Návody na cvičení ze ZVT (ZPRACOVATELSKÉ VLASTNOSTI TEXTILNÍCH VLÁKEN)



Podobné dokumenty
Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 5

VLASTNOSTI VLÁKEN Návody na cvičení Ing. Miroslava Pechočiaková, Ph.D. Ing. Jana Salačová, Ph.D. Ing. Veronika Tunáková, Ph.D.

Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 7 MECHANICKÉ VLASTNOSTI

Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE)

Interní norma č /01 Průměr a chlupatost příze

LibTex Systém projektování textilních struktur

1. Mechanické vlastnosti šitých spojů a textilií

Obr. 19.: Směry zkoušení vlastností dřeva.

STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU

Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály

4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU

TRHACÍ PŘÍSTROJ LABTEST 2.05

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY

Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek

Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 4

Theory Česky (Czech Republic)

Posouzení přesnosti měření

Kompaktní příze tvorba, struktura a vlastnosti

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI

Rada Evropské unie Brusel 25. října 2017 (OR. en)

Úloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK

Měřicí přístroje a měřicí metody

II. Zakresli množinu bodů, ze kterých vidíme úsečku délky 3 cm v zorném úhlu větším než 30 0 a menším než 60 0.

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM - Základní materiálové parametry

Základy navrhování průmyslových experimentů# (Design Of Experiments)

Univerzita obrany K-204. Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA. Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 398

SINTEX, a. s. Zkušební laboratoř textilních materiálů Moravská 1078, Česká Třebová ČSN EN ISO 1973 ZP-LM/3 (ČSN :1986) ČSN EN ISO 5079

(Text s významem pro EHP)

VYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍHO KALIBRÁTORU PRO ZKRÁCENOU ZKOUŠKU PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Korekční křivka napěťového transformátoru

T- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.

1 Švédská proužková metoda (Pettersonova / Felleniova metoda; 1927)

Teorie měření a regulace

CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

4 Stanovení krystalického podílu semikrystalických polymerů z hustotních měření

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Závislost odporu termistoru na teplotě

Hydromechanické procesy Hydrostatika

MORFOLOGIE VÝSTŘIKU - VLIV TECHNOLOGICKÝCH PODMÍNEK. studium heterogenní morfologické struktury výstřiků

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY. Ing. Jiří Litoš, Ph.D.

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů

Smyková pevnost zemin

LEE: Stanovení viskozity glycerolu pomocí dvou metod v kosmetickém produktu

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Vyjadřování přesnosti v metrologii

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Manuální, technická a elektrozručnost

1.1 Měření parametrů transformátorů

KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.

Korekční křivka měřícího transformátoru proudu

ZKOUŠKA PEVNOSTI V TAHU

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ TECHNOLOGICKÉ POSTUPY

Příloha č. 3. Specifikace požadavků na Univerzální trhací stroj s teplotní komorou a pecí. Univerzální trhací stroj s teplotní komorou a pecí

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123MAIN - Základní materiálové parametry

U Ústav technologie obrábění, projektování a metrologie

Příloha č. 3 Technická specifikace

OVMT Mechanické zkoušky

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT

LAB 3: Zkoušky ztvrdlé malty II

VSTUPNÍ KONTROLA MATERIÁLU, SUROVIN A LÁZNÍ. Základní vlastnosti a zkoušky

2.4.6 Hookův zákon. Předpoklady: Podíváme se ještě jednou na začátek deformační křivky. 0,0015 0,003 Pro hodnoty normálového napětí menší než σ

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Černé označení. Žluté označení H R B % C 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5

STAVEBNÍ LÁTKY CVIČEBNICE K PŘEDMĚTU AI01

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

kapitola 54 - tabulková část

Měření pevnosti slupky dužnatých plodin

Příklady ke cvičení Mechanika zemin a zakládání staveb

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

Technický list Geotextilie STANDARD DB 100 až 400

Proč elektronový mikroskop?

