CELOŽIVOTNÍ VZDÌLÁVÁNÍ NA STØEDNÍ ŠKOLE ANALÝZA A METODIKA DISTANÈNÍHO STUDIA
CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE analýza a metodika distančního studia
MOTTO: Vzdělávání ať tříbí člověku rozum, jazyk i ruku, aby dovedl všechno užitečné rozumně pozorovat, vyjadřovat a konat. Jan Amos Komenský
Publikace byla vydána v rámci projektu OPVK: Vytváření a rozšiřování podnikatelských kompetencí (CZ.1.07/1.1.06/01.0086) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Zpracovali: řešitelé projektu SŠEP Spektrum, s.r.o. Mladá Boleslav Autor: Mgr. Ivo Georgiev 1. vydání, 2009 Vydala Střední škola ekonomicko-podnikatelská SPEKTRUM, s.r.o. Mladá Boleslav. 3
OBSAH 1 CÍLE... 7 2 VÝCHODISKA PROJEKTU... 8 2.1 Formy studia celoţivotního vzdělávání... 8 2.2 Pouţité termíny... 8 2.2.1 Celoţivotní vzdělávání (učení)... 9 2.2.1.1 Formální vzdělávání... 9 2.2.1.2 Informální vzdělávání... 10 2.2.1.3 Neformální vzdělávání... 10 2.2.2 Andragogika... 10 2.2.3 Distanční vzdělávání... 10 2.2.3.1 Organizace studia... 11 2.2.3.2 Studijní materiály... 12 2.2.3.3 Tutor... 12 2.2.3.4 Kontakt F2F... 12 2.2.4 E-learning... 13 2.2.4.1 Definice e-learningu... 13 2.2.4.2 Formy e-learningu... 13 2.2.4.3 Výhody e-learningu... 14 2.2.4.4 Nevýhody e-learningu... 14 2.2.4.5 Hlavní součásti e-learningu... 15 2.2.4.6 Úrovně elektronického vzdělávání... 15 3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ... 17 Distanční vzdělávání na středních školách... 17 3.1 Jiná vzdělávací zařízení... 17 4
4 DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z ANALÝZY SOUČASNÉHO STAVU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH... 18 4.1 Současný stav distančního vzdělávání na středních školách... 18 4.2 Návrh na řešení... 18 4.2.1 Dálková a distanční forma vzdělávání... 18 4.2.2 Dálková forma vzdělávání... 19 4.2.3 Distanční forma vzdělávání... 20 4.2.4 Porovnání forem dálkového a distančního studia... 20 4.2.5 Distanční studium a Národní soustava kvalifikací... 21 4.3 Výhody distančního vzdělávání pro střední školu... 22 4.3.1 Problémy s nízkým počtem ţáků... 22 4.3.2 Problémy se zajištěním učebních prostor pro výuku... 22 4.3.3 Řešením současných problémů středních škol je moţné pouze organizováním jiných, efektivnějších forem vzdělávání... 22 5 ZÁSADY A PRINCIPY VEDENÍ PROJEKTU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU... 23 5.1 Východiska... 23 5.2 Terminologie... 25 5.3 Postavení pedagoga v distančním vzdělávání... 30 5.4 Role učitele v distančním vzdělávání... 31 5.5 Zásady tvorby vzdělávacího programu pro DiV... 32 5.6 Specifika školní vzdělávací program (ŠVP) pro distanční studium... 33 5.6.1 Vzdělávací programy vytvořené na základě rámcového vzdělávacího programu... 34 5.6.2 Vzdělávací programy vytvořené na základě akreditačního řízení rekvalifikačního kurzu... 36 5.6.3 Vzdělávací programy přípravných a kvalifikační kurzů... 37 5
