Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Soubor Lidských příběhů v deníku Mladá fronta Dnes (v regionální příloze Brno) The complex of human stories in the journal MF DNES (in the regional annex Brno) Bakalářská práce Brno 2013% % % % % % % % % % Lukáš Valášek

Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, že jsem tuto předkládanou bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně dne.... 1

Poděkování Chtěl bych velmi poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Rudolfu Burgrovi za jeho nasazení, podnětné rady a moudré vedení. Velká poklona patří vedoucí brněnské redakce MF DNES Haně Černohorské a vůbec všem členům redakce. Děkuji, že jste mě vzali mezi sebe a velkoryse mě mnoho naučili. 2

Anotace Bakalářská práce Soubor Lidských příběhů v deníku Mladá fronta Dnes (v regionální příloze Brno) analyzuje roli lidského příběhu v textech brněnské přílohy nejčtenějšího seriózního deníku v České republice. Tato akademická práce je souborem tvůrčích autorských textů, které byly napsány pro brněnskou MF DNES a v této příloze také vyšly. Jedná se o výběr několika typů textů, v nichž za dobu svého působení v regionální redakci MF DNES autor uplatnil lidské příběhy. Práce přináší rovněž praktický pohled autora na tvorbu těchto vybraných textů v připojených kritických reflexích, který je konfrontován s viděním odborníků a členů brněnské redakce. * Teoretická část práce pak uvádí tvůrčí texty do širšího odborného žurnalistického kontextu. Přináší charakteristiku deníku MF DNES a příjemců mediálních sdělení tohoto listu, následuje vymezení žánru story a feature v českém i zahraničním kontextu. Práce pokračuje analýzou současného uplatnění lidských příběhů v brněnské a jihomoravské příloze MF DNES a také porovnává, jak se podoba jejich zpracování shoduje s vymezením žánru story v podání vybraných českých i zahraničních odborníků v oblasti žurnalistiky. Stanoveno je i několik pravidel pro tvorbu kvalitní story pro brněnskou MF DNES. * Klíčová slova žurnalistika, žánr, story, feature, human interest, profil, noviny, Mladá fronta DNES, Mafra, cílové médium, tvůrčí bakalářská práce Annotation This bachelor thesis called The complex of human stories in the journal MF DNES (in the regional annex Brno) analyses function of human stories in articles published in Brno annex of the most read serious journal in the Czech republic. The base of the thesis is constituted by a set of creatives author s stories, that was written for the editorial office of MF DNES in Brno, and which were published in newspaper s supplement Brno. It is a representative of several types of stories, within which author during his work in the regional editorial office applied the characteristics of the genre. The thesis includes also a practical reflection of the author on the creation of the selected articles, which is confronted with opinions of media experts and members of the editorial office. * The theoretical part or the thesis brings a wider context of academic discussion about the functions and purposes of the presentation of human stories in newspapers. The thesis provides a characterization of MF DNES daily and its readers, followed by the definition of the genre story and feature in Czech and international context. Then the analysis of the current trends in stories writing in the Brno s and South Moravia supplement is given. The author compares the structure of the selected articles 3

with features of story genre defined by Czech and foreign media experts. The author also defined several rules for successful writing of story for regional supplement Brno. Keywords journalism, gendre, story, feature, human interest, profile, daily newspaper, Mladá fronta DNES, Mafra, target medium, creative bachelor's thesis 4

1 Úvod% 8 1 Struktura práce* 8 METODOLOGICKÁ ČÁST PRÁCE% 9 2 Cíl a zvolená metodologie práce% 9 2. 1 Vymezení cíle práce* 9 2. 2 Metodologická východiska* 9 2. 2. 1 Rešerše literatury* 9 2. 2. 2 Kvalitativní rozhovory* 10 2. 2. 3 Vlastní zkušenost autora* 11 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE% 12 3 Příběh v žurnalistice teoretické vymezení žánru story% 12 3. 1 Historie lidských příběhů v české a světové žurnalistice* 13 3. 2 Příběhové žánry v českém a angloamerickém prostředí* 14 3. 2. 1 Story (Příběh)* 15 3. 2. 2 Feature* 16 3. 2. 3 News feature* 19 3 Story a feature zpravodajství či publicistika?* 19 EMPIRICKÁ ČÁST PRÁCE% 20 4 Deník MF DNES a jeho publikum% 20 4. 1 Základní charakteristika deníku MF DNES* 20 4. 2 Historie Mladé Fronty a MF DNES* 21 4. 3 Tematická a obsahová struktura MF DNES* 22 4. 4 Regionální příloha MF DNES pro Brno a JM* 23 4. 4. 1 Práce v brněnské redakci* 24 4. 4. 2 Trend poklesu příjmů tištěných médií, dopady v regionální MF DNES* 25 4. 4. 3 Tematická a obsahová struktura brněnské MF DNES* 29 4. 5 Čtenáři MF DNES se zaměřením na brněnskou přílohu* 31 5

5 Jak zpracovat lidské příběhy v brněnské MF DNES% 33 5.1 Střet teoretického vymezení žánrů a redakční reality* 33 5. 2 Uplatnění a role lidských příběhů v brněnské příloze MF DNES* 33 5. 2. 1 Na kávě s...* 34 5. 2. 2 Lidé od nás* 34 5. 2. 3 Story jako doplněk zpravodajství* 35 5. 2. 4 Lidská strana 3* 35 5. 2. 5 Samostatná story* 36 5. 2. 6 Feature a story ve zprávě* 36 5. 3 Pravidla ideálního zpracování lidských příběhů v brněnské MF DNES* 37 5. 3. 1 Výběr zpovídané osobnosti story jako pozitivní žánr* 37 5. 3. 2 Jazykové a stylistické prostředky* 38 5. 3. 3 Názor autora* 39 5. 3. 4 Struktura textu* 40 5. 3. 5 Fotografie* 42 TVŮRČÍ A ANALYTICKÁ ČÁST PRÁCE% 43 6 Autorské texty a jejich kritická reflexe% 43 6.1 Kritická reflexe Na kávě s Lukášem Lazeckým* 44 6.2 Kritická reflexe Na kávě s Bogdanem Trojakem* 48 6.3 Kritická reflexe Lidé od nás* 51 6. 4 Kritická reflexe Vítězní vinaři* 55 6. 5 Kritická reflexe Talentovaný student* 57 6. 6 Kritická reflexe Britský zachránce českých památek* 61 6. 7 Kritická reflexe Stvořitelé psích toalet* 63 6. 8 Kritická reflexe Nevidomí personalisté* 66 6.9 Kritická reflexe - Kapitáni Brna* 69 7 Závěr% 80 8 Přílohy% 82 6

8. 1 Plné znění textů tvůrčí části práce* 82 8. 1. 1 Na kávě s Lukášem Lazeckým* 82 8. 1. 2 Na kávě s Bogdanem Trojakem* 85 8. 1. 3 Lidé od nás* 87 8. 1. 4 Vítězní vinaři* 90 8. 1. 5 Talentovaný student* 93 8. 1. 6 Britský zachránce českých památek* 95 8. 1. 7 Stvořitelé psích toalet* 96 8. 1. 8 Nevidomí personalisté* 98 8. 1. 9 Kapitáni Brna* 100 8. 2 Přepis hloubkových rozhovorů* 109 2. 1 Rozhovor s vedoucí brněnské redakce Hanou Černohorskou* 109 8. 2. 2 Rozhovor s redaktorkou Eliškou Kolínkovou* 110 8. 2. 3 Rozhovor s redaktorkou Janou Soukupovou* 112 8. 2. 4 Rozhovor s editorkou Kristýnou Chmelíkovou* 113 8. 2. 5 Rozhovor s editorkou Alžbětou Strnadovou* 115 9 Použitá literatura a prameny% 117 9. 1 Literatura* 117 9.2 Internetové zdroje* 120 9. 3 Novinové texty* 121 4 Ústní sdělení* 122 9. 5 Autorské texty* 122 10 Jmenný rejstřík% 124 Celkový počet slov: 22 000 Rozsah tvůrčí části (slov): 10 000 7

1 Úvod Když jsem v únoru 2011 nastupoval na povinnou studijní tříměsíční praxi do brněnské redakce Mladé Fronty DNES (dále MF DNES), přicházel jsem do světa praktické žurnalistiky s představou, že tou nejzásadnější náplní novin jsou tzv. hard news. Měl jsem tak potřebu za všech okolností vycházet při tvorbě svých textů především z výpovědí svědků událostí, názorů odborníků, vyjádření představitelů organizací, tiskových zpráv či empirických studií. * Teprve po nabytí zkušenosti, kterou mi práce v regionální redakci MF DNES přinesla, jsem si uvědomil, jak zásadní roli hraje v obsahu novin lidský příběh. Ten dokáže přinést zpracovávané zpravodajské události v širších souvislostech, lépe přiblížit čtenáři závažná, avšak jinak obtížně srozumitelná témata. V době, kdy tištěné noviny zápasí s levným a rychlým přívalem informací z internetového zpravodajství, může být právě pečlivé zpracování lidských příběhů konkurenční výhodou tisku. Na druhou stranu je nezbytné se vyvarovat překlopení seriózního obsahu, který informuje čtenáře o klíčových aspektech ovlivňujících jeho život, do bezobsažné zábavy bez přesahu. * Pro autora i médium samotné je tak příběh mocným, ale zároveň nelehce ovládnutelným nástrojem. Právě schopnost vyhledat, poutavě a zároveň věrně zachytit běžné i naopak neobyčejné příběhy vyžaduje zcela specifický druh žurnalistické dovednosti, kterou jsem však až do své zkušenosti s reálnou redakcí MF DNES opomíjel. Z uvedených důvodů jsem si jako cíl této tvůrčí práce, která završuje mé bakalářské studium žurnalistiky, zvolil lidský příběh v MF DNES. Při práci v brněnské MF DNES od února 2011 jsem dostal příležitost důkladně zkoumat a také aplikovat celou řadu možných zpracování lidských příběhů. Tato práce agreguje vybrané texty a doplňuje je kritickou autorskou reflexí. 1. 1 Struktura práce Tato bakalářská práce je členěna do tří logických oddílů. První část se věnuje metodologii, která byla využita při zpracování teoretického oddílu tohoto textu. V této první části si také stanovíme cíl práce. V kapitolách sdružených do teoretické části práce budeme zkoumat příběhové žánry. Pokusíme se na základě odborných pramenů definovat jednotlivé žánry, tak jak je chápe česká i angloamerická žurnalistika, i krátce postihneme historický vývoj zpracování příběhů. Nezbytné je rovněž vymezit a popsat cílové médium, pro které texty sdružené do předkládané práce byly napsány, jeho čtenáře a rovněž zásadní změny, které mají na podobu zpracování lidských příběhů v MF DNES vliv. Stane se tak ve čtvrté kapitole. Kapitola, která má přiřazené číslo pět, konfrontuje názory mediálních teoretiků a žurnalistů s novináři brněnské MF DNES. Cílem je určit několik základních pravidel, jejichž dodržení pomůže novináři MF DNES hodnotně zpracovat lidské příběhy pro tento deník. Třetí a poslední část práce obsahuje samotné autorské publicistické texty a propojuje je s jejich kritickou reflexí, která odkazuje na teoretickou část bakalářské práce. V závěru zhodnotíme výsledek a přínos vzniklého odborného textu. 8

METODOLOGICKÁ ČÁST PRÁCE 2 Cíl a zvolená metodologie práce 2. 1 Vymezení cíle práce Cílem této bakalářské práce je přinést soubor autorských textů, které zachycují mnoholičnost využití lidských příběhů v brněnské regionální příloze MF DNES, pro tento deník byly napsány a rovněž v něm vyšly. Hledáme tedy odpověď na otázku, jak může autor v brněnské regionální MF DNES zpracovat lidské příběhy. Nejedná se ovšem o odborný text výzkumný, který by si kladl za cíl podat vyčerpávající odpověď. Těžiště práce je tvůrčí. Práce však také snaží položit paralelu mezi jednotlivými útvary, které redaktoři tohoto deníku vytvářejí pod souhrnným zadáním story, a přehledem žurnalistických žánrů definovaných v české a světové odborné literatuře. * Integrální součástí práce je rovněž kritický autorský pohled na uplatnění lidských příběhů v brněnské a jihomoravské regionální příloze MF DNES. Činí tak právě na praktickém příkladu souboru několika vybraných textů, které autor této práce vypracoval pro brněnskou redakci zmíněného deníku. * Předkládaný odborný text může sloužit jako případová studie šíře žánrů, jež se pod označením story vyskytují v MF DNES. V praxi tak ukazuje neukotvenost a nejednoznačnost pojetí story v české žurnalistice. Tato bakalářská práce tak může představovat určitou zpětnou vazbu pro iniciátory reforem obsahu MF DNES, protože obsahuje autorské zkušenosti s lidskými příběhy, jež v aktuální obsahové koncepci dostávají poměrně velký prostor. Stejně tak text může být vodítkem pro elévy MF DNES, kteří zde mohou najít zkušenosti s tvorbou jednotlivých útvarů obsahujících příběhy v konkrétních příkladech. 2. 2 Metodologická východiska 2. 2. 1 Rešerše literatury Čerpání informací z odborné literatury i pramenů je nezbytným předpokladem pro uvedení této práce do teoretického rámce. Stěžejní na počátku zkoumání bylo zmapování české i zahraniční odborné literatury faktografickým průzkumem. Následně jsem prováděl faktografickou analýzu 1 a zvolil vhodné materiály selekcí, kterou jsem použil s cílem oddělit pro práci zásadní a naopak nepodstatné poznatky. Nastřádané informace jsem následně interpretoval metodou syntézy za použití indukce 2 a dedukce 3. (Dle Filka 2002: 68 73.) 1 Filka faktografickou analýzu vymezuje jako postup, který při zpracování podkladů analyzuje informace v nich obsažené. (Filka 2002: 68) 2 Indukce umožňuje určit na základě konkrétních shromážděných faktů obecnější poučky. 3 Při dedukci zjišťujeme, co konkrétního plyne z nastřádaných obecných východisek. 9

* Jako už několik mých předchůdců, i já jsem narazil na nejednoznačnost pojetí žánru story a feature v literatuře. Tato situace je velmi dobře viditelná v české odborné sféře, která termín story vykládá hned několika odlišnými způsoby. Žádný z mediálních teoretiků se přitom tímto žánrem nezabývá dostatečně obšírně na to, aby bylo možné pro účely této práce vytvořit nějakou ucelenou definici obecně aplikovatelnou v českém prostředí. Proto jsem teoretický rámec rozšířil o názory odborníků z anglofonního prostředí, které má na českou žurnalistiku výrazný vliv. Angloamerické prostředí však žánr story nezná. Je však možné rešeršovat termín feature. Ani angloameričtí odborníci však v tomto ohledu nedosáhli konsenzu. Proto jsem pro účely této práce vybral několik reprezentativních pojetí příběhových žánrů, která je možné v české i světové literatuře dohledat. * Pokud jde o pojetí story přímo v redakci MF DNES, je logické využít především redakční manuály. Čerpat z těchto psaných pramenů však lze jen limitovaně. MF DNES má sice své interní příručky 4, ale ty jsou však přímo v redakci vnímány jako zastaralé a samotní autoři je prakticky nepoužívají. Přesto jejich zkoumání považuji za nezbytné, protože ukazují minulý vývoj a historii příběhových žánrů v MF DNES, jakož i kodifikují zažité zvyklosti, které se v současné době uvnitř redakce předávají už jen ústní formou. * Při tvorbě této práce jsem využíval i další prameny. Jednalo se o internetové zdroje společnosti Mafra, údaje o čtenosti jsem čerpal ze statistik ABC ČR a Unie vydavatelů. V neposlední řadě jsem mohl vycházet z několika diplomových prací svých předchůdců. 2. 2. 2 Kvalitativní rozhovory Vzhledem k překotnému vývoji redakční práce se jako nejvhodnější výzkumná metoda pro účely tohoto textu jeví slabě strukturovaný kvalitativní rozhovor. Pro tento způsob interview je typický jasně definovaný účel, osnova, ale na druhé straně pružnost při opatřování informací. (Hendl 1999: 98) Podle Burtona s Jirákem (2001: 53) je vhodné takovou formu rozhovoru použit v případě, kdy nám nejde o prokázání četnosti výskytu určitých odpovědí, ale o zjištění motivací, postojů, názorů či jevů a jejich podrobnější analýzu. * Cílem výzkumu je tedy opatřit si dostatek dat, abychom byli schopní odpovědět na výzkumnou otázku: Jak se v brněnské regionální redakci zpracovávají lidské příběhy? Se zpovídanými jsem vedl rozhovor dle návodu s otevřenými otázkami. Zajímalo mě, jak novináři vidí příběhové žánry, co chápou pod jejich jednotlivými pojmenováními či jaké znaky a způsob zpracování tyto žánry nesou. Tento jakýsi manuál mi posloužil k tomu, abych probral při rozhovoru všechna podstatná témata. Přesné formulace či pořadí otázek bylo ale možné přizpůsobit konkrétní situaci. (Hendl 2005: 165 175) * Respondenty jsem vybíral tak, abych od nich získané informace co nejlépe pokryly celý proces zpracování příběhů v brněnské regionální příloze MF DNES. Vedoucí redakce Hana Černohorská je zodpovědná za celou koncepci regionální přílohy i za výsledný obsah každého vydání. Redaktorka Eliška Kolínková pracuje v brněnské redakci už od roku 2008 a sama zpracovala mnoho lidských příběhů. Redaktorka Jana Soukupová je dlouholetou novinářkou s mimořádnými žurnalistickými zkušenostmi, která se dlouhodobě věnuje zachycování lidských osudů. Kristýna Chmelíková 4 Existují příručky Jak a co děláme v MF DNES: Dobré noviny či Co to vlastně děláme? A proč? A jak?. 10

jako editorka MF DNES má na starosti každodenní dohled nad zpracováním jednotlivých článků a stejně tak jejich případnou úpravu potom, co je dotvoří jejich autoři. Alžběta Strnadová působila jako editorka rubriky Na kávě, která má mezi příběhovými útvary v MF DNES velmi specifické postavení, a rovněž jako zastupující editorka brněnské přílohy. * Respondenty jsem zpovídal v říjnu roku 2012 a jejich odpovědi zaznamenával na diktafon. Celková délka rozhovoru u všech zpovídaných nebyla delší než hodina. Přepsaná komunikace je součástí příloh této práce. 2. 2. 3 Vlastní zkušenost autora Předkládaná práce se ale od textů zpracovávajících obdobné téma odlišuje především zahrnutím vlastních zkušeností autora práce, které vycházejí z jeho dvouleté činnosti v brněnské redakci MF DNES od února 2011 až do června 2013. Během této doby autor střádal informace metodou, která je blízká zúčastněnému pozorování. * Dle Švaříčka můžeme zúčastněné pozorování definovat jako dlouhodobé, systematické a reflexivní sledování probíhajících aktivit přímo ve zkoumaném terénu s cílem objevit a reprezentovat sociální život a proces. Účelem tedy není jen samo pozorování, ale také nalezené zprostředkovat čtenáři. Zúčastněný pozorovatel vlastně zastává dvě úlohy zároveň: jednak je účastníkem interakcí, jednak je pozorovatelem, tedy badatelem. (Švaříček: Zúčastněné pozorování in Švaříček, Šeďová 2007) Od běžného chápání zúčastněného pozorování se ale činnost autora práce liší mírou participace na prováděných aktivitách. Zatímco v běžné teorii se zdůrazňuje, že badatel by neměl jednotlivé činnosti sám iniciovat, já jsem pochopitelně jako redaktor MF DNES toto pravidlo porušil. Výsledkem činnosti rovněž nebylo vyhotovení uceleného záznamu. Získané informace a zkušenosti jsou zaznamenány až v této práci. Přesto se však lze do určité míry opřít o teoretické texty rozebírající právě metodu zúčastněného pozorování. Metoda použitá v této práci se totiž v metodologii sociologie nevyskytuje. * Zúčastněné pozorování má podle Švaříčka oproti jiným metodám několik nezanedbatelných výhod. Předně umožňuje badateli pochopit celý kontext, ve kterém se situace odehrávají. Výzkumník přitom při tvorbě své práce nemusí spoléhat pouze na koncepty, které popisují daný jev v teoretické literatuře. Jen pozorování je navíc schopné zachytit rutinní situace, o kterých respondenti zřídka vyprávějí v rozhovorech, protože si je neuvědomují, či jsou pro ně nepříjemné. Badatel zúčastněným pozorováním může objevit jevy, kterým se doposud nikdo nevěnoval, nebo dát do vztahu jevy, u kterých dosud nebyla souvislost vysledována. (Švaříček, Šeďová 2007) * Získané poznatky jsou součástí zejména kritické reflexe jednotlivých autorských textů zahrnutých do tvůrčí části této práce, popisu práce v redakci, jakož i vymezení pravidel ideálního lidského příběhu v MF DNES. 11

TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 3 Příběh v žurnalistice teoretické vymezení žánru story O tom, co z téměř nekonečné množiny dění kolem nás pronikne na stránky novin, rozhodují redaktoři a editoři na základě určitých kritérií, které jsou odborníky označovány za tzv. zpravodajské hodnoty. Právě přítomnost zpravodajských hodnot dělá z tuctové události zprávu. (Brighton, Foy 2007: 1) Ač s tímto pojmem poprvé přišel v roce 1922 Walter Lippmann ve své knize Public Opinion 5, opřeme se o aktuálnější dělení Lynette Sheridan Burns. Burns vykládá zpravodajské hodnoty jako témata, o nichž se ví, že zaujmou publikum sdělovacích prostředků. Většinou se má za to, že lidé na celém světě se více zajímají o věci, které se jich přímo dotýkají. Právě proto je smrt pěti lidí v obci pro obec zpravodajsky zajímavější než smrt pěti set lidí ve vzdálené cizí zemi. Stejně silná hodnota je připisována informacím, které by se publika mohly přímo dotýkat v budoucnosti, a informacím o věcech, jež by mohly případně způsobit škodu. (Burns 2004: 63) * Základními zpravodajskými hodnotami podle Burns jsou: dopad, časový rozměr, blízkost, konflikt, naléhavost, novost a relativita. Ač další odborníci používají více či méně obměněná rozlišení 6, jejich vidění se v důležité zpravodajské hodnotě překrývá. Jde o blízkost. * Právě lidské příběhy tak jsou mocným nástrojem novináře. Silný lidský příběh je totiž čtenáři výrazně blízký. Tato skutečnost novináři umožňuje příběh použít k přiblížení jinak těžko stravitelných témat, dokreslit původně strohé zpravodajství dalším prvkem či prostě čtenáře pobavit, dojmout nebo inspirovat atraktivním lidským osudem, se kterým se dokáží ztotožnit. 7 * * Odborníci přitom v obecné rovině rozlišují hned několik funkcí médií. Burton vyjmenovává pětici informování, zábavu, kulturní funkci, v rámci níž média udržují a dále předávají kulturu, funkci sociální, která přispívá k socializaci čtenářů, a funkci politickou. (Burton, Jirák 2001: 142 3) Bartošek (2002: 45) zase rovnou podle funkce dělí jednotlivé texty na druhy. Ty zpravodajské především informují o aktuálním dění, publicistické přesvědčují, formují nebo agitují, u beletristických je zásadní estetická hodnota, naučné druhy mají za úkol poučit a ty zábavné pobavit. Nakolik lidské příběhy jen baví, či jsou schopné také informovat nebo agitovat, rozebereme v samostatné podkapitole. Nejprve ale nahlédneme do historie zachycování lidských příběhů v novinách. Bude také nutné rozlišit jednotlivé žánry, jejichž podoby mohou příběhy nabývat. * 5 Lippmann definoval jako zpravodajské hodnoty jednoznačnost, překvapení, prostorovou blízkost, osobní zaujetí a konflikt (Lippmann 1960) 6 Srovnání Mencher 2003: 68 76 či Niblock 2005 79 80. 7 U regionální žurnalistiky se navíc vliv příběhů může násobit ještě jednou blízkostí geografickou. 12

