Návrh na prohlášení věci za kulturní památku obec: 564095 Hrádek nad Nisou část obce: 564095 Hrádek nad Nisou katastrální území: 647390 Hrádek nad Nisou okres: 564095 Liberec kraj : 78 Liberecký ulice: Václavská číslo popisné: 471 číslo orientační: číslo evidenční: parcelní čísla (s uvedením druhu pozemku): pozemek st. p. č. 446 v k. ú. Hrádek nad Nisou s objektem čp. 471 (zastavěná plocha a nádvoří), pozemek st. p. č. 447 v k. ú. Hrádek nad Nisou (zahrada) název věci: VILA HERMANNA SCHUBERTA V HRÁDKU NAD NISOU Popis: Mohutná vila na půdorysu písmene L, krytá robustní mansardovou střechou vychází z těžkých barokizujících forem, kombinovaných s populárním neoklasicismem, který v severních Čechách zdomácněl. Střídmé fasády s hrubou, stříkanou omítkou (tzv. špricem) oživují francouzská okna s půlkruhovými záklenky v přízemí, obrácená na předsazenou terasu a elegantní zimní zahrada se střešní terasou přístupnou z patra, vystupující z jinak sevřené hmoty vily. Součástí předpolí domu byla náročně komponovaná zahrada se systémem schodišť a teras. Projekty individuálního bydlení představovaly významnou část tvorby ateliéru a v jejich řešení je patrný vliv anglického halového domu, zprostředkovaný střední Evropě mimořádně vlivnou knihou Das englische Haus: Entwicklung, Bedingungen, Anlage, Aufbau, Einrichtung und Innenraum od propagátora anglické architektury, Hermanna Muthesia. Příznačným rysem všech rezidencí projektovaných ateliérem je komfortní řešení interiérů, přičemž zvláštní důraz byl kladen zejména na hygienické zařízení. Symetrické hlavní průčelí je rytmizováno pravidelným rastrem oken, v přízemí půlkruhových a v patře obdélných. Dominantním prvkem vily je asymetricky situovaný robustní vstupní portikus při boční fasádě (odkud je také hlavní vstup do objektu), který svým barokizujícím architektonickým řešením může evokovat takřka sallu terrenu. Součástí decentně pojatých fasád je i mimořádně kvalitní soubor uměleckořemeslných prvků (náročně pojednané okenní mříže, mříž nadsvětlíku, oplocení teras, relikty původních svítidel). Honosnému průčelí je přizpůsobeno i reprezentativní, takřka zámecké" předpolí domu. S tradicionalistickým exteriérem kontrastuje nápaditý, racionálně řešený půdorys s efektivní skladbou místností, jeden z typických znaků tvorby ateliéru. Vnitřní dispozice vychází z halového domu. Kolem ústřední haly s krbem jsou seskupeny jednotlivé reprezentativní a provozní místnosti (šatna, pánský pokoj, knihovna, zimní zahrada, jídelna). Reprezentativní schodiště z haly ústí do privátního patra, určeného pro rodinu majitele domu, kde se vedle hostinského a dětského pokoje nacházela také ložnice manželů Schubertových s přístupem
na terasu, situovanou nad zimní zahradou. Sekundární, boční schodiště sloužilo personálu vily a vedlo do obytných prostor služebnictva, přičemž jak bylo v této době obvyklé, tato provozní část byla důsledně separována od obytné a reprezentativní části domu. Zázemí (kotelna, sklepy) bylo situováno v utilitárních prostorech v suterénu vily. Pozoruhodná je zejména autenticita objektu, s množstvím kvalitních prvků: původní dveřní a okenní výplně, vstupní hala s elegantním schodištěm do patra a krbem, vestavěné skříně, štukové stropy, stále částečně funkční původní systém dřevěných žaluzií či soubor ozdobných mříží v interiérech i exteriérech. Historie: Výstavnou vilu si nechal od renomované kanceláře Lossow & Kühne postavit ředitel největší hrádecké továrny, někdejší přádelny firmy F. A. Hiebsch. Tu po požáru v roce 1907 získala žitavská firma Josef Schubert, jejíž hrádeckou pobočku řídil Hermann Schubert, který také založil