6 VYUŢITÍ E-LEARNINGU V DIV... 38 6.1 Formy e-learningové podpory... 38 6.1.1 Tištěné formy studijních opor... 39 6.1.2 Výukové aplikace na datovém mediu... 39 6.2 Integrace vzdělávacího programu do systému LMS... 39 7 ZÁVĚR A NAVRHOVANÁ DOPOROUČENÍ... 41 7.1 Současná situace středního školství v oblasti DiV... 41 7.2 Návrh na řešení... 41 7.2.1 Centrum distančního vzdělávání středních škol (CDiVSŠ)... 42 7.2.2 Databáze zpracovaných studijních témat... 42 8 POUŢITÉ ZDROJE... 44 8.1 Literatura... 44 8.2 Odkazy... 44 6
1 CÍLE Střední školství v oblasti celoţivotního vzdělávání má svoji nezastupitelnou roli při zvyšování a prohlubování kvalifikace všech účastníků trhu práce studiem střední odborné školy, nástavbového studia, rekvalifikačních kurzů a dalších vzdělávacích aktivit. V této oblasti má nezastupitelnou úlohu distanční forma studia. Cílem této studie je, v oblasti celoţivotního vzdělávání: Zhodnotit současný stav v ČR v oblasti celoţivotního vzdělávání (učení) Vymezit formu distančního vzdělávání v souladu se školským zákonem Posoudit aplikaci distančního vzdělávání v souvislosti NSK Vymezit pojem andragogika a její vyuţití v oblasti celoţivotního vzdělávání Aplikace distančního vzdělávání na středoškolské úrovni Multimediální moţnosti podpory distančního vzdělávání Role e-learningu v distančním vzdělávání Vztah učitel ţák v distančním vzdělávání Problémy distančního vzdělávání v oblasti středního školství Vytvořit metodiku distančního vzdělávání na střední škole 1 1 Viz Příloha č. 2 Metodika distančního vzdělávání na středoškolské úrovni
2 VÝCHODISKA PROJEKTU 2.1 Formy studia celoţivotního vzdělávání Celoţivotní vzdělávání většinou představuje studium při zaměstnání formou večerního, dálkového nebo distančního studia. Na středních školách byla tato oblast vzdělávání aţ dosud většinou realizováno formou dálkového a to zejména o oblasti nástavbového, akreditovaných kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů. S večerní a distančního formou studia na středních školách se setkáme jen zřídka (viz dále kapitola 4 Současný stav distančního vzdělávání v oblasti středního školství) Školský zákon 2 definuje večerní, dálkovou a distanční formu studia následovně: večerní formou vzdělávání je výuka organizovaná pravidelně několikrát v týdnu v rozsahu 10 aţ 18 hodin týdně v průběhu školního roku zpravidla v odpoledních a večerních hodinách, dálkovou formou vzdělávání je samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 aţ 220 konzultačních hodin ve školním roce, distanční formou vzdělávání je samostatné studium uskutečňované převáţně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi. Z výše uvedeného vyplývá, ţe v oblasti středního školství je celoţivotní vzdělávání v České republice realizováno především dálkovou a v některých případech večerní popř. distanční formou studia. Distanční formu s podporou informačních technologií lze povaţovat v oblasti celoţivotního vzdělávání za nejefektivnější, přesto se ve středním školství, jak z níţe uvedené analýzy vyplývá, velmi málo vyuţívá. 2.2 Pouţité termíny Níţe uvádíme termíny, které můţeme najít ve vysokoškolských skriptech a z kterých budeme dále vycházet při aplikaci celoţivotní vzdělávání formou distančního vzdělávaní na úrovni střední školy. 2 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 25, odst. 1 písm. b), c), d).