3. 1 Historie lidských příběhů v české a světové žurnalistice Abychom pochopili kořeny příběhových žánrů, jistě není na škodu podívat se na jejich vývoj v žurnalistickém prostředí západního světa, které českou novinařinu výrazně ovlivnilo. Příběhové žánry se v amerických novinách začaly objevovat v 19. století. Tehdy však byly typické především pro takzvané šestákové noviny. 8 Ovšem seriózní tisk se před dvěma stoletími obdobným textům spíše vyhýbal, jak uvádí například Mencher (2003: 191): Konzervativní editoři 19. století přistupovali k feature publikovaným v šestákových novinách od roku 1830 až do občanské války s nechutí. 9 Jiný nebyl stav ani na přelomu 19. a 20. století. Lidské příběhy byly klíčovým nástrojem například v zápolení dvou nejmocnějších amerických vydavatelů Josepha Pulitzera a Williama Hearsta a součástí mašinerie yellow pressu 10 formujícího základy dnešního bulváru. Právě příběhy, které noviny začaly přinášet, se postupně stávají jedním z nejtypičtějších symbolů takzvané nové žurnalistiky jako myšlenkového hnutí novinářů, kteří se snažili nepsát své texty od stolu a více se přiblížit a porozumět svým čtenářům. * Klíčovou událostí, která texty postavené na příbězích lidí definitivně uvedla do seriózní žurnalistiky, bylo udělení první Pulitzerovy ceny v kategorii Feature writing Jonu D. Franklinovi z Baltimore Evening Sun za příběh o mozkové operaci v roce 1979. Pak nastává období, které je dnes označováno jako tzv. New journalism (nová žurnalistika). Tento novinářský proud souvisel se zjištěním novinářů, že dosud používanými novinářskými metodami práce nejsou schopni chaos sedmdesátých let účinně postihnout. * I když podrobný popis nových metod je nad rámec tohoto textu, zásadní je, že novináři té doby vstali od stolů a z redakcí šli informace a lidské příběhy střádat do terénu. Právě lidské příběhy zpracovány v mnoha uvolněných formách, tehdy začaly v americké žurnalistice zažívat svůj boom. * V českých listech se story podle Bartoška (1995: 18 19) začala pravidelněji objevovat po roce 1989: Příběhy začaly u nás psát ty deníky, jejichž manažování je spjato s vyspělou zahraniční žurnalistikou západoevropskou, skandinávskou a americkou; programově systémově s nimi přišla asi Mladá fronta Dnes počátkem roku 1994. Soukupová (2012, ústní sdělení) ale zdůrazňuje, že takové vidění je poněkud zjednodušené. Určité story se uplatňovaly ještě dlouho před revolucí například v časopisu Mladý svět. Samozřejmě byly jinak psané. Byly žánrově podstatně neustálenější a autoři se museli vejít do mantinelů témat, které jim režim tehdy dovolil zpracovat. To skutečné vzepětí příběhových žánrů 8 Neboli penny press tedy levné deníky, které byly určeny především pro nižší vrstvy obyvatelstva a tomu byl také přizpůsoben jejich obsah. Zakladatelé i následovníci vycházejí ze stanoviska, že většina čtenářů se zajímá o informace, které souvisejí se základními rysy lidské psychiky: s pudem sebezáchovy, s potřebou zachování rodu (s rozmnožováním) a s uspokojováním ctižádosti. Tomu odpovídají témata jako například strach, smrt, neštěstí a násilí, erotika a sex, získávání a ztráta majetku a peněz. (Bartošek 1997: 51) 9 Conservative editors of the 19th century reacted with distaste to the features published by the penny press from the 1830 to the Civil War. 10 Yellow press je druh novin, který své pojmenování dostal od postavičky Yellow Kid. Komiks vycházel v Pulitzerově New York Worldu i Hearstově Journal American a stal se v angloamerickém světě symbolem žurnalistiky snažící se získat maximální možné množství čtenářů publikováním senzací, spekulací, experimentováním s novými rubrikami či právě zábavnými malůvkami. (Campbell 2007, online) 13

tak v Československu přichází až s pádem komunistického režimu a éry výrazného uvolnění ruky novinářů. * V 90. letech se psaly texty opravdu dlouhé. Pochybuji, že bylo tehdy mnoho čtenářů, kteří to učetli. Je dobře zhustit příběh tak, aby tam nebyla žádná omáčka, popisuje první pokusy s novým žánrem Soukupová. Dnes je story žánr, který má na stránkách novin své pevné místo a opět o něco ustálenější formu. * Jak moc je story využívaná, se ale s lety mění. Jsou to takové vlny. Byly například doby, kdy se ve zpravodajství kladl větší důraz na investigativu, rozebírání politiky. Když taková vlna přijde, zapomene se na to, že by storky v novinách měly být. Pak se ale zjistí, že noviny jsou příliš smutné, vážné a story se novinářům připomene. (Černohorská 2012, ústní sdělení). * 3. 2 Příběhové žánry v českém a angloamerickém prostředí V MF DNES se pro texty, v nichž hlavní roli hraje zpracování lidského příběhu, používá takřka výhradně termín story. Úkolem této kapitoly je tedy porovnat pojetí takto označovaného žánru u jednotlivých odborníků, ale zároveň zahrnout i útvary, které se sice v odborných pramenech vyskytují pod jiným formálním pojmenováním, ale jejich definice odpovídá story, tak jak ji chápou autoři textů v MF DNES, i žánrů příbuzných. * Žánr, neboli druh, sloh, styl, souhrn znaků vyvozených ze slovesného, výtvarného, hudebního apod. díla v druhový typ platný pro všechny materiály druhového zaměření (Osvaldová, Halada 2007: 243) novináři i editorům v redakci umožňuje od začátku práce na textu přistupovat ke zpracovávanému příběhu určitým způsobem. Mohou ho formovat do textu splňujícího daná kritéria, jak z hlediska kompozice, tak i obsahu. Text, který dodržuje určité stanovené konvence, tak má význam jak pro ně, tak i pro čtenáře, který ví, v jaké podobě má informace očekávat 11. * Nutno však podotknout, že žánrové vymezení žurnalistických textů, které lidské příběhy zpracovávají, je v odborné literatuře ukotveno nejednoznačně. Pojmy zastřešující žurnalistické útvary jednotliví odborníci definují odlišně a jejich pojmenování se navíc pramálo odrážejí v praxi. I z uvedených důvodů se tak podle Bartoška (2002: 45) či Halady a Osvaldové (2007: 243) od striktního rozlišování formálních žánrů postupně upouští. Přesto však přistoupíme ke komparaci jednotlivých odborných vidění, protože přináší kvalitní pohled na různé možnosti zpracování lidských příběhů v žurnalistice. Pokusíme se určit, zda, a případně do jaké míry, se praktické zvyklosti v MF DNES liší od teoretického náhledu odborníků. Budeme přitom zkoumat akademické prostředí české a anglosaské, které mělo a dosud má na českou žurnalistiku výrazný vliv. * Důraz přitom budeme klást zejména na žánry označované jako story a feature. V odborné literatuře i redakční praxi mezi těmito dvěma termíny není v některých případech dělán velký rozdíl. Centrální otázka tedy zní: jak se tyto dva žánry liší, pokud vůbec? Pro úplnost se věnujeme i příbuznému žánru news feature. 11 Podle Burtona s Jirákem (2001: 176 177) má každý žánr určité znaky, které jsou pro něj typické (ať už jde o výrazové prostředky či jejich strukturu) a vytvářejí ve čtenáři povědomí o jakémsi textovém vzorci příslušného žánru. Povědomí o žánrovém vzorci pomáhá publiku orientovat se v ději a dopřává příjemcům potěšení z pocitu, že se pohybují na známé půdě. Pokud povědomí o ustáleném vzorci dává publiku návod v orientaci, dává současně výrobci návod k tomu, jak takový produkt vyrobit a mít jistotu, že nabízí něco, na čem je schopen se s publikem shodnout. Schopnost rozpoznat existenci vzorce nějakého žánru pomáhá třídit mediovaná sdělení. 14

3. 2. 1 Story (Příběh) Pokud vyjdeme z vymezení výrazu story, tak jak ho vykládá Anglicko-český slovník (1995: 442), dozvíme se, že se jedná o povídku či příběh. V případě, že tento pojem budeme zkoumat v kontextu angloamerické žurnalistiky, budeme však konfrontováni s ještě obecnějším vymezením. Story je článek publikovaný médii jako souhrn faktů nebo materiál či událost, která k vytvoření takového článku poslouží. 12 (Franklin 2005: 255) Americký či anglický novinář tak vlastně výrazem story může označit takřka jakýkoliv novinový text, který čtenáře zpravuje o události či určité problematice, aniž by přitom rozlišoval jeho žánr. * V české redakční praxi se však termín story používá jako konkrétní pojmenování používané pro publicistický žánr. Například už ve více než třicet let staré publikaci Karla Štorkána Úvod do teorie publicistických žánrů (1978: 137) se píše: Tuto formu reportáže nacházíme v nemalém počtu na stránkách anglického a německého tisku. Zvolená forma plně vyhovuje pěstované atraktivnosti: v půdorysu této kompozice je místo pro popis pracovny dejme tomu známého politika, pro jeho záliby, pro děj i dialog. Na stránkách našich časopisů se tato kompozice objevuje zřídka. * Do kontextu agloamerických žánrů české vidění termínu letmo zasazuje Trampota (2006: 147). Pojem překládá jako lidsky jímavé příběhy, které bychom v anglické či americké žurnalistice mohli najít v podobě tzv. triumph over adversity či human interest (viz podkapitola 3. 2. 1). Při bližším vymezení story, tak jak je žánr používán v Česku, se nejde opřít o často používanou Encyklopedii praktické žurnalistiky. Příručka totiž tento výraz vůbec nezná. (Osvaldová, Halada 2007) Určitou podrobnější definici najdeme až u Bartoška, který za žánr story považuje žurnalistický příběh neboli reportáž s vyprávěcí technikou a se stylem literárních prostředků. Smyslem story by mělo dle Bartoškova výkladu být každou událost podat napínavě, s bohatým využitím faktů, překvapivě. Bartošek se rovněž věnuje způsobu zpracování story: má být výrazně konkrétní nebo symbolicky a citově laděná víc než dříve. Má to být literatura - ale pravdivá. (Bartošek 2002: 55) * Zásadním specifikem story, které mnozí odborníci zmiňují, je přitom výraznější zaměření na aktéra příběhu. Story prezentuje příhody obyčejných lidí na pokraji velkých událostí, tedy lidí, kteří se dostali do bezprostředního kontaktu se specifickými fakty, ocitli se v nevšední situaci či lákají svým zajímavým povoláním nebo koníčkem. (Bartošek 1995). * Je podstatné doplnit, že se přitom může jednat o pohled jednostranný. Článek napsaný jako příběh story tedy obvykle ilustruje osud člověka v pro něj nezvyklé životní situaci. V takovém textu se tedy na rozdíl od feature nemusí objevit komentáře zvenčí, fakta a argumenty, které popisovaný jev dokládají a podporují. Hlavním je tady příběh hrdiny (hrdinů) a problém (jev, trend či fenomén) je vyjádřen implicitně, je skryt uvnitř příběhu. Text je postaven především na výpovědi aktérů a autorském pohledu na ně, glosuje to Burgr (2012: 72). * Roli autora ve story zkoumá Daneš (1997: 58), který žánr definuje jako malý epický útvar s neutrálním pásmem autora a mírně emotivním a jazykově specifickým pásmem postav. Samotný text by se tak podle odborníka měl citově zabarveným prostředkům vyhýbat, 12 Story is a news article, or news item, published by the media as a factual account, or the material or events being researched to produce this. 15

přípustné jsou v přímých řečech. Novinářské minimum 13 ale připouští odlehčenější výrazové prostředky: Jde o odlehčený žánr, může si dovolit barvitý slovník či přirovnání. Story nemusí mít sestupnou důležitost, ale může být pointována jako příběh. U uvozovacích sloves lze používat přítomný čas. (Burgr, Čuřík a Waschková 2006: 11) Jak ukážeme v dalších kapitolách této práce, v MF DNES je v pásmu autora určitá příznakovost u většiny příběhových textů přítomná. V páté kapitole této práce budeme jazykové i další formální požadavky na story uplatňované v MF DNES konfrontovat s názory odborníků podrobněji. Vymezíme také pravidla dobré story v MF DNES. 3. 2. 2 Feature Zatímco termín story jako označení samostatného žurnalistického žánru je neznámé anglofonní žurnalistice, v případě feature lze podobné prohlásit ještě o nedávné novinařině české. Tento v místním prostředí slabě zakotvený termín například ještě v roce 1997 Jaroslav Bartošek chápal jen jako rozhlasové pásmo. 14 Encyklopedie praktické žurnalistiky z roku 1999 už ale náhled rozšiřuje i o kontext tištěných médií. Feature je podle autorky také nejzajímavější článek v časopisu. Podle Osvaldové (Osvaldová a Halada 2007: 60) se používá jako druh publicistického textu souvisejícího s investigativní žurnalistikou. Tvůrce se snaží z nejrůznějších zdrojů získat podrobná fakta a složit z nich zevrubný obraz události odrážející i dopady na společnost. I Bartošek v roce 2002 (52 53) svou definici doplňuje o vymezení přejaté od Melvina Menchera 15 a označuje jej za odlehčenou a modifikovanou podobu zpravodajství. I když tedy nastal určitý posun ve vnímání feature českými mediálními teoretiky, jejich definice se pořád intenzivně opírají především o angloamerické mediální prostředí. To je také důvod, proč tato práce na feature nahlíží především právě z hlediska zahraničních odborníků. * Anglofonní žurnalistika si při vymezení feature pomáhá vyhraněním tohoto žánru vůči zprávě. S nejširším vymezením tohoto žánru se setkáme u Harcupa (2004 : 31 34), který do něj zahrnuje kompletní autorský obsah novin vyjma zpravodajství, sportovních zpráv a sportovních reportáži. Souhlasí s ním i Wheeler (2009: 2), která pojmem feature označuje vše, co není news story. Stylebook zpravodajské agentury The Associated Press (Associated Press 2000: 95), který je považován za jakousi kodifikační příručku americké žurnalistiky, zmiňuje rozdíl takto: Zpravodajské texty jasně odpovídají na základní otázky co, kdy a kde. Aniž by se dívaly doprava nebo doleva, nesou s sebou jen takové množství detailů, které umožní čtenáři udělat si jasný obraz. Ve feature je bezprostřednost události druhořadá. 13 Příručka používaná jako výukový materiál v některých žurnalistických kurzech na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií vznikla původně jako interní příručka vydavatele regionálních Deníků Vltava Labe Press 14 Feature spojuje rozhlasovou publicistiku s uměním. Tvoří ho montáž zpráv, vyprávění a publicistiky s hudbou, literárními doplňky a zvukovými triky. Dá se přirovnat k výtvarné koláži. (Bartošek 1997: 65) 15 Feature obvykle začíná (na rozdíl od zprávy) pozdrženým leadem příhodou nebo anekdotou, která osvětluje pointu feature. Stať obsahuje další události, množství citací a základ zpravodajství. Závěr by měl obstarat buď shrnutí, nebo vyvrcholení. (Mencher 2003: 190) 16

Zpravodajské hodnoty jsou vyměněny za jímavost, náladu, atmosféru, emoce, ironii a humor. Feature se pokouší společně s informacemi přinést čtenáři potěšení a zábavu. 16 * Bech-Karlsen (1991: 127) cituje Anne Torsvikovou: Feature sledujte velké v malém. Zobrazujte velká témata prostřednictvím osudů, situací detailů, které mají v sobě symbolickou sílu vyprávět o něčem, co je větší než ony. Toto se dotýká podstaty ve feature jako v metodě hledání odlišného, platného, podstatného tak, jak to vystupuje v konkrétní nebo symbolické platnosti. * Feature nicméně v náhledu řady mediálních teoretiků není jednolitým žánrem, ale ve skutečnosti poměrně nesourodou skupinou několika poddruhů. Pro potřeby této práce dobře poslouží užší dělení feature Itule a Andersona (2003: 127 129), kteří rozlišují celkem pětici typů feature žánrů, které spadají do množiny tzv. soft news. Soft news stojí v pozadí, pozorují, zkoumají lidi, místa a věci, které tvarují svět, národ nebo společnost. (Itule 2007: 123) Jejich rozčlenění využijeme jako opěrný bod a následně okomentujeme. Personality profile (profil, případně portrét či medailon) je útvar, který má za cíl čtenáři vykreslit osobnost určitého člověka. Autor přitom vychází z rozhovorů s danou osobou, případně i jejími blízkými, rodinou či kolegy. Integrální součást tvoří i pocity a dojmy, které zpracovávaný člověk asociuje v autorovi. Zjednodušeně řečeno lze tedy říct, že personality profile zachycuje, jak sám autor vidí určitou osobnost prostřednictvím jí samotné a lidí, kteří osobu znají. Patří ke čtenářsky velmi oblíbeným útvarům. * V české redakční praxi se přitom objevují ještě útvary, které by bylo možné označit za příbuzné. Prvním z nich je portrét. Ten by měl určitou informačně nasycenou formou představit konkrétní osobu. Můžeme ho definovat jako jakési publicistické hodnocení významného člověka, které shromažďuje všechna podstatná fakta a události života portrétovaného. (Osvaldová, Halada 2007: 154) Je psán publicistickým či až beletristickým stylem, který umožňuje, aby text vykazoval výraznou autorskou stopu. Úskalím takového představení člověka čtenáři je to, že autor místo střízlivého hodnocení osoby jen vyjmenovává pozitiva a zásluhy a podnětná kritika už chybí (Dolanská, Kalina 1984: 203 205) nebo naopak neeticky podlehne jednomu nesprávnému názorovému proudu. To už musí být autor opravdu reportérská hvězda, aby z různých pohledů namíchal text eticky správně, ještě tam dostal něco ze sebe a celé to spojil tak, aby z toho nějak kvalitní a čtivý portrét vyšel. (Soukupová 2012, ústní sdělení) * Medailon je v mnoha ohledech podobný portrétu. Je to ale publicistický útvar, kterému je většinou vymezený menší prostor. Z těchto důvodů se oproti spíše magazínovému nebo knižnímu portrétu objevuje právě v novinách. Je tu ale ještě zásadnější odlišnost od klasického portrétu. V textu medailonu by se měl výrazně zrcadlit pohled autora textu na charakterizovanou osobnost. Zatímco portrét má blíže k objektivnímu popsání člověka, v medailonu se (podobně jako například ve fejetonu) mnohem více objevují myšlenky a názory pisatele textu. Portrét by tedy měl sestavovat obraz osobnosti z určitých zdrojů, které je třeba kriticky dávkovat, medailon zohledňuje především názor autora. (Dolanská, Kalina 1984: 203 205) 16 The hard new stories marches briskly through the whats, whens and wheres, looking neither right nor left, packing in enough details to give readers a clear picture. In features, the immediacy of event as secondary. The plan ladder of descending new values is replaced by human interest, mood, atmosphere, emotion, irony and humor. Features aim to give readers pleasure and entertainment along with information. 17

Human interest (lidsky jímavý příběh 17 ) na rozdíl od profilu zachycuje především osud či příběh člověka. Výraznější roli v human interest story hraje děj a způsob, jakým ho lidé, kteří jsou jeho součástí, prožívají. S touto kategorií se překrývá i triumph over adversity, tak jak ho definuje Wheeler (2009: 4). Viktor Jílek jako příklad dává citaci z interní přiručky MF DNES z roku 2001: Na jednotlivci nejlépe ukážeme obecné, učiníme abstraktní problém životným. Promítněme suché vládní usnesení do lidských osudů, ukažme, jak změní život občanů, obsah jejich peněženky nebo náladu. Stejně to udělejme s ekonomikou, lokální politikou, orkánem, objížďkou či zločinem. Teprve pak čtenář může pochopit, oč vlastně jde Rovněž zkoušejme tam, kde to jde, dostat prvky story i do běžných zpráv. Je hříchem věřit, že některé prvky jsou vhodné jen pro zprávu a jiné pro story. (Jílek 2009: 65 66) In Depth je žánrem, který je na zpracování pro novináře mimořádně náročný. Za vytěžení velkého množství zdrojů (ať už svědků nějakého dění, statistických dat, dokumentů nebo odborníků) detailně nahlíží na určitý problém nebo dění. V tandemu spolu se zprávou nebo klasickým feature může sloužit k vytvoření komplexního tématu v novinách. Backgrounder (analytický text) slouží k detailnějšímu popsání okolností, jsou schopny čtenáři předložit myšlenky či názory lidí, které budí určitá aktuální událost. Trend story je u zkušeného žurnalisty velmi silným nástrojem, který na příkladu konkrétních lidí umí ilustrovat širší trendy ve společnosti. Oblíbenost tohoto podžánru spočívá v tom, že čtenáři dokáže zábavnou formou přiblížit novinky či módní vlny. Čtenář má tak pocit, že se čtením takového textu udržuje v nejaktuálnějším obraze. * Odborné vymezení feature vůči story, tak jak tyto žánry chápe česká žurnalistika, přichází z německy mluvícího prostředí s publikací mediálního teoretika Stephana Ruß- Mohla (2005: 57 58). V podobě spoluautortví a překladu Hany Bakičové proniklo pojetí Ruß-Mohla i do českého odborného světa žurnalistiky. Feature vidí Ruß-Mohl jako jakousi rozšířenou reportáž stojící na hraně zpravodajství a publicistiky. Poznávacím znamením feature je obměna mezi názorností a abstrakcí, mezi přitažlivými skutečnostmi stojícími v popředí a informativním pozadím, mezi objasněným a závěrečným důsledkem. Jednotlivé předkládané osudy by přitom měly být pro celkovou situaci co nejtypičtější. Jestliže z toho má vzniknout feature, může osud jednotlivce poskytnout onu základní červenou nit. Ruß-Mohl ale mezi feature a story dělá čáru. Příběh je třeba obohatit o hlasy expertů o vypovídající čísla a statistiky. * Několik nezbytných bodů, které by měl žánr story splňovat, pak vytyčuje Burgr (Čuřík, Burgr 2012: 71). Podle něj by zpracovávaným tématem měl být vybraný společenský problém trend, jev, fenomén, případně událost. Daný problém je ilustrován na příběhu či osudu konkrétních osob, příslušníků sociální skupiny, které se problém týká. Téma musí být zobecněno a vztaženo na celou sociální skupinu. Příběhy aktérů, jichž se problém týká, se prolínají celým textem a téma musí být zasazeno do kontextu, nesmí chybět potřebný background. Text obsahuje citace aktérů i kompetentních expertů. Burgr ovšem řadí feature striktně do publicistiky. 17 Překlad Trampota 2006: 147 18

3. 2. 3 News feature Pro kompletnost můžeme zmínit rovněž news festure. Pakliže jsme o feature prohlásili, že v českém prostředí postrádá jasnou a původní definici, u news feaure jsme v nouzi o zdroje ještě větší. Jediným českým odborným textem, který se obšírněji tomuto žánru věnuje, je rok dva roky stará diplomová práce Aleše Černého (2011), který obšírně čerpal především ze zahraničních zdrojů. Jedná o žánr neustálený, kdy se různí autoři v definici shodnou pouze na tom, že se jedná o hybrid mezi zprávou (většinou ho řadí mezi zpravodajství, či zpravodajštější část publicistických žánrů) a feature, nebo na tom, že news feature musí být aktuální (na rozdíl od feature, která toto splňovat nemusí). Častou charakteristikou je také snaha o poněkud odlišný úhel pohledu na známou událost, nebo volba spíše zajímavého ( měkkého ) tématu namísto důležitého ( tvrdého ). * Obsah news feature podle Černého pramení ze zpravodajství a měl by tudíž splňovat zpravodajské hodnoty, zatímco jazykové prostředky jsou blízké spíše feature. (Černý 2011: 34 35) News feature vymezuje i publikace Nové trendy v médiích I. Podle ní se jedná o zprávu psanou publicistickým stylem, který náhled na určitý fenomén či společenský jev čtenáři přináší prostřednictvím lidského příběhu. Stále však splňuje kritéria pro zprávu včetně nepřípustnosti komentáře autora či nutnosti více zdrojů. Podobně jako u feature, i u news feature se příběh prolíná od začátku až do konce. (Čuřík, Burgr 2012) News feature můžeme zařadit na pomezí publicistiky a zpravodajství. 3. 3 Story a feature zpravodajství či publicistika? Odpověď na otázku, která byla položena v úvodu tohoto textu, tedy jak se liší žánry feature a story v českém pojetí, lze do určité míry na základě předchozích shromážděných zjištění zodpovědět. Story je žánrem, který staví především na příběhu jediného člověka, jehož pohled a osudy novinář vykresluje. Americký novinář by story, tak jak vychází v českém tisku pravděpodobně nazval human interest či profilem. Pro něj je totiž story jen určitou podmnožinou feature. Feature v českém pojetí je ovšem žánrem, který se vyznačuje konfrontací lidského příběhu s názory odborníků, odpůrců apod. * Mediální odborníci se na zařazení story (feature) do zpravodajství nebo naopak publicistiky neshodují. Tyto žánry bývají zahrnovány v odborných textech mezi takzvané moderní či nové. Nová žurnalistika podle Bartoška klade důraz na jedince při vzniku a v průběhu obecně významných událostí. Oficiální informace potvrzuje nebo problematizuje například reportážemi nebo příběhy přímých účastníků. Události jsou prezentovány napínavě a konkrétně, s bohatstvím osob, dějů a faktů (Bartošek 2002: 18). Bartošek doplňuje, že story (příběh) tak stojí na pomezí mezi zpravodajstvím a publicistikou. (Daneš ed. 1997: 58) Jako jasné zpravodajství naopak vidí výše vymezené lidsky jímavé příběhy Trampota (Trampota 2006: 147). Burgr (Čuřík, Burgr 2012) však přisuzuje pozici v publicistice. Tato tvůrčí práce se spíše než zkoumání formální pozice feature či story bude věnovat v následujících kapitolách spíše praktickým znakům těchto žánrů. Učiníme tak v kapitole 5. 19

