Úvod do sociologie globalizace Kód předmětu: ASGV00443 LS 2016 Čas: úterý 14:10-15:45 Kde: Celetná 13, místnost 17 Atestace: zápočet Kapacita: max. 20 Forma kursu: seminář (0+2) Kredity: 4 PhDr. Oleg Suša, CSc. Mgr. Petr Lupač, Ph.D. (garant kursu) susa@lorien.site.cas.cz Petr.Lupac@ff.cuni.cz Jilská 1, místnost 209A Celetná 20, místnost 114 Konzultace: po domluvě Konzultace: viz web katedry sociologie Anotace: Porozumění současným společnostem není možné bez pochopení složitého a mnohovrstevnatého procesu, pro nějž se vžilo označení globalizace. Analýza jakéhokoli závažného společenského problému dnes nemůže dát úplné a uspokojivé odpovědi, pokud sociolog zůstane uvězněn v hranicích lokality či národního státu. Od konce bipolárního rozdělení světa patřila globalizace k nejdiskutovanějším společenským jevům, u nichž často sociologická reflexe předběhla realitu a umožnila tak později předním sociologům položit si otázku, proč širší společnost nebrala vážně jejich předpovědi příchodu globálních ekonomických krizí, migrační krize, globální ekologické krize atd. Primárním cílem kursu je seznámit účastníky se základními sociologickými přístupy ke studiu globalizace a prohloubit schopnost přemýšlet o sociálních jevech jako o součástech mnohovrstevnatých globálních procesů. Důraz bude kladen na širší souvislosti diskutovaných jevů, aktuálnost a provázanost výkladu. Sekundárním cílem kursu je pokusit se odpovědět na otázku, do jaké míry je dnešní svět živoucím naplněním minulých reflexí globalizace a do jaké míry je (opětovným) únikem historie před pokusy o její svázání sociologickou teorií. Výuka bude probíhat prostřednictvím kombinace studentských referátů, řízené diskuse a přednášky. Atestace, organizace kursu a pravidla hodnocení: Od studentů se očekává pravidelná aktivní účast na hodině, podmínkou udělení zápočtu je průběžné studium podkladových textů, přednesení referátu na hodině, příprava koreferátu a přijetí seminární práce. Aktivní účastí je myšlena systematická příprava na diskusi sestávající z četby podkladových textů o rozsahu cca 20-30 stran týdně (kde možné, tak v českém jazyce) a zaslání alespoň šesti stručných reflexí k podkladovým textům. Reflexe představuje alespoň jeden odstavec sestávající ze shrnutí základních či nejinspirativnějších myšlenek a alespoň jednoho dotazu či kritického komentáře, vedoucí k lepšímu pochopení problematiky. Podkladové texty se doporučuje číst zběžně, cílem je kultivace studenta v zachycení
základních a inspirativních myšlenek textu bez nutnosti hloubkového detailného čtení (to se očekává u referátů a koreferátů). Smyslem četby podkladových textů je zvýšení schopnosti účastnit se diskuse v semináři a snazší porozumění výkladu. Docházka nebude kontrolována. Texty k referátům o rozsahu cca 20 30 stran budou rozebrány na úvodní hodině. Cílem referátu je na prostoru max. 10 minut představit základní teze autora (případně i pár větami autora, pokud je to relevantní), kriticky text zhodnotit a poskytnout dotazy a vodítka k další diskusi nad tématem. Koreferát bude sestávat z nastudování referovaného textu za účelem kladení dotazů a kritiky referovaného textu (a případně i referujícího). Osnova referátu a dotazy či kritiky koreferátu o min. 500 znacích (max. 1800 znaků) musí být zaslány vždy do pondělí (8:00 ráno) daného týdne. Seminární práce má být napsána na studentem vybrané téma přímo související s globalizací (po domluvě s garantem kursu lze napsat i práci o