firemní bavlníkové plantáže v Tanzanii, tehdejší německé kolonii Deutsch-Ostafrika. Nové rodinné sídlo si nechal Hermann Schubert vystavět v roce 1924, přičemž bez zajímavosti jistě není fakt, že v nedaleké domovské Žitavě se nacházejí další dvě vily kanceláře Lossow & Kühne, vila ředitele Hermanna Schneidera spolu s rezidencí průmyslníka Alfreda Morase. Po válce byla vila dlouhou dobu využívána pro potřeby jeslí a dnes zde sídlí mj. městská knihovna, zčásti slouží bydlení. Kancelář Lossow & Kühne stojí s největší pravděpodobností rovněž i za nedalekou přístavbou nové administrativní budovy podniku. To však zatím bohužel nemůžeme potvrdit vzhledem k absenci původní plánové dokumentace, která byla zničena v 80. letech 20. století požárem, který postihl stavební archiv. Současný stav věci: Vila se zachovala v autentické podobě, s množstvím mimořádně kvalitních prvků. Z hlediska stavebně-technického je v poměrně dobrém stavu, avšak začínají se projevovat známky zanedbávání údržby. Dále je třeba řešit statické narušení obvodového zdiva v jihovýchodní části objektu. Způsob užívání věci: objekt občanské vybavenosti knihovna Vlastníci (včetně plné adresy): Město Hrádek nad Nisou, Horní náměstí 73, 46334 Hrádek nad Nisou Zdůvodnění návrhu: Svým významem i kvalitou navržený objekt bezesporu přesahuje regionální rámec, nemluvě o autorství věhlasné drážďanské kanceláře Lossow & Kühne. Vila je více než výmluvným dokladem prudkého průmyslového rozvoje města, započatého na přelomu 19. a 20. století, který vyvrcholil právě v meziválečném období, přičemž v Hrádku nad Nisou doposud žádná stavba dokládající vývoj města v 1. polovině 20. století není vedena v ÚSKP. Zakladatelem věhlasného ateliéru Lossow & Kühne byl William Lossow, který si po studiu na drážďanské Polytechnice (dnešní Technische Universität Dresden) zřídil v roce 1880 samostatnou praxi s Hermannem Viehwegerem, (14. srpna 1846 Grünhain 4. prosince 1922 Drážďany) pod názvem Lossow & Viehweger. Vzájemné partnerství však nemělo
dlouhého trvání, skončilo v roce 1906 kdy se Lossow stal ředitelem drážďanské uměleckoprůmyslové školy a začal spolupracovat se svým zetěm Maxem Hansem Kühnem, žákem Paula Wallota. První a zároveň nejznámější společnou realizací je monumentální klasicizující budova hlavního nádraží v Lipsku (za hlavního autora se však označoval Rudolf Bitzan, který v kanceláři pracoval v letech 1905 07 a následná roztržka vyvrcholila jeho odchodem z ateliéru). Ateliér byl složitým organismem, který sice svým jménem zastřešovali oba významní architekti, ale spolu s nimi se na zakázkách podílelo i množství mladých spolupracovníků. Proto je mnohdy obtížné, ne-li nemožné u některých realizací určit skutečný autorský vklad konkrétní osoby. Mezi nejvýznamnější realizace ateliéru patří především již zmíněné hlavní nádraží v Lipsku, postavené v letech 1902 1915, dále pak nová synagoga ve Zhořelci (1909), činoherní divadlo v Drážďanech (1913), budova obchodní komory v Plavně (1914 15) či administrativní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem (1929). Kosmopolitní Drážďany, jedno z nejdůležitějších středoevropských kulturních center představovaly důležitý inspirační zdroj německy hovořících architektů na našem území. Vyhledávaná kancelář se na tváři severních Čech podepsala i nepřímo, neboť v průběhu své dlouhé, více než šedesátileté existence (1880 1945) ovlivnila řadu mladých místních architektů, kteří zde získali praxi za všechny lze jmenovat Rudolfa Bitzana, Paula Spielmanna, Heinricha Persta či Ernsta Müllera. Úzké vazby k pohraničním oblastem meziválečného Československa posléze završilo