patrné z obr. 3, ke strukturálním změnám v této oblasti v podobě integrace středních a vysokých vojenských škol do jedné střední a vysoké vojenské školy došlo po ústupu personální vlny tzv. Husákových dětí. Do roku 2010 pak byl vývoj těchto kohort ustálen. V následujících 15 letech však bude středoškolská populace prudce klesat, a to za situace ustálené velikosti praporčického sboru, která za normálních okolností má být z této kohorty doplňován. Podobný pokles je očekáván v případě vysokoškolské populace. Pro jedinou vysokou vojenskou školu to znamená zostření konkurence na trhu vzdělávání, a jestliže jsou dnešní kapacity národní vysokoškolské vzdělávací soustavy 3krát větší než v roce 1990, [4] pak v kombinaci s tímto vývojem lze očekávat, že zájemci o tento druh studia budou vyhledávat kvalitu a budou se snažit studovat na prestižních vysokých školách. Toto chování je spojeno s očekáváním, že vysokoškolským diplomem získaným z renomované vysoké školy se u svých potenciálních zaměstnavatelů odliší od ostatních zájemců o zaměstnání. V souvislosti s prudkým vzrůstem podílů osob s vysokoškolským vzděláním v pracovní síle se očekává nejenom zostření konkurence mezi jednotlivými kvalifikačními skupinami definovanými ISCED 97 [15] u povolání, jež je možno vykonávat se jak se středoškolskou, tak i vysokoškolskou kvalifikací (místa v administrativě a managementu), ale také pokles platů. [16] To zvyšuje konkurenceschopnost ozbrojených sil na trhu práce a otevírá možnost získávat vysokoškoláky pro službu z řad absolventů veřejných vysokých škol, případně je získávat pro službu v ozbrojených silách již v průběhu jejich studia na vysoké škole. Změny ve struktuře pracovní síly v letech 1993 až 2009 dokládá tab. 1. 202
Tab. 1 Vývoj kvalifikační struktury pracovní síly v ČR v letech 2002 až 2009 (4. čtvrtletí, v %) 1993 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 nižší než základní vzdělání 27,6 21,7 20,9 20,5 19,4 19,1 18,8 18,4 17,1 (ISCED 0, 1, 2) z toho ISCED 0 N/A 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 střední bez maturity (ISCED 3B, 3C) 38,7 37,7 38,8 38,0 37,6 37,0 36,5 35,6 35,9 střední s maturitou (ISCED 3A, 4, 5B) 25,8 30,9 30,5 31,3 32,2 32,9 33,6 33,8 34,1 vysokoškolské (ISCED 5A, 6) 7,8 9,6 9,8 10,1 10,6 10,9 11,1 12,2 13,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí. 2002 2010, Praha: ČSÚ, kód publikace: 3101-02, 3101-03, 3101-04, 3101-05, 3101-06, 3101-07, 3101-08, 3101-09; Trh práce v ČR 1993 až 2008. 1. vyd. Praha: ČSÚ, 2009, kód publikace 3103-09 Závěr Po 20 letech transformace se ozbrojené síly České republiky nacházejí v historicky nejlepší situaci týkající se jejich kvalifikační struktury. Fakticky všichni praporčíci splňují předepsané středoškolské vzdělání a všichni důstojníci splňují předepsané vysokoškolské vzdělání. Tyto parametry budou udržitelné i v následujících 15 let a to díky očekávanému demografickému vývoji v populaci osob ve věku 15 až 24 a expanzi kapacity národní vzdělávací soustavy v posledních 15 letech. Jestliže nedojde k dramatickému zmenšení těchto kapacit, lze uvažovat o tom, že ozbrojené síly bude možno bez větších obtíží doplňovat přímým náborem na trhu práce namísto slepého spoléhání na výkony vlastních vzdělávacích zařízení. Přebytek vysokoškoláků na trhu práce bude posilovat konkurenční pozici ozbrojených sil v této oblasti. Případné strukturální změny v soustavě vojenských škol budou určeny ekonomickými motivy. To zejména v situaci