EMPIRICKÁ ČÁST PRÁCE 4 Deník MF DNES a jeho publikum Pro správné pochopení podmínek a okolností, za jakých vznikaly texty, které jsou předmětem tvůrčí části této práce, je nezbytné charakterizovat cílové médium, pro něž byly všechny vytvořené články zpracovány. Práce tak alespoň stručně zmiňuje historii deníku MF DNES přibližuje vlastnickou strukturu společnosti Mafra, která tento titul vlastní, a také postihuje aktuální podstatné rysy těchto novin. * Samostatný oddíl je pak věnován i samotné brněnské regionální redakci MF DNES. Právě podmínky i pracovní procesy ve zmíněné redakci jsou totiž pro způsob zpracování příběhů zahrnutých v tvůrčí části této práce zásadní. V následující podkapitole je charakterizované publikum, pro které byly texty tvořeny, tedy čtenáři deníku MF DNES, potažmo pak jeho regionální přílohy. * Čtvrtá kapitola se rovněž zaobírá výrazným poklesem příjmů MF DNES, který si vynutil úsporná opatření. Škrty se intenzivně projevily i na tematické a obsahové struktuře listu a tedy i způsobu zpracovávání lidských příběhů. 4. 1 Základní charakteristika deníku MF DNES MF DNES vychází s podtitulem nejčtenější seriózní deník 18. Tržní postavení celostátního listu reklamnímu sloganu odpovídá. Od pondělí do soboty, kdy deník vychází, si každé vydání MF DNES přečte průměrně přibližně 824 tisíc lidí 19, což ho ve čtenosti řadí na druhou pozici za bulvární 20 Blesk. Nejbližším seriózním 21 konkurentem ve čtenosti je přitom deník Právo. Prodaný náklad MF DNES se pohybuje okolo 200 tisíc výtisků denně (ABC ČR 2013, online). Šéfredaktorem listu, který má centrální redakci v pražské budově Anděl Media Centrum, je od roku 2006 Robert Čásenský. 18 Viz Mladá fronta DNES 2012 19 První Blesk podle průzkumu na 12 563 respondentech z celé České republiky čte 1 156 mil. čtenářů na vydání. Údaje jsou za období 1.10. 2012-31.3. 2013. (Mediaprojekt 2013) 20 Heslo bulvár uvádí Encyklopedie praktické žurnalistiky definuje následujícím způsobem: původně označení novin prodávaných přímo kameloty na ulicích, lákajících kolemjdoucí vyvoláváním senzačních titulků. Pouliční prodej se objevil počátkem 19. století, do té doby se noviny a časopisy prodávaly pouze formou předplatného. Noviny tohoto nového typu byly laciné, a v důsledku toho i masově dostupné, nepředpokládaly vyšší vzdělání, mohl jim rozumět každý. Postupně se slovo bulvár stalo synonymem pro neseriózní, neověřený, hovící vkusu ulice, laciný a pokleslý typ novin či časopisů. V některých případech jsou informace i obrazový materiál získány rovněž nelegálními či neetickými způsoby: nelegálním odposlechem telefonátů či rozhovorů v soukromí prominentních osob, snímáním skrytou kamerou nebo mikrofonem, dálkovými objektivy, prostřednictvím paparazziů apod. (Osvaldová, Halada 1999: 32) 21 Seriózní deník by měl důsledně rozlišovat mezi zpravodajstvím a publicistikou. Také se musí nezbytně řídit Etickým kodexem novináře a mimo jiné tak: zveřejňovat jen informace, jejichž původ je znám, dbát na rozlišování faktů od osobních názorů, nepřipustit, aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt, nepoužívat nepoctivé prostředky k získání informace, fotografie nebo dokumentu nebo využívat k tomu dobré víry kohokoliv přičemž je nezbytné respektovat soukromí osob, zejména dětí a osob, které nejsou schopny pochopit následky svých výpovědí a každá uveřejněná informace, která se ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena. (Syndikát novinářů České republiky 2008) 20

* I když někteří kritici, například z oblasti levicové sféry české politiky 22, označují MF DNES za deník stranící politické pravici, samotná redakce prohlašuje: Mladá fronta DNES není závislá na žádné politické straně. Nedává přednost žádnému úzce vymezenému ideovému proudu. Ve zpravodajství se snaží být nestranná, v názorové části vyznává hodnoty svobody, politické a názorové plurality a tržního hospodářství. Odmítá extremismus v jakékoli formě, komunismus, nacismus či rasismus. Vydavatel netvoří názorovou linii, ovšem jmenuje šéfredaktora a schvaluje přijímání redaktorů. (Mladá Fronta Dnes 2012) * Vlastníkem MF DNES je mediální skupina MAFRA, a.s. (dále jen Mafra), jejíž součástí jsou také Lidové noviny a deník Metro. Tisk zmíněných titulů celobarevně v berlínském formátu 23 zajišťují vlastní tiskárny skupiny provozované pod obchodním názvem MAFRAPRINT s pobočkami v Praze a v Olomouci. 24 * Na webu Mafra působí pod značkami idnes.cz či lidovky.cz. Tato mediální skupina rovněž vlastní dvě pražská rádia Expresradio a rádio Classic FM a hudební televizní stanici Óčko. Ve struktuře společnosti tak lze vysledovat horizontální (více deníků, rádií i televizní stanice) i vertikální (tiskárna a deníky) koncentraci vlastnictví médií. 25 Celkem Mafra zaměstnává přibližně 1100 lidí. (Mediální skupina Mafra 2012, online) 4. 2 Historie Mladé Fronty a MF DNES Historii tehdejšího deníku Mladá fronta je možno vystopovat až do roku 1945. List se po komunistickém puči v roce 1948 postupně přeměnil až na orgán Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže (SSM). Deník určený mladé generaci byl jedním z nejčtenějších v Československu s nákladem pohybujícím se kolem 320 tisíc výtisků. Při listopadových událostech roku 1989 se skupina redaktorů spontánně zbavila dohledu KSČM a s ní spojené cenzury i diktované ideové linie a započal přerod listu. Změny vyvrcholily až bouřlivým odštěpením deníku od SSM a vzniku nového média pod názvem Mladá fronta DNES 26. Nově vzniklý deník však byl schopen převzít tržní pozici i předplatitelský kmen původního média a došlo tak vlastně k privatizaci média částí jeho původních redaktorů. (Vildová 2005) * V roce 1994 se list stává součástí společnosti Mafra ve vlastnictví německého holdingu Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbh (dále RBDV), který ho odkoupil. RBDV sídlí v Dusseldorfu a krom vlajkového deníku Rheinische Post 22 Viz např. Dimun 2012. 23 Tedy rozměrech 315 x 470 mm, což zhruba odpovídá formátu papíru A3. 24 Z rotaček stejného podniku ale vyjíždí například i konkurenční regionální týdeník 5 plus 2 holdingu Agrofert podnikatele Adreje Babiše (viz tiráž 5 plus 2) či četné reklamní tituly. 25 Výklad dle McQuail 1999: 191. 26 Nástupnickou organizací původní Mladé fronty je dnes stejnojmenný vydavatelský dům, který vlastní například E15, Euro či široké portfolio internetových médií. O ochrannou známku dosud Mladá fronta s mediální skupinou Mafra vede spory. (Viz např. Deník Insider 2012) 21

vydává také další regionální média. Mimo České republiky je aktivní i v Polsku, Nizozemsku či na Slovensku 27. (Rheinisch-Bergische Druckerei 2012) 4. 3 Tematická a obsahová struktura MF DNES Nejdůležitější pozici v MF DNES zaujímá celostátní domácí zpravodajství, které vytváří oddělení redakce nazývané interně repo. Deník MF DNES vychází v sešitové podobě 28. Právě dění v České republice je částečně vyhrazený sešit označený A. * V běžném rozsahu a řazení sešitů obsahuje zpravodajství z domova i ze světa a názorovou a publicistickou sekci. Téma dne bude často provazovat první dvě vnitřní strany určuje obsah prvního sešitu Stylebook MF DNES 29. V prvním sešitu listu vycházejí také texty, které píše oddělení investigativních reportérů. Novináři, kteří ve speciálně vytvořené sekci pracují, jsou vyvázáni z každodenního rytmu redakční práce vyžadujícího pravidelnou tvorbu textů a mohou se složitým kauzám věnovat i týdny či měsíce. Na prestižních odhaleních MF DNES z velké části zakládá identitu novin. 30 * Z uvedených skutečností je patrné, že těžiště deníku MF DNES tvoří především hard news, což je odborný termín, který lze přeložit jako závažné zpravodajství. Pokrývá momentální dění, právě aktuálnost je pro ně klíčová. Texty mají strukturu obrácené pyramidy. V předních částech textu tak čtenář získává vedle odpovědi na kdy? i odpovědi na otázky kdo?, co? či kde?. Spolu s pokračující délkou textu se podstatnost uvedených informací snižuje. Hard news mají v novinách nejzásadnější pozici a zpravidla jsou náplní předních stránek. (Keeble 2001: 95) * Regionálnímu zpravodajství je vyhrazený sešit B, kterému se věnuje následující kapitola této práce. Ekonomika se objevuje v sešitu C, který je kombinován s pravidelnými přílohami zaměřenými na vzdělání, testování výrobků či automobilismus. 31 Sešit D sdílí celostátní sport společně s kulturou. Dnes už neodmyslitelnou součástí deníku jsou vkládané suplementy. Zvyšují obsahovou rozmanitost MF DNES pro čtenáře, zvedají denní prodaný náklad a rovněž rozšiřují nabídku pro inzerenty 32. V pondělí je to magazín 27 Například na Slovensku má RBDV podíl ve vydavatelství Petit press, které vydává vlivný deník SME a další tři desítky regionálních titulů. 28 Pro sešitovou podobu je charakteristické rozčlenění listu do několika samostatných sešitů dle tematického obsahu. Výhodou je větší přehlednost i lepší komfort při čtení. 29 Stylebook popisuje podobu MF DNES, která byla odstartována v pondělí 22. března 2010. Od té doby zůstává v nastavených mantinelech tehdejšího redesignu. Viz Mediální skupina Mafra 2010 30 MF DNES se investigativní žurnalistice věnuje už dlouho. Odhalení nesrovnalostí ohledně financování bytu Stanislava Grosse vedlo v roce 2005 k jeho odchodu z funkce premiéra. Pohled do zákulisí MF DNES Jak se dělají noviny? V roce 2008 zveřejnil list záznamy policejních odposlechů ze spisu Krakatice, které dosvědčovaly, že významný politik ODS Ivan Langer lobboval začátkem století pro mocného podnikatele, který současně úzce spolupracoval s kmotrem pražského podsvětí Františkem Mrázkem. Před několika týdny zveřejnila MF DNES znepokojivé informace ohledně mnohamiliardové zakázky pro českou armádu, nákupu obrněných transportérů Pandur (Viz Musil 2010, online) 31 Peníze vycházejí v úterý, ve středu a ve čtvrtek pak v novinách je Zaměstnání, Test a Auto spadají na středu a Vzdělávání opět na čtvrtek. Každý pátek pak vychází příloha Zdraví a Cestování. 32 Společnost Mafra nabízí například v podobě balíčku pod marketingovým názvem Top 4 Kombi inzerci v celkem čtyřech suplementech. 22

pro ženy ONA DNES, ve středu DOMA DNES zaměřený na zahradu, bydlení a hobby, ve čtvrtek společenský Magazín DNES s televizním programem a v sobotu pak Víkend. Každé poslední úterý v měsíci navíc pražští a od února 2012 také brněnští čtenáři v novinách najdou vložený společenský magazín CITY DNES. 4. 4 Regionální příloha MF DNES pro Brno a JM Ač se o určitou formu regionálního zpravodajství pokoušejí všechna celostátní média v České republice, pouze MF DNES vychází v celkem čtrnácti regionálních mutacích, které pokrývají oblasti odpovídající administrativnímu rozdělení Česká republiky na kraje. 33 Za agendu regionálních redakcí je zodpovědný přímo zástupce šéfredaktora Karel Škrabal. Jemu podléhají jednotliví regionální vedoucí, kteří však mají poměrně vysokou míru autonomie. * Regionální přítomnost plní v MF DNES především dvě zásadní funkce, které reflektují i mediální teoretici. 34 Regionální redakce pracují v místě, připravují lokální zpravodajství a publicistiku a zároveň též zprostředkují zprávy pro příslušnou redakci, například v hlavním městě. (Osvaldová, Halada 2007: 194 195) 35 Pražská redakce si tak může být jistá, že v regionu má lidi, kteří v případě události celostátního významu budou rychle na místě konání a jsou vybaveni příslušnými kontakty i dobrou znalostí prostředí a souvislostí. Především však mají noviny ve speciálním sešitu každý den k dispozici obsah, který splňuje jednu z nejzásadnějších zpravodajských hodnot geografickou blízkost. * Pozice regionů v MF DNES je z uvedených důvodů silná a spolu se snahou o vysoce kvalitní domácí zpravodajství tvoří právě lokální zpravodajství druhý pilíř listu. Zařazení regionálního sešitu hned na druhou pozici to dosvědčuje. Důležitost regionální zprávy v porovnání s celostátní, zahraniční či ekonomickou je z běžného novinářského pohledu srovnatelná jen málokdy. Pro čtenáře je ovšem článek o problémech svozu komunálního odpadu v jeho obci důležitější než jakkoli krvavý vojenský převrat v Zambii. Regionální sešit se samozřejmě nepřesunul na druhou pozici jen kvůli komunálnímu odpadu... měl by přinášet více lidských a vysloveně lokálních příběhů. (Mediální skupina Mafra 2010) Regionální obsah je každý den výrazně poután v pásku v horní části titulní strany deníku a proces výroby novin umožňuje v případě atraktivních témat na první stránce novin vytvářet tzv. mutanty, tedy texty, které vyjdou jen v krajském vydání a poutají obsah sešitu B 36. 33 Přímou konkurenci regionálních příloh MF DNES je tak spíše síť regionálních Deníků společnosti Vltava- Labe Press a zpravodajský pořad Události v regionech České televize. Své zastoupení ve všech krajských městech má také deník Právo (BORGIS, a.s. 2000 2012, online) 34 Informace vychází ze zúčastněného pozorování autora této práce. 35 Samozřejmě můžeme dodat ještě pohled ekonomický. Regionální přílohy zasahují jiný typ inzerentů např. regionální firmy, které by v celostátním deníku neinzerovaly. 36 Mutovaný pro jednotlivé kraje může být dokonce i samotný otvírák novin. Například 30. 10. 2012 k tomu redakce přistoupila u tématu, které rozebíralo dopady rozhodnutí VZP podepsat s některými nemocnicemi jen časově omezené smlouvy. Na otvírák novin s titulkem specifickým pro každé krajské vydání navazovalo podrobnější rozpracování problému v krajském sešitu B. (Raiskubová 2012) 23

* Regionální redakce MF DNES, která dostala za úkol přinášet zpravodajství z Brna a jižní Moravy, vznikla v roce 1995 jako jedna z prvních. Teprve v následujících letech MF DNES rozmístila oblastní redakce i v dalších částech České republiky. Od roku 2008 společně s redaktory MF DNES v sídle redakce funkcionalistickém domě Convalaria v samotném středu Brna v České ulici zasedají i redaktoři lokální rubriky Brno.iDNES.cz. (idnes.cz 2010, online) Vedoucí redakce je Hana Černohorská. Pro zjednodušení tuto organizační jednotku MF DNES budeme dále označovat pouze brněnskou redakcí. 4. 4. 1 Práce v brněnské redakci Redakční den začíná ranní poradou. V 9.30 hodin se sejdou redaktoři a fotografové společně s vedoucí redakce a sloužícím editorem, který je zodpovědný za podobu vydání 37. Setkání začíná zhodnocením čerstvého vydání regionálního sešitu. Zpětná vazba, kterou si navzájem redaktoři i editoři poskytují, hraje při tvorbě novin zásadní roli, protože samotní čtenáři mnoho ohlasů nezasílají 38. Proto jsou také názory členů redakce na podobu vydání písemně zaznamenávány a následně také rozesílány celé regionální redakci i vedoucím MF DNES zodpovědným za regiony. * Porada pokračuje přibližným rozvržením práce jednotlivých redaktorů na celý den a také nastíněním podoby všech stránek novin. I když se při plánování počítá s tím, že se může finální layout od toho stanoveného na začátku dne zásadně lišit, cílem je vytyčit elementární záchytné body. Editoři se soustředí zejména na to, aby už ráno bylo jasné, jaká témata mohou být titulním článkem strany jedna, stejně jako přibližně stanoveny otvíráky stran následujících. Rozebírá se způsob zpracování jednotlivých textů i akce, na kterých musí být členové redakce přítomní. Na ranní poradě se také rozvrhuje, jaké snímky budou fotografové ten den do novin pořizovat. Vychází se přitom ze společného denního plánu, který vedoucí redakce Hana Černohorská skládá dohromady z týdenních plánů jednotlivých redaktorů, aktuálních tipů čtenářů či servisu tiskové agentury ČTK. * K definitivnímu určené podoby novin slouží druhá (odpolední) porada, která se koná v jednu hodinu odpoledne. Tentokrát už neprobíhá hromadně, ale editor a vedoucí redakce konzultuje s každým autorem jeho text individuálně. V tu dobu už redaktor má ke zpracovávané záležitosti k dispozici větší množství informací i shromážděných zdrojů. Je tak možné kvalifikovaněji stanovit priority vydání a dle nich textům přisoudit na stránkách umístění a rozsah. Po obou dvou poradách má sloužící editor za úkol texty konzultovat s centrální pražskou redakcí, která si případně od jejich autora vyžádá jejich verzi pro sešit domácího zpravodajství. Podoba novin se ale může 37 Má tzv. imprim. 38 Čtenáři mají možnost zpětnou vazbu autorům poskytovat pomocí klasické pošty. Mohou také využít e- mailové adresy redbrn@mfdnes.cz, která je uvedena v tiráži, a k zaslaným zprávám mají přístup všichni redaktoři. Nezřídka kdy pod články editoři umisťují výzvu, která čtenáře motivuje k zasílání reakcí a názorů přímo na osobní e-maily redaktorů. 24

měnit až do uzávěrky, která nastává přibližně v 22.30. 39 Do této hodiny však autor musí text nejenom napsat, ale článek musí projít i editací 40 a následně korekturou 41. Od prvních formulací textu autorem až po odeslání celé stránky do tiskárny se přitom redakční práce odehrává v redakčním systému Hermes, který umožňuje hladké předávání práce mezi jednotlivými fázemi výroby novin. 42 * Z výše uvedených informací je evidentní, že autor svá témata nevyhledává nikým a ničím neovlivněn. Stejně tak následné zpracování textů se odehrává za intenzivního zapojení a konzultace dalších členů redakčního týmu. Uspořádání redakce je hierarchické a hlavní slovo k tomu, co a v jaké podobě se objeví v novinách, má vedoucí redakce Hana Černohorská, jíž jsou podřízení sloužící editoři. * Ve vidění editorů a autorů přitom mohou vznikat rozdíly. Ke sporům může docházet například při editorově snaze prosazovat atraktivnější zpracování příběhu, zatímco redaktor prosazuje větší informační věrohodnost. V rámci mediální organizace platí, že každý jednotlivý gatekeeper, jehož rukama zpracovávaná informace prochází, má zároveň představu o způsobu práce a požadavcích následujícího, hierarchicky výše postaveného gatekeepera, který bude o podobě zprávy rozhodovat u následující brány. Obecně platí, že čím důležitější událost (případně i kontroverznější) je zpracovávána, tím aktivnější a pozorněji se na jejím zpracování podílejí i gatekeepeři, kteří jsou v hierarchii organizace výše postavení. (Trampota 2006: 45 46) * Texty se tedy do novin nezahrnují nahodile. Vše je výsledkem neustálého plánování, a to jak v denních, tak i týdenních cyklech. Přesto však celá redakce musí být připravena pružně reagovat na nenadálé aktuální dění. 4. 4. 2 Trend poklesu příjmů tištěných médií, dopady v regionální MF DNES Aby bylo možné dobře vymezit podmínky, za kterých vznikají texty zahrnuté do tvůrčí části práce, je třeba také alespoň ve zkratce rozebrat ekonomickou situaci, v jaké funguje vydavatel MF DNES mediální skupina Mafra a také dopady tohoto stavu. I když v ideálním světě by finanční hospodaření mateřské společnosti Mafra nemělo na kvalitu, žánr, či rozsah jednotlivých textů či na procesy nastolování témat MF DNES mít vliv, praxe se s takovým předpokladem dostává do střetu. To potvrzuje například McQuail (1999: 181), který vidí média jako specifickou formu obchodních společností. Činnost médií je totiž souběžně ekonomická, politická a navíc na jejich působení mají silný dopad proměny technologií šíření produkovaných informací. 39 Myšlena je chvíle, kdy jednotlivé stránky musejí bezpodmínečně odejít do tiskárny. Mírně se liší se v závislosti na konkrétním dnu v týdnu. Brněnská regionální redakce má uzávěrku nejpozději ze všech regionálních mutací, což je určeno jejím stanoveným pořadím při tisku v tiskárnách Mafraprint. Do vydání se tak v Brně a na jihu Moravy daří zahrnout i události, které se odehrají pozdě večer. To na druhé straně klade zvýšené nároky na redakci, která musí mít na každý den vyčleněného redaktora vykonávajícího tzv. službu. Musí být schopen kdykoliv večer pokrýt a následně před uzávěrkou sepsat aktuální událost. 40 Úlohou editora je zajistit, aby text měl vhodnou strukturu, veškeré formální náležitosti či splňoval etický kodex redakce. Především musí dohlédnout na to, aby text byl čtivý a pro čtenáře dostatečně srozumitelný. Patrným zdrojem konfliktů je vztah mezi redaktorem a editorem. Zatímco redaktor je orientován více na informační zdroje, se kterými pracuje, a jejich potřeby, editor je zaměřen více na publikum. (Ganz 1980, in Trampota 2006: 45) 41 Úkolem korektora je eliminovat případné pravopisné chyby, upravit interpunkci, ale třeba i zabránit překlepům nebo chybám v grafických prvcích stránek vzniklých omylem editora. 42 Kapitola vychází ze zúčastněného pozorování autora této práce v období od února 2011 do června 2013. 25

* Celosvětová ekonomická krize, která začala v roce 2008, proto byla pro činnost českých médií zásadním zlomem. Prodaný náklad MF DNES od roku 2008 poměrně výrazně klesá. Zatímco například ještě v dubnu roku 2008 se prodalo 297 225 výtisků MF DNES denně, v dubnu roku 2013 už to bylo jen 195 399 výtisků. Trend přitom pokračuje dále. Meziroční propad se u MF DNES pohybuje kolem 7,5 %. (ABC ČR 2013, online) 43 Kvůli struktuře příjmů společnosti Mafra však má na ekonomické výsledky vydavatele ještě zásadnější dopady pokles v inzertních příjmech, které tvoří zásadní část příjmů celkových. Podle šéfredaktora MF DNES Roberta Čásenského tak příjmy vydavatelství v důsledku toho mezi lety 2008 a 2011 poklesly řádově o stamiliony korun. 44 Zatímco v roce 2005 vydělala Mafra 393 milionů korun, v roce 2011 už byl čistý zisk společnosti pouze 89 milionů korun. (Obchodní rejstřík 2013, online) * Mafra se s nepříznivým ekonomickými výsledkům snaží čelit několika různými způsoby. Logickým krokem je snaha rozšířit nabídku pro čtenáře tak, aby obsah novin motivoval ke koupi i cílové skupiny, kteří by pro ně jinak nezamířily, či deník kupovaly méně často. Do novin jsou tak nad rámec běžného počtu stran a jejich rubrik zařazovány speciální přílohy (např. Znojemsko, Vánoce, ) a vznikají nové suplementy (např. magazín City DNES Brno). 45 K MF DNES jsou také častěji než kdy dříve přikládány různé mapy, přehledy dopravních předpisů, karty s pravopisnými pravidly a jiné materiály, na které se pak může zaměřit marketing MF DNES a prezentovat je jako další přidanou hodnotu pro zákazníka 46. * Dalším viditelným krokem je snaha vyhranit obsah tištěných novin, za které čtenář musí platit, oproti zpravodajským tématům dostupném zdarma na internetu. Obsah v novinách by měl nabízet komplexnější pohled. Měl by tedy nejenom informovat, ale také analyzovat a hledat souvislosti. Takto vše vysvětluje koncepce vytvořená v roce 2010: Na dálnici se srazí 56 automobilů. Na internetu najdete článek, fotografie, možná i video z vrtulníku. Každou hodinu vás budou informovat o vyšetřování a stavu zraněných. Praktické a rychlé, ale co když vás zajímají příčiny hromadných srážek, jaké byly největší srážky v historii, jaká je brzdná dráha automobilu, jak se chovat v případě hromadné srážky, pro které auto je srážka nejnebezpečnější, jak při jízdě poznat dvousekundovou hranici bezpečného rozestupu mezi auty, jestli se neuvažuje o zabudování varování před hromadnými haváriemi do navigací. Koupíte si MF DNES, protože tam bychom takové informace měli čtenáři poskytnout. (Mediální skupina Mafra 2010) 43 MF DNES ale není jediným deníkem, kterému za poslední roky výrazně ubylo denních zpeněžených kopií. Zásadní snížení prodaného nákladu je možné pozorovat napříč celým trhem deníků. Nejvýraznější meziroční pokles za poslední čvrtletí rok2012 a první čtvrtletí roku 2013 zaznamenal deník Blesk, kterému ubyla více než desetina prodaných výtisků. Právo přišlo o více než sedm procent prodaného nákladu, Hospodářské noviny ani o pět procent. (Mediaprojekt 2013) 44 Největší potíž médií nejen v Česku není ani tak pokles prodaného nákladu, ale celkový pokles prostředků na inzertním trhu. My pořád máme zdaleka největší tržby ze všech novin, ale máme příjmy o několik set milionů menší, než jsme je měli třeba před pěti, šesti lety (Čásenský 2012, ústní sdělení) 45 Stejně jako se těmito kroky rozšiřuje nabídka pro čtenáře, zvětšuje se i pro inzerenty. Přílohy věnované pouze okresům umožní cílit na drobnější lokální firmy, lifestylové magazíny nabídnou prostor pro reklamu subjektům, pro které čtenáři zpravodajství nejsou z obchodního hlediska zajímaví. 46 Obstojný ohlas čtenářů zaznamenala například marketingová akce, při níž byly do vydání novin po dobu šesti týdnů od 10. září 2012 vkládány sběratelské samolepky psích plemen. Viz www.psialbum.cz. 26