Je jisté, ţe tyto termíny budeme muset dále přizpůsobit potřebám středních škol. 2.2.1 Celoţivotní vzdělávání (učení) Celoţivotní vzdělávání anglický termín lifelong learning (dále CV), často také bývá uţíván termín celoţivotní učení pro zdůraznění aktivní role učícího se jedince, lze charakterizovat jako kontinuální vzdělávací proces. CV představuje zásadní změnu v přístupu ke vzdělávání, kdy veškeré vzdělávání jak v rámci vzdělávacího systému, tak mimo něj, je chápáno jako jediný propojený celek, který umoţňuje přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a umoţňuje získání kvalifikace různými vzdělávacími cestami v průběhu celého ţivota. Formalizovaný vzdělávací systém vytváří pro toto pojetí celoţivotního vzdělávání nezbytný základ, avšak tvoří pouze jednu součást celoţivotního vzdělávání. CV povaţujeme za vnitřně strukturovaný celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a umoţňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během ţivota. CV zahrnuje 3 : formální vzdělávání, neformální vzdělávání, informální vzdělávání 2.2.1.1 Formální vzdělávání Vzdělávání se realizuje ve vzdělávacích institucích, jejich funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Zahrnuje na sebe navazující vzdělávací stupně a typy, které jsou určeny buď celé populaci (např. základní povinné vzdělání) nebo určitým skupinám populace (např. středoškolské a vysokoškolské vzdělávání). Absolvování tohoto vzdělávání je zpravila potvrzeno certifikátem (výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom apod.). Výsledkem formálního vzdělávání je určitý stupeň vzdělání. 3 Bočková Věra, Andragogické centrum otevřeného a distančního vzdělávání univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc 2002
2.2.1.2 Informální vzdělávání Je proces získáván vědomostí, osvojování dovedností a postojů z kaţdodenních zkušeností, z prostředí a z kontaktů s jinými lidmi. Probíhá v rodině, mezi vrstevníky, v práci, ve volném čase, při cestování, čtení knih a časopisů, při poslechu rozhlasu, sledování televize, při návštěvě výstav, divadel a kin. Na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání je neorganizované, nesystematické a instituciálně nekoordinové. 2.2.1.3 Neformální vzdělávání Je organizované a systematické vzdělávání, které se realizuje mimo formální systém. Je zaměřeno na určité skupiny populace a organizují je různé instituce (např.. Podniky, kulturní zařízení, nadace, kluby ). Zahrnuje např. programy funkční gramotnosti pro dospělé, zdravotní výchovu, plánování rodičovství, rekvalifikační kurzy, kurzy práce s počítačem, kurzy výtvarného zaměření). 2.2.2 Andragogika (z řeckého anér, andros = muţ + agein=vést), doslovný překlad vedení dospělých V angličtině převáţně: "adult education" (andragogy) V němčině převáţně: "erwachsenebildung" (andragogik) Věda o výchově dospělých, vzdělávání dospělých a péči o dospělé, respektující všestranně zvláštnosti dospělé populace a zabývající se její personalizací, socializací a enkulturací (Palán, 1997) Andragogiku lze v současnosti chápat jako oblast sluţeb jednotlivcům, skupinám, institucím, organizacím nebo celospolečenskému charakteru, která tvorbou vzdělávací nabídky slouţí k uspokojování vzdělávacích zájmů a potřeb dospělých. (Beneš, 1997) 2.2.3 Distanční vzdělávání 4 Níţe uvedená specifikace termínu Distanční vzdělávání je podle teorie, která je určená vysokým školám, jiná v současné době bohuţel neexistuje. 4 David Nocar, Irena Hoblíková, Lucie Snášelová, Monika Všetulová, E-learning v distančním vzdělávání, Centrum distančního vzdělávání UP Olomouc, Olomouc 2004, str. 7 10
Distanční vzdělávání (DiV) anglicky distance education (DE) nebo distanc learning Je forma vzdělávání uskutečňované převáţně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popřípadě spojené s individuálními konzultacemi 5. Při této formě jsou studující a vyučující trvale nebo převáţně odděleni. Za protipól povaţujeme prezenční formu studia, pro kterou je charakteristický pravidelný, respektive denní a osobní kontrakt studujících a vyučujících ve vzdělávacím procesu. Vzhledem k výše uvedenému oddělení studujících od školy a pedagogů je nebytnou podmínkou pro správné uskutečňování distanční formy vzdělávání vybudování komplexního systému podpory studia. Studujícímu, který nemá moţnost přímého kontaktu s pedagogem, musí vzdělávací instituce vytvořit takové zázemí, které tento nedostatek účinně kompenzuje. V distančním studijním materiálu věnovaného k problematice e- learaningu v distančním vzdělávání, centra distančního vzdělávání UP Olomouc, ze kterého čerpáme některé poznatky pro tuto práci, se uvádí, ţe podpůrný systém musí být vybudován na čtyřech základních pilířích: Organizace studia Studijní materiály Tutor Kontakt F2F 2.2.3.1 Organizace studia Zahrnuje administrativní agendu studentů, dodávku studijních materiálů, zabezpečení systematického informačního servisu, vybudování motivujícího prostředí ke studiu a udrţované partnerské komunikace. Studijní středisko Zajišťuje organizační servis studia. Je nedílnou součástí organizační struktury vzdělávací instituce, která realizuje distanční formu vzdělávání. Jedná se o pracoviště administrativního charakteru. Součástí studijního střediska by měly být prostory určeny pro osobní a skupinové konzultace. Administrátor Je klíčovým pracovníkem, který zabezpečuje komplexní servis pro studenty a tutory 5 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 25, odst. 1 písm. d).
