VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Téma: Systém řízení lázeňství v České republice Zpracoval: Bc. JAN ZAŤKO Forma studia: kombinovaná Obor studia: Management hotelnictví a lázeňství Ročník: 4. Akademický rok: 2013/2014 E-mail: jzatko@post.vsh.cz

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Systém řízení lázeňství v České republice zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47 b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o. V Praze dne 24. 6. 2014 Jméno autora Bc. Jan Zaťko

Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu práce panu Ing. Pavlovi Attlovi, Ph.D. za pomoc s mojí diplomovou prací.

Anotace Diplomová práce se zabývá systémy řízení v oblasti lázeňství. Cílem mé práce je analyzovat systémy řízení lázeňství a navrhnout změny v systému řízení lázeňství. Práci jsem rozdělil na teoreticko-metodologickou část, analytickou část a návrhovou část. Popsal jsem význam, charakteristiku a poskytování sluţeb v lázeňství, legislativu lázeňství v České republice, lázeňský zákon, orgány cestovních a zdravotních sluţeb, SWOT analýzu lázeňství, strategické cíle lázeňství. V návrhové části jsem navrhnul změny financování a řízení v systému řízení lázeňství. Klíčové pojmy Lázeňství, lázeňská komplexní péče, lázeňská příspěvková péče, samoplátci, ubytování, stravování, lázeňská léčebně rehabilitační péče, lázeňský zákon, legislativa, systém řízení lázeňství v České republice, zdravotní pojišťovna.

Abstract The dissertation occupies with the systém of spa management. The aim of my work is to analyze the spa control systems and propose changes in the system of spa management. I divided the dissertation on theoretical-methodological part, analytical part and design part. I described the importance, characteristics and services in spas, spas legislation in the Czech Republic, spa law, authorities of travel and health services, spa SWOT analysis, spa strategic aimes. I suggested the changing of the funding in the design section and management in the system of spa management. Key words Spas, spa complex care, spa state-funded care, private payer, accommodation, alimentation, spa treatment rehabilitation care, spa law, legislation, systém of spa management in the Czech Republic, the health insurance company.

OBSAH ÚVOD... 9 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST... 10 1LÁZEŇSTVÍ... 10 1.1 Struktura systému lázeňství... 10 1.2 Komplex produktů cestovního ruchu... 11 1.3 Postavení lázeňství v Evropě a v České republice... 13 1.4 Lázeňská péče... 14 1.5 Postavení lázeňství v ekonomice ČR... 16 2 Legislativní řízení lázní... 19 2.1Lázeňský zákon... 19 2.2 Orgány cestovního ruchu... 27 2.2.1 Ministerstvo pro místní rozvoj... 31 2.2.2 Czech Tourism... 32 2.2.3 Kraje... 35 2.2.4 Obce... 36 2.2.5 Svaz obchodu a cestovního ruchu... 36 2.2.6 Národní Federace hotelů a restaurací... 37 2.2.7 HO.RE.KA ČR... 38 2.2.8 Asociace cestovních kanceláří... 38 2.2.9 SOT Společná organizace cestovního ruchu... 40 2.3 Orgány zdravotnictví... 41 2.3.1Ministerstvo zdravotnictví... 41 2.3.2 Český inspektorát lázní a zřídel... 45 2.3.3 Referenční laboratoř... 46 2.3.4Balneologický institut Karlovy Vary, o.p.s.... 47 2.3.5Výzkumný balneologický ústav... 48 2.3.6 Svaz léčebných lázní... 49 2.3.7 Sdruţení lázeňských míst... 52 2.3.8 Ústav zdravotnických informací a statistiky... 53 2.3.9 Všeobecná zdravotní pojišťovna... 55 3 ANALYTICKÁ ČÁST... 61 3.1Koncepce státní politiky cestovního ruchu... 61 3.2 Jak je řízeno lázeňství v ČR... 62 3.3 Lázně Lipová... 66 3.4 Lázně Velichovky... 67 3.5 Lázně Teplice v Čechách... 67 3.6 SWOT analýza v lázeňství... 70 4NÁVRHOVÁ ČÁST... 75 4.1Návrhy na změny v systému řízení lázeňství... 75

ZÁVĚR... 84 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 86 SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ... 86

ÚVOD Lázeňství je součást cestovního ruchu a také zdravotnictví, které jsou sloučené dohromady a lázeňské podniky byly v minulosti řízeny státními podniky. Nedílnou součástí ekonomiky je lázeňství, které prodělalo v minulosti velké změny, prošly různými způsoby privatizace a v lázeňských místech se budují lázeňské domy a rozvíjí lázeňský cestovní ruch, kdy přibývají zahraniční hosté a pacienti a také klienti z arabských zemí a zemí, kde lázně nejsou. Vývoj lázeňství je úzce vázaný s výskytem minerálních vod a v posledních staletích se v Evropě podílí na vývoji lázeňství významnou měrou Česká republika a také Německo. Lázeňství má ekonomickou, medicínskou a společenskou funkci, záleţí na daný region a v současné době je lázeňská léčba součást preventivní péče a nezbytná součást zdravotní péče o pacienta. Lázeňství je nezastupitelné v léčbě chronických onemocnění, v prevenci přechodu nemoci do chronického stadia a vzniku komplikace, rehabilitace po závaţných onemocněních, operacích a úrazech. Lázeňství se podílí i na ovlivňování rizikových faktorů, jako je civilizační stres, nedostatek aktivního pohybu, kouření a změny ve zdravotním stavu. Po roce 1989 byly lázně privatizovány a řada lázeňských objektů se vrátila původním majitelům a některé lázeňské podniky se v průběhu privatizace rozdělily na několik menších organizací, hlavně v Karlových Varech. Podnikání v lázeňství přineslo také zájem zahraničního kapitálu, zejména o Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Největší majetkovou účast v těchto západočeských lázních mají obyvatelé z bývalých států SSSR a zájem zahraničních investorů o české atraktivní lázně neustále stoupá. Mezi českými lázněmi a lázněmi v Německu, Rakousku, Itálii a SSSR byly uţší kontakty s příchodem privatizace rozvázány a přerušeny. V roce 1993 byl na základě podnětu Bavorského státního ministerstva pro územní rozvoj a otázky ţivotního prostředí a Saského státního ministerstva pro ţivotní prostředí a Ministerstva hospodářství ČR a byla vytvořena úzká spolupráce ve společném příhraničí. Česká republika má pro rozvoj lázeňství velmi rozmanité podmínky, které jsou dané přírodními léčivými zdroji a klimatickou lázeňskou tradicí a slouţí k léčebným pobytům jak pro české, tak i zahraniční klienty. Lázeňství rozvíjí sluţby cestovního ruchu, kongresovou politiku, kulturní památky, přírodní zdroje, rozvoj lázeňské turistiky a cestovní ruch je obor, kdy probíhají velmi rychle změny na trhu, které jsou stále více profesionálnější, potřeby klientů jsou náročnější změny v marketingu, technologii, demografii a ekonomice a ţivotnímu stylu. Nejvíce ovlivňuje poptávku měnící se věková struktura obyvatelstva, 8