* Podle mediálních odborníků i samotných žurnalistů 47 je přitom boj o čtenáře vedený i za pomocí ještě jiné úpravy obsahu tzv. bulvarizace 48 a infotainmentu 49. Účelem této práce však není zkoumat, zda došlo k takovému cílenému přizpůsobování samotného obsahu novin, zvětšování podílu soft news, přeměně v nastolování témat či stylistice i v případě MF DNES. Taková teze by vyžadovala výrazně podrobnější empirické zkoumání přesahující rámec této práce. Způsob nastolování témat v regionální redakci MF DNES a jeho proměny budeme zohledňovat v následující kapitole pouze v míře, která se týká lidských příběhů. * V roce 2012 vedení vydavatelství Mafra i samotné MF DNES však nakonec přistoupilo i k výrazným organizačním změnám, které je nezbytné zmínit. 50 Na úrovni celostátní došlo v říjnu 2012 k propojení některých redakcí napříč jednotlivými tiskovými i internetovými tituly společnosti Mafra. Redaktoři sportu, zahraničí i fotografové tak tvoří společný obsah, který je následně podle série různých kritérií dělen mezi Lidové noviny, MF DNES, Lidovky.cz a idnes.cz. Snahou ale je udržet oddělený obsah, který jednotlivé tituly profiluje (domácí zpravodajství, publicistiku či investigativu) 51. Pro účely této práce jsou ale zásadnější změny, které se odehrály v měřítku každé ze čtrnácti regionálních redakcí. 4. 4. 2. 1. Organizační změny v brněnské redakci Úsporná opatření nezasáhla jen celostátní redakci MF DNES. Ještě dříve byla iniciována reorganizace v regionálních redakcích, včetně té brněnské. Došlo k redukci dvou příloh na jedinou, sjednocení lokální MF DNES a idnes, omezení počtu stránek i počtu novinářů. 47 Na trend upozorňuje například např. Tomáš Trampota z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (Trampota in Povolný 2009, online) 48 Tedy přibližování obsahu seriózních médií těm bulvárním s cílem zasáhnout větší cílovou skupinu potenciálních čtenářů nebo si alespoň udržet tu stávající. Před patnácti lety české deníky zejména tři nejčtenější nekladly tak silný důraz na vizuální prvky, jako je velikost fotografií, titulků, infografiky a na jejich barevnost. Nezabývaly se tolik takzvanými soft news, to znamená zajímavostmi ze světa celebrit, nadčasovými příběhy a událostmi, které můžeme nazvat perličky. Výzkum, na kterém jsme pracovali s Jakubem Končelíkem a studenty naší fakulty, také odhalil větší podíl zahraničního zpravodajství v roce 1995, který se pak do roku 2005 snižoval, což je také prvek označovaný za bulvární. A nelze nezmínit nárůst obnažování soukromého života veřejně známých osob (Trampota in Povolný 2009, online) 49 Termín infotainment vznikl spojením výrazů information (informace) a entertainment (zábava). Je jím označován takový mediální obsah, který informace čtenáři servíruje co nejzábavnější formou. Společenská závažnost informace jako kritérium výběru zpráv gatekeepery ustupuje před zábavností, atraktivností, neobvyklostí. (Pravdová 2003, online) 50 Výrazné zásahy pravděpodobně souvisejí také s výměnou předsedy představenstva společnosti Mafra. Johannes Werle nahradil fakticky na začátku roku 2012 Karl Hanse Arnolda. 51...Pokud si představíte, že v pokladně najednou chybí 300 milionů korun ročně, vydavatelství na to musejí nějakým způsobem reagovat. V našem případě jsme se rozhodli, že u třech rubrik foto, zahraničí a sport si vytvoříme společné redakce pro MF DNES, Lidové noviny, idnes a Lidovky.cz, tak abychom ve společné redakci mohli zachovat větší počet lidí a byly schopni udržet tým odborníků Naopak jsme si jasně vymezili oblasti, ve kterých jednotlivé sesterské titulky spolupracovat nemohou (Čásenský 2012, ústní sdělení) Vliv těchto opatření na tvorbu textů psaných pro brněnskou redakci zahrnutých v tvůrčí části této práce je jen velmi nepřímý. 27

* Počínaje červnem 2012 už brněnská redakce nevydává dvě samostatné přílohy Brno a Jižní Morava, ale jedinou přílohu společnou pro celý kraj. Do poloviny roku 2012 jihomoravští čtenáři v závislosti na svém bydlišti dostávali v regionálním sešitu obsah zaměřený buď na moravskou metropoli nebo naopak soubor textů, v němž bylo výrazněji zohledněno dění v ostatních bývalých okresech jižní Moravy (Břeclavsko, Znojemsko, Vyškovsko a Hodonínsko). Od června 2012 ale existuje pouze jedna příloha, která má za úkol pokrýt dění relevantní pro obě skupiny jihomoravských čtenářů. V praxi to však znamená větší podíl brněnských témat na úkor témat přísně lokálních. Právě v Brně má totiž jihomoravská MF DNES nejvíce čtenářů a navíc je moravská metropole přirozenou spádovou oblastí a správním centrem jihu Moravy, kam mnoho jeho obyvatel jezdí za prací či zábavou (Černohorská 2012, ústní sdělení) 52. * Krom sjednocení příloh nastaly změny i ve struktuře redakce. Zatímco až do května roku 2012 byl regionální idnes autonomní, měl vlastní redaktory, nezávislou agendu a podléhal přímo zástupci šéfredaktora idnes pro regiony Ondřeji Tolarovi, v současné době je integrální součástí brněnské redakce. Redaktoři tak obsah vytvářejí jak pro noviny, tak pro idnes.cz. Za obojí je zodpovědná vedoucí brněnské redakce Hana Černohorská, jejími nadřízenými jsou jak zástupce šéfredaktora MF DNES Karel Škrabal, tak zástupce šéfredaktora idnes Ondřej Tolar. * Zásahem, který ovlivnil zpracování lidských příběhů v brněnské MF DNES nejvíce, však bylo omezení počtu stran, které jsou pro brněnskou přílohu vyhrazeny. Pro zpravodajství a publicistiku jsou nyní standardně určeny pouze tři strany, jedna (v pondělí pak dvě) strany sportu. Zmizely tak okresní stránky, které jednou týdně přinášely lokální zprávy z každého z bývalých okresů. 53 Krom omezení kultury či pravidelných gastronomických textů tento krok ale znamenal především zánik některých pravidelných rubrik, v části z nich autoři zpracovávali právě lidské příběhy. Je logické, že do zmenšeného prostoru se snažíme natěsnat především podstatné zprávy, zbytné storky do novin zařazujeme méně nebo v menším rozsahu. (Chmelíková 2013, ústní sdělení). * Podrobněji se tematické a obsahové struktuře MF DNES budeme věnovat v následující podkapitole 4. 4. 3. Výše uvedené změny umožnily rovněž personální redukci redakce. Redaktoři na celý úvazek pracují v regionální redakci pro MF DNES a idnes nyní pouze čtyři místo předchozích sedmi (z toho jeden funguje jako okresní redaktor, který nepíše z brněnské redakce), sport zpracovávají dva sportovní redaktoři a pozici editora zastává na plný úvazek pouze jeden člověk 54 oproti předchozím dvěma 52 V Brně však příloha nadále vychází s logem brno a ve zbytku jižní Moravy s logem jižní morava. Sloužící editor má navíc díky nezměněné technologii tisku pravomoc tzv. mutovat titulní stranu přílohy. Do jihomoravské verze přílohy tak redakce může například zařadit krátké zprávy či titulní fotografii, které jsou pro nebrněnské čtenáře relevantnější, případně za mimořádných okolností mutovat i otvírák přílohy. 53 Celá strana byla věnovaná lokálnímu zpravodajství z některého z bývalých okresů jihomoravského kraje. V pondělí tak vycházelo Vyškovsko či Brněnsko, v úterý Blanensko, ve středu Břeclavsko, čtvrtek byl věnovaný Znojemsku a poslední den v týdnu vycházelo Hodonínsko. Přípravu celé okresní strany měl na starosti trvale vždy jeden redaktor. 54 V editování se střídá s vedoucí redakce s redaktory, kteří na to mají kvalifikaci. 28

a půl úvazku. I přesto, že ubyl počet stran i příloh, důsledkem zeštíhlení redakce je rovněž určitý nárůst objemu práce a úkolů, která musí jednotliví redaktoři zvládnout. 55 4. 4. 3 Tematická a obsahová struktura brněnské MF DNES 56 Za jakých okolností, na jakém místě stránky, v jaké podobě nebo rozsahu budou v brněnské regionální příloze zařazeny lidské příběhy, je z velké části ovlivněno formalizovanými pravidly, které rozvrhují strukturu celého sešitu. Proto je důležité tato pravidla rozebrat. Nutné je však zdůraznit, že mnohá z pravidel neplatí absolutně. Struktura vydání je vždy závislá na aktuálním dění, potřebách redakce, ale také například na množství inzerce. 57 V terminologii se přidržíme výrazů, které se používají přímo v redakci MF DNES, byť je mnohdy možné je označit za slangové. Pro věrnost zachycení faktů je ale jejich použití podstatné. * Regionální příloha MF DNES vychází v sešitu B v rozsahu pěti (v pondělí šesti) stran. Titulní strana sešitu splňuje veškeré náležitosti běžné titulní novinové strany, tak jak je definují Osvaldová a Halada (2007: 202) 58. V levé horní části stránky je umístěno mutované logo sešitu 59. V pravé horní části stránky pak tzv. pouták na idnes, tedy krátký text, který upozorňuje na aktuální články na sesterském serveru Brno.iDNES.cz. 60 Pod nimi se nachází grafický pásek, který poutá na další texty uvnitř přílohy. * Dominantním textem titulní strany je tzv. otvírák. Jedná se o nejdůležitější a nejprestižnější text celé přílohy a až na naprosté výjimky jde vždy o zprávu 61. To, že zpravodajské texty a hard news mají přednost před lidskými příběhy a soft news či publicistikou, platí v příloze obecně. Ústřední téma celé přílohy otvírákem nemusí skončit. Obvyklý je přetah na některou z dalších stran přílohy, kde text pokračuje pod stejným titulkem i perexem. Stylebook MF DNES nicméně vybízí i k vytváření tematických balíčků. Otvírák strany jedna pak může na dalších stranách doplnit například 55 Informace v této kapitole vycházejí z vlastního pozorování autora. 56 Pokud není uvedeno jinak, informace autor této práce čerpal ze svých zkušeností v brněnské redakci MF DNES. 57 Rozmístění inzerce na stránkách berou editoři vydání jako neměnný fakt, kterému se musí při tvorbě layoutu (tedy struktury) novin přizpůsobit. Například před vánoci se může snadno stát, že noviny jsou malé, protože velkou část stránek zabírají inzeráty. Na texty pak zbývá méně prostoru. 58 A to i když kvůli vložení sešitu B do sešitu A funkci titulní strany fakticky nemá. 59 brno u výtisků distribuovaných v Brně a jižní morava u výtisků distribuovaných ve zbytku jižní Moravy. 60 Úzké sepětí tištěné přílohy s internetovým Brno.iDNES.cz je ještě posilováno pravidelným zařazováním podobných poutáků i na konec některých textů v příloze. Mohou odkazovat například na rozšířenou fotogalerii z události, která se do novin nevešla, ale je dostupná na webu. 61 Přípustnou výjimkou z pravidla může být i například exkluzivní zpravodajský rozhovor k zásadní události nebo reportáž. 29

reportáž, anketa, zpravodajský rozhovor či story ke stejné události 62. Samostatné tematické balíčky mohou vznikat i na vnitřních stranách sešitu. Podval 63 strany jedna je místem, které může být vyhrazeno lehčím textům. Právě zde se často objevují lidské příběhy v podobě aktuální story, případně glosy. Strana číslo dva je v redakci označována jako věcné 64. Otvírákem by tedy měla být společensky závažná zpráva, případně reportáž. Podval opět může být věnován odlehčenějšímu žánru. Třetí strana nese pojmenování lidské. Na rozdíl od předchozích dvou stran přílohy, které by měly pevně stát na zpravodajství, je určena story, reportážím či rozhovorům. (Černohorská 2012, ústní sdělení) * V brněnské příloze se uplatňuje několik pravidelných rubrik. Na straně dva se každý den objevuje Zápisník, který je publicistickým autorským textem. Mohou jej psát redaktoři, editoři i fotografové. Autorský přístup je ještě více dán najevo přidruženou fotografií tvůrce textu 65. V pondělí pak čtenáři najdou na straně jedna rubriku Čtyřkou na Českou. Rozhovor se zajímavým Brňanem vybraným na základě určitého aktualizačního momentu se zaměřuje na práci zpovídaného a především jeho vztah k Brnu a zážitky s metropolí spojené. V pátek se v novinách objevuje publicistický rozhovor Byznys rozhovor s talentovanými a úspěšnými jihomoravskými podnikateli. V sobotu vychází Sobotní zápisník, který je jakousi větší verzí Zápisníku. * Zařazovány jsou rovněž servisní texty. Tipovací otvírák je pravidelně publikovaným zpravodajským souborem tipů na zajímavé koncerty, výstavy či výlety konané v nejbližší době. Servis pro čtenáře obdobné události každý den shrnuje v podobě tabulky. Zprávy či recenze z oblasti kultury nemají vyhrazenou vlastní pravidelnou rubriku, objevují se v listu nepravidelně dle potřeby. Sport vychází na poslední straně sešitu. V pondělí je sportovní zpravodajství rozšířeno na dvě strany. * Obdobně jako v ostatních sešitech MF DNES i v sešitu B jsou hojně využívány graficky výrazné prvky. Každá strana přílohy má dominantní fotografii, případně takzvané fotohnízdo 66. Obojí se může objevovat jako samostatný element bez návaznosti 62 Stylebook MF DNES (Mediální skupina Mafra 2010) mechanismus vytváření tematických balíčků vysvětluje na příkladu stávky na Letišti Václava Havla: Předpokládejme, že oficiality týkající se stávky jako takové byly odbyty na titulní straně novin. První den otevíráme celé téma reportáží z letiště. Téma třetí straně je již věnováno výhradně lidem. Nejdříve se ptáme lidí čekajících na letišti, pak promluvíme s pracovníkem informací o reakcích lidí a v boxu připojíme informace, jak se vyhnout zbytečnému čekání na nefunkčním letišti. Druhý den se na událost podíváme očima stávkujících zaměstnanců. Na první straně si všimneme letušek, na druhé straně umístíme již jen feature o pracovních ostrahy 63 Sem se zařazují materiály zaměřené více na publicistiku, např. analýzy, úvahy, rozhovory apod. Na kulturních stránkách může být jako podval tištěn fejeton. (Osvaldová, Halada 2002: 135) 64 Tento system pojmenování vychází obsahové koncepce regionálních příloh, která byla vytvořena v roce 2010. Mimo jiné se věnuje i roli jednotlivých stran sešitu B regionální přílohy. Strana B2 je v ní označena jako věcné. Měla by tedy nést především zpravodajství. Strnana B3 naopak nese pojmenování lidské a je tak vyhrazena pohledům na zpravodajské události prostřednictvím lidí a lidským příběhům. Viz MF DNES 2010 65 V zápisníku by se čtenář měl dočíst něco více o zákulisí událostí, práci reportéra, nebo prostě jen zajímavý postřeh. Pokaždé by ho však měl Zápisník pobavit nebo zaujmout. (Mediální skupina Mafra 2010) 66 Tedy skupinu tematicky svázaných fotografií různé velikosti, které jsou dle pravidel layoutu MF DNES vyskládány na stránce. Fotohnízdo se využívá například pro širší zachycení fotogenických událostí (např. bitva u Slavkova). 30

na jiný text na stránce 67 či v podobě doplňku některého z textů. Další případné fotografie už pak bývají výrazně menší. Stránku může doplnit pásek s anketou nebo krátkými zprávami. Časté je využívání boxů s přehledně uspořádanými informacemi, citáty či čísly vkládaných přímo do článků. Článek může končit výzvou Vyjádřete se 68.* * Do struktury brněnské přílohy ale zásadně zasáhly změny, které odstartovaly v polovině roku 2012. V pořadí třetí strana přílohy měla v koncepci systematičtěji uplatňované do května 2012 nést lidské. Otvírákem tedy mohla být story, rozhovor či reportáž zrcadlící zajímavé lidské příběhy, nikoliv klasické zpravodajství. Redukce stran 69 ale vedla k tomu, že tento princip je v současnosti uplatňován jen zřídka. Jak už bylo řečeno v předcházející kapitole, přednost na omezeném prostoru dostávají závažnější zprávy, jejichž zařazení do novin má větší prioritu. Story je nyní dominantním textem některé ze stran jen v malém počtu případů. 70 Nachází uplatnění spíše v podvalech či jako přídavný text zprávy. Zrušena také byla rubrika Na kávě s, která každý čtvrtek představovala osudy zajímavých Jihomoravanů. Zmizely i okresní strany a s nimi také rubrika Lidé od nás jako krátký medailon zajímavé lokální osobnosti. (Viz kapitola 5, který jednotlivé příběhové rubriky rozebírá podrobněji.) * Zatímco až do teď jsme zmiňovali spíše redukci stran, je důležité uvést, že brněnská příloha o čtenáře i inzerenty naopak bojuje rovněž vznikem nového magazínu City DNES Brno. Lifestylový měsíčník, který vychází od února 2012 je prostorem, kam jsou story zařazovány v poměrně široké míře. * Lze tedy konstatovat, že úsporné změny související se zhoršující se situací tisku, měly na zařazování lidských příběhů do brněnské přílohy MF DNES i způsob jejich zpracování zásadní vliv. Žánr story se až na výjimky přestal objevovat na otvírácích stran a byl odsunut spíše do podvalů či do nově vzniklého magazínu City DNES Brno. Příběhové texty jsou spíše kratší a mnohdy slouží pouze jako doplněk klasického zpravodajství. Podrobněji se však na jednotlivé rubriky a jejich proměnu podíváme v tvůrčí a analytické části této práce. 4. 5 Čtenáři MF DNES se zaměřením na brněnskou přílohu Příloha Brno a jižní Morava je logicky zaměřena především na obyvatele Brna a zbytku Jihomoravského kraje. Takové specifikace cílového publika ale zdaleka nestačí ke zodpovězení otázky pro koho píšeme?, která v brněnské redakci MF DNES zaznívá pravidelně. I když to zdaleka není jediné kritérium, které by určovalo agendu redakce, redaktoři a zejména editoři při stanovování toho, co se do novin dostane a do jaké podoby bude informace zpracována, berou ohled na interní průzkumy MF DNES. 67 Pak jde o takzvaný fotorám, tedy jednu nebo více fotografií s doplňkovým textem v podobě krátké zprávy či jednosloupku. Využívá se u událostí, které jsou zajímavé především vizuálně. 68 Místo, kde mohou čtenáři vyjádřit svůj názor k námi vybranému tématu. Prostřednictvím e-mailu, internetového formuláře, nebo sms. (Mediální skupina Mafra 2010) 69 Viz kapitola 4. 4. 2. 1. 70 Už opravdu nejde mít storku na celou stranu, protože se prostě do tří stran nevejde. Když máme za den například sedm velkých zpravodajských událostí, je logické, že na zbytný publicistický text prázdná strana nezbude. (Chmelíková 2013, ústní sdělení) 31

Proto i následující odstavce budou publiku regionální MF DNES věnovány. Pro kvalitní postihnutí podmínek, v jakých texty zahrnuté do tvůrčí části vznikaly, je to nezbytné. * Dle průzkumu Media projekt a GfK Czech-Median si ve druhém a třetím čtvrtletí přečetlo brněnskou a jihomoravskou MF DNES průměrně 67 870 čtenářů na vydání, což ji těsně řadí na první místo před nejzásadnějšího regionálního konkurenta jihomoravské mutace Deníku vydavatelství Vltava-Labe Press. Pokud porovnáme čísla napříč jednotlivými kraji, jižní Morava má ze všech mutací MF DNES největší čtenost hned po Praze a Středočeském kraji. * Vzhledem k tomu, že přesná data, které by nám umožnily provést detailní charakteristiku publika brněnské a jihomoravské MF DNES, spadají mezi interní informace společnosti Mafra, budu se opírat o globální průzkum (Mediální skupina Mafra 2012 b, online) zveřejňovaný pro celou MF DNES. Dle informací vedoucí redakce Hany Černohorské poměrně dobře postihuje i regionální měřítko. Přibližně polovina čtenářů podle údajů náleží do věkové skupiny 30 50 let. Zhruba dvě třetiny čtenářů pak mají maturitu či absolvovali i vysokou školu. MF DNES se přitom čte především v domácnostech, jejichž měsíční příjem je 30 tisíc korun a více. Vysoký podíl mezi příjemci mediálních sdělení MF DNES mají vedoucí pracovníci či podnikatelé. Statistické údaje tedy můžeme zjednodušit na konstatování, že texty v MF DNES čtou především starší lépe situovaní lidé s vyšším vzděláním, kteří často mají děti či dokonce vnoučata. 32

5 Jak zpracovat lidské příběhy v brněnské MF DNES V úvodních kapitolách teoretické části této bakalářské práce jsme vymezili žánr story dle českého pojetí, které se z velké části uplatňuje i v brněnské redakci MF DNES. Nyní je na místě podívat se na story z hlediska praktické tvorby tohoto žánru. Reflektovat budeme především informace získané vlastní zkušeností autora práce a informace shromážděné v hloubkových rozhovorech s členy redakce, které konfrontujeme s názory odborníků. Protože se podrobně čeští mediální teoretici příliš zevrubně žánru story nevěnují, využijeme i nalezenou paralelu s angloamerickým žánrem feature a budeme tak brát ohled i na názory odborníků zahraničních, byť explicitně nerozebírají právě story. 5.1 Střet teoretického vymezení žánrů a redakční reality I když v teoretické části práce jsme se zabývali především konkrétními žánry, jakými mohou být zpracovávány lidské příběhy, v redakční praxi se ukazuje, že novináři o nich zpravidla nepřemýšlejí. Výraz story je pro redaktora spíše určitým signálem, než přesným žánrem s nalinkovanými parametry. Debaty nad přesným určením žánru mezi redaktorem a editorem zpravidla neprobíhají. To, že redaktora požádám, aby napsal story, neznamená, že mu diktuji finální podobu textu v podobě nějakého pravidly svázaného žánru. Dávám mu jen najevo, jak má k tématu přistoupit. U story by se měl ptát nejen fakta, ale také na emoce a pocity. Jaký bude konkrétní výsledek, se ale předem nedá říct. Je důležité nechat se ovlivnit a podle toho text napsat. Už z toho důvodu je story tak různorodá, zdůrazňuje editorka Chmelíková (2013, ústní sdělení). Toto vnímání potvrzuje i z druhé strany redaktorka Kolínková (2012, ústní sdělení): Když téma začnu zpracovávat, už sama podle zkušenosti poznám, jak je nejvhodnější to provést. Když pak editor text čte, maximálně dá instrukci, aby začátek byl živější nebo hned promlouval nějaký člověk, ale že by text prohlásil za feature a chtěl news feature, to se rozhodně nestává. * U pravidelně vycházejícího typu textu je přitom jakousi instrukcí, jak má vypadat výsledný text, už sama redakční rubrika, do které autor text píše. V žurnalistice tento termín vymezuje místo v novinách, které je určené pro pravidelné zveřejňování materiálů pod společným záhlavím 71, spojené společným tématem či zaměřením. (Osvaldová, Halada 2007: 164). Pokud tedy text vzniká pro určitou rubriku, redaktor musí vhodně vybrat příběh či osobu, kterou bude zpovídat. * 5. 2 Uplatnění a role lidských příběhů v brněnské příloze MF DNES Nemáme ambice dělat nějaký absolutní výčet podob, v jakých lidské příběhy v MF DNES vycházejí. Předmětem této práce nebyl kvantitativní výzkum, který by takové údaje mohl přinést. Do této kapitoly zahrnujeme příklady zpracování lidských příběhů, 71 Záhlaví představuje v typografické terminologii označení v horní části periodické i neperiodické publikace, běžně se rozlišuje záhlaví ornamentální a textové. (Osvaldová, Halada 2007: 211) Rubrika však může zaujímat i menší část stránky. V takovém případě může být podel Stylebooku MF DNES graficky vyznačena takzvanými zarážkami, tedy textovým boxem umístěným v textu článku. Rovněž může být označena tzv. vykopávákem, barevně odlišeným názvem rubriky v podtitulku. 33