zřízení liberecké pobočky kanceláře v roce 1925, jediné mimo Německo. Vila je tak dokladem čilých styků pohraničních oblastí s nejvýznamnějšími středoevropskými architekty a kulturními centry. Zcela mimořádná je pak autenticita objektu, dokládající vysoký obytný standard meziválečné architektury a vysoká architektonická kvalita navrhovaného objektu, reprezentující tradicionalistickou polohu obytné architektury v Československu, která tvořila přirozený protipól funkcionalismu. Návrh rozsahu památkové ochrany: vila čp. 471 na st. p. č. 446 zahrada na st. p. č. 447 Podklady k návrhu: Architektur Ausstellung Hans Max Kühne. Reichenberger Zeitung, 17. 1. 1932, s. 7 FREIWILLIG, Petr. Program regenerace městské památkové zóny Hrádek nad Nisou 2013-2022. Liberec: 2013 Hrádek ve fotografiích aneb doložitelná historie Hrádku nad Nisou [online]. Hrádek nad Nisou [s. d.], [cit. 2014-10-15]. Dostupný z WWW: http://www.lhl.cz/foto/ Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg 1925. Reichenberg: Die Stadt Reichenberg 1925 HARTMANN, Angela. WILLIAM LOSSOW, MAX HANS KÜHNE - Zwei Architektenmonographien. Dresden: 2006 HEGEMANN, Werner. Architekten Lossow & Kühne Dresden. Berlin: F. E. Hübsch 1930 Město Hrádek nad Nisou, archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 471 Schubertova vila, LIBEREC:REICHENBERG - architektura na severu Čech [online]. Liberec 2011-10-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupný z WWW: http://liberecreichenberg.net/stavby/karta/nazev/55-schubertova-vila
ZEMAN, Jaroslav. Mezi tradicí a modernitou tvorba ateliéru Lossow & Kühne v severních Čechách. In Fontes Nissae 2011, roč. 12, č. XII. Liberec: Technická univerzita 2012 ZEMAN, Jaroslav. První mrakodrap v Československu. ASB 2010, roč. VII, č. 2, s. 66-68. ZEMAN, Jaroslav. Rudolf Bitzan, pozapomenutý spolutvůrce tváře Sudet. In Fontes Nissae. 2009, roč. 10, č. X. Liberec: Technická univerzita, 2009, s. 24. Návrh podal, datum: Město Hrádek nad Nisou, Horní náměstí 73, 46334 Hrádek nad Nisou Návrh vypracoval, datum: Mgr. Jaroslav Zeman, 10. 2014 Přílohy: Mapové podklady: Mgr. Vladimír Vrabec Plánová dokumentace Historická fotodokumentace Fotografie současného stavu: Mgr. Jaroslav Zeman, Mgr. Petr Freiwillig
Mapové podklady
Plánová dokumentace Původní plánová dokumentace, půdorys přízemí a 1. patra. HARTMANN, Angela. WILLIAM LOSSOW, MAX HANS KÜHNE - Zwei Architektenmonographien. Dresden: 2006. Zaměření současného stavu, hlavní průčelí. Město Hrádek nad Nisou, archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 471.
Zaměření současného stavu, půdorys suterénu. Město Hrádek nad Nisou, archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 471. Zaměření současného stavu, půdorys přízemí. Město Hrádek nad Nisou, archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 471.
Zaměření současného stavu, půdorys 1. patra. Město Hrádek nad Nisou, archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 471. Zaměření současného stavu, půdorys 2. patra. Město Hrádek nad Nisou, archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 471.
Zaměření současného stavu, detail krbu. Město Hrádek nad Nisou, archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 471. Historická fotodokumentace Nedatovaný snímek hlavního průčelí. Hrádek ve fotografiích aneb doložitelná historie Hrádku nad Nisou.
Hlavní průčelí vily krátce po dostavbě s patrným původním řešením zahrady. HARTMANN, Angela. WILLIAM LOSSOW, MAX HANS KÜHNE - Zwei Architektenmonographien. Dresden: 2006. Historický snímek vily krátce po dostavbě. Hrádek ve fotografiích aneb doložitelná historie Hrádku nad Nisou.