2.2.3.2 Studijní materiály Hlavním rysem DiV je samostatnost studujících v procesu učení. Účastník distančního vzdělávání proto vţdy obdrţí tzv. distanční balík. Distanční balík představuje soubor studijních materiálů určených pro řízené samotné studium příslušného programu či kurzu. Balík kromě studijních materiálů a multimediálních pomůcek (audio, video, CD-ROM, DVD-ROM ) obsahu také studijního průvodce. Jedná se o návod pro studenta, který doporučuje, jak efektivně organizovat a řídit své vlastní studium. Studijní průvodce Zpravidla má dvě části: metodickou učí studenta, jak dosahovat potřebných studijních výsledků organizační informuje studenta o způsobu zabezpečení studia Vzhledem k výrazné autonomii studenta je nezbytné klást zvýšenou pozornost na didaktické zpracování studijních materiálů, které nahrazuje chybějící interakci mezi studentem a pedagogem. 2.2.3.3 Tutor Práce tutora (učitele v DiV) musí vykazovat zřetelné prvky multimediality. Tutor běţné komunikuje se svými studenty, prostřednictvím internetu, tedy elektronické pošty. Tutor vyuţívá multimédia také při vedení výuky. 2.2.3.4 Kontakt F2F F2F je zkratka pro anglický výraz face-to-face, tedy tváří v tvář. Metodika distančního vzdělávání zahrnuje také prezenční prvky (osobní kontakt F2F). Prezenční výuka v distančním studiu je pacifická svým charakterem a obsahem. Do této koncepce nepatří přednášky, výklad základního učiva. Distanční vzdělávání aplikuje tzv. tutoriály a workshopy, ve výjimečných případech videokonference.
Tutoriál představuje zpravidla nepovinné prezenční setkání studentů s tutorem. Jeho cílem je v rámci diskuse řešit praktické úkoly a případové studie, srovnávat výsledky a výkony ve studijní skupině, hodnotit a objasňovat způsob hodnocení, rozšiřovat informace související se studiem příslušných disciplín apod. Rezidenční, případně letní školy Jedná se zpravidla o povinná soustředění studujících, která jim dávají moţnost absolvovat potřebné laboratorní cvičení, výcvik dalších intelektuálních či praktických dovedností a získávat dostatečnou zpětnou vazbu k průběhu studia. Prezenční setkání jsou důleţitými prvky pro navázání osobního kontaktu studujících navzájem a s tutory 2.2.4 E-learning 6 2.2.4.1 Definice e-learningu E-learning lze chápat jako multimediální podporu vzdělávajícího procesu, spojenou s moderními informačními a komunikačními technologie pro zkvalitnění vzdělávání. 2.2.4.2 Formy e-learningu Podle způsobu vyuţití informačních a komunikačních technologií lze elektornické vzdělávání rozlišit na: Off-line výuku On-line výuku Off-line výuka Nevyţaduje, aby byl počítač propojen k síti internet Učební materiály jsou distribuovány na paměťových nosičích (diskety, CD-ROM, DVD-ROM) On-line výuka Vyţaduje, aby byl počítač připojen k síti internet. Distribuce učebních materiál se děje prostřednictvím síťových prostředků. On-line výuka můţe probíhat formou: 6 David Nocar, Irena Hoblíková, Lucie Snášelová, Monika Všetulová, E-learning v distančním vzdělávání, Centrum distančního vzdělávání UP Olomouc, Olomouc 2004, str. 14 18
