Vývoj kartografie a mapování Seminář 2005
Prehistorické památky Nález 2 kostěných destiček ze Schaff-hausenu (nález 1911, Švýcarsko) Rytiny ve skalách údolí Jeniseje a u Ladožského jezera Rytina na klu mamuta z Pavlovic na Moravě Bedolinská mapa na ledovcových obrazech v severní Itálii
Starověká kartografie Mezopotámská hliněná destička 2500-2200let p.n.l.-gasur (u Kirkuku v Iraku) Hliněná destička mapy světa z novobybylon-ské říše 6,stol.p.n.l.(Britské muzeum Londýn)
Starořecká kartografie Milétská škola- Anaximandros 611-546 p.n.l.-země jako válec s podstavou obydlenou lidmi (550p.n.l.) Hekataios 550-480p.a.l. opravuje Anaximandrovu mapu Aristogoras (500p.n.l.) Další školy řecké Demokritos z Abdéry(460-370p.n.l.) poslední odpůrce kulatosti Země Eforos z Kým a Eudoxos z Knidu(408355p.n.l.)už učí o kulatosti Země Dikiardchos z Messeny žák Aristotela (350-290p.n.l.) určuje zemské souřadnice se středem na Rhodu Erasthotenes z Kyrény (275-195p.n.l.) vypočítává obvod Země Kratés z Mallu žák Erastothena sestrojuje v Permu r.150p.n.l.první globus (nezachoval se) Klaudios Ptolemaios (90-160n.l.) největší alexandrijský starořecký geograf Geografiké Hyfegénis (GEOGRAFIA)-r.141 v 8 knihách v opisech jen část zachována ve Vatikánské knihovně (13,stol.) CODEX URBINAS GRAECUS i popis 2 kuželových zobrazení oiekumény
Starořecká díla kartografie známe z jejich popisů
Starořímská kartografie Agrippova mapa (63-12 p.n.l.) s měřením cest Augustových a oikumény císaře Ceasara Pergamenová kopie Aggripovy mapy zachycena v tzv.peutingerově mapě (1508) z 12 11 listů 56x32cm na válečku (uložena ve Vídni) Plán Říma 203-208n.l.rozkazem Maxima Severa 18,3x13,3m v měřítku 1:189 až 1:413 (zachovány zlomky) Nejstarší dochovaný globus -Farnéský Atlas (asi 150n.l.) mramorová socha obra nesoucího Zemi-o 65cm(Neaposlé museum, nález 1575)
Středověká kartografie rozdíly podle oblastí Úpadek kartografie v latinské Evropě a změna v ilustraci teologických textů Návaznost byzanské kultury na starořeckou kartografii a to včetně Aristotelovy představy o kulatosti Země Islám navazuje na starořeckou kartografii ale později islamizace omezuje vývoj Čína se stává novým pólem kartografie
Středověká Evropa Beatovy mapy a jejich odvozeniny-beat (730-798) mnich z Asturie skupina 10ti oválných map se středem ve Svaté zemi Pásmové mapy podle odrazu římských map z 1.stol. T-mapy (O-T mapy - orbis terarum) Portulánové mapy
O-T mapy Izidor Španělský, biskup a geograf (560-636) -nejstarší česká mapa světa v Kronice Vavřince z Březové1370-1434) Ebersdorfská mapa 1234 od Angl.Gervasiuse z Tilbury o průměru 356cm Herefordská mapa Richarda z Haldinghamu a Laffordu 1280 o průměru 132cm Peitro Viscontiho mapa světa 1320 a Fra Maurova mapa o průměru 2m
Portulánové mapy mapy pobřeží sloužící zejména k navigaci rozvojem mořeplavbami
Islám a arabská kartografie středověku Navazuje v prvním obdobím na starořeky Překlad v 9.století Ptolemaiovu Geografii-Mamúnská mapa světa (809-833) Al-Choerezmí (780847) kniha cest a zemí podle Ptolemaia Odpoutává se od Evropy-Al Bachlí (zemřel 943)-Kniha zemských pásem s 21 mapami-vrchol islámu Najstarší nebezský arabský globus -1080
Pozdní středověká arabská kartografie Mapy kruhové s Mekkou uprostřed, ornamenty ale chyby polohy Normansko-arabské období mapa Al-Idrísího (10991162) obdélníková mapa světa (70listů z r.1154 vydaná v knize vévody Rogera na Sicílii-nejvýznamnější arabské dílo kartografické