ÚVOD ZKOUŠENÍ PETROCHEMICKÉHO REAKTORU

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

Pracovní list žáka (ZŠ)

Ověřování povrchových vlastností stavebních materiálů. Ing. Jana Boháčová

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

Interní norma č /01 Stupeň kotonizace lýkových vláken

Pilotové základy úvod

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k

Zakládání staveb Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz

Elektronová Mikroskopie SEM

Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

Úloha 3: Mřížkový spektrometr

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů

VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ. #2 Nejistoty měření

Transkript:

Návody na cvičení ze ZVT (ZPRACOVATELSKÉ VLASTNOSTI TEXTILNÍCH VLÁKEN) Miroslava Maršálková 003

Náplň cvičení z předmětu ZPRACOVATELSKÉ VLASTOSTI TEXTILNÍCH VLÁKEN NÁPLŇ CVIČENÍ:. týden Úvod, bezpečnostní předpisy, pomůcky,zadání domácí práce. týden Úloha, zadání semestrální práce 3. týden Úloha 4. týden Úloha 5. týden Úloha 6. týden Úloha 7. týden Úloha 8. týden Úloha 9. týden Úloha 0. týden Úloha. týden Úloha. týden Úloha 3. týden Úloha 4. týden Náhrady cvičení, zápočet SEZNAM ÚLOH:. Vlhkost vlákenné suroviny. Soudržnost vlákenných poloproduktů 3. Zjišťování měrné hmotnosti materiálů 4. Zjišťování délky vláken nepřímou metodou 5. Jemnost vláken metodou měření průměrů na obrazové analýze, micronaire (WIRA) 6. Pevnost a tažnost jednotlivých vláken 7. Svazková pevnost a jemnost bavlněných vláken 8. Tření vláken 9. Migrace vláken v průřezu příze 0. Vliv zákrutu na pevnost příze. Zkoumání povrchové struktury a poškození vláken, přízí a plošných textilií pomocí REM Použité normy:. ČSN 80 0074. 3. ČSN 80 0065 4. ČSN 80 0034 5. ČSN 80 0050, ČSN 80 04, EN ISO 973 6. ČSN 80 0073, EN ISO 06, EN ISO 5079 7. 8. 9. 0. ČSN80 070.

Úloha VLHKOST VLÁKENNÉ SUROVINY Zadání : U předloženého vlákenného materiálu určete: standardní suchou hmotnost vzorku vlhkost vzorku Pomůcky : kondicionovační přístroj Princip : Zkouška se provádí v souladu s ČSN 80 0074. Vlhkost vlákenného materiálu se zjišťuje vysoušením: Zkoušený vzorek se zváží, přesnost vážení se uvádí v 0, % hmotnosti materiálu. Vzorek se vysouší při stanovené teplotě až do ustálení hmotnosti vzorku.vzorek je považován za vysušený, když rozdíl mezi dvěma váženími v dvacetiminutových intervalech není větší než 0, % původní hmotnosti. Vysoušecí teploty : pro všechny textilie 07 ± C pro přírodní hedvábí 40 C pro syntetická vlákna 80 85 C Zpracování naměřených výsledků : standardní suchá hmotnost vzorku [ g ] m dtr = mtr + K K= c ( x 9,5 ) pro ba: c =,9 0 4 vl: c = 5,3 0 4 VS: c = 4,8 0 4 ϕ ps x = 6 0 ϕ p ϕ ϕ = 00 S vlhkost vzorku [ % ] u f = m f m m dtr dtr 00 Uf skutečná vlhkost vzorku [ % ] m f původní čistá hmotnost vzorku [ g ] m tr čistá hmotnost vysušeného vzorku [ g ] K korekční faktor p S tlak nasycené páry při teplotě t [ kpa ] ϕ relativní vlhkost vzduchu přiváděného pro sušení [ % ] x obsah vlhkosti vzduchu pro sušení [ % ] 3

Úloha SOUDRŽNOST VLÁKENNÝCH POLOPRODUKTŮ Zadání : U předloženého vlákenného poloproduktu určete jeho maximální průměrnou pevnost a koeficient zpracovatelnosti. Pomůcky : Tiratest 300, elektronické váhy Sartorius Princip : Zkouška se provádí na testovacím přístroji Tiratest300. Upínací délka vlákenného poloproduktu musí být větší než maximální délka vláken. Při napínání dochází až do maximální pevnosti F H k narovnávání vláken. Vytváří se tak na grafu oblast soudržnosti, kterou je popsána plochou A S. Po dosažení F H dochází ke skluzu vláken, který se vyjadřuje pomocí plochy grafu A K. F[N] F H A S A K l [mm] A S práce soudržná A K práce klouzavá F H maximální pevnost vlákenného poloproduktu K koeficient A C práce celková AS K = [] A C = AS + A A K [ J ] Ideální koeficient zpracovatelnosti je roven, většinou je ale menší než. Plochu A S a A K zjistíme planimetrováním nebo vážením. f F T H S = [ N tex ] f S poměrná pevnost vlákenného poloproduktu T délková hmotnost vlákenného poloproduktu K 4