stárne populace, lidé věnují větší pozornost svému zdraví a kondici, vzhledu, zdravému ţivotnímu stylu, sportovnímu vyuţití, relaxaci, pobytu v přírodě a tím také reagují na poptávku v lázeňských zařízeních. Cílem mé práce bylo analyzovat systém řízení lázeňství a navrhnout změny v systému řízení a navrhnout způsob financování lázeňství a lázeňské péče. Moje diplomová část bude z jedné části teoretickometodologická, kde popíši význam lázeňství, druhy a péče v lázeňství, kdo navrhuje a schvaluje návrh na pobyt v lázních, dále popíši formy a úhrady zdravotní pojišťovny, druhy terapie a jaké sluţby se poskytují v lázních, ubytovací, stravovací, jaké má postavení lázeňství v České republice a v Evropské unii a jaká je lázeňská péče. V další kapitole bych popsal legislativní řízení lázeňství, vymezím lázeňský zákon, osvědčení o zdroji, podmínky pro stanovení přírodní léčby, dále popíši orgány státní správy, působnost Referenční laboratoře, a v další podkapitole se budu věnovat a popíši orgány cestovního ruchu, systém řízení v České republice, dále budu psát o činnosti a významu Ministerstva pro místní rozvoj, Czech Tourismu, jak pomáhají kraje a obce v rozvoji cestovního ruchu, Svaz obchodu a cestovního ruchu v ČR, Národní Federace hotelů a restaurací ČR, HO.RE.KA, Asociace cestovních kanceláří, Asociace průvodců, Sdruţení průvodců ČR, Společná organizace turismu. V další podkapitole bych chtěl popsat orgány zdravotnictví, jejich význam a činnosti, budu se věnovat Ministerstvu zdravotnictví, Českému svazu lázní a zřídel, Referenční laboratoři, Balneologickému institutu Karlových Varů, Výzkumnému balneologickému ústavu, Svazu léčebných lázní, Sdruţení lázeňských míst, popsal a charakterizoval bych Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, a poslední podkapitolu se budu věnovat psaní o Všeobecné zdravotní pojišťovně, jak hradí platby za pojištěnce, jak přispívá na lázeňskou léčbu, rozdělení lázeňské péče, kdy pojišťovna hradí pobyt a kdy nehradí vůbec nic, také popíši také Indikační seznam a jeho význam v lázeňství. Předposlední kapitolu budu věnovat Analytické části, kterou si rozdělím na Koncepci státní politiky cestovního ruchu, popíši, jak je řízeno lázeňství v České republice, popíši krachy Lázní Lipová a Lázní Velichovek, v další podkapitole popíši nejstarší české Lázně Teplice v Čechách, budu se věnovat SWOT analýze, kde popíši slabé a silné stránky, příleţitosti a hrozby, strategické cíle lázeňství, konkurenceschopnost lázní a v poslední kapitole se budu věnovat psaní Návrhové části, kde napíši návrh na změny v systému lázeňství a způsoby financování lázní. 9

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 1 LÁZEŇSTVÍ 1.1 Struktura systému lázeňství Lázeňství 1 je souhrn aktivit, lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe, zaměřený na znalosti přírodních léčivých zdrojů (balneologie) a realizace technik a procedur pro léčení a cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace, které jsou spojené s vyuţíváním přírodních zdrojů. Lázeňství 2 je vědní lékařský obor, práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti podpory a obrany veřejného zdraví, jedná se o vyuţívání přírodního léčivých zdrojů, poskytnutí péče nemocným a nemoci, které jsou uvedené v Indikačním seznamu a souhrnem činností jsou ekonomického charakteru, při dosahování nejlepších ekonomických výsledků a řízení a organizování ekonomických a manaţerských nástrojů. Lázeňství 3 je lidská činnost, která je charakteristická vyuţitím přírodních léčivých zdrojů, zdravotní odbornou péčí (balneoterapeuti, fyzioterapeuti, zdravotní sestry a další), změna místa a komplexní vliv jednotlivých sloţek (lázeňské léčebné zařízení, lázeňské místo), je dlouhodobým působením výše uvedených faktorů na lidský organismus. Systém lázeňství 4 je rozloţen na jednotlivé subsystémy. Tradice a zkušenosti jsou v lázeňství dány a vlastní organizační struktury se v jednotlivých lázních liší. Zákon č.20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu je zákon o lázeňské péči. Jedna z forem lázeňské péče se řadí do subsystému lázeňské péče. Mezi druhy poskytovaných sluţeb patří: Komplexní lázeňská péče tato zdravotní péče navazuje na ústavní péči v odborných ambulancích, jedná se o doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti. Lázeňská léčebna předvolá pojištěnce k péči a pacient je předvolán v prvním pořadí, nejpozději do jednoho měsíce od data vystavení 1 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J.Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha: 2002. s158. 2 DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství vybrané kapitoly. 2005. Praha: Grada Publishing, 2005. 11 s. ISBN 80-86592-01-4. 3 NIGRINOVÁ, A. Management lázeňských a wellnessových služeb. Praha: Vysoká škola hotelová Praha 8. 11 s. ISBN 978-80-87411+29-2. 4 KNOP a kol. Lázeňství ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999. s 24. ISBN 80-7169-717-6. 10

návrhu, nebo je po dohodě ošetřujícího, revizního a lázeňského lékaře přeloţen do léčebny přímo z nemocnice. Ve druhém pořadí je pacient předvolaný nejpozději do třetího měsíce, děti a dorost do šesti měsíců od vystavení návrhu. Příspěvková lázeňská péče je poskytovaná u nemocí, které jsou v Indikačním seznamu a kde nejsou splněny podmínky, které jsou uvedené u komplexní lékařské péče. Náklady na vyšetření a léčení hradí zdravotní pojišťovna. Samoplátecká lázeňská péče 5 není nutný návrh na lázeňskou péči a klient můţe být léčený bez doporučení od lékaře s tím, ţe si sám hradí veškeré náklady na léčebný pobyt v lázních, tj. léčba, ubytování a stravování. Zakladatelem balneologie je John Floyer, který aplikoval léčbu studenou vodou a balneologie je nauka o lázeňství. Mezi přírodní léčivé zdroje patří minerální voda, plyn nebo peloid, které jsou vhodné pro léčbu. V léčebném programu se vyuţívají léčebné metody (pitné kůry, léčebné inhalace, termoterapie, vodoléčba, uhličitá terapie, peloidoterapie, parafínoterapie, rehabilitace, elektroterapie, magnetoterapie, dietoterapie, klimatoterapie). Lázeňská zařízení slouţí k poskytování lázeňských sluţeb a péče a lázeňským místem rozumíme část území nebo obce, kde se nachází přírodní léčebné lázně. 1.2Komplex produktů cestovního ruchu Lázeňská místa v oblasti cestovního ruchu jsou velmi dobře ošetřena centrální a regionální legislativou, systémem vládní propagace apod. Lázeňství má významné postavení v cestovním ruchu. Přirozenými centry lázeňské péče a zdravotní turistiky jsou lázeňská centra: incentivní, kongresové, konferenční, festivalová turistika a centra společenského, kulturního, a politického ţivota země. Dále má lázeňství velký význam pro příjmy státu (přímé nebo zprostředkované daněmi od privátních subjektů působících v oblastech). V poválečném období bylo lázeňství chápáno jako narušování medicíny a nebylo podporováno. Monopolním zástupcem v cestovním ruchu byla Balnea. Její postavení bylo dané legislativně. Mezi nabídky lázeňských sluţeb patří 6 : Zdravotní služby 5 DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství vybrané kapitoly. 2005. Praha: Grada Publishing, 2005. 15 s. ISBN 80-86592-01-4. 6 KNOP a kol., Lázeňství ekonomika a management. Grada Publishing, 1999. s 33. ISBN 80-7169-717-6. 11