Původní podoba ústřední haly se schodištěm do patra. Hrádek ve fotografiích aneb doložitelná historie Hrádku nad Nisou.
Nedatovaný poválečný snímek vily, kdy sloužila jako jesle. Hrádek ve fotografiích aneb doložitelná historie Hrádku nad Nisou. Hlavičkový papír firmy Schubert. Archiv J. Zemana.
Fotodokumentace současného stavu Přístavba nové administrativní budovy nedaleko vily, zřejmě také od ateliéru Lossow & Kühne. Foto J. Zeman 08. 2014. Hlavní průčelí vily. Foto J. Zeman 08. 2014.
Portikus hlavního vstupu. Foto J. Zeman 10. 2014. Detail vstupního portiku. Foto J. Zeman 10. 2014.
Boční, SZ fasáda se vstupem do vily. Foto P. Freiwillig 10. 2014. Pohled na vilu od JV s patrnou předsazenou terasou se zdí a zimní zahradou. Foto P. Freiwillig 10. 2014.
Zimní zahrada. Foto J. Zeman 10. 2014.
Hlavní průčelí vily. Foto P. Freiwillig 10.2014. Detail původního venkovního svítidla. Foto J. Zeman 10.2014.
Zadní, SV fasáda. Foto J. Zeman 10.2014.
SV průčelí s předsazeným schodištěm do zahrady. Foto J. Zeman 10.2014.
SV fasáda, detail vstupních dveří do zahrady. Foto J. Zeman 10.2014.
JV fasáda, detail původních špaletových oken s patrnými otisky okenic. Foto P. Freiwillig 10. 2014.
Detail zdobných okenních mříží ve vstupním portiku. Foto J. Zeman 10.2014. Detail zdobné mříže nadsvětlíku nad hlavním vstupem. Foto J. Zeman 10.2014.
Hlavní vstup, celkový pohled. Foto J. Zeman 10.2014.
Boční vstup do objektu pro služebnictvo. Foto J. Zeman 10.2014.
Hala. Foto P. Freiwillig 10. 2014. Hala, detail stropu. Foto J. Zeman 10. 2014.
Mramorový krb v hale. Foto J. Zeman 10.2014. Hala, detail sloupku schodiště. Foto P. Freiwillig 10. 2014.
Hala, původní půlkruhové dveře. Foto P. Freiwillig 10. 2014. Dveře z haly do jídelny, detail kliky. Foto J. Zeman 10.2014.
Dveře z haly do jídelny, detail celkový pohled. Foto J. Zeman 10.2014.
Knihovna, původní vestavěný nábytek s dveřmi do zimní zahrady. Foto J. Zeman 10.2014. Detail dveří do zimní zahrady se skříňkami v ostění, v nichž je i důmyslně umístěno zařízení na stahování rolet. Foto J. Zeman 10.2014.
Detail dveří do zimní zahrady se skříňkami v ostění. Foto J. Zeman 10.2014. Detail štukového stropu. Foto J. Zeman 10.2014.
Dveře mezi jídelnou a halou. Foto J. Zeman 10.2014.
Dochovaná vestavěná knihovna. Foto J. Zeman 10.2014.
Detail původního špaletového okna v hale. Foto P. Freiwillig 10. 2014.
Reprezentativní schodiště z haly do patra. Pohled z 1. patra. Foto P. Freiwillig 10. 2014.
Horní partie schodiště s detailem řešení stropu. Foto J. Zeman 10.2014.
1. patro, pohled do jedné z místností. Foto J. Zeman 10.2014. 1. patro, původní dveře na terasu. Foto J. Zeman 10.2014.
Detail okna v patře s původními konzolami. Foto J. Zeman 10.2014. Detail původního mechanismu na stahování rolet a okenní olivy. Foto J. Zeman 10.2014.
Vedlejší schodiště pro služebnictvo. Foto J. Zeman 10.2014.
Pata schodiště pro služebnictvo. Foto J. Zeman 10.2014.
Průhled vedlejším schodištěm. Foto P. Freiwillig 10. 2014. Průhled vedlejším schodištěm. Foto J. Zeman 10.2014.