Zpracování naměřených výsledků : l 0 = 300 mm F 0 = 0,5 N Předložený materiál musí být bez zákrutů. 3 4 5 6 7 8 9 0 x s v[%] F H [N] T [ktex] f S [N/ktex] A S [g] A K [g] K 5

Úloha 3 ZJIŠŤOVÁNÍ MĚRNÉ HMOTNOSTI MATERIÁLŮ Zadání : Podle zjištěné měrné hmotnosti předloženého vlákenného materiálu určete o jaký materiál se jedná. Pomůcky : pyknometr, elektronické váhy Sartorius Princip : Měrná hmotnost vlákenných materiálů se určuje zpravidla pyknometrickou metodou. Metoda spočívá ve vážení pyknometru s plnící kapalinou a pyknometru s plnící kapalinou a vlákenným materiálem. Plnící ( imerzní ) kapalina musí splňovat následující podmínky: chemická neutrálnost nesmí zbotnávat vlákno pomalá penetrace do mikropórù vláken Zpracování naměřených výsledků : Na základě naměřených hodnot se měrná hmotnost ρ stanoví výpočtem podle vztahu: mv ρ k ρ = [kg.m 3 ] m + P P v k kv m v...hmotnost vláknitého materiálu [ g ] ρ k...měrná hmotnost plnící kapaliny [ kg.m 3 ] P k...hmotnost pyknometru naplněného kapalinou [ g ] P kv...hmotnost pyknometru naplněného kapalinou a vlákenným materiálem [ g ] číslo vzorek vzorek vzorek 3 měření P k m v P kv P k m v P kv P k m v P kv : 5 x s v[%] 6

Název vlákna bavlna len konopí juta ramie vlna přírodní hedvábí viskóza acetát polyamid 6 polyamid 6.6 polyuretan polyester polyethylen polypropylen polyakrilonitril polyvinylchlorid polyvinylalkohol skleněná vlákna čedičová vlákna Zkratka CO LI HA JU RA WO SE CV CA PA PA PU PL PE PP PAN GF ρ [kg.m 3 ],55.0 3,49.0 3,48.0 3,45.0 3,50.0 3,30.0 3,37.0 3,5.0 3,3.0 3,5.0 3,5.0 3,.0 3,38.0 3 0,96.0 3 0,9.0 3,0.0 3,40.0 3,30.0 3,49.0 3,80.0 3 Bod měknutí [ C] žloutne při 0 křehne při 00 nižší než u vlny ztráta pev. při 50 75 90 70 35 75 35 45 07 0 40 35 7 75 70 500 600 000 00 Bod tání [ C] 60 5 60 30 50 60 0 0 70 75 53 66 00 0 00 00 00 300 t rozkladu [ C] 30 30 50 75 05 300 f [mn.tex ] 390 470 440 540 45 90 54 80 45 490 00 00 75 370 50 60 0 60 350 400 400 500 70 400 450 400 500 600 80 450 350 400 500 600.0 3 800 00.0 4 80 700.0 6 ε [%] 6 0 0,6,5 3,5 6 0 5 35 3 5 0 5 35 4 34 6 3 500 9 3 0 80 5 30 5 3 0 6 3,5 4,7 7