a) Diagnostika jedná se o vyšetřovací výkony, které slouţí k zajištění akutního zdravotního stavu pacienta - zprávy ošetřujících lékařů (anamnéza, subjektivní nálezy, subjektivní potíţe, přístrojová diagnostika) - vyšetření při nástupu (vstupní vyšetření, průběţná a výstupní šetření, zpráva pro ošetřujícího lékaře) b) Terapie balneoterapie, peloidoterapie, elektroléčba, magnetoterapie, rehabilitace, aplikace speciálních metod c) Ústavní péče sluţby v lázeňských léčebnách d) Speciální zdravotní péče zařízení sanatorního typu Ubytovací služby a) Lázeňské hotely obecná nabídka lázeňských sluţeb, které se rozšiřují nabídkou aktivit, v prodeji hotelových sluţeb se jedná o přímý prodej hotelem, prodej přes zprostředkovatele, cestovní kancelář. V ang. je to spa 7 hotel tj. hotel s interním lázeňským zařízením lokalizovaný v lázních a musí vyhovovat příslušným hygienickým normám a personál musí mít odpovídající odborné vzdělání. b) Lázeňské penziony slouţí k ubytování lázeňských pacientů, penziony bývají niţší třídy i cenové úrovně neţ lázeňské hotely, někdy nejsou vybavené celodenním stravováním, někdy jsou i bez snídaní. Pro regionální politiku je lázeňství (provoz hotelů, stravovací, zábavné, kulturní zařízení) velkým přínosem. c) Ubytování v soukromí přispělo k příjemnému vzhledu lázeňských míst, v současné době je v této oblasti oţivení, které velkou měrou přispívá k lepšímu vzhledu lázeňských míst d) Kempinky a tábořiště jedná se o skromnější turistickou formu ubytování e) Ubytování jiné- v apartmánech, bungalovech, studiích, garsoniérách, vlastní ubytovací komfort s příslušenstvím, malá kuchyňka Stravovací služby Nejdůleţitější pro lázeňský pobyt hostů a pacientů je kvalitní nabídka stravovacích sluţeb. Poskytuje se lázeňským hostům a pacientům celá řada sluţeb 7 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA J., Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. 2002. s171. 12

restaurací, cukráren, kaváren, barů, vináren a můţou být tyto sluţby spojené s dietním systémem a doplňovat celkovou nabídku sluţeb v gastronomii. Existují různé balíčky sluţeb, zajímavé regionální speciality, vína a další jiné nápoje, můţeme je zpestřit prohlídkou výrobních provozů. Také angl. catering facility objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytováno stravování. Kulturní, společenské, sportovní, zábavné služby Konkrétní poskytované sluţby v lázeňství 8 mohou do sebe účelně zapadat. Například k ubytovacím sluţbám patří sauna nebo masáţ, doplněná o celodenní stravování, kavárenské sluţby, bar, vinárna s hudbou a tancem. U doplňkových sluţeb patří kasina, večerní tanec a golf, v lázeňských místech hraje promenádní hudba, divadla, estrádní a zábavné pořady. U sportovního vyuţití slouţí v lázních tenisové kurty, jízdárny, půjčovny loděk, horských kol, hřiště s minigolfem a bowling. V lázeňských centrech se pořádají festivaly, kulturní přehlídky, soutěţe, sportovní přenosy, konference a kongresy. Lázeňská města přitahují atraktivní aktivity, dále tzv. full-servise (z hlediska terminologie balíky typu all- suite). 1.3Postavení lázeňství v Evropě a v České republice Lázeňství má velký význam a jeho rozvoj podporují města, regiony a stát. Spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj 9 schválila vláda v listopadu v roce 2000 Státní program na podporu cestovního ruchu. Program obsahuje čtyři podprogramy a první podprogram je na podporu rozvoje měst a obcí se statutem lázeňského místa, je určený k rozvoji lázeňské infrastruktury a výše dotace je 50 % celkových rozpočtových nákladů na budování infrastruktury lázní. Další podprogram je program podpory vlastníků lázeňské infrastruktury, např. parky, pozemní komunikace, kolonády, kulturní a hromadná ubytovací zařízení a stravovací zařízení. Třetí podprogram je na podporu rozšíření ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí ve městech a obcích v lázeňských místech a jednorázový příspěvek na jedno vybudované lůţko činí 20 000 Kč. Poslední podprogram rozvoje je lázeňská turistika a je určena podnikatelům a institucím, které souvisejí s tvorbou a realizací nabídky nových produktů lázeňské turistiky. 8 KNOP a kol., Lázeňství ekonomika a management.praha: Grada Publishing, 1999. s 34. ISBN 80-7169-717-6. 9 DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství vybrané kapitoly. 2005. Praha: Grada Publishing, 2005. 49 s. ISBN 80-86592-01-4. 13