Byzantská kartografie Navazuje na starořeckou kartografii Syrská škola ovlivňuje ústup od kulatosti Země-Konstantin z Antiochie 6.stol.ve spisu Christianiké Topografia (r.577 ) -země je deska - oikumene Mosaiková mapa maébská (u Mrtvého moře) z let 560-565 (z 280m2 torzo 18m2)
Kartografie v Číně Nejstarší topografická vojenská mapa střední Číny-168 př.n.l.na hedvábí Kia-Tan (729-805) předloha 2 map Číny (10x11m) z r.1137 vyrytých na stěně v SiAn-Fu: Mapa Číny a barbarů 1:4 500 000 Mapa stop Jua 1:3500000 (císař Ju, čtverce sítě 75x80cm) Šen Kuo (1067) mapa všech Čchou a Hsien 1:900 000 Tištěná mapa 1155 Velká mapa 1320 v revizi Lo-HungKhsiena v Atlasu 1560
Renesance kartografie Zlom pro vývoj kartografie: Objev Ptolemaiovy Geografie Velké cesty a objevy mořeplavců Vynález knihtisku Mapová díla jsou vydávána v prvních atlasech, které jsou soubory map různých zemí. Vznikají nová vydavatelství nejprve Nizozemí a později ve Francii, Německu a Velké Británii
Kartografická nakladatelství Abraham Ortelius - Theatrum orbis Terrarum (1570-70 map na 53listech, 41vydání) Gerhard Mercator-Atlas sive cosmografica meditaciones de fabrika mundi et figura 1585-1595 dokončil syn Rumold Joducus Hondius a synové a pak švagr Jan Jassonius - od 1604 Atlas Novus Gerhard de Jode 1578- Speculum orbis terrarum Lucas Janszoon Waghener-1584 námořní atlas Wilem Janszoon-Blaeuw 1631 Appendix Theatri A.Ortelii et Mercatoris a jeho synové Atlas maior sive Cosmographia Blaviana Fr.A.Sanson, Angl.CH.Saxton aj.seller,it.v.coronelli
Reformace kartografie Od 1700 zeměměřičství, triangulace, státní a vojenská mapování Francie-J.Pickart - 1679,J.B.Bourguigniond Anvill-1749 Kritická mapa Afriky,C.F.Cassiny de Thury Carte geometrique de France(1744-1789 1:86000) E.Halley (1656-1742) izogony Atlantiku-1701 Fadenovy a Arrowsmithovy atlasy 19,století P.Anich Mapa Tyrol 1:103800(1760-1769)
Nejstarší mapy naší vlasti Nejstarší mapou Čech 1518 - Klaudiánova mapa 1:637000 Fabriciova mapa Moravy1569,1:288000 Helwigowa mapa Slezska 1561 1:550000
Crigingerova mapa Čech 1568 publikována v různých atlasech
Crigingerova mapa v Mercatorově atlasu
Aretinova mapa Čech 1619 1:504 000
Aretinova mapa v Mercatorově atlasu 1623
STÁTNÍ TOPOGRAFICKÁ MAPOVÁ DÍLA Müllerovo mapování (1708-1720) topograf Jan Krištof Müller mapa Uher (1:550 000), rok 1709 mapa Moravy (1:166 000), rok 1716 mapa Čech (1:132 000), rok 1720 Tyto mapy byly používány více jak 100 let a byly podkladem pro I. historické vojenské mapování. Reinerovy rytiny v rozích
Müllerova mapa Čech
I. Vojenské mapování (Josefské, 1763-1787) o Mapování bylo zahájeno na základě nařízení císařovny Marie Terezie a dokončeno za vlády Josefa II. Pro mapu bylo zvoleno měřítko 1:28 800. Mapování se provádělo bez geodetických základů.podkladem byly Mullerovy mapy. Pro značné polohové deformace se mapy nedaly spojit v jeden celek. Avšak tyto mapy jsou výborným podkladem pro studium vývoje krajiny.
I. Vojenské mapování (Josefské, 1763-1787)
II. Vojenské mapování (Františkovo, 18071869) Bylo prováděno na geodetických základech. Mapovací práce trvaly však příliš dlouho.využito bylo současné tvorby katastrálního mapování, vytvářené trigonometrické sítě a nivelační sítě.
III. Vojenské mapování (1870-1883) Podkladem Besselův elipsoid v polyedtrickém zobrazení. Topografické sekce 1:25000 zpracovány do speciální mapy 1:75000 a generální mapy 1:200000