synchronní asynchronní Synchronní forma Vyžaduje neustálé připojení počítače do sítě internet Distribuce učebních materiálů se děje prostřednictvím síťových prostředků Výuka se uskutečňuje v tzv. virtuální třídě Způsob výuky a komunikace s tutorem se váže na dohodnutý termín, je náročnější na konektivitu sítě Vykazuje vysoké přínosy při nízké časové náročnosti na celkovou dobu výuky Asynchronní forma Studující komunikuje s tutorem např. prostřednictvím počítačového diskusního fóra, popř. e-mailem, tj. v rozdílném čase Počítač je využíván jako řídící prostředek komunikace Studující mohu využívat fórum nejen pro komunikaci s tutorem, ale i mezi sebou. Při tomto asynchronním způsobu se mohou studijní materiály přenášet do počítače a je možné pokračovat ve studiu i off-line formou. Tato forma je časově flexibilnější, nenáročná na investice, avšak vyžaduje vysokou motivaci ze strany studentů. 2.2.4.3 Výhody e-learningu Vyšší efektivnost výuky Aktuálnost informací Přístup k materiálům odkudkoliv Přístup k materiálům kdykoliv Zapamatovatelnější forma informací Větší mocnit tetování znalostí Vyšší míra interaktivity Nižší náklady na vzdělávání Překonání případných zdravotních bariér 2.2.4.4 Nevýhody e-learningu Náročná tvorba kurzů Závislost na funkčnosti ICT Praktické zkušenosti studujícího s ICT Nerovný přístup k ICT Nekompatibilita Nevhodnost pro určité typy studentů
Nevhodnost pro určité typy kurzů 2.2.4.5 Hlavní součásti e-learningu Jako kaţdý jiný komplexní vzdělávací systém musí obsahovat základní sloţky: Obsah distribuci řízení Aby byl vzdělávací proces kompletní, musí kromě výše uvedených sluţeb obsahovat i lidské faktory, jakou jsou realizátoři kurzů (manaţer, administrátor, vývojář), tutoři a studující. Obsah e-learningu Představuje vzdělávací kurzy v elektronické podobě, popř. samostatné moduly, z nichţ se jednotlivé kurzy skládají. Obsah těchto kurzů bývá převáţně multimediálního charakteru. Součástí kurzu jsou i testovací moduly slouţící k ověření nově získaných vědomostí. Distribuce kurzů Kurzy jsou distribuovány pomocí internetu či intranetu. Pro distribuci v tomto síťovém prostředí jsou pouţívány internetové standardy. Řízení studia Jedná se o proces zajišťující správu kurů a sledování výsledků studentů. Tento proces se týká především manaţerů kurzů. Poskytuje jim přehled o úspěšnosti studujících a vyhodnocuje jednotlivé kurzy. 2.2.4.6 Úrovně elektronického vzdělávání Elektronické vzdělávání lze rozdělit do tří úrovní: První úroveň CBT (Computer-Based Training) Vzdělávání za podpory počítačů. Většinou je tato forma povaţována pouze off-line vzdělávání. Veškeré programy a kurzy jsou distribuovány na nosičích, jako jen pař. CD-ROM
Druhá úroveň WBT (Web-Based Training) Jde o vzdělávání pomocí webových technologií. Jedná se jiţ o on-line formu, programy a kurzy jsou distribuovány přes internet i intranet. Toto připojení je kromě distribuce kurzů důleţité především pro navázání komunikace mezi studentem a tutorem a mezi studenty navzájem, a to jak synchronně (chat, netmeetint), tak asynchronně (email, diskusní board). Třetí úroveň LMS (Learning Management Systém) Systém pro řízení výuky Jedná se o speciální software instalovaný na serveru poskytující mnohostrannou propust výuky. Je to soubor nástrojů, které umoţňují tvorbu, správu a uţívání kurzů v elektronickém prostředí. Tyto kurzy jsou rozšiřování prostřednictvím internetu nebo intranetu, takţe je moţné do nich odkukliv vstoupit pomocí běţného internetového prohlíţeče. Kromě nástrojů pro tvorbu, správu a distribuci kurzů obsahu LMS nástroje pro komunikaci mezi studujícími a tutorem, jak pro komunikaci mezi studenty navzájem. Dalším důleţitým znakem LMS jsou nástroje hodnocení studijních výsledků a zpětnou vazbu. LMS splňuje tyto základní funkce: Rozhraní pro tvorbu, správu a prezentaci elektronických kurzů Komunikace mezi studentem a tutorem a komunikace mezi studenty navzájem Hodnocení studijních výsledků (úkoly, testy).