Úloha 4 ZJIŠŤOVÁNÍ DÉLKY VLÁKEN NEPŘÍMOU METODOU Zadání : U předloženého vzorku pramene bavlněných vláken stanovte jejich délku nepřímou metodou. Popište přímé metody měření délky vláken. Pomůcky : fibrogram FM /A (Autostampler) Princip : U této metody měření délky vláken se neproměřují jednotlivá vlákna, ale celý svazek paralelně uspořádaných vláken. Vlivem změny intenzity procházejícího světla, která je vyhodnocována číslicovým analyzátorem, je určena délka vláken. Vzorek prochází 4 pásmy:. pásmo hřebenem se přes perforovanou stěnu nabírají vlákna do druhého hřebenu. pásmo slouží k pročesání pramene a k odstranění přebytečných vláken 3. pásmo dva kartáče v protisměru se otáčející uvolňují volná vlákna 4. pásmo vakuová komora dvě spojené čočky sací zařízení Výsledkem jednoho měření jsou dvě hodnoty délek L a L. L je délka 50% vláken, L je délka,5% vláken. FIBROGRAF: 00% Relativní počet vláken 50%,5% L Délka vláken L 8

Zpracování naměřených výsledků : 3 4 5 6 7 8 9 0 x s v[%] L [ mm ] L [ mm ] 9

Úloha 5 JEMNOST VLÁKEN METODOU MĚŘENÍ PRŮMĚRŮ NA OBRAZOVÉ ANALÝZE, MICRONAIRE (WIRA) Zadání : V průběhu cvičení : se seznamte s programem LUCIA G proměřte průměry vláken předloženého materiálu a proveďte vyhodnocení naměřených výsledků, k protokolu přiložte obrazovou dokumentaci stanovte průměr vláken v proudu vzduchu z obou metod určete jemnost vláken v [tex] pomocí zpřesněného Taylorova vzorce Pomůcky : obrazový analyzátor LUCIA G, Wira Wool Fineness Meter FM 06 Princip : Vlastní analýza obrazu probíhá podle schématu : snímání obrazu transformace obrazu segmentace obrazu vlastní měření Snímáním a převedením obrazu do digitální formy nastává analýza obrazu v užším slova smyslu. Jsou pro ni typické úpravy neboli transformace obrazu, dále identifikace objektů či textur neboli segmentace a nakonec kvantifikace do omezeného množství dat a měření. Smyslem takového zacházení s obrazem je získání reprodukovatelných a reprezentativních dat, které jsou pro studované struktury typické a mají význam pro daný obor. měření průměrů vláken pomocí obrazové analýzy připravit preparát ze zkoumaných vláken (příčný řez svazkem vláken) okalibrovat systém obrazové analýzy při zvětšení, které se bude používat pro měření upravit kontrast obrazu provést vlastní měření (minimálně 0) získaná data exportovat do tabulkového programu Excel a vyhodnotit měření průměru vláken v proudu vzduchu: Měření se provádí v souladu s ČSN 80 04. vzorek vláken stanovené hmotnosti se stlačí na konstantní objem ve válcovité komoře s perforovaným čelem, ke kterému je připojen průtokoměr a tlakoměr vlákna jsou uložena tak, aby ležela převážně v pravém úhlu k delší ose komory regulovaný proud vzduchu pak prochází stlačenými vlákny a na stupnici tlakoměru se odečítá změna tlakové výšky, ze které se vypočítá průměrná tloušťka vláken Vzorek má hmotnost,5 ± 0,000g. Při měření udržujeme konstantní průtok vzduchu na hodnotě 680 l/ h. Po ustálení průtoku vzduchu se odečte na stupnici pokles vodního sloupce p [mm]. 0

Zpracování naměřených výsledků : měření průměru vláken v proudu vzduchu: itý vzorek p i d i [µm] : 0 x s v[%] d i = 4000 p i kde: d i itý průměr vlákna [µm] p i pokles vodního sloupce itého vzorku [mm] měření průměrů vláken pomocí obrazové analýzy itý vzorek d i [µm] T i [tex] : 0 x s v[%]

Úloha 6 PEVNOST A TAŽNOST JEDNOTLIVÝCH VLÁKEN Zadání : U předloženého vzorku stanovte : průměrnou pevnost F [N], s F, s F, v F průměrné poměrné prodloužení ε [%], s ε, s ε, v ε vypočítejte intervaly spolehlivosti Pomůcky : vlákenná trhačka Princip : Jednotlivá vlákna předloženého materiálu se zalepí do pomocného rámečku. Vlákna se upnou do vlákenné trhačky a provede se na nich konvenční tahová zkouška. Měření se provádí podle ČSN 80 000, pro účely laboratorních cvičení je modifikováno. Vlastní měření a zpracování naměřených hodnot : Rozměry pomocného rámečku: vnitřní 0 x 0 mm Upínací délka l 0 = 0 mm Počet měření n = 5 Tabulka naměřených a vypočtených hodnot: i F i [N] l i [mm] ε[%] : 0 x s v[%] Pevnost F Absolutní prodloužení l n F = F i [N] l = l i [mm] n i= n i= n Poměrné prodloužení ε ε = l * 00 [%] l 0