autorovi, pojmu či teoretickém přístupu). Seminární prací není myšlena písemná verze referátu (nemá tedy být textem referujícím o jedné knize), může však jít o jeho rozpracovanou verzi zaměřenou na určité téma, přístup či problém. Práce má doporučený rozsah 6-15 normostran bez seznamu literatury, citačním stylem je APA. Soubor s prací odevzdávejte prostřednictvím moodle pod názvem Příjmení_text ve formátech doc(x) nebo rtf. Předpokládá se, že smyslem práce je kultivace studentů ve schopnosti psaní odborného textu, úkol je tedy završen poskytnutím zpětné vazby k odevzdanému textu. Práce může být vrácena k přepracování při velmi závažných nedostatcích (práce nemá hlavu ani patu; není jasné, co je cíl práce a k čemu autor/-ka došel/-la; není použit cit. styl či jsou přítomné náznaky plagiátu), a to maximálně dvakrát. Po skončení LS 2016 může odezva na práci trvat 2-3 týdny. Nejzazší termín odevzdání práce je 3. 9. 2016. Organizační platformou kursu je moodle (heslo na úvodní hodině). Uzavření atestací ke kursu je 8. 1. 2017. Za kontrolu plnění atestace a komunikaci ohledně plnění atestace je zodpovědný garant kursu. Plánovaná struktura kursu: I. Úvod do kursu, vymezení základních pojmů (globalita, globalismus, globalizace, globální problémy, světový vs globální), specifičnost sociologického přístupu ke globalizaci, historický a strukturální přístup jako ideální typy II. Historicko-strukturální přístupy a. Historie a dynamika globalizace, globalizační vlny (G. Therborn) b. Teorie světového systému (I. Wallerstein) III. Strukturálně-historické přístupy ke studiu globalizace a. Kulturní globalizace, glokalizace a hybridizace (Robertson, Pieterse, Appadurai) b. Akcent na technologie zpracování a přenosu informací globální vesnice (McLuhan), globalizace médií, síťová informační společnost (Castells) c. Perspektiva sociálního prostoru, víceúrovňová globalizace, globalizace a urbanizace, globální města (Harvey, Sassen) d. Ekonomizující pojetí globalizace globální kapitalismus, ekonomičtí aktéři globalizace, globální třídy, regionalizace, kapitalismus jako kasino (Ohmae, Sklair, Strange)
e. Interakce globalizace a státu: konec národního státu? Teritoriální a mocenské posuny. Globalizovaná politika, institucionální pilíře globalizace (Calhoun, Giddens, Ohmae, Sassen). f. Globalizace a kosmopolitismus jako reakce na globalizaci rizik: environmentalistické chápání globalizace a pojem světové rizikové společnosti (Beck) IV. Uzavření kursu: horizonty současné globalizace V. Bonusová výuka (po domluvě se studenty) diskuse nad návrhy seminárních prací Literatura shrnující: Beck, U. (2007). Co je to globalizace?: omyly a odpovědi. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Harrington, A. (2006). Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál, kpt. 14 Holubec, S. (2007). Teorie světového systému Immanuela Wallersteina. In J. Šubrt (Ed.), Soudobá sociologie I. Teoretické koncepce a jejich autoři (s. 9 39). Karolinum Press. Lupač, P. (2016). Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti. Praha: SLON, kpt. 3 Suša, O. (2010). Globalizace v sociálních souvislostech současnosti: diagnóza a analýza. Praha: Filosofia. Suša, O. (2013). Ke klasifikaci sociologických teorií soudobé globalizace: přístupy a problémy. In J. Šubrt (Ed.), Soudobá sociologie V: Teorie sociální změny (s. 358 386). Karolinum Press. Mooney, A., & Evans, B. (Ed.). (2007). Globalization: the key concepts. London ; New York: Routledge.