které byly či jsou v brněnské redakci MF DNES uplatňovány a autor této práce měl možnost si je vyzkoušet. Jednotlivé varianty budeme rozlišovat částečně pomocí redakčních rubrik, z části potom pomocí způsobu a cíle užití. 5. 2. 1 Na kávě s... Na Kávě s je rubrikou, která měla z příběhových žánrů v MF DNES poměrně výsadní postavení. Text začínal nikoliv domicilem 72 ale iniciálou 73, což čtenáři dává najevo, že se jedná o výsostně publicistický text. Čtenáři se v něm seznamují se zajímavými osobnostmi z kraje, o kterých by se třeba jinak nedozvěděli, píše se v boxu, který doplňoval každý díl seriálu. To, že u Na kávě s byl klíčový autorský pohled na zpovídanou osobu, čtenáři naznačovalo i zařazení fotografie, na které je krom osobnosti zachycen i redaktor. Za jiných okolností je něco takového v brněnské MF DNES nepřípustné. * Rubrika vycházela každý čtvrtek a byla jí vyhrazena velká část strany. Text tak byl nejdelším, jaký se v novinách objevoval. Jeho délka často přesahovala i pět tisíc znaků. Hlavním nástrojem novináře při jeho tvorbě byl rozhovor. Ač přístup každého autota byl osobitý, lze říci, že splňuje parametry interview 74. Na rozdíl od žánru publicistického rozhovoru však autor měl při tvorbě textu story větší volnost. V rozhovoru je mnohem menší manévrovací prostor. Spočívá jen v otázkách, které člověk klade, a v tom, co z odpovědí potom do finálního textu zařadí a v jakém uspořádání. (Soukupová 2012, ústní sdělení) * Na velkorysém prostoru byl vylíčen příběh člověka. Jde o to postihnout, čím je člověk zajímavý, silný, čím je mravný, ale třeba i v čem síla příběhu může mít výchovný efekt. A samozřejmě by to nemělo být úplně prvoplánové. (Soukupová 2012, ústní sdělení). Žánru Na kávě s se podrobně ve své práci věnuje Svobodová (2012) a dochází k názoru, že není možné přesně určit, jaký publicistický žánr splňuje Na kávě s. Přestože tento konkrétní publicistický útvar splňuje řadu znaků jednotlivých žánrů, současně s tím se od každého v několika bodech liší. Teoreticky by bylo možné označit útvar Na kávě s za obsáhlý medailon, popřípadě kratší portrét s prvky story, získaný metodou rozhovoru. (Svobodová 2012: 43). Vedoucí redakce Hana Černohorská ale rubriku považuje za převyprávěný rozhovor s prvky story (Černohorská 2012, ústní sdělení). Na kávě s... naposledy vyšlo 31. 5. 2012. Další pokračování rubriky nebylo kvůli omezení prostoru regionální přílohy možné. Od února 2013 je však obdoba Na kávě s součástí nové koncepce magazínu CITY DNES Brno. 5. 2. 2 Lidé od nás Rubrika Lidé od nás vycházela do června 2012 jako součást okresních stran. Celá strana byla věnovaná lokálnímu zpravodajství z některého z bývalých okresů Jihomoravského 72 Označení místa, kde se popisovaná událost odehrála na začátku textu. Je vytučněný a psán verzálkami. 73 Název pro ozdobně nebo výrazně nakreslené či vysazené počáteční velké písmeno vstupních stran, kapitol apod. Iniciála může bát sázena ze stejného písma jako ostatní text a vytištěna jen výrazně zvětšená, ale může být také vysazena z odlišného, popřípadě zdobeného typu písma nebo nakreslena např. jako iluminovaná středověká iniciála. (Osvaldová, Halada 2002: 81) 74 Rozhovor (interview) obecně znamená cílenou výměnu otázek a odpovědí. V žurnalistice se jedná o dialog otázek a odpovědí, v němž má redaktor i osobnost jasně stanovené role tazatele a odpovídajícího. Iniciátorem rozhovoru je novinář. Právě on klade otázky. (Osvaldová, Halada 2007: 93) 34

kraje. A právě zajímavým lidem například z Vyškovska byl vymezený krátký sloupek, který měl rozsah do tisíce znaků. Účelem bylo osobnosti představit i zachytit náplň jejich práce či soukromého života. Skladba lidských příběhů přitom měla být co nejrůznorodější knihovníci, kováři, historici i ekologové. Její velká hodnota byla v tom, že dokázala zachytit malé lidské příběhy. Třeba knihovnice pro své čtenáře získala do sbírky unikátní titul. Rubrika Lidé od nás místní obyvatele nejenom informovala o tom, že si ho mohou půjčit, ale navíc ještě dala nahlédnout do života ženy, která pro ně knihovnu opečovává. Klasická story něco takového neunese. (Černohorská, ústní sdělení) * Specifikem této rubriky bylo, že text byl psán v první osobě, podepsán jménem dotyčného člověka i doplněn jeho fotografií. Mechanismus vzniku však byl v zásadě totožný s klasickou velice krátkou story. Telefonický rozhovor vyústil v sepsání textu redaktorem. Kvůli těmto zvláštním podmínkám je takřka nemožné Lidé od nás žánrově ukotvit. 5. 2. 3 Story jako doplněk zpravodajství Story v MF DNES slouží také k dokreslení klasického zpravodajství rozšiřuje souvislosti. Kratší přidružený text pomáhá čtenáři dopady události lépe pochopit. Jsou události, o kterých lze, když to řeknu nadsazeně, napsat zpravodajsky jedinou větu. Hořel dům. Více už se udělat nedá, protože další relevantní informace nejsou. Když ale přidáme story s obyvatelem domu, který byl plameny postižen, téma to hned rozšíří. (Chmelíková 2012, ústní sdělení). * Podle Kolínkové se tak dá přiblížit, jaké dopady má zpravodajská událost na konkrétního člověka. Můžeme mít zpravodajství o Velké ceně a k tomu storku s člověkem, který bydlí například v Žebětíně o tom, co při tak masivní události kousek od svých oken zažívá. (Kolínková 2012, ústní sdělení). 5. 2. 4 Lidská strana 3 Lidská strana 3 vznikla jako součást širšího konceptu brněnské přílohy v roce 2010. Podle tohoto plánu by za titulní stranou, která už z podstaty nese především zpravodajský otvírák, a za stranou dvě označovanou v koncepci jako věcné měla následovat stránka obsahující určitý zlidšťující prvek celé přílohy. Není tolik postavena na hard news, ale spíše příbězích lidí. * V brněnské příloze se koncepce naplňuje v zásadě dvěma způsoby. Strana tři v podobě otvíráku žánru story může odpovídat kapitole 5. 2. 3, tedy doplňovat běžné zpravodajství, které straně předchází 75. Takový postup lze ale zvolit jen u témat s velmi zásadním dopadem. Pokud tedy například v Chorvatsku tragicky havaruje autobus plný brněnských turistů, což bude zaznamenáno v otvíráku první strany, třetí strana může obsahovat story s jedním z pasažérů či například policejním psychologem, který na místo přijel pomáhat. Balíček klasického zpravodajství a story se však dá používat i na jiných stránkách. Tento přístup je považován za ideální. (Černohorská 2012, ústní sdělení) * Druhou možností je vyhradit stranu tři samostatnému tématu, které je nejvhodněji zpracovatelné právě pomocí lidského příběhu a případně doplněno kratším 75 Příkladem je text rozebíraný v podkapitole 6. 4. 35

zpravodajským textem 76. V takovém případě nás zajímá čistě příběh toho člověka. Pokud je opravdu zajímavý, může být taková story klidně i na otvíráku. (Kolínková 2012, ústní sdělení) Soukupová (2012, ústní sdělení) dodává: Jsou to zvláštní příležitosti je výročí Havlova úmrtí nebo Tereza Fajksová vyhraje Miss Earth a podobně. Tam je jasné, že story má spíše zabavit. Ve většině případů má story dokreslit nějaký společenský jev. Tam je to jasně dané. * Po redukci stran v polovině roku 2012 se ale od striktního uplatňování pravidla lidské strany tři ustoupilo. V mnoha případech musí lidské příběhy ustoupit závažnějšímu zpravodajství, které je třeba do novin umístit. (viz Černohorská 2012, ústní sdělení) Story se tak mnohdy přesunuly především na podval případně přímo do zpravodajských textů. Prostě daný příběh rozpustím přímo v textu. Začnu příběhem člověka a postupně zobecňují. (Kolínková 2012, ústní sdělení) 5. 2. 5 Samostatná story V MF DNES story často vychází jako kratší text, který buď nese roli otvíráku některé ze zadních stran nebo je například umístěn ve spodní části některé čelní stránky, tzv. podvalu. Účelem je čtenáře pobavit, ale také třeba zpracovat informaci, která by se dala napsat i zpravodajsky, atraktivněji. Člověk či lidé musejí být něčím zajímaví. Lidé, kteří vyhráli cenu města Brna, slavní lidé, kteří přijedou do Brna, neznámí lidé, kteří dali dohromady zajímavý nápad. (Kolínková 2012, ústní sdělení) 5. 2. 6 Feature a story ve zprávě Pro kompletnost zařaďme ještě útvar, který je v MF DNES psán pod označením feature. Redakční příručka (Mediální skupina Mafra 2010) feature popisuje takto: útvar, jehož obsah by měl být naší specialitou. Není to náhrada kurzívového textu. Měl by nabídnout čtení, ze kterého sálá osobnost autora. Nabízí se proto především pro osobní postřehy, úvahy a zkušenost. Dokument vše popisuje na příkladu bezdomovce: Pokud ho navštívíme v nemocnici a necháme ho v rozhovoru mluvit, je to podval (tedy story pozn. autora). Jestliže na autora setkání s bezdomovcem silně zapůsobí a zkusí se například vžít do jeho kůže, je to feature. Zjednodušeně řečeno tedy feature v MF DNES není chápán ani tak jako žánr, který by zpracovával lidské příběhy, ale spíše útvar, který zrcadlí autorské pohledy redaktorů na takové osudy. * Taková definice je v rozporu s tím, jak feature v české mediální praxi vymezuje Burgr (Čuřík, Burgr 2012: 71) nebo Ruß-Mohl (2005: 57 58). V MF DNES feature neslouží k ilustraci společenských trendů prostřednictvím osudu jednotlivců. Jedná se spíše o názorový text. Dělá se to při volbách. V článku jsou obsaženy nějaké informace, ale ty jsou autorsky komentovány. (Kolínková 2012, ústní sdělení) Takové profilace je posílena kurzívovým titulkem, přidruženou fotografií autora textu i specifickou grafickou úpravou, která feature výrazně vizuálně odlišuje zbytku stránky. * Nutno však říci, že snaha ilustrovat dopady běžných zpravodajských událostí na osudech lidí, je v MF DNES vlastní i klasické zprávě. Je běžné zprávu začít krátkou story o konkrétním člověku, který byl danou věcí postižen. Ke čtení zbytku textu to čtenáře více přitáhne, protože mu lépe dojde, proč by se o zprávu měl zajímat. (Chmelíková 2013, ústní sdělení) 76 Viz podkapitola 6. 5. 36

Takový postup ale kritéria českého feature rovněž nesplňuje. Lidský příběh se totiž neprolíná celým textem. Po úvodním leadu je zcela opuštěn. 5. 3 Pravidla ideálního zpracování lidských příběhů v brněnské MF DNES 5. 3. 1 Výběr zpovídané osobnosti story jako pozitivní žánr Výběr osobnosti by měl být aktuální. S výjimkou specifických rubrik jako je Na kávě s, kde aktualizační moment není tak podstatný, by mělo být čtenáři jasné, proč o hrdinovi story brněnská MF DNES píše zrovna nyní. (Černohorská 2012, ústní sdělení) * Zpracovávány tak budou story lidí, na nichž je možné ilustrovat určité společenské trendy, kterých se dotkly pozitivní nebo negativní okolnosti, či prostě zajímavé a aktuální lidské osudy. Mohou to být lidé, kteří vyhráli cenu města Brna, slavní lidé, kteří přijedou do Brna, neznámí lidé, kteří dali dohromady zajímavý nápad. (Kolínková 2012, ústní sdělení) - Soukupová je ale přesvědčená, že svůj příběh, který je poutavě zpracovatelný do novin, má každý. Dokonce si myslím, že ty úplně nejobyčejnější příběhy by se měly zpracovávat daleko více. (Soukupová 2012, ústní sdělení) * Story je v MF DNES chápána jako žánr, který je něco jiného, živého, pozitivního. (Kolínková 2012, ústní sdělení) Mnohdy ve skladbě brněnské přílohy tvoří jakýsi protipól zpravodajství - zásadním informacím či závažným kauzám. Často se jedná spíše o pozitivní věci, protože zbytek novin bývá velmi těžký. O tom, že starosta rozkradl obecní kasu, se psát musí. Ale když jsou takových událostí noviny plné, pro čtenáře to může být nesnesitelně depresivní. Story je ideální nástroj, jak obsah vyvážit. (Černohorská 2012, ústní sdělení) Případy tragických lidských příběhů se v brněnské MF DNES objevují méně, například v případě přírodních katastrof. Opravdu píšeme spíše kladně a hledáme lidi, kteří jsou fajn. V našich novinách nedostanete zadání jít a udělat story o politikovi, o kterém se říká, že krade. To zpracujeme zpravodajsky. Nebo třeba nepojedeme za rodiči dvou dětí, které zemřely při autonehodě. Na negaci tady máme bulvár, který ví, že pozitiva nejsou to, co by prodávalo list. (Soukupová 2012, ústní sdělení) * Protože se v brněnské příloze MF DNES jen velice málo objevují story, které by obsáhly více zdrojů, je výběr osobnosti, jejíž příběh story prezentuje, klíčovým krokem. Soukupová (2012, ústní sdělení) považuje za důležité ve story neprezentovat osobu, která je veskrze záporná. Dělám to hrozně nerada, i když někdy se tomu nelze vyhnout. Chmelíková na tom naopak nevidí nic problematického: Naopak to vlastně může přinést velmi zajímavou gradaci. Story nemusí malovat nic narůžovo. Prostě napíšeme, jak to je. (Chmelíková 2013, ústní sdělení). Černohorská říká, že se nikdy nelze vyvarovat tomu, že story bude člověka prezentovat jenom z jednoho úhlu. Pak je dobré rozlišovat žánry. Pamatuji jednoho podivína, který se tvrdě živil sběrem nepotřebného šrotu. Lidé ho zarostlého vídali, jak tlačí svou kárku. Byl jakýmsi místním maskotem a z výdělků přitom dokonce sponzoroval Zbrojovku. To je jasný materiál na story. Ale ten samý člověk bydlel v domě a velký nepořádek kolem obtěžoval sousedy v širokém okolí. To už je zase lepší zpracovat zprávou. Nebo může vzniknout celý balíček - zpráva a u ní příběh podivína v podobě story. (Černohorská 2012, ústní sdělení) * 37

5. 3. 2 Jazykové a stylistické prostředky Autor při psaní story může využít různé jazykové a stylistické prostředky. Opět platí, že jejich uplatnění těžko v MF DNES bude editor za každou cenu na autorovi tvrdohlavě vynucovat a jejich použití záleží vždy na konkrétní situaci. Jistě je vhodné zmínit alespoň nekompletní výčet nástrojů, jejichž využití může pomoci autorovi napsat story, která je pro čtenáře poutavější. Bohaté, ale konkrétní výrazivo Použití bohatého jazyka, méně obvyklých slov, které čtenář v kontextu novin neočekává, může pobídnout k pozornějšímu čtení. Autor by měl u psaní přemýšlet a hledat barvitější výrazy, i když to dává více práce. To ale neznamená, že je žádoucí se uchylovat k samoúčelným metaforám a expresivnímu líčení. Profesor Carol Schwalbe říká: Dobrý feature čtenáři poskytne čtenáři důkladný popis atmosféry místa. (Anderson, Itule 2007: 130) 77 Harcup (2004: 123) 78 v souladu s ním radí: Neříkejte, ukažte. Jinými slovy využijte popis k vyjádření toho, co vidíte a nechte čtenáře udělat si vlastní názor na to, co si o tom mají myslet. Obecné konstatování, že hrdina byl nemírně nervózní, je mnohem lepší nahradit popisem, jak se takový stav mysli projevoval v jeho gestech, výrazu tváře či vyjadřování. Konkrétnosti je nutné chtít i při zpovídání hrdinů story. V článku mnohem lépe působí hrozivý zážitek vyprávěný ústy hrdiny než jen jeho obecné konstatování, že zažil něco hrozivého. * Je rovněž nezbytné vyhnout se použití klišé, které čtenáře rychle znudí a autor tak riskuje, že úplně ztratí vůli text dále číst. Klišé do MF DNES prostě nepatří. Tím spíše ne do story, která má být pro čtenáře osvěžujícím textem, který není tolik svázaný konvencemi běžného zpravodajství. Když čte čtenář fráze, které četl už mnohokrát, autor tím úkol neplní. (Strnadová 2012, ústní sdělení) Přítomný čas Zatímco zpráva je podle Harcupa (2004: 125) ve většině případů psána v čase minulém, u story je používán přítomný čas. Toto pravidlo, které je společné třeba i pro reportáž, je dodržováno i v MF DNES. Mnohdy však nelze říci, že by autor o používaném čase přemýšlel, použije ho instinktivně. Přítomný čas je pro čtenáře prvotním signálem, že nečte zprávu. Dodává textu na aktuálnosti, čtenáře láká do děje. Citace Podle Burns (2004: 157) jsou právě vhodně využité citace velmi silnou metodou, která by ale měla být využívána s rozmyslem. Pokud autor zpovídaného cituje, vyjadřuje totiž nejen to, co hrdina story říká, ale také jakým způsobem to říká, a tím vlastně odkrývá jeho osobnost. Pokud do textu zařadím citaci, měla bych vědět, jaký má účel. Určitě jí nedubluji to, co už v textu bylo řečeno, ani nezařazuji nic neříkající vyjádření, jen aby tam nějaká citace byla, zdůrazňuje Strnadová (2012, ústní sdělení). 77 Professor Carol Schwalbe says: A good feature gives readers a distinct sense of place atmosphere. 78 Show, don t tell. In other words, use description to express what you see, and let readers make up their own minds what to thing about. 38

* Zatímco ve zpravodajství je v MF DNES ve většině případů žádoucí upravovat citace tak, aby byly spisovné a neobsahovaly například zakázaná žurnalistická slova, parazitní slova 79, úřednickou hantýrku 80, u story právě věrnost citace může být dalším nástrojem, jakým osobnost hrdiny story čtenáři co nejlépe přiblížit. Pokud se tak člověk vyjadřuje pomocí zajímavých archaismů, či mluví v nářečí, citace to může například podle Strnadové (2012, ústní sdělení) reflektovat. * Podle Soukupové je ale potřeba dávat si pozor na to, aby autor citace nenadužíval. Autor je mnohdy tak ovlivněný psaním zpravodajských textů, že pak má sklon tu rigidní strukturu uplatňovat i ve story. Občas je potřeba citace z textu vyhodit a raději psát více sám za sebe, aniž by člověk každou zmíněnou informaci dokladoval zdroji. (2012, ústní sdělení) Soukupová za určitých okolností dokonce připouští i story bez citací. Když ten člověk nechce mluvit a nemáme jiné zdroje, lze použít prostě jen popis. To už ale skoro neděláme. Klade to velmi vysoké nároky na autora. Když je totiž příběh bez zdrojů, je velké riziko, že bude působit suše. 5. 3. 3 Názor autora V tom, jestli autor do textu má aktivně vpravovat svůj názor, nemají odborníci úplně jasno. Na některých feature je názor autora jasně vidět, na některých ne. Záleží to na stylu, předmětu zpracování, médiu a tom, jestli autor vůbec má na věc názor, konstatuje například Harcup (2006: 124) 81. V brněnské redakci MF DNES ale je ke story přistupováno jako k žánru, kde si to autor může alespoň do určité míry dovolit. 82 Stanovisko autora nemá cenu kamuflovat. Jeho přítomnost je pro mě ve story vždy spíše přínos než naopak, říká Chmelíková (2013, ústní sdělení). Zároveň by se ale neměl v souladu s viděním Bartoška objevovat komentář autora, či dokonce jeho promluva v ich formě. Autor sám nehodnotí zpovídaného jako dobrého či špatného. * Svůj názor vlastně do textu dostává pomocí výběru, uspořádání a propojení citací. Pomocí těchto nástrojů podává hodnocení toho, co zažil. Autor nemusí nic prohlašovat, provede to autenticky hrdina jeho příběhu. (Bartošek 1995: 18) To potvrzuje i Soukupová (2012, ústní sdělení) a dodává: Právě to, že autor promítne do textu sám sebe, odlišuje dobré story od těch méně kvalitních. Formát novin je dnes daný mnohem rigidněji, než tomu bylo dříve. Myslím, že je to tím, že čtenář chce mít noviny přečtené rychle. Je rád za to, když strukturu textu je schopen předvídat. Dostat tam přesto jakési lidské pochopení je trošku zázrak. * Vnesení vlastního pohledu může přitom autor dosáhnout i použitím citově zabarvených výrazů. Například Chmelíková (2013, ústní sdělení) je připouští: Podle mě jsou žádoucí. Ale v redakci na to nemáme žádné směrnice. Od redaktora už se očekává, že podle 79 Tedy výrazy, které člověk zpravidla užívá, aniž by to byl jeho záměr. Nenesou žádnou informaci. Příkladem může být vlastně, jakoby, apod. 80 I když i tady se najdou výjimky. Pokud je ambicí novináře zaznamenat do zpravodajského rozhovoru přesnou reakci politika bezprostředně poté, co ho žurnalista konfrontuje s důkazy o jeho zločinu, je jistě namístě ponechat v textu i váhání, opakující se slova či věty beze smyslu. 81 Some features make the opinions of writer clear, others do not it depends on the style, the subject, the publication, and on whether the writer has an opinion. 82 Na rozdíl od zpravodajství, kde je něco takového nepřípustné. 39

svého uvážení použije vhodné jazykové nástroje. Po něm text čte ještě minimálně editor, takže je zajištěné, že vhodnost posoudí ještě jeden další člověk. 5. 3. 4 Struktura textu Na rozdíl od klasického pojetí zprávy, která by měla mít strukturu obrácené pyramidy 83 a jít krátit od konce, feature má začátek, prostředek a konec. 84 Přitom je velice důležité, aby na sebe jednotlivé části logicky a přirozeně navazovaly, jinak autor může snadno přijít o pozornost čtenáře. (Pape a Featherstone 2006: 69) * Podle některých mediálních odborníků je přitom žádoucí přímo nalezení určité spojnice. Společný element, obvykle vykládající určitou osobu nebo událost, se vine celým příběhem a propojuje otevření, stať i závěr. 85 (Anderson, Itule 2007: 139) Krom tohoto pravidla však nelze hovořit o nějakých rigidních pravidlech či přesném návodu, jehož uplatnění by žánr naplnilo. U zpravodajství je model poměrně fixní, u storky ale nejde narýsovat, zdůrazňuje Chmelíková (2013, ústní sdělení). Právě představivost a nápaditost je totiž podle editorky MF DNES jednou z nejdůležitějších zbraní autora. Přesto se pokusme vymezit pasáže textu, na které by se měl autor při tvorbě příběhového textu soustředit. 5. 3. 4. 1 Titulek Titulek upoutává pozornost čtenáře, dobrý titulek budí zvědavost. Titulky mohou u čtenáře vyvolat silné emoce, například pobavení, smutek, hněv. Titulek by měl v každém případě naznačit, co čtenář najde ve vlastním článku. Podle toho se čtenář rozhodne, zda má o článek zájem. (Burns 2004: 140). U story přitom autor či editor může titulek volit výrazně kreativněji. Titulek samotný není podřízen tak striktním pravidlům jako například u zprávy. Nemusí nést zásadní informaci, ale třeba spíše vypíchnout emoci. Pokud story tvoří v novinách doplněk nějakého zpravodajského textu, je to o to, jednodušší, že základní informaci nese titulek právě toho zpravodajství. (Chmelíková 2013, ústní sdělení) * V MF DNES přitom u otvírákových textů je titulek doplněn ještě perexem samostatným textem, který by čtenáři měl dát shrnující informaci o zbytku textu, zároveň by ale perex měl nalákat k dalšímu čtení. Perex může být klasicky zapuštěn do článku (v jednom i ve dvou sloupcích) nebo jako podtitulek. Nejdůležitější slova jsou zvýrazněna a měla by jasně doplňovat titulek. (Mediální skupina Mafra 2010) * Poutavá grafická úprava je přitom ve světě, kde tištěná média stále tvrději bojují o čtenáře, velmi důležitá a vedením listů pečlivě plánovaná. V MF DNES je řada věcí určená už layoutovými pravidly. Preferujeme podtitulky, nadtitulky, boxy, kde čtenář najde životopisné informace o hrdinovi příběhu. (Soukupová 2012, ústní sdělení). Grafické odlišení od zpravodajství bylo dříve patrné už na první pohled. Dnes už to tak jednoznačně dodržováno není. Dříve se titulek psal kurzívou, takže čtenář věděl, že to bude nějaký odlehčený, či zajímavý text. V roce 2010 přišla nová grafická podoba novin a kurzivové titulky zmizely. Rázem 83 Tedy ty nejpodstatnější informace obsahovat na začátku a s ubíhajícím textem by se důležitost informací měla snižovat. 84 Toto vidění sdílejí Adams (Hicks, Adams, Holmes 1999: 75), Harcup (Harcup 2004: 143 148) i Pape a Featherstone (2006) 85 Common element, usually a narrative about a person or event, that is intertwined throughout a story to connect the beginning, body and conclusion. 40