Úloha 7 SVAZKOVÁ PEVNOST A JEMNOST BAVLNĚNÝCH VLÁKEN Zadání : U předloženého vzorku bavlny stanovte svazkovou pevnost vláken a jemnost vláken. Pomůcky : Micronaire, Pressley, torzní váhy Princip : Pressley : Plochý svazek paralelně uspořádaných bavlněných vláken se upne do čelistí přístroje a konce vláken přesahující vnější strany čelistí se odříznou. Pak se svazek vláken působením tahové síly napíná až do přetržení. Hodnota pevnosti se přečte na stupnici přístroje, zjistí se hmotnost vláken ve svazku a vypočítá se poměrná pevnost N/tex. Micronaire : Vzorkem (5g) bavlněných vláken prochází vzduch. Propustnost je udávána na stupnici přístroje jako množství procházejícího vzduchu vzorkem. Mikronérní hodnota v závislosti na rozměrové vlastnosti bavlněného vlákna charakterizuje především jemnost bavlněných vláken. Zpracování výsledků měření : Svazková pevnost bavlněného vlákna: Cejchovací bavlna Měření pevnost hmotnost v librách [mg] 3 4 5 6 x PI pevnost v librách Zkoušená bavlna hmotnost [mg] PI Jemnost bavlněného vlákna: Měření Jemnost [Mi] 5 x PI 0 pevnost v librách = hmotnost mg [ ] převodní konstanta Mi (~0 6 g.5,4mm ) na dtex je,54 Hodnocení: Svazková pevnost Jemnost PI Stupeň pevnosti Mi Stupeň jemnosti nad 8,80 velmi pevná pod 3,00 velmi jemná 8,00 8,79 pevná 3,0 3,99 jemná 7,00 7,99 středně pevná 4,00 4,99 průměrná 6,0 6,99 málo pevná 5,00 5,99 středně hrubá pod 6,09 nepevná nad 6,00 hrubá 3

Výpočty : pro každý svazek se vypočítá poměrná pevnost r p [N.tex ]: FL. b rp = 3 m.0 F zjištěná pevnost svazku [N] m hmotnost přetrženého svazku vláken [mg] L b svazková délka [mm] (při nulové upínací délce L b =,8 mm, při upínací délce 3mm L b =5 mm) upravená poměrná pevnost r pu [N.tex ] se vypočítá na základě výsledků zkoušek s cejchovací bavlnou: FS rpu = rp. K f ; K f = F F S standardní hodnota pevnosti cejchovací bavlny [N] F Z zjištěná hodnota pevnosti cejchovací bavlny [N] K f korekční faktor Z

Úloha 8 TŘENÍ VLÁKEN Zadání : Určete statický a dynamický koeficient tření u předloženého vlákenného materiálu. Pomůcky : zařízení pro měření tření vláken Princip : Tření je jednou z příčin soudržnosti vláken v lineárních textiliích. Negativně ovlivňuje např. vznik elektrostatického náboje, narušení vláken oděrem. Tření souvisí s povrchem vláken a rychlostí jejich pohybu. N F t F t = µ N N normálová síla F t třecí síla µ koeficient tření Na nakloněné rovině se měří úhel α náklonu roviny, při kterém se zatížená vlákna začnou pohybovat a čas, který je třeba, aby vlákna překonala délku nakloněné roviny s. α s Zpracování naměřených výsledků : Číslo měření α [º] t [s] : 0 x s v[%] Statický koeficient tření vypočteme z úhlu naklonění roviny: f = tgα Dynamický koeficient tření vypočteme z odečteného času a úhlu podle vztahu: a fd = tgα g cosα S k + k 4kk a = k 3 3

k k = t + ; k = 4s 4 = t ; ( 4s 8s ) 3 t měřený čas průběhu úseku mezi snímači [s] s dráha od výchozí polohy třecího elementu k prvnímu snímači [0,0m] s dráha mezi dvojicemi snímačů, po kterou snímáme čas [0,3m] 4

