Vliv vzdělá(vá)ní na kariérní postup - sociologický výzkum. Jiří Meitner, Monika Šturmová, Aleš Turnovec

Transkript

1 Vliv vzdělá(vá)ní na kariérní postup - sociologický výzkum Jiří Meitner, Monika Šturmová, Aleš Turnovec Zimní semestr, ak. rok 2007/2008

2 Úvod Vzdělání a různé typy speciálních kvalifikací (jazykových, odborných,... ) nehrají roli jen při vstupu do zaměstnání, ale ovlivňují také kariérní postup, někdy dokonce mohou rozhodnout o udržení zaměstnání v konkurenci nových uchazečů. Ekonomika se v tomto směru orientuje na znalosti, které se stávají významnou komoditou (Národní vzdělávací fond, 2000). Proces vzdělávání zdaleka není ukončen získáním maturitního vysvědčení, výučního listu nebo prvního vysokoškolského diplomu. Typ vzdělání sice zprvu může spolurozhodovat o možnostech shánění uplatnění na trhu práce (Avšak ani to není vůbec tak jednoznačné, jak by se mohlo na první pohled zdát - u některých oborů může neshoda dalšího zaměstnání s vystudovaným oborem dosahovat až 70% (RISA - regionální informační systém o uplatnění absolventů, 2006)!), o jeho dalším průběhu však dále rozhodují právě požadavky zaměstnavatele. Flexibilita spojená se schopností dalšího studia a zvyšováním či rozšiřováním individuální kvalifikace může být silnou konkurencí jinak zaměstnavateli často vyžadované dlouholeté praxi. Naším cílem je prozkoumat vztahy mezi dosaženým vzděláním a možnostmi kariérního postupu, vliv dalšího studia při zaměstnání na něj a také postoje samotných zaměstnanců - jaký význam zvyšování své kvalifikace přisuzují, zda považují další vzdělávání pro svůj profesionální život za důležité či dokonce nezbytně nutné a zda o něj projevují zájem. Výzkum se tedy zaměřuje výhradně na vzdělávání dospělých zaměstnanců. Ti tvoří kolem 6% všech studentů různých školních ústavů všech stupňů a zaměření, přičemž toto číslo zůstává dlouhodobě víceméně stálé (Coufalík, 2002). V nějaké formě (podnikové vzdělávání, rekvalifikační kurzy, zájmové vzdělávání) se během zaměstnání vzdělávají více než tři čtvrtiny zaměstnanců (Kriegelová, 2004). Důležitou roli v našem výzkumu bude hrát dosažené vzdělání, informace o tom, jestli se respondent dále vzdělává (ať již přímo v oboru nebo jinak), individuální postup na kariérním žebříčku a také věk respondenta. 1

3 Problémy, hypotézy a znaky Problémy Průzkum se bude pokoušet podat odpovědi na tyto otázky: Má větší vliv na kariérní postup vzdělání zaměstnance, nebo doba, kterou u společnosti strávil? Je možné, aby méně vzdělaný zaměstnanec postupoval rychleji a výše než jeho vzdělanější spolupracovník? Jaká je motivace zaměstnanců dále se vzdělávat v závislosti na jejich věku? Hypotézy Data získaná od respondentů by měla potvrdit nebo vyvrátit následující hypotézy: 1. Vzdělání má na kariérní postup větší vliv než služební stáří. 2. U zaměstnavatelů převažuje tendence preferovat vzdělanější kandidáty na povýšení. 3. Motivace ke vzdělávání klesá s dobou, kterou zaměstnanec strávil v pracovním poměru. Sledované proměnné Abychom posoudili oprávněnost jednotlivých hypotéz a odpověděli na výše uvedené otázky, budeme sledovat tři proměnné - dosažené vzdělání, současné vzdělávání, pozici ve firmě a celkovou délku praxe v oboru. 2

4 Vzdělání Hodnotou této proměnné bude stupeň dosaženého vzdělání. Rozlišovat budeme následující hodnoty: 1. Základní 2. Výuční list 3. Maturitní 4. Vyšší odborné 5. Vysokoškolské 6. Jiné Hodnota jiné může znamenat případy natolik rozmanité a zároveň dostatečně vzácné, že je vhodné respondenty s touto hodnotou proměnné vzdělání při vyhodnocování výsledků neuvažovat. Současné vzdělávání Tuto proměnnou definujeme jako stupeň vzdělání, kterého se v současnosti snaží respondent studiem dosáhnout. Rozlišovat budeme následující hodnoty: 1. Žádné 2. Učňovské 3. Středoškolské s maturitou nebo nadstavba s maturitou 4. Vyšší odborné 5. Vysokoškolské 3

5 6. Dlouhodobý kurz (např. jazykové kurzy, kurzy práce s PC...) 7. Jiné 1 Pozice ve firmě Zde předpokládáme, že je možné jednotlivé pozice rozdělit na úrovně a hierarchizovat. Potom je tato proměnná definována jako podíl celkového počtu těchto úrovní a úrovní, které jsou nižší, než je úroveň respondenta. Celkévá délka praxe v oboru Touto proměnnou rozumíme počet let praxe respondenta v tom oboru, ve kterém je v současné době zaměstnán. 1 Všechny respondenty, kteří budou spadat do této kategorie, z vyhodnocení z výše uvedených důvodů opět vyškrtneme. 4

6 Literatura Jaromír Coufalík. Vzdělávání dospělých - Evropa a my. Hospodářské noviny, (4. 3.), Hana Kriegelová. Vzdělání jako součást lidského kapitálu, Národní vzdělávací fond. Memorandum o celoživotním učení, RISA - regionální informační systém o uplatnění absolventů. Hrubá neshoda vzdělání a zaměstnání,