3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ Distanční vzdělávání na středních školách V jaké míře je zastoupeno distanční vzdělávání na středních školách v oblasti celoţivotního vzdělávání ve srovnání s formami dálkového, a večerního studia jsme provedli pomoci vyhledávač portálu Atlasu školství 7. V databázi se nachází celkem 1 417 středních škol a z toho: Večerní formu studia nabízí 40 škol Dálkovou formu studia nabízí 345 škol Distanční formu studia 24 škol (ve školním roce 2009/2010 je to pouze 20 škol) Seznam konkrétních škol, které aplikují distanční vzdělávání, uvádíme v Příloze č. 1 3.1 Jiná vzdělávací zařízení V rámci celoţivotního vzdělávání na portálu elabyrint 8 lez nabídku cca 196 e-learnigových kurzů. Jedná se především o jazykové kurzy, bezpečnosti práce, ovládání softwarových aplikací, účetnictví aj. V kurzech se většinou vyuţívá pro výuku vlastní e-learnigových aplikací, které obsahují výklad a on-line testy. U jazykových kurzů se jedná o systémy výuky fy. LANGMaster International s.r.o. V několika málo případech se lze setkat s vyuţitím systém LMS Moodle například u Distanční školy výţivy MHRA, spol. s.r.o., která nabízí internetové kurzy v oblasti výţivy. 7 Viz http://www.atlasskolstvi.cz/ 8 Viz http://www.elabyrint.cz/
4 DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z ANALÝZY SOUČASNÉHO STAVU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH 4.1 Současný stav distančního vzdělávání na středních školách Z výše uvedeného analýzy vplývá, ţe pouze cca 20 středních škol v celé ČR nabízí formu distančního vzdělávání. Jen 5 z nich vyuţívá pro výuku v distančním vzdělávání plné elektronické podpory. Systém řízení výuky LMS Moodle, který je poskytován zdarma jako licence Open Source, vyuţívají 3 školy: Gymnázium, Plzeň Střední škola ekonomicko-podnikatelská Spektrum, s.r.o. Mladá Boleslav Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Systém řízení LMS výuky edoceo od fy.task: Střední odborná škola ochrany osob a majetku, Ostrava, s.r.o. Výukového prostředí Class server od fy. Microsof, elektronické pošty a komunikačního programu Skype : Střední průmyslová škola stavební Valašské Meziříčí U zbývajících škol elektronická podpora výuky v oblasti distančního vzdělávání není prakticky podporována. V některých případech je tato forma chápána spíše jako korespondenční s individuálními konzultacemi nebo určitá volnější forma dálkového studia. 4.2 Návrh na řešení 4.2.1 Dálková a distanční forma vzdělávání Dálková a distanční forma vzdělávání, jsou si velmi podobné. Společné pro obě formy je, ţe zahrnují samostatné studium. Rozdíl je pouze v počtu povinných a nepovinných konzultacích (prezenčních) hodin.
U dálkové formy je počet těchto konzultací přesně stanoven zákonem 9 v rozsahu 200 220 hodin ročně včetně hodin určených pro hodnocení ţáků. U distanční formy počet povinných konzultací není stanoven, přesto se tato forma bez určitého počtu prezenčních hodin neobejde, jako například u zkoušek, které je nutno vykonávat prezenčně nebo povinné konzultace při zahájení studia popř. studijního roku. 4.2.2 Dálková forma vzdělávání S touto formou vzdělávání se setkáme ve středním školství zejména u nástavbového studia. V menší míře u studia střední školy. U krátkodobých a rekvalifikačních kurzů se tato forma prakticky nevyuţívá. Při výuce se vyuţívá učebnic denní formy studia. Školy k organizování výuky u této formy mají dva přístupy: Konzultace se uskutečňují v jednom dni každý týden v odpoledních a večerních hodinách. Hodnocení žáků se provádí průběžně v konzultačních hodinách. Konzultace se uskutečňují každých 14 dnů v odpoledních a večerních hodinách v pátek a po celý den v sobotu. Hodnocení žáků se provádí zkoušením na konci pololetí v předem stanovených termínech v odpoledních a večerních hodinách v některém dni v týdnu. Při výuce podporu informačních a komunikačních technologií školy vyuţívají minimálně. Autor této studie má osobní zkušenosti s touto formou studia. Po konzultaci s kolegy z jiných škol lze konstatovat, i kdyţ jsou konzultace povinné, v praxi účast ţáků na konzultacích mnohdy nepřevýší 75 %. Jedná se většinou o ţáky starší 18 let, kteří si mnohou neúčast sami omlouvat. Nízká účast je většinou způsobena podmínkami, které mají v zaměstnání. Velkým problémem v této formě vzdělávání je z důvodu velmi malé hodinové dotace výuka cizího jazyka. Připravovaná státní maturita, která je ke znalostem z cizího jazyka nekompromisní tento problém za současných metod výuky ještě prohloubí. 9 Viz Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 25, odst. 1 písm. b).