vše splynulo a titulek mohl signalizovat odlehčenější žánr jen svým vyzněním. Teprve nedávno po dlouhém naléhání editorů vedení a grafici připustily návrat kurzívy. Viditelné odlišení je mnohdy velice důležité. (Černohorská 2012, ústní sdělení) 5. 3. 4. 2 Lead (čelo) Zatímco u zprávy by čelo neboli lead podle Osvaldové 86 mělo především obsahovat odpovědi na základní zpravodajské otázky a být informačně samonosné, story (feature) se v tomto ohledu liší. Na rozdílný začátek zprávy a feature upozorňuje například Mencher (2003: 190): Feature obvykle začíná (na rozdíl od zprávy) pozdrženým leadem příhodou nebo anekdotou, která osvětluje pointu feature. Právě čelo story tedy čtenáři naznačuje, proč by měl pokračovat ve čtení textu. * V brněnské MF DNES však nelze říci, že by u zprávy bylo čelo striktně zpravodajsky rigidní. Běžně je používán reportážní úvod či úvod pomocí krátké story. Roli leadu, který by odpovídal na otázky kdo, co, kde a proč částečně přebírá perex, tedy graficky oddělený samostatný text následující po titulku. Dle Praktické encyklopedie žurnalistiky se tak v MF DNES uplatňuje takzvané měkké čelo (Osvaldová 2002: 97). Když jsem jako začínající novinářka psala text, vymyšlení čtivého leadu jsem byla schopná věnovat klidně půl hodiny času. Věděla jsem, že když se mi podaří, mám z poloviny vyhráno, protože text bude pro čtenáře od prvního slova přitažlivý, vysvětluje redakční praxi, která dosud přetrvala, Černohorská (2012, ústní sdělení). U příběhových žánrů ale lead dává podle ní autorovi ještě větší možnosti a volnější ruku při vábení čtenáře k dalšímu čtení, které by mělo být co nejpůsobivější. * Mediální teoretici rozeznávají několik typů otevření článků. Nelze říci, že by se tak dělo i v redakční praxi MF DNES, kde autor jedná spíše instinktivně a je omezený především svou fantazií. Přesto můžeme pro představu, jaké jsou obvyklé postupy, uvést například členění Kučerové (2008: 95 104), které navíc vzniklo přímo na základě analýzy story vycházejících v MF DNES v letech 1995 2007. Autorka ve své diplomové práci uvádí zejména čelo kontrastové využívající kontrastu dvou skutečností, čelo popisné, které charakterizuje hrdinu, čelo detailové přinášející zajímavou podrobnost z hrdinova života, čelo reportážní vykreslující úvodní situaci. Autorské čelo v jejím pojetí článek otevírá autorovým pohledem na zpovídaného, čelo chronologické začíná počátkem příběhu a čelo dramatizující, pro které je typické vytýkání jednoho z větných členů, často předmětu, na začátek věty. Součástí věty bývá i ukazovací zájmeno. (Kučerová 2008: 95 104) * V devadesáti procentech případů bude v leadu osvětlené, proč právě o této osobnosti píšeme, jaký důvod čtenář vůbec má ke čtení textu. (Soukupová 2012, ústní sdělení). 5. 3. 4. 3 Gradace a pointa Zatímco u zprávy není nutný speciální závěr a je možné končit například takzvaným backgroundem 87, aby editor v případě potřeby zprávu mohl jednoduše krátit od konce, 86 Čelo neboli lead zprávy označuje úvodní odstavec, který přináší odpovědi na základní zpravodajské otázky. Čelo je nejdůležitější pasáží zprávy, mělo by být ustrojeno tak, aby v novinách mohlo fungovat jako samostatný text. Teorie žurnalistiky rozeznává kromě tvrdého čela i čelo měkké, typické pro zprávy reportážního charakteru. (Osvaldová 2002: 97) 87 Tedy jakýmsi shrnutím už dříve napsaného, připomenutím souvislostí apod. 41

u story by takový zásah editora mohl celý text těžce poničit. Story totiž obvykle uzavírá pointa. Dle Mary Gillespie (Gillespie in Anderson, Itule 2007: 142) by poslední odstavec měl uzavírat kruh a obracet se tak zpátky k leadu. Gillespie zdůrazňuje, že je vhodné text ukončit citací, protože se s ní dá pracovat jako se závěrečnou promluvou ke čtenáři. Použití citace zabrání, aby čtenář měl pocit neuměle useknutého příběhu. 88 Dobré vypointování story má význam i podle Chmelíkové (2013, ústní sdělení). Jsou ale výjimky. Někdy prostě text mluví sám za sebe a není potřeba žádnou pointu vymýšlet. (Soukupová 2012, ústní sdělení) 5. 3. 5 Fotografie Fotografie hrdiny story je důležitou součástí celého žánru. Její přítomnost čtenáři dává najevo, že se jedná o příběh konkrétního člověka. Používáme ji zpravidla dvěma základními způsoby. U kratších story umístěných například na podvalu lze využít portrétní fotografii zalomenou přímo do textu, ať už jen samostatně, či v kombinaci s citátem zpovídaného vybraného z textu. Protože u fotografie takto malého rozměru nejsou příliš velké nároky na její kvalitu, zpravidla se využívá snímek získaný přímo od zpovídaného. Zásadně jiná situace je u větších story, které vycházejí na pozici otvíráku, ať už je to lidská strana tři či například Na kávě. V takovém případě je velice důležité pořízení kvalitní profesionální fotografie hrdiny příběhu redakčním fotografem. Vizuální stránka totiž příběh doplňuje a podtrhuje. Například u Na kávě s zařazujeme hned dvě fotografie. Jednak portrétní fotografii zpovídaného, která by měla být nějak tematicky zasazena. Vinař tedy může být zachycen na svém vinohradu, vinálezce obklopen svými nápady. K té ještě zařazujeme menší fotografii pořízenou přímo při rozhovoru, který vedl ke vzniku textu. Je ideální, když ve čtenáři evokuje povídání u kávy a posiluje autorskou roli redaktora. (Strnadová 2012, ústní sdělení) 88 By using a quote at the end, you eliminate the feeling of a chopped-off story. 42

TVŮRČÍ A ANALYTICKÁ ČÁST PRÁCE 6 Autorské texty a jejich kritická reflexe Veškeré texty zahrnuté do této tvůrčí části bakalářské práce byly napsány autorem práce pro MF DNES a v brněnské příloze tohoto deníku v období od března 2011 do února 2013 také vyšly. Nejedná se o vyčerpávající soubor zaznamenaných lidských příběhů z tvorby autora a cílem není ani přinést reprezentativní výběr založený například na kvantitativní analýze deníku MF DNES. Texty byly vybrány se záměrem ilustrovat množství možných autorských přístupů k lidským příběhům, které může redaktor brněnské MF DNES zvolit, i variablitu zpracovávaných témat. * Kriticky budeme reflektovat tvůrčí postup při vzniku jednotlivých textů, ale také se na základě získaných zkušeností zamyslíme nad každým jednotlivým typem zpracování lidského příběhu a jeho případnými specifiky. Stanoviska autora textů budeme konfrontovat s názory odborníků, editorů i dalších členů brněnské redakce MF DNES. * V kapitole 6 je za každou z kritických refexí příložen snímek stránky deníku, na které text vyšel, aby byl patrný i kontext, v jakém se tak stalo, fotografie, které článek doplňují, i layout. Kompletní články v čistě textové podobě pak lze najít v příloze práce (kapitola 8). 43

6.1 Kritická reflexe Na kávě s Lukášem Lazeckým Lukáše Lazeckého jsem poprvé potkal na tiskové konferenci, kterou policie pořádala kvůli zvyšujícímu se počtu nehod na silnicích. Lazecký zde jako jeden z policejních psychologů hovořil o zkušenostech s lidskými tragédiemi, které příliš rychle či bezohledně jedoucí řidiči způsobují. Od policejních mluvčích přivedení Lazeckého bylo moudrým tahem, protože suchá čísla doplnil o příběhy reálných obětí dopravních nehod a naléhavé téma udělal pro novináře atraktivnějším a snadněji poutavě zpracovatelným. I přes to, že jsem přímo na tiskové konferenci Lazeckého důkladně vyzpovídal, nakonec jsem kvůli omezenému místu v následujícím vydání novin ve zpravodajském textu mohl využít jen několik jeho citací. Proto v redakci vznikl nápad využít Lazeckého v rubrice Na kávě s, čehož jsem se rozhodl ujmout. Lazecký při telefonické domluvě s možností prezentovat v novinách svou práci poměrně ochotně souhlasil. * Bylo to přitom mé první setkání s touto rubrikou. Z toho důvodu jsem začal tak, že jsem si v archivu vyhledal a pročetl texty z rubriky od některých mých předchůdců, abych si udělal o formátu co nejpodrobnější představu. Lazecký byl pro seriál Na kávě s ideálním zpovídaným. Z podstaty jeho povolání bylo jasné, že budu mít příležitost ztvárnit velmi silný lidský příběh, o to silnější, že Lazecký každodenně tragické lidské příběhy prožívá sám. Zpětně hodnotím jako výhodu možnost hovořit s Lazeckým zhruba dvacet minut na tiskové konferenci, kde jsem otázky směřoval na jeho profesi psychologa a policejní povinnosti, protože jsem si tak udělal alespoň rámcovou představu o materiálu, který Na kávě může zpracovat. Rešerše informací o lidech, kteří se v rubrice v drtivé většině objevují, je totiž obvykle problematická. Lze se spolehnout jen na veřejné zdroje na internetu ať už jsou to případné osobní webové či firemní stránky nebo fotografie či například informace od známých zpovídaného. Mediální archiv mnohdy moc nepomůže, protože podstatou Na kávě s je psát o lidech, kteří by se jinak do médií vůbec nedostali. * Ač jsou v redakční práci situace, kdy například kvůli nedostatku času je nutné nabírat informace ke story po telefonu, rozsáhlý formát Na kávě s vyžaduje bezpodmínečně rozhovor z očí do očí. Jedině ten je nelepší pro navázání určitého vztahu se zpovídaným a je také osobnější. Setkání se zpovídaným a sledování řeči jeho těla poskytuje vhled do jeho osobnosti, což je další materiál, který může autor použít pro barvitější feature. 89 (Pape a Featherstone 2006: 28) Rozhovor s Lazeckým jsme vedli v kavárně, která byla nutná kvůli dodržení formátu Na kávě, jehož součástí je i fotografie zpovídaného a redaktora diskutujícími právě nad šálky kávy. Neformální prostředí, kam lidé chodí běžně rozprávět, ale značně nahrává i uvolnění zpovídaného. Proto jsem místo nechal vybrat Lazeckého. Vhledem k tomu, že výsledkem má být text, který může mít rozsah například až osm tisíc znaků, rozhovor jsme vedli zhruba tři a půl hodiny, což bylo mé nejdelší Na kávě s... Taková délka byla dána částečně závažností tématu, částečně také tím, že jsem takto rozsáhlé story dělal poprvé a chtěl jsem si být jistý, že při rozhovoru naberu maximum zajímavých informací, které budu moci využít. 89 Face to face interviews are the best for establishing a rapport with the interviewee and they are more personal.. Meeting your interviewee and watching their body language also gives you something of an insight in their character and personality, and can give you material that adds colour to your feature. 44

* Od začátku jsem si byl vědom, že téma vyžaduje velice citlivý přístup, protože budu zpovídat člověka, který se prakticky každý den setkává s hlubokými lidskými tragédiemi. Z vlastních zkušeností jsem věděl, že pro příběhový text je vždy lepší, aby zpovídaný jmenoval konkrétní zážitky, místo aby mluvil v obecných formulacích. Tlačit do přílišných konkrétností Lazeckého jsem se ale ostýchal. Věděl jsem, že o mnohých svých zážitcích nebude moci mluvit z důvodů etických, protože oběti nehod o které pečoval, by se jistě popis svých reakcí v nejhorších okamžicích života velice neradi dočetli v novinách. Bylo také pravděpodobné, že Lazecký se nebude chtít o řadě věci bavit i kvůli osobním pohnutkám. Ještě dříve, než jsem začal klást otázky na to, co Lazecký vlastně dělá a co při své práci zažívá, začal jsem klasicky pozvolna zjišťováním, jak se vlastně na svou pozici dostal, abych ho nenásilně rozmluvil. Mým nástrojem pro získávání potřebných informací byl rozhovor. Pokládal jsem tedy konkrétní otázky, které jsem vymýšlel na základě předchozích úvah přímo dle informací vyslechnutých při rozhovoru, a nechával zpovídaného na ně odpovídat. Pakliže to bylo potřeba, snažil jsem se ho usměrnit. Vše jsem si nahrával na diktafon. * Už při mém první Na kávě se přitom ukázalo velké kouzlo rubriky. Protože redaktor v drtivé většině případů zpovídá takřka nemedializované lidi, mnohé informace o nich odhaluje až svými otázkami v průběhu rozhovoru. Proto musí být velice pozorný a najít linku, které se pak může držet i v textu. V Lazeckého případě mi okamžitě přišla zajímavá jeho barvitá životní cesta. V tom, že nejprve chtěl být knězem, později psychologem a nakonec skončil jako policista jsem viděl zajímavý kontrast, který jsem později zaznamenal hned v perexu. Příběh studenta teologie, který se rozhodl pro restart a vrhl se na psychologii, jenom proto, aby se po získání diplomu přihlásil k policii jako pochůzkář, jsem dále v chronologickém uspořádání rozvíjel v poměrně velké části samotného textu. * Teprve zhruba v jeho polovině jsem se tak dostal k tomu, co pro čtenáře je asi nejzajímavější policejní práci. Vybral jsem si zejména dva momenty. Psycholog jistě není příliš typická policejní specializace, takže jsem se zajímal o Lazeckého povinnosti a také to, jak své znalosti využil při práci pochůzkáře, či jak na něj nahlížejí kolegové. Zcela náhodou jsem tak zjistil jednu z kýžených konkrétností tedy že to byl právě on, kdo dopadl nebezpečného násilníka, o kterém jsme psali už dříve. Na žádost Lazeckého jsem ale případ ve výsledném textu nijak neupřesňoval, protože to nebylo pro text podstatné a zveřejnění informace by mohlo do neukončeného případu zasahovat. * Na konci rozhovoru jsem chtěl probrat fakt, o kterém jsem já přemýšlel, když jsem se na rozhovor připravoval. Právě jím jsem nakonec celý text otevřel 90. Lazecký má pro mě nepředstavitelnou povinnost několikrát do týdne oznamovat blízkým tragicky zemřelých, že už nejsou, a pomáhat jim tragédii nést. K tomu, jak to vše je schopen zvládat sám Lazecký a jak jeho oznámení vnímají oběti tragédií, jsem se pak vrátil zase v závěru textu a tím jsem příběh do určité míry vygradoval. Ač se u story za normálních okolností snažím o pointu, v tomto případě jsem ji nehledal. Byl jsem toho názoru, že bude lepší nechat celý text doznít. * I když u zpravodajských textů není v MF DNES přípustné poskytovat autorizaci, u Na kávě jsem se rozhodl v souladu s redakčním konsenzem na ni přistupovat, 90 Podle klasifikace Kučerové by se jednalo o čelo datailové. 45

pokud si ji zpovídaný vyžádá. Text je nabitý jeho citacemi a životním příběhem a případné nepřesnosti by ho mohly citelně poškodit. Lazecký si autorizaci vyžádal i z toho důvodu, aby zabránil případnému zveřejnění citlivých informací o obětech. Sám navíc vystupoval jako reprezentant týmu policejních psychologů. K textu však neměl připomínek, které by bylo podstatné zmínit. * Při editaci text nedoznal žádných výrazných změn. Přibyl druhý mezititulek, kterým editorka dlouhý text rozdělila a rovněž editorka vymyslela titulek, nad kterým jsem já tápal. Využití charakteristické citace Lazeckého se mi jeví jako vhodný nápad. * Při zpětném pohledu bych pravděpodobně postupoval při rozhovoru i samotné tvorbě textu stejně. Cením si toho, že jsem měl možnost napsat text, který dle mého názoru představil zajímavého člověka, který by jinak tak velký prostor v médiích pravděpodobně nedostal, čímž byl formát rubriky naplněn. Mohu jen doufat, že pro čtenáře nebyl článek jen infotainmentem, ale příběh Lukáše Lazeckého je pobídl i k přemýšlení o životních prioritách či vlastní rychlé jízdě. * I když se jednalo o mé první na kávě s, zkušenosti s touto rubrikou, které jsem při tvorbě tohoto textu nabyl, jsem pak bez výraznějšího přehodnocení uplatňoval i při dalších třech příležitostech 91. Zjistil jsem však, že pro rubriku jsou velmi dobře nosné i na první pohled mnohem obyčejnější lidské osudy. Vždy je důležité, jak pečlivě je vedený rozhovor se zpovídaným i následné zpracování do celistvého textu a vytknutí hlavních priorit výsledného článku, které stojí za to zdůraznit. Ani při jednom ze čtyř případů, kdy jsem v brněnské redakci MF DNES Na kávě s měl možnost dělat, jsem se však nesetkal s osobností, která by mi byla vyloženě nesympatická. Pravděpodobně by tvorba takového textu pak byla novou výzvou, protože vidění autora je u této rubriky dle mých zkušeností poměrně zásadní. 91 Viz Valášek 2011 a c 46

47

6.2 Kritická reflexe Na kávě s Bogdanem Trojakem O tom, že budu dělat na Kávě s básníkem Bogdanem Trojakem, jsem se dozvěděl jen několik hodin předem na poslední chvíli jsem musel zaskočit za zaneprázdněnou kolegyni. Proto jsem měl čas udělat jen velice povrchní rešerši, kterou jsem při cestě na místo setkání nepovažoval za dostatečnou. Měl jsem jen základní informace Trojak je úspěšný básník, který prostě jednoho dne zanechal městského života a vrhl se do dělání vína. Za Trojakem jsme společně s fotografkou přijeli přímo do jeho bydliště Bořetic, kde jsme ale takřka hodinu čekali, aniž by Trojak zvedal telefon nebo měl obsazeno. Nakonec se ukázalo, že vinaře básníka zdržely problémy s vozem, které musel urychleně řešit. I když zdržení výrazně zasáhlo do plánu zbytku dne, bylo podstatné vystříhat se jakýchkoliv projevů nevole či stresu. Rozhovor směřující ke vzniku Na kávě s má být přátelským povídáním s uvolněným zpovídaným, navození opačné atmosféry by výslednému textu jistě uškodilo. * V blízké kavárně jsme společně hovořili zhruba dvě hodiny. Kvůli chabé rešerši jsem jednotlivé otázky dotvářel přímo v průběhu rozhovoru. I když to jistě není ideální řešení, v tomto případě si nejsem vědom toho, že by to mělo na text negativní dopady. Rozhovor jsem se s ohledem na tento handicap snažil pevně vést, abych v čase, který jsme společně s fotografkou ještě měli, získal maximum ve výsledném textu využitelných informací. Postupně se ukázalo, že Trojak je jakýmsi prototypem ideálního hrdiny seriálu Na kávě. Jeho silný lidský příběh obsahoval kontrast mezi sedavým povoláním básníka a tvrdou dřinou vinaře. Byl zde i jakýsi přesah, který si z přečtení mohl odnést čtenář: Nikdy není pozdě změnit povolání. Nejdůležitější je věnovat se tomu, co člověka opravdu baví. Postupnými upřesňujícími dotazy jsem objevoval další a další aspekty Trojakova života. Po ukončení rozhovoru bylo nutné ještě pořídit výstižnou fotografii. Fotografka Petra Mášová tedy Trojaka nasměrovala kam jinam, než na vinohrad. Zamířit s Trojakem jako průvodcem přímo na vinohrad přitom bylo přínosné i pro mě jako autora textu. V jeho přirozeném prostředí jsem se dozvěděl mnohé o opečovávání hroznů a tvrdé dřině, která je s tím spojená. Život hlavního hrdiny budoucí story takové pozorování dotvořilo. * Když jsem text začal psát, čelo jsme podle klasifikace Kučerové (2008: 95 104) použil kontrastové jen po krátké úvaze, protože se přímo nabízelo. Rozpor mezi prestižními literárními cenami a vinařením v koutu Jižní Moravy byl evidentní. Po krátkém popisu současnosti, který měl čtenáři osvětlit, proč by vlastně měl pokračovat v četbě, jsem po mezititulku přešel do minulosti a dále Trojakův příběh popisoval chronologicky. Pointa příběhu, která přichází po vyložení dlouhé a komplikované cesty za vinařinou, je úsměvná. Po vší té dřině teď Trojak starostovi stejně přepisuje projevy. Pointa využívá také kruhový princip dle Mary Gillespie (Gillespie in Anderson, Itule 2007: 142), kdy se závěr příběhu vrací k leadu. V poetickém příběhu básníka vinaře jsem považoval za ještě nutnější použít co nejvíce barvitých výrazů, tak jak k tomu nabádá Chmelíková (2013, ústní sdělení). * Text neprošel autorizací, Trojak ji nežádal. Editace se stejně jako v případě textu s Lazeckým obešla bez znatelnějších zásahů. Protože jsem však editorce posílal text z provozních důvodů e-mailem, místo jeho psaní přímo do redakčního systému, nezahrnul jsem do něj perex. Ten tedy editorka vytvořila sama z informací, které měla k dispozici, stejně jako titulek. Způsobilo to, že do určité míry zdvojuje informace z leadu, 48

což z mého pohledu oslabuje atraktivitu textu pro čtenáře. Pokud bych měl znova tu možnost, věnoval bych perexu větší péči sám. Při zpětném čtení textu o Trojakovi si také všímám masivního podílu citací, které jsem propojoval často jen několika málo větami, před čímž varuje Soukupová (2012, ústní sdělení). Bylo to dáno množstvím zajímavých informací a poetického vyprávění, které jsem chtěl do vyhrazeného prostoru vtěsnat. Bylo by pravděpodobně lepší místy použít více vlastních slov na úkor Trojakových citací. Shrnutí - Na kávě s z pohledu autora U Na kávě s..., tak jak jsem ho psal já, se nedá říct, že by z něj explicitně čišel názor autora na osobu zpovídaného a jeho osudy. Před přílišným vnucováním autorova pohledu varuje například Pape (Pape a Featherstone 2006: 49). Podle ní by autor měl spíše citlivě interpretovat příběh, než ztratit kontrolu nad svým egem. Do textu jsem se tak snažil své vidění dostat nenásilně. Jedná se ve své podstatě o převyprávěný rozhovor, který však musí autor utřídit, vybrat pro daný lidský příběh ty podstatné věci a zavrhnout ty podružnější. Tím, že jednotlivé informace novinář zasadí do struktury textu, je do určité míry uvádí do souvislostí a interpretuje. Redaktor vlastně skládá obraz zpovídané osobnosti ze střípků jejích vlastních výroků. Pokud činí vlastní komentář, je většinou nějak podpořen slovy zpovídaného. Na druhé straně je ale nutné pamatovat na to, že nejde o zpravodajství, takže každá skutečnost v textu nemusí mít oporu ve zdrojích. Na příliš vysoký podíl citací je nutné dávat pozor. Jako výhodu celé rubriky vidím, že pro vykreslení osobnosti poskytuje výrazně větší prostor, než například běžný rozhovor a umožňuje předtavit i ty lidi, kteří by v sebelépe vedeném žánru rozhovoru nepromlouvali pro čtenáře dostatečně atraktivně, i když to není případ Trojaka, ani Lazeckého. 49

50

6.3 Kritická reflexe Lidé od nás V následující podkapitole se budeme věnovat textům, které jsou hned v několika ohledech příkrém kontrastu s předchozí rubrikou. Zatímco pro Na kávě s se zpovídaný pečlivě vybíral tak, aby jeho příběh byl opravdu unikátní a pro rozsáhlý text dostatečně atraktivní, u Lidé od nás mnohdy bylo třeba volbu udělat na základě několikaminutového hledání na internetu, protože tvorba regionální stránky je časově poměrně náročná a na rešerši nebylo mnoho času. Prioritou bylo vyzdrojovat a zpracovat otvírací text stránky. Rozsah Na kávě s... mnohdy šplhá i k osmi tisícům znaků, příběh člověka, který zpracovává Lidé od nás, se však musel vejít do tisícovky znaků. Protože se jedná o krátké texty, kritickou reflexi tentokrát zaměřím na ně jako na celek. * Lidé od nás byla rubrika, která vycházela jako intergrální součást regionální stránky Vyškovsko, kterou jsem zpracovával pravidelně každý týden v pátek, tak aby mohla vyjít v pondělníku 92. Vzhledem k tomu, že jsem byl zodpovědný za celou stranu, Lidé od nás nevycházely vždy. Pakliže velkou část stránky zabral inzerát, upřednostlil jsem využití zbytku omezeného prostoru pro krátké zprávy z Vyškovska, které měly vyšší informační hodnotu, než příběhový text Lidé od nás 93. * Protože jsem Vyškovsko až na občasné výjezdy do Vyškova psal z Brna a v bývalém okrese jsem nikdy nežil, ani neměl dlouhodobější kontakty, byl jsem při výběru osobností odkázaný především na internet a mediální archiv. Až později jsem mohl šířeji využít postupně budované kontakty a zkušenosti. Mou snahou bylo představit zajímavé a činorodé lidi z Vyškovska, kteří by se jinak do novin pravděpodobně v podobě uceleného příběhového textu nedostali. * Zároveň jsem ale usiloval o to, aby se nejednalo jen o banální příběhy zahleděné pouze na zmíněné lidi, ale texty měly i nějaký informační přesah. V Lidé od nás o řediteli slavkovského zámku Aleši Šilhánkovi se tak čtenář dozví něco o programu zámku na příští rok, či kdy začne příští sezona. Umělecký kovář Oldřich Bartošek zase čtenáři sděluje, že Křenovice budou mít unikátní ručně kovaní silniční sloupky i to, že právě on bude pracovat na opravách Špilberku. * I když většina lidí při oslovení na mou žádost zpracovat jejich příběh reagovala vstřícně, setkal jsem se i s odmítnutími. Jako nejzásadnější problém se ale ukázala fotografie, jejíž zahrnutí je u Lidé od nás nezbytně nutné a bylo nutné o ni požádat přímo zpovídaného, protože z kapacitních důvodů nebylo možné vyslání redakčního fotografa. Zajímavé pro mě bylo, jak velké množství lidí svou fotografii v novinách zveřejnit nechce z principu, pro technologicky měně zdatné pak bylo komplikované zvládnout zaslat svůj portrét v elektronické podobě na redakční e mail. Proto jsem se naučil tuto podmínku oslovenému sdělit ještě před vedením rozhovoru. Pokud totiž odmítl zaslání fotografie na jeho konci, rozhovor byl k nepotřebě, protože příběh bez portrétky nešel publikovat. 92 Regionální stránku Vyškovska jsem měl na starosti v období od 17. 10. 2011 do 28. 5. 2012, kdy byl koncept regionálních stran zrušen. 93 Stalo se tak například 16. dubna 2012, kdy kvůli layoutu předních stránek podval vyškovské stránky zabral servis pro čtenáře a rubrika Studenti píší noviny. 28. listopadu zase velký inzerát zabral většinu stránky a vytvořil tzv. hokejku tedy úzký prostor připomínající svým tvarem hokejku, do kterého se vklínil pouze otvírací text regionální strany. 51