Úloha 9 MIGRACE VLÁKEN V PRŮŘEZU PŘÍZE Zadání : U daného vzorku stanovte koeficient migrace komponent. Z předloženého preparátu získejte pomocí obrazového analyzátoru LUCIA M obrazovou dokumentaci, kterou použijete pro výpočet koeficientu migrace. Pomůcky : světelný mikroskop, obrazový analyzátor LUCIA M Princip : Rozložení vláken (migrace) v příčném řezu příze je ukazatelem kvality mísení při výrobě směsových přízí. Stanovímeli rozložení vláken z patřičného množství řezů, můžeme stanovit úroveň promísení při konkrétním přádním plánu. Je zřejmé, že budeli promísení nedokonalé a vlákna budou migrovat do shluků, může se to projevit např. pruhovitostí barvené plošné textilie. Obecnou metodou stanovení migrace vláken z příčného řezu příze je rozložení řezu na radiální zóny a stanovení počtu vláken jednotlivých komponent v těchto zónách. Metoda dle Hamiltona Průřez příze se rozdělí na pět radiálních zón s konstantním přírůstkem poloměru (obr. 4). V každém mezikruží se sečte počet vláken podle komponent. Metoda používá statistických metod přepočítávající počet vláken na momenty rozdělení počtu vláken podle čísla zóny. I II III IV V Obr. Radiální zóny Souhrnný moment rozložení, který je roven součtu pěti částečných momentů, se nazývá moment skutečného rozložení M skut. Kromě toho jsou definovány tři hypotetické případy rozložení : ideální rovnoměrné rozložení M st výskyt sledované komponenty pouze ve vnitřních zónách M vnitř výskyt sledované komponenty pouze ve vnějších zónách M vnej Při skutečném umístění vláken ve vnějších zónách, kdy M skut > M st, je koeficient migrace: M M M skut st = 0 [%] M M vnej ve vnitřních zónách řezu M skut < M st : M M M skut st = 0 [%] Mst Mvnitø Koeficient migrace udává, jak dalece v % jsou směsované komponenty umístěny radiálně v průřezu nitě. Při výpočtu se vylučuje třetí střední zóna : M skut = M Z + M Z + M Z3 + M Z4 + M Z5 = = ( * a ) + ( * a ) + 0 * a 3 + ( * a 4 ) + ( * a 5 ) = = * (a 5 a ) + a 4 a kde : a a 5...počet vláken komponenty A v zónách 5,, 0, +, +... ukazatel umístění v zónách M Z M Z5... momenty rozložení pro zóny 5 N A M st = [ ( n5 n) + ( n4 n) ] N st 5

Vlastní měření a zpracování naměřených hodnot : Pomocí obrazové analýzy vytvořit obraz řezu příze a provést výpočet. Pro zjednodušení výpočtu je vhodné použít následující tabulky. Koeficient migrace stanovte pouze pro jednu komponentu, pro druhou vyjde koeficient migrace číselně shodný pouze s opačným znaménkem. Parametr Počet vláken Celkové množství vláken Číslo zóny 3 4 5 Umístění zóny 0 + + Komponenta A: a a a 3 a 4 a 5 N A Komponenta B: b b b 3 b 4 b 5 N B Počet vláken v zónách n n n 3 n 4 n 5 N M skut > M st Parametr Výpočet momentu M vnej Celk. množ. Moment M vněj pro A vláken Číslo zóny 3 4 5 Umístění zóny 0 + + Počet vláken v zóně n n n 3 n 4 n 5 N N A N A N A Možné rozložení X n 5 N A n 5 +X vláken v zónách X n 4 n 5 N A n 5 +n 4 průřezu X n 3 n 4 n 5 N A n 5 +n 4 X X 3 n n 3 n 4 n 5 N A n 5 +n 4 n X 3 X = N A n 5 X = N A (n 5 + n 4 ) X = N A (n 5 + n 4 + n 3 ) X 3 = N A (n 5 + n 4 + n 3 + n ) Mskut Mst M = 0 M M [%] vněj M skut < M st Parametr Výpočet momentu M vnitř. Celk. množ. Moment M vnitř. pro B vláken Číslo zóny 3 4 5 Umístění zóny 0 + + Počet vláken v zóně n n n 3 n 4 n 5 N N B N B N B Možné rozložení n Y N B n Y vláken v zónách n n Y N B n n průřezu n n n 3 Y N B n n +Y n n n 3 n 4 Y 3 N B n n +n 4 + Y 3 Y = N B n Y = N B (n + n ) Y = N B (n + n + n 3 ) Y 3 = N B (n + n + n 3 + n 4 ) Mskut Mst M = 0 M M [%] st st vnitř 6