V České republice mají lázeňská centra díky geologické stavbě široký výběr léčebných přírodních zdrojů, minerální a termální vody. Z hlediska ekonomiky regionů má lázeňství v evropském společenství nezanedbatelnou součást evropské turistiky. Ročně navštíví přes šest milionů pacientů a turistů přes pět set významných lázeňských míst a osm set padesát podniků. Silná lázeňská tradice je v NSR, Itálii a Francii, ale některé země nemají vůbec lázeňská střediska nebo je teprve začínají budovat v rámci regionální turistiky. Z hlediska lázeňství můţeme rozdělit Evropu do oblastí na země: Lázeňské velmoci NSR, Itálie, Francie Země s vyšším počtem lázní Rakousko, Švýcarsko, Česká republika, Chorvatsko, Slovinsko, Maďarsko, Řecko, Slovenská republika, Španělsko, Portugalsko Země s méně významným lázeňstvím Belgie, Polsko, Ukrajina, Rusko, bývalé země SSSR, země bývalé Jugoslávie Země bez lázeňské tradice severské země, Velká Británie, Irsko, Nizozemí Lázeňská místa 10 poznamenaly chyby po desetiletích socialistického vývoje. Ale i tak zůstala lázeňská péče na velmi dobré úrovni. Oblasti, které souvisejí s ekonomikou a komerční pojetí lázeňských aktivit, jsou sloţitější. Je zde absence podnikatelského vývoje, jedná se o cestovní ruch, hotelnictví, stravování, některé doplňkové sluţby a infrastrukturu v lázeňských místech. Po roce 1989 v rámci privatizace vznikali v lázeňských místech podnikatelské a servisní subjekty. Tuzemská privatizace přinesla do lázeňství prvky pozitivních diverzifikaci majetkových vztahů a podnikatelské aktivity českých a zahraničních firem. Svobodné podnikání nepřináší jenom pozitivní, ale i neţádoucí aktivity a zločinnost. Proto je nutné zabezpečení bezpečnosti, ochrana majetku a osobní jistota lázeňských hostů. 1.4 Lázeňská péče Ústavní péče je péče ústavní a ambulantní. Komplex lékařských ústavních vyšetření v ordinaci je základem diagnostiky. Terapie v lázeňství je to balneoterapie, která je souhrnem různorodých léčebných postupů po dobu několika týdnů pod lékařským dohledem. Lázeňská léčba vyuţívá balneoterapie, fyziatrické a rehabilitační 10 KNOP a kol., Lázeňství ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999. s 35. ISBN 80-7169-717-6. 14

metody, dietoterapie, psychoterapie, medikamentózní léčbu. Lázeňský léčebný komplex zahrnuje základní léčbu přírodními léčebnými zdroji, kombinovanou léčbu fyzikálními a rehabilitačními metodami, dietou, medikamenty, psychoterapii, edukční komplex Pitná kůra minerálními vodami tradice lázní je pití minerálních vod, z ekonomického hlediska jsou pitné kůry zanedbatelnou poloţkou Termoterapie působení pozitivní termoterapie nebo záporně odvádění tepla z organismu, dále fyzikální zdroje tepla (ohřívání organismu, ochlazování organismu) Vodoléčba klasická lázeňská metoda, Kneippova metoda, finská sauna a nové metody aplikací vody a páry Uhličitá terapie terapeutické postupy (uhličité vodní a plynové koupele, podkoţní aplikace plynových injekcí) Peloidoterapie, parafínoterapie forma termoterapie, zdroj tepla je peloid Rehabilitace 11 hlavní forma je léčebná tělesná výchova a rehabilitace (pasivní cvičení a aktivní cvičení) Elektroterapie a magnetoterapie z terapeutického hlediska je je tvz. elektroanalgezie a elektrostimulační impulzoterapie, je to relativně moderní léčebný postup, který vyuţívá účinky magnetického pole na lidský organismus Léčebné inhalace metody léčebných přírodních zdrojů (minerální a mořské vody), patří sem klimatoterapie, inhalace solí minerálních vod, plynové pneumatické inhalace) Fototerapie jedná se o aplikaci světelného záření na lidský organismus (červené záření, viditelné světlo, ultrafialové záření) Dietoterapie rozlišujeme dietu jako součást jiných terapií a dietu jako přímou součást komplexní terapie, v lázeňství existuje 11 základních diet (kašovitá, šetřící, racionální, urologická, šetřící s omezením tuku, bílkovinná, nízkobílkovinná, prostisklerotická, redukční, diabetická, neslaná). Klimatoterapie nejjednodušší forma terapie pro určení terapie je tlak vzduchu, teplota a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, mnoţství 11 KNOP a kol., Lázeňství ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999. s 45. ISBN 80-7169-717-6. 15

sráţek a oblačnost, atmosferická elektřina, radioaktivita vzduchu, sloţení aerosolu. Klimatoterapii dělíme na aeroterapii, helioterapii, thalassoterapii, speleoterapii. Ubytovací služby ústavní péče je spojena s reţimovým pobytem. Základní typy ubytovacích sluţeb jsou lázeňské domy a hotely, penziony, ubytovny, camping, ubytování v soukromí. Ubytovací sluţby musí nabízet hotelové sluţby, ošetřovatelské sluţby. Stravovací služby mohou ovlivnit celkový lázeňský pobyt, plní sluţby administrativní, hospodářsko-sanitární, konzumní, edukační. Mezi postupy stravovacích sluţeb patří stravování reţimové, restaurační, nereţimové, ostatní stravovací. Kulturní, sportovní, a společenské aktivity tradiční lázeňské disciplíny jsou: a) V oblasti sportu 12 golf, minigolf, stolní tenis, squash, míčové hry, jízda na koni, turistika, cykloturistika, jízda na loďkách, koupání v bazénu, kuţelky, bowling, gymnastika, lyţování, fitness, posilovny. b) V oblasti kultury a společenské využití společenský tanec, kasina, kina, divadla, koncerty, promenádní koncerty, organizované besedy, galerie výtvarného umění, výstavy. c) Nezařazené salony krásy, posilovny, wellness, relax centra, muzikoterapie d) Provozování balíčku služeb incentivní, kongresové, konferenční, festivalová turistika 1.5Postavení lázeňství v ekonomice ČR Experti z oboru z USA napsali, ţe od roku 1995 se zvýšil počet pobytových lázní v USA. Pokud chce podnikatel 13 vytvořit plány pro zaloţení lázní, musí mít pod kontrolou udrţení nákladů a počtu zaměstnanců. Pouze při hladkém provozním toku, efektivním plánování lidských zdrojů a na základě analýzy vzniku a expanze je doporučeno devět rad pro zakladatele lázeňství a lázeňských zařízení. V první řadě se musí sestavit odborná poradní skupina, která je sloţena z odborných talentovaných 12 KNOP a kol., Lázeňství ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999. s 65. ISBN 80-7169-717-6. 13 DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství vybrané kapitoly. Praha: Grada Publishing, 2005. 124 s. ISBN 80-86592-01-4. 16

