Současná percepce vybraných frazémů z konce 18. století Abstrakt: Tento příspěvek se zabývá vybranými kapitolami z praktické části mluvnice F. M. Pelcla Grundsätze der Böhmischen Grammatik. Důraz je kladen na oddíl pojednávající o českých příslovích ve smyslu jejich percepce současným recipientem. Klíčová slova: Frazém, přísloví, percepce, mluvnice, diachronní zkoumání V druhé polovině osmnáctého století vyšlo na českém území několik mluvnic češtiny, které měly vědecké ambice. Vedle mluvnice F. J. Tomsy Böhmische Sprachlehre a K. I. Tháma Böhmische Grammatik zum Gerbrauche der Deutschen, resp. Kuzrgefaβte Böhmische Sprachlehre to byla mluvnice F. M. Pelcla Grundsätze der Böhmischen Grammatik, jejíž první vydání pochází z roku 1795. O teoretické části této mluvnice již bylo promluveno jinde 1. V následujícím příspěvku jsme svou pozornost zaměřili na vybrané oddíly její praktické části. Jsou to Rozmlouvání + O literatuře české (Gespräche + Von der Böhmischen Literatur), Cvičení překladu (Übungen im Übersetzen), Česká rčení (Böhmische Redensarten) a Česká přísloví (Böhmische Sprichwörter). Prvním třem kapitolám se budeme věnovat pouze stručně, detailněji se zaměříme na kapitolu poslední Česká přísloví (Böhmische Sprichwörter). Rozmlouvání + O literatuře české (Gespräche + Von der Böhmischen Literatur ) Počáteční pasáže oddílu jsou napsány jako rozhovory pána a sluhy. Jedná se o modelové situace z každodenního života. První rozhovor je nazván stejně jako celý oddíl, tedy Rozmlouvání/Gespräch, a je v něm naznačen možný průběh konverzace při setkání, vždy je navrženo několik možností otázek a odpovědí pro tuto situaci obvyklých nebo vhodných. Druhý rozhovor se odehrává ráno a má název Při ranním navštívení/wenn man morgens jemanden besucht. K pánovi jde návštěva, sluha ji uvádí, dále se hovoří o včerejším večeru, o hře v kostky a v karty, kdo kolik prohrál a kdy se šlo spát. Ve třetím a dalších rozhovorech se dějiště konverzace nemění, pouze se mění dění v závislosti na postupu dne. Po odchodu návštěvy se pán s pomocí sluhy obléká (O obláčení/vom Anziehen) a jmenuje jednotlivé části oblečení, které mu má sluha podat. Poté přichází k pánovi krejčí (Zeman s krejčím/der Edelmann mit dem Schneider) aby mu vyzkoušel šaty, pánovi se nezdají, buď jsou příliš dlouhé nebo krátké, široké nebo úzké, krejčí argumentuje novou módou, pak se jedná o ceně. Po návštěvě krejčího se snídá. Sluha nese pánovi snídani, jmenuje nejrůznější pokrmy a podává k nim příbory a nádobí, komentuje chuť jídla. V dalším rozhovoru se čtenář ocitá v hospodě (Pocestný s hospodským/ein Reisender mit dem Wirthe). Pocestný si objednává v hospodě jídlo, hostinský je velmi úslužný a dobře pánovi poslouží, vychvaluje svou kuchyni a na další cestu ještě nabídne domácí koláče. Pán se ptá na cestu do Prahy a jaká je tam dobrá hospoda. Nakonec zaplatí a rozloučí se. V dalším oddíle se hovoří o počasí a o hodinách (O povětří/vom Wetter), rozhovor končí úvahami o tom, co se bude dělat po obědě, zda se půjde na procházku. Osmý oddíl obsahuje návod, jak získat informace o druhé osobě, odkud je, co umí, jak vypadá nebo zda hraje na nějaký nástroj atd. 1 XV. kolokvium mladých jazykovědců, Tajov 2005. 1
V devátém oddíle se hovoří o novinách a o tom, co je nového. Poukazuje se zde na Krameriusovy noviny jako na nejlepší zdroj k četbě a učení se češtině, protože Kramerius píše nejlepší češtinou. Dále se probírá možná válka a panovníkova plánovaná cesta. Desátý oddíl je bez názvu a obsahuje několik otázek typu: Kam jedete?, Co tam budete dělat? a zmínku o měšickém zámku a honu, který se tam konal, včetně hodnocení úlovku. Jedenáctý oddíl je nazván O psání/vom Schreiben. Pán se chystá psát a žádá sluhu, aby mu přinesl psací potřeby. V dalším oddíle (O českém jazyku/von der Böhmischen Sprache) se mluví o tom, že někdo čte českou gramatiku, autor ho za to chválí a vysvětluje nutnost znalosti a ovládnutí češtiny, domnívá se, že se lze česky domluvit až na tatarských hranicích a jinak mezi všemi Slovany v celé monarchii 2. Vysvětluje také, že se jedná o skoro stejný jazyk. Dále se s výkladem pokračuje v oddíle O témže jazyku/von eben der Sprache. Pojednává se zde o slovní zásobě s důrazem na to, že je čeština bohatší než ostatní jazyky. Toto tvrzení dokladuje autor příklady z francouzštiny a ukazuje překlady a výklad názvů měsíců. Čeština prý hned ukáže, co se v tom kterém měsíci děje. Na konec jmenuje i české varianty k názvům planet a poukazuje na to, že tyto názvy měli Češi již ve 14. století. Pasáž o české literatuře zabírá dalších 5 oddílů, rozdělených podle století české literatury. Tazatel začíná dialog otázkou, kdy začali Čechové psát literaturu. Následuje soubor otázek a odpovědí na témata, jména autorů a děl, která byla v období od roku 845 do 19. stol. napsána. Dialog je psán ve dvou paralelních odstavcích (stejně jako předchozí rozhovory), jeden je v češtině, ve druhém sloupci je týž text v němčině. Stejně jako rozhovory pána se sluhou vyznačují se i pasáže informující o dějinách české literatury vysokou mírou čtivosti a obzvláštní svěžestí. Zejména překvapuje, že tyto dialogy působí i s odstupem více než dvou století poměrně aktuálně. Cvičení překladu (Übungen im Übersetzen) Na 29 stranách jsou postaveny texty v češtině, které mají sloužit k cvičení překladu. Jedná se o tři krátké naučné příběhy o dětech, které neposlechly napomenutí nebo varování a samy pak na to doplatily. Podle autora pocházejí ze známé knihy od jednoho jezuity vydané (Pelcl 1798) v roce 1775 v českém překladu, jméno však neuvádí. Další pasáže pocházejí z Rožmberské kroniky, z Kuthensovy kroniky, z Hájkovy kroniky, z Prefátovy Cesty do Jerusalema, z Veleslavínovy Eneas a jeho věnovacího dopisu českým pánům a od Johanna Kocína. Česká rčení (Böhmische Redensarten) V této kapitole se autor věnuje ustáleným spojením v češtině té doby obvyklým. Jedná se o přehled sepsaný ve dvou paralelních sloupcích, jednom v češtině, druhém v němčině. Seznam je uspořádán bez jakéhokoliv úvodu či poučení pro čtenáře, jak s uvedenými spojeními pracovat. Lze se domnívat, že byla zamýšlena k učení nazpaměť nebo pro ujištění o správnosti zamýšleného spojení. Česká přísloví (Böhmische Sprichwörter) 2 Pelcl píše, že se všude tam mluví po slovensku a že se až k tatarským hranicím dostaneme skrze samy Slováky (Pelcl 1795), v dalším textu však již používá označení Slované. 2
Z pohledu dnešní frazeologie se v této kapitole nejedná pouze o přísloví, jak je označuje autor v originále (Sprichwörter), ale i o pořekadla a různá přirovnání, dokonce o jednu pranostiku 3. Z tohoto důvodu bude v následujícím textu pro všechny uvedené typy užíváno jednoticího termínu frazém. Stejně jako v předchozích částech knihy, probíhají vedle sebe na stránce vždy dva sloupce, jeden v češtině, druhý v němčině. Např. Čas růže přináší. x Mit der Zeit wird die Nispel reif., Hodná poklička toho hrnečka. x Gleich und gleich gesellt sich gern., Proti věku není léku. x Das Alter heilt keine Arznei. Pokud není německá obdoba přísloví k dispozici, je přísloví vysvětleno nebo přeloženo doslova (Hada za ňádry chová. x Er nährt einen Undankbaren., Zažil toho, co pes mejdla. x Es ist ihm übel bekommen.). Seznam 115 frazémů zabírá v knize šest a půl strany. Při analýze primárního textu bylo zajímavé zjištění, že původní německé ekvivalenty mnohdy lépe odpovídají formě používané v současném jazyce než uváděným českým frazémům. Např. místo Vše vhod dobro, co příliš nezdrávo x Was zu viel ist ungesund bychom dnes řekli spíše Čeho je moc, toho je příliš. Nebo místo Ne vždy rak na mlejně, někdy taky žába x Es ist nicht immer Kirchweihe odpovídá lépe současné Není každý den posvícení. Sonda Položili jsme si otázku, jak by současný recipient vnímal uvedené frazémy. Za tímto účelem jsem provedli dotazníkovou sondu. Původní text byl transkribován do latinky (originál antikvou), dále byla v dotazníku zachována hlásková podoba i původní (mnohdy neúplná) interpunkce Pro naši sondu jsme vyslovili následující hypotézy: - předpokládáme, že hlavním činitelem pro porozumění daným příslovím bude věk - předpokládáme, že větší úspěšnosti při řešení úkolu dosáhnou lidé s humanitním vzděláním - nepředpokládáme významnější vliv pohlaví na úspěšnost řešení úkolu Vstupní data Cílová skupina: osoby s VŠ vzděláním nebo studenti VŠ Výběrový soubor (vzorek) o o 55 respondentů reprezentativnost vzorku z hlediska struktury pohlaví (muži : ženy 51: 49) vzdělání (humanitní : technické 53 : 47) *pozn.: Klasifikace vzdělání na hum/tech věk (do 50 : nad 50 let 53 : 47) 4 struktura v rámci dvojrozměrné kontingenční tabulky (tj. např. aby v souboru nebyly pouze humanitně zaměřené ženy a technicky zaměření muži) Ž M celkem hum 16 10 26 tech 11 18 29 celkem 27 28 55 3 Ta byla z výzkumu vyřazena 4 Věk 19-81 let 3
pozn.: Vzhledem k rozsahu výběru by bylo problematické brát v úvahu další hlediska (např. kraj) nebo obsáhnout celou škálu dosaženého vzdělání (ZŠ, OU, SOŠ, SŠ, VOŠ, VŠ). Objekt: 115 frazémů (přísloví, pořekadel a přirovnání) Místo zkoumání: Praha Výsledky Zkoumali jsme, jak je přísloví respondentem vnímáno, a ne zda je skutečně správně chápáno. Důvodem byla vysoká náročnost úkolu kladená na respondenta. Aby byla zaručena absolutní reliabilita výsledků, bylo by třeba u každého frazému požadovat uvedení jeho přesného významu. Rozsah zkoumaného vzorku ovlivnily především časové a kapacitní důvody. Podle získaných dat jsme frazémy rozdělili do následujících skupin: o nesrozumitelný (18 %) o aktivně používaný (29 %) o pasivně srozumitelný (10 %) Jako hodnotící kritérium jsem stanovili procentuální poměr odpovědí: Nesrozumitelný - 75 % a více respondentů jej označilo jako nesrozumitelný (celkový počet: 16 frazémů). Např. Syt Havel mouky. Vždy na starou kobzu hráti. Zadusil se v konopích. Sytá svině s věchtem hrá. Nedmi nedvědu v ucho. Aktivně používaný - 75 % a více respondentů jej označilo jako používaný v této nebo pozměněné podobě (celkový počet: 25 frazémů). Např. Tichá vody břehy podrývá. Dočkej času, co hus klasu. Líná ruka, holé neštěstí. Do lesa dříví nevoz. Žáden bez práce nejí koláče. Pasivně srozumitelný - 60 % a více respondentů jej označilo jako nepoužívaný, ale srozumitelný (celkový počet: 9 frazémů). Např. Kdo chce jísti jádro, musí rozlousknout ořech. I ve Vídni lidé bídní. Z vlka nebude beran ani ze psa vohář. Kdo chceš k pokoji, hotov se k boji. Vedle těchto skupin vznikla skupina nezařazených frazémů (43 %), jejichž procentní podíly u jednotlivých odpovědí nebyly dostatečně vysoké pro zařazení do některé z výše uvedených skupin. Např. Lichá v lidech povaha, nevěřiž každému. Zažil toho, co pes mejdla.teprv závory dělá, když mu kozy vyvedli. Bez zajímavosti není jistě fakt, že některé z frazémů spadajících do uvedené skupiny bychom předpokládali spíše do skupiny nesrozumitelných (Lže ve všechny hambalky. Zažil toho, co pes mejdla. Nevědí, kam koz hnáti.) Závěry Zamýšleli jsme se nad možnými důvody nesrozumitelnosti sledovaných frazémů. Jako negativně ovlivňující faktor míry porozumění se nám jeví především archaizace některých komponentů. Fonologické změny, ať už vývojové nebo ovlivněné dialektologicky, se neprojevily jako relevantní. Dále jsme se zabývali vlivem sociolingvistických faktorů na srozumitelnost či nesrozumitelnost sledovaných frazémů. Tyto faktory se ve zkoumaném vzorku neprojevily jako významné, vyslovené hypotézy o vlivu věku a typu vzdělání se tedy nepotvrdily. Stejně tak se neprojevil jako významný vliv pohlaví na porozumění zkoumaných frazémů, což je v souladu s naší hypotézou. Je však třeba podotknout, že pro potvrzení nebo vyvrácení hypotéz o vlivu sociolingvistických faktorů na srozumitelnost v rámci celé populace 4
by bylo třeba provést rozsáhlejší výběr a zahrnout do výzkumu také region jako další významný faktor. Poznámka: Grafické výstupy z provedené sondy jsou k dispozici na internetové adrese www.jvsystem.net/veda/frazemy.htm. Literatura: HERZMANN, Jan, NOVÁK, Ilja, PECÁKOVÁ, Iva. 1995. Výzkumy veřejného mínění, Praha: VŠE, 1995, 115 s. Manuál lexikografie. 1995. Red. František Čermák, Renáta Blatná. 1. vyd. Jinočany: HaH, 1995. 283 s. PELCL, František Martin. 1798. Grundsätze der Böhmischen Grammatik. Praha. 1798. Příruční mluvnice češtiny. 1996. Red. Petr Karlík, Marek Nekula, Zdeňka Rusínová. 2. oprav. vyd. Praha: Lidové noviny, 1996, 799 s. Slovník české frazeologie a idiomatiky: výrazy slovesné. A-P. František Čermák et al. 1. vyd. Praha: Academia, 1994, 757 s. Slovník české frazeologie a idiomatiky: výrazy slovesné. R-Ž. František Čermák et al. 1. vyd. Praha: Academia, 1994, 634 s. Slovník české frazeologie a idiomatiky: výrazy neslovesné. František Čermák et al. 1. vyd. Praha: Academia, 1988, 511 s. Slovník české frazeologie a idiomatiky: Přirovnání. František Čermák et al. 1. vyd. Praha: Academia, 1983, 492 s. ŘEZANKOVÁ, Hana. 2005. Analýza kategoriálních dat, Praha: Oeconomica, 2005, 99 s. TUMOVÁ, Šárka. 2006. Analýza mluvnice Františka Martina Pelcla Grundsätze der Böhmischen Grammatik, RP, 2006 (rukopis). Contemporary Perception of Selected Phraseologisms from the End of 18th Century Abstract: This paper deals with selected chapters of practical part of F. M. Pelcls Grundsätze der Böhmischen Grammatik grammar textbook. We focus especially on the chapter concerning Czech proverbs and we discuss their perception by contemporary recipient. Key words: phraseologism, proverb, perception, grammar, diachronic research Kontakt Tůmová, Šárka, PhDr. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze M. D. Rettigové 4, 116 39 Praha 1 sarka.tumova@yahoo.de Vohlídal, Jiří, Ing. Fakulta informatiky a statistiky, Vysoká škola ekonomická v Praze Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 JiriVohlidal@seznam.cz 5