Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Kdo je to edukátor?
Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002).
Profese učitele Učitelé patří do skupiny pedagogických pracovníků, společně s řediteli, zástupci ředitelů, pracovníky předškolních zařízení, základních škol, středních škol, speciálních škol, učilišť,atd. Profese učitele je velmi mnohotvárná a obnáší toho více, neţ je tomu u spoustu jiných zaměstnání
Zvláštnosti učitelské profese profese učitele je pod stálou kontrolou veřejnosti a proto vyţaduje neustálou koncentraci a sebekontrolu rodiče jsou nadměrně kritičtí, protoţe si pro své děti přejí to nejlepší - mnozí rodiče přenášejí zodpovědnost na učitele za své selhání veřejné mínění vytváří tlak na učitele (bývá činěn odpovědným i za věci, které nemůţe ovlivnit například školská politika státu) Střet dvou od sebe vzdálených generací: ţáci x edukátor Feminizace školství: Patříme mezi země s největším zastoupením ţen v roli učitele (MŠ 98%, ZŠ 1. stupeň 94%, 2. stupeň 75%, gymnázia 67%, SOŠ 60%, SOU 57%, VŠ 31%)
je kolektivní kaţdý učitel je více či méně závislý na ostatních učitelích a spolupráci s nimi, zároveň je ale osamocený, protoţe řadu rozhodnutí činí sám, v kontextu okamţité situace, bez moţnosti konzultace nebo delšího rozhodování mnohost rolí učitel vystupuje v různých sociálních rolích, například jako rádce, pomocník, poučovatel, znalec, ten kdo neustále hodnotí, soudce, rozhodčí. z mnohosti rolí vyplývá následně mnohost očekávání od ţáků, rodičů, nadřízených, veřejnosti, která můţe být příčinou vnitřního konfliktu učitele časová zátěž: je často veřejností nesprávně vnímána, nejde totiţ jen o přímou výuku, ale i další povinné a časově náročné činnosti, jako je příprava na výuku, kontrola prací ţáků, administrativa atd. (Urbánek 2005).
Profesní kompetence Být dobrým učitelem neznamená jen mít pozitivní vztah k profesi, ale především disponovat profesionálními kompetencemi. Profesní kompetence se budují postupně v průběhu profesní dráhy.
K profesním kompetencím učitele patří: teoretická příprava Zkušenosti (získané na praxích a v samotné profesi) Profesionální prostředí (působení učitelského sboru a vedení školy) Přizpůsobováním se změnám ve školství Sebepoznáním (hodnocení vlastních výsledků, hospitace)
Dělení profesních kompetencí: Osobnostní předpoklady: osobní zodpovědnost, tvořivost, schopnost řešit problémy, kriticky myslet, schopnost týmové spolupráce, atd. Podstatná je také profesionalita chování. Jedním z aspektů profesionality je autorita u ţáků i u jejich rodičů a rovněţ u kolegů ve sboru. Rozlišujeme 2 typy autorit: formální a přirozená Odborné předpoklady: vztahují se k danému předmětu a k pedagogické práci učitele. Odborné předpoklady zahrnují vědomosti, dovednosti a postoje (Fialová, 2010)
Vlastnosti učitele Vlastnosti reflexivní Emociální stabilita učitele Přiměřenost sebepojetí učitele Vyšší potřeba kontroly Pedagogická komunikace Ţivotní situace mimo pracoviště = To vše ovlivňuje atmosféru, klima třídy. To pak můţe být buď pozitivní nebo negativní
Profesní znalosti a pedagogické dovednosti Podstatu profesionality učitele tvoří profesní znalosti, jako teoretický základ vyučování a pedagogické dovednosti. K propojení znalostní a dovedností dochází při řešení pedagogických situací. (Švec, 2007 in Dytrtová, Krhutová, 2009)
Profesní znalosti Zahrnují stránku vědomostní, dovednostní, zkušenostní, atd. Dále zahrnují znalosti obsahu vyučovacího předmětu, znalosti obecně pedagogické, didaktické, psychologické, znalosti kurikulárních dokumentů, školského systému, znalosti ţáků i znalosti sociokulturního kontextu
Janík (2007) roztřídil znalosti učitele na: znalosti obecné didaktiky metody vyučování, struktura vyučování a řízení práce ţáků V oboru TV patří k didaktickým předpokladům: umět stručně a jasně vysvětlit učivo umět v učivu problémy vyčlenit, ty pak objasnit volit efektivní metodické řady nácviku, nácvik zjednodušovat, upevňování vědomostí a dovedností uskutečňovat v přiměřeně ztíţených podmínkách vhodně ţáky motivovat znalosti kurikula znalosti kontextu znalosti podmínek vzdělávání v daném státě, regionu apod. znalosti sebe sama znalosti vlastních dispozic, hodnot, slabých i silných stránek osobnosti
Vašutová (2004) dělí znalosti na: kauzální znalosti vztahů mezi vyučováním a učením, znalosti procesů a jejich podstaty normativní znalost cílů vzdělávání jako standardů empirické - vznikající na základě zkušeností a jejich reflexe předmětové obsahové všeobecné týkají se všeobecného rozhledu učitele
Pedagogické dovednosti V literatuře bývají popisovány jako účelná a cílená činnost učitele, zaměřená na řešení pedagogických situací Získávání pedagogických dovedností probíhá v podstatě celý ţivot učitele Dle Švece (2002) probíhá získávání dovedností zpočátku skrytě při osvojování teorie, proţitků a získávání zkušeností z prvních náslechů, hospitací a ze svých pedagogických pokusů. Velkou úlohu hraje sebereflexe a sebehodnocení
Dělení pedagogických dovedností: Dovednosti, týkající se plánování a přípravy vyučovací jednotky Dovednosti, týkající se vlastní organizace a realizace vyučování Dovednosti, týkající se diagnózy a hodnocení výkonu ţáků, jako výsledku jejich učení Dovednosti, týkající se sebehodnocení učitele Jednotlivé dovednosti na sebe nejen navazují, ale rovněţ se prolínají a ovlivňují. Efektivita práce učitele je do značné míry závislá právě na jeho pedagogických dovednostech
Děkuji za Pozornost