specialistů a mají znalosti z různých oborů. Dále musí získat přínosy ze zkušeností například s vlastníky akcií, pojišťovnami, sociálními úřady a jiné a skládá se z marketingového experta, finančního experta, provozního experta, prodejního experta a výkonného ředitele lázní. Dalšími zaměstnanci jsou lázeňskými poradci, vedoucími pracovníky, kteří vyuţívají nápady formou brainstorming a troubleshooting. Dalším krokem při zakládání lázní je stanovení potřeby zaměstnanců a vymezení konkurence (rezervace ubytování, metody léčení, nejnovější lázeňské sluţby) a po definice vize a poslání si zakladatel lázní vytvoří studii proveditelnosti a je důleţité si vybrat lázeňského konzultanta se zkušenostmi při zakládání lázní. V další fázi se rozhoduje o koncipování a realizaci designu 14 lázní a dobrý design lázní pomáhá při zajištění konkurenční výhody. Pokud se spolupracuje s architektem, je potřeba zajistit základní specifikaci uspořádání, provozní lázeňské detaily, například kdyţ sedí pacient v čekacím salonu, aby byla puštěna příjemná hudba. Důleţitý je také návrh celkového vybavení a v další fázi je důleţité vytvoření portfolia lázeňských sluţeb, to znamená vytvoření celého léčebného programu a tím odlišit nové lázně od konkurence. Dále je důleţitá cena za poskytované sluţby v lázních. V páté fázi se musí definovat operační detaily a zhotovit léčebný manuál pro personál, v další fázi se stanovuje kalkulace finanční struktury, je důleţité zkontrolovat podnikatelský plán a formulovat finanční plán. Ředitel lázní si musí pomocí zaměstnanců a personální agentury zajistit personál a vytvořit organizační strukturu lázní. Pro provoz lázní se doporučuje realizace mystery shopping (kontrolní nákup sluţby) formou profesionálního zákazníka, zapsat jeho zkušenosti a zpracovat kvalifikovanou analýzu. Ekonomický význam lázeňství spočívá ve tvorbě podílu na HDP, v zajišťování peněţních prostředků v rámci platební bilance, při vytváření určitých pracovních míst, při zajišťování koupěschopné poptávky. Lázeňská místa a obce jsou významná také z hlediska potravinářského nebo průmyslového, z hlediska obyvatel, kteří v lázeňských místech ţijí trvale a je tam větší mnoţství obchodů, ubytovacích zařízení stravovacích podniků, bankovních institucí, kulturní a společenská a sportovní vyuţití v lázních. Do oblasti veřejné ekonomiky a specifikem jeho aktivit patří lázeňství 15 jako součást ekonomiky. Lázeňství je podle principů obor zdravotnictví a ten patří převáţně 14 DĚDINA, J. Management, organizování a ekonomika lázeňství vybrané kapitoly. 2005. Praha: Grada Publishing, 2005. 129 s. ISBN 80-86592-01-4. 15 KNOP a kol., Lázeňství ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999. s 65. ISBN 80-7169-717-6. 17

do veřejné ekonomiky. Charakter veřejných neboli kolektivních statků má charakter produktů veřejné ekonomiky 16. Veřejná (netržní ekonomika) jsou přímo a nepřímo řízené státem všechny ekonomické činnosti. Akciové společnosti nebo s.r.o, produkují statky a sluţby lázeňsko- léčebných aktivit, které jsou na trhu převáţně neprodávané, ale realizují se přerozdělováním důchodů a bohatství mezi občany a to zdravotními pojišťovnami a dotací a daňových úlev Tržní ekonomika je to všechno hospodářské podnikání probíhající v podmínkách trţního mechanismu a střetu nabídky a poptávky, jedná se o aktivity ubytovací, restaurační, zdravotní turistika, kongresy, výstavy, školení aj. Stát prezentuje se veřejnou státní správou a územní samosprávou. Zdravotní pojišťovny, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo ţivotního prostředí, Lékařská komora, ČIL (Český inspektorát lázní) aj. vydávají legislativu a jiné nařízení. Statky fyzické komodity, které slouţí k ekonomickému blahobytu. a) Privátní statek spotřeba je dělitelná mezi spotřebitele a prostřednictvím koupě a prodeje můţe měnit majitele b) Veřejný (kolektivní statek) spotřeba veřejného statku je nedělitelná, nebo částečně dělitelná 16 KNOP a kol., Lázeňství ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999. s 65. ISBN 80-7169-717-6. 18

2Legislativní řízení lázní 2.1Lázeňský zákon Hlavním úkolem lázeňských sluţeb 17 je přispívání k léčení a zlepšení nemoci a u chronicky nemocných zabránění zhoršování nemoci, prodluţování lidského ţivota a uchovávání duševní, tělesné zdatnosti a pracovní schopnosti člověka. V lázních mají pacienti získat dodrţování hygienických zásad, vydatné stravování, uspokojování kulturních potřeb. Pacienti v lázních vyuţívají různé sluţby zařízení cestovního ruchu. Lázeňství je samostatný druh cestovního ruchu a pacienti vyuţívají v lázních kulturní zařízení, stravovací zařízení a společensko-zábavní sluţby. Oblíbeným střediskem cestovního ruchu jsou kulturní centra v lázních a konají se zde různé festivaly (filmové, hudební), kongresy, sympózia a často i s mezinárodní účastí. Lázeňský pobyt je pro Českou republiku vysokým příjmem. Městské úřady pečují o ochranu a rozvoj lázní, zdokonalují všechny zařízení, která slouţí k provozu lázní a jejich potřebám, rozvíjí lázeňské sluţby a úkoly jsou vymezeny v lázeňských statusech a předpisech o ochraně přírodních léčivých lázní a přírodních léčivých zdrojů a o jejich vyuţití. Městské úřady spolupracují se státními orgány a organizacemi a sledují činnosti orgánů na území lázeňských míst. Nástrojem zisku 18 je cena jako základní prvek marketingového mixu a odvíjí se od příjmu lázeňského podniku. Pro kvalitu lázeňských sluţeb jsou cenová rozhodnutí důleţitá a má význam při budování image lázeňské sluţby. Nejčastěji bývala cena stanovována podle cen konkurence nebo procentní přiráţkou k nákladům, ale tyto metody sniţují celkový přínos, který cenová politika můţe v marketingové strategii poskytnout. Podniky v lázních by měly vyuţívat ceny strategicky a s cílem získání dlouhodobé konkurenční výhody. Například cenová politika v lázeňských sluţbách zohledňuje období sezónnosti, v období velké poptávky jde cena nahoru a v období mimosezóny jdou ceny dolů, takţe marketingoví manaţeři musí být kreativní a nabídnout v tuto dobu jiné atraktivní činnosti, balíčkové programy, aktivity a další činnosti. 17 KUNEŠOVÁ, E., NEDVĚDOVÁ, A., Technika cestovního ruchu. Praha: Grada. 1.vyd.1992. s 85. ISBN 80-85623-32-3. 18 SEIFERTOVÁ, V., Marketing v lázeňském cestovním ruchu. Praha: VŠ CRHL a PRAGOLINE: 2003. 1.vyd.s 53. ISBN 80*86592-00-6. 19