Literatura podkladová a referátová (úplné aktualizované znění a rozpis referátů na první orientační hodině): I. Úvod do kursu, organizační poznámky. Vymezení základních pojmů (globalita, globalismus, globalizace, globální problémy, světový vs globální), specifičnost sociologického přístupu ke globalizaci, historický a strukturální přístup jako ideální typy (16.2.) - II. Historicko-strukturální přístupy a. Historie a dynamika globalizace, globalizační vlny. Therborn, G. (2000). Globalizations: Dimensions, historical waves, regional effects, normative governance. International Sociology, 15 (2), 151-179 (pouze s. 158-166) NEBO Holubec, S. (2009). Sociologie světových systémů: hegemonie, centra, periferie. Praha: Sociologické Nakl. (SLON), s. 37-68 b. Teorie světového systému. Holubec, S. (2007). Teorie světového systému Immanuela Wallersteina. In J. Šubrt (Ed.), Soudobá sociologie I. Teoretické koncepce a jejich autoři (s. 9 39). Karolinum Press. Wallerstein, I. M. (2004). World-systems Analysis: An Introduction. Duke University Press, kpt. 2 (+3) Chase-Dunn, C., Kawano Y., & Brewer, B. D. (2000) Trade globalization since 1795: Waves of integration in the world-system. American Sociological Review, 65(7), 77-95
III. Strukturálně-historické přístupy ke studiu globalizace a. Kulturní globalizace, glokalizace a hybridizace. Podkladová/referátová literatura: Pieterse, J. N. (2009). Globalization and culture: global mélange (2nd ed). Lanham, Md: Rowman & Littlefield, s. 65-89 Appadurai, A. (1996). Modernity at large: cultural dimensions of globalization. Minneapolis, Minn: University of Minnesota Press, ch. 2 (s. 27-47) Robertson, R. (1995). Glocalization: Time-space and homogeneityheterogeneity. In M. Featherstone, S. Lash, & R. Robertson (Ed.), Global Modernities (s. 25 44). SAGE. b. Akcent na technologie zpracování a přenosu informací globální vesnice, globalizace médií, síťová informační společnost. Lupač, P. (2016). Za hranice digitální propasti: nerovnost v informační společnosti. Praha: SLON, s. 39-58 NEBO Castells, M. (2000). Materials for an exploratory theory of the network society. The British journal of sociology, 51(1), 5 24. Castells, M. (2009). Communication power. Oxford, UK; New York: Oxford University Press, s. 116-136 Thompson, J. B. (2004). Média a modernita: sociální teorie médií. Praha: Karolinum, kpt. 5 (Globalizace komunikace) McLuhanovo pojetí globální vesnice nutno vytěžit z následujících textů: McLuhan, M. (2000). Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. (I. Pondělíček, Ed.). Brno: Jota. (kpt 12 ) McLuhan, M. (2011). Jak rozumět médiím: extenze člověka. Praha: Mladá fronta. kpt. 1-3, 8, s. 45, kpt. 33
c. Perspektiva sociálního prostoru, víceúrovňová globalizace, globalizace a urbanizace, globální města. Sassen, S. (2007). Sociology of globalization (1st ed). New York: W.W. Norton, kpt. 2 Sassen, S. (2007). Sociology of globalization (1st ed). New York: W.W. Norton, kpt. 4 Castells, M. (2000). The Rise of the Network Society (2nd ed). Oxford ; Malden, Mass: Blackwell Publishers, s. 440-459 d. Ekonomizující pojetí globalizace globální kapitalismus, ekonomičtí aktéři globalizace, globální třídy, kapitalismus jako kasino. Steger, M. B. (2003). Globalization: a very short introduction. Oxford ; New York: Oxford University Press, kpt. 3 (37-55) Sklair, L. (1994). Capitalism and Development in Global Perspective. In Capitalism and development (s. 165 185). London; New York: Routledge. Dostupné z http://public.eblib.com/choice/publicfullrecord.aspx?p=180008 Robinson, I. W. (2010). The crisis of global capitalism. In M. Konings (Ed.), The great credit crash (s. 289 310). London ; New York: Verso. e. Interakce globalizace a státu: konec národního státu? Teritoriální a mocenské posuny. Globalizovaná politika, institucionální pilíře globalizace. Giddens, A. (2003). Důsledky modernity. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 55-73 Sassen, S. (2007). Sociology of globalization (1st ed). New York: W.W. Norton, kpt. 3
f. Globalizace a kosmopolitismus jako reakce na globalizaci rizik: environmentalistické chápání globalizace a pojem světové rizikové společnosti (Beck) Podkladová: Beck, U. (2004). Riziková společnost na cestě k jiné moderně. Praha: SLON, kpt. 1 (zejména od s. 38 dále) Beck, U. (2002). The cosmopolitan society and its enemies. Theory, culture & society, 19(1-2), 17-44. Beck, U. (2007). Co je to globalizace?: omyly a odpovědi. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), s. 103-131 Yearley, S. (1996). Sociology, environmentalism, globalization: reinventing the globe. London: SAGE, s. 142-151 IV. Uzavření kursu: horizonty současné globalizace -