4.2.3 Distanční forma vzdělávání S formou distančního studia v ČR se můţeme setkat výhradně u vysokých škol. Za tím účelem od roku 1995 problematikou distančního vzdělávání se zabývá Národní centrum distančního vzdělávání, které je součástí Centra pro studium vysokého školství. Metodika distančního vzdělávání je zde však zpracována výhradně pro potřeby vysokoškolských programů. Mimo akademickou půdu v daleko menší míře je tato forma poslední dobu realizovaná i na středních školách ve studijních oborech a nástavbovém studiu (viz výše provedená analýza). 4.2.4 Porovnání forem dálkového a distančního studia Dálkové studium Vhodná pro oblast celoţivotního vzdělávání a studium při zaměstnání Distanční studium Vhodná pro oblast celoţivotního vzdělávání a studium při zaměstnání Forma je zaloţena na samostudiu ţáka s podporou konzultačních hodin Forma je zaloţena na samostudiu ţáka s podporou konzultačních hodin Rozsah konzultačních (prezenčních) hodin je stanoven zákonem v rozsahu 200 220 hodin ve školním roce Rozsah konzultačních (prezenčních) hodin není stanoven Ke studiu se vyuţívá studijních materiálů a učebnic pouţívaných v denním studiu Ke studiu se vyuţívá studijních opor speciálně připravených pro potřeby distančního studia Informačních technologie se mohou vyuţívat jako aktivní podpory studia Informační technologie se vyuţívají převáţně nebo zcela.
Z výše uvedeného vyplývá, ţe distanční forma vzdělávání v oblasti celoţivotního vzdělávání je pro ţáka mnohem vstřícnější. Z uvedeného důvodu pro řadu ţáků bude výhodnější distanční neţ dálková forma studia. Organizace distančního studia je však pro střední školu mnohem náročnější, proto v současné době školy dávají přednost dálkové formě. 4.2.5 Distanční studium a Národní soustava kvalifikací Distanční forma studia při zaměstnání představuje mnohem efektivnější studium neţ ostatní formy s ohledem na moţnost vyuţívat při výuce v široké míře moderních informačních technologií. Můţe být rovněţ východiskem pro celoţivotní vzdělávání. Význam celoţivotního učení neustále narůstá. Jeho formy jsou stále rozmanitější a orientovat se v nich je čím dál sloţitější jak pro zaměstnavatele, tak pro občany. Jediným společným prvkem, který tuto orientaci umoţňuje, jsou výsledky učení. S jejich pomocí lze srovnávat různé formy učení a vzdělávání. Navíc jsou pro kaţdého zaměstnavatele nejpodstatnější informací o tom, co zájemce o práci umí. Popis kvalifikací prostřednictvím výsledků učení by tak měl být jednou ze základních podmínek pro to, aby lidem mohly být uznávány jejich skutečné odborné znalosti a dovednosti nezávisle na způsobech, jak je získali. Aby výsledky učení byly všem srozumitelné, je nutné je promítnout do přehledné a jednoznačně popsané soustavy. Tento účel bude plnit Národní soustava kvalifikací (NSK). NSK by měla umoţnit jejich identifikaci, třídění a zařazování, měla by vytvořit podmínky pro jejich uznávání a certifikaci. NSK nebude nahrazovat stávající kvalifikační a vzdělávací systémy, ale bude se snaţit o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění. Bude tvořit spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání. Národní soustavou kvalifikací se rozumí veřejně přístupný registr všech úplných a dílčích kvalifikací potvrzovaných, rozlišovaných a uznávaných na území České republiky. NSK vzniká v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a jejím cílem je uvést tento zákon v ţivot. Nejvhodnější formou dalšího vzdělávání pro získání dílčích popř. úplných kvalifikací budou kurzy distančního vzdělávání, které této formě nejvíce vyhovují. Distanční forma studia umoţní bez přerušení odborně praxe doplnit uchazečům teoretické znalost potřebné ke sloţení příslušné kvalifikační zkoušky.