Zákon č.164/2001 Sb. 1 Předmět úpravy 19 Tento zákon stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, vyuţívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. K 1 Tak, jak je v současné legislativní praxi obvyklé, je na začátku zákona rámcově vymezen předmět úpravy, to je v zásadě účel zákona, resp. jeho věcná náplň, obsaţená podrobně v dalších ustanoveních zákona. Z textu 1 vyplývá, ţe účelem lázeňského zákona je na prvém místě vytvořit právní předpoklady pro účinnou ochranu a racionální vyuţívání přírodních léčivých zdrojů určených k lázeňské léčbě a zdroj přírodních minerálních vod, které jsou pro své přirozené chemické sloţení a fyzikální vlastnosti vhodným dietetickým nápojem. Dále je účelem lázeňského zákona vytvořit právní předpoklady téţ pro ochranu a další rozvoj přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. 2 Vymezení pojmů (1) Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné vyuţití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodu pro léčebné vyuţití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1g/l nebo s obsahem nejméně 1g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší neţ 20 st. C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kbq/1. (2) Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého sloţení a vlastností, která má z hlediska výţivy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo 19 STANĚK, J., Lázeňský zákon. Wolters Kluwer ČR. Praha: 1.vyd. 2013. s1.isbn 978-80-7357-900-5. 20

jiných součástí, které umoţňují její pouţití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod, a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona. (3) Přírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení slouţících k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče (dále jen lázeňská péče, stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona. (4) Lázeňským místem se rozumí území nebo část území nebo část území obce nebo více obcí, v němţ se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona. HLAVA II 5 Osvědčení o zdroji 20 (1) Osvědčení o tom, ţe zdroj minerální vody, plynu nebo peloidu (dále jen předpokládaný zdroj ) je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodní minerální vody (dále jen osvědčení ), vydá rozhodnutím ministerstvo, pokud ověří splnění poţadavků na vlastnosti zdroje stanoveným tímto zákonem a vyhláškou ministerstva vydanou podle 3 odst. 1 tohoto zákona, a to z vlastního podnětu, na návrh vlastníka pozemku, na němţ nebo pod nímţ se předpokládaný zdroj nachází, nebo na návrh obce, na jejímţ území se předpokládaný zdroj nachází, anebo na návrh právnické nebo fyzické osoby, která hodlá předpokládaný zdroj vyuţívat. (2) Při ověřování předpokládaného zdroje ministerstvo posuzuje jeho sloţení, vlastnosti, vhodnost a moţnost jeho vyuţití, jakoţ i podmínky k zabezpečení jeho ochrany. Pokud při ověřování zjistí, ţe předpokládaný zdroj nesplňuje všechny poţadavky a vlastnosti týkající se vhodnosti jeho vyuţití k léčebným účelům nebo u minerální vody vhodnosti jejího pouţití ke spotřebě jako potravinu, rozhodnutím návrh na vydání osvědčení zamítne. (3) Rozhodnutí, kterým bylo vydáno osvědčení, ministerstvo oznámí a) účastníkům řízení, b) obci, na jejímţ území se zdroj nachází, c) Ministerstvu ţivotního prostředí, d) Ministerstvu pro místní rozvoj, 20 STANĚK, J., Lázeňský zákon. Wolters Kluwer ČR. Praha: 1.vyd. 2013. s 2. ISBN 978-80- 7357-900-5. 21

e) Orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a vodoprávnímu úřadu, příslušným podle místa výskytu zdroje. (4) Rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na vydání osvědčení, ministerstvo oznámí jen účastníkům řízení. (5) Účastníkem řízení o vydání osvědčení 21 je navrhovatel a dále osoby, které mají vlastnické právo k nemovitostem, na kterých nebo pod nimiţ se předpokládaný zdroj nachází a které mají být vyuţíváním předpokládaného zdroje přímo dotčeny, jakoţ i osoby, které k takovýmto nemovitostem vykonávají správu podle zvláštních právních předpisů. (6) Pokud zdroj jiţ nesplňuje poţadavky na něj kladené nebo nemá vlastnosti, pro které byl ministerstvem osvědčen, ministerstvo rozhodnutím osvědčení zruší a toto rozhodnutí oznámí všem, kterým bylo rozhodnutí o vydání osvědčení oznámeno, popřípadě jejich právním nástupcům. (7) Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavů 1, 2 a 6 nemá odkladný účinek. (8) Informaci o tom, ţe ministerstvo vydalo rozhodnutí o vydání osvědčení a rozhodnutí o zrušení osvědčení ministerstvo vyhlašuje formou sdělení ve Sbírce zákonů. V tomto sdělení rovněţ uvede, kde je moţno do rozhodnutí nahlédnout. HLAVA VI 25 Podmínky pro stanovení přírodních léčebných lázní 22 (1) Za přírodní léčebné lázně lze stanovit soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají slouţit k poskytování lázeňské péče na území se stavem ţivotního prostředí odpovídajícím poţadavkům lázeňské péče na území se stavem ţivotního prostředí odpovídajícím poţadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území má klimatické podmínky příznivé k léčení. Poţadavky na ţivotní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní stanoví vyhláška ministerstva. (2) Za území s klimatickými podmínkami podle odstavce 1 se nepovaţují podzemní prostory. 21 STANĚK, J., Lázeňský zákon. Wolters Kluwer ČR. Praha:1.vyd. 2013. s 9. ISBN 978-80- 7357-900-5. 22

(3) Přírodní léčebné lázně stanoví ministerstvo vyhláškou z vlastního podnětu, na návrh obce, na jejímţ území mají být přírodní léčebné lázně stanoveny, nebo na návrh fyzické nebo právnické osoby, která hodlá vyuţívat místní přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení k poskytování lázeňské péče. (4) Stanovení přírodních léčebných lázní ministerstvo zruší vyhláškou, pokud důvody pro jejich stanovení zanikly. Hlava VIII je výkon státní správy ve věcech zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. 35 (Orgány státní správy) 23 : 1. Ministerstvo je ústředním úřadem státní správy pro vyhledávání, ochranu, vyuţívání a další rozvoj zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a pro výkon dozoru. 2. Ministerstvo a) Vykonává dozor nad dodrţováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona dále nad činností vodoprávního úřadu podle tohoto zákona, b) Zabezpečuje náleţitosti za účelem osvědčení a vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, přírodních léčebných lázní, lázeňských míst a stanovení ochranných pásem, c) Vydává certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů, kterým bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona, a to pro potřeby posuzování těchto vod mimo území České republiky, a certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů mimo území České republiky pro potřeby jejich dovozu, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, d) Spravuje informační systém, a to zejména registr přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, uţivatelů těchto zdrojů, ochranných pásem zdrojů, evidenci ostatních zdrojů minerálních vod, registr přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, e) Předkládá katastrálnímu úřadu grafické a písemné podklady pro potřeby evidence ochranného pásma I. stupně a vnitřního území lázeňského místa, 23 STANĚK, J., Lázeňský zákon. Wolters Kluwer ČR. Praha:1.vyd. 2013. s 11. ISBN 978-80- 7357-900-5. 23