* Články rubriky Lidé od nás jsou specifické tím, že jsou psané v první osobě pohledem zpovídaného, jsou podepsané jejich jménem a doplněné jejich fotografií. Byť v ideálním případě by jistě měli celé ucelené texty vypracovat sami, sám jsem poznal, že většina lidí není zvyklá o sobě psát a vlastně ani netuší, co by měli v krátkém textu zmínit, na co se zaměřit, či jaké výrazivo použít. Proto jsem zvolil metodu zhruba dvacetiminutového telefonického rozhovoru, ve kterém jsem jim kladl otázky. Ptal jsem se co je teď zrovna zaměstnává, na co se těší, co je naopak rmoutí a zaměřil jsem se také na to, jak se do své profese dopracovali a jak ji sami vnímají. Z množiny informací jsem pak vybral ty, které mi přišlo smysluplné do výsledného textu zahrnout. Všechny mnou zpracované lidé od nás je tak možné prohlásit za mé autorské texty. * Při zpracování textu bylo nutné ustoupit od některých pravidel zpracování story v MF DNES, tak jak jsme je nastínili v kapitole 5, a to zejména kvůli nedostatku prostoru. Týká se to především atraktivního leadu, jehož nepřítomnost ještě více posiluje význam titulku, který by měl čtenáře co nejvíce nalákat k dalšímu čtení (viz Burns 2004: 140). Pointa (či alespoň její náznak), pokud byla přítomná, musela často být redukována jen na jedinou větu. Přesto jsem se o určité vyústění textu snažil. Naopak barvitý jazyk, který je u story v MF DNES žádoucí, jsem se snažil vnést i do této rubriky. Jsem si však vědom, že někteří zpovídaní by zvolili střízlivější formulace. I tak jsem se rozhodl tímto způsobem zvýšit atraktivitu textů a čtenáři tak příběh lépe prodat. Na druhé straně jsem zachoval některé jejich charakteristické obraty. Historik Mikulka tak hned v úvodu prohlašuje, že svých živlů má hned několik, podle ředitele slavkovského zámku Aleše Šilhánka památka nabízí vhled do dob minulých. * Vzhledem k tomu, že u textu je jméno a fotografie zpovídaného, a celý útvar je psán v první osobě, těžko jsem mohl odmítnout případnou žádost o autorizaci. Přesto se mi za celou dobu psaní Lidé od nás nestalo že by někdo měl výraznější výhrady. Rovněž editace se v drtivé většině případů obešla bez větších zásahů do textu. Případné změny se většinou týkaly zatraktivnění či zkonkrétnění titulku. * Shrnutí - Lidé od nás z pohledu autora Smysl v Lidé od nás zpětně vidím hned v několika ohledech. Krátké a pravidelné texty představily lidi, kteří jsou často důležitými členy lokální vyškovské komunity, a prostřednictvím jejich pohledu i práci, které se tito lidé věnují. Do textu jsem se přitom snažil zahrnout i určitý přesah. Informace pak čtenář mohl využít, když pak služby některého ze zpovídaných vyhledal. Lidé od nás se také ukázaly jako vynikající nástroj, jak se skontaktovat se zajímavými lidmi z Vyškovska. Všem jsem přitom aktivně dával svůj e-mailový kontakt, a vybízel je, aby mi psali cokoliv zajímavého. Tak jsem si vybudoval poměrně dobrou síť kontaktů, kterou jsem pak mohl využívat i při tvorbě otvíracího článku regionální stránky 94. * Pro autora je tvorba tohoto typu textu specifickou zkušeností. Zatímco u veškerých jiných článků, které v MF DNES vycházejí, platí, že je nepřípustné, aby jejich podobu jakkoliv diktovaly jednotlivé zdroje, které redaktor využije, tady je autor zdroji jen jakýmsi průvodcem. Pomáhá zpovídanému, který většinou se žurnalistikou nemá žádné 94 Historika Radka Mikulku jsem oslovil při zdrojování článku S památníkem Němcům si Vyškov zatím neví rady (5. 3. 2012), díky ředitelce nadace Martině Šlampové jsem se dozvěděl o dobročinné sbírce na opravu kaple (Na Valentýna budou Vyškovští vybírat na kapli, 13. 2. 2012) 52

zkušenosti, zachytit jeho příběh tak, aby byl pro čtenáře srozumitelný a poutavý. Zároveň ale musí brát výrazný ohled na to, co cítí jako důležité sám zpovídaný a jak vidí svůj příběh on sám. S tím je spojena i pochopitelná autorizace. Za dobu, co jsem Lidé od nás psal, se mi ale nestalo, že by zachycená osoba měla k mému textu závažné námitky. Naopak v několika případech jsem získal velmi pozitivní zpětnou vazbu. Vždy jsem se pokoušel o citlivý přístup a snažil se mít na zřeteli, že pod textem nejsem podepsaný já sám, ale zpovídaný. I když svůj autorský vklad stále považuji za důležitý, není možné čtenáře klamat a vnášet do textu s cizím jménem vlastní názory. Jde o pouhé převyprávění něčího příběhu. * V současné době bych se ale pravděpodobně snažil zpovídané vyhledávat s větší pečlivostí, aby rubrika byla co nejrůznorodější. Při těch několika desítkách příležitostí, kdy jsem Lidé od nás psal, jsem si však pro sebe potvrdil názor Jany Soukopové, která říká: Prakticky každý člověk má příběh, jenž se dá poutavě a smysluplně zaznamenat. (Soukupová 2012, ústní sdělení). 53

54

6. 4 Kritická reflexe Vítězní vinaři K možnosti dělat lidskou stranu tři jsem se poprvé dostal už přibližně po měsíci povinné žurnalistické praxe ještě jako elév. Ideální příležitost, jak ji využít, se naskytla, když hned několik jihomoravských vinařů zabodovalo v prestižní pařížské soutěži vín. Vedoucí redakce Hana Černohorská dostala na ranní poradě nápad. Zprávu, kterou anoncovala ČTK a na kterou později vystačil prostor podvalu první strany 95, rozšířit o bližší publicističtější pohled na samotné vinaře. Dostal jsem tedy za úkol si s nimi domluvit setkání a vyzpovídat je. Následně měla z rozhovorů vzniknout série story na straně tři. V tomto případě se jedná o typický příklad situace, kdy událost, která zpravodajsky není nijak vydatná, může být za pomocí lidského příběhu vhodně rozvedena (viz Chmelíková 2013, ústní sdělení). Pokud se budeme držet členění vymezeného v podkapitole 5. 2, story v tomto případě slouží jako doplněk zpravodajství. * Svůj den jsem tak začal obvoláváním vinařů. Překvapilo mě, jak hned dva z nich byli schopní operativně si se mnou a fotografem domluvit schůzku přímo ve svých vinařstvích už zhruba za dvě hodiny. Vedoucí redakce ale při zadání práce vycházela ze zkušenosti, že vinaři ve svých podnicích tráví maximální množství času, takže nápad bude za jediný redakční den uskutečnitelný. * S vinaři jsem se potkal přímo v jejich přirozeném prostředí, což se ukázalo jako velká výhoda. Velmi rychle totiž padlo klišé o bodrých mužích v letech, kteří mluví nářečím a celý den si pomocí svých výrobků udržují hladinku. Poznal jsem schopné podnikatele, kteří ve svých vinařstvích budují vinné sklepy i penziony, aby své kvalitní víno mohli spojit se zážitkovou turistikou. Takový obrázek bych si při telefonickém rozhovoru odnesl stěží. Každému z vinařů jsem věnoval zhruba 20 minut času. Josefa Dufka jsem zpovídal přímo v jeho penzionu ve Svatobořicích, Tomáše Krista v jeho milotickém vinařství. Další dva úspěšné vinaře jsem alespoň krátce vyzpovídal po telefonu. Když jsem za vinaři vyjížděl, měl jsem z tématu celkem obavy. Já jako takřka abstinent jsem toho o víně mnoho nevěděl. Nakonec to ale přílišný handicap nebyl. Vítězům prestižní soutěže jsem kladl otázky z pohledu čtenáře laika a soustředil jsem se především na jejich osobní cestu k vinařině a za zlatými pařížskými medailemi. Právě tu jsem si vytyčil jako logické pojítko celého tématu třetí strany, které je podle odborníků žádoucí (Anderson, Itule 2007). Chtěl jsem zprávu o jejich úspěchu rozšířit o názornou odpověď na otázky, kterou bych si já jako čtenář po přečtení takové informace pokládal, tedy: Jak je to možné? Co za takovým úspěchem stojí? I čelo obou textů tety bylo dle klasifikace Kučerové (2008: 95 104) detailové a naznačovalo začátek jejich cesty za pařížskými medailemi. * Po návratu z nabírání rozhovorů mě už v redakci pozdě odpoledne čekal namalovaný layout stránky. Editor ji po konzultaci se mnou netradičně rozvrhl tak, aby stránce dominoval otvírák s velkou fotografií a druhý o něco menší text v podvalu stránky. Pro telefonicky zpovídané byly určeny krátké texty po okrajích. Pro otvírák celého tématu jsem si vybral Josefa Dufka. U toho jsem jako onu červenou linii našel rodinnou tradici, ve které Dufek pokračuje. Touto informací jsem text i otevřel. V těle textu jsem si odskočil ke zodpovězení otázky, proč je Dufek tak úspěšný a jaké jako vinař vyznává 95 Článek Vinaři vezou z Paříže zlaté medaile, MF DNES, 8. 3. 2011 55

hodnoty. Do textu jsem zahrnul i výsledky svého pozorování, tedy, že Dufek není jen úspěšný vinař, ale i hoteliér a podnikatel v zážitkové turistice. Pointa se opět v pojetí Mary Gillespie (Gillespie in Anderson, Itule 2007: 142) vrací k leadu a rodinné tradici. Končí drobným vtipem. * Preciznost, která jako slovo dle mého názoru dobře charakterizuje společný bod vítězných vinařů se nakonec objevila i v titulku, který dotvořil editor. Perex prvního textu stránky posloužil jako perex k celému tématu, proto jsem ho vztáhl ke všem čtyřem textům. * U Tomáše Krista mě hned na počátku rozhovoru okamžitě zaujalo jeho konstatování, že rodina trpí určitým prokletím. A vlastně ono prokletí ho dovedlo k vinařině. Příběh Krista vytváří pěkný kontrast se story Dufka. Zatímco Dufek měl to, že bude pokračovatelem vinařského klanu nalinkováno od mládí, Krist se byl takřka samoukem. Přesto se stal dodavatelem vína pro ruského miliardáře a majitele fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče. Kombinace obou informací se zdála být výborným materiálem pro titulek. Text, u něhož je předpokladem, že ho čtenář bude číst na závěr celého tématu, jsem se místo pointy rozhodl ukončit odpovědí Krista na otázku, proč je tak úspěšný tedy informaci, kterou mělo za cíl poskytnout celé téma. U titulku při hodnocení novin o den později bylo vedoucí redakce Hanou Černohorskou vytknuto, že jméno miliardáře Abramoviče nemusí být všem čtenářům známé a že v titulcích bychom měli používat pouze všeobecně známá jména. * U story jsem příliš nevybočil ze zpravodajského jazyka, i když jsem si určité rozvolnění dovolil. * Jako u všech textů strany lidské strany tři, i u tohoto tématu zásadní roli hrály fotografie, tentokrát v podání Otty Ballona Mierného, který zpovídané vinaře zvěčnil s lahvemi jejich vítězného vína v rukou. * Po editaci mé texty zůstaly takřka nezměněny. Editor zejména doplnil titulek celého tématu, v kterém jsem chtěl slovo preciznost, ale nemohl jsem se vejít do rozsahu daného layoutem stránky. Z dnešního pohledu považuji tuto stranu tři za poměrně podařenou. Prostor, který byl tématu věnován, je dle mého názoru adekvátní. Vinaři jsou fenoménem jižní Moravy a určitý mírný, byť poměrně povrchní, vhled do jejich příběhů pomáhá v očích čtenářů rozptýlit některá klišé a zároveň noviny ozvláštňuje a vnáší pozitivní téma. Nejde tedy jen o čistý infotainment. * 56

M ajitel vinařství Josef Dufek po svém otci kromě křestního jména podědil i vášeň pro víno. Pocházím ze starého vinařského rodu. Naše rodinazakládala na jižní Moravě vinice už na začátku minulého století. Já původně pracoval v jiném oboru, ale nakonec se vinařské geny prodraly na povrch ajáneodolal, říká. Zatímco jeho otec se vínu věnoval připráci,onpo návratu z výzkumného ústavu v Itálii odstartoval vinařství v roce 2003 ve Svatobořicích naplno. Dnes nabízí přes pětadvacet odrůd. Volba to byla zdá se správná, protože nenímnohosoutěží, které by od té doby jeho vína nepokořila, ať už navštívila Londýn, Vídeň nebo Paříž. Dufek tvrdí, že zajehoúspěchem stojí především preciznost. Zakládám si na puntičkářství. Snažíme se mít vynikající vinařský tým, vypráví. Ale také odmítá, aby se jeho víno prodávalo a pilo na každém rohu. ÚTERÝ 8. BŘEZNA 2011 WWW.IDNES.CZ brno B 3 Recept na dobré víno? Preciznost Bílá vína z jižní Moravy získávají ve světě stále větší prestiž.vysokouúroveň vinaři znovupotvrdilina prestižní pařížské soutěži Vinalies Internationales, bílé odrůdy hned ze čtyř vinařství získaly zlaté medaile. Čemu vděčí čtveřice vinařů za úspěch? Michlovský:Vínu se člověk nesmí plést do cesty RAKVICE (luv) Miloš Michlovský (na snímku) rozhodně není vinař nováček. Své první víno vyrobil úplně sám už vosmétřídě.aleže chcebýt vinařem, věděl už dobrých pár let předtím. Tady se každý druhý narodil na vinohradu pod keřem, popisuje Mikulovsko. Dodává, že hodně se toho naučil, když pozoroval svého otce, jak zázračnou tekutinu vyrábí, a pak na studiích v Sovětském svazu. Ač začínal po revoluci úplně od nuly, dnes jeho vinařství Vinselekt Michlovský sbírá ocenění na soutěžích vtuzemsku,paříži ibruseluajeho jméno se stalo v odborných kruzích zárukou kvality. Sám se stal docentem a dnes o víně přednáší. Vlastně ani nic jiného dělat neumím, směje se. Jaký je jeho recept na oceňované víno? Dělat ho z vinné révy amocsemunepléstdocesty. Víno děláme v maximálněčisté tónině. Bezohledunamódnítrendy, které velí dělat jméno líbivé, aby se ho prodalo co nejvíc, říká. Dobré jméno považuje Dufek za nejdůležitějšímajetekkaždého vinaře. Přeji si, aby lidé nekupovali třeba Rulandské šedé, ale Dufka. Samotná značka pro naše zákazníky bude dostatečnou garancí kvality. Vinař si zároveň uvědomuje, že cesty lidí k vínu jsou různorodé, a tak během času vybudoval i penzion svinnými sklípky. V Itálii jsem se naučil, žesebelepšívínonemásmysl, pokud ho člověk nemůže pít vpěkném prostředí k dobrému jídlu, popisuje. Následovníka svého počínání má Dufek zajištěného. Dcera studuje práva a zatím se k vinařství moc neblíží. Ale mám šestiletého syna adoufám,že kromě jména Josef po mně imémotcipřevezme i vinařskou tradici naší rodiny.samozřejmě ho k tomu vedeme nenásilně, usmívá se vinař. Lukáš Valášek MILOTICE (luv) Tomáš Krist je vyučený stolař. Kdybyminěkdo řekl v šestnácti, že země bude vinař, nevěřil bych mu, říká. K vinařství ho postrčil až pořádnýživotní kotrmelec. Skoro bych řekl, žejsmetaková prokletá rodina. Otec mého otce zahynul v dolech, když mu bylo sedmnáct let. Můj otec zemřel v mých osmnácti, popisuje. To bylo v roce 1996. Krist měl aleuž tehdy dostatečné znalosti, aby po smrti otce mohl převzít rozestavěný rodinný sklep a vinohrad. Táta mi vždycky říkal, ať snímdovinohradu chodím, kdyby se jednou něco stalo, ať nezůstanu na holičkách jako on, říká. Pak přišlo setkání s vinařem Petrem Skoupilem, kterého Krist považuje za svého velkého učitele. Jezdili jsme spolu do Prahy prodávat víno. On mi vždycky dával cestou rady, jak se víno má zpracovávat, takžetopromě byla taková vysoká škola. Brzy ale zjistil, že má Bílé? Ne, Dufka Vinař,který siz Pařížezasvávínapřivezlhneddvě zlaté, bysipřál, abylidé nekupovalirulandskéšedé, aledufka. Foto: Otto Ballon Mierny Prokletý vinař prodává i Abramovičovi větší ambicenež jen dělat sudová vína. Došlo mi, že musímdělat lahvová vína a prezentovat svou značku. V roce 2000 jsme zalahvovali naše prvnívína. První velký úspěch přišel tři roky nato. Dostali jsme na Valtických veletrzích dvě zlata, měli jsme třídenní oslavu a tehdy jsem si myslel, ženicvětšího už nemůžeme dosáhnout, říká. To byl ovšem omyl. Od té doby začaly pršet ceny ze všech stran. Dnes je Krist držitelem mnoha prestižních ocenění a víno si od něj kupujetřeba i majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič.Vinař ale nezpychl. Vyznávám názor, že naše vinařství má víno pro každého, popisuje. Vtom,proč je úspěšný, mápřitom jasno. Základ vidím v tom, že už od roku 1996 pracuji s těmi nejlepšími hrozny z té samé vinice. Dovedu tak už odhadnout, jak se bude víno vyvíjet. Jinak je to ale samozřejmě vtýmu lidí, vypráví. Tohle je Kristovo Vyučenýstolař se dal na vinařinu posmrti svého otce. Bylo muosmnáct. Foto: Otto Ballon Mierny, MF DNES Vápenitá příchuť Pálavy, to je Mikrosvín MIKULOV (luv) Vinice Mikrosvínu se rozkládají na více než dvou set čtyřiceti hektarech Chráněné krajinné oblasti Pálava. V jeho vínech se tak nezaměnitelně odráží typická půda, která je bohatá na vápník. Vinařství Mikrosvín je pro nás taková třešnička na dortu. Snažíme se, aby vytvářelo co nejbarvitější vína, popisujeředitel mateřské společnosti Moravské vinařské závody Bzenec Bořek Svoboda (na snímku). Celý týmsepřitom podle Svobody snažípoužívat co nejpřirozenější metodypřípravy. Naším heslem je, že vyrábímevínavevinici. Bez dobrých hroznů totiž nemůže nikdy vzniknout kvalitní víno. Neméně důležitý je ale i celý ten řetězec lidí, který víno dostane z vinice až do lahve, říká. Fórum čtenářů výběrzdopisů,kráceno Co není a co už je kverulantství» ad Informace ano, ale jen někomu (2. 3. v MF DNES) Je jistě správné, že občané mohou a mají právo na informace o rozhodování o dění kolem nich. Jako celá demokracie i svoboda by však měly mít své meze, které chrání práva těch druhých. Domnívám se, že právě v otázkách, kterými se zabývá Petr Firbas, a to, jak vyplývá z mých zkušeností i z článku v MF DNES, spoluprací s občanskými sdruženími, odmítajícími chystané dopravní stavby v kraji, jde mnohdy o šikanování úřadů azmiňované kverulantství. Sám jsem měl totiž za povinnost z titulu předsedy komise dopravy Rady MČ Brno-Žabovřesky nachystat našemu starostovi odpovědi na čtyři otázky pana Firbase, z nichž si dnes pamatuji tu nejstupidnější: Jak jsme přišli na to, že stavba R43 v úseku Kuřim Troubsko je ve vysokém stupni rozestavěnosti? Mně ji rozestavěnou ukazoval už těsně po válce můj tatínek a celou jsme si ji v mezích možností procházeli. V Bystrci je tato stavba prakticky dokončená, nezanedbatelné jsou i místní názvy jako U Staré dálnice a podobně.tatínekmiukazoval hotové pilíře mostu pod přehradní zdí a kreslil mi, jako stavební inženýr, svou vizi toho mostu. Před časem bylo v MF DNES uvedeno, že na ministerstvu dopravy jsou dotazy pana Firbase tamějšími úředníky žertem označovány jako firbasky (pouze cituji mediální zprávu). Ono je totiž dnes velmi složité posuzovat věci objektivně, když se společnost řídí postupy Járy Cimrmana, který jako názornou školní pomůcku ukazoval dětem vrata od chléva, aby je pomocí kotlíku tak zapotil, aby děti viděly, co to znamená, že se někdo potí jako dvéře od chléva. To jistě netušil, že lze velmi dobře dětem demonstrovat i úsloví, že je někdo kozel zahradníkem. Stačilo totiž udělat v minulém volebním období Martina Andera náměstkem primátora pro rozvoj Brna. Co dokážou zmíněná občanská sdružení můžeme dnes vidět na zastavení miliardové stavby tunelů Dobrovského. K dnešnímu dni škody dosáhly hodnoty jedné miliardy korun. A to tam na této stavbě ani nikdo nemá chatu, jako na trase R43 paní Pálková z Bystrce, ani poblíž nový dům a pozemky jako pan Firbas, jen se pan Štěpaník chodí ukájet nad škodou, kterou se svým sdružením způsobil. prof. Ing. ZdeněkKolíbal,CSc. soudní znalec m. j. v oboru dopravy Jsem proti jakékoliv stavbě mešit» ad Brněnské muslimy rozděluje stavba mešity (5. 3. v MF DNES) Téma, o kterém píšete v sobotní příloze, zasluhuje daleko větší INZERCE Byty-koupě Ihned odkoupím byt 1+1 až 2+1 jen v Brně a za rozumnou cenu jako investici. Tel: 602 523 215 Auto-moto různé Autovraky/likvidaceodvozdarma777053499 Umění a starožitnosti Koupím staré obrazy, porcelán, šperky, aj. Sběratel. Tel.: 548 531 263,603 480 134. heute Vzdělání a kurzy pořádá pravidelně každý měsíc MASÁŽE PAMĚTI Kde: Donasy s.r.o, Chopinova 13, Brno-Kohoutovice Úvod k technikám dobré paměti (01), 29. 3. 2011 Rozvíjení technik dobré paměti (02), 12. 4. 2011 Vždy v 17. 00 hod. Mobil: 602 367 076 Informace a registrace na: www.akademietrenovanipameti.cz hoy www.mfdnes.cz publicitu v tisku a veřejnou diskusi. Důvod je podle mého přesvědčení naprosto důležitý apodstatný. Vžádném případě nedopustit infiltraci islámu do evropské kultury. Sleduji vývoj rozpínavosti a netolerantnosti tohoto náboženství v Evropě. Počet příkladů zněmecka, Francie, Holandska, Velké Británie je varující a vlády si začínají uvědomovat toto nebezpečí. Bohužel nikdo z představitelů těchto vlád problém neřeší ati,conanějpoukazují,jsoubráni na pranýř. Nechci dále rozepisovat důvody, ostatně islám se tím nijak netají. Cílem tohoto náboženství je jednoznačná likvidace ostatních kultur a náboženství což ostatně popisuje korán. Je to jako z nedávné doby komunismu, kdo nejde s námi, jde proti nám a proto ho musíme zlikvidovat! Proto jsem jasně proti jakékoliv stavbě mešit v České republice a vůbec v Evropě. Pavel Novák, Brno Vašenázorynászajímají Své postřehy, názory a zkušenosti můžete psát do brněnské redakce MF DNES na e-mailovou adresu redbrn@mfdnes.cz Jihomoravský kraj prodává za nejvyšší nabídku kupní ceny, minimálně však za 4.225.000,-Kč - budovu č.p. 484 občanská vybavenost část obce Bučovice na pozemku p.č. 1818 - pozemek p.č. 1818 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1020 m 2 k.ú. a obec Bučovice, včetně všech součástí a příslušenství Nemovitosti se nacházejí v ulici Součkova a navazují na areál Gymnázia v Bučovicích. Jedná se o obytnou budovu, která splňuje parametry rodinného domu. Bližší informace je možno získat na stránkách Jihomoravského kraje: www.kr-jihomoravsky.cz nebo dotazem na kontaktní osobu: JUDr. Miroslava Hudcová, tel.: 541 652 493. 57