potřeby rychlejšího doplňování příslušných hodnostních sborů v okamžiku, kdy začnou do zálohy odcházet členové kohorty osob rekrutovaných v období vzedmuté personální vlny let 1990 až 1998, kdy se stále počítalo s velkými ozbrojenými silami a relativně vysoká nedoplněnost ozbrojených sil [13] a rostoucí rozpočet kapitoly státního rozpočtu Ministerstvo obrany [17] stýkaly příležitost pro činnost a rozvoj vlastních kapacit středních a vysokých škol. Literatura 1. PERNICA Bohuslav. Struktura vojenských hodností v letech 1989-2009: Příliš mnoho důstojníků? (20 let transformace hodnostní struktury). Vojenské rozhledy, 2009, roč. 18, č. 4, s. 114-123. 2. PERNICA Bohuslav. České profesionální ozbrojené síly krátké ohlédnutí do minulosti. Vojenské rozhledy, 2008, roč. 17, č. 1, s. 94-96. 3. PERNICA Bohuslav. Ekonomické aspekty proporcionality vojenského a civilního personálu (několik poznámek). Vojenské rozhledy. 2000, č. 3, roč. 9, s. 86-93. 4. PERNICA Bohuslav, ZŮNA Jaromír. Dnes už jiná armáda: změny v systému přípravy nižších důstojníků. Vojenské rozhledy, 2009, roč. 18, č. 3, s. 43-48. 203
5. PERNICA Bohuslav. Situace českého vojenského vysokého školství po opouštění modelu zaměstnaneckých ozbrojených sil. Vojenské rozhledy, 2007, roč. 16, č. 3, s. 105-107. 6. BROAD, R. Conscription in Britain 1939-1964. The militarisation of a generation. 1 st ed. Abington: Routledge, 2006. ISBN 0-714-64701-8. 7. FAIRCHILD, B., GROSSMAN, J. The War Department: The Army and Industrial Manpower. Reprint 1 st ed. New York: University Press of the Pacific, 2002. ISBN 1-4102-0140-6. 8. FREVERT, U. Die kasernierte Nation. Militärdienst und Zivilgesell schaft in Deutschland. 1. Aflg. München : C. H. Beck, 2001. ISBN 3-406-47979-0. 9. PERNICA, B. Profesionalizace ozbrojených sil: Trendy, teorie a zkušenosti. 1. vyd. Praha : AVIS, 2007. ISBN 978-80-7278-381-6. 10. SOLOW, R., M. Wachstumstheorie. Darstelung und Anwendung. 1. Aflg., Göttingen : Vandenhoeck & Ruprecht, 1971. 11. Demografická příručka 2007. 1. vyd. Praha : ČSÚ, 2008 [kód publikace 4032-08], dostupná na <http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/4032-08> citováno 28. 2. 2010. 12. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065. 1. vyd. Praha : ČSÚ, 2009. [kód publikace 4020-09], dostupná na <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09> citováno 28. 2. 2010. 13. ČERNOCH, F., KRÁLOVEC, K. Personální vývoj v resortu obrany (1990 2001) fakticky a ciferně. 1. vyd. Praha: MO ČR, 2002. 14. ČECH, V. Může si Česká republika dovolit vysokou vojenskou školu? In Kariérní vzdělávání [CD-ROM]. Praha : Carolina, 2004. [7. mezinárodní konference O informatické podpoře personálních procesů. Praha : MO ČR 29. 9. až 2. 10. 2003.] 15. Klasifikace vzdělávacích programů. Uživatelská příručka pro zavádění ISCED-97 v zemích OECD. 1. vyd. Praha : Ústav pro informace ve vzdělání, 2003. ISBN 80-211-0440-6. 16. SVOBODA, Petr. Vysokoškolákům klesnou platy. Sedmička. 2010, roč. [nezjištěn], č. [nezjištěno], s. 15. 17. PERNICA Bohuslav, BALVÍN Pavel. Realizace české obranné/vojenské politiky: malá stabilita vládnutí a nevhodný manažerský koncept. Vojenské rozhledy, 2010, roč. 19, č. 1, s. 101-113. Informace o autorovi pplk. Ing. Bohuslav PERNICA, Ph.D. Telefon: +420 973 450 801 e-mail: bohuslav.pernica@seznam.cz Zastávaná funkce: náčelník odboru Název instituce: Velitelství výcviku Vojenská akademie, Institut vzdělávání, odbor přípravy pozemních sil, Vyškov 204