f) Koncepčně řeší další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčebných lázní, g) Zřizuje jako příspěvkovou organizaci Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů ( 40). 3. Vodoprávní řád vykonává dozor nad dodrţováním opatření podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, a to v souvislosti se zdroji přírodní minerální vody, jejichţ výtěţkem je minerální voda s obsahem rozpuštěných pevných látek niţším neţ 1g/l nebo rozpuštěného oxidu uhličitého niţším neţ 1g/l (dále jen neuhličitá voda ) a jejichţ ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona. K 35 1. V K 35 24 jsou vyjmenovány orgány, které vykonávají státní správu ve věcech přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. Tento výčet je ve srovnání s jinými odvětvími státní správy velmi úzký a netypický nejen tím, ţe prakticky jediným orgánem v tomto odvětví státní správy je samo ministerstvo, ale také tím, ţe ministerstvu, které je v tomto odvětví ústředním orgánem státní správy, svěřuje zákon četné působnosti, které v jiných odvětvích státní správy vykonávají orgány státní správy niţších stupňů, tedy obecní (městské) a krajské úřady. 2. Zásadám výkonu státní správy neodpovídá, aby ústřední orgán státní správy, zejména je-li jím ministerstvo, vykonával ve státní správě působnosti, které mají vykonávat orgány státní správy niţších stupňů, a to zejména pokud jde o vedení četných správních řízení. 3. Z ustanovení 35 vyplývá, ţe státní správu ve věcech přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst vykonává ministerstvo (odst.1) a vodoprávní úřady (odst.2). K tomuto výčtu je třeba dodat také obce, protoţe ty jsou v 41 odst. 4 lázeňského zákona uvedeny mezi orgány státní správy, které jsou v zákonem vymezeném rozsahu oprávněny ukládat pokuty za jiné správní delikty. 24 STANĚK, J., Lázeňský zákon. Wolters Kluwer ČR. 1.vyd. 2013. s 88. ISBN 978-80-7357-900- 5. 24

K odst.1 4. Podle ustanovení 10 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo zdravotnictví, mimo jiné, ústředním orgánem státní správy pro vyhledávání, ochranu a vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod. 5. Podle ustanovení 10 odst. 2. Zákona č. 2/1969 Sb. Je Český inspektorát lázní a zřídel součástí Ministerstva zdravotnictví. 6. Zákonem vymezená působnost ministerstva jako ústředního orgánu státní správy ve věcech přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst je v 35 odst.1 lázeňského zákona v podstatě jen zopakována a rozšířena pouze o výkon dozoru, jehoţ rozsah je vymezen v 39 odst. 1 lázeňského zákona. K odst.2 25 7. Působnost ministerstva vymezená rámcově v odstavci 1 je v odstavci 2 konkretizována na uvedeném nejdůleţitějších činností, z nichţ některé (písm. a), b), c) a e) jsou pouhou rekapitulací působností, vymezených v příslušných ustanoveních zákona, jiné (písm. d)k f) a g) vymezují další působnosti ministerstva jako ústředního orgánu státní správy na úseku vyhledávání, ochrany a vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod. 8. Působnost ministerstva uvedenou v odstavci 2 vykonává v rámci ministerstva Český inspektorát lázní a zřídel. V organizační struktuře ministerstva je Český inspektorát lázní a zřídel v současné době pouhým oddělením v odboru zdravotního dohledu, který je zařazen v sekci zdravotní péče. K odst.3 9. Vodoprávní úřady jsou správní úřady, které vykonávají státní správu podle vodního zákona. Podle 104 odst. 2 vodního zákona jsou vodoprávními úřady: a) obecní úřady, b) újezdní úřady na území vojenských újezdů, c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, 25 STANĚK, J., Lázeňský zákon. Wolters Kluwer ČR. Praha: 1.vyd. 2013. s 90. ISBN 978-80- 7357-900-5. 25

d) krajské úřady e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřady, konkrétně Ministerstvo zemědělství ( 108 odst. 1 vodního zákona), Ministerstvo ţivotního prostředí ( 108 dost. 3 vodního zákona), Ministerstvo dopravy a spojů ( 108 odst. 4 vodního zákona) a Ministerstvo obrany ( 108 odst. 5 vodního zákona). 10. V 106 odst. 1 vodního zákona je stanoveno, ţe působnost, která přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud ji zákon nesvěřuje jiným orgánům. Protoţe ani vodní zákon, ani lázeňský zákon nemají v této souvislosti ţádné zvláštní ustanovení, platí, ţe vodoprávním úřadem příslušným k výkonu dozoru ve smyslu ustanovení 55 odst. 3 lázeňského zákona je vţdy místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. 11. Z textu ustanovení 35 odst. 3 lázeňského zákona vyplývá, ţe působnost vodoprávního úřadu k výkonu dozoru nad dodrţováním opatření a povinností podle lázeňského zákona se vztahuje pouze na zdroje přírodní minerální vody, jejichţ výtěţkem je minerální voda, pro kterou zde lázeňský zákon zavádí označení, resp. zkratku neuhličitá voda. Na rozdíl od minerální vody pro léčebné vyuţití, jejíţ vlastnosti jsou vymezeny v 2 odst.1 lázeňského zákona, se za neuhličitou vodu povaţuje minerální voda s obsahem rozpuštěných pevných látek niţším neţ 1 g/l nebo rozpuštěného oxidu uhličitého niţším neţ 1g/l. 12. Další podmínkou zakládající působností vodoprávního úřadu k výkonu dozoru je, ţe jde o zdroje neuhličité vody, jejichţ ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona. 13. Pokud jde o vlastní výkon dozoru, odkazuje zde lázeňský zákon na zák. o státní kontrole, věcně však vymezuje rozsah dozorové působnosti vodoprávního úřadu velmi přesně. HLAVA IX 40 Působnost referenční laboratoře (1) Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů zabezpečuje a) Podklady pro vydání osvědčení o zdroji, 26

b) Kontrolu kvality a stability uţívaných zdrojů, včetně kontroly kvality výtěţků z těchto zdrojů a nakládání s nimi ( 16 odst. 1 písm. e), c) Posudkovou a poradenskou činnost v oblasti zdrojů (2) Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů dále a) Sleduje vlivy antropogenní činnosti na přírodní zdroje a spolupracuje při odhalování příčin a odstraňování následků havarijních situací v ochranných pásmech zdrojů, b) Sleduje nové poznatky a samostatně rozvíjí poznání oboru, vyvíjí a zavádí nové pracovní metody, c) Odborně spolupůsobí při zabezpečování správné laboratorní praxe pracovníků uţivatele zdroje pověřených průběţnou kontrolou kvality zdrojů, d) Provádí na vyţádání další odborné úkony v rozsahu své působnosti, e) Plní další úkoly pověření ministerstva. 2.2 Orgány cestovního ruchu Cestovní ruch 26 je předmět zkoumání vědních disciplín (ekonomie, geografie, sociologie, psychologie, pedagogiky a jiné), kaţdá disciplína zkoumá vlastním metodologií, předmět ekonomie cestovního ruchu je zkoumání ekonomických aspektů cestovního ruchu, geografie cestovního ruchu zkoumá aspekty interakce mezi cestovním ruchem a krajinou a sociologie zkoumá sociální chování a interakci sociálních skupin, psychologie cestovního ruchu se zabývá studiem psychiky návštěvníků a klade důraz na motivaci účasti na cestovním ruchu. Z hlediska funkcí rozlišujeme cestovní ruch: městská střediska cestovního ruchu, lázeňská místa, rekreační střediska, rekreační obce, chatové oblasti a region cestovního ruchu jako přirozený celek. Pro rozvoj cestovního ruchu je důleţité ekonomické prostředí, ekonomický růst, nezaměstnanost, inflace, stabilita měny, úroková míra jako investování do cestovního ruchu. Ovlivňuje ho politické prostředí, sociální prostředí, technicko - technologické prostředí, ekologické prostředí. Mezi druhy cestovního ruchu patří rekreační, sportovní, dobrodruţný, myslivecký, rybářský, náboţenský cestovní ruchu a lázeňský, zdravotní, obchodní, kongresový a stimulační cestovní ruch. Formy cestovního ruchu známe domácí, zahraniční, vnitřní, mezinárodní, národní, regionální cestovní ruch podle geografického významu, podle počtu účastníků jsou formy cestovního ruchu individuální, skupinový, masový a ekologický cestovní ruch. 26 HESKOVÁ, M., Cestovní ruch. Fortuna. Praha: 2006. S 15. ISBN 80-7168-948-3. 27

Cestovní ruch 27 je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa leţícího mimo její běţné prostředí, na dobu kratší neţ je stanovená u domácího cestovního ruchu šest měsíců, u mezinárodního cestovního ruchu jeden rok a hlavní účel cesty je jiný neţ výkon výdělečné činnosti v místě pobytu. Takto definuje cestovní ruch UN World Tourism Organization, UNWTO a cestovní ruch zahrnuje pobyt účastníků cestovního ruchu, kdy návštěvníci jsou účastníci cestovního ruchu a dělí se na jednodenní návštěvy cestovního ruchu bez přenocování a turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo svoje běţné prostředí. Do samostatné kategorie patří tranzitní návštěvník, který se zastaví v dané lokalitě do jiného cíle cesty. Domácí návštěvník je občan sledované země, ale i cizí státní příslušník ţijící ve své zemi. Nerezident je zahraniční návštěvník, který trvale ţije v cizině. Ekonomiku cestovního ruchu můţeme chápat jako vědní disciplínu, která na základě znalostí ekonomické teorie se snaţí objevit a popsat tendence světového hospodářství. Pak lze dělit světovou ekonomiku na předmět zkoumání vědy, propojený souhrn národních ekonomik. Cestovní ruch ovlivňuje vývoj světové ekonomiky, a pokud přesáhne růst světového hrubého domácího produktu 2%, pak dosáhne nárůst mezinárodních příjezdů. Kdyţ klesne tempo světového hrubého domácího produktu pod 2%, pak dochází v mezinárodním cestovním ruchu k absolutnímu poklesu. Význam cestovního ruchu ve světové ekonomice: Internacionalizace je nejstarší tendence, odstraňování barier mezi státy a vytváření vzájemných vztahů v oblasti cestovního ruchu Interdependence vzájemná závislost jednotlivých ekonomických subjektů, důsledek je růst efektivnosti, větší globální nestabilita, mezinárodní cestovní ruch byl ovlivněn globální ekonomickou krizí Regionalismus proces, který spojuje geografické oblasti světové ekonomiky, jedná se o hotelové řetězce, evropské tour operátory a jiné Integrace předpoklad institucionálního zastřešení, například integrační seskupení Globalizace ovlivňuje svými dopady cestovní ruch Cestovní ruch 28 má vliv na světovou ekonomiku a na cenovou úroveň. Čím je zvýšení cenové hladiny díky rozvoji cestovního ruchu, tím je vyšší podíl cestovního ruchu na HDP a zaměstnanost. Nejvýznamnější region světového cestovního ruchu je 27 HAMARNEH, I., Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha: 2014. 1.vyd.s 9. ISBN 978-80-7452-040-2. 28 HAMARNEH, I., Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha: 2014. 1.vyd.s 58. ISBN 978-80-7452-040-2. 28

Evropa. Hlavními faktory rozvoje cestovního ruchu je velký počet menších zemí, geografická blízkost, dobrá dopravní dostupnost, historické, ekonomické, kulturní a politické vazby, rozvinutá infrastruktura, integrační proces, tlak levných destinací, zejména z Asie. Mezi projekty Evropské Unie v oblasti cestovního ruchu je Projekt EDEN (European Destinations of Excellence- Evropské turistické destinace nejvyšší kvality), kdy účel tohoto projektu je vybírat destinace, které propagují ekonomickou, environmentální a sociální udrţitelnost. Dalším projektem je Projekt Calypso, který umoţňuje čtyřem sociálním skupinám (mladým lidem, seniorům, zdravotně postiţeným a rodinám v tíţivé situaci) vyjet mimo sezonu na dovolenou do zahraničí. Tento projekt by mohl zvýšit zaměstnanost v Evropské Unii, prodlouţit turistickou sezonu a umoţnit všem lidem vyuţívat sluţby cestovního ruchu, zlepšit rozvoj sociálního cestovního ruchu. Mezi cíle regionální politiky patří plně vyuţívat cestovní ruchu k dosaţení udrţitelnosti regionálního rozvoje, vytvořit nové pracovní příleţitosti a finanční podporu mohou poskytnout Strukturální fondy (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond). Fond Evropské Unie můţe financovat například rozvoj kapacit ubytovacích zařízení, vybudování a rekonstrukce skanzenů, muzeí, budovat cyklostezky a cyklotrasy s vyuţitím pro cestovní ruch a jiné. Podle Lisabonské smlouvy existují tyto instituce Evropské Unie: Evropský parlament, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Evropský soudní dvůr, Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr. Mezinárodní organizace, které jsou zaměřené na sektor cestovního ruchu: mezinárodní organizace, hlavní činností je oblast cestovního ruchu (UNWTO, WTTC, PATA), dále mezinárodní organizace, jejíţ činnosti jsou širší a cestovní ruch je jednou z řešených oblastí (ILO, OECD, UNESCO), mezinárodní organizace, kdy je vazba na cestovní ruch volná (MMF, Skupina světové banky). Další mezinárodní organizací je vládní organizace, kdy členové jsou vlády nebo státy a vznikly podle mezinárodního veřejného práva (UNWTO, OECD), mimovládní organizace, kdy členové jsou právnické nebo fyzické osoby (WTTC, ECTAA). Nejvyšší orgán koordinace cestovního ruchu v České republice je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a její podvýbor pro cestovní ruch a krizové regiony. Řídícím resortem pro turismu je místní hospodářství a odpovědnými orgány jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, který turismus řídí a ostatní resorty ministerstva a ústřední orgány 29 : 29 ATTL, P., NEJDL, K.,Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová Praha: 2004. 1.vyd. s 115. ISBN 80-86578-37-2. 29