6. 5 Kritická reflexe Talentovaný student Zatímco při tvorbě tématu o vítězných vinařích rozebíraného v předcházející podkapitole, jsme jako redakční tým postupovali od zprávy k nalezení příběhů, v případě Bedřicha Saida byl vývoj opačný. Nejprve jsem se dozvěděl o story úspěšného maturanta a až následně jsem uvažoval, jak jeho příběh zpracovat. Story na lidské straně tři se zdála logickou volbou a rozšíření textu o zpravodajský rozhovor s Lucií Vaškeovou z Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, která vede program pro Saida i další talentované studenty, dalo příběhu jediného hocha určitý zpravodajský přesah. Strana vlastně měla na příkladu jednoho mladého člověka ukázat, jaké možnosti dnes talentovaní studenti mají a že konkurencí, která je žene dopředu, jim už dnes nemusejí být jen spolužáci ze třídy, ale ti nejlepší vrstevníci takřka z celého světa. * Se Saidem jsem si dojednal schůzku zhruba měsíc dopředu. Díky svým úspěchům totiž v Brně nebyl, ale cestoval. Výhodou tohoto tématu bylo poměrně široké okno aktualizačního momentu, do kterého bylo nutné se vejít. Takto oddálené setkání tak nebylo problematické. Před rozhovorem, na který jsem ho pozval do kavárny blízko od redakce, jsem se do určité míry obával, že se naplní určitý stereotyp o informaticích. Said se nicméně velice rychle rozmluvil. I když jsme věkově poměrně blízko od sebe, po celou dobu rozhovoru jsme si vykali. Chtěl jsem si udržet určitý žurnalistický odstup a kontrolu nad rozhovorem, kterou mi odstup usnadní. Said byl nejdříve poněkud zaražený, ale brzy se rozmluvil. Pomohly mu k tomu mé úvodní přesně formulované otázky o jeho informatických začátcích. Následně už vyprávěl velice uvolněně. I když jeho obor je velmi technický, situaci mi do určité míry usnadnilo, že informační technologie jsou mým koníčkem. Proto jsem mohl klást o něco zasvěcenější otázky a dokázal jsem si udělat obrázek, k čemu jsou jeho nápady dobré. To ale samo o sobě nic neznamenalo. Pořád mě čekal úkol vše dostatečně vysvětlit laickému čtenáři. * V perexu jsem využil osvědčenou metodu kontrastu mezi všemi úspěchy mladého vědce a jeho nízkým věkem. Lead jsem pak začal určitým stereotypem o informaticích, ze kterého si Said našel vlastní cestu. Místo aby seděl u počítače ponořený ve virtuálním světě, vrhl se do robotiky, kde své informatické schopnosti může uplatnit v hmatatelném světě třeba uprostřed luk. Výzvou ale bylo v textu široký výčet Saidových nápadů a úspěchů postihnout tak, aby to bylo i pro běžného čtenáře MF DNES dostatečné srozumitelné. Do určité míry jsem tedy zjednodušil jeho práci na boeingu a v textu jsem ji zmínil na prominentním místě, aby upoutala, našel jsem (opět zjednodušenou) paralelu mezi jeho levným letadélkem a bezpilotním špionážním letadlem. * V textu jsem umístil jeden mezititulek, který ho opticky rozbíjí. Vědom si konstatování Jany Soukupové 96, původně větší text technikálií jsem zhodnotil jako pro čtenáře už jen obtížně stravitelný, takže jsem editorku požádal o jeho zmenšení. Vyřešila to fotografie detailu Saidova přístroje přidaná do spodní části textu. Pointa textu je pokus o drobné odlehčení textu o talentovaném studentovi, který se v závěru trošku shodí, když připustí, že jeho vynález nemusí fungovat, ale pouzdro z polystyrenu to jistí. 96 Každý autor by měl brát ohled na délku textu, kterou je jeho čtenář schopný učíst. Vychází to ze zkušenosti. (Soukupová 2012, ústní sdělení) 58

* Po napsání textu jsem story poslal Saidovi k autorizaci, protože jsem si chtěl být jistý, že výše zmíněná zjednodušení i další podrobnosti nejsou chybná, ale proti textu neměl žádné námitky. Oba titulky jsem tvořil tak, aby spolu na stránce mohly interagovat. V titulku story jsem chtěl mít i mezi laiky známou značku Boeing. Bohužel kontrast z něj vyprchal, protože kvůli přílišné délce mi editorka z titulku nakonec vypustila slovo student. Zpravodajský rozhovor zase získal titulek, který směřoval ke kýženému přesahu celé stránky. Vychovat si talenty je ta nejmoudřejší taktika. Editace neznamenala žádné závažné změny. Shrnutí - Lidská strana tři z pohledu autora Když se zamyslím nad přínosem Lidské strany tři jako celého konceptu, vidím ho v tom, že umožňuje i zdánlivě suchá témata rozpracovat do širších souvislostí, zachytit, jak skutečně zasahují jednotlivé lidi. Přesto při správném uplatnění lidská strana tři nepřekračuje hranice plochého infotainmentu. Může být nástrojem, který je zábavnou ozdobou novin, a přesto nese dobrou informační hodnotu. Je ale nutné podle mého názoru vždy přemýšlet o tom, zda příběh, kterým chceme stanovenou koncepci naplnit, není zařazen samoúčelně. 59

60

6. 6 Kritická reflexe Britský zachránce českých památek Tip na Stephena Conlina jsem dostal od mluvčího Národního památkového ústavu Zdeňka Musila. I když normálně hodnotím podněty od mluvčích či pracovníků PR s určitou střízlivostí, po krátkém vysvětlování jsem naznal, že Brit, který do Česka pravidelně jezdí, je osobností vpravdě unikátní a na setkání s ním se s Musilem domluvil. Conlin se živí vytvářením velmi podrobných ilustrací památek a spolu s dalšími Brity dal dohromady dobročinnou společnost, která střádá peníze na obnovu českých zámků i soch. Zároveň se Conlin naučil velmi dobře česky. * Projevila se však redakční priorita, o které mluví Chmelíková (2013, ústní sdělení). Nejenom, že se text story kvůli přemíře důležitých zpravodajských textů do novin nevešel, ale kvůli řešení zpravodajské události jsem neměl na dělání rozhovoru s Conlinem ten den vůbec čas. Naštěstí Conlin v Brně zůstal o den déle, a tak jsme společně rozhovor nakonec udělali. S Conlinem jsme se společně s fotografkou setkali přímo v budově památkového ústavu. Rozhovor jsem se rozhodl vést v češtině, i když jsem měl ze začátku strach, že to bude mít vliv na vyjadřovací schopnosti zpovídaného. Taková obava ale hned po Conlinově odpovědi na mou první otázku zmizela. Jeho čeština byla precizní a pohotová. Protože motivů, o kterých bylo možné mluvit, byla celá řada, už od začátku jsem se snažil zaměřit na jeho netypické povolání kreslíře památek a, vědom si své cílové skupiny, především na jeho vztah k Brnu a zdejším památkám. Další okruh zjišťování jsem věnoval nadaci Přátelé českých historických staveb, zahrad a parků. Po rešerši, kterou jsem si předtím udělal v mediálním archivu jsem věděl, že jsme o ní už několikrát psali v souvislosti se záslužnou obnovou jihomoravských památek. * Naše zhruba hodinové povídání jsem se rozhodl zpracovat formou story, která byla pro nabraný materiál nevhodnější. Zařazení na otvírák strany čtyři mi přijde adekvátní. Záměrem bylo především čtenáře zaujmout, pobavit. Přesto jsem v Conlinově příběhu našel i další, do jisté míry výchovný, motiv, tedy že o památky je potřeba se starat. * Lead jsem, pokud se budu držet členění Kučerové, zvolil popisný. Právě krátká, ale vystihující charakteristika toho, proč i mně přišel Conlin od počátku zajímavý, myslím nejlépe vystihuje důvody, proč se vyplatí dozvědět se o něm něco dalšího dále v textu. Dále už jsem nechal odvíjet příběh zručného kreslíře, který se přes zachycování památek na papír zamiloval do České republiky až natolik, že začal pro zdejší památky získávat finance. Konec textu jsem zakončil určitým pokusem o přesah ve smyslu když peníze na naše vlastní památky shánějí lidé z Británie, my bychom o ně měli také pečovat. * Pro publicistický text, který vychází na straně čtyři, jsem se nebál použít publicističtější jazyk. Čtenář tak v něm najde i v novinách méně obvyklá slova jako střípky, kochat, spanilé apod. Mým cílem bylo text co nejvíce ozvláštnit, abych čtenáře lákal k dalšímu čtení. Autorizací text neprošel a editace neznamenala výraznější změny. Přibyly tři tečky v titulku, které ho ozvláštnily, ale já bych se k nim neodhodlal. * Při opětovném čtení textu se mi text zdá celkem průměrný. Mou snahou bylo do poměrně malého prostoru dostat relativně velké množství informací. Zpovídaného by přitom bylo pravděpodobně vhodnější využít pro text zevrubnější, zejména Na kávě. Takový přístup ale nebyl z praktických důvodů chodu redakce dost dobře možný. 61

62

6. 7 Kritická reflexe Stvořitelé psích toalet O svérázných vynálezcích Františku Tomečkovi a Šárce Fialové jsem se dozvěděl ze sociální sítě Facebook. Hned jsem věděl, že jejich příběh je ideálním materiálem pro story. Kombinují totiž podivuhodné odhodlání, schopnost netradičně řešit problémy a zároveň se jejich snažení dotýká potíží, které trápí (nejen) řadu jihomoravských měst i jejich jednotlivých obyvatel. * I když o samotném vynálezu samozřejmě šel napsat zpravodajský článek, zpracovat příběh jeho vynálezců jsem považoval za zajímavější. Navíc jsem se samozřejmou snahou přinést informaci v předstihu před ostatními médii s vynálezci spojil v době, kdy své podnikání teprve spouštěli a měli za sebou jen dílčí úspěchy. Proto by pro zpravodajství nebylo tolik kýženého materiálu. Díky tomu, že story lze napsat i ve chvíli, kdy daný člověk se zajímavou činností teprve začíná, je velice vhodná pro ztvárnění osudů začínajících podnikatelů či občanských sdružení nebo myslitelů. Jinými slovy pro podchycení trendů, které teprve začínají. Jestli jde o trend nebo bublinu, samozřejmě nikdy z pozice novináře nelze úplně spolehlivě rozlišit, jak říká Strnadová (2012, ústní sdělení). Vždy je ale dobré na věc nahlížet střízlivě, aby autor nevyfabuloval svým textem jakousi mediální bublinu z naprosté hlouposti. Proto jsem chtěl důkladně znát podstatu nápadu dvou podnikatelů i míru úsilí, které vkládají do podnikání. Pokud bych naznal, že je vynález nesmyslný, šlo text nepsat buď vůbec nebo ho ladit satiricky. * Na místě u jednoho z prvních psích pisoárů v brněnské Líšni jsem se nicméně setkal s dvěma sebevědomými podnikateli, kteří svůj obor berou sice se zdravou dávkou nadhledu, ale přitom naprosto vážně. Když jsme se po chvíli obhlížení vynálezu usadili v blízké restauraci na rozhovor, začal jsem se nejdříve ptát na to, jak vynález funguje. Velmi mě zaujalo, jak Tomeček na princip vlastně přišel. Elán a odvaha, s nímž se do podnikání doslova vrhli, dokládá skutečnost, která se mi do textu nakonec bohužel podrobněji nevešla. Ještě než vůbec začali prodávat, investovali desetitisíce a statisíce do forem na sloupky pisoárů a celoevropských patentů. Po malé části rozhovoru jsem věděl, že píši nikoliv o výstřelku, ale skutečném počínajícím trendu. To se s odstupem času potvrzuje. Dnes psí pisoáry stojí krom Brna i ve Slavkově, Dánsku i Německu. * Text jsem otevřel líčením toho, jak Tomeček na vynález sám přišel. Považoval jsem za důležité podtrhnout, že začínající podnikatelé nejsou žádní odpůrci pejskařů, ale naopak jsou sami majitelé několika psů. Poměrně velký prostor jsem věnoval popisu samotného principu, který je natolik vypovídající, že o mazanosti vynálezu přesvědčí i méně důvěřivého čtenáře. Půdu pro drobnou pointu jsem si připravil vylíčením toho, že zatímco na počátku i nejbližší přátelé do vynálezu investovat odmítali, jakmile začal být úspěšný, zájemců je naráz mnoho. Závěrečná Tomečkova citace vtipně ilustruje velké ambice, kteří dva podnikatelé se svým vynálezem ještě mají. * Editor text rozbil poměrně dlouhý text dvěma mezititulky, které vytahují z textu zajímavé skutečnosti a tvoří pro čtenáře určité opěrné body. Já jsem si s titulkem příliš rady nevěděl, editor nicméně zvolil velmi čtivou a řekl bych až téměř bulvární podobu. Azore, tady nečurej. Máš u chodníku svůj pisoár. Pokud nicméně takový titulek naláká k přečtení mého textu, jsem za něj i tak rád. Na lidské straně tři ho nepovažuji za příliš problematický. Autorizace nebyla zpovídanými požadována, v tomto případě bych si ji navíc velice dobře rozmýšlel už z ohledem na to, že článek pro ně byl potenciální 63

velmi dobrá reklama. Že text plní kritérium strany tři a není jen čistým infotainmentem, se ukázalo, jakmile vyšel v novinách. Díky výzvě, která byla k textu přidružená, mi přišla celá řada ohlasů, které nápad kvitovaly a dodávaly další názory a nápady. O text v nahustěnější podobě projevila zájem i celostátní redakce, kde nakonec vyšel v podobě fotorámu. * S odstupem mohu říci, že text považuji za celkem povedený. Nejzásadnějším krokem bylo ale nalezení samotného příběhu. Jak se následně vyvíjel, je pro mě velkou zkušeností. I banálně, šíleně či satiricky znějící příběh totiž může mít velkolepý vývoj s přesahem a budit velkou pozornost. 64

65

6. 8 Kritická reflexe Nevidomí personalisté Příloha Zaměstnavatelé vznikla na základě kulatého stolu, ke kterému MF DNES sezvala významné zaměstnavatele, kteří v moderované debatě rozebírali témata související se zaměstnaností. Ekonomicky zaměřená příloha, která vyšla podruhé, je součástí snah vykompenzovat v kapitole čtyři rozebíraný trend poklesu prodaného nákladu i inzertních příjmů tisku. Pro redakci je to zejména zajímavá příležitost důkladně a ve výrazně širších souvislostech rozpracovat téma, na které by v novinách jinak nebylo tolik prostoru. Výraznější uplatnění tak mimo jiné najdou i lidské příběhy. Snahou šestistránkové přílohy bylo čtenářům i inzerentům nabídnout ekonomicky laděnou přílohu, která je ale zároveň přísně regionální. Příloha vyšla 26. 10. celkem na šesti stranách a já jsem byl zodpovědný za její kompletní přípravu. * Při debatě se zaměstnavateli, u níž jsem byl přítomen, padla zmínka o tom, že jedna s firem zaměstnává dva nevidomé a má s tím dobré zkušenosti. Když jsem tak hledal téma, kterým bych přílohu zlidštil, ale zároveň seriózní texty neuvedl do společnosti nějaké banality, přišlo mi ideální formou story zpracovat právě tento příběh. Návštěvu personální firmy, kam nevidomí docházeli, se mi podařilo domluvit poměrně bez potíží. Jednatelka firmy, se kterou jsem ji domlouval, si pochopitelně byla vědomá, že firmě článek udělá dobrou reklamu. Já jsem se k tématu nicméně snažil přistoupit s maximálním zaměřením na samotné nevidomé a na to, jak se jim ve firmě pracuje, nikoliv na dobročinnost firmy samotné. V tomto ohledu jsem souhlasil s jednatelkou společnosti. O milosrdnost nejde. Měla by to být samozřejmost a i další jihomoravské firmy by měly nevidomé, kteří dokáží být výkonnými zaměstnanci, také zaměstnávat. * Vidět nevidomé Pavla Michelfeita a Petra Adamce, vysokoškoláky zhruba mého věku, sedět s vodícími psi u nohou v kanceláři dravé personální firmy a soustředěně pracovat, byl sám o sobě důležitý zážitek. Když jsem je pak začal zpovídat, měl jsem zpočátku určitý ostych. Na začátku jsem například nevěděl, jestli jim vůbec mohu podávat na pozdrav ruku. Dozvěděl jsem se že ano. Při rozhovoru jsem se zaměřoval nejenom na jejich zážitky přímo z práce ve firmě. Věděl jsem, že chci zachytit širší souvislosti zaměstnávání nevidomých, takže jsme směřoval i k této věci. Po zhruba hodině jsem mluvil jak s dvěma nevidomými, tak i s jednatelkou firmy a několika zaměstnanci. * Text jsem otevřel faktem, který jsem promítl i do titulku, který jsem měl vymyšlený už když jsem odcházel z kanceláře personální firmy. Tedy paralelou s rutinou začátku pracovního dne většiny Jihomoravanů, který je ale následně uveden do kontrastu s faktem, že pro nevidomé je vůbec možnost něco takového zažívat velkou životní výhrou. Potom, co jsem v textu osvětlil, proč často nevidomí sedí doma, místo aby pracovali, jsem se zajímal, jak je možné, že v této firmě je to jinak. Od klasické story v pojetí MF DNES, která je jednozdrojová, se tato tak odklání zahrnutím více hlasů. Když jsem měl tu možnost, přišlo mi logické zeptat se i druhé strany tedy zaměstnavatele a zbytku zaměstnanců. Pokud bych doplnil názory odborníků a text do určité míry upravil (z časových důvodů jsem takovou ambici neměl), mohl jsem vytvořit feature, tak jak tento žánr chápe česká odborná žurnalistická scéna (např. Čuřík, Burgr 2012). Text končí 66

pointou, která ho vlastně celý shrnuje není důvod nevidomé nezaměstnat, mnohdy jsou samostatnější a zapálenější do práce než vidící pracovníci. * Dle odezvy čtenářů (a to i těch nevidomých) jsem napsal text, který dobře ilustruje zejména pro nevidomé mimořádně citlivý problém. Ten si ale většinová společnost příliš neuvědomuje. Jsem rád, že jsem mohl alespoň drobně přispět ke zviditelnění této potíže. Zpracovávat za pomocí lidských příběhů právě takovéto závažné trendy považuji za tu nejzásadnější funkci příběhových textů v novinách. Jak ale poukazuje Černohorská (2012, ústní sdělení), najít a postihnout takovéto trendy je však pro novináře většinou velice obtížné a vyžaduje to velké úsilí srovnatelné s investigativní žurnalistikou. 67

68

6.9 Kritická reflexe - Kapitáni Brna Díky spolupráci s brněnskou MF DNES jsem se dostal rovněž ke psaní magazínu CITY DNES Brno. Na začátku roku 2013 byly spuštěny obsahové změny do té doby rok existujícího magazínu. Výrazně větší prostor tak dostaly i texty žánru story. Já jsem dostal za úkol zpracovat pilotní téma nazvané Kapitáni Brna. Mělo představit lidi, kteří ovlivňují směřování Brna. Právě žánr story k tomu přitom ve spíše lifestylovém magazínu City byl ideální. * Storky jsou dobrým nástrojem, jak čtenářům představit zajímavé příběhy Brňanů - ať už v samosných tématech nebo v obdobě rubriky Na kávě s, která začne v magazínu CITY také vycházet. To je přesně jedna z rolí, kterou by magazín City měl mít. (Chmelíková 2013, ústní sdělení) * Téma mohlo být rozvinuto hned na šesti stranách. Byť mnoho prostoru dostaly fotografie, stále to je rozsah v novinách nevídaný. Základem bylo zvolit lidi, kteří jsou těmi řečenými Kapitány Brna. Šlo tedy o jména, která mají v Brně zásadní vliv na to, jak se ve městě žije. Po diskuzi v širším kruhu redakce jsme se nakonec rozhodli stanovit několik klíčových oblastí a zvolit reprezentanta každé z nich. * Největším zaměstnavatelem Brna a zároveň hlavou hned dvou brněnských fakultních nemocnic je ředitel FN Brno a nemocnice u sv. Anny Roman Kraus, nakupování a zábavu v Brně symbolizují Olympia a Vaňkovka (ředitelé Jan Pazour a Martin Kondrát), kulturu pak slavné divadlo Husa na Provázku a její šéf Vladimír Morávek. Za budování jsme vybrali developera a stavitele nejvyšší budovy Česka AZ Tower Jiřího Maršálka, nevětším investorem Brna je Igor Fait. Sport nemohl zastupovat nikdo jiný, než šéf hokejové Komety Libor Zábranský. Oblast vzdělávání zastupoval v tématu rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Potíž, na kterou jsme narazili, bylo nalezení ženy, které by v nějaké oblasti měla dominantní vliv. Nakonec jsme se tak rozhodli věnovat tématu, které ukáže zajímavé, talentované či schopné Brňanky, následující číslo magazínu CITY. * Dalším krokem, který už jsem dělal sám, bylo domluvit se všemi kapitány rozhovory. Na přípravu tématu jsem měl přibližně tři týdny. U vlivných lidí však bylo nezbytné počítat s tím, že jsou značně zaneprázdnění a nebudou si tak pravděpodobně moci udělat čas ze dne na den. Nakonec se mi osmici mužů podařilo telefonicky domluvit na jednotlivé dny v rozmezí zhruba dvou týdnů. Setkal jsem se s až nečekanou vstřícností, která se ale i vzhledem k určité prestiži tématu dané sestavou zpovídaných dala očekávat. Nidko z nich nepožadoval například zaslání okruhů otázek dopředu. Vzhledem k tomu, o jak zásadní brněnské persony se jednalo, jsem se těšil na ideální materiál na storky. * Nejdůležitější novinářskou metodou pro mě v tomto případě byl rozhovor s předchozí důkladnou rešerší zpovídaných i institucí či společností, které zastupují. Při samotmém rozhovoru, který trval od 30 minut do zhruba hodiny a půl, jsem se zaměřil na příběh jednotlivých kapitánů (tedy na to, jak se ve své současné pozici ocitli), ale snažil jsem se odkrýt i jejich lidskou stránku, tedy například to, jak odpočívají či jaké hodnoty jsou pro ně v životě důležité. Vzhledem k tomu, že magazín City má Brno už ve svém názvu, klíčové bylo v textu reflektovat i vztah zpovídaných k jejich městu. Už při promýšlení tématu jsme tak v redakci stanovili, že jednou z mých otázek bude i dotaz, kam by jako pomyslní kapitáni manažeři, developer či rektor kormidlo Brna 69

stočili, tedy co by ve městě změnili, kdyby mohli. Tyto rady jsem potom v jednotlivých textech oddělil mezititulkem. S podněty kapitánů jsem pak konfrontoval brněnského primátora Romana Onderku. Protože v tu dobu byl na cestách, tento rozhovor se jako jediný odehrál po e-mailu. * Velkou výzvou bylo rozhovory, které měly v průměru více než hodinu, stlačit do layoutu. Ty byly nakonec pro jednotlivé příběhy menší, než jsem očekával. Proto jsem vybíral pouze ty nejzajímavější a nejreprezenattivnější skutečnosti. S výsledkem jsem nakonec byl poměrně spokojený, byť o něco více prostoru by storkám podle mého názoru prospělo. V souladu s poznatky, které jsem shromáždil v předchozích kritických reflexích, jsem maximu pozornosti věnoval leadu, ale i uzavření jednotlivých textů. * Mé nápady vycházely nejenom z toho, co zpovídaní řekli, ale také z jejich přirozeného prostředí, ve kterém jsem je navštívil. U Mikuláše Beka jsem tam začal popisem chodby, kterou každodenně na rektorátu vchází do své kanceláře a prochází kolem portrétu svých předchůdců. U Jiřího Maršálka se mi vypovídající zdály předměty v jeho kanceláři spojené s jeho životem. Ale například Vladimír Morávek, který z Brna nepochází mi pověděl zajímavé vzpomínky na Brno už z dob dětství, takže se nabízelo začít právě jimi. * Důležitou roli (s souladu se žánrem story tak, jak je v MF DNES praktikován), hrají rovněž fotografie. Fotografka Anna Vavríková se mnou všechny rozhovory absolvovala a focení probíhalo po nich. Volili jsem prostor, který je pro jednotlivé kapitány charakteristický, tedy například jejich kanceláře, ale také například prostranství před dominantní budovou FN Brno. * Autorizace byla jednotlivými zpovídanými vyžadována a já neměl důvod jim nevyhovět. V textech nikdo z nich nevyžadoval žádné zásadnější změny. Obdobně bez potíží proběhla i editace. * Jen těžko si lze představit, že by podobné téma mohlo vyjít v novinách. Jednak mu chybí určitý aktualizační moment, který novinové zpracování vyžaduje. Ale brněnská příloha MF DNES na to především postrádá dostatek prostoru. Lze si tak maximálně představit, že by texty vycházely postupně jako seriál. Takto ale před čtenářem byla najednou vyskládána jakási mozaika jednotlivých mnoholičných příběhů, což považuji za vhodnější. * Toto relativně nekonfliktní téma mi jako novináři posloužilo i k navázání kontaktů se zpovídanými. Oproti běžné praxi, kdy jim novinář zejména z důvodů časových volá už s konkrétními dotazy, byl v tomto případě prostor pro méně formální debatu na témata, která oni sami řeší či o nich přemýšlejí. Na základě schůzek jsem tak následně napsal novinové texty, které se věnovaly například iniciativně Vladimíra Moravka pojmenovat uličku mezi Petrovem a divadlem Husa na Provázku po Václavu Havlovi či zájmu Igora Faita koupit brněnské výstaviště. * I tady se však projevuje vliv story jako pozitivního žánru. Ukázalo se to u ředitele FN Brno Romana Krause. V textu zmiňuji, že nyní vede obě brněnské fakultní nemocnice a připravuje jejich sloučení do velkého kolosu. Až později se začalo ukazovat, že se jedná o nápad, na který řada zdravotníků nahlíží jako na kontroverzní 97 a story by tak tedy 97 Viz Valášek 2013 70

mohla být chápána tak, že prezentuje jednostranný pohled na celou věc. Takové námitky čtenářů se však v tomto případě neobjevily. * Ukázalo se, že story je ideální nástroj pro magazín CITY DNES Brno. Umožňuje poutavým způsobem zpracovat příběhy zajímavých Brňanů. Zároveň však svou nekonfliktní podstatou spíše lifestylovému suplementu vyhovují. V tomto případě jsem měl možnost dělat story s vysoce postavenými a mimořádně zajímavými lidmi. Nechat si povědět jejich příběhy může být pro novináři atraktivní nejen kvůli tovrbě výsledných textů, ale také z důvodu získání vhodného backgroundu či zajímavých informací pro další práci a další články. * 71

72

73

74

75

76

77

78

79