Úloha 0 VLIV ZÁKRUTU NA PEVNOST PŘÍZE Zadání : U předloženého vzorku příze stanovte:. počet zákrutů použitím nepřímé metody. průměrnou změnu pevnosti v závislosti na zvyšování a snižování počtu zákrutů o 0, 0, 30% z průměrného počtu zákrutů 3. u naměřených výsledků proveďte statistické vyhodnocení, z průměrných hodnot pevností sestrojte graf závislosti pevnosti na počtu zákrutů příze 4. do protokolu uveďte všechny metody pro zjišťování počtu zákrutů Pomůcky : zákrutoměr, dynamometr Princip : Metody zjištění počtu zákrutů si studenti sami předem nastudují a jejich principy budou uvedeny v protokolu! Pro zkoušení pevnosti nitě si nejprve z jemnosti vypočteme potřebné předpětí. Provedeme měření pevnosti (pro upínací délku 50 mm) na dynamometru, pro daný počet zákrutů provedeme vždy 0 měření. Zpracování naměřených výsledků : 3 4 5 6 7 Z F i [ N ] [/m] 3 4 5 6 7 8 9 0 F [ N ] s F [ N ] v F [ % ] 3 počet zákrutů snížený o 0 % z původního počtu zákrutů 4 průměrný počet původních zákrutů příze 5 počet zákrutů zvýšený o 0 % z původního počtu zákrutů 7

Úloha ZKOUMÁNÍ POVRCHOVÉ STRUKTURY A POŠKOZENÍ VLÁKEN, PŘÍZÍ A PLOŠNÝCH TEXTILIÍ POMOCÍ REM Zadání : V průběhu cvičení : se seznamte s přípravou vzorku pro REM AQUASEM se seznamte s metodou REM a s obsluhou přístroje AQUASEM prohlédněte vzorek předloženého materiálu a proveďte vyhodnocení K protokolu přiložte obrazovou dokumentaci. Pomůcky :přístroj pro naprašování Au SCD 030, REM AQUASEM Princip : Pro rastrovací elektronovou mikroskopii (REM) je charakteristická jednoduchá příprava preparátu, ale složité pracovní zařízení. Příprava preparátu spočívá v připevnění zkoumaného vzorku na pracovní stolek. Takto upravený vzorek se pokryje tenkou vrstvou (0 30 nm) Au. Primární paprsek se pohybuje pořádcích po preparátu (rastruje) a vyráží sekundární elektrony. Ty jsou snímány sondou, převáděny na videosignál a zobrazeny na monitoru. Výhody REM: velká hloubka ostrosti, plastické zobrazení, velká rozlišovací schopnost. Systém PROXIMA Jedná se o rastrovací elektronový mikroskop plně řízený počítačem. Systém se skládá ze 3 hlavních částí: fyzikální část, elektronika, počítač. Fyzikální část je plně svázána se vzorkem a vzniká v ní obraz. Je ovládána elektrickými signály z elektroniky. Elektronika mikroskopu zprostředkovává ovládání fyzikální části mikroskopu a předávání užitečných signálů počítači. Počítač je řídící jednotkou celého mikroskopického systému. Obr. Princip REM 8

Technické údaje systému PROXIMA Rozlišení 9 nm Zvětšení až 50 000 Urychlovací napětí.0 až 0 kv Pracovní vzdálenost 3 až 50 mm Příkon 0 V / 50 Hz, max 900 VA Řídící počítač PC 00 Mhz, 6 MB RAM, 7 monitor Vlastní měření : Připravte vzorek z předloženého materiálu : vzorek nalepte oboustranně lepící páskou na nosný stolek. vzorek naprašte Au v přístroji SCD 030 Proveďte vlastní pozorování v REM a vyhodnoťte jej. K protokolu přiložte obrazovou dokumentaci. 9