4.3 Výhody distančního vzdělávání pro střední školu Organizování formy distančního studia na středních školách můţe vyřešit řadu problémů, které je v současné době a v nejbliţších letech čekají. 4.3.1 Problémy s nízkým počtem ţáků Vlivem demografického vývoje obyvatelstva ČR se na středních školách neustále sniţují počty přijímaných ţáků. 4.3.2 Problémy se zajištěním učebních prostor pro výuku Demografický vývoj na druhé straně sníţil počty ţáků na základních školách a řada středních škol, zejména soukromých, měla moţnost vyuţít, uvolněné učební prostory na základních školách, kde v řadě případů docházelo k jejich slučování apod. V posledních letech se prudce zvýšila porodnost a obce začínají s těmito uvolněnými prostorami znovu počítat. Během krátké doby, budou muset střední školy tyto učební prostory základních škol, znovu uvolnit. Podle našich informací jiţ nyní některé střední školy s tím mají problém. 4.3.3 Řešením současných problémů středních škol je moţné pouze organizováním jiných, efektivnějších forem vzdělávání Z výše uvedeného v nejbliţších letech střední školy budou muset řešit problémy se získáním nových ţáků a s učebními prostorami. Řešením těchto problémů je: 1. přesunout vzdělávací aktivity do oblasti celoživotního vzdělávání, které v ČR dosud nedosahuje potřebné úrovně 2. při výuce využívat co nejvíce metod výuky, které jsou vysoce efektivní, avšak velmi málo náročné učební prostory. Distanční forma studia je přímo ideální pro splnění výše uvedených podmínek a je pro ţáky i školu v blízké době velmi perspektivní a efektivní. Přesto v současné době většina středních škol dává přednost formě dálkové studia. Je to dáno nejspíše tím, ţe pro školu je tato forma mnohem jednodušší. Nevyţaduje prakticky ţádnou přípravu a není příliš náročná pro učitele. Učitelé zde vyuţívají často učebních metod denního studia bez jakékoliv podpory informačních technologií. To je také důvodem velmi malé úspěšnosti ţáků, dálkového studia, většinou dokončí cca 30 % z celkově přijatých ke studiu. (Vycházíme ze zkušenosti autora tohoto materiálu). Zavedením státní maturity lze očekávat, ţe úspěšnost můţe být ještě niţší.
5 ZÁSADY A PRINCIPY VEDENÍ PROJEKTU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 5.1 Východiska V současné době problematika DiV je rozpracována pouze Národním centrem distančního vzdělávání, které je součástí Centra pro studium vysokého školství. Zpracovaná metodika od uvedeného centra však vychází z potřeb vysokých škol, které se řídí zákonem č. 11/1998 Sb., o vysokých školách. Střední škola ve srovnání s vysokou školou bude mít v oblasti distančního vzdělání svoje specifika, která níţe uvádíme. Vysoká škola Problematikou se zabývá od roku 1995 Národní centrum distančního vzdělávání, které je součástí Centra pro studium vysokého školství. Následně jednotlivé vysoké školy pro tuto oblast mají vyčleněna odborná pracoviště. Střední škola Dosud neexistuje ţádná metodická podpora. Je upraveno vysokoškolským zákonem č. č. 11/1998 Sb. Zákonnou úpravu tato forma studia na úrovni střední školy získala teprve přijetím nového školského zákona č. 561/2004 Sb. s účinností od 1.1 2005, kde je distanční vzdělávání